Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDFYFLQWK najdete zde


                Vypořádání připomínek
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů

V Praze dne 31. července 2025

Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Hospodářská komora
	1.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I příloze označení přílohy tabulce 

Ke kapitole II, Nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory, k položce č. 11:
Požadujeme zachovat stávající znění.
Zobecnění definice nemoci z povolání a ponechání posuzování klinických kritérií pouze na Metodickém návodu, nelze považovat za vhodnou úpravu, a to s ohledem na to, že cílem návrhu má být transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
Za nevhodné považujeme vypuštění podmínek určité nezbytné délky výkonu práce, trvání pracovní neschopnosti a fyzikálních parametrů zátěže. Bez všech těchto podmínek bude velmi obtížné až nemožné posoudit, zda onemocnění vzniklo z přetěžování v práci (tedy je naplněno hledisko profesionality onemocnění) nebo vzniklo z přetěžování sportovní aktivitou poškozeného, jinou volnočasovou aktivitou (např. prací na nemovitostech - stavby, opravy, rekonstrukce) nebo naopak neaktivním způsobem života a nezdravou životosprávou poškozeného.
Argumentace, že náklady navrhovaných změn „nepřinesou žádné zvýšené náklady na podnikatelské prostředí“, protože budou hrazeny z povinného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, je velmi zjednodušená a zavádějící.
Příliš obecná definice vypouštějící jakékoli parametry přinese nárůst počtu osob, které se budou domnívat , že vzhledem k vykonávané práci podmínky splňují a budou se domáhat posouzení jejich potíží jako nemoci z povolání. To může vést k přechodnému snížení produktivity práce u zaměstnanců domněle poškozených nemocí z povolání a s vysokou pravděpodobností to přinese zvýšené požadavky na poskytovatele pracovnělékařských služeb, odborná pracoviště a následovně i pojišťovny, protože nutně nemusí jít jen o jednorázovou náhradu, ale doživotní vyplácení renty.
Dopady navržené úpravy by měly být posouzeny v širším kontextu, a proto navrhujeme ponechat stávající znění a teprve na základě skutečné analýzy dopadů na všechny dotčené subjekty (zaměstnavatele, zdravotní pojišťovny, komerční pojišťovny, zdravotnická zařízení) přistoupit k úpravě nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory.
	Akceptováno částečně

Současné není možné ponechat, neboť dosud nastavená kritéria jsou extrémně přísná a dosažení statutu nemoci z povolání u posuzované osoby je takřka nemožné, byť faktické poškození z práce má. Tomu odpovídá množství uznaných nemocí z povolání od zavedení této položky do seznamu nemocí z povolání.
Podrobnější vysvětlení změn je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy – Položka 11 kapitoly II; chronické onemocnění bederní páteře.
Doplňujeme, že úprava této položky vznikla až na základě připomínek obdržených v rámci vnitřního připomínkového řízení.
Dne 23. 12. 2021 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2023 Kapitola II seznam nemocí z povolání rozšířila o položku č. 11 – „chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací…“ jak uvádí i zpráva o nemocech z povolání, která je každoročně vydávaná (a publikována na stránkách SZÚ), tak v současné době se zdá, že klinická kritéria pro uznávání tohoto onemocnění jsou velmi přísná. Tohoto názoru je i odborná veřejnost.
Přestože od 1. ledna 2023 je v platnosti nová položka 11, kapitoly II Seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, byl první (a jediný) případ tohoto onemocnění uznán teprve v roce 2024. V současné době je několik málo případů ve stadiu ověřování a posuzování expozice krajskými hygienickými stanicemi, proto se počet případů tohoto
onemocnění může v budoucnu zvýšit. (Nemoci z povolání v České republice v roce 2024, SZÚ, dostupné z: V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2024).
Od změny v rozsahu, která byla zaslána do mezirezortního připomínkového řízení, je ustoupeno, avšak nadále zůstávají změny, které v praxi jsou nejvíce problematické. I při těchto změnách není odhadováno vysoké zvýšení počtu uznaných nemocí z povolání. Zároveň je zohledněna skutečnost, že zaměstnanec – posuzovaná osoba faktické poškození z práce má. Změnou nejsou vypuštěna konkrétní klinická kritéria, pouze dochází k jejich úpravě (v některých bodech).

