Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDF4CE2GL najdete zde
III - Odůvodnění - Obecna + zvlastni cast
IV.
Odůvodnění k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem, ve znění pozdějších předpisů
Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu
Na základě zmocnění podle § 98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, je Energetický regulační úřad povinen prováděcím právním předpisem stanovit Pravidla trhu s plynem.
V roce 2015 byla v souladu s výše uvedeným ustanovením vydána vyhláška č. 349/2015 Sb., o Pravidlech trhu s plynem (dále také „vyhláška“), která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2016. Vyhláška byla následně novelizována
· vyhláškou č. 416/2016 Sb., s účinností ode dne 1. ledna 2017,
· vyhláškou č. 326/2018 Sb., s účinností ode dne 1. ledna 2019 a zčásti ode dne 1. února 2019 a 1. července 2019,
· vyhláškou č. 277/2021 Sb., s účinností ode dne 1. srpna 2021,
· vyhláškou č. 223/2022 Sb., s účinností ode dne 1. srpna 2022,
· vyhláškou č. 405/2022 Sb., s účinností ode dne 1. ledna 2023, a
· vyhláškou č. 5/2024 Sb., s účinností ode dne 1. dubna 2024.
Vyhláška stanovuje zejména pravidla přístupu k přepravní soustavě, k distribuční soustavě a k zásobníku plynu, aby tím zajistila, že subjekty, kterým energetický zákon přiznává právo přístupu k jednotlivým zařízením plynárenské soustavy České republiky, mohou toto právo realizovat za předem známých podmínek.
Vyhláška dále stanovuje způsoby řešení nedostatku kapacit v plynárenské soustavě, postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací, termíny pro předkládání žádostí o uzavření smluv na trhu s plynem a termíny uzavírání smluv, postupy a podmínky pro přenesení a převzetí odpovědnosti za odchylku, rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních služeb, postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve stavu nouze a při předcházení stavu nouze, postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji nevytěženého plynu ze zásobníku plynu po zániku smlouvy o uskladňování plynu, pravidla aukce na rezervaci nevyužité skladovací kapacity a rozsah, způsob a termíny předávání informací o velikosti a době trvání skladovacích kapacit rezervovaných jednotlivými účastníky trhu s plynem mezi provozovatelem zásobníku plynu a provozovatelem přepravní soustavy, pravidla a podmínky pro službu přeshraničního využití zásobníku plynu, dále upravuje postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu. Nově vyhláška uvádí rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
Vyhláška dále upravuje pravidla organizace krátkodobých trhů a způsoby jejich vypořádání, pravidla tvorby, přiřazení a užití typových diagramů dodávek plynu, technické požadavky na provoz pro ověření technologie, termíny a postup při změně dodavatele plynu, postup při přerušení, omezení a obnovení dodávky plynu při neoprávněném odběru plynu, neoprávněné distribuci a neoprávněné přepravě a postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední instance, skladbu ceny služby přepravy plynu, služby distribuční soustavy a ostatních regulovaných cen v plynárenství a způsob a termíny předávání údajů pro vyúčtování a hrazení regulovaných cen mezi účastníky trhu s plynem a také postup pro stanovení zálohových plateb.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku a odůvodnění jejích hlavních principů
Novelizací energetického zákona zákonem č. 469/2023 Sb., bylo jednak upraveno zmocňovací ustanovení v § 98a odst. 2 písm. i) bodě 6, na jehož základě je Energetický regulační úřad povinen upravit vyhláškou postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu, a jednak bylo doplněno zmocňovací ustanovení v § 98a odst. 3 písm. i) bod 19, který ukládá Energetickému regulačnímu úřadu povinnost stanovit pravidla trhu s plynem, která stanoví rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
Odůvodnění hlavních principů novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem:
· Úprava parametrů v postupech pro vyrovnávání přepravní soustavy
Postupy pro vyrovnávaní plynu jsou dané Nařízením Komise (EU) č. 312/2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (dále jen „NC BAL“). Na základě kontinuálního vyhodnocení účinnosti fungování platného systému vyrovnávání soustavy dochází v připravované novele vyhlášky k úpravě parametrů pro vyhodnocení odchylek na úrovni ČR, jelikož Energetický regulační úřad v pravidelných intervalech přistupuje k evaluaci postupů a klíčových proměnných.
