Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDFKJML9J najdete zde
III.
Důvodová zpráva
A. OBECNÁ ČÁST
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních
principů
Návrh vyhlášky o výši a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na
poskytnutí informací z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací
a na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů (dále jen „návrh vyhlášky“) je předkládán
Českým telekomunikačním úřadem (dále jen „Úřad“) v návaznosti na přijetí zákona č. 23/2025
Sb., kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony.
Návrh vyhlášky stanovuje v souladu s § 97 odst. 12 zákona o elektronických
komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., výši a způsob úhrady efektivně a účelně
vynaložených nákladů na poskytování informací z databáze účastníků veřejně dostupné služby
elektronických komunikací a na poskytování provozních a lokalizačních údajů. Tyto náklady,
které vyjadřují pracnost při vyřizování žádostí o poskytnutí informací a údajů, byly dosud
hrazeny podle vyhlášky č. 462/2013 Sb., o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně
vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv, na uchovávání a poskytování provozních
a lokalizačních údajů a na poskytování informací z databáze účastníků hlasové komunikační
služby, kterou zákon č. 23/2025 Sb. s účinností od 1. července 2025 zrušuje. Ve vztahu k těmto
nákladům se tedy rozsah zmocnění pro vydání vyhlášky oproti zmocnění pro vydání vyhlášky
č. 462/2013 Sb. obsaženému v § 97 odst. 7 zákona o elektronických komunikacích, ve znění
účinném přede dnem nabytím účinnosti zákona č. 23/2025 Sb., nezměnil.
Výši a způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na zřízení a zabezpečení
rozhraní pro připojení koncového telekomunikačního zařízení pro odposlech a záznam zpráv
a výši úhrady příspěvku na plnění povinnosti uchovávat provozní a lokalizační údaje stanoví
nově připravované nařízení vlády k provedení § 97 odst. 11 zákona o elektronických
komunikacích, ve znění zákona č. 23/2025 Sb., a proto jej návrh vyhlášky na rozdíl od vyhlášky
č. 462/2013 Sb. neobsahuje.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je
navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaná právní úprava je v souladu se zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických
komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických
komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, a je rovněž v souladu s rozsahem zákonného
zmocnění obsaženého v § 97 odst. 12 zákona o elektronických komunikacích, ve znění zákona
č. 23/2025 Sb.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva
Evropské unie
Návrh vyhlášky nezapracovává právo Evropské unie a není v rozporu s judikaturou
soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie
(např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Pouze v širších
souvislostech (z hlediska rozsahu uchovávaných provozních a lokalizačních údajů) se návrhu
vyhlášky týká judikatura Soudního dvora EU, která se vztahuje k oblasti tzv. data retention
a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování
osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice
o soukromí a elektronických komunikacích), v konsolidovaném znění.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
V současné době je předmětná problematika výše a způsobu úhrady nákladů za plnění
povinností předávat provozní a lokalizační údaje a poskytovat informace z databáze všech
svých účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací (pozn. do 30. června 2025
databáze všech účastníků hlasové komunikační služby) upravena vyhláškou č. 462/2013 Sb.
Vyhláška č. 462/2013 Sb. se s ohledem na změny provedené v § 97 zákona o elektronických
komunikacích zákonem č. 23/2025 Sb. s účinností od 1. července 2025 zrušuje (část čtrnáctá
čl. XVII bod 1 zákona č. 23/2025 Sb.). V případě, že by návrh vyhlášky nebyl přijat, nebyla by
konkrétní výše a způsob úhrady předmětných nákladů právním předpisem stanovena, což je
zcela jistě nežádoucí stav.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Úřad na základě poznatků z praxe dospěl k závěru, že lze využít výši úhrad za jednotlivé
úkony stanovenou v příloze vyhlášky č. 462/2013 Sb., neboť v průběhu uplynulých dvou let od
poslední novelizace vyhláškou č. 41/2022 Sb. nedošlo k významným změnám ve výši nákladů
na poskytování informací z databáze účastníků a poskytování provozních a lokalizačních údajů.
