Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDFJHJRQ6 najdete zde
IV.
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Úvodem
Ministerstvo dopravy zpracovalo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále jen „návrh zákona“).
Jediným cílem předkládaného návrhu zákona je provést adaptaci právního řádu České republiky ve vztahu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU) (dále jen „nařízení (EU) 2023/2405“). Návrh zákona směřuje výlučně k naplnění tohoto cíle a neobsahuje právní úpravu jiných témat.
Hodnocení dopadů regulace (RIA)
Dopisem předsedy Legislativní rady vlády ze dne 14. srpna 2024 č. j. 49430-2024-UVCR bylo u návrhu zákona (v jeho původní širší podobě) podle čl. 76 odst. 2 legislativních pravidel vlády rozhodnuto o udělení výjimky z povinnosti provedení hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace.
A) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
A.1. Zhodnocení platného právního stavu ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405
Dne 31. října 2023 bylo v Úředním věstníku Evropské unie vyhlášeno nařízení (EU) 2023/2405. Při zohlednění preambule k tomuto nařízení lze k důvodům a cílům pro jeho přijetí uvést následující skutečnosti.
Nařízení (EU) 2023/2405 reaguje na skutečnost, že v návaznosti na odeznění důsledků pandemie virové nemoci COVID-19 probíhá oživení odvětví letecké dopravy a dle prognózy Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) ve scénáři s vysokým objemem dopravy se odhaduje růst přepravy cestujících v Evropě do roku 2050 ve výši až 3,1 % ročně a nákladní dopravy až 2,4 % ročně. Tento vývoj by nicméně mohl vést k narůstajícím emisím skleníkových plynů. Obecnými cíli Evropské unie v oblasti civilního letectví je přitom dosáhnout klimatických cílů Evropské unie s vysokou úrovní konektivity, cenové dostupnosti, bezpečnosti a ochrany před protiprávními činy.
Pokud jde o klimatické cíle Evropské unie, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“), stanovila Evropská unie povinnosti s cílem dosáhnout nejpozději do roku 2050 klimatické neutrality a do roku 2030 dosáhnout snížení čistých emisí skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. K dosažení tohoto cíle by měla přispět i letecká doprava.
Trh letecké dopravy je přitom jedním z nejvíce integrovaných odvětví vnitřního trhu Evropské unie, které se řídí jednotnými pravidly přístupu na trh a provozními podmínkami. Jelikož je trh letecké dopravy celosvětově a v rámci Evropské unie vystaven velké konkurenci mezi hospodářskými subjekty, nastavení rovných podmínek je zvlášť důležité.
Na unijní úrovni jsou obecná pravidla pro odvětví dopravy týkající se obnovitelné energie stanovena ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (dále jen „směrnice RED“). Směrnice RED a její předchůdkyně stanovily nadřazené cíle pro všechny druhy dopravy, v nichž měla být používána obnovitelná paliva. Vzhledem k tomu, že v oblasti letectví funguje poměrně malý trh s palivy, pro který je výroba obnovitelných paliv nákladnější než u jiných druhů dopravy, a jak je výše uvedeno, je zde vysoce konkurenční a integrovaný unijní trh letecké dopravy, přistoupil unijní normotvůrce k přijetí nařízení (EU) 2023/2405. Obecný regulační rámec představován směrnicí RED tak byl doplněn specifickými opatřeními pro leteckou dopravu, která by účinně podpořila zavádění udržitelných leteckých paliv. Toto nařízení tak řeší specifické potřeby a požadavky unijního trhu letecké dopravy a přispívá k podpoře udržitelných leteckých paliv.
V nejobecnější rovině lze poukázat na 2 klíčové cíle nařízení (EU) 2023/2405, a to a) nastolit rovné podmínky pro používání leteckých paliv a zabránit takovým praktikám doplňování paliva, které narušují hospodářskou soutěž mezi provozovateli letadel nebo v této soutěži znevýhodňují některá unijní letiště oproti jiným, a b) zavádět stále vyšší podíly udržitelných leteckých paliv, aniž by to mělo nežádoucí dopady na konkurenceschopnost odvětví letecké dopravy Evropské unie.
Tyto primární cíle Evropské unie pak směřují k tomu, aby a) byly na letiště v Evropské unii dodávány jednotné minimální podíly udržitelných leteckých paliv, které se budou postupně zvyšovat, a budou přitom počítat též se zvyšujícím se množstvím syntetických leteckých paliv, jež mají zvlášť vysoký dekarbonizační potenciál, b) v důsledku zvýšení nákladů na letecké palivo nemohlo docházet k rozšíření praktik převážení paliva (tzv. „fuel tankering“), neboť tyto praktiky podkopávají snahy Evropské unie o snižování environmentálního dopadu dopravy (zvýšená hmotnost letadla u takovýchto praktik zvyšuje spotřebu paliva a související emise) a ohrožují rovné podmínky mezi provozovateli letadel a mezi letišti v Evropské unii, a c) řídící orgány vybraných letišť v Evropské unii přijaly nezbytná opatření k usnadnění přístupu provozovatelů letadel k leteckým palivům obsahujícím udržitelná letecká paliva (ať tedy nevznikají překážky používání udržitelných leteckých paliv).
Nařízení (EU) 2023/2405 ukládá povinnosti a) provozovatelům letadel, b) řídícím orgánům letišť a c) dodavatelům leteckého paliva a (mimo jiné) požaduje, aby každý členský stát Evropské unie určil příslušný orgán nebo orgány odpovědné za vymáhání povinností uložených uvedeným subjektům a za ukládání pokut za jejich nesplnění.
Provozovatelé letadel mají podle nařízení (EU) 2023/2405 především a) povinnost čerpat každoročně letecké palivo v předepsaném minimálním rozsahu na vybraných letištích Evropské unie (vizte článek 5) a b) vykazovací povinnost vůči příslušnému orgánu a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví (vizte článek 8). Řídící orgány letiště (v případě České republiky v době zpracování této důvodové zprávy spadá do působnosti nařízení (EU) 2023/2405 toliko letiště Praha-Ruzyně) mají podle tohoto nařízení především povinnost usnadnit provozovatelům letadel přístup k udržitelným leteckým palivům (vizte článek 6). Dodavatelé leteckých paliv pak mají především povinnost a) zajistit, aby jimi dodávané palivo na každém letišti v Evropské unii obsahovalo předepsaný minimální podíl udržitelných leteckých paliv, včetně paliv syntetických (vizte článek 4) a b) vykazovací povinnost vůči příslušnému orgánu a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví prostřednictvím zvláštní unijní databáze (vizte článek 10).
Ustanovení nařízení (EU) 2023/2405 upravující shora uvedené povinnosti se použijí od 1. ledna 2025. Nicméně povinnost členských států určit příslušný orgán nebo orgány, stejně jako uložit sankce za porušení tohoto nařízení nastoupila již dnem 1. ledna 2024. V tomto ohledu je dlužno podotknout, že implementační lhůta nařízení (EU) 2023/2405 byla nastavena na pouhé 2 měsíce.
Stávající vnitrostátní právní úprava nestanoví, který orgán je příslušným orgánem (případně které orgány jsou příslušnými) podle nařízení (EU) 2023/2405, ani nepočítá s postihováním porušení shora uvedených povinností provozovatelů letadel, řídících orgánů letišť a dodavatelů leteckého paliva vyplývajících z tohoto nařízení. S ohledem na novou unijní úpravu obsaženou v nařízení (EU) 2023/2405 je tedy nezbytné přistoupit k doplnění zákonné úpravy.
A.2. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Současná právní úprava ve shora uvedených oblastech nemá zvláštní dopady z hlediska zákazu diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
B) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
B.1. Zajištění implementace nařízení (EU) 2023/2405
Předně je třeba uvést, že otázka určení příslušného orgánu (respektive příslušných orgánů) podle nařízení (EU) 2023/2405 byla v minulosti předmětem kompetenčního sporu mezi předkladatelem návrhu zákona a Ministerstvem průmyslu a obchodu, případně též (i když v menší míře) Ministerstvem životního prostředí.
Ministerstvo dopravy se od počátku aktivně hlásí k zajištění působnosti příslušného orgánu, pokud jde o kontrolu stanovených povinností a vymáhání jejich plnění ve vztahu ke dvěma ze tří nařízením (EU) 2023/2405 regulovaných subjektů, jimiž jsou a) provozovatelé letadel a b) řídící orgány letišť. Odmítá nicméně převzít působnost příslušného orgánu, pokud jde o kontrolu stanovených povinností a vymáhání jejich plnění ve vztahu k dodavatelům leteckého paliva. Je přesvědčeno, že působnost v této rovině musí být převzata jiným resortem, a to nejvhodněji právě Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Důvody, pro něž by měla být dle předkladatele návrhu zákona kompetence ke kontrole plnění povinností dodavatelů leteckých paliv stanovených nařízením (EU) 2023/2405 a jejich vymáhání převzata orgánem v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, jsou stručně následující.