	Svaz průmyslu a dopravy České republiky
	2.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Cílem předloženého návrhu novely nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, je implementovat novou „Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci“ (dále jen „Směrnice 2023/2668“ (2023/2668), tj. rozšířit spektrum nemocí z povolání o novou nemoc způsobenou expozicí azbestu, a to o rakovinu trávicího ústrojí.
S úpravou SP ČR souhlasí. 
Nad rámec předkládané transpoziční novely (pozn. avizována v Plánu legislativních prací vlády na rok 2025), se navrhuje i zásadní úprava položky č. 11 v kapitole II přílohy nařízení (chronické onemocnění bederní). 
S tímto návrhem SP ČR nesouhlasí a požaduje vypuštění tohoto novelizačního bodu. Navrhovaná změna se netýká transpozice uvedené směrnice, navíc postrádá jakékoliv vyhodnocení dopadů na zaměstnavatele a další dotčené subjekty, nebyla předem avizována ani s nimi diskutována. V současné době, kdy je snaha nově zapojit zaměstnavatele do „programů podpory zdraví“ (viz §55a - zákona o specifických zdravotních službách, zavedena zákonem č. 120/2025 Sb.), jejichž součástí mají být opatření týkající se motivace zaměstnanců ke zdravému životnímu stylu, ke zdravotní prevenci, považujeme navrhovanou změnu za velmi nešťastnou. Součástí programů podpory zdraví mohou být i screeningové programy a opatření, týkající se předcházení „nemoci bederní páteře“. Příčiny fyzického přetěžování bederní páteře mohou být různé a nemusí být nutně způsobeny pouze výkonem práce. Následné výstupy z realizovaných programů podpory zdraví by rovněž měly být brány v úvahu při změnách podmínek pro uznávání chronického onemocnění bederní páteře jako nemoci z povolání.
	Akceptováno částečně

Současné není možné ponechat, neboť dosud nastavená kritéria jsou extrémně přísná a dosažení statutu nemoci z povolání u posuzované osoby je takřka nemožné, byť faktické poškození z práce má. Tomu odpovídá množství uznaných nemocí z povolání od zavedení této položky do seznamu nemocí z povolání.
Podrobnější vysvětlení změn je uvedeno ve zvláštní části důvodové zprávy – Položka 11 kapitoly II; chronické onemocnění bederní páteře.
Doplňujeme, že úprava této položky vznikla až na základě připomínek obdržených v rámci vnitřního připomínkového řízení.
Dne 23. 12. 2021 vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 506/2021 Sb., kterým se s účinností od 1. 1. 2023 Kapitola II seznam nemocí z povolání rozšířila o položku č. 11 – „chronická
onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací…“ jak uvádí i zpráva o nemocech z povolání, která je každoročně vydávaná (a publikována na stránkách SZÚ), tak v současné době se zdá, že klinická kritéria pro uznávání tohoto onemocnění jsou velmi přísná. Tohoto názoru je i odborná veřejnost.
Přestože od 1. ledna 2023 je v platnosti nová položka 11, kapitoly II Seznamu nemocí z povolání – chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, byl první (a jediný) případ tohoto onemocnění uznán teprve v roce 2024. V současné době je několik málo případů ve stadiu ověřování a posuzování expozice krajskými hygienickými stanicemi, proto se počet případů tohoto onemocnění může v budoucnu zvýšit. (Nemoci z povolání v České republice v roce 2024, SZÚ, dostupné z: V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2024).
Nelze souhlasit s tvrzením, že bez uvedení taxativního výčtu kritérií by bylo složité uznávat nemoci z povolání. Zdůrazňujeme, že chronické onemocnění bederní páteře je jediné, který takovýto podrobný výčet má.
Zároveň nesouhlasíme s tvrzením, že dopad na zaměstnavatele je lichý. Takovéto znění v obecné části důvodové zprávě bylo již při předchozí novele. Změna stále nepočítá s tím, že by došlo k velkému nárůstu uznaných nemocí pro tuto diagnózu.
Od změny v rozsahu, která byla zaslána do mezirezortního připomínkového řízení, je ustoupeno, avšak nadále zůstávají změny, které v praxi jsou nejvíce problematické. I při těchto změnách není odhadováno vysoké zvýšení počtu uznaných nemocí z povolání. Zároveň je zohledněna skutečnost, že zaměstnanec – posuzovaná osoba faktické poškození z práce má.