V tomto ohledu se předpoklady, na základě kterých byla provedena poslední úprava v novele vyhlášky v roce 2021, v čase nepotvrdily. Naopak provoz přepravní soustavy čelí novým výzvám v podobě extrémně nízkého využití přepravní soustavy pro tranzitní účely, resp. snižující se spotřeby plynu v ČR v období energetické krize i po ní. Zapojené entity musí být na konci procesu nákladově neutrální a nositelem nákladů má být koncových uživatel soustavy, který tyto náklady svou činností vyvolal. Nicméně model vyhodnocování odchylek nemá být určením výše použitelných cen pro kladné a záporné denní vyrovnávací množství (dále jen „DVM“) ve vyhlášce příjmově neutrální, nýbrž mírně přebytkový. Nicméně plynárenské roky 2021/2022 a 2022/2023 zaznamenaly silně záporný vývoj a prostřednictvím konta neutrality bylo nutné socializovat nákladový dopad v rámci cenové regulace provozovatele přepravní soustavy, což mělo negativní dopad na uživatele soustavy. Novelizovaná ustanovení vyhlášky v podobě aktualizace parametrů (nikoliv procesních postupů) mají za cíl tento stav zvrátit.
V rámci přípravy novely vyhlášky byl navržený rozsah úprav společně s odůvodněním navržených změn předmětem speciální veřejné konzultace. Návrh úprav spočíval i) v úpravě rozsahu dostupné flexibility (-33 %) prostřednictvím akumulace plynárenské soustavy a jednak ii) v úpravě výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství (tzv. malá cenová úprava).
Zúčastnění se na projednání shodli na odložení úpravy dostupné flexibility s účinností případné novely ne dřív než k 1. lednu 2028, a to na základě precizace rozsahu krácení v čase podle vyhodnocení dat provozovatele přepravní soustavy NET4GAS. Zúčastněné strany vzaly na vědomí riziko, že v praktické podobě může budoucí úprava znamenat i větší snížení základní úrovně flexibility, než jen navrhovaných 33 %, a to navíc skokově.
Na základě připomínek účastníků trhu a závěru projednání byl nastolen kompromisní přístup v podobě změny v malé cenové úpravě – úpravy výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství definované vyhláškou.
Energetický regulační úřad je ve smyslu výše uvedeného a v kontextu povinnosti pravidelné reevaluace parametrů a postupů dle NC BAL přípraven přistoupit v případě zásadního přebytku systému vyhodnocení odchylek k ad-hoc úpravě parametrů a postupů.
· Rámec pro uskladňování plynu
S ohledem na aktuální situaci na trhu s plynem v souvislosti s rezervací a využitím skladovacích kapacit bylo po konzultaci s dotčenými účastníky trhu navrženo rozvolnění doposud striktních pravidel při rezervacích skladovacích kapacit ve smyslu rozšíření oprávnění provozovatele zásobníků ve způsobu nabízení skladovacích kapacit.
Navrhovaná úprava je kompromisem, který zajistí, aby provozovatelé zásobníků plynu měli více možností, jak nabízet skladovací kapacitu tak, aby mohli využít situací na trhu s plynem, které jsou pro ně ekonomicky či jinak výhodné, ale které by nebylo za stávající právní úpravy (primárně rezervace kapacity prostřednictvím aukcí) možné využít, a zároveň bude zachována dostatečná míra transparentnosti a nediskriminace.
Navrhují se proto kromě aukcí na rezervaci skladovací kapacity i další dva alternativní způsoby (na základě cenové nabídky provozovatele zásobníku plynu a na základě cenové nabídky účastníka trhu), které přináší volnější podmínky (zejména časového charakteru) doplněné procesními kroky, které zajistí dostatečnou míru transparentnosti a nediskriminačních podmínek.
Navrhovaná úprava částečně zasahuje do systematiky. Uskladňování plynu již není řešeno dle typů jednotlivých skladovacích kapacit (roční, měsíční, denní atp.), ale právě dle navrhovaných způsobů (aukce, nabídková cena provozovatele zásobníku plynu, nabídková cena účastníka trhu s plynem), kdy specifika pro jednotlivé typy skladovacích kapacit jsou vždy uvedena u daného způsobu/procesního postupu rezervace.
V souvislosti se dvěma alternativními způsoby se rovněž zavádí nová příloha č. 22, které obsahuje povinné náležitosti nabídky a výzvy provozovatele zásobníku plynu.
· Služba přepravy plynu v provozu pro ověření technologie
Platné znění úpravy služby přepravy plynu v režimu, který je určen pro ověření technologických parametrů, provozních hodnot a prokázání provozuschopnosti nově instalovaného nebo rekonstruovaného zařízení žadatele je založeno na použití ustanovení platných pro distribuci plynu.
S ohledem na počet zákazníků přímo připojených k přepravní soustavě nebyly doposud tyto procesy použity. V současné době jsou ze strany provozovatele přepravní soustavy podepsány smlouvy o připojení s novými zákazníky, kteří tento provoz žádají. Nicméně na základě provedené analýzy proveditelnosti procesů lze jednoznačně uzavřít, že procesy nastavené pro provozovatele distribuční soustavy a jeho zákazníky nelze použít na úrovni přepravní soustavy, jelikož řádné vyzkoušení technologií, které se budou připojovat k přepravní soustavě, s sebou přináší vyšší nároky v porovnání s technologiemi, které se připojují na distribuční soustavu.