I. Kompetenční zákon
Podle § 13 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, je Ministerstvo průmyslu a obchodu mimo jiné ústředním orgánem státní správy pro a) tvorbu surovinové politiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů, energetiku a pro těžbu, úpravu a zušlechťování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, rud a nerud a b) průmysl chemický a zpracování ropy. Regulace požadavků na kvalitu a složení pohonných hmot či paliv a dodávání udržitelných paliv z hlediska ochrany ovzduší a klimatu nesouvisí s působností resortu dopravy.
II. Jiné relevantní právní předpisy upravující dotčenou materii
Materie upravovaná nařízením (EU) 2023/2405 není v současnosti ani okrajově upravena zákonem o civilním letectví. Tento zákon problematiku paliv a jejich složení, výroby nebo dodávání vůbec neupravuje. Ministerstvo dopravy ani Úřad pro civilní letectví potažmo v této oblasti nevykonávají kontrolu a neprojednávají ani odpovídající přestupky.
Zákon č. 311/2006 Sb., o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, upravuje mimo jiné (vizte jeho § 1) požadavky na složení a jakost pohonných hmot určených k pohonu silničních a zvláštních vozidel, sledování a monitorování složení a jakosti těchto pohonných hmot, jejich prodej a výdej a registraci jejich distributorů. Tento právní předpis je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností vykonávají primárně Česká obchodní inspekce, Ministerstvo průmyslu a obchodu a celní úřady.
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podporovaných zdrojích energie“) upravuje práva a povinnosti osob dodávajících pohonné hmoty a elektřinu pro dopravní účely a působnost orgánů veřejné správy při zajištění naplnění cílů ve využívání energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy (vizte § 1 odst. 1 písm. g)). Ve svém § 2 pak tento zákon rovněž definuje jednotlivé složky biopaliv, jimiž jsou i letecká biopaliva. Ve svém § 47d tento zákon dále upravuje povinnost zajistit minimální množství biometanu v dopravě, v § 47e povinnost zajistit v dopravě minimální množství elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie a v § 47f možnosti alternativního plnění minimálního podílu energie z obnovitelného zdroje v pohonných hmotách nebo elektřině dodávaných pro dopravní účely. Tento právní předpis je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností vykonává Státní energetická inspekce.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, pak ve svém § 16 odst. 1 písm. o) upravuje například působnost Ministerstva průmyslu a obchodu k provádění výpočtu podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech souvisejících informací a jejich předkládání Evropské komisi. Tento právní předpis je rovněž v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.
Dlužno podotknout, že problematiku udržitelných paliv a kontroly jejich obsahu upravuje i zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění pozdějších předpisů. Například ustanovení § 19f odst. 1 tohoto zákona upravuje povinnost dodavatele motorového benzinu nebo motorové nafty zajistit pro dopravní účely minimální množství pokročilých biopaliv v těchto pohonných hmotách. Tento zákon rovněž upravuje kritéria udržitelnosti biopaliv (vizte § 21), včetně mezních hodnot emisí pro jednotlivá paliva (vizte přílohu č. 10). Tento právní předpis je v gesci Ministerstva životního prostředí. Působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut uložených za porušení dotčených povinností primárně vykonávají celní úřady.
III. Působnost ve vztahu k související unijní právní úpravě
Jak již bylo uvedeno výše, na unijní úrovni je právním základem v oblasti podpory využívání obnovitelných zdrojů energie směrnice RED a její změny, včetně změn recentně přijatých směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2413 ze dne 18. října 2023, kterou se mění směrnice (EU) 2018/2001, nařízení (EU) 2018/1999 a směrnice 98/70/ES, pokud jde o podporu energie z obnovitelných zdrojů, a zrušuje směrnice Rady (EU) 2015/652 (dále jen „směrnice RED III“). Tyto unijní právní předpisy obsahují povinnosti členských států Evropské unie dosáhnout stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížení intenzity emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy, a to včetně oblasti letecké dopravy. Hlavním gestorem těchto směrnic je Ministerstvo průmyslu a obchodu, které v je odpovědné za transpozici směrnice RED III do vnitrostátního právního řádu. Transpozice směrnice RED přitom dosud nebyla prováděna změnou jakéhokoliv právního předpisu v gesci Ministerstva dopravy a v této souvislosti nebyla ani přiznána žádná kompetence některému orgánu v jeho působnosti. Tento přístup nebyl nijak změněn ani v souvislosti s prováděním transpozice směrnice RED III. Naopak klíčovým vnitrostátním transpozičním předpisem směrnice RED je výše zmiňovaný zákon o podporovaných zdrojích energie, jenž je v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu a dle něhož působnost k výkonu kontroly a vymáhání pokut vykonává Státní energetická inspekce.
Nařízení (EU) 2023/2405 je zvláštním právním předpisem (lex specialis) ke směrnici RED a je s touto směrnicí velmi úzce provázáno. Jeho text obsahuje dokonce 37 odkazů na směrnici RED zahrnujících mimo jiné odkaz na samotnou definici leteckých biopaliv a dodavatele leteckých paliv. Nařízení (EU) 2023/2405 rovněž předpokládá vykazovací povinnost dodavatelů leteckého paliva prostřednictvím unijní databáze (vizte jeho článek 10), která se netýká pouze leteckých paliv, nicméně má umožnit „sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku“ obecně. Uvedená databáze je zřízena právě směrnicí RED III. Kontrola údajů zapisovaných do databáze (včetně údajů týkajících se leteckých paliv) má být zajišťována v souladu s pravidly stanovenými směrnicí RED III. Do této databáze má mít přístup příslušný orgán dle článku 11 nařízení (EU) 2023/2405, který má na základě údajů vložených dodavateli leteckých paliv případně ukládat sankce za nesplnění jejich povinností vyplývajících z tohoto nařízení.
IV. Působnost vůči dodavatelům paliv v dopravě
Výše zmiňované zákony v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu dopadají i na dodavatele paliv v oblasti dopravy a orgány v působnosti tohoto ministerstva vykonávají vůči těmto subjektům svou působnost. Letecká paliva jsou nepochybně druhem pohonné hmoty a svojí podstatou se od ostatních pohonných hmot neliší. Podle dostupných informací jsou 4 z 5 dodavatelů leteckých paliv na Letišti Praha-Ruzyně zároveň dodavateli jiných než leteckých pohonných hmot. V praxi tak dodavatelé leteckých paliv netvoří zvláštní vymezenou skupinu subjektů specializujících se pouze na oblast letectví, přičemž se již v současnosti řídí právními předpisy upravujícími jejich povinnosti související se složením či kvalitou jimi dodávaných pohonných hmot.
Předkladatel návrhu zákona je přesvědčen, že nejvhodnějším orgánem pro kontrolu a vymáhání povinností dodavatelů paliv stanovených nařízením (EU) 2023/2405 je orgán v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu, konkrétně pak Státní energetická inspekce. Pro zakotvení jeho kompetencí se přitom jako nejvhodnější jeví zákon o podporovaných zdrojích energie.
Navrhuje se proto implementační legislativní opatření ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405 provést jednak prostřednictvím změny zákona o civilním letectví (ve vztahu k provozovatelům letadel a provozovatelům letišť) a jednak prostřednictvím změny zákona o podporovaných zdrojích energie (ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv).
Implementační opatření ve vztahu k nařízení (EU) 2023/2405 budou spočívat v
a) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k leteckým dopravcům a provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, a provozovatelům letišť, a to do zákona o civilním letectví,
b) zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví ke zpracovávání (v součinnosti se Státní energetickou inspekcí) a zveřejňování zprávy o použití příjmů z pokut podle tohoto nařízení, a to do zákona o civilním letectví,
c) zakotvení kompetence Státní energetické inspekce k výkonu působnosti příslušného orgánu podle tohoto nařízení ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv, a to do zákona o podporovaných zdrojích energie,
d) doplnění příslušných skutkových podstat přestupků za účelem zajistit vymáhání povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letiště a dodavatelů leteckých paliv a na ně navázaných sankcí,
e) zakotvení speciální právní úpravy ve vztahu k obecné právní úpravě obsažené v zákoně č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o přestupcích“) v zájmu naplnění zvláštních požadavků nařízení (EU) 2023/2405 a
f) stanovení správního orgánu příslušného k přijetí oznámení a vyřízení žádostí vybraných subjektů o použití nařízení (EU) 2023/2405.
B.2. Zhodnocení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Na zákaz diskriminace a na rovnost žen a mužů nemá navrhovaná právní úprava žádný dopad.
C) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Předkládaným návrhem zákona dochází k zajištění slučitelnosti právního řádu České republiky s právem Evropské unie. Dochází tak k adaptaci právního řádu České republiky na nařízení (EU) 2023/2405. Neprovedení potřebných implementačních opatření by mělo za následek veškerá rizika spojená s neplněním závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii, zejména tedy zahájení procedur podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie.
D) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Nové povinnosti směřující k a) leteckým dopravcům, případně (za jistých podmínek) též k provozovatelům leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, b) provozovatelům letišť a c) dodavatelům leteckých paliv vycházejí z platného unijního práva, konkrétně nařízení (EU) 2023/2405, přičemž jsou obsaženy v ustanoveních, která jsou přímo použitelná. Zakotvení sankcí za účelem zajištění jejich vymáhání v souladu s požadavky unijního práva je nezbytné z hlediska zajištění závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii.
Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, jakož i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu.
E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Cílem návrhu zákona je provedení adaptace vnitrostátního právního řádu České republiky na konkrétní sekundární unijní akt, jímž je nařízení (EU) 2023/2405.
Navrhovaná právní úprava je s nařízením (EU) 2023/2405 v souladu.
Ustanovení nařízení (EU) 2023/2405 upravující shora uvedené povinnosti provozovatelů letadel, řídících orgánů letišť a dodavatelů leteckého paliva jsou přímo použitelná a použijí se od 1. ledna 2025. Nicméně povinnost členských států Evropské unie určit příslušný orgán nebo orgány, stejně jako uložit sankce za porušení tohoto nařízení nastoupila již dnem 1. ledna 2024. V tomto ohledu byla implementační lhůta nařízení (EU) 2023/2405 nastavena na pouhé 2 měsíce, což lze v případě potřeby přípravy a projednání implementačního návrhu zákona označit za lhůtu absurdně krátkou. Česká republika je tedy aktuálně v prodlení s plněním svých závazků plynoucích z nařízení (EU) 2023/2405.
Vyjma skutečnosti týkající se zpoždění při jeho přijímání je předkládaný návrh zákona plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
F) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
F.1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Problematika dodávání udržitelných leteckých paliv, usnadňování přístupu k těmto palivům na vybraných letištích Evropské unie a čerpání paliv na těchto letištích doposud není regulována mezinárodními smlouvami, byť je ambicí Evropské unie „v celosvětovém měřítku zaujmout vedoucí postavení při přechodu na používání udržitelných leteckých paliv, zapojit se do mezinárodních jednání s cílem harmonizovat definice a normy pro udržitelná letecká paliva a podporovat mezinárodní sbližování pravidel týkajících se výroby, používání a čerpání udržitelných leteckých paliv“ (vizte bod 12 preambule nařízení (EU) 2023/2405).
F.2. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Obsah navrhované právní úpravy byl posouzen z hlediska slučitelnosti s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“) a byla identifikována navrhovaná ustanovení, o nichž lze uvažovat jako o ustanoveních, jichž se dotýká právní úprava obsažená v Úmluvě. Jako relevantní se jeví posouzení slučitelnosti navrhovaných ustanovení s právem na ochranu majetku ve smyslu Protokolu č. 1 Úmluvy a zásadou uložení trestu jen na základě zákona ve smyslu čl. 7 Úmluvy.
Právo na ochranu majetku (Protokol č. 1 Úmluvy)
Protokol č. 1 Úmluvy stanoví, že každá fyzická nebo právnická osoba má právo pokojně užívat svůj majetek. Nikdo nemůže být zbaven svého majetku s výjimkou veřejného zájmu a za podmínek, které stanoví zákon a obecné zásady mezinárodního práva (čl. 1 odst. 1). To nebrání právu států přijímat zákony, které považují za nezbytné, aby upravily užívání majetku v souladu s obecným zájmem a zajistily placení daní a jiných poplatků nebo pokut (čl. 1 odst. 2).
Návrh zákona rozšiřuje okruh přestupků a stanoví sazby pokut, které se za jejich spáchání mohou uložit nebo uloží. Jde o přestupky, jejichž skutkové podstaty jsou konstruovány tak, aby postihovaly porušení nových povinností zakotvených v nařízení (EU) 2023/2405. Ve vazbě na nové přestupky jsou zároveň stanoveny sankce, a to jednak a) sankce zapadající do již zavedeného systému úpravy správního trestání, kdy je za porušení příslušné povinnosti možno uložit sankci vymezenou horní hranicí sazeb pokut (případně též jejich dolní hranicí), tak b) sankce konstruované tak, aby zohledňovaly zvláštní požadavky vyplývající z unijního práva. Výše sankcí odpovídá typové závažnosti jednání, která naplňují skutkové podstaty jednotlivých přestupků. Návrh zákona tak ctí zásadu přiměřenosti a je v tomto ohledu v souladu s článkem 1 odst. 1 a 2 Protokolu č. 1 Úmluvy.
Zásada uložení trestu jen na základě zákona (čl. 7 Úmluvy)
Článek 7 odst. 1 Úmluvy stanoví, že nikdo nesmí být odsouzen za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, nebylo podle vnitrostátního nebo mezinárodního práva trestným činem. Rovněž nesmí být uložen trest přísnější, než jaký bylo možno uložit v době spáchání trestného činu. Podle článku 7 odst. 2 Úmluvy tento článek nebrání souzení a potrestání osoby za jednání nebo opomenutí, které v době, kdy bylo spácháno, bylo trestné podle obecných právních zásad uznávaných civilizovanými národy.
Při vědomí toho, že pro účely posouzení souladu návrhu zákona s Úmluvou lze nahlížet na přestupky jako na trestné činy, lze konstatovat, že nově formulované přestupky naplňují zásadu nullum crimen sine lege a nulla poena sine lege vtělenou do článku 7 Úmluvy. Přestupky jsou formulovány jasným způsobem, takže adresát normy z ní může seznat, jaké konání či opomenutí způsobuje jeho deliktní odpovědnost, a působí do budoucna, nikoliv retroaktivně. I z tohoto pohledu je tedy návrh zákona v souladu s Úmluvou.
G) Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, a dopadů na životní prostředí
G.1. Dopad na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
V návaznosti na nově navrhovanou (zejména implementační) právní úpravu naroste rozsah agendy vykonávané v působnosti Úřadu pro civilní letectví a Státní energetické inspekce, a to v souvislosti s výkonem kontroly plnění nových povinností obsažených v nařízení (EU) 2023/2405 a na tuto kontrolu navazujícím vedením řízení o řadě přestupků nově zakotvených do zákona o civilním letectví a zákona a o podporovaných zdrojích energie.
K dalšímu navýšení dosud vykonávané agendy (již pouze) na straně Úřadu pro civilní letectví dojde v souvislosti s a) vedením správního řízení o žádosti provozovatele letiště o tom, že se na něj při provozování letiště nařízení (EU) 2023/2405, které by se jinak nepoužilo, použije, a b) vedením správního řízení o žádosti leteckého dopravce provozujícího obchodní leteckou dopravu o udělení výjimky z plnění povinnosti načerpat stanovené minimální roční množství leteckého paliva na stanoveném letišti podle nařízení (EU) 2023/2405.
Ministerstvo dopravy předpokládá, že Úřad pro civilní letectví i Státní energetická inspekce shora uvedenou zvýšenou míru úřední činnosti budou schopny pokrýt ze svých dosavadních personálních a rozpočtových zdrojů. Neočekává se proto v této souvislosti negativní dopad na státní rozpočet.
Příjmy nově plynoucí do státního rozpočtu lze očekávat v souvislosti s ukládáním pokut za porušení povinností leteckých dopravců, provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv. V tomto ohledu se tak očekává mírně pozitivní dopad do státního rozpočtu. Je nicméně třeba doplnit, že příjmy z těchto pokut by měly být v souladu s nařízením (EU) 2023/2405 (vizte jeho čl. 12 odst. 10) použity ke stanovenému účelu, konkrétně na financování a) výzkumu a inovací v oblasti udržitelných leteckých paliv vymezených uvedeným nařízením, b) výroby těchto paliv a c) překlenování cenových rozdílů mezi těmito palivy a leteckými palivy vyrobenými z fosilních neobnovitelných zdrojů uhlovodíkových paliv.
Dopad na rozpočty územních samosprávných celků se nepředpokládá.
G.2. Dopad na podnikatelské prostředí
Nově navržená právní úprava dopadá na a) letecké dopravce (za jistých okolností též na provozovatele leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava), b) provozovatele letišť spadajících do působnosti nařízení (EU) 2023/2405 (v případě České republiky v době zpracování této důvodové zprávy spadá do působnosti tohoto nařízení toliko provozovatel letiště Praha-Ruzyně) a c) dodavatele leteckých paliv dodávající letecká paliva na uvedená letiště. Těmto subjektům jsou na úrovni unijního práva ukládány nové povinnosti, přičemž návrh zákona přináší nástroje na jejich kontrolu a vymáhání (v podobě konstrukce odpovídajících skutkových podstat přestupků a sankcí za jejich spáchání).