	
	2.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 290/1995 Sb.: příloze označení přílohy tabulce 

Konkrétně k položce č. 11 v kapitole II přílohy nařízení (chronické onemocnění bederní)
SP ČR požaduje vypuštění navrhovaného bodu a k úpravě přistoupit separátně, mimo předkládanou transpoziční novelu, a to na základě analýzy dopadů a po projednání se zaměstnavateli a ostatními dotčenými subjekty.
Odvodnění: 
Zobecnění definice nemoci z povolání (viz - „chronická onemocnění bederní páteře způsobená dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací vedoucí k výraznému omezení pracovní schopnosti, jejichž závažnost byla vyhodnocena: a) v klinickém neurologickém vyšetření, b) v radiologickém vyšetření nejméně jako středně závažné postižení“ a podmínek vzniku nemoci z povolání (viz – Nemoci vznikající při těžké fyzické práci, při které jsou příslušné struktury dlouhodobě přetěžovány natolik, že přetěžován je podle současných lékařských poznatků příčinou nemoci) a ponechání posuzování klinických kritérií pouze na Metodickém návodu, nelze považovat za formální úpravu s cílem „sjednocení textu u chronického onemocnění bederní páteře s celým nařízením“ ani „precizace položky pro chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, jež bylo přidáno předchozí novelou“, jak se uvádí v přiložených odůvodněních návrhu.
Spíše lze přepokládat, že skutečným důvodem dle Důvodové zprávy jsou poznatky z praxe, které ukazují na nízký počet případů uznaní této nemocí z povolání pro přísná kritéria stanovená právním předpisem, jejichž posuzování a vyhodnocování je navíc velmi náročné a žadatelé často nesplní všechna stanovená kritéria, aby jim byla nemoc z povolání přiznána.
Metodický návod není závazným právním předpisem, poskytuje pouze určitá vodítka k zajištění jednotného postupu pro odborníky klinických pracovišť a dává tak větší prostor pro individuální posouzení dotyčného žadatele, ale zároveň i prostor pro rozdílné posudkové závěry v konkrétním případě - uznání/neuznání nemoci z povolání. Už samotné posouzení, zda obecné onemocnění vzniklo z přetěžování v práci (tedy je naplněno hledisko profesionality onemocnění) nebo vzniklo z přetěžování sportovní aktivitou poškozeného, jinou volnočasovou aktivitou (např. prací na nemovitostech - stavby, opravy, rekonstrukce) nebo naopak neaktivním způsobem života, nezdravou životosprávou poškozeného, je velmi obtížné.
Argumentace, že náklady navrhovaných změn předkládaných dvou NV „nepřinesou žádné zvýšené náklady na podnikatelské prostředí“, protože budou hrazeny z povinného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, je velmi zjednodušená a zavádějící. Nejde pouze o přesunutí nákladů zaměstnavatelů v podobě vyplacení odstupného ve výši 12 – ti násobku průměrného výdělku zaměstnanci, pokud důvodem skončení pracovního poměru byla nemoc z povolání, v jednorázovou dávku v podobě náhrady mzdy, kryté nově povinným pojištěním odpovědnosti zaměstnavatele za škodu. Je známo, že při rozšiřování seznamu nemocí z povolání o „nemoc bederní páteře“ šlo ze strany zaměstnavatelů o jeden z argumentů, proč úpravu odmítali, ale nikoliv jediný.
Náklady spojené s odškodňováním zaměstnanců, kterým byla nemoc z povolání uznána, jsou až výsledkem celého procesu. V předkládaném návrhu, stejně jako při předchozím rozšiřování seznamu nemocí o „bederní páteř“, absentuje posouzení dopadů celého procesu posuzování žadatele /zaměstnance, zda se jedná o nemoc z povolání či nikoliv.
S ohledem na zobecnění „vstupních podmínek“, kdy oproti současnému stavu odpadá splnění požadavku určité délky výkonu práce, při které dochází k přetěžování bederní páteře (3 roky) a je spojeno s pracovní neschopností (6 měsíců), lze předpokládat, že dojde k nárůstu počtu žadatelů/zaměstnanců, kteří se budou domnívat, že vzhledem k vykonávané práci tyto podmínky splňují a u některých i k očekávání finančního zabezpečení po zbytek života rentou bez nutnosti dalšího zaměstnání.
Tato situace bude mít negativní dopad na zaměstnavatele v podobě výpadků zaměstnanců, kteří budou procházet procesem šetření, ale i požadavky na kapacity zaměstnanců při zabezpečení procesu hygienického šetření. Dopady lze očekávat i na lékaře/PLS, kteří budou posílat zaměstnance při podezření na nemoc z povolání na příslušnou kliniku, a bude obtížné rozlišit, koho na příslušnou kliniku pošlou. Jak bylo již konstatováno při rozšiřování seznamu nemocí z povolání o „bederní páteř“, klinická neurologická a radiognostická vyšetření a vyhodnocování klinického nálezu jsou pro běžnou klinickou praxi značně složitá jak co do vlastního vyšetřování klinického nálezu, tak i administrativně náročné, včetně nároků na odbornou přípravu lékařů posuzujících klinický nález. Kapacity těchto zařízení jsou dlouhodobě nedostatečné, což povede k nepřiměřeně zdlouhavému ověřování a z hlediska nárůstu žadatelů i ke zvýšení nákladů na veřejné zdravotní pojištění. Dopady by měly být posouzeny v širším kontextu, tj. i ve vztahu ke zdravotním pojišťovnám, pojišťovnám provádějícím odškodnění pracovních úrazů a nemocí z povolání, kde lze předpokládat zvýšení výdajů na tato pojistná plnění, včetně možného nárůstu počtu rent, dopady do systému sociálního zabezpečení z důvodů případného přiznání stupně invalidity, aj.
	Akceptováno částečně

