Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDFEBL76W najdete zde


                Vypořádání připomínek
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 347/2016 Sb., o sazbách poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, ve znění nařízení vlády č. 273/2019 Sb.

V Praze dne 15. května 2025

Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	1.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 13

K Čl. 1 bodu 13 návrhu nařízení vlády se navrhuje odstavec 2 § 3a formulovat tak, aby obsahoval konkrétní jednotlivé sazby poplatku za požádání o předběžnou informaci podle odstavce 1 písm. a), b) nebo e) bodu 1 návrhu, která týká výzkumného jaderného zařízení. Úprava snížení poplatku v rámci nařízení vlády je nad ústavní rámec zmocnění stanoveného v § 39 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb. V rámci daného ustanovení je upravováno zmocnění pouze ke stanovení sazby poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pro jednotlivé činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Dále se navrhuje z odstavce 2 § 3a návrhu vypustit slova „zaokrouhlenou na celé tisícikoruny směrem nahoru“. Pravidlo zaokrouhlování při stanovení daně (poplatku) obecně upravuje § 146 daňového rádu. Ve vztahu k poplatkům na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost neobsahuje zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb., žádnou zvláštní úpravu. Mělo by být tedy použito obecné pravidlo podle daňového řádu. Navíc úprava zaokrouhlování poplatku nařízením vlády je nad ústavní rámec zmocnění stanoveného v § 39 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb. V rámci daného ustanovení je upravováno zmocnění pouze ke stanovení sazby poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pro jednotlivé činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Pokud má být stanoveno zvláštní pravidlo pro zaokrouhlování poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, jako lex specialis vůči daňovému řádu, muselo být toto provedeno zákonem.
	Akceptováno

Akceptováno Poplatek za požádání o předběžnou informaci podle § 3a návrhu, které se týká výzkumného jaderného zařízení, bylo vyděleno do samostatného písmene s konkrétní sazbou poplatku a u písmene a) bylo výslovně stanoveno, že se jedná o předběžnou informaci týkající se energetického jaderného zařízení.

	
	1.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 13 § 3a odst. 3

K Čl. 1 bodu 13 návrhu nařízení vlády se navrhuje odstavec 3 § 3a formulovat tak, aby obsahoval konkrétní sazbu poplatku za požádání o předběžnou informaci podle odstavce 1 písm. d) návrhu, která týká výzkumného jaderného zařízení nebo jiné činnosti v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany. Úprava snížení poplatku v rámci nařízení vlády je nad ústavní rámec zmocnění stanoveného v § 39 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb. V rámci daného ustanovení je upravováno zmocnění pouze ke stanovení sazby poplatků na odbornou činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost pro jednotlivé činnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
	Akceptováno

Akceptováno Poplatek za požádání o předběžnou informaci podle § 3a návrhu, které se týká pracoviště III. kategorie nebo jiné činnosti v rámci expozičních situací a poskytování služeb významných z hlediska radiační ochrany bylo vyděleno do samostatného písmene s konkrétní sazbou poplatku.

	
	1.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 13 § 3a odst. 4

K Čl. 1 bodu 13 návrhu nařízení vlády se navrhuje odstavec 4 § 3a formulovat tak, aby obsahoval pouze konkrétní sazbu poplatku za požádání o předběžnou informaci podle odstavce 1, nikoli způsob výpočtu poplatku. Úprava pravidla pro výpočet (sčítání) poplatků v rámci nařízení vlády je nad ústavní rámec zmocnění stanoveného v § 39 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění zákona č. 83/2025 Sb.
	Akceptováno

Akceptováno Odstavec 4 byl z návrhu nařízení vlády vypuštěn.