Letecké dopravce (případně provozovatele leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava) nepochybně zatíží plnění nově stanovených povinností, zejména povinnosti čerpat letecká paliva na stanovených letištích, která budou obsahovat postupně se zvyšující podíl udržitelných leteckých paliv, včetně syntetických leteckých paliv. Vzhledem ke skutečnosti, že cena udržitelných leteckých paliv se pohybuje zhruba ve výši pěti až šestinásobku ceny fosilního paliva, projeví se plnění dotčených povinností v podstatném nárůstu nákladů těchto subjektů na výkon uvedených činností. Tyto dopady budou nicméně zmírněny možností provozovatelů letadel nárokovat výhody plynoucí z používání udržitelných leteckých paliv v rámci systému pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přidělení bezplatných povolenek za používání udržitelných leteckých paliv, jejichž účelem je právě pokrytí (stále velmi významného) cenového rozdílu mezi těmito novými palivy a stávajícím fosilním kerosinem. Plnění nových povinností vyplývajících z nařízení (EU) 2023/2405 bude mít dopad též na provozní a plánovací systémy uvedených adresátů. Tyto subjekty budou dále zatíženy povinností poskytovat potřebnou součinnost provozovateli dotčeného letiště a notifikační povinností vůči Úřadu pro civilní letectví a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost civilního letectví (toto, spíše administrativní, zatížení nicméně již bude výrazně nižší).
Provozovatelé vybraných letišť budou v souvislosti s plněním nových povinností stanovených nařízením (EU) 2023/2405 muset přijímat nezbytná opatření k zajištění dostatečného přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k leteckým palivům obsahujícím stanovený minimální podíl udržitelných leteckých paliv, včetně syntetických paliv, což si může vyžádat vynaložení zvýšených nákladů. V delším časovém období pak lze očekávat nutnost vynakládat z jejich strany zvýšené náklady také v souvislosti s nezbytnými investicemi do letištní infrastruktury vynaloženými v zájmu podpory a zajištění přístupu k vodíku a elektřině primárně používané k pohonu letadla. Další zatížení těchto subjektů bude spojeno s plněním povinnosti zpracovávat předepsanou zprávu či povinnosti poskytování součinnosti Úřadu pro civilní letectví.
Nová unijní úprava bude mít dopad též pro výrobce leteckých paliv, u nichž lze předpokládat nutné investice do výrobní kapacity, což bude mít vliv na cenu leteckých paliv pro jejich dodavatele. Dodavatelé leteckých paliv budou muset na vybraná letiště dodávat pouze letecká paliva obsahující minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických paliv, poskytovat vybrané údaje leteckým dopravcům (případně též provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava) a Státní energetické inspekci, předávat určité údaje do unijní databáze a poskytovat potřebnou součinnost (Státní energetické inspekci a provozovateli dotčeného letiště).
Veškeré požadavky kladené na uvedené skupiny podnikatelů vyplývají přímo z práva Evropské unie, tedy nikoliv z navrhované vnitrostátní implementační právní úpravy, která zajistí pouze kontrolu a vymáhání příslušných unijních povinností. Nezbývá tak nic jiného než reagovat na předmětné nařízení přijetím příslušných adaptačních opatření ve vnitrostátním právu.
Nová unijní právní úprava a na ní navazující právní úprava vnitrostátní by na druhé straně měla směřovat nejen k využívání udržitelných leteckých paliv (s vysokým dekarbonizačním potenciálem) a tím i postupnému snižování emisí CO2 z letecké dopravy, ale též k a) zajištění rovných podmínek na trhu letecké dopravy a na trhu s leteckými palivy, b) vytvoření konkurenceschopného trhu s udržitelnými leteckými palivy (zvýšení produkce a dodávek udržitelných leteckých paliv za konkurenceschopné náklady), c) optimalizaci stávající výrobní kapacity a rozvoji nových závodů na výrobu udržitelných leteckých paliv v Evropské unii a d) snížení výrobních nákladů na udržitelná letecká paliva prostřednictvím úspor z většího rozsahu jejich výroby a šíření zkušeností z této výroby.
G.3. Dopad na životní prostředí
Nařízení (EU) 2023/2405 stanoví harmonizovaná pravidla pro používání a dodávky udržitelných leteckých paliv a je součástí unijního balíčku „Fit for 55“ coby evropského právního rámce pro klima, jehož hlavním cílem je zajištění klimatické neutrality Evropské unie do roku 2050. Základem tohoto evropského právního rámce pro oblast podpory využívání obnovitelných zdrojů energie je směrnice RED (a její změny), která obsahuje povinnost členských států Evropské unie dosáhnout stanoveného podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížit intenzitu emisí skleníkových plynů v odvětví dopravy, a to včetně oblasti letecké dopravy. Nařízení (EU) 2023/2405 je přitom zvláštním právním předpisem (lex specialis) k směrnici RED, je s touto směrnicí velmi úzce provázáno a přináší další opatření směřující k postupnému dosažení shora popsaného cíle. Jak bylo uvedeno výše, nařízení (EU) 2023/2405 směřuje k zavedení rovných podmínek pro používání leteckých paliv a zavádění stále vyšších podílů udržitelných leteckých paliv
Implementační opatření ve vztahu k tomuto nařízení obsažená v návrhu zákona, která zajistí efektivní vymáhání nových povinností leteckých dopravců (resp. provozovatelů leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava), provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv, tak ve svém důsledku přispějí k postupnému snížení negativních dopadů spojených s provozováním letecké dopravy na životní prostředí a postupnému naplnění cíle sledovaného směrnicí RED.
S ohledem na shora uvedené se předpokládá, že navržená právní úprava ve spojení s dotčenou unijní právní úpravou vyvolá pozitivní dopady na životní prostředí.
G.4. Sociální dopady
Navržená právní úprava nevyvolá žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel.
H) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava neupravuje nakládání s osobními údaji a ochrany soukromí a osobních údajů se bezprostředně nedotýká. Riziko zneužití osobních údajů nebo nechtěných zásahů do soukromí v souvislosti s nově navrženou právní úpravou nebylo identifikováno.
I) Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel návrhu zákona má za to, že míra korupčních rizik je při zohlednění obsahu navržené právní úpravy a aplikaci obecných právních předpisů nízká. Jádrem návrhu zákona je přijetí nezbytných implementačních opatření vůči nařízení (EU) 2023/2405, přičemž jde o typická implementační ustanovení spočívající ve vymezení působnosti správních orgánů navazující na přímo použitelný předpis Evropské unie a stanovení sankcí za jeho porušení. I dílčí pravidla zakládající odchylky od zákona o přestupcích reagují na zvláštní požadavky unijního práva a nezakládají zvýšená korupční rizika.
J) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
K) Zhodnocení dopadů na rodiny
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na rodiny, integritu či stabilitu rodiny, rodinnou harmonii, rovnováhu mezi prací a rodinou ani na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
L) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na územní samosprávné celky ani jiné územními dopady.
M) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navržená právní úprava se bezprostředně zásad pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy nedotýká a není s nimi v rozporu.
N) Návrh, aby Poslanecká sněmovna s návrhem zákona vyslovila souhlas již v prvém čtení
Navrhuje se projednat předložený návrh zákona a vyslovit s ním souhlas již v prvém čtení podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů. V zájmu co nejrychlejšího zajištění adaptace vnitrostátního právního řádu na nařízení (EU) 2023/2405 je třeba urychlit proces projednávání návrhu zákona v následujícím legislativním procesu a nepřipustit riziko související s opožděným přijetím potřebných implementačních opatření, které by mělo za následek veškeré důsledky spojené s neplněním závazků plynoucích České republice z jejího členství v Evropské unii (zejména tedy zahájení procedur podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie). Toto riziko je umocněno tím, že návrh zákona bude projednáván v posledním roce volebního období stávající Poslanecké sněmovny a jeho projednání ve standardním rozsahu (tří čtení) by s ohledem na jiné priority zřejmě nemohlo být dokončeno. Ustanovení nařízení (EU) 2023/2405 upravující shora uvedené povinnosti provozovatelů letadel, řídících orgánů letišť a dodavatelů leteckého paliva jsou přímo použitelná a použijí se od 1. ledna 2025. Nicméně povinnost členských států Evropské unie určit příslušný orgán nebo orgány, stejně jako uložit sankce za porušení tohoto nařízení nastoupila již dnem 1. ledna 2024. Česká republika je tedy aktuálně v prodlení s plněním svých závazků plynoucích z nařízení (EU) 2023/2405.
II. Zvláštní část
K článku I (změně zákona o civilním letectví)
K bodu 1 (poznámce pod čarou č. 1a)
V návaznosti na změny unijního práva dochází k aktualizaci poznámky pod čarou v zákoně o civilním letectví, konkrétně poznámky pod čarou č. 1a, která vymezuje návaznost tohoto zákona na přímo použitelné předpisy Evropské unie. Do výčtu přímo použitelných předpisů se zde doplňuje odkaz na nařízení (EU) 2023/2405 tak, aby reflektoval novou unijní úpravu podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu v oblasti leteckých paliv.