Viz vypořádání k předchozí připomínce.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	3.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 17

Podstatou návrhu je rozšíření spektra nemocí z povolání. Navrhovaná právní úprava se tedy přímo netýká ochrany soukromí ani osobních údajů. Lze tedy souhlasit s předkladatelem, že nemá žádné přímé positivní ani negativní dopady.
Nicméně, měly by být vyhodnoceny dopady nepřímé: Vzhledem k tomu, že se zpracování osobních údajů rozšiřuje, mělo by být kvantifikováno, kolika subjektů osobních údajů se toto nové zpracování osobních údajů týká (stačí řádově). Toto připravovaná zpracování osobních údajů navazuje na stávající zpracování osobních údajů, které nemění.
Dále by bylo vhodné odkázat na dokument, kde je popsána dosavadní praxe v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů.
	Akceptováno

Důvodová zpráva doplněna.

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	4.1. K návrhu nařízení vlády obecně

​Z navrženého textu ani z důvodové zprávy není zcela zřejmé, jak se bude postupovat při posuzování a uznávání nemocí z povolání (zejména covid-19) po nabytí účinnosti předmětného nařízení vlády za situace, kdy již samotné šetření probíhá. Nejednoznačnost dle nás může v praxi způsobit problémy při aplikaci podmínek stanovených v předmětném nařízení vlády. Zejména není jasné, zda budou i po nabytí účinnosti nového nařízení vlády posuzovány případy zahájené před tímto datem podle původního právního předpisu, nebo zda bude nutné aplikovat novou právní úpravu. Tato nejistota může vést k rozdílným výkladům a postupům jednotlivých orgánů posuzujících a rozhodujících o uznání nemocí z povolání, což může negativně ovlivnit právní jistotu dotčených osob. Vzhledem k tomu, že proces šetření nemoci z povolání bývá časově náročný a některé případy již mohou být v pokročilé fázi posuzování, je podle nás důležité jednoznačně stanovit, zda se na ně vztahují nové nebo původní podmínky (např. formou přechodného ustanovení). Navrhujeme toto doplnit a jednoznačně vymezit v materiálu (např. v důvodové zprávě).
	Neakceptováno

