Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDFJHJRQ6 najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo dopravy opětovně předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále jen „návrh zákona“).
Jediným cílem předloženého návrhu zákona je provést adaptaci právního řádu České republiky na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (dále jen „unijní nařízení“).
V nejobecnější rovině lze poukázat na 2 klíčové cíle unijního nařízení, a to a) nastolit rovné podmínky pro používání leteckých paliv a zabránit takovým praktikám doplňování paliva, které narušují hospodářskou soutěž mezi provozovateli letadel nebo v této soutěži znevýhodňují některá unijní letiště oproti jiným, a b) zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy Evropské unie.
Unijní nařízení ukládá za účelem dosažení těchto cílů povinnosti a) provozovatelům letadel, b) řídícím orgánům letišť a c) dodavatelům leteckého paliva, přičemž příslušná ustanovení ukládající tyto povinnosti jsou přímo použitelná. Toto nařízení nicméně zároveň počítá s tím, že každý členský stát Evropské unie určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za vymáhání povinností uložených uvedeným subjektům, stanoví pokuty za jejich nesplnění a vyhoví dalším požadavkům. Tyto aspekty je třeba promítnout do právního řádu České republiky.
Implementační opatření ve vztahu k unijnímu nařízení budou spočívat v
a) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k leteckým dopravcům a provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, a provozovatelům letišť, a to do zákona o civilním letectví,
b) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví ke zpracovávání (v součinnosti se Státní energetickou inspekcí) a zveřejňování zprávy o použití příjmů z pokut podle tohoto nařízení, a to do zákona o civilním letectví,
c) zakotvení kompetence Státní energetické inspekce k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv, a to do zákona o podporovaných zdrojích energie,
d) doplnění příslušných skutkových podstat přestupků za účelem zajistit vymáhání povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letiště a dodavatelů leteckých paliv a na ně navázaných sankcí,
e) zakotvení speciální právní úpravy ve vztahu k obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, v zájmu naplnění zvláštních požadavků unijního nařízení a
f) stanovení správního orgánu příslušného k přijetí oznámení a vyřízení žádostí vybraných subjektů o použití unijního nařízení.
V návaznosti na nově navrhovanou právní úpravu naroste rozsah agendy vykonávané v působnosti Úřadu pro civilní letectví a Státní energetické inspekce, a to zejména v souvislosti s výkonem kontroly plnění nových povinností obsažených v unijním nařízení a na tuto kontrolu navazujícím vedením řízení o řadě přestupků. Ministerstvo dopravy předpokládá, že Úřad pro civilní letectví i Státní energetická inspekce shora uvedenou zvýšenou míru úřední činnosti budou schopny pokrýt ze svých dosavadních personálních a rozpočtových zdrojů a neočekává se proto v této souvislosti negativní dopad na státní rozpočet. Příjmy nově plynoucí do státního rozpočtu lze očekávat v souvislosti s ukládáním pokut za porušení povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv. V tomto ohledu se tak očekává mírně pozitivní dopad do státního rozpočtu. Je nicméně třeba doplnit, že příjmy z těchto pokut by měly být v souladu s unijním nařízením použity ke stanovenému účelu.
Nově navržená právní úprava dopadá na a) letecké dopravce (a za jistých okolností též na provozovatele leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava), b) provozovatele letišť spadajících do působnosti unijního nařízení (v případě České republiky v době zpracování materiálu spadá do působnosti tohoto nařízení toliko provozovatel letiště Praha-Ruzyně) a c) dodavatele leteckých paliv dodávající letecká paliva na uvedená letiště. Lze konstatovat, že všechny nové požadavky kladené na uvedené skupiny podnikatelů vyplývají přímo z práva Evropské unie, tedy nikoliv z navrhované vnitrostátní implementační právní úpravy, která zajistí pouze vymáhání příslušných unijních povinností. Nezbývá přitom nic jiného než reagovat na dotčenou unijní právní úpravu přijetím příslušných adaptačních opatření ve vnitrostátním právu.
Předložený návrh zákona je v souladu s právním řádem České republiky, s právem Evropské unie a s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Dopady návrhu zákona z hlediska postavení (rovnosti) žen a mužů se nepředpokládají.
Návrh zákona nevyvolá žádné dopady na rodiny, integritu či stabilitu rodiny, rodinnou harmonii, rovnováhu mezi prací a rodinou ani na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
Předcházející, tematicky širší, podoba návrhu zákona byla projednána v meziresortním připomínkovém řízení, které proběhlo od 23. srpna 2024 do 20. září 2024, a byla schválena vládou usnesením č. 896 ze dne 4. prosince 2024. Vláda předložila návrh zákona Poslanecké sněmovně dne 12. prosince 2024. Organizační výbor projednání návrhu zákona (sněmovní tisk 880) doporučil dne 9. ledna 2025. Je nicméně zřejmé, že projednání uvedeného sněmovního tisku ve standardním rozsahu (tří čtení) s ohledem na končící volební období Poslanecké sněmovny a na jiné priority nebude dokončeno.
S cílem co nejrychleji dostát závazkům, které České republice plynou z jejího členství v Evropské unii a s jejichž plněním je již v tuto chvíli v prodlení, došlo ke zpracování nové podoby návrhu zákona. Z původně navržené právní úpravy došlo k vypuštění těch jejích částí, které nesouvisejí se zajištěním adaptace právního řádu České republiky na shora uvedené nařízení. Došlo též k provedení nezbytných legislativně technických úprav, které reflektují přijetí zákona č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Důvodová zpráva byla rovněž doplněna o návrh, aby Poslanecká sněmovna v souladu s § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, vyslovila s návrhem zákona souhlas již v prvém čtení.
V uvedených souvislostech byl zároveň předseda Legislativní rady vlády požádán o to, aby stanovil, že se k dotčenému materiálu již opakovaně neprovede meziresortní připomínkové řízení. Této žádosti předseda Legislativní rady vlády vyhověl. Vzhledem ke zde popsanému stavu jeho projednání již není přikládána tabulka vypořádání připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení.