Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDG8FN7PV najdete zde
III.
Důvodová zpráva
1. OBECNÁ ČÁST
1.1 Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh nové vyhlášky o stanovení výše náborového a kvalifikačního příspěvku, výše stravného, postupu a způsobu přiznávání cestovních náhrad, náhrady při povolání do služebního poměru a při přeložení a náhrady jízdného poskytovaných vojákům, vychází ze zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a novely tohoto zákona (zákon č. 99/2025 Sb.). Tato novela má zvýšit počet uchazečů o povolání do služebního poměru vojáka z povolání a dále zajistit lepší podmínky služby pro stávající vojáky.
Nezbytnost vydání vyhlášky vyplývá zejména z nutnosti upravit způsob a výši poskytování náborového a kvalifikačního příspěvku a náhrad při přeložení a při povolání do služebního poměru. S ohledem na poměrně rozsáhlé změny, které obsahuje novela zákona o vojácích z povolání, a nutnosti jejích promítnutí do prováděcího předpisu, bylo přistoupeno ke zpracování nového právního předpisu.
Podle stávající právní úpravy dosahuje maximální výše náborového příspěvku 250 000 Kč. Podle novely zákona č. 221/1999 Sb. může činit až 1 000 000 Kč. V současné době nechce rezort Ministerstva obrany využít celý rozsah, který umožní zákon po nabytí jeho účinnosti. Pro nejbližší období navrhuje Ministerstvo obrany nejvyšší částku náborového příspěvku ve výši 450 000 Kč. Výše náborového příspěvku je v současné době navrhována tak, aby se podle doby trvání služebního poměru pohybovala ve výši 2násobku až 4-5násobku služebního platu vojáka na nástupní vojenské hodnosti podle dosaženého vzdělání. To odpovídá původní výši při posledním stanovení výše náborového příspěvku v roce 2015.
Kvalifikační příspěvek, tak jako dosud, bude odpovídat výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání. Nově se navrhuje, aby se postupovalo při stanovení jeho výše stejně jako u náborového příspěvku, tj. aby výše kvalifikačního příspěvku odpovídala době trvání služebního poměru vojáka, která je stanovena v době rozhodování o jeho přiznání.
Na úpravu náhrad při přeložení a při povolání do služebního poměru navazuje potřebnost vydání nové přílohy vyhlášky, která vyplývá z naléhavosti upravit výši jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti v souvislosti s růstem spotřebitelských cen. Podle údajů Českého statistické úřadu byl růst spotřebitelských cen od poslední úpravy výše jízdného v červenci 2022 o 18,5 %. Rovněž byl v návrhu zohledněn Výměr Ministerstva financí č. 01/2024 ze dne 14. prosince 2023, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, v jehož příloze č. 3 jsou ceny ve veřejné linkové osobní vnitrostátní pravidelné silniční dopravě. Tyto ceny jsou pro jednotlivá kilometrová pásma v průměru o 12 % vyšší, než je hodnota jízdného stanovena v současné době v příloze vyhlášky č. 146/2015 Sb. Proto se navrhuje aktualizovat hodnotu jízdného, které je aplikováno pro náhradu jízdních výdajů vojáků z povolání pro dojíždění k výkonu služby.
1.2 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Zmocnění Ministerstva obrany k vydání tohoto právního předpisu je upraveno v § 70, § 70a odst. 2, § 73 odst. 1, § 77 odst. 4, § 88c, § 89 a § 93 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, a § 36 odst. 5 zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. Návrh vyhlášky je plně v souladu s tímto zmocněním.
1.3 Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem, k jehož provedení má být vydána, a s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popřípadě ve Sbírce mezinárodních smluv.