Případný růst mzdových nákladů je kompenzovaný tím, že v uplynulých letech stále větší
procento požadavků ze strany oprávněných orgánů bylo odbavováno automatizovanou formou
(jednalo se o standardní úkony dle tabulky v příloze vyhlášky č. 462/2013 Sb.). Dále také
nesporně docházelo v průběhu času k optimalizaci pracovních procesů souvisejících
s poskytováním provozních a lokalizačních údajů na straně operátorů.
Vzhledem k tomu, že nedochází ke změně výše sazeb úhrad oproti dosavadnímu právnímu
předpisu vyhlášky č. 462/2013 Sb., předpokládá se, že novela vyhlášky nebude mít dopad na
státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí.
2
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel,
zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny,
dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nepředpokládá žádné sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
Nepředpokládají se žádné dopady na osoby sociálně slabé, národnostní menšiny ani do oblasti
ochrany práv dětí.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu
diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu
k rovnosti mužů a žen.
8. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Předkládaný návrh vyhlášky stanovuje výši úhrad sazebníkem, který se uplatní vůči všem
osobám, kterým náleží úhrada nákladů. Návrh vyhlášky se nijak nedotýká problematiky veřejné
podpory, a proto jím ani není zakládána veřejná podpora.
9. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Návrh vyhlášky se netýká soukromí a osobních údajů, když upravuje výši a způsob úhrady
předmětných nákladů. Návrh tedy ani nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.
10. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky nebude mít dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
11. Zhodnocení korupčních rizik
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na vznik
nových korupčních rizik.
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Nebyly identifikovány žádné dopady navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu
státu.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem
na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů
a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace,
dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie,
3
lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších
příbuzenských vztahů
Předkládaný materiál nemá žádné dopady z hlediska plnění funkcí rodiny, s ohledem na
počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny
samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, ani s ohledem na
posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací
a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Návrh vyhlášky nemá v dané oblasti žádné dopady ani rizika.
15. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé
legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám, nutno
však uvést, že s ohledem na povahu předpisu a zákonné zmocnění k jeho vydání nelze najít
styčné prvky s principy digitálně přívětivé legislativy, resp. na právní úpravu návrhu nelze tyto
zásady z jejich podstaty aplikovat.
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Zásada je navrhovanou právní úpravou zohledněna, když elektronická
automatizovaná forma komunikace je preferována (§ 5 odst. 5) a významně zvýhodněna..
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním
postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných
v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
4
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
10. Uživatelská přívětivost
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
16. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA) nebyla vypracována v souladu
s bodem 5.8 Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA). Návrh vyhlášky
znamená parametrickou změnu ve smyslu čl. 3.8 písm. g) oproti v současné době platné právní
úpravě (vyhláška č. 462/2013 Sb.)
5
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Úhrada nákladů na poskytnutí údajů z databáze účastníků veřejně dostupné služby
elektronických komunikací je závislá na pracnosti zpracování žádostí o poskytnutí informací
z databáze účastníků a získání jednotlivých údajů z této databáze. Částka je odvozena od počtu
minut potřebných k vyřízení požadavku od oprávněného orgánu a nákladů na minutu
poskytující osoby (právnická nebo fyzická osoba zajišťující veřejnou komunikační síť nebo
poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací) zahrnujících kromě
mzdových nákladů na pracovníky vykonávající tuto agendu a nákladů na zdravotní a sociální
pojištění i veškeré související náklady, např. náklady na školení, nezbytné vybavení
pracovníků, náklady na místnost, ve které zaměstnanci pracují, energie atd.
Náklady na zpracování žádosti o poskytnutí údajů z databáze účastníků jsou stanoveny
částkou na úkon a jsou uvedeny v části I přílohy k vyhlášce. Náklady jsou uvedeny ve dvou
typech: náklady na standardizované žádosti a náklady na ostatní žádosti.