	
	1.4. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Požadujeme doplnit do Předkládací a Důvodové zprávy shrnutí rozpočtových a dalších relevantních dopadů tak, aby materiál vyhověl požadavkům uvedeným čl. IV odst. 7 Jednacího řádu vlády. Dále požadujeme, aby veškeré případné požadavky (i budoucí) na navýšení počtu systemizovaných míst a objemu peněžních prostředků na platy související s návrhem nařízení vlády byly řešeny v rámci schválených limitů kapitoly, bez jakéhokoli nároku na státní rozpočet.
	Akceptováno

Akceptováno Důvodová zpráva doplněna. S návrhem nařízení vlády není spojeno navýšení počtu systemizovaných míst ani objemu peněžních prostředků na platy. Nelze vyloučit, že z důvodu výstavby nových jaderných zdrojů, bude ze strany kapitoly požadováno navýšení objemu platových prostředků na rok 2026. Toto případné navýšení objemu platových prostředků bude kapitola uplatňovat v rámci rozpočtového procesu při zpracování návrhu státního rozpočtu kapitoly SÚJB na rok 2026.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 1

Požadujeme přehodnotit, případně odstupňovat nebo alespoň lépe odůvodnit navrhované zavedení poplatku za povolení k umístění energetických jaderných zařízení do 50 MW (§ 2 písm. a) bod 1).
Odůvodnění:
Navrženou částku (jednorázově 19,6 mil. Kč) považujeme za silně demotivující pro případné zájemce uvažující o budoucí transformaci stávajících menších zdrojů využívajících fosilní paliva na technologii mikroreaktorů.
	Akceptováno

Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna o následný text, který zdůvodňuje poplatky související s energetickými jadernými zařízeními do 50 MW: Zrušení hranice 50 MWt pro jaderně energetická zařízení nemůže mít negativní dopady ani na nasazování tzv. mikroreaktorů, které výkonově spadají pod tento limit (1 až 20 MWe dle mezinárodní klasifikace). Vývoj této technologie je globálně ve velmi rané fázi, s potenciálem nasazení ve 40. až 50. letech tohoto století, a to nejspíše ve značně specifických aplikacích, v odlehlých oblastech či pro atypická odvětví (vojenství, kosmonautika, těžba). V ČR lze tedy předpokládat, pokud vůbec, jejich nasazení až později. Půjde o technologii využívající zcela nové technologické prvky, ať již z hlediska principu štěpné reakce, chlazení, materiálu či jaderného paliva. Tyto nové prvky budou znamenat, že, alespoň v počátečních fázích nasazení, budou tyto reaktory relativně nákladné a z hlediska účelnosti úzce profilové a obtížně dostupné (z důvodu omezených produkčních kapacit). Posouzení těchto technologií z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bude významně náročnější, než u standardních jaderných zdrojů, včetně tlakovodních SMR, protože bude vyžadovat zvláště vysokou a úzkoprofilovou odbornost (neplatí přímá úměra, že nižší výkon znamená automaticky jistější a vyšší bezpečnost a tedy i jednodušší regulaci a regulatorní zhodnocení). Proto je relevantní poplatek zachovat i pro ně, alespoň ve stávající výši. Současně, jak zmíněno, budou ve fázích před masovějším nasazením poměrně nákladné, takže výše poplatků na odbornou činnost úřadu bude představovat pouze zanedbatelný zlomek celkových nákladů nasazení a jen stěží bude odrazujícím či ztěžujícím prvkem. Z koncepčního pohledu se však jedná o téma, které bude nutno legislativně řešit až v horizontu cca 15 až 20 let, takže není nutno stávající verzi nařízení vlády z tohoto hlediska modifikovat.

	
	2.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

Požadujeme přehodnotit, případně odstupňovat nebo alespoň lépe odůvodnit navrhované zavedení poplatku za povolení k výstavbě energetických jaderných zařízení do 50 MW (§ 2 písm. b) bod 1).
Odůvodnění:
Navrženou částku (jednorázově 126 mil. Kč) považujeme za silně demotivující pro případné zájemce uvažující o budoucí transformaci stávajících menších zdrojů využívajících fosilní paliva na technologii mikroreaktorů.
	Akceptováno

Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna o následný text, který zdůvodňuje poplatky související s energetickými jadernými zařízeními do 50 MW: Zrušení hranice 50 MWt pro jaderně energetická zařízení nemůže mít negativní dopady ani na nasazování tzv. mikroreaktorů, které výkonově spadají pod tento limit (1 až 20 MWe dle mezinárodní klasifikace). Vývoj této technologie je globálně ve velmi rané fázi, s potenciálem nasazení ve 40. až 50. letech tohoto století, a to nejspíše ve značně specifických aplikacích, v odlehlých oblastech či pro atypická odvětví (vojenství, kosmonautika, těžba). V ČR lze tedy předpokládat, pokud vůbec, jejich nasazení až později. Půjde o technologii využívající zcela nové technologické prvky, ať již z hlediska principu štěpné reakce, chlazení, materiálu či jaderného paliva. Tyto nové prvky budou znamenat, že, alespoň v počátečních fázích nasazení, budou tyto reaktory relativně nákladné a z hlediska účelnosti úzce profilové a obtížně dostupné (z důvodu omezených produkčních kapacit). Posouzení těchto technologií z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bude významně náročnější, než u standardních jaderných zdrojů, včetně tlakovodních SMR, protože bude vyžadovat zvláště vysokou a úzkoprofilovou odbornost (neplatí přímá úměra, že nižší výkon znamená automaticky jistější a vyšší bezpečnost a tedy i jednodušší regulaci a regulatorní zhodnocení). Proto je relevantní poplatek zachovat i pro ně, alespoň ve stávající výši. Současně, jak zmíněno, budou ve fázích před masovějším nasazením poměrně nákladné, takže výše poplatků na odbornou činnost úřadu bude představovat pouze zanedbatelný zlomek celkových nákladů nasazení a jen stěží bude odrazujícím či ztěžujícím prvkem. Z koncepčního pohledu se však jedná o téma, které bude nutno legislativně řešit až v horizontu cca 15 až 20 let, takže není nutno stávající verzi nařízení vlády z tohoto hlediska modifikovat.

	
	2.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 7

Požadujeme přehodnotit, případně odstupňovat nebo alespoň lépe odůvodnit navrhované zavedení poplatku za povolení k provozu energetických jaderných zařízení do 50 MW (§ 2 písm. c) bod 1).
Odůvodnění:
Navrženou částku (jednorázově 42 mil. Kč) považujeme za silně demotivující pro případné zájemce uvažující o budoucí transformaci stávajících menších zdrojů využívajících fosilní paliva na technologii mikroreaktorů.
	Akceptováno

Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna o následný text, který zdůvodňuje poplatky související s energetickými jadernými zařízeními do 50 MW: Zrušení hranice 50 MWt pro jaderně energetická zařízení nemůže mít negativní dopady ani na nasazování tzv. mikroreaktorů, které výkonově spadají pod tento limit (1 až 20 MWe dle mezinárodní klasifikace). Vývoj této technologie je globálně ve velmi rané fázi, s potenciálem nasazení ve 40. až 50. letech tohoto století, a to nejspíše ve značně specifických aplikacích, v odlehlých oblastech či pro atypická odvětví (vojenství, kosmonautika, těžba). V ČR lze tedy předpokládat, pokud vůbec, jejich nasazení až později. Půjde o technologii využívající zcela nové technologické prvky, ať již z hlediska principu štěpné reakce, chlazení, materiálu či jaderného paliva. Tyto nové prvky budou znamenat, že, alespoň v počátečních fázích nasazení, budou tyto reaktory relativně nákladné a z hlediska účelnosti úzce profilové a obtížně dostupné (z důvodu omezených produkčních kapacit). Posouzení těchto technologií z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bude významně náročnější, než u standardních jaderných zdrojů, včetně tlakovodních SMR, protože bude vyžadovat zvláště vysokou a úzkoprofilovou odbornost (neplatí přímá úměra, že nižší výkon znamená automaticky jistější a vyšší bezpečnost a tedy i jednodušší regulaci a regulatorní zhodnocení). Proto je relevantní poplatek zachovat i pro ně, alespoň ve stávající výši. Současně, jak zmíněno, budou ve fázích před masovějším nasazením poměrně nákladné, takže výše poplatků na odbornou činnost úřadu bude představovat pouze zanedbatelný zlomek celkových nákladů nasazení a jen stěží bude odrazujícím či ztěžujícím prvkem. Z koncepčního pohledu se však jedná o téma, které bude nutno legislativně řešit až v horizontu cca 15 až 20 let, takže není nutno stávající verzi nařízení vlády z tohoto hlediska modifikovat.

