Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDFKJML9J najdete zde
IV.
Vypořádání připomínek k materiálu s názvem:
Návrh vyhlášky o výši a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu dne 9. dubna 2025, s termínem dodání stanovisek do 5. května 2025. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Připomínky
Vypořádání
(1)
Úřad vlády – odbor kompatibility
K § 5:
Upozorňujeme předkladatele na omylem uváděné číslování odstavce, ačkoli ustanovení § 5 má odstavec pouze jeden a číslování je tudíž nadbytečné.
Akceptováno
(2)
Úřad vlády – odbor kompatibility
K důvodové zprávě:
Doporučujeme upravit označení odůvodnění na důvodovou zprávu, viz naše poznámka výše.
Akceptováno
(3) Ministerstvo financí
1.
K úvodní větě návrhu vyhlášky
Doporučujeme za slova „podle § 150 odst. 5“ doplnit slova „, k provedení § 97 odst. 12“.
Vysvětleno
Dané ustanovení je souladu s čl. 38 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, naopak uvádění prováděcího ustanovení obsahujícího zmocnění bylo pracovními komisemi Legislativní rady vlády opakovaně vytýkáno jako nesprávné.
(4)
Ministerstvo financí
2.
K § 5
Doporučujeme odstranit číslování odstavce v § 5, neboť se jedná o jediný odstavec tohoto ustanovení návrhu vyhlášky.
Akceptováno
(5) Ministerstvo průmyslu a obchodu
1. Doporučujeme v souladu s čl. 16 Legislativních pravidel vlády účinných od 15. ledna 2025 dokument „Odůvodnění“ označit jako „Důvodová zpráva“.
Akceptováno
(6) Ministerstvo průmyslu a obchodu
2.
V příloze návrhu vyhlášky v popisu úkonu č. 9 doporučujeme upravit slovní spojení „textová zpráva SMS“ tak, aby odpovídalo terminologii zákona o elektronických komunikacích. Zákon o elektronických komunikacích používá slovní spojení „textová zpráva“ nebo v případě tísňového volání „zpráva SMS“.
Akceptováno
Spojení „textová zpráva SMS“ nahrazeno spojením „zpráva SMS“.
(7) Ministerstvo zemědělství
Doporučující připomínka
Ke zdůvodnění § 5 Společné ustanovení
Žádáme, aby byla do důvodové zprávy, která je v rozporu s aktuálním zněním Legislativních pravidel vlády označena jako „Odůvodnění“, doplněna informace o tom, proč dochází ke změně společných ustanovení oproti předchozí vyhlášce č. 462/2013 Sb., např. v tom, že se odstraňuje požadavek na doklady, které se v rámci vyúčtování předkládají, a to s přihlédnutím k tomu, že většina textu této vyhlášky zůstává stejná jako ve vyhlášce č. 462/2013 Sb.
Akceptováno částečně, vysvětleno
V souladu s čl. 16 Legislativních pravidel vlády účinných od 15. ledna 2025 byl materiál „Odůvodnění“ označen „Důvodová zpráva“
Požadavek na doplnění v připomínce uvedené informace do důvodové zprávy není důvodný. Nejedná se o novelu (změnu) vyhlášky č. 462/2013 Sb., ale o návrh vyhlášky nové, byť její obsah vychází ze stávající vyhlášky, připravený na základě nového (užšího) zmocnění obsaženého v § 97 odst. 12 zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., které zní: „Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů stanoví prováděcí právní předpis“. Do návrhu nové vyhlášky tak byly převzaty pouze ty relevantní části textu vyhlášky č. 462/2013 Sb., které se týkají poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků.
Vyhláška 462/2013 Sb. se týká, resp. týkala (ruší se od 1. července 2025 zákonem č. 23/2025 Sb.) nejen úhrady nákladů vynaložených na poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků, ale také nákladů na uchovávání provozních a lokalizačních údajů a nákladů na zřízení a zabezpečení rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv.