K bodu 2 (§ 43 odst. 3)
Nově doplňované ustanovení § 43 odst. 3 představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 2 odst. 2 druhému pododstavci nařízení (EU) 2023/2405, podle něhož „řídící orgán letiště pro letiště, na které se nevztahuje definice v čl. 3 bodu 1 a které se nachází na území členského státu, může požádat, aby bylo dané letiště pro účely tohoto nařízení považováno za letiště v Unii, pokud v době podání uvedené žádosti splňuje požadavky stanovené v čl. 6 odst. 1.“. Nařízení (EU) 2023/2405 v této souvislosti předpokládá, že řídící orgán letiště (v prostředí České republiky provozovatel letiště) podá uvedenou žádost členskému státu, jehož orgán nebo orgány jsou odpovědné za dané letiště podle čl. 11 odst. 6 uvedeného nařízení. Tento správní orgán a jeho odpovídající kompetenci je tedy nezbytné ve vnitrostátní právní úpravě stanovit.
Stanoví se proto, že při splnění podmínek stanovených nařízením (EU) 2023/2405, za nichž je možné zahrnout letiště do jeho působnosti, rozhodne Úřad pro civilní letectví na žádost provozovatele letiště o tom, že se na něj při provozování letiště toto nařízení, které by se na něj jinak nevztahovalo, použije.
K bodu 3 (§ 80a)
Nově doplňované ustanovení § 80a odst. 1 představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 2 odst. 3 větě první nařízení (EU) 2023/2405, podle níž se osoba provozující lety obchodní letecké dopravy, na kterou se nevztahuje definice v čl. 3 bodu 3 (vymezující provozovatele letadla pro účely tohoto nařízení), může rozhodnout, že bude pro účely tohoto nařízení považována za provozovatele letadla. Nařízení (EU) 2023/2405 v této souvislosti počítá s tím, že každá taková osoba oznámí své rozhodnutí členskému státu, jehož příslušný orgán nebo orgány jsou za daného provozovatele letadla odpovědné, přičemž tento členský stát oznámí ve stanovené lhůtě uvedené rozhodnutí Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Příslušný orgán a jeho odpovídající kompetenci je tedy nezbytné ve vnitrostátní právní úpravě stanovit.
Stanoví se proto, že na leteckého dopravce, na kterého se (jinak) nepoužije nařízení (EU) 2023/2405, se toto nařízení při provozování obchodní letecké dopravy použije, oznámí-li to tento letecký dopravce Úřadu pro civilní letectví.
Nově doplňované ustanovení § 80a odst. 2 představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 2 odst. 3 větě třetí nařízení (EU) 2023/2405, podle níž se osoba, na kterou se vztahuje definice čl. 3 bodu 3 (vymezující provozovatele letadla pro účely tohoto nařízení), může rozhodnout, že se toto nařízení má vztahovat i na její jiné lety než lety obchodní letecké dopravy. V dané souvislosti je nutno zdůraznit, že v české verzi příslušného ustanovení je chyba, kdy místo „vztahuje“ je uveden, poněkud nesmyslně, pojem „nevztahuje“. Přitom z anglického, německého, francouzského i slovenského znění dotčeného ustanovení je zřejmé, že ustanovení pamatuje na osoby splňující definici „provozovatele letadla“. I v tomto případě nařízení (EU) 2023/2405 počítá s tím, že každá taková osoba oznámí své rozhodnutí členskému státu, jehož příslušný orgán nebo orgány jsou za daného provozovatele letadla odpovědné, přičemž tento členský stát oznámí ve stanovené lhůtě uvedené rozhodnutí Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Tento orgán a jeho odpovídající kompetenci je tedy nezbytné ve vnitrostátní právní úpravě stanovit.
Stanoví se proto, že na leteckého dopravce, na kterého se použije nařízení (EU) 2023/2405, se toto nařízení použije též při provozování letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, oznámí-li to tento letecký dopravce Úřadu pro civilní letectví.
Nově doplňované ustanovení § 80a odst. 3 představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 2 odst. 3 větě druhé nařízení (EU) 2023/2405, podle níž se osoba provozující jiné lety než lety obchodní letecké dopravy ve smyslu čl. 3 bodu 4 (vymezujícího let obchodní letecké dopravy) může rozhodnout, že bude pro účely tohoto nařízení považována za provozovatele letadla. I v tomto případě nařízení (EU) 2023/2405 počítá s tím, že každá taková osoba oznámí své rozhodnutí členskému státu, jehož příslušný orgán nebo orgány jsou za daného provozovatele letadla odpovědné, přičemž tento členský stát oznámí ve stanovené lhůtě uvedené rozhodnutí Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Tento orgán a jeho odpovídající kompetenci je tedy nezbytné ve vnitrostátní právní úpravě stanovit.
Stanoví se proto, že na provozovatele letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, se nařízení (EU) 2023/2405 při provozování této činnosti použije, oznámí-li to tento provozovatel Úřadu pro civilní letectví.
Ve všech výše uvedených ustanoveních navrženého § 80a tedy budou právní důsledky spočívající v aplikaci nařízení (EU) 2023/2405 přímo spojené s provedením odpovídající notifikace provozovatelů letecké činnosti Úřadu pro civilní letectví, kdy tento úřad o tom nebude vést správní řízení a nebude ani posuzovat splnění zvláštních podmínek, protože s tím nařízení (EU) 2023/2405 nepočítá.
Nově doplňované ustanovení § 80a odst. 4 představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 2 odst. 3 větě poslední nařízení (EU) 2023/2405, podle níž členský stát Evropské unie, jehož příslušný orgán obdržel některé ze shora uvedených rozhodnutí, oznámí toto rozhodnutí Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví nejméně šest měsíců před začátkem vykazovaného období, od něhož se uvedené rozhodnutí použije. S ohledem na tuto povinnost členských států Evropské unie, kterou v prostředí České republiky bude plnit Úřad pro civilní letectví, se navrhuje v normativním textu výslovně zakotvit, že účinky uvedených rozhodnutí (oznámení leteckých dopravců, případně provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava ve smyslu čl. 2 odst. 3 uvedeného nařízení) nastanou až poté, kdy v souladu s uvedeným unijním požadavkem proběhne zmíněná oznamovací procedura vůči Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Adresátům navržené právní úpravy tak bude již z normativního textu zřejmé, že účinky uvedených rozhodnutí (oznámení) nenastanou již jejich samotným učiněním vůči Úřadu pro civilní letectví a že je třeba počítat s prostorem pro splnění dotčené notifikační povinnosti.
Nově doplňované ustanovení § 80a odst. 5 obsahuje pravidlo, jehož prostřednictvím bude zajištěna informovanost oznamovatelů o tom, že (a kdy) Úřad pro civilní letectví sdělil jimi učiněná oznámení Evropské komisi a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví. Toto sdělení má především zásadní význam pro nabytí účinků uvedených oznámení. Notifikace provedení tohoto sdělení přispěje transparentnosti postupu Úřadu v dané věci a ochraně oznamovatelů pro případ jeho nečinnosti.
K bodům 4 a 5 (§ 89 odst. 2 písm. v), x) a y))
V ustanovení § 89 odst. 2 zákona o civilním letectví dochází návrhem zákona k doplnění působnosti Úřadu pro civilní letectví (vizte nově doplňované písmeno x)), který bude nově plnit úkoly příslušného orgánu podle nařízení (EU) 2023/2405 ve vztahu k provozovatelům letišť, leteckým dopravcům a provozovatelům leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava. Jde o implementační opatření ve vztahu k čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2405, podle něhož členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za vymáhání tohoto nařízení a ukládání pokut provozovatelům letadel, řídícím orgánům letišť v Evropské unii a dodavatelům leteckého paliva.
Je zřejmé, že unijní právní úprava připouští, aby vícero správních orgánů bylo příslušných k vymáhání nařízení (EU) 2023/2405 a k ukládání pokut. S ohledem na skutečnosti uvedené v obecné části důvodové zprávy se navrhuje této možnosti využít a zakotvit působnost Úřadu pro civilní letectví pouze vůči provozovatelům letišť, leteckým dopravcům a provozovatelům leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava (jde například o jejich povinnosti stanovené v čl. 5, 6 nebo 8 nařízení (EU) 2023/2405).
Čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2405 rovněž požaduje, aby ze strany členských států Evropské unie bylo zajištěno, aby jejich příslušné orgány vykonávaly své úkoly v oblasti dohledu nad plněním povinností provozovatelů letadel, provozovatelů letišť a dodavatelům leteckých paliv. Tento požadavek bude (ve vztahu k provozovatelům letadel a provozovatelům letišť) legislativně zajištěn již na základě stávající právní úpravy, když § 90 odst. 1 zákona o civilním letectví zakotvuje působnost Úřadu pro civilní letectví vykonávat státní dozor v rozsahu jeho působnosti. Vzhledem k tomu, že působnost tohoto úřadu bude rozšířena výše popsaným způsobem, bude tento požadavek naplněn.