Standardizovanou žádostí se rozumí žádost předaná prostřednictvím dálkového přístupu,
datovou zprávou prostřednictvím datové schránky nebo na datovém nosiči ve standardizované
struktuře umožňující další jednoduché automatizované zpracování. Za standardizovanou žádost
se považuje i žádost, která obsahuje průvodní dopis v listinné podobě, ale vyžadované údaje
jsou na datovém nosiči ve standardizované struktuře umožňující automatizované zpracování.
Z výše uvedeného vyplývá, že ostatní žádosti uvedené v příloze vyhlášky jsou žádosti
předané v listinné podobě, ale také žádosti předané v podobě datové zprávy prostřednictvím
datové schránky, prostřednictvím dálkového přístupu nebo na datovém nosiči, pokud jejich
struktura další jednoduché automatizované zpracování neumožňuje.
Při stanovení výše úhrad vycházel Úřad z podkladů získaných od operátorů, kteří mají
největší zkušenosti s poskytováním úkonů uvedených v příloze.
K § 2
Úhrada nákladů na poskytnutí provozních a lokalizačních údajů je závislá na pracnosti
zpracování žádostí o poskytnutí údajů a získání jednotlivých údajů a je stanovena částkou za
jeden úkon. Částka je odvozena od počtu minut potřebných k vyřízení požadavku od
oprávněného orgánu a nákladů na minutu poskytující osoby zahrnujících kromě mzdových
nákladů na pracovníky vykonávající tuto agendu a nákladů na zdravotní a sociální pojištění
i veškeré související náklady, např. náklady na školení, nezbytné vybavení pracovníků, náklady
na místnost, ve které zaměstnanci pracují, energie atd. Součástí úhrad nejsou náklady na
pořízení zařízení (hardware a software), zajišťující automatizované získávání informací
z příslušných databází, neboť tyto jsou součástí nákladů na uchovávání provozních
a lokalizačních údajů.
Náklady na zpracování žádosti o poskytnutí provozních a lokalizačních údajů jsou
stanoveny částkou na úkon a jsou uvedeny v části II přílohy k vyhlášce. Náklady jsou uvedeny
ve dvou typech: náklady na standardizované žádosti a náklady na ostatní žádosti.
6
Při stanovení úhrad vycházel Úřad z podkladů získaných od operátorů, kteří mají největší
zkušenosti s poskytováním úkonů uvedených v příloze.
K § 3 a 4
Způsob úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na poskytnutí informací
z databáze účastníků veřejně dostupné služby elektronických komunikací a nákladů na
poskytnutí provozních a lokalizačních údajů se oproti současné právní úpravě (vyhláška
č. 462/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů) nezměnil. Vyúčtování úhrad nákladů zasílá
osoba, které náleží úhrada, kontaktnímu pracovišti orgánu, který uplatnil žádost o poskytnutí
informací z databáze účastníků nebo provozních a lokalizačních údajů. Vyúčtování se
vystavuje za kalendářní měsíc a doručí se do dvacátého pátého dne měsíce následujícího po
měsíci, ve kterém vznikl nárok na úhradu. Splatnost vyúčtování je 30 dnů ode dne jeho
doručení.
K § 5
Ustanovení § 5 odlišuje ve vztahu k sazebníku obsaženému v příloze vyhlášky situaci, kdy
se uplatní úhrada za standardizovanou žádost, a to v případě, pokud osoba, které náleží úhrada
nákladů, pořídí zařízení umožňující automatizované zpracování žádosti a situaci, kdy takové
podmínky nejsou naplněny a jedná se tedy o tzv. ostatní žádosti.
Co se rozumí „standardizovanou žádostí“ a „ostatní žádostí“ je podrobně vysvětleno již
v odůvodnění k § 1.
K § 6
Nabytí účinnosti se navrhuje dnem 1. července 2025, tj. v souladu s § 9 odst. 2 zákona
č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů
vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů
a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů. Navrhované datum nabytí účinnosti
vyhlášky rovněž odpovídá datu nabytí účinnosti zákona č. 23/2005 Sb., který potřebu jejího
přijetí vyvolal.
7