Požadavek na doklady obsažený v § 6 vyhlášky č. 462/2013 Sb. se vztahuje právě k druhé skupině nákladů. Náklady na uchovávání provozních a lokalizačních údajů a náklady na zřízení a zabezpečení rozhraní pro odposlechy se hradily podle vyhlášky č. 462/2013 Sb. jednotlivým operátorům ve skutečné výši, proto bylo nezbytné, aby operátoři prokázali výši svých nákladů účetními doklady, které byly vyjmenovány ve společných ustanoveních vyhlášky.
Úhrada nákladů na poskytování provozních a lokalizačních údajů a informací z databáze účastníků je založena na odlišném principu než jejich uchovávání. Jak vyhláška 462/2013 Sb., tak i návrh nové vyhlášky stanoví konkrétní sazby za jednotlivé poskytnuté údaje, které se hradí operátorům a není potřeba nijak dokládat výši nákladů z účetnictví jednotlivých operátorů.
Odůvodnění k § 5 návrhu vyhlášky bylo ve zvláštní části Důvodové zprávy doplněno.
(8)
Ministerstvo vnitra
Doporučující připomínky:
K § 1 a 2:
Doporučujeme zvážit, zda text návrhu vyhlášky vylučuje případný vznik situace, kdy by operátor nárokoval úhradu jednoho úkonu duplicitně s ohledem na to, že se provedený úkon týkal různých žádostí. Doporučujeme v uvedeném smyslu doplnit alespoň znění odůvodnění, resp. důvodové zprávy, aby se předešlo případným aplikačním problémům v praxi.
Vysvětleno
Vyhláška stanoví úhradu nákladů vzniklých operátorovi, resp. oprávněnému subjektu při získávání údajů a informací z jeho databází a informačních systémů a při jejich poskytnutí oprávněným orgánům. Sazby se odvíjejí od pracnosti operací spojených se získáním a poskytnutím jednotlivých údajů. Úhrada se vztahuje vždy ke konkrétní žádosti, obsahující konkrétní požadavky. Může se stát, že žádosti různých oprávněných orgánů budou obsahovat mezi jinými požadavky i požadavek na stejný údaj. Operátor však musí tento údaj při zpracování další žádosti opětovně získat ze svých databází a informačních systémů a poskytnout žadateli. Nejedná se tedy o duplicitní úhradu téhož úkonu, ale o nový úkon (novou činnost) a s ním spojené náklady. Po věcné stránce má připomínka opodstatnění spíše pro vlastní uchovávání informací, ale tuto problematiku nově řeší návrh nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů předložený do mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvem vnitra pod čj. MV-56024-1/OBP-2025 dne 10. dubna 2025.
(9)
Ministerstvo vnitra
K § 5:
Navrhujeme posoudit, zda by nebylo vhodné znění ustanovení upravit. Nabízí se totiž otázka, zda je pro vyřizování standardizovaných žádostí nezbytné, aby operátor pořídil od všech subjektů, jimž poskytuje údaje nebo informace, příslušné zařízení, nebo zda je dostačující, že již toto zařízení získal a nepotřebuje mít těchto zařízení několik.
Do odůvodnění, resp. důvodové zprávy rovněž požadujeme doplnit zdůvodnění textu uvedeného ustanovení, které v textu dokumentu chybí.
Akceptováno částečně, vysvětleno
ČTÚ poskytuje k první části připomínky následující vysvětlení.
Operátor nepořizuje příslušné zařízení (hardware a software) od subjektů, kterým poskytuje informace. V tomto ohledu zřejmě došlo k nesprávnému pochopení navrženého textu vyhlášky. Předmětné ustanovení se vztahuje ke specifikaci situace, kdy se uplatní úhrada za standardizovanou žádost, a to v případě, pokud operátor pořídí zařízení umožňující automatizované zpracování žádosti. Slova „od oprávněného subjektu“ se vztahují ke slovům „žádosti o poskytnutí…“ a nikoliv k „zařízení“. Z důvodu zajištění jednoznačnosti výkladu byl upraven slovosled předmětné věty obsažené v § 5 návrhu vyhlášky.