Nadto, energetický zákon umožňuje žadateli využít lhůtu až 12 měsíců. Platné omezení ve vyhlášce, které je zacíleno na provozovatele distribuční soustavy, tak není vhodné pro provozovatele přepravní soustavy.
Dále pak Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí stanovuje zvláštní cenu, kterou mohou zákazníci připojení k distribuční soustavě využít a zkušební provoz tak ekonomicky optimalizovat. V kontextu této ceny, která je koncipována primárně jako Cena za službu distribuční soustavy ve zkušebním provozu, vyvstává legislativní nejednoznačnost jejího využití.
Navrhované řešení vychází z požadavků žadatelů a respektuje produktovou nabídku provozovatele přepravní soustavy. Přijetím navrhované úpravy nebude potřeba provést úpravu IT systémů provozovatele přepravní soustavy a nevzniknou tak náklady, které by se promítly do regulovaných cen. Návrh současně respektuje současné znění energetického zákona, které zavedlo provoz pro ověření technologie.
· Dynamické určení ceny za dodávku plynu,
Dynamické určení ceny za dodávku plynu je rovněž nově upraveno v energetickém zákoně. V rámci úpravy energetického zákona bylo v této souvislosti rozšířeno zmocnění pro vyhlášku o Pravidlech trhu s plynem, ve které má Úřad pro tuto oblast nově stanovit rozsah informací poskytovaných spotřebiteli o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a o výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny. Na úrovni vyhlášky se tedy jedná o vymezení obsahu předsmluvních informací v případě uzavírání dodávkové smlouvy s dynamickým určením ceny za dodávku plynu.
Navrhované vložení nového § 109a spočívá v uvedení vyhlášky do souladu s účinným zněním energetickým zákona, kdy zákonem č. 469/2023 Sb. bylo implementováno dynamické určení ceny za dodávku plynu.
Podle § 11ca energetického zákona je dodavatel plynu povinen v dostatečném předstihu před uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny nebo před učiněním závazné nabídky na uzavření smlouvy s dynamickým určením ceny poskytnout spotřebiteli v písemné formě informace o způsobu dynamického určení ceny podle navrhované smlouvy a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s dynamickým určením ceny, zejména o riziku mimořádných výkyvů cen dodávaného plynu, a poučit jej o tom, že dodávku plynu je možné zahájit pouze v případě, že je odběrné místo vybaveno průběhovým měřením.
· Postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu,
Zákon č. 469/2023 Sb., novelizující energetický zákon, upravil požadavek zmocňovacího ustanovení §98a odst. 2 písm. i) bod 6, které se týká vydávání pravidel trhu s plynem ze stanovení postupu pro „prodej nevytěženého plynu“ na stanovení postupu pro „prodej neoprávněně uskladněného plynu“.
Zároveň je potřebné, aby vyhláška reflektovala úpravu neoprávněného uskladnění plynu uvedenou v § 74 odst. 5 energetického zákona, kterým je uskladnění bez uzavřené smlouvy na uskladnění plynu, nebo v rozporu s uzavřenou smlouvou na uskladnění plynu, nebo uskladnění při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností.
V těchto souvislostech je potřebné novelizovat ustanovení § 59 Pravidel trhu s plynem tak, aby odpovídala energetickému zákonu.
· Postup pro případ neobdržení nominací od operátora trhu
Doplnění jednoznačného postupu pro případ, že nejsou prověřené nominace předány operátorem trhu provozovatelům soustav. K tomu může docházet zejména z důvodu odstávek informačního systému. Bez informace od operátora trhu by neměl provozovatel nominaci krátit z důvodu finančního zajištění.
· Úprava procesu předávání dat o změně akumulace soustavy
Legislativní úprava má za cíl zjednodušit procesní stránku a sjednotit komunikaci napříč trhem, kde se v průběhu vývoje trhu s plynem stal primárním uzlem pro výměnu informací OTE.
Sjednocení přístupů (dotčený procesní postup předání dat od PDS přes PPS směrem k OTE je dnes spíš raritní) umožní v čase úplně opustit přímý komunikační kanál na PPS využívající jinou technologii než komunikace na OTE.
Sjednocení upevnění centralizace komunikace má ambici zvýšit nákladovou a časovou efektivitu.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
Předkládaný návrh novely vyhlášky o Pravidlech trhu s plynem je zcela v souladu se zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná vyhláška se vydává na základě zmocnění § 98a odst. 2 písm. i) bodů 1 až 19 energetického zákona. Návrh vyhlášky žádným způsobem nepřekračuje zákonné zmocnění Energetického regulačního úřadu k vydání tohoto předpisu.