Rozhodnutí se vydává podle právního stavu a skutkových okolností v době jeho vydání, takže pokud bylo zahájeno řízení podle staré úpravy, ale v době rozhodné byla účinná tato novela nařízení vlády, tak se musí postupovat podle nové právní úpravy.

	
	4.2. K návrhu nařízení vlády obecně

Navrhujeme, aby mezi nemoci z povolání byly zařazeny i nemoci způsobené psychickou zátěží. Moderní pracovní prostředí neoddělitelně spjaté se současným rozvojem ekonomiky a informační společnosti klade stále větší důraz i na psychickou stránku pracovního výkonu zaměstnance. Považujeme za důležitý a pozitivní vývoj, že otázka psychického zdraví se stává regulérním celospolečenským tématem. Vyvíjet společně s tím by se měla i právní úprava. Stále se zvyšující psychickou náročnost řady profesí lze ilustrovat na příkladech zdravotníků, úředníků ve veřejné správě nebo pedagogických pracovníků. Každodenní psychický tlak související s plněním pracovních úkolů, udržením pracovního kolektivu a respektování požadavků klientů v krajních případech přerůstá až do úzkostí či depresí nebo souvisí se vznikem šikany na pracovišti. To má negativní následky na psychické zdraví zaměstnanců, které může vést i k další újmě na jejich zdraví, k neschopnosti dále vykonávat stávající práce a v extrémním případě i ke smrti (např. KÚ Libereckého kraje nebo Gymnázium Třebešín)
	Neakceptováno

Ministerstvo zdravotnictví aktuálně plánuje rozšířit problematiku psychosociálních rizik do připravované legislativy svého rezortu. Zařazení nemocí z povolání způsobené psychickou zátěží do seznamu nemocí z povolání vnímá až jako další možný krok, který ovšem bude vyžadovat širokou diskuzi s odborníky, neboť nebude jednoduché vydefinovat jak klinická, tak hygienická kritéria.
Zároveň v rámci NIKEZ (Národní institut kvality a excelence zdravotnictví) probíhá projekt Syndrom vyhoření jako nemoc z povolání, avšak podle nynějších průběžných výsledků nejspíše nebude přistoupeno k zařazení syndromu vyhoření jako nemoci z povolání.

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	1.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Obecně - s ohledem na nedostatky návrhu způsobené technickým řešením systému e-Legislativa, na které upozorňuje předkladatel, uvádíme, že je omezeno uplatnění připomínek legislativně technického charakteru.
	Akceptováno

	
	1.2. K návrhu nařízení vlády obecně

Ke „Kapitola V, Nemoci z povolání přenosné a parazitární“
Upozorňujeme, že znění návrhu nařízení vlády nekoresponduje se zněním „Platného znění nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn“, k této kapitole.
Ve znění návrhu nařízení vlády, u Položky 1 Kapitoly V Přílohy (covid 19) za slovy „Nemoci přenosné a parazitární s přenosem z člověka na člověka nebo s dalšími způsoby přenosu“ absentují slova „(vyjma nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2)“, která se dle Platného znění za původní text doplňují. U Položky 3 Kapitoly V Přílohy (covid 19) návrhu nařízení vlády za slovy „Nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí“ absentují slova „(vyjma nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2)“, která se rovněž dle Platného znění za původní text doplňují.
	Akceptováno

Text návrhu doplněn.

	
	1.3. K návrhu nařízení vlády obecně

K Předkládací zprávě
V Předkládací zprávě, odstavci třetím, větě první doporučujeme slovo „kritériích“ nahradit slovem „kritérií“. V odstavci pátém, větě první doporučujeme z důvodu konzistentnosti textu uvést celý název nařízení vlády, tedy „nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů,“. V odstavci šestém, větě čtvrté doporučujeme nahradit slovo „uznaní“ slovem „uznání“.
	Akceptováno

Text opraven.