Druhá část připomínky byla akceptována a do důvodové zprávy byl doplněn k § 5 vyhlášky text, přestože vysvětlení ke struktuře tabulky, resp. k pojmu „Standardizované žádosti“ a „Ostatní žádosti“ je již obsaženo v odůvodnění k § 1 vyhlášky.
(10)
Ministerstvo vnitra
K odůvodnění:
Dle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády je součástí návrhu vyhlášky důvodová zpráva. Doporučujeme příslušný dokument v tomto směru upravit.
Akceptováno
(11)
Ministerstvo vnitra
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K názvu:
S odkazem na čl. 33 odst. 1 písm. a) Legislativních pravidel vlády doporučujeme odstranit čárku umístěnou před slovy „o výši a způsobu úhrady“.
Akceptováno
(12)
Ministerstvo vnitra
K § 5:
Doporučujeme odstranit označení odstavce „(1)“, neboť uvedené ustanovení má pouze jeden odstavec.
Akceptováno
(13)
Ministerstvo vnitra
K označení přílohy:
Označení přílohy doporučujeme s ohledem na legislativní zvyklosti nepsat tučně.
Akceptováno
(14)
Bezpečnostní informační služba (BIS)
Bezpečnostní informační služba (BIS) uplatňuje k materiálu následující připomínku:
Nové znění § 97 odst. 5 zákona č. 127/2005 Sb. (tedy ve znění zákona č. 23/2005 Sb.) rozšiřuje zde zakotvenou povinnost poskytnout informace na všechny osoby poskytující veřejně dostupné služby elektronických komunikací (s výslovně uvedenou výjimkou). Formu a rozsah poskytovaných informací stanoví prováděcí právní předpis, jímž je vyhláška č. 336/2005 Sb., která však ve svém § 1 nadále určuje rozsah poskytovaných informací ze strany osob poskytujících veřejně dostupnou telefonní službu. Navrhovaná vyhláška tím pádem upravuje sazebník pro jiný (širší) okruh osob, než je uveden ve vyhlášce č. 336/2005 Sb. Doporučujeme proto uvést tyto podzákonné předpisy do vzájemného souladu.
Vysvětleno
Návrh vyhlášky reflektuje zákonný právní předpis, tj. zákon o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 23/2005 Sb. Vyhláška č. 336/2005 Sb. není v gesci ČTÚ, nýbrž Ministerstva vnitra, které mělo v úmyslu vyhlášku č. 336/2005 Sb. i v tomto ohledu změnit, resp. navrhnout vyhlášku, která by vyhlášku č. 336/2005 Sb. nahradila. Mezirezortní připomínkové řízení k vyhlášce nahrazující vyhlášku č. 336/2005 Sb. však nebylo dosud zahájeno. Nicméně z pracovní verze návrhu vyhlášky nahrazující vyhlášku č. 336/2005 Sb., kterou měl ČTÚ k dispozici k připomínkám, vyplývalo, že jejím hlavním cílem je právě uvedení jejího obsahu do souladu se zákonem o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., a informace by měly být poskytovány z databáze všech účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací, nikoli pouze účastníků veřejně dostupné telefonní služby.
(15)
Úřad pro ochranu osobních údajů
Obecně
Úřad pro ochranu osobních údajů je toho názoru, že návrh příliš vychází ze stávající vyhlášky č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků hlasové komunikační služby, ačkoliv zákon problematiku rozdělil na zadržení údajů (angl. data retention), které reguluje návrh nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů, a přístup k uchovávaným telekomunikačním údajům (tento návrh). Návrh by se tedy od vyhlášky č. 462/2013 Sb. měl koncepčně lišit.
Vzhledem k tomu, že hlavním problémem zadržení údajů je zákonná úprava, navrhuje ÚOOÚ, aby MPO, ČTÚ a ÚOOÚ společně navrhli zařadit do plánu legislativních prací na rok 2026 novelu ZEK, která by zadržení údajů uvedla do souladu s unijním chápáním a judikaturou. Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Ačkoli byla připomínka uplatněna po lhůtě stanovené v souladu s čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, poskytuje ČTÚ následující vysvětlení.