Určení příslušného orgánu v České republice dle nařízení (EU) 2023/2405 je přitom relevantní i z hlediska dalších ustanovení tohoto unijního předpisu. Zmínit lze čl. 5 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2405, dle něhož pak bude Úřad pro civilní letectví vyřizovat žádosti provozovatelů letadel o dočasnou výjimku z povinnosti doplňovat letecké palivo na letišti v Evropské unii. Právě ve vztahu k vyřizování těchto žádostí je vhodné doplnit, že k čl. 5 odst. 3 byly v podobě sdělení Evropské komise přijaty výkladové pokyny C/2024/5997. Tyto pokyny nejsou právně závazné, nicméně obsahují (pro provozovatele letadel) užitečné vodítko.
V nově doplňovaném pododstavci y) pak bude zvlášť zakotvena kompetence Úřadu pro civilní letectví ke zpracovávání (v součinnosti se Státní energetickou inspekcí) a zveřejňování zprávy o použití souhrnných příjmů z pokut vybraných za porušení povinností podle nařízení (EU) 2023/2405. Doplňované ustanovení představuje implementační opatření ve vztahu k čl. 12 odst. 10 pododstavci třetímu nařízení (EU) 2023/2405, podle něhož uvedenou zprávu zveřejňují členské státy Evropské unie. Vzhledem k tomu, že daná povinnost není vázána na „příslušný orgán“ (je vázána na členský stát Evropské unie), nepostačí k naplnění uvedeného unijního požadavku zakotvení kompetence Úřadu pro civilní letectví (a Státní energetické inspekce) coby příslušných orgánů podle tohoto nařízení, tato kompetence je proto zakotvena zvlášť.
V § 89 odst. 2 písm. v) se provádí legislativně technická změna související s doplněním nových pododstavců.
K bodu 6 (§ 93 odst. 3 písm. i) a j))
Za účelem zajištění vymáhání povinností provozovatelů letadel nově stanovených nařízením (EU) 2023/2405 návrh zákona konstruuje příslušné skutkové podstaty přestupků. Přestupku se tak dopustí letecký dopravce nebo provozovatel letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, který poruší svoji povinnost
a) oznámit včas stanovené údaje Úřadu pro civilní letectví nebo Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví, která je dovozována z čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2023/2405,
b) načerpat minimální roční množství leteckého paliva na stanoveném letišti, která je dovozována z čl. 5 ve spojení s čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2405,
c) poskytnout potřebnou součinnost provozovateli letiště, která je dovozována z čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2023/2405, nebo
d) užívat pouze environmentální štítek, který byl přidělen Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví a tento štítek užívat pouze stanoveným způsobem, která je dovozována z čl. 14 odst. 6 a 8 nařízení (EU) 2023/2405.
Za účelem zajištění vymáhání povinností provozovatelů letišť nově stanovených nařízením (EU) 2023/2405 návrh zákona konstruuje též příslušné skutkové podstaty přestupků. Přestupku se tak dopustí provozovatel letiště, který poruší svoji povinnost
a) přijmout opatření nezbytné k řešení nedostatečného přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k leteckým palivům obsahujícím minimální podíl udržitelných leteckých paliv, která je dovozována z čl. 6 odst. 3 ve spojení s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2405,
b) poskytnout potřebnou součinnost Úřadu pro civilní letectví, která je dovozována z čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2405, nebo
c) předložit včas zprávu o pokroku při usnadnění přístupu leteckých dopravců nebo provozovatelů letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, k vodíku nebo elektřině na stanoveném letišti obsahující stanovené náležitosti Úřadu pro civilní letectví a Agentuře Evropské unie pro bezpečnost letectví, která je dovozována z čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2023/2405.
Skutková podstata přestupku obsažená v navrženém § 93 odst. 3 písm. j) bodu 2 zákona o civilním letectví představuje implementační opatření ve vztahu k požadavku nařízení (EU) 2023/2405 směřujícímu k zajištění účinného vymáhání povinnosti řídících orgánů letišť spolupracovat se svým příslušným členským státem „na přípravě vnitrostátních politických rámců pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva na vybraných letištích“ (vizte článek 7 odst. 1 ve spojení s článkem 12 odst. 1 zmíněného nařízení). Jde o vymáhání povinnosti poskytovat právě tuto specifickou součinnost, nikoliv součinnost jinou, například součinnost povinného subjektu poskytovanou v průběhu kontroly plnění povinností podle kontrolního řádu. To lze nakonec jednoznačně dovodit z formulace této skutkové podstaty ve spojení s návětím dotčeného ustanovení, neboť pomocí této skutkové podstaty by nebylo možné vymáhat jednání, které nebude v rozporu s uvedeným nařízením. Poskytování součinnosti jednotlivých adresátů právní úpravy obsažené v nařízení (EU) 2023/2405 při provádění kontroly jím stanovených povinností bude vymáháno standardními nástroji zakotvenými v kontrolním řádu. Dotčené postupy se nijak nedublují, a to ani pokud jde o postup Úřadu pro civilní letectví (při kontrole a projednávání přestupku podle navrženého § 93 odst. 3 písm. j) bodu 2 zákona o civilním letectví) na straně jedné a Státní energetické inspekce (při kontrole a projednávání přestupku podle navrženého § 49 odst. 22 písm. f) zákona o podporovaných zdrojích energie) na straně druhé, neboť jak návrh zákona jednoznačně rozlišuje, bude Úřad pro civilní letectví kontrolovat plnění nových povinností (a vést navazující přestupková řízení) pouze ve vztahu k provozovatelům letišť a leteckým dopravcům, případně provozovatelům leteckých činností jiných, než je obchodní letecká doprava, zatímco Státní energetická inspekce pouze ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv. Vlastní kontrola plnění nových povinností stanovených nařízením (EU) 2023/2405 bude probíhat podle obecných pravidel stanovených v kontrolním řádu (nestanoví-li specifické postupy samo uvedené nařízení).
Předkladatel návrhu zákona vyhodnotil nezbytnost zakotvení dotčených skutkových podstat přestupků podle Zásad tvorby právní úpravy přestupků schválených usnesením vlády ze dne 31. července 2018 č. 498. Na základě tohoto vyhodnocení dospěl k závěru, že nejsou k dispozici takové nástroje, které jsou k dosažení daného cíle stejně vhodné nebo vhodnější a které současně představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresátů navrhované právní úpravy. Z tohoto důvodu je nutno vnímat zakotvení příslušných skutkových podstat přestupků v navrženém rozsahu a navržené podobě do zákona o civilním letectví za nezbytné.
Ve vztahu k povinnosti uvedené v čl. 9 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (EU) 2023/2405, podle něhož si provozovatel letadla nesmí nárokovat výhody v rámci více než jednoho systému pro snižování emisí skleníkových plynů, návrh zákona zvláštní skutkovou podstatu přestupků neobsahuje. Vymáhání této povinnosti je totiž zajištěno jiným způsobem. Podle § 15 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, je provozovatel letadla povinen zjišťovat a vykazovat množství emisí v rozsahu a postupem zjišťování a vykazování množství emisí stanovenými přímo použitelným předpisem Evropské unie (prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění), a podle schváleného plánu pro monitorování a vykazování emisí. Podle čl. 54a odst. 6 uvedeného nařízení musí provozovatel letadla příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že nedochází ke dvojímu započítávání stejného množství způsobilého leteckého paliva, zejména pokud dřívější výkaz ani nikdo jiný, či jiný systém neuvádí, že zakoupené biopalivo bylo použito. Pokud by provozovatel nezjišťoval a nevykazoval emise v souladu s uvedeným nařízením, dopustí se dle uvedeného zákona přestupku (vizte jeho § 19 odst. 1 písm. a) bod 1), za něž je možné uložit pokutu až do výše 20 milionů Kč. Pokud by v praxi docházelo k popsané situaci, mělo by ze strany dotčených správních úřadů (Ministerstvo dopravy a Ministerstvo životního prostředí) na pracovní úrovni docházet k provedení ověření před poskytnutím předmětné výhody v rámci Evropského systému emisního obchodování (EU ETS) nebo v rámci Systému kompenzace a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA). Vykazovací povinnost provozovatele letadla podle nařízení (EU) 2023/2405 (dle čl. 8) a vykazovací povinnost podle shora uvedeného nařízení jsou naplňovány prostřednictvím společného výkazu zanášeného do obou z uvedených systémů.
K bodům 7 až 10 (§ 93 odst. 5 písm. b), c) a d) a odst. 6)
Návrh zákona stanoví sankce, které bude možno uložit, případně se uloží, za nově doplňované přestupky.
U přestupků, jejichž skutkové podstaty jsou v současné době obsaženy v zákoně o civilním letectví, jsou stanoveny horní hranice sazeb pokut, případně též dolní hranice těchto sazeb. Správní tresty (pokuty), které bude možno ukládat za spáchání nově doplňovaných přestupků, jsou částečně doplňovány do již existujícího systému správních trestů a jsou odstupňovány podle závažnosti přestupku. Využita přitom byla již zákonem o civilním letectví zavedená pásma výše pokut, nové pásmo výše pokuty není zřizováno. Zavedení nových správních trestů v podobě zákazu činnosti se nenavrhuje.
