Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.     
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část

A. Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, se předkládá mimo Plán legislativních prací vlády na rok 2025.

Poskytování platu a některých dalších náležitostí státním zástupcům je upraveno mimo obecná pravidla odměňování platem obsažená v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, neboť jeho podstatou je odměňování za výkon funkce, byť je tato vykonávána v pracovním poměru. Způsob určení konkrétní výše platu státního zástupce se odvíjí od stupně soustavy státního zastupitelství, funkce, jež je na něm vykonávána státním zástupcem a započitatelné praxe, kterou získal. Popsané podmínky pro určení platu státního zástupce se vyjadřují příslušným koeficientem, jímž je násobena platová základna, která slouží jako jednotný výchozí ukazatel pro určení platu státních zástupců.

Do započitatelné praxe se kromě vlastního výkonu funkce státního zástupce, popřípadě jiné obdobné činnosti využitelné pro výkon funkce, hodnotí také tzv. náhradní doby praxe. Význam pro vlastní výkon funkce státního zástupce tyto doby nemají, ovšem jejich započítáním do celkové délky praxe se jednak oceňuje společensky užitečná činnost, jež je jejich podstatou a jednak slouží jako nástroj ke zmírnění dopadu nemožnosti vykonávat praxi pro určitou kvalifikovanou skutečnost, která nenastala z viny státního zástupce.

Mezi skutečnosti započitatelné do doby praxe jako náhradní doby řadí taxativní výčet v § 7 odst. 4 zákona č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon č. 201/1997 Sb.“) dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby, dobu mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě (pokud se státní zástupce současně nepřipravoval v denním studiu, nebo dítě nebylo umístěno v ústavu) a dobu jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující celkem tři měsíce v kalendářním roce. Zákon č. 201/1997 Sb. ovšem v § 7 odst. 5 obsahuje specifickou výjimku, která spočívá v požadavku na skutečný výkon funkce bez možnosti zápočtu náhradních dob při hodnocení praxe pro zvýšení platového koeficientu státnímu zástupci okresního státního zastupitelství z 1,01 na 1,14, krajského státního zastupitelství z 1,09 na 1,26 a vrchního státního zastupitelství z 1,17 na 1,33. Náhradními dobami tak nelze zvýšit praxi v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe.

Popsaný způsob zápočtu praxe státního zástupce, včetně výčtu náhradních dob a způsobu jejich hodnocení, byl shodný s úpravou platnou pro soudce, která byla, pokud jde o posuzování náhradních dob, předmětem přezkumu Ústavním soudem v řízení pod sp. zn. 16/24. Konkrétně bylo zkoumáno, zda výluka zápočtu doby mateřské a rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe představuje ústavně konformní úpravu z hlediska zákazu diskriminace v odměňování. Řízení před Ústavním soudem se specificky týkalo § 31 odst. 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení upravuje nezapočtení náhradních dob uvedených v § 31 odst. 4 téhož zákona pro účely zvýšení platového koeficientu v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe.

Ústavní soud o věci samé rozhodl nálezem dne 20. listopadu 2024, jenž byl vyhlášen dne 9. ledna 2025 pod č. 6/2025 Sb., tak, že ustanovení § 31 odst. 5 v textu „, do níž se nezapočítávají doby uvedené v odstavci 4“ zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, jde-li o mateřskou a rodičovskou dovolenou, se ruší dnem vyhlášení nálezu ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Ústavní soud zároveň v odůvodnění nálezu konstatoval, že obrat „skutečně vykonával funkci“ v § 31 odst. 5 dotčeného zákona má zahrnovat i mateřskou a rodičovskou dovolenou. Ačkoliv je výroku nálezu uvedeno, že text „do níž se nezapočítávají doby uvedené v odst. 4“ se zrušuje, doplnil Ústavní soud výslovně, že se to týká toliko mateřské a rodičovské dovolené, nikoliv jiných dob, které jsou v odstavci 4 zahrnuty. To ovšem Ústavní soud jako negativní zákonodárce neměl možnost vyjádřit změnou napadeného ustanovení.

V době vydání nálezu Ústavního soudu byla v Poslanecké sněmovně projednávána novela zákona č. 236/1995 Sb. (zákon č. 57/2025 Sb.) před druhým čtením, a tak byla poslaneckým návrhem doplněna i úprava § 31 odst. 5, aby byla s nálezem Ústavního soudu v souladu, neboť ten neměl možnost legislativní text odpovídajícím způsobem upravit. V § 31 odst. 5 zákona č. 236/1995 Sb. byl vypuštěn odkaz na § 31 odst. 4 písm. b), které vymezuje náhradní dobu spočívající v péči o dítě (mateřskou, rodičovskou dovolenou nebo trvalou péči). Změna nabyla účinnosti dne 7. března 2025. Totožný způsob hodnocení náhradních dob, včetně výluky zápočtu mateřské a rodičovské dovolené a trvalé péče o dítě, ovšem nadále zůstává v platnosti pro státní zástupce.

Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen:

Platná právní úprava je v rozporu se zákazem diskriminace, neboť, jak konstatoval Ústavní soud, vyloučení zápočtu části náhradní doby mateřské a rodičovské dovolené a trvalé péče o dítě fakticky znevýhodňuje ženy. Současná úprava platových poměrů státních zástupců je v tomto ohledu totožná s dříve platnou úpravou pro soudce, kterou Ústavní soud z uvedeného důvodu zrušil.

B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy a shrnutí nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí

Vzhledem k tomu, že Ústavním soudem zrušená část úpravy zápočtu náhradních dob soudců spočívající ve výluce hodnocení doby péče o dítě v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe, je obsahově zcela shodná s částí ustanovení § 7 odst. 5 zákona č. 201/1997 Sb., které rovněž neumožňuje započtení náhradní doby v podobě mateřské a rodičovské dovolené do praxe za účelem zvýšení platového koeficientu v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe, lze učinit závěr, že principiální důvod ústavní nekonformity byl shodně obsažen v obou výše citovaných zákonech s tím rozdílem, že ve vztahu k soudcům již bylo realizováno jeho zrušení, zatímco ve vztahu ke státním zástupcům tato nekonformita nadále trvá.

Předkládaná právní úprava spočívá ve zpřesnění stávajícího znění § 7 odst. 5 věty první zákona č. 201/1997 Sb. tak, aby text odpovídal obdobné úpravě pro soudce v § 31 odst. 5 zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění pozdějších předpisů. Z výluky zápočtu praxe ve „druhém“ platovém stupni bude nově zcela vyčleněna náhradní doba mateřské a rodičovské dovolené a doba trvalé péče o dítě, přičemž nově budou tyto doby plně hodnoceny pro účely stanovení délky praxe státního zástupce a tím i pro určení příslušného koeficientu pro určení platu.

C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku

Přijetí navrhované úpravy je nezbytné s ohledem na dopady vydání nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 16/24 ze dne 20. listopadu 2024, publikovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 6/2025, neboť v řízení zjištěný nesoulad s ústavním pořádkem se obdobně projevuje i při poskytování platu státním zástupcům. Ústavní soud v odůvodnění rozebral hlediska, pro která byla napadená úprava týkající se soudců v rozporu se zákazem diskriminace obsaženým v čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále také zdůraznil, že účelem nálezu je, aby derogace dopadla na výluku zápočtu mateřské a rodičovské dovolené a zároveň předem vyloučil výklad, který by mohl tuto výluku znova uplatnit skrze jiná ustanovení téhož zákona. S ohledem na jasně materiálně definované znaky neústavnosti dřívější úpravy platových poměrů soudců, je zcela nepochybné, že v případném řízení před Ústavním soudem, které by se týkalo existující výluky zápočtu doby péče o dítě pro státní zástupce, by došlo ke zrušení i této úpravy. Z tohoto důvodu je namístě, aby zákonodárce sám aktivně nežádoucí stav napravil a předešel nutnosti jej řešit mimořádným způsobem, totiž derogační žalobou u Ústavního soudu. 

D. Zhodnocení souladu s ústavním pořádkem České republiky a s ostatními součástmi právního řádu

Navrhovaná změna je v souladu s ústavním pořádkem České republiky; naopak odstraňuje protiústavní stav popsaný v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 5/24 ze dne 20. listopadu 2024, publikovaným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv pod číslem 6/2025 Sb. a do budoucna zajistí dodržování zákazu diskriminace v odměňování státních zástupců. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ostatními částmi právního řádu.

E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie a judikaturou soudních orgánů Evropské unie 

Článek 21 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie zakazuje diskriminaci, mimo jiné, i na základě pohlaví. Článek 23 potom udává, že rovnost žen a mužů musí být zajištěna ve všech oblastech, počítaje v to i oblast odměňování za práci. Funkce státního zástupce je vykonávána v pracovním poměru, byť se nejedná, stricto sensu, o výkon závislé práce, ale o výkon funkce s určitými garancemi nezávislosti jejího výkonu, čemuž odpovídá i použití principů odměňování shodné se systémem odměňování soudců.
Lze nicméně zmínit článek 151 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), který stanoví, že cílem Unie a členských států je mimo jiné i zlepšování životních a pracovních podmínek tak, aby došlo k jejich harmonizaci při zachování tendence k jejich zlepšování, a zejména pak článek 8 SFEU, podle kterého Unie usiluje ve všech činnostech, ve kterých má pravomoc (tj. mimo jiné i v sociální oblasti) o to, aby se odstraňovaly nerovnosti. V souvislosti s výkonem funkce státního zástupce v pracovním poměru je namístě připomenout obecný požadavek na zákaz diskriminace v odměňování za stejnou práci nebo rovnocennou práci mezi muži a ženami (čl. 157 SFEU a směrnice 2006/54/ES) a související korpus judikatury Soudního dvora EU týkající se odměňování ve veřejném sektoru z hlediska zákazu diskriminace (rozsudky C-320/00 ve věci Lawrence a C-256/01 ve věci Allonby).
Návrh má za účel odstranit diskriminační ustanovení zákona, proto není v rozporu s právem Evropské unie, tj. ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie a judikaturou jejích soudních orgánů. 