Návrh vyhlášky reflektuje zákonné zmocnění obsažené v § 97 odst. 12 zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., které zní: „Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů stanoví prováděcí právní předpis“. Problematiku stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů návrh vyhlášky neobsahuje (obsahuje ji návrh nařízení vlády předložený do mezirezortního připomínkového řízení Ministerstvem vnitra pod čj. MV-56024-1/OBP-2025 dne 10. dubna 2025).
Druhá část připomínky nesměřuje k návrhu vyhlášky, která nadto nestanovuje rozsah ani dobu uchovávání provozních a lokalizačních údajů, ale pouze stanoví výši a způsob úhrady uvedených nákladů, ale směřuje k zákonu o elektronických komunikacích, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vyjádření ÚOOÚ:
ÚOOÚ dále obecně ke způsobů vypořádání „Vysvětleno“ sděluje, že je třeba nahradit ho slovem „Neakceptováno“. „Vysvětlenou“ připomínku nelze nijak vypořádat, jednoduše proto, že již byla vysvětlena. Zde se o žádné vysvětlení nejedná. Předkladatel připomínku neakceptoval (nevyhověl jí), protože má jiný názor na účelnost a vhodnost navržených změn. U doporučující připomínky tím vypořádání končí. U zásadní připomínky připomínkové místo musí důsledky této neakceptace zvážit. Pokud dospěje k závěru, že argumenty předkladatele jsou pádné, od připomínky ustoupí. Pokud dospěje k závěru opačnému, bude na připomínce trvat.
Vyjádření ČTÚ:
ČTÚ: Nahrazeno slovem „Neakceptováno“.
(16)
Úřad pro ochranu osobních údajů
K důvodové zprávě nebo odůvodnění
1.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů, oddíl 1, je třeba dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Je třeba doplnit výkladové pravidlo, že vyhláška ani její aplikace nepodporuje plošné a nerozlišující uchovávání údajů, neboť je v rozporu s právem Evropské unie a lidskými právy.
Neakceptováno
Ačkoli byla připomínka uplatněna po lhůtě stanovené v souladu s čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, poskytuje ČTÚ následující vysvětlení.
Vyhláška stanoví toliko výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informace z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů.
Vyhláška neupravuje problematiku a podmínky uchovávání provozních a lokalizačních údajů, nemůže tedy ani nijak podporovat nebo ovlivnit plošné a nerozlišující uchovávání údajů, jak je uvedeno v připomínce. Doplnění předmětného výkladového pravidla do důvodové zprávy by naopak mohlo zakládat mylný dojem, že návrh vyhlášky může mít na uchovávání údajů a jeho rozsah a dobu vliv.
Vyjádření ÚOOÚ:
Ustupuje od připomínky
(17)
Úřad pro ochranu osobních údajů
K důvodové zprávě nebo odůvodnění
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie v oddílu 3 by mělo být dopracováno.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění pouze vágně zmiňuje, že existuje „judikatura Soudního dvora EU“. Tu je však nezbytné konkretisovat: Digital Rights Ireland, Tele2 Sverige, La Quadrature du Net.
Např. v Německu, Rakousku, Francii, Itálii a Polsku není akceptováno bezpodmínečné plošné a nerozlišující uchovávání všech údajů celé populace na období až 6 měsíců bez soudního přezkumu, jako v ČR. Standardem je: omezená doba uchování (obvykle 3–6 měsíců) a cílené uchovávání, povinný předchozí (nebo v naléhavých případech rychlý dodatečný) přezkum nezávislým soudem nebo správním orgánem.
Neakceptováno
Ačkoli byla připomínka uplatněna po lhůtě stanovené v souladu s čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, poskytuje ČTÚ následující vysvětlení.