Návrh vyhlášky dále mimo jiné reflektuje zákon č. 469/2023 Sb., kterým byl v § 98a odst. 2 písm. i) jednak upraven bod 6 energetického zákona, který upravuje postup provozovatele zásobníku plynu při prodeji neoprávněně uskladněného plynu, a jednak byl doplněn bod 19 tohoto ustanovení zakotvující rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Návrh vyhlášky je v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES a s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1789 ze dne 13.června 2024 o vnitřním trhu s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem, o změně nařízení (EU) č. 1227/2011, (EU) 2017/1938, (EU) 2019/942 a (EU) 2022/869 a rozhodnutí (EU) 2017/684 a o zrušení nařízení (ES) č. 715/2009.
Návrh vyhlášky je transpoziční ve vztahu k Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích, a to konkrétně ve vztahu k článku 22, kdy je nutné stanovit způsob výpočtu a určení výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství. To je stanoveno ve stávající příloze č. 10, kde dochází k dílčím změnám parametrů pro určení této ceny.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do ostatních veřejných rozpočtů.
Samotný návrh vyhlášky předpokládá minimální finanční zátěž pro účastníky trhu s plynem v ČR, na které se změna vyhlášky vztahuje. Podnikatelské prostředí v oblasti plynárenství v České republice primárně upravuje energetický zákon, který určuje obecné principy dále rozvíjené na úrovni podzákonného právního předpisu.
Očekává se zlepšení podnikatelského prostředí, a to zejména z důvodu:
· upravení služby přepravy plynu v provozu pro ověření technologie na přepravní soustavě podle podmínek procesů a principů užívaných na přepravní soustavě,
· rozšíření možností, za nichž lze přistupovat a nakládat se skladovací kapacitou zásobníků plynu, nejen v kontextu bezpečnosti dodávek v ČR,
· úprava parametrů v postupech podle Nařízení Komise (EU) č. 312/2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích na základě monitoringu trhu,
· úpravy ustanovení, která v účinném znění nabízejí nejednoznačný nebo nepřesný výklad, nebo která bylo nutno doplnit s ohledem na související nadřazenou legislativu.
Návrh vyhlášky je koncipován tak, aby prostřednictvím tržních a transparentních mechanismů byla minimalizována finanční zátěž na straně účastníků trhu s plynem včetně konečných spotřebitelů.
Zhodnocení dopadu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Práva a povinnosti účastníků trhu s plynem jsou zakotvena na úrovni zákona. Návrh vyhlášky provádí a detailněji rozpracovává v souladu se zákonným zmocněním principy fungování trhu s plynem a pravidla interakce mezi účastníky tohoto trhu (klíčovou úpravou je rozšíření oprávnění provozovatelů zásobníku plynu ve vztahu ke způsobům nabízení a rezervace skladovacích kapacit).
Konkrétní dopady zvoleného přístupu právní úpravy na jednotlivé kategorie účastníků trhu s plynem jsou blíže popsány v relevantních kapitolách obecné části a ve zvláštní části této důvodové zprávy.
Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nepřináší žádné sociální dopady ani dopady na domácnosti, dopady na ochranu práv dětí ani dopady na životní prostředí. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin.
Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky s danou problematikou nesouvisí, tedy ani nezpůsobí žádné dopady na rodiny.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů. Jde o návrh, který se výhradně dotýká podnikatelských vztahů mezi účastníky trhu s plynem ve smyslu energetického zákona a na uvedenou problematiku nemá přímý ani nepřímý dopad.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik). Při zpracování návrhu vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci této vyhlášky.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny existující vztahy a procesy na trhu s plynem, které stanoví energetický zákon a příslušné právní předpisy EU. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).
Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Předložený návrh vyhlášky nemá dopad na bezpečnost a obranu státu.
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava je se zásadami digitálně přívětivé legislativy v souladu a není spojen s rizikem digitálního vyloučení. Veškeré návrhem dotčené procesy probíhají elektronicky prostřednictvím informačního systému operátora trhu a vychází z dlouhodobě obecně vyhovující praxe, kdy jiný než elektronický (a digitálně přívětivý) způsob nastavení dotčených procesů (rychlost, vzájemná provázanost) s ohledem na jejich povahu a okruh dotčených adresátů ani nepřichází v úvahu. Rovněž veškeré procesní úkony související se skladovací kapacitou již dnes probíhají elektronicky. Procesní úkony související s provozem pro ověření technologie při službě přepravy plynu budou probíhat elektronicky jako již dnes probíhají úkony při běžném provozu služby přepravy plynu.
Zvláštní část
Čl. I
K bodu 1 (§ 1 odst. 1 písm. f))
V návaznosti na úpravu znění zmocňovacího ustanovení energetického zákona, dochází k legislativně technické úpravě spočívající v úpravě znění bodu tak, aby odpovídalo zmocňovacímu ustanovení energetického zákona.