	
	2.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 10

Požadujeme přehodnotit, případně odstupňovat nebo alespoň lépe odůvodnit navrhované zavedení udržovacího poplatku energetických jaderných zařízení do 50 MW (§ 3 písm. a) bod 1).
Odůvodnění:
Navrženou částku (ročně 34,752 mil. Kč) považujeme za silně demotivující pro případné zájemce uvažující o budoucí transformaci stávajících menších zdrojů využívajících fosilní paliva na technologii mikroreaktorů.
	Akceptováno

Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna o následný text, který zdůvodňuje poplatky související s energetickými jadernými zařízeními do 50 MW: Zrušení hranice 50 MWt pro jaderně energetická zařízení nemůže mít negativní dopady ani na nasazování tzv. mikroreaktorů, které výkonově spadají pod tento limit (1 až 20 MWe dle mezinárodní klasifikace). Vývoj této technologie je globálně ve velmi rané fázi, s potenciálem nasazení ve 40. až 50. letech tohoto století, a to nejspíše ve značně specifických aplikacích, v odlehlých oblastech či pro atypická odvětví (vojenství, kosmonautika, těžba). V ČR lze tedy předpokládat, pokud vůbec, jejich nasazení až později. Půjde o technologii využívající zcela nové technologické prvky, ať již z hlediska principu štěpné reakce, chlazení, materiálu či jaderného paliva. Tyto nové prvky budou znamenat, že, alespoň v počátečních fázích nasazení, budou tyto reaktory relativně nákladné a z hlediska účelnosti úzce profilové a obtížně dostupné (z důvodu omezených produkčních kapacit). Posouzení těchto technologií z hlediska zajištění jaderné bezpečnosti bude významně náročnější, než u standardních jaderných zdrojů, včetně tlakovodních SMR, protože bude vyžadovat zvláště vysokou a úzkoprofilovou odbornost (neplatí přímá úměra, že nižší výkon znamená automaticky jistější a vyšší bezpečnost a tedy i jednodušší regulaci a regulatorní zhodnocení). Proto je relevantní poplatek zachovat i pro ně, alespoň ve stávající výši. Současně, jak zmíněno, budou ve fázích před masovějším nasazením poměrně nákladné, takže výše poplatků na odbornou činnost úřadu bude představovat pouze zanedbatelný zlomek celkových nákladů nasazení a jen stěží bude odrazujícím či ztěžujícím prvkem. Z koncepčního pohledu se však jedná o téma, které bude nutno legislativně řešit až v horizontu cca 15 až 20 let, takže není nutno stávající verzi nařízení vlády z tohoto hlediska modifikovat.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	3.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 347/2016 Sb.: úvodní větě 

Úvodní věta zní:
„Vláda nařizuje podle § 39 odst. 5 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon:“.
	Akceptováno

Akceptováno a promítnuto do textu.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	4.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 17

Tento oddíl je třeba přepracovat: První věta je duplicitní s druhou větou; je tudíž nadbytečná. Nehodnotí se soulad s právními předpisy, ale rizika pro subjekty údajů. Tvrzení za slovy „ochrany osobních údajů“ je v rozporu se smyslem a cílem hodnocení dopadů
	Akceptováno

Akceptováno Důvodová zpráva upravena v souladu s připomínkou – ponechána pouze věta: „Návrh nařízení vlády nezvyšuje množství zpracovávaných osobních údajů ani nemění způsob nakládání s nimi.“

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	1.5. K návrhu nařízení vlády: úvodní větě 

V úvodní větě se za slovo „podle“ vkládají slova „§ 39 odst. 5“.
	Akceptováno

Akceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa upravena.

	
	1.6. K návrhu nařízení vlády: čl. I

K návrhu nařízení vlády - Čl. I Novelizační body 2. a 3. doporučujeme sloučit do jednoho bodu, vzhledem k tomu, že navrhované úpravy se týkají stejného ustanovení. Totožná připomínka i k bodu 5. a 6., k bodu 8. a 9. a dále k bodu 11. a 12. Následně je třeba provést přečíslování novelizačních bodů.
	Akceptováno

Akceptováno Automaticky generované novelizační body v systému e-Legislativa upraveny.