Návrh vyhlášky obecně vychází z čl. 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie, tedy zásad stanovených pro oblast rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, a čl. 6 Smlouvy o Evropské unii, kterým je deklarován princip, že Evropská unie je založena na zásadách svobody, demokracie, úcty k lidským právům a základním svobodám a zákonnosti. Při přípravě návrhu vyhlášky byly zohledněny veškeré požadavky týkající se zajištění rovného zacházení s muži a ženami tak, jak jsou souborně zakotveny v právních předpisech Evropské unie, zejména pak ve směrnici 2006/54/EU ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání a ve směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání.. Právní předpis přímo svou koncepcí a nastavenými parametry poskytování cestovních a jiných náhrad zcela vylučuje jakoukoliv diskriminaci z hlediska požadavku na rovné zacházení s muži a ženami. Je neutrální z pohledu rovného zacházení, protože nemění současný stav, kdy nároky vznikají bez ohledu na pohlaví a ani statisticky není zaznamenán rozdíl v případné diskriminaci. Princip taxativního stanovení rozsahu nároku v závislosti na objektivních podmínkách je sám ze své povahy genderově neutrální. Nastavení takového kritéria současně vylučuje možnost individuálního rozhodování v dané oblasti, a tedy i v tomto smyslu je vyloučen jakýkoliv možný diskriminační zásah.
Slučitelnost navrhované úpravy je obecně zajištěna již právní úpravou, k jejímuž provedení je návrh vyhlášky vydáván, a to zejména s přihlédnutím k ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., kterým je princip zákazu diskriminace implementovaný jako vůdčí normativní a aplikační zásada tohoto zákona. Slučitelnost návrhu vyhlášky s právem Evropské unie je tedy primárně garantována již samotným zákonem č. 221/1999 Sb., k jehož provedení je návrh vydáván a který tedy tuto zásadu inkorporuje již ze samotné povahy vyhlášky.
Závěrem lze tedy konstatovat, že předkládaný návrh je v souladu s právem EU, judikaturou soudních orgánů EU a obecnými právními zásadami práva EU.
1.4 Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Nezbytnost vydání vyhlášky je podrobněji rozvedena v části 1.1. Především jde o promítnutí novely zákona č. 221/1999 Sb. do prováděcího právního předpisu, a to v oblasti náborového příspěvku, kvalifikačního příspěvku a cestovních náhrad.
Výše jízdného stanoveného v příloze k vyhlášce č. 146/2015 Sb. v závislosti na kilometrové vzdálenosti byla od nabytí účinnosti vyhlášky v červenci 2015 novelizována pouze jednou, a to v roce 2022. Vzhledem k výraznému růstu spotřebitelských cen již neodpovídá vyhláška potřebám Ministerstva obrany. Proto bylo nezbytné přistoupit k její úpravě, která slouží k přiměřené náhradě jízdních výdajů vojákům z povolání, kteří použijí soukromé silniční motorové vozidlo k dennímu dojíždění k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby a zpět (tzn. bez prokázání jízdních výdajů přepravními doklady). Navrhovaná právní úprava reaguje nejen na potřeby rezortu Ministerstva obrany, ale i na růst spotřebitelských cen.
1.5 Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Ministerstvo obrany kalkuluje roční vícenáklady na náborovém příspěvku ve výši cca 52 mil. Kč a na kvalifikačním příspěvku ve výši cca 6,6 mil. Kč. Zvýšením výše jízdného o 18,5 % v kilometrové vzdálenosti se náklady Ministerstva obrany na náhradě jízdních výdajů při denním dojíždění vojákům z povolání zvýší přibližně o 4,4 mil. Kč měsíčně. Vícenáklady na náhradu jízdních výdajů jsou kalkulovány v roční výši 53,3 mil. Kč. Dopady v oblasti cestovních náhrad, příspěvku na dopravu a kvalifikačního příspěvku se očekávají neutrální. S ohledem na účinnost vyhlášky stanovenou dnem 1. července 2025, budou náklady spojené s touto vyhláškou v poloviční výši, tj. ve výši 55,95 mil. Kč (polovina náborového a kvalifikačního příspěvku ve výši 29,3 mil. + polovina nákladů na náhradu jízdních výdajů ve výši 26,65 mil.). Tyto výdaje si pokryje Ministerstvo obrany plně z prostředků státního rozpočtu pro kapitolu 307 – Ministerstvo obrany. S realizací návrhu vyhlášky nebudou spojeny žádné další nároky na státní rozpočet, na ostatní veřejné rozpočty ani na podnikatelské prostředí ČR.
1.6 Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Návrhem není zakládána veřejná podpora.