Jak vyplývá i z vyjádření Úřadu vlády – odboru kompatibility, který návrh vyhlášky v rámci tohoto mezirezortního připomínkového řízení posuzoval, zhodnocení obsažené v kapitole 3 obecné části důvodové zprávy je v pořádku, když je uvedeno, že: „Pouze v širších souvislostech (z hlediska rozsahu uchovávaných provozních a lokalizačních údajů) se návrhu vyhlášky týká judikatura Soudního dvora EU, která se vztahuje k oblasti tzv. data retention…“. Nejedná se o vágní konstatování, když návrh vyhlášky rozsah ani podmínky uchovávaných provozních a lokalizačních údajů neupravuje, jak vyplývá i z vypořádání připomínky s pořadovým číslem 15 a 16, a tudíž není ani potřebné a vhodné judikaturu konkretizovat, jak je v připomínce uvedeno.
Vyjádření ÚOOÚ:
Trvá na připomínce – rozpor
Judikatura Soudního dvora Evropské unie, zejména rozsudky ve věcech C-293/12 (Digital Rights Ireland), C-203/15 (Tele2 Sverige), C-511/18 (La Quadrature du Net) a C-793/19 (SpaceNet), stanoví závazné a detailně vymezené požadavky na zákonnost, nezbytnost a proporcionalitu právních rámců upravujících uchovávání a zpřístupnění provozních a lokalizačních údajů, které jsou z hlediska unijního práva považovány za údaje zvláště citlivé, neboť se dotýkají samotné podstaty základních práv podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.
Proto by mělo být do důvodové zprávy (oddíl 3) vyjádřeno, že: tato vyhláška upravuje výlučně způsob a výši úhrady nákladů spojených se zpřístupněním údajů podle zákona o elektronických komunikacích a sama o sobě nevytváří právní základ pro jejich uchovávání. Takový základ musí být posuzován ve světle práva Evropské unie, zejména judikatury Soudního dvora EU ve věcech C‑293/12, C‑203/15, C‑511/18 a C‑793/19. Z těchto rozhodnutí vyplývá, že plošné a nerozlišující uchovávání provozních a lokalizačních údajů je v zásadě nepřípustné, neboť představuje závažný zásah do základních práv na soukromí a ochranu osobních údajů. Výjimky jsou možné pouze v přesně vymezených situacích, za podmínky cíleného a odůvodněného uchovávání, omezené doby uchování, existence účinného přezkumu nezávislým orgánem a zajištění přiměřenosti mezi účelem a rozsahem zásahu.
Vyjádření ČTÚ:
Rozpor v případě návrhu vyhlášky existovat nemůže. Jedná se nanejvýš o názorový nesoulad. Současně ČTÚ v této souvislosti upozorňuje, že obdobná připomínka byla v rámci připomínkového řízení k nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů připraveného Ministerstvem vnitra, v jehož rámci je možné připomínku vypořádat s rozporem, označena ÚOOÚ jako doporučující a v případě návrhu vyhlášky, která výši úhrady (příspěvku) za uchovávání provozních a lokalizačních údajů neupravuje, za zásadní.
Platí ÚOOÚ uvedené, tj., že tato vyhláška upravuje výlučně způsob a výši úhrady nákladů spojených se zpřístupněním údajů podle zákona o elektronických komunikacích a sama o sobě nevytváří právní základ pro jejich uchovávání, což však vyplývá již z rozsahu zákonného zmocnění, které nesmí vyhláška přesáhnout. ČTÚ nepovažuje z důvodů již uvedených v předchozím vyjádření k této připomínce za vhodné a účelné toto doplnění odůvodnění v tomto směru provádět. Tato připomínka nebyla ČTÚ akceptována.