F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána

Navrhovaná právní úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Širší práva zaměstnanců v oblasti odměňování zaručují i některé mezinárodní smlouvy, jimiž jsou především Mezinárodní pakt o politických, hospodářských, sociálních a kulturních právech, Listina základních práv Evropské unie a Evropská sociální charta. Všechny uvedené dokumenty zaručují zaměstnancům (pracovníkům) spravedlivou odměnu bez jakéhokoli rozlišování. Spravedlivou odměnou je pojímán jak absolutní požadavek na ekvivalenci vykonané práce a příslušející odměny za ni, tak relativně v rámci porovnání odměny za stejnou práci s odměnou jiného zaměstnance. S uvedenými mezinárodními smlouvami je návrh rovněž v souladu, neboť jeho cílem je pouze zajistit odstranění diskriminačního ustanovení zákona č. 201/1997 Sb.

G. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Návrh zákona je spojen s marginálními dopady na státní rozpočet. Pro kalendářní rok 2025 se předpokládá nutnost navýšit státním zástupcům v jednotlivých případech koeficient, jímž je z platové základny pro státní zástupce, která do konce roku 2025 činí 109516,50 Kč, určena výše platu. Vzhledem k tomu, že navýšení započitatelné praxe se bude se týkat pouze jednotek případů státních zástupců s minimálním dopadem na celkové výdaje kapitoly Ministerstva spravedlnosti, budou všechny případné finanční dopady pokryty v rámci této kapitoly bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Ostatních veřejných rozpočtů se navrhovaná změna žádným způsobem nedotkne.

H. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora,

Návrhem není zakládána přímá ani nepřímá veřejná podpora.

I. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Navrhovaná úprava nemá sociální dopady, resp. dopady na zranitelné a znevýhodněné skupiny obyvatel, menšiny, děti, ani na životní prostředí.

J. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.

K. Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná úprava nepřináší korupční rizika. Mechanismus výpočtu platu za výkon funkce je stanoven přímo právním předpisem.

L. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu	

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.

M. Zhodnocení dopadů na rodiny

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na rodiny. 

N. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Navrhovaná právní úprava nebude mít územní dopady. 

O. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Návrh zákona je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předložený návrh zákona není spojen s rizikem digitálního vyloučení. 

1. Budování přednostně digitálních služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena (viz výše část J).

8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.

P. Hodnocení dopadů právního předpisu podle Obecných zásad (RIA)

Dne 20. března 2025 rozhodl ministr spravedlnosti a předseda Legislativní rady vlády pod č. j. 12527-2025-UVCR, že k návrhu nebude zpracováno hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad (RIA).

Q. Návrh na schválení zákona v prvém čtení

S ohledem na blížící se konec volebního období Poslanecké sněmovny je nutné, aby Vláda ČR s tímto návrhem zákona, v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, navrhla Poslanecké sněmovně vyslovení souhlasu s návrhem již v prvém čtení. Důvodem je nemožnost realizovat celý legislativní proces ve standardních lhůtách s tím, že jeho průběh by byl s jistotou zmařen v důsledku skončení současného volebního období Poslanecké sněmovny.


Zvláštní část

K čl. I 

Navrhuje se na konec ustanovení § 7 odst. 5 věta první doplnit zpřesnění spočívající v uvedení odkazu na konkrétní náhradní doby, jichž se napříště bude výluka zápočtu v době od počátku 6. roku do konce 8. roku praxe, mezi něž nově nebude spadat doba mateřské nebo rodičovské dovolené a doba trvalé péče o dítě, týkat. Nově tak budou náhradními dobami vyloučenými z hodnocení pro účely stanovení započitatelné praxe v uvedeném smyslu pouze doba výkonu vojenské základní (náhradní) služby a civilní služby a doba jiné omluvené nepřítomnosti v práci nepřesahující celkem tři měsíce v kalendářním roce.

K čl. II

Navrhuje se stanovit účinnost zákona prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, aby byl potenciálně neústavní stav odstraněn urychleně.

2