	
	1.4. K návrhu nařízení vlády obecně

K Důvodové zprávě
V Obecné části, bodě 1., odstavci pátém (na straně druhé) doporučujeme slovo „republiky“ nahradit slovem „republiku“ a slova „karcinom trávicího traktu“ nahradit slovy „karcinomu trávicího traktu“. V posledním odstavci, větě první doporučujeme za slova „(dále jen „nařízení č. 276/2015 Sb.“)“ vložit čárku.
V Obecné části, bodě 4. doporučujeme před odstavce druhý a třetí vložit odrážky a na konci textu první odrážky vložit čárku a na konci textu druhé odrážky vložit tečku. Ve čtvrtém odstavci, větě první doporučujeme nahradit slovo „je“ slovem „jsou“.
	Akceptováno

Text upraven.

	
	1.5. K návrhu nařízení vlády obecně

K Důvodové zprávě - v Obecné části, bodě 5. doporučujeme nahradit slovo „je“ slovem „jsou“.
V Obecné části, bodě 9., posledním odstavci doporučujeme nahradit slovo „Návrh“ slovem „Návrhy“.
V Obecné části, bodě 11., druhém odstavci, poslední větě doporučujeme upravit slovo „výdeje“ na slovo „výdaje“. Ve posledním odstavci tohoto bodu doporučujeme nahradit slovo „uznaní“ slovem „uznání“.
V Obecné části, bodě 13., větě druhé doporučujeme za slovo „Návrhy“ vložit slovo „novel“.
V Obecné části, bodě 17., odstavci prvním doporučujeme nahradit slova „nevztahuje“, „neobsahuje“ a „nenavazuje“ slovy „nevztahují“, „neobsahují“ a „nenavazují“.
V Obecné části, bodě 19. doporučujeme za slovo „obou“ vložit slovo “novel“.
	Akceptováno

Text upraven.

	
	1.6. K návrhu nařízení vlády obecně
	Akceptováno

	
	1.7. K návrhu nařízení vlády obecně

K části třetí (Účinnostní ustanovení)
Doporučujeme konkretizovat zmíněnou směrnici, kterou je nutno transponovat do 21. 12. 2025.
	Akceptováno

Důvodová zpráva doplněna.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.1. K návrhu nařízení vlády: části první

Nadpis části první doporučujeme uvést takto: „Změna nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí z povolání“.
	Akceptováno

​Text opraven.

	
	2.2. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy čl. I příloze 

Doporučujeme vložit dolní uvozovky na začátek měněného textu.
	Neakceptováno

Dolní uvozovky před slovem příloha jsou.

	
	2.3. K návrhu nařízení vlády: části druhá

Nadpis části druhé doporučujeme uvést takto: „Změna nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání“.
	Akceptováno

​Text opraven.

	
	2.4. K návrhu nařízení vlády: čl. II bodu 1

Doporučujeme doplnit označení přílohy č. 2. ​
	Akceptováno

​Text opraven.

	
	2.5. K návrhu nařízení vlády: čl. II bodu 2

Doporučujeme doplnit označení přílohy č. 4.
	Akceptováno

​Text opraven.

	
	2.6. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Ve zvláštní části důvodové zprávy doporučujeme slova „K Celé Nařízení vlády“ uvést ve správném pádě, umožňuje-li to systém e-Legislativa.
	Neakceptováno

Tento fragment nelze měnit.

	
	2.7. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Ve zvláštní části důvodové zprávy k části druhé doporučujeme slova „K příloha č. 2“ nahradit slovy „K přílohám č. 2 a 4“.
	Neakceptováno

Tento fragment nelze změnit.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	3.1. K návrhu nařízení vlády obecně

​K čl. I, příloze, kapitola V.
U položky 1 a 3 nejsou promítnuty zřejmě zamýšlené změny, respektive změny uvedené jak v důvodové zprávě, tak i v platném znění, předloženém jako neformální příloha.
	Akceptováno

Text doplněn.