K bodu 2 a 25 (§ 1 odst. 1 písm. s) a § 109a)
V souladu s doplněným zmocněním v energetickém zákoně k vyhlášce se doplňuje výčet předmětu úpravy vyhlášky. Novým zmocněním je stanoven rozsah poskytovaných informací o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
K bodu 3 (§ 27)
Navržená textace úpravy služby přepravy plynu v provozu pro ověření technologie určuje pravidla a procesy pro ověření technologie zařízení připojených k přepravní soustavě. Návrh umožňuje využít maximální lhůtu danou nadřazeným předpisem a rovněž flexibilní volbu kapacitního produktu po dobu trvání služby přepravy v provozu pro ověření technologie.
Návrh současně stanoví, že využití přepravy pro ověření technologie se nezapočítává do lhůt pro změnu rezervované kapacity. Zákazník, dodavatel nebo výrobce plynu po ukončení přepravy pro ověření technologie tak má možnost rezervovat přepravní kapacitu ve výši dle potřeby a s délkou trvání, která bude vyhovovat jeho potřebám.
V případě rekonstrukce nebo změny technických parametrů bude ze strany provozovatele přepravní soustavy služba přepravy plynu pro ověření technologie umožněna pouze tehdy pokud změny povedou ke změně (nárůstu i poklesu) maximální denní spotřeby nebo průtoku plynu předávacím místem o více než 20 %.
K bodu 4 až 6 (§ 50 odst. 4 až 13)
Předmětná doplňovaná ustanovení v oblasti uskladňování plynu v tomto místě definují částečným zásahem do systematiky vyhlášky v oblasti uskladňování plynu dva alternativní způsoby rezervace skladovací kapacity [kromě doposud popsané aukce ještě prostřednictvím nabídkové ceny provozovatele zásobníku plynu (doposud žádost pro rezervaci denní skladovací kapacity) a nabídkové ceny účastníka trhu s plynem].
Proti rezervaci skladovací kapacity prostřednictvím aukce zde dochází k omezení objemu pro alternativní rezervaci ve výši max. 30 % skladovacího objemu (včetně odpovídajících těžebních a vtláčecích výkonů) tak, aby bylo zřejmé, že primárním způsobem rezervace skladovací kapacity má být zejména aukce.
Při určení procentuálního rozsahu vycházel Energetický regulační úřad z objemu využitelné skladovací kapacity, která je naprosto nevyhnutelná pro zásobování ČR. V tomto ohledu je potřebné zohlednit skutečnost, že Evropská komise tuto hodnotu v relevantním nařízení, skrze povinné křivky naplnění, arbitrárně stanovila na 90 % celkového objemu skladovací kapacity členského státu. Nadto se k plynárenské soustavě České republiky nově připojuje zásobník o objemu 6,94 TWh (15 % z celkového objemu skladovací kapacity). V neposlední řadě je Úřadu z dostupných dat zřejmé, že objem uskladněného plynu v rozsahu alespoň 30 % skladovací kapacity je využíván k zásobování zákazníků v (jiných) členských státech, kde je běžné, že regulace rezervace skladovací kapacity není z hlediska její formy dále regulována.
Objem je současně navržen tak, aby neměl žádným způsobem vliv na povinnost zajistit bezpečností standard dodávky, který je dán nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1938 ze dne 25. října 2017 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu a o zrušení nařízení (EU) č. 994/2010. Podle souvisejícího legislativního rámce zajišťuje dodavatel plynu svým chráněným zákazníkům bezpečnostní standard v hodnoceném období minimálně z 30 % uskladněním plynu v zásobnících plynu na území ČR a ostatních států EU.
Zbývajících legislativně technické opravy jsou odvozeny od zásahu do již zmíněné systematiky vyhlášky v této části.
K bodu 7 až 10, 29 (§ 51, § 52 odst. 3 a 4, § 53 odst. 6, Příloha č. 3)
Jelikož v oblasti uskladňování plynu dochází ke změně systematiky souvisejících ustanovení, obsahují tyto body oproti dosavadnímu znění souhrnná obecná pravidla pro postup při rezervaci skladovacích kapacit prostřednictvím aukce. Postupem času došlo v praxi ke sblížení postupů u jednotlivých typů skladovacích kapacit natolik, že selektivní ustanovení ztratila své opodstatnění.
Nově navrhovaný § 51 tak v sobě agreguje postupy při rezervaci skladovací kapacity na základě elektronické aukce pro roční, měsíční a nevyužitou skladovací kapacitu. Vyhláška nově staví najisto výklad platného znění vyhlášky a úpravou rozšiřuje možnost rezervace denní skladovací kapacity prostřednictvím aukce.
Z některých pravidel nebo postupů pro rezervaci skladovacích kapacit prostřednictvím aukce jsou vyjmuty denní skladovací kapacity a nevyužité skladovací kapacity z důvodu procesní nevhodnosti.