Výjimku nicméně představuje přestupek, jehož se může dopustit letecký dopravce nebo provozovatel letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, a jehož skutková podstata spočívá v tom, že uvedený subjekt nenačerpá minimální roční množství leteckého paliva na stanoveném letišti (vizte navržený § 93 odst. 3 písm. i) bod 2). Toto jednání unijní právo požaduje postihovat pokutou, jejíž dolní hranici stanoví poněkud nestandardně přímo nařízení (EU) 2023/2405 ve svém čl. 12 odst. 2. Nicméně tuto dolní hranici nestanoví konkrétní sazbou, ale určuje pravidlo, pro její výpočet. Horní hranici však nařízení (EU) 2023/2405 nestanoví, což z hlediska vnitrostátních pravidel správního trestání není nikterak přípustné. Specifickou právní úpravu výše této pokuty, která bude za dotčený přestupek ukládána, stanoví ve spojení s nařízením (EU) 2023/2405 navržené ustanovení § 93 odst. 6 věty druhé.
S cílem dostát uvedenému požadavku unijního práva týkajícímu se druhu a výše ukládané pokuty návrh zákona též
a) vyloučí možnost uložit za porušení dotčené povinnosti jiný správní trest než pokutu (za účelem zajištění souladu s nařízením (EU) 2023/2405, které požaduje v dotčených případech uložit pokutu s přesně stanovenou dolní hranicí), kdy konkrétně bude vyloučeno v daných případech uložení správního trestu spočívajícího v propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, přičemž uložení uvedených trestů v dotčených situacích v praxi není příliš představitelné (správní trest napomenutí není nutno vylučovat, jelikož jej nelze podle § 36 zákona o přestupcích uložit spolu s pokutou, a správní tresty zákazu činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku lze podle § 47 odst. 2 a § 50 odst. 1 zákona o přestupcích uložit pouze, pokud tak stanoví zvláštní zákon),
b) vyloučí možnost v daných případech upustit či podmíněně upustit od uložení správního trestu (neboť s takovou možností unijní právo nepočítá),
c) vyloučí možnost aplikujícího orgánu mimořádně snížit uloženou pokutu (unijní právo zde předvídá uložení pokuty, jejíž sazba nesmí být nižší než její dolní hranice, pro jejíž výpočet určuje nařízení (EU) 2023/2405 příslušné pravidlo) a
d) vyloučí prostor pro diskreci aplikujícího orgánu (bude-li právnická nebo podnikající fyzická osoba za tento přestupek odpovídat, tedy nebude-li této odpovědnosti zproštěna) v tom ohledu, zda za prokázané porušení dotčené povinnosti uloží či neuloží pokutu (unijní právo zde požaduje vždy uložit pokutu).
Podle čl. 12 odst. 2 věty třetí nařízení (EU) 2023/2405 provozovateli letadla nemusí být pokuta uložena, pokud prokáže, že nesplnění povinnosti podle článku 5 bylo způsobeno výjimečnými a nepředvídatelnými okolnostmi, které nemohl ovlivnit a jejichž následkům nebylo možné zabránit, a to ani přijetím všech přiměřených opatření. Pouze v takovém případě tedy unijní právo umožňuje leteckému dopravci, případně provozovateli letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, zprostit se odpovědnosti za tento přestupek. Prostor pro zproštění se odpovědnosti za přestupek vymezený obecnou právní úpravou (vizte ustanovení § 21 odst. 1 a § 23 odst. 1 zákona o přestupcích) je přitom zřejmě širší než specifický (užším způsobem pojatý) liberační důvod přiznaný leteckým dopravcům (případně provozovatelům letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava) vymezený v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2405. S cílem vyloučit rozpor s unijním právem se v navrženém § 93 odst. 6 zákona o civilním letectví stanoví, že odpovědnosti za daný přestupek bude možné se zprostit pouze z důvodu stanoveného nařízením (EU) 2023/2405.
Lze konstatovat, že nastavené hranice sazeb pokut odpovídají typové závažnosti jednání, která naplňují skutkové podstaty jednotlivých přestupků, případně odpovídají požadavkům unijního práva. Stanovené správní tresty, co do jejich druhu a rozpětí (výše), byly s ohledem na závažnost jednotlivých přestupků vyhodnoceny jako přiměřené.
Je vhodné doplnit, že podle čl. 12 odst. 10 nařízení (EU) 2023/2405 „členské státy usilují o zajištění toho, aby příjmy z pokut nebo jejich finanční ekvivalent byly využity na podporu výzkumných a inovačních projektů v oblasti udržitelných leteckých paliv, výroby udržitelných leteckých paliv nebo mechanismů umožňujících překlenout cenové rozdíly mezi udržitelnými leteckými palivy a konvenčními leteckými palivy“. Ministerstvo dopravy předpokládá, že tento požadavek bude naplňován fakticky bez nutnosti jeho normování ve vnitrostátním právu.
K článku II (změně zákona o podporovaných zdrojích energie)
K bodu 1 (§ 48 odst. 1 a 2)
V § 48 zákona o podporovaných zdrojích energie dochází návrhem zákona k doplnění působnosti Státní energetické inspekce (vizte nově doplňovaný odst. 2), která bude nově plnit úkoly příslušného orgánu podle nařízení (EU) 2023/2405 ve vztahu k dodavatelům leteckých paliv. Jde o implementační opatření ve vztahu k čl. 11 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2405, podle něhož členské státy určí příslušný orgán nebo orgány odpovědné za vymáhání tohoto nařízení a ukládání pokut provozovatelům letadel, řídícím orgánům letišť v Evropské unii a dodavatelům leteckého paliva.
Je zřejmé, že unijní právní úprava připouští, aby vícero správních orgánů bylo příslušných k vymáhání nařízení (EU) 2023/2405 a k ukládání pokut. S ohledem na skutečnosti uvedené v obecné části důvodové zprávy se navrhuje této možnosti využít a zakotvit působnost Státní energetické inspekce pouze vůči dodavatelům leteckého paliva (jde například o jejich povinnosti stanovené v čl. 4 a 10 nařízení (EU) 2023/2405).
Čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2023/2405 rovněž požaduje, aby ze strany členských států Evropské unie bylo zajištěno, aby jejich příslušné orgány vykonávaly své úkoly v oblasti dohledu nad plněním povinností provozovatelů letadel, provozovatelů letišť a dodavatelů leteckých paliv. Z tohoto důvodu se tak stanoví, že Státní energetická inspekce provádí rovněž kontrolu dodržování povinností dodavatelů leteckých paliv podle tohoto nařízení (to totiž ze stávající právní úpravy obsažené v § 48 odst. 1 zákona o podporovaných zdrojích energie dovodit nelze).
K bodům 2, 5, 7 a 8 (§ 49 odst. 25, 26, 29, 31, 32 a 33)
Uvedenými novelizačními body se z legislativně technického hlediska reaguje na některé změny přijaté zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, konkrétně na změny provedené novelizačními body 145 až 151 v jeho části osmé článku XI. Uvedenými novelizačními body dochází k doplnění § 49 zákona o podporovaných zdrojích energie o nové odstavce a provádějí se jím i další navazující změny v tomto ustanovení. Některé z těchto změn přitom nabydou účinnosti dnem 1. srpna 2025, další pak 1. ledna 2026 a 1. července 2026. Nyní předložený návrh zákona rovněž počítá s doplněním nových odstavců do § 49 zákona o podporovaných zdrojích energie a též i s dalšími navazujícími změnami tohoto ustanovení. Je proto třeba veškerou úpravu (prováděnou oběma zákony) zařazovanou do § 49 zákona o podporovaných zdrojích energie vhodně systematicky uspořádat, aby tak, jak bude postupně nabývat účinnosti, na sebe správně legislativně technicky navazovala. Dotčené novelizační body obsažené v zákoně č. 87/2025 Sb., které mají nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2026, se proto včleňují do nyní předkládaného návrhu zákona, reflektují se v nich potřebné legislativně technické úpravy a zároveň (článkem III navrhovaného zákona) dochází k vypuštění odpovídajících novelizačních bodů ze zákona č. 87/2025 Sb.
K bodu 3 (§ 49 odst. 26)
Za účelem zajištění vymáhání povinností dodavatelů leteckých paliv nově stanovených nařízením (EU) 2023/2405 návrh zákona konstruuje příslušné skutkové podstaty přestupků. Přestupku se tak dopustí dodavatel leteckého paliva, který poruší svoji povinnost
a) dodat ve vykazovaném období na stanovené letiště letecké palivo obsahující minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických leteckých paliv, která je dovozována z čl. 4 odst. 1 ve spojení s čl. 12 odst. 4 a 5 nařízení (EU) 2023/2405,
b) dodat včas na stanovené letiště stanovené dorovnávací množství leteckého paliva obsahujícího minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických leteckých paliv, pokud se v předchozím vykazovaném období dopustil jednání podle písmene a), která je dovozována z čl. 4 odst. 7 ve spojení s čl. 12 odst. 8 nařízení (EU) 2023/2405,
c) dodat včas do databáze Evropské unie zřízené ke sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku stanovené údaje, která je dovozována z čl. 10 nařízení (EU) 2023/2405,
d) při plnění povinnosti podle písmene c) dodat pouze nezavádějící a přesné údaje, která je dovozována z čl. 10 ve spojení s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2405,
e) poskytnout potřebnou součinnost provozovateli letiště, která je dovozována z čl. 6 odst. 4 nařízení (EU) 2023/2405,
f) poskytnout potřebnou součinnost Státní energetické inspekci, která je dovozována z čl. 7 odst. 1 nařízení (EU) 2023/2405,
g) poskytnout včas a bezplatně stanovené údaje leteckému dopravci nebo provozovateli letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, která je dovozována z čl. 9 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2023/2405, a
h) při plnění povinnosti podle písmene g) poskytnout pouze nezavádějící a přesné údaje, která je dovozována z čl. 9 odst. 2 ve spojení s čl. 12 odst. 6 nařízení (EU) 2023/2405.