	
	3.2. K návrhu nařízení vlády obecně

​Upozorňujeme, že připomínka k účinnostnímu ustanovení není připomínkou, ale chybou systému ESEL, kterou jsme nahlásili a kterou se ​zatím nepodařilo napravit.
Stejný problém se vyskytl u všech nařízení vlády, které jsme připomíkovali od pondělí 19. 5. Tento text se vytvořil automaticky, bez jakéhokoli našeho podnětu, a tuto “připomínku“ nelze odstranit.
	Akceptováno

	
	3.3. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	
	3.4. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Předkladatel (MZ) uvádí, že předmětem novely nařízení vlády č. 290/1995 Sb. je především aktualizace nutná za účelem implementování požadavků vyplývajících ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci. Nicméně dochází též k úpravě položky pro chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací, jež bylo přidáno předchozí novelou realizovanou MPSV, a to na základě rozsáhlých konzultací jak se sociálními partnery, tak i s odbornou veřejností. Její výsledná podoba představuje citlivý kompromis všech zainteresovaných subjektů.
Přitom z důvodové zprávy nevyplývá, s kým a s jakým výsledkem byla změna takto citlivého ustanovení konzultována.
Považujeme proto za potřebné tyto konzultace a jejich výsledek v důvodové zprávě uvést.
Při té příležitosti podotýkáme, že s námi nebyl návrh nejen této změny, ale celého předpisu vůbec konzultován, a to přestože jde o novelizaci nařízení vlády, které je vydáváno na základě zmocnění v zákonech v gesci MPSV. Tento postup považujeme za nestandardní a nevhodný.
	Vysvětleno

Úprava položky pro chronické onemocnění bederní páteře způsobené dlouhodobým přetěžováním těžkou fyzickou prací byla do úpravy zahrnuta až na základě připomínek obdržených ve vnitřním připomínkovém řízení.
Vzhledem k tomu, že od této úpravy bylo ustoupeno, nebyla důvodová zpráva doplněna. V rámci legislativního procesu bylo komunikováno jak s odbornými společnostmi, tak s připomínkovými místy, které ke změně (položce týkající chronického onemocnění bederní páteře) vznesly připomínky.
Se sdělením v závěru připomínky, že předložený návrh nebyl s MPSV jakkoliv řešen a konzultován, nelze souhlasit. Návrh změny nařízení vlády byl zahrnut do legislativních prací na rok 2025 a tento návrh byl řádně projednán a schválen vládou v rámci přípravy Plánu legislativních prací vlády (schváleno na jednání vlády dne 11. 12. 2024, usnesení č. 920). Nadto, v rámci Stálého výboru pro sociální a zdravotní problematiku při Radě vlády pro BOZP, kde je MPSV zastoupeno, bylo zástupci MZd představeno, že je tato novela připravována a jaké oblasti zahrnuje. Dále novela byla řešena a diskutována i v rámci Stálého výboru pro legislativu při Radě vlády pro BOZP, kde je MPSV taktéž zastoupeno. Ze strany zástupců MPSV však nebyl projeven zájem o projednání tohoto návrhu nebo na spolupráci na něm. Nejednalo se tak o nikterak nestandardní ani nevhodný postup, jak je uváděno, nýbrž o postup zcela řádný. Záměr byl projednán v rámci přípravy Plánu legislativních prací vlády, který schválila vláda a byl i opakovaně na odborné úrovni s meziresortním zastoupením (včetně MPSV) představen a diskutován. Lze tak předpokládat, že dovětek této připomínky nejspíše pramení z nedostatečné vlastní interní komunikace v rámci připomínkového místa.