Vyhláška nově navrhuje vícestupňový proces pro zveřejňování podmínek aukce před jejím zahájením, a to tak, že stanoví nejzazší lhůtu pro oznámení konání aukce na rezervaci skladovací kapacity, jejímž cílem je zvýšení časové flexibility při její realizaci v případě vhodných tržních podmínek, a to při zachování podmínek pro řádné nastudování podmínek aukce účastníky trhu. Pokud provozovatel zásobníku plynu zveřejní vybrané základní podmínky aukce (viz změna přílohy č. 3) alespoň 14 dní před jejím začátkem, může čerpat výhodu v podobě kratšího termínu pro zveřejnění některých dílčích podmínek aukce (např. cena), které jsou náchylnější na změny situace na trzích s plynem. Díky tomu bude mít příležitost co nejlépe využít aktuálních tržních podmínek tak, aby byl pozitivně motivován k nabízení své dostupné skladovací kapacity. Cílem je mimo jiné částečně rozvolnit postavení provozovatelů zásobníku plynu tak, aby v mantinelech transparentnosti a zákazu diskriminace měli širší pole působnosti pro cenotvorbu a plánování.
S výše uvedeným souvisí i úprava systematiky související přílohy č. 3 k vyhlášce, která rovněž agreguje společný minimální obsah podmínek aukce pro roční, měsíční a nevyužitou skladovací kapacitu. Naopak podmínky pro aukci na rezervaci denní skladovací kapacity jsou nastaveny volněji v samostatném bodu s cílem zachovat nezbytnou vysokou míru flexibility. Dotčená příloha tak jako doposud určuje specifické podmínky pro aukci na nevyužitou skladovací kapacitu určené nadřazenou legislativou.
V souvislosti s již zmíněným vícestupňovým procesem oznámení aukce předmětná příloha v bodě 6 rovněž vymezuje rozsah podmínek aukce, které je provozovatel zásobníku plynu oprávněn za splnění vyhláškou určitých podmínek zveřejnit nejpozději 6 hodin před začátkem aukce tak, aby mu byla nabídnuta maximální možná míra flexibility na jedné straně, kdy je ale současně na druhé straně zachována pro zájemce o účast v aukci potřebná míra přezkoumatelnosti ostatních podmínek aukce s dostatečným časovým předstihem.
K bodu 11 a 16 (§ 54, § 61 odst. 4 a 5)
V souvislosti s předchozí změnou systematiky dochází k přeskupení ustanovení souvisejících s procesním závěrem proběhnuvší aukce a vymezení informačního rozsahu, který zajištuje provozovatel zásobníku plynu jak ve vztahu k aktivnímu účastníkovi trhu, tak i trhu celkově.
K bodu 12 a 38 (§ 55 a § 56, Příloha č. 22)
Návrh vyhlášky proti dosavadnímu rámci rezervace skladovací kapacity pouze na základě výsledku aukce přináší navíc legislativní uchopení procesu rezervace skladovací kapacity i) nabídkovou cenou provozovatele zásobníku plynu (dále jen „nabídky s pevnou cenou“) a ii) nabídkovou cenou účastníka trhu.
U obou nově navržených způsobů vyhláška definuje nejzazší lhůty společně s rozsahem informací oznamovaných vůči účastníkům trhu tak i operátorovi trhu.
V případě rezervace skladovací kapacity prostřednictvím procesu nabídky s pevnou cenou postupuje provozovatel zásobníku plynu vždy podle pořadí od nejdříve přijaté poptávky po nejpozději přijatou. Vyhláška definuje maximální lhůtu pro zaslání návrhu smlouvy ze strany provozovatele zásobníku plynu tak i podpis ze strany účastníka trhu.
Koncepčně přístup vychází z doposud platných pravidel rezervace denní skladovací kapacity a dále je rozvíjí pro všechny typy kapacit. Smyslem úpravy je umožnit provozovateli zásobníku plynu udržovat neměnnou nabídku produktů skladovací kapacity po celé období kalendářního roku pro účastníky trhu, kteří okamžitě potřebují skladovací kapacitu, bez ohledu na tržní výhodnost využití cenových spreadů a respektují cenu samotné rezervace skladovací kapacity.
Návrh staví na racionálním přístupu od provozovatele zásobníku plynu, který při stanovení ceny za jednotku skladovací kapacity přistupuje tak, aby proces samotné rezervace ze strany účastníka trhu nebyl podmíněn rychlostí potvrzení nabídky v rezervačním systému provozovatele zásobníku plynu. Navrhovaný přístup je, i s ohledem na maximální možný rozsah ve výši 30 %, spíše doplňkem ke standardní aukci a jeho využití lze předpokládat u inovativních produktů provozovatele zásobníku, například inverzního zásobníku plynu.
Pro procesní stránku rezervace denní skladovací kapacity jsou zde vymezeny podmínky, které se neuplatní s cílem zachovat potřební míru flexibility a odchylné procesní náležitosti s tím související.