(18)
Úřad pro ochranu osobních údajů
K důvodové zprávě nebo odůvodnění
3. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny, oddíl 4, je nezbytné doplnit o českou judikaturu.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2024, sp. zn. 30 Cdo 3909/2023, Nejvyšší soud připustil, že plošné uchování dat v ČR může představovat zásah do osobnostních práv. Dle Nejvyššího soudu: „Porušení unijního práva státem zakládá nárok na náhradu jak škody, tak nemajetkové újmy, a to i v případě porušení práva Evropské unie legislativní (ne)činností státu. Ke vzniku nemajetkové újmy spojené se zjištěným porušením práva Evropské unie, k níž došlo protiprávním shromažďováním a ukládáním provozních a lokalizačních údajů určité osoby, bude zpravidla dostačující, že má dotčená osoba důvod se vzhledem k jejímu postavení a dalším okolnostem cítit dotčena již samotným shromažďováním a ukládáním těchto údajů s latentní možností jejich následného zneužití. Požadavky na prokázání okolností svědčících o existenci a rozsahu újmy nesmí vést k praktické nevymahatelnosti práva na informační sebeurčení, které je zaručeno všem občanům Evropské unie.“
Zároveň v odůvodnění tohoto rozsudku Nejvyšší soudu uvedl: „Pro závěr o rozpornosti vnitrostátní úpravy a unijního práva nakonec nebude rozhodná skutečnost, že návrh na zrušení dotčených ustanovení zákona o elektronických komunikacích a zákona o policii Ústavní soud zamítnul svým nálezem ze dne 14. 5. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 45/17. Referenčním rámcem přezkumu Ústavního soudu totiž zůstávají i po vstupu České republiky do Evropské unie normy ústavního pořádku ČR (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 8. 3. 2006, sp. zn. Pl. ÚS 50/04, ze dne 16. 1. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 36/05, nebo ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. II. ÚS 1658/11, příp. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. 30 Cdo 3378/2018), neboť úkolem Ústavního soudu je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy) v obou jejích aspektech, tj. jak ochrana objektivního ústavního práva, tak subjektivních, tj. základních práv. Z toho vyplývá, že unijní právo není referenčním kritériem posuzování ústavnosti vnitrostátního předpisu a že ani skutečně zjištěný rozpor mezi směrnicí a zákonem sám o sobě nemůže vést k derogaci předmětného zákonného ustanovení; ačkoliv je možné před Ústavním soudem pomocí argumentů opravňujících k takovému konstatování podpořit zdůvodnění neústavnosti, pokud by spočívala v porušení ústavního pořádku (srov. výše uvedený nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/05, nebo nález Ústavního soudu ze dne 24. 2. 2015, sp. zn. I. ÚS 1868/14). Nelze přitom pominout, že v bodech 74 a 79 výše zmíněného nálezu sp. zn. Pl. ÚS 45/17 soud ochrany ústavnosti rozpor se směrnicí 2002/58 implicitně přiznává.“
Dne 22. dubna 2025 Městský soud v Praze v navazujícím rozsudku sp. zn. 58 Co 89/2025 vyslovil, že stát selhal, když nepodrobil tuto zákonnou úpravu judikatuře Evropské unie. Dle Městského soudu v Praze se nejedná o okrajovou záležitost, ale týká se to všech občanů České republiky, protože všichni jsou uživateli komunikačních technologií. Stávající právní úprava dává možnost shromažďovat jmenovaná data plošně až na dobu šesti měsíců, což je neúměrné ve srovnání s ostatními státy, které takovou úpravu buď nemají, nebo mají tuto dobu výrazně kratší.
Neakceptováno
Ačkoli byla připomínka uplatněna po lhůtě stanovené v souladu s čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, poskytuje ČTÚ následující vysvětlení.
Návrh vyhlášky neupravuje rozsah uchovávání provozních a lokalizačních údajů ani podmínky pro takové uchovávání, není tedy nezbytné ani důvodné do odůvodnění návrhu vyhlášky doplňovat judikaturu k zákonné úpravě, která se vztahuje k této problematice. Tato judikatura ani nezdůvodňuje potřebu přijetí vyhlášky.
V dalším ČTÚ odkazuje na vysvětlení obsažené ve vypořádání připomínek s pořadovým číslem 15 až 17.
Vyjádření ÚOOÚ:
Trvá na připomínce – rozpor.
Recentní česká judikatura reflektuje problematičnost režimu plošného uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Například Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 3. 2024, sp. zn. 30 Cdo 3909/2023, výslovně konstatoval, že protiprávní plošné shromažďování těchto údajů může samo o sobě představovat zásah do osobnostních práv a zakládat nárok na náhradu nemajetkové újmy. Městský soud v Praze v rozsudku sp. zn. 58 Co 89/2025 upozornil, že stát opomněl přizpůsobit svou právní úpravu judikatuře SDEU, a že se situace dotýká všech občanů jakožto uživatelů komunikačních služeb. Tyto aspekty je nutno vzít v úvahu i při tvorbě prováděcích předpisů.