	
	1.7. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 13

K Čl. I bod 13 návrhu nařízení vlády - je třeba upravit tak, že za § 3 se vkládá nový § 3a, který zní.
	Neakceptováno

Neakceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa nelze (konzultováno s dodavatelem systému) upravit.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.5. K návrhu nařízení vlády obecně

Pokud to bude technicky možné, doporučujeme formálně upravit úvodní větu článku I a ustanovení o nabytí účinnosti tak, aby jejich znění odpovídala Legislativním pravidlům vlády.
S ohledem na výše uvedené doporučujeme v úvodní větě článku I za slovo „Nařízení“ vložit slovo „vlády“ a z ustanovení o nabytí účinnosti vypustit slovo „vlády“.
	Neakceptováno

Neakceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa nelze (konzultováno s dodavatelem systému) upravit.

	
	2.6. K návrhu nařízení vlády: čl. I

Pokud to bude technicky možné, doporučujeme novelizační body 2 a 3, 5 a 6, 8 a 9, 11 a 12 sloučit a adekvátně přeformulovat („V § ... písm. ... bodě ... se slova „...“ nahrazují slovy „...“ a slova „...“ se zrušují.“).
	Akceptováno

Akceptováno Automaticky generované novelizační body v systému e-Legislativa upraveny.

	
	2.7. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 13

Pokud to bude technicky možné, doporučujeme novelizační bod 13 uvést takto:
„Za § 3 se vkládá nový § 3a, který včetně nadpisu zní:“.
	Neakceptováno

Neakceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa nelze (konzultováno s dodavatelem systému) upravit.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	3.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Doporučujeme do úvodní věty doplnit v souladu s Legislativními pravidly vlády konkrétní ustanovení, které nařízení vlády provádí.
	Akceptováno

Akceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa upravena.

	
	3.2. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Nařízení vlády navrhuje nejen sazby poplatků za odborné konzultace, které obecná část popisuje, ale též změny definic energetického jaderného zařízení a výzkumného jaderného zařízení. Tyto změny však nejsou v obecné části vůbec zmíněny. Přestože jsou vysvětleny ve zvláštní části, doporučujeme je doplnit též do obecné části.
	Akceptováno

Akceptováno Důvodová zpráva upravena v souladu s připomínkou – bod smazán.

	
	3.1. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Upozorňujeme, že ve Zvláštní části, v odůvodnění k § 3a odst. 1 písm. a) bod 13 není vložen žádný text.
	Akceptováno

Akceptováno Důvodová zpráva obsahuje tuto informaci v obecné části v bodě 1. Tato informace byla však dále doplněna.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	4.2. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

V důvodové zprávě by měl být odkaz na § 39 odst. 5 po přečíslování odstavce novelou zákonem č. 83/2025 Sb. ve zmocňovacím ustanovení
	Akceptováno

Akceptováno Automaticky generovaná věta v systému e-Legislativa upravena.

	Ministerstvo zdravotnictví
	5.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 347/2016 Sb. k novelizačním bodům č. 2 a 3
Pro novelizační body č. 2 a 3 se navrhuje následující textace:
V § 2 písm. a) bodě 3 se slova „se jmenovitým tepelným“ nahrazují slovy „s nenulovým“ a slova „do 50 MW“ se zrušují.
	Akceptováno

	
	5.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 347/2016 Sb. k novelizačním bodům č. 5 a 6
Pro novelizační body č. 5 a 6 se navrhuje následující textace:
V § 2 písm. b) bodě 3 se slova „se jmenovitým tepelným“ nahrazují slovy „s nenulovým“ a slova „do 50 MW“ se zrušují.
	Akceptováno

	
	5.3. K návrhu změn nařízení vlády č. 347/2016 Sb. k novelizačním bodům č. 8 a 9
Pro novelizační body č. 8 a 9 se navrhuje následující textace:
V § 2 písm. c) bodě 3 se slova „se jmenovitým tepelným“ nahrazují slovy „s nenulovým“ a slova „do 50 MW“ se zrušují.
	Akceptováno

	
	5.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 347/2016 Sb. k novelizačním bodům č. 11 a 12
Pro novelizační body č. 11 a 12 se navrhuje následující textace:
V § 3 písm. a) bodě 2 se slova „se jmenovitým tepelným“ nahrazují slovy „s nenulovým“ a slova „do 50 MW“ se zrušují.
	Akceptováno

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	6.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Stanovisko OKOM viz příloha
	Akceptováno

Akceptováno Důvodová zpráva upravena v souladu s připomínkou.

Vypracoval: Eduard Klobouček