V případě procesu rezervace skladovací kapacity prostřednictvím nabídkové ceny účastníka trhu bude provozovateli zásobníku plynu umožněno v maximálně flexibilně stanovit parametry výzvy pro podání nabídek na rezervaci skladovací kapacity směřované vůči účastníkům trhu včetně transparentních a vyhodnotitelných podmínek. Účastník trhu tak na tuto výzvu podává nabídky, které by v největší možné míře měly odpovídat požadavkům provozovatele zásobníku plynu. Návrhem vyhlášky popsaný způsob rezervace tak má ambici umožnit prodej zejména tzv. alternativních skladovacích produktů.
Obdobně, jako tomu je u rezervace skladovací kapacity prostřednictvím aukce, i zde může provozovatel zásobníku plynu stanovit zajištění prostřednictvím kauce, přičemž podmínky a postupy jsou obdobné.
U obou nově navržených způsobu rezervace skladovací kapacity zveřejnuje provozovatel zásobníku plynu na závěr procesu minimální rozsah informací o proběhlém procesu rezervace s cílem zajistit transparentnost jak směrem k trhu, tak i k účastníkům procesu.
Příloha č. 22 obsahuje minimální obsahové náležitosti nabídky s pevnou cenou provozovatele zásobníku plynu, respektive náležitosti výzvy v případě rezervace prostřednictvím nabídkové ceny účastníka trhu.
V souvislosti, s již zmíněným vícestupňovým procesem u rezervace skladovací kapacity podle výsledku aukce rovněž příloha č. 22 v bodě 3 a 4 také vymezuje rozsah náležitostí, které je provozovatel zásobníku plynu oprávněn zveřejnit nejpozději 6 hodin před začátkem nabídky, resp. otevření výzvy tak, aby mu byla nabídnuta maximální možná míra flexibility na jedné straně a současně zachována potřebná míra prozkoumatelnosti podmínek daného postupu rezervace skladovací kapacity.
K bodu 13 až 15 (§ 59 odst. 1 až 5)
Legislativní úprava v souvislosti s úpravou zmocňovacího ustanovení § 98a odst. 2 písm. i) bod 6. zákona č. 458/2000 Sb., které nově definuje prodej „neoprávněně uskladněného plynu“ v provazbě na § 74 odst. 5 téhož zákona. Systematika ustanovení a postupy zůstávají úpravou nedotčeny dochází pouze k vymezení jiných, nadřazeným zákonem definovaných, situací, které úprava vyhlášky procesně ošetřuje.
K bodu 17 (§ 61a odst. 2)
Legislativní oprava aplikace procesu přeshraničního uskladňování plynu, které bylo do novely vyhlášky implementováno předchozí novelou.
K bodu 18 (§ 63 odst. 4)
Legislativně technická úprava, kdy se změnou podmínky posouzení na aplikaci limitní hodnoty v podobě technické kapacity postaví najisto otázka výkladu doposud platného ustanovení, které umožňovalo různé interpretace posuzovaného rozsahu rezervované kapacity, což bylo nežádoucí.
K bodu 19 a 20 (§ 66 odst. 5, § 69 odst. 3)
Doplňuje se stávající nominační proces a jednoznačný legislativní postup pro případy, kdy nejsou, například z důvodu odstávky nebo poruchy informačního systému na straně operátora trhu, prověřené nominace předány operátorem trhu provozovatelům soustav. Platný rámec umožňuje alespoň dva legislativně korektní postupy. Úprava tuto legislativní dvoukolejnost napravuje tak, že bez informace od operátora trhu by neměl provozovatel krátit nominace z důvodu absence informace o finančním zajištění dotčeného subjektu.
K bodu 21, 22 a 24 (§ 80 odst. 6, § 96 odst. 5, § 102 odst. 8)
Minimalistická úprava vyhlášky v dotčených ustanoveních upravuje proces předávaní dat tím, že dochází k usměrnění a další centralizaci toku dat směrem k operátorovi trhu. Sjednocení přístupů umožní v čase úplně opustit přímý komunikační kanál směrem k provozovateli přepravní soustavy a ve výsledku tak může být z hlediska zajištění IT služeb efektivnější než dnes platný postup.
K bodu 23 (§ 97 odst. 3)
Úprava spočívající v zajištění souladu vyhlášky s procesním rámcem předávání dat, kdy vyhláška původně chybně definovala zpřístupňování i těch dat ze strany operátora trhu, která byla pro provozovatele distribuční soustavy nevyužitelná a způsobovala další procesní komplikace při jejich zpracování a využití. Vyhláška tak bude nově vymezovat – zužovat rozsah předávaných dat, která operátor předá provozovateli distribuční soustavy.