Proto by mělo být v oddíle 4 důvodové zprávy konstatováno, že: současně je však vhodné uvést, že právní režim, jehož je navrhovaná vyhláška součástí, je v posledních letech předmětem pozornosti obecných soudů v souvislosti s otázkou souladu vnitrostátní úpravy s právem Evropské unie a základními právy.
Vyjádření ČTÚ:
Rozpor v případě návrhu vyhlášky existovat nemůže. Jedná se nanejvýš o názorový nesoulad. Současně ČTÚ v této souvislosti upozorňuje, že obdobná připomínka byla v rámci připomínkového řízení k nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů připraveného Ministerstvem vnitra, v jehož rámci je možné připomínku vypořádat s rozporem, označena ÚOOÚ jako doporučující a v případě návrhu vyhlášky, která výši úhrady (příspěvku) za uchovávání provozních a lokalizačních údajů neupravuje, za zásadní.
Jak již vyplývá z vyjádření k vypořádání této připomínky, navrhované doplnění důvodové zprávy , že „právní režim, jehož je navrhovaná vyhláška součástí, je v posledních letech předmětem pozornosti obecných soudů v souvislosti s otázkou souladu vnitrostátní úpravy s právem Evropské unie a základními právy.“ by mohl být pro adresáta normy naopak matoucí. Návrh vyhlášky nikterak neupravuje rozsah, dobu ani jiné aspekty uchovávání provozních a lokalizačních údajů. Tato připomínka nebyla ČTÚ akceptována.
(19)
Úřad pro ochranu osobních údajů
K jednotlivým ustanovením
4. V příloze se se sloupec „Standardizované žádosti [Kč bez DPH]“ zrušuje. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Z pohledu ochrany osobních údajů není žádoucí rozlišovat mezi automatickými („Standardizované“) a manuálními („Ostatní“) žádostmi. Pokud je vyřízení automatických žádostí příliš laciné, vede k nadměrnému zasílání žádostí, na úkor soukromí subjektu údajů – angl. business capture.
Neakceptováno
Ačkoli byla připomínka uplatněna po lhůtě stanovené v souladu s čl. 5 odst. 3 Legislativních pravidel vlády, poskytuje ČTÚ následující vysvětlení.
Podle § 97 odst. 7 písm. c) a d) zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., náleží právnické nebo fyzické osobě úhrada efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů a nákladů na poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací. Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů má stanovit podle § 97 odst. 12 zákona prováděcí právní předpis, kterým je tento návrh vyhlášky.
ČTÚ je tedy při stanovení výše úhrad za jednotlivé úkony vázán požadavkem na efektivnost. Jestliže při vyřízení standardizované žádosti, tj. žádosti, jejíž struktura umožňuje automatizované zpracování, vznikají nižší náklady než při ručním zpracování, je ČTÚ povinen tuto rozdílnost v nákladovosti vyřízení dvou typů žádostí zohlednit. Pro úplnost ČTÚ uvádí, že počet žádostí je limitován počtem případů řešené trestné aj. činnosti, pro kterou lze o dané informace žádat. Ochrana soukromí je tak dána již samotnou úpravou zákona o elektronických komunikací ve spojení se speciálními zákony (např. trestní řád), když určují kdo, kdy a za jakých podmínek může o předmětné informace žádat. Připomínku tedy nelze akceptovat.
Vyjádření ÚOOÚ:
Trvá na připomínce – rozpor.
ÚOOÚ nesouhlasí s neakceptací této připomínky a trvá na jejím akceptování, neboť rozlišení mezi tzv. „standardizovanými“ (automatickými) a „ostatními“ (manuálními) žádostmi v příloze návrhu vyhlášky má důsledky pro ochranu soukromí a osobních údajů, ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. b), c) a f) GDPR z principů účelového omezení, minimalizace a integrity údajů.