1.7 Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Práva a povinnosti fyzických a právnických osob vyplývají ze zákona o vojácích z povolání. Vyhláška pouze stanoví konkrétní výši náborového příspěvku podle dosaženého vzdělání a doby trvání služebního poměru, dále výši kvalifikačního příspěvku podle dosaženého vzdělání, výši stravného, výši cestovních náhrad a výši finančního příspěvku. Vyhláška nestanoví podmínky, za kterých na tyto příspěvky vzniká právo, resp. nárok, ty jsou obsaženy v jednotlivých paragrafech výše uvedených zákonů.
1.8 Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí.
Navrhovaná právní úprava má dopad pouze na vojáky z povolání, je tudíž bez jakéhokoli vlivu na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Navrhovaná právní úprava je bez jakéhokoli vlivu na ochranu práv dětí a nemá vliv na životní prostředí. Na samotné vojáky z povolání má návrh pozitivní sociální dopad, a to ve finanční oblasti, neboť zvyšuje mimo jiné náborový příspěvek, kvalifikační příspěvek a výši náhrady jízdních výdajů vojákům z povolání, kteří použijí soukromé silniční motorové vozidlo k dennímu dojíždění k výkonu služby z obce bydliště do obce výkonu služby.
1.9 Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Zákaz diskriminace je pro vojáky z povolání speciálně upraven v § 2 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, který tento návrh vyhlášky provádí. Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovný přístup a rovné zacházení se všemi uchazeči o povolání do služebního poměru a se všemi vojáky při vytváření podmínek výkonu služby, mimo jiné, pokud jde o odměňování a jiná peněžitá plnění. Návrhem vyhlášky se nemění postavení žen a mužů a návrh má neutrální dopad na jejich rovnost, neboť se vztahuje na všechny vojáky z povolání, a to bez rozdílu pohlaví.
1.10 Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava se netýká ochrany soukromí ani osobních údajů.
1.11 Zhodnocení korupčních rizik
Předloženým návrhem vyhlášky nedochází ke zvýšení korupčního rizika, neboť se jím vymezují rozsahy nároků vojáků z povolání na cestovní náhrady v závislosti na splnění podmínek stanovených zákonem. Stanovením pevných částek nároku se naopak snižuje možnost subjektivního rozhodování, čímž se výrazně snižuje korupční riziko.
1.12 Zhodnocení dopadů na bezpečnost a obranu státu
Navrhovaná právní úprava má pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu. Je součástí komplexních změn, které přináší novela zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, jejímž cílem je podpora náboru personálu, jeho udržení a zabezpečení plnění služebních úkolů vojáků z povolání. Hlavním cílem je pak zajištění obranyschopnosti státu, neboť cílem České republiky do roku 2030 je, aby Armáda ČR měla k dispozici 30 000 vojáků. Součástí novely zákona o vojácích z povolání tak je zvýšení celé řady příspěvků, které vojáci dostávají ke svému služebnímu platu, a mají právě za cíl motivovat civilní obyvatelstvo k nástupu do služby, stabilizovat již stávající personál a vylepšit jejich podmínky služby.
Tento návrh vyhlášky pak stanovuje konkrétní výše náborového příspěvku, kvalifikačního příspěvku, výše stravného, postupu a způsobu přiznávání cestovních náhrad, náhrady při povolání do služebního poměru a při přeložení a náhrady jízdného poskytovaných vojákům.
1.13 Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů.
Návrh vyhlášky má dopad na rodiny a děti vojáků z povolání. Zvýšením především náborového příspěvku, kvalifikačního příspěvku a zvýšením částek jízdného dojde k pozitivním dopadům na finanční situaci rodin vojáků. Vojáci z povolání ve velké míře dojíždějí k výkonu služby, lze konstatovat, že se sekundárně vytvářejí příznivější podmínky pro kontakt vojáka s jeho rodinou.
1.14 Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územně samosprávné celky.
Návrh vyhlášky nemá územní dopady ani dopady na územní samosprávné celky.
1.15 Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Návrh vyhlášky obsahuje jen parametrické změny, které z hlediska své podstaty samy o sobě nepředstavují pozitivní ani negativní dopad do digitálně přívětivé legislativy. Návrh vyhlášky stanoví způsob výplaty finančního příspěvku obdobně jako výplatu služebního platu, který se vyplácí téměř výlučně bezhotovostně, pouze v mimořádných případech je na žádost vojáka umožněna jeho výplata v hotovosti. Nemělo by tedy docházet k digitálnímu vyloučení.
2. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K § 1
Služební orgán, který je oprávněný rozhodovat o povolání do služebního poměru, bude moci přiznat při povolání vojáka do služebního poměru, na základě dosaženého vzdělání a stanovené doby trvání služebního poměru, náborový příspěvek v rozmezí od 60 000 do 450 000 Kč. Při povolání do služebního poměru na dobu 2 roky lze přiznat náborový příspěvek v návaznosti na dosažené vzdělání v rozmezí od 60 000 do 150 000 Kč. Je-li při povolání stanovena doba trvání služebního poměru delší než 2 roky, zvýší se náborový příspěvek za každý rok v rozmezí od 15 000 do 50 000 Kč, maximálně do výše v rozmezí od 150 000 do 450 000 Kč. Výjimkou z obecného pravidla stanovení výše náborového příspěvku odstupňovaně podle dosaženého vzdělání je postup u uchazečů absolventů studijních programů oboru diplomovaná všeobecná sestra na vyšších zdravotnických školách anebo středního vzdělání s maturitní zkouškou v oborech Informatické obory, Elektrotechnika, telekomunikační a výpočetní technika a zdravotnického bakalářského studijního programu pro přípravu všeobecných sester. Získání těchto uchazečů na trhu práce je velmi obtížné, a proto je výše náborového příspěvku přizpůsobena benefitům poskytovaným jinými zaměstnavateli (včetně nemocnic nebo krajů) posunutím na výši odpovídající o jeden stupeň vyššímu vzdělání, než je požadováno.
Rozpočtové dopady není možné přesně vyčíslit, jelikož předem nelze určit, kolika vojákům a za jaké vzdělání bude náborový příspěvek vyplacen. V posledních 3 letech byly přiznány náborové příspěvky především uchazečům se středním vzděláním s maturitní zkouškou (více jak polovina). Celkové náklady na náborové příspěvky a odhad možných ročních nákladů ukazuje následující tabulka:
Rok
2022
2023
2024
Odhad na rok 2025*
Počet vojáků
295
596
799
Vyplaceno celkem v tis. Kč
20 800
41 920
52 597
104 668*
*odhad vychází z výše vyplacené v posledním roce násobené průměrným navýšením, což je 1,99.
Návrh tedy představuje potřebu navýšení rozpočtových prostředků pro toto opatření o cca 52 mil. Kč. Tyto prostředky uhradí Ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
K § 2
Výše kvalifikačního příspěvku vychází z výše stanovené pro náborový příspěvek a dále z doby trvání služebního poměru vojáka, která je stanovena v době rozhodování o přiznání tohoto příspěvku. K obdobnému přístupu ke kvalifikačnímu příspěvku jako k náborovému příspěvku bylo přistoupeno z toho důvodu, aby nevznikaly nedůvodné rozdíly při odměňování vojáků za dosažení daného vzdělání při povolání do služebního poměru a v jeho průběhu.
Kvalifikační příspěvek se bude přiznávat pouze při prvním služebním zařazení za stupeň vzdělání, který je stanovený pro služební místo, na které bude voják služebně zařazen.
Například vojákovi, který dosáhl vysokoškolského vzdělání v magisterském studijním programu bez vyslání k tomuto studiu služebním orgánem, po předchozím dosažení vzdělání v bakalářském studijním programu, jímž si zvýšil nebo rozšířil své vzdělání na základě vyslání k tomuto studiu služebním orgánem, lze přiznat kvalifikační příspěvek ve výši rozdílu mezi příspěvkem za magisterské studium a bakalářským studiem, který odpovídá stejné době trvání služebního poměru.
Pokud voják obdrží kvalifikační příspěvek za dosažení vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu a následně si doplní vzdělání v magisterském studijním programu bez vyslání k tomuto studiu služebním orgánem, bude mu vyplacen kvalifikační příspěvek i za toto studium, podle doby trvání jeho služebního poměru. Pokud v době přiznání kvalifikačního příspěvku za vyšší stupeň vzdělání nebyla splněna povinnost k setrvání ve služebním poměru stanovená v době přiznání kvalifikačního příspěvku za nižší stupeň vzdělání, dojde ke krácení kvalifikačního příspěvku, a to o částku, která odpovídá neodsloužené době, stanovené při přiznání předchozího příspěvku.