	
	3.5. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Ke zvláštní části:
Upozorňujeme, že u položek 1 a 2 kapitoly III jsou chybně uvedeny římské číslice namísto arabských.
Podotýkáme rovněž, že systém ESEL neumožňuje vkládat připomínky k jednotlivým položkám zvláštní části, ani ke zvláštní části obecně, proto je tato připomínka vložena suboptimálně jako obecná k celé důvodové zprávě.
	Akceptováno

	
	3.6. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 11

Uvádí se, že návrhy změn nepřinesou zvýšené náklady ani pro státní rozpočet, ani pro podnikatelské prostředí, a to s odůvodněním, že jsou výdaje hrazeny pojištovnami.
K tomu poznamenáváme, že i pojišťovny jsou podnikatelské subjekty, a zejména, že pojišťovny případně zvýšené náklady promítnou do výše pojistného, což bude mít vliv na další podnikatelské subjekty, případně i veřejné rozpočty, pokud jde o veřejnoprávní zaměstnavatele.
V tomto smyslu považujeme za potřebné důvodovou zprávu přehodnotit.
	Akceptováno

Doplňujeme, že uvedená formulace je stejná jako v předchozí novele nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterou připravovalo MPSV. Avšak důvodová zpráva byla upravena o Vámi uvedenou skutečnost.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	4.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Upozorňujeme, že dokumenty generované v elegislativě (návrh nařízení vlády a platné znění) se neshodují s dokumentem úplné znění dotčených ustanovení nařízení vlády s vyznačením změn, a to:
a. příloha k nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kapitola V, položka 1.a 3.;
b. nařízení vlády č. 276/2015 Sb., příloha 2, položka 3.2 - chybí předldožka ​“z“ před slovem ​“azbestu“;
c. nařízení vlády č. 276/2015 Sb., příloha 4, položka 3.2, bod d) - chybí slovo „vždy“ před slovem „spojená“;
d. nařízení vlády č. 276/2015 Sb., příloha 4, nadpis nad položkou 3.2.7 - chybí slovo „rakovina“ před slovem „hrtanu“.
	Akceptováno

Návrh opraven.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	5.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Stanovisko OKOM viz příloha
	Vysvětleno

Všechny formy azbestu lze považovat za prokázané tzv. cílové orgány plíce, hrtan, mezotelium (pleura, peritoneum aj.) a vaječníky, zatímco tlusté střevo, konečník, hltan a žaludek jsou považovány za lokalizace s omezeným důkazem karcinogeneze u člověka. Evropská směrnice 2023/2668 se opírá alespoň částečně o poslední monografii IARCu, kde byl azbest přehodnocován. V závěrečném hodnocení je azbest klasifikován jako prokázaný karcinogen pro člověka, s cílovými orgány plíce, hrtan a ovária. Pozitivní asociace pak byla nalezena i pro cílové orgány hltan, žaludek a kolorektum. Tento výčet obsahuje i důvodová zpráva k původní směrnici týkající se azbestu.
Česká republika tak vychází z odborných podkladů, byť je pravdou, že GIT se skládá z vícero orgánů, důvod uvedení pouze vybraných v návrhu novely je popsán výše.
Důvodová zpráva byla doplněna o vysvětlení, že se jedná o nápravu pochybení, které ale nebylo nikdy nikým vytknuto.

	
	5.2. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	Hlavní město Praha
	6.1. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	Hospodářská komora
	7.2. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	Krajský úřad Zlínského kraje
	8.1. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	Svaz průmyslu a dopravy České republiky
	9.3. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	10.2. K návrhu nařízení vlády obecně

ÚOOÚ nebyl osloven v MPŘ, ačkoliv DPIA má suboptimální text.
	Vysvětleno

ÚOOU nebyl osloven z důvodu neoznačení v systému e-legislativa, jená se o chybu nikoliv o záměr.

	
	10.3. K návrhu nařízení vlády obecně

ÚOOÚ upozorňuje na to, že ESEL generuje nesmyslnou připomínku k článku III, kterou nelze odstranit. Nepovažujte ji tedy prosím za připomínku ÚOOÚ.
	Akceptováno

	
	10.4. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

	
	10.5. K návrhu změn nařízení vlády č. 290/1995 Sb.: § 1 odst. 3

V § 1 odst. 3 se slovo „příslušnými“ zrušuje.
	Akceptováno

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	11.3. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Účinnostní ustanovení zní:
„Čl. III

Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.“.
	Akceptováno

Vypracoval: Mgr. Magda Seidelmannová