Zavedením levnějšího tarifu pro tzv. standardizované žádosti (žádosti zpracovatelné bez zásahu člověka) může dojít k vytvoření ekonomické motivace k hromadnému a systematickému zasílání žádostí, aniž by každá z nich byla předmětem individuálního, materiálně odůvodněného posouzení. Tím vzniká riziko „business capture“ či „systematického narušování soukromí prostřednictvím levného přístupu k údajům“, které není kompenzováno dostatečnými kontrolními mechanismy na úrovni oprávněných subjektů. Právě nízká cena zvyšuje riziko zneužití systému. Účelová a efektivní nákladovost musí být posuzována také v kontextu zásahu do soukromí. Argument ČTU, že zákonné omezení oprávněných subjektů postačuje k zajištění ochrany soukromí, není přesvědčivý. Soudní praxe (např. rozsudek SDEU ve věci La Quadrature du Net, C-511/18) opakovaně zdůrazňuje, že ani zákonný rámec přístupu sám o sobě nezajišťuje proporcionalitu zásahu do soukromí, pokud chybí individuální přezkum, soudní kontrola nebo adekvátní omezení četnosti přístupů.
Vyjádření ČTÚ:
Rozpor v případě návrhu vyhlášky existovat nemůže. Jedná se nanejvýš o názorový nesoulad. Návrh vyhlášky odlišením žádosti umožňující automatizované zpracování nezakládá riziko „„business capture“ či „systematického narušování soukromí prostřednictvím levného přístupu k údajům“, které není kompenzováno dostatečnými kontrolními mechanismy na úrovni oprávněných subjektů.“ Nejedná se o nízký tarif (cenu), jak uvádí připomínkové místo (ÚOOÚ), jedná se o stanovení účelně a efektivně vynaložených nákladů na vyřízení žádosti o poskytnutí konkrétní informace. Stanovení výše nákladů není stanovením ceny, která by mohla reagovat na situaci na trhu na základě nabídky a poptávky, součástí které mohou být celkové nebo i částečné náklady, daň a zisk. Úřad nemá možnost při stanovení výše úhrady se jakkoliv odchýlit od zákonného zmocnění stanovit úhradu ve výši efektivně a účelně vynaložených nákladů bez ohledu na to, zda to potencionálně může mít vliv na motivaci využívat poskytování informací neoprávněně, jak ÚOOÚ předpokládá. Danou vyhláškou není možné jakkoli regulovat zákonnost přístupu k údajům ani zásah do soukromí. Tato připomínka nebyla akceptována.
(20)
Ministerstvo zdravotnictví
K návrhu vyhlášky
1. K nadpisu vyhlášky
Doporučujeme v nadpisu před slovy „o výši“ zrušit čárku, a to v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. a) Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“).
Akceptováno
(21)
Ministerstvo zdravotnictví
2. K § 5
Doporučujeme zrušit označení textu jako odstavce 1, neboť dané ustanovení neobsahuje žádné další odstavce.
Akceptováno
(22)
Ministerstvo zdravotnictví
3. K označení přílohy
Doporučujeme upravit označení přílohy v souladu s čl. 29 odst. 2 LPV, zpravidla se neoznačuje tučným písmem.
Akceptováno
(23)
Ministerstvo zdravotnictví
4. Ke zvláštní části, obecně
Doporučujeme doplnit odůvodnění ustanovení § 5.
Akceptováno
(24)
Ministerstvo zdravotnictví
5. Ke zvláštní části, k § 3 a 4
Doporučujeme ve druhé větě za slova „kterému náleží úhrada“ vložit čárku, pravděpodobně se jedná pouze o chybu v psaní.
Akceptováno
V rámci mezirezortního připomínkového řízení byla oslovena všechna povinná i nepovinná připomínková místa a dále externí připomínková místa. Z toho 8 připomínkových míst uplatnilo celkem 24 připomínek.
V Praze . května 2025
Mgr. Šárka Němečková
ředitelka odboru legislativního a právního
Vypracoval: Mgr. Vratislav Jadrný
Stránka 2 (celkem 2)