K bodu 25 (§ 109a)
Legislativní doplnění v souladu s novým zmocněním energetického zákona, kde bylo pro vyhlášku rozšířeno zmocnění, kterým má Úřad nově stanovit rozsah informací poskytovaných spotřebiteli o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem a o výhodách a rizicích spojených s uzavřením smlouvy s takovým určením ceny.
Nově navržený § 109a stanovuje rozsah poskytovaných předsmluvních informací spotřebiteli o způsobu dynamického určení ceny plynu nebo jiného určení ceny závislého na změnách ceny plynu na organizovaných trzích s plynem podle požadavku energetického zákona.
Úprava respektuje přístup a postup nastolený vyhláškou č. 408/2015 Sb. o Pravidlech trhu s elektřinou, jelikož se lze odůvodněně domnívat, že sektor elektroenergetiky bude dominantním segmentem v oblasti využití rámce, kterým má být zajištěná adekvátní informovanost koncového zákazníka, ale zároveň zvolený přístup v této oblasti vyhovuje povaze plynárenského sektoru.
K bodu 26 (§ 113 odst. 5)
Legislativně technická oprava spočívající v odstranění obsolentních ustanovení vztahujících se k dnes již neaplikovatelnému procesnímu postupu při změně dodavatele plynu, kdy dotčené odběrné místo je v zóně vertikálně integrovaného podnikatele.
K bodu 27 (§ 118 odst. 5)
Legislativně technická oprava spočívající v zajištění souladu znění vyhlášky s nadřazenou legislativou. Opravou dotčeného ustanovení ohledně postupu operátora trhu směrem k dodavateli plynu, který pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat plyn dochází k upřesnění fáze postupu při změně dodavatele na dodavatele poslední instance v souladu s odpovídající zákonnou úpravou.
K bodu 28 (V příloze č. 1 bodě 5)
Legislativně technická oprava spočívající v odstranění možnosti rezervace velikosti požadované přepravní kapacity v dnes již neaplikovatelných jednotkách.
K bodu 30 až 37 (V příloze č. 10)
Jak již bylo zmíněno v obecné části, cílem navržené úpravy je docílit stavu, aby celkový model vyhodnocování odchylek byl prostřednictvím popsané úpravy příjmově mírně přebytkový, což se za vyhodnocované období nepovedlo.
Navrhovaná je tak úprava výše použitelné ceny pro denní vyrovnávací množství prostřednictvím malé cenové úpravy podle čl. 22 odst. 6 dotčeného nařízení. V praktické podobě je tak navrhovaná změna koeficientu kkDVM úpravy indexu krátkodobého trhu pro kladné denní vyrovnávací množství, který by měl být nově určený v intervalu 0,92 – 0,975, a koeficientu kzDVM úpravy indexu krátkodobého trhu pro záporné denní vyrovnávací množství, který by měl být nově určený v intervalu 1,025 – 1,08.
Na základě provedeného vyhodnocení dopadů provedené změny na datech z let 2022 až 2024 bylo zjištěno, že ve více než 99 % případů v letech 2022 až 2024 se systémová odchylka pohybovala v prvních dvou kvartilech v rámci možné limity. Navíc v prvním kvartilu se vyskytlo více než 83 % všech denních hodnot systémové odchylky
Za předpokladu, že by se pro ocenění DVM v analyzovaných letech použila pouze vážená průměrná denní cena pro plynárenský den podle Indexu OTE, činila by průměrná přirážka za doposud platných pravidel ve sledovaném období v prvním kvartilu 2,31 % a v druhém kvartilu 2,97 %.
Po aplikaci navržených úprav by vedla ke zvýšení průměrné úrovně malé cenové úpravy na 3,06 % v prvním kvartilu a na 4,29 % v druhém kvartilu. Průměrná výše malé cenové úpravy by představovala 3,26 %.
Česká republika patří dlouhodobě mezi členské státy EU, které mají jednu z nejnižších procentuálních přirážek k referenční ceně pro ocenění odchylky, resp. kladného/záporného vyrovnávacího množství. V období let 2022 až 2024 činila průměrná malá cenová úprava použitelné ceny 2,41 %. Z dostupných dat vyplývá, že nižší úroveň přirážky k průměrné ceně aplikuje jen německá obchodní zóna (THE). Navrhovaná úprava limitní úrovně z 2 % na 2,5 % je v současné době aplikována např. ve francouzské obchodní zóně (TRF). Po úpravě se předmětná přirážka dostane na úroveň běžnou v rámci EU, tak regionu, navíc limitní hladina zůstane i nadále jednou z nejnižších v rámci obchodních zón EU.
Navržená limita bude i nadále v souladu s čl. 22 odst. 7 NC BAL, které v režimu bez výjimky stanovuje, že hodnota malé cenové úpravy nepřesáhne deset procent vážené průměrné ceny.
Čl. II
K účinnosti
Navrhované datum nabytí účinnosti je 1. července 2025, což je v souladu s § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
11 z 11