Ve vztahu ke skutkové podstatě přestupku spočívající v neposkytnutí součinnosti Státní energetické inspekci lze odkázat na pojednání v této důvodové zprávě k navrženému § 93 odst. 3 písm. j) bodu 2 zákona o civilním letectví.
Předkladatel návrhu zákona vyhodnotil nezbytnost zakotvení skutkových podstat přestupků, které jsou obsaženy v předloženém návrhu zákona, podle Zásad tvorby právní úpravy přestupků schválených usnesením vlády ze dne 31. července 2018 č. 498. Na základě tohoto vyhodnocení dospěl předkladatel k závěru, že nejsou k dispozici takové nástroje, které jsou k dosažení daného cíle stejně vhodné nebo vhodnější a které současně představují méně intenzivní zásah do právního postavení adresátů navrhované právní úpravy. Z tohoto důvodu je nutno vnímat zakotvení příslušných skutkových podstat přestupků v navrženém rozsahu a navržené podobě do zákona o podporovaných zdrojích energie za nezbytné.
K bodům 4 a 6 (§ 49 odst. 27 a 29)
Návrh zákona stanoví sankce, které bude možno uložit, případně se uloží, za nově doplňované přestupky.
U přestupků, jejichž skutkové podstaty jsou v současné době obsaženy v zákoně o podporovaných zdrojích energie, je stanovena horní hranice sazeb pokut, a to především 50 000 000 Kč. Správní tresty (pokuty), které bude možno ukládat za spáchání nově doplňovaných přestupků, jsou částečně doplňovány do již takto existujícího systému správních trestů. Využito přitom tedy bylo již zákonem o podporovaných zdrojích energie zavedené pásmo výše pokut, nové pásmo výše pokuty není zaváděno, jelikož desítky přestupků lze již podle platné právní úpravy postihovat pokutou s jednotným omezením její horní hranice. Zavedení nových správních trestů v podobě zákazu činnosti se nenavrhuje.
Výjimku z výše uvedeného představuje přestupek, jehož se může dopustit dodavatel leteckého paliva a jehož skutková podstata spočívá v tom, že uvedený subjekt a) dodá ve vykazovaném období na stanovené letiště letecké palivo neobsahující minimální podíl udržitelných leteckých paliv nebo syntetických leteckých paliv, b) dodá do databáze Evropské unie zřízené ke sledování kapalných a plynných obnovitelných paliv a recyklovaných paliv s obsahem uhlíku zavádějící nebo nepřesné údaje nebo c) poskytne leteckému dopravci nebo provozovateli letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava, zavádějící nebo nepřesné údaje. Tato jednání totiž unijní právo požaduje postihovat pokutami, jejichž dolní hranice stanoví poněkud nestandardně přímo nařízení (EU) 2023/2405 ve svém čl. 12 odst. 4, 5 a 6. Nicméně tyto dolní hranice nestanoví konkrétními sazbami, ale určuje pravidla, pro jejich výpočet. Horní hranice však nařízení (EU) 2023/2405 nestanoví, což z hlediska vnitrostátních pravidel správního trestání není nikterak přípustné. Z těchto důvodu stanoví návrh zákona ve spojení s nařízením (EU) 2023/2405 specifickou právní úpravu výše těchto pokut, která bude za dotčený přestupek ukládána.
S cílem dostát uvedenému požadavku unijního práva týkajícímu se druhu a výše ukládané pokuty návrh zákona též
a) vyloučí možnost uložit za porušení dotčené povinnosti jiný správní trest než pokutu (za účelem zajištění souladu s nařízením (EU) 2023/2405, které požaduje v dotčených případech uložit pokutu s přesně stanovenou dolní hranicí), kdy konkrétně bude vyloučeno v daných případech uložení správního trestu spočívajícího v propadnutí věci nebo náhradní hodnoty, přičemž uložení uvedených trestů v dotčených situacích v praxi není příliš představitelné (správní trest napomenutí není nutno vylučovat, jelikož jej nelze podle § 36 zákona o přestupcích uložit spolu s pokutou, a správní tresty zákazu činnosti a zveřejnění rozhodnutí o přestupku lze podle § 47 odst. 2 a § 50 odst. 1 zákona o přestupcích uložit pouze, pokud tak stanoví zvláštní zákon),
b) vyloučí možnost v daných případech upustit či podmíněně upustit od uložení správního trestu (neboť s takovou možností unijní právo nepočítá),
c) vyloučí možnost aplikujícího orgánu mimořádně snížit uloženou pokutu (unijní právo zde předvídá uložení pokuty, jejíž sazba nesmí být nižší než její dolní hranice, pro jejíž výpočet určuje nařízení (EU) 2023/2405 příslušná pravidla) a
d) vyloučí prostor pro diskreci aplikujícího orgánu v tom ohledu, zda za prokázané porušení dotčené povinnosti uloží či neuloží stanovenou sankci (unijní právo zde požaduje vždy uložit pokutu).
Návrh zákona též vyloučí možnost dodavatele leteckého paliva zprostit se odpovědnosti za výše uvedené 3 přestupky, neboť s touto možností unijní právo nepočítá a dotčená jednání musí být vždy postižena pokutou. Nařízení (EU) 2023/2405 podle předkladatele totiž jednoznačně umožňuje liberaci z odpovědnosti pouze pro případ nedodržení povinnosti leteckého dopravce (případně provozovatele letecké činnosti jiné, než je obchodní letecká doprava) podle článku 5, a to právě a pouze ze zde uvedeného důvodu. Obdobný (ani žádný jiný) liberační důvod pro případ nesplnění povinností dodavatele leteckého paliva odstavce 4 až 6 článku 12 neobsahují. Ačkoliv to tedy nařízení výslovně neuvádí, lze z něj jasně dovodit, že dodavatelům leteckého paliva při porušení povinností zmíněných v čl. 12 odst. 4 až 6 možnost liberace nesvědčí. Podle těchto článků musí být zajištěno, aby každý dodavatel leteckého paliva při porušení daných povinností podléhal pokutě s konkrétně stanovenou dolní hranicí.
Je vhodné doplnit, že podle čl. 12 odst. 10 nařízení (EU) 2023/2405 „členské státy usilují o zajištění toho, aby příjmy z pokut nebo jejich finanční ekvivalent byly využity na podporu výzkumných a inovačních projektů v oblasti udržitelných leteckých paliv, výroby udržitelných leteckých paliv nebo mechanismů umožňujících překlenout cenové rozdíly mezi udržitelnými leteckými palivy a konvenčními leteckými palivy“.
Podle čl. 12 odst. 10 nařízení (EU) 2023/2405 se příjem z pokut uložených za porušení v něm obsažených povinností (zde povinností dodavatelů leteckých paliv) použije na financování výzkumu a inovací v oblasti udržitelných leteckých paliv vymezených tímto nařízením, výroby těchto paliv a překlenování cenových rozdílů mezi těmito palivy a leteckými palivy vyrobenými z fosilních neobnovitelných zdrojů uhlovodíkových paliv. Ministerstvo dopravy předpokládá, že příslušný unijní požadavek bude vykazován fakticky bez nutnosti jeho normování ve vnitrostátním právu.
K článku III (změně zákona, kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony)
V návaznosti na provedení legislativně technických úprav vyžádaných si změnami prováděnými v § 49 zákona o podporovaných zdrojích energie nyní předkládaným návrhem zákona a též zákonem č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (vizte k tomu bližší odůvodnění k čl. II novelizačním bodům 2, 5, 7 a 8 návrhu zákona), dochází v souladu s čl. 54 odst. 8 legislativních pravidel vlády k vypuštění dotčených novelizačních bodů z části osmé čl. XI zákona č. 87/2025 Sb.
K článku IV (účinnosti)
Navrhuje se, aby navržený zákon nabyl účinnosti dnem 1. září 2025, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 2, 5, 7 a 8, která nabydou účinnosti dnem 1. ledna 2026. Naléhavý obecný zájem na navrženém stanovení nabytí účinnosti spočívá v nutnosti co nejdřívějšího zajištění implementace nařízení (EU) 2023/2405 (termín pro zajištění jeho implementace již uplynul).
2