Rozpočtové dopady není možné přesně vyčíslit, jelikož předem nelze určit, kolika vojákům a za jaké vzdělání bude kvalifikační příspěvek vyplacen. Celkové náklady na kvalifikační příspěvky za poslední 3 roky a odhad možných ročních nákladů ukazuje následující tabulka:
Rok
2022
2023
2024
Odhad nákladů na rok 2025*
Počet vojáků
55
63
65
Vyplaceno celkem v tis. Kč
5 750
6 320
6 700
13 333*
*odhad vychází z výše vyplacené v posledním roce násobené průměrným navýšením, což je 1,99.
Návrh tedy představuje potřebu navýšení rozpočtových prostředků pro toto opatření o cca 6,6 mil. Kč. Tyto prostředky uhradí Ministerstvo obrany ze svého rozpočtu.
K § 3
Stanovuje se výše stravného, a to konstrukcí, která umožňuje stanovit konkrétní výši stravného bez nezbytnosti pravidelného novelizování tohoto ustanovení ve vyhlášce. V § 73 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. je stanoveno, že vojákovi náleží stravné ve výši stanovené zvláštním právním předpisem. Tímto předpisem je vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, která je vydávána na základě zmocnění podle § 189 odst. 1, popřípadě 2 zákoníku práce. Pro rok 2025 je to vyhláška č. 475/2024 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, která nabyla platnosti 19. prosince 2024 a účinnosti dnem 1. ledna 2025. Tímto právním předpisem je stanoveno pro rozpočtové organizace stravné v rozpětí, v rámci něhož má zaměstnavatel určit konkrétní výši stravného. Pokud by tak mělo učinit Ministerstvo obrany vyhláškou podle zmocnění v § 73 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. s účinností od 1. ledna příslušného kalendářního roku, pak je minimální časový prostor pro vydání takové vyhlášky. Proto bylo přistoupeno k tomu, že se stravné určuje ve výši středu rozpětí stravného stanoveného vyhláškou vydanou podle zmocnění v § 189 odst. 1 zákoníku práce s případným zaokrouhlením sazeb stravného podle § 88 zákona č. 221/1999 Sb. Takové řešení je nadčasové, plně funkční, snižuje administrativní zátěž v podobě každoroční novelizace vyhlášky, a přesto naplňuje zákonné zmocnění ve věci určení výše stravného. Vzhledem k tomu, že se přebírá stávající právní úprava, nepřináší určení výše stravného zvýšené náklady na stravné.
K § 4
Stanovuje se, že služební orgán, který je vnitřním předpisem podle § 2 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb. zmocněn k vyslání vojáka na služební cestu, je povinný poskytnout mu cestovní náhrady, na které mu vznikl nárok právě vysláním na služební cestu. Pro vykonání služební cesty je služební orgán oprávněn stanovit bližší podmínky, které jsou pro vojáka závazné. Jde především o místo zahájení a ukončení služební cesty, způsob dopravy, způsob ubytování, je-li třeba. Tyto podmínky jsou pro vojáka závazné.
Standardní místo zahájení a ukončení služební cesty je místo výkonu služby vojáka, tedy místo, ve kterém voják běžně koná službu. Umožňuje se stanovit jiné místo pro nástup služební cesty, avšak jen v případě, že je to hospodárnější. Zpravidla jde o místo bydliště vojáka nebo o místo jeho ubytování v blízkosti místa výkonu služby. Služební orgán musí v takovém případě zhodnotit, zda takto určené místo nástupu a ukončení služební cesty je hospodárnější, a to v širších souvislostech, například se zohledněním případného nároku na cestovní náhrady podle § 77 zákona č. 221/1999 Sb. (přeprava z důvodu výkonu služby z místa bydliště do místa výkonu služby na náklady státu). Z uvedené konstrukce nároku na cestovní náhrady je zřejmé, že úprava v § 4 vyhlášky sama o sobě nepředstavuje rozpočtové dopady, naopak jejím cílem je jejich hospodárné vynakládání.
K § 5
Stanovuje se způsob určení nejkratší silniční vzdálenosti pro účely cestovních náhrad. K určení nároku na výši náhrady se použije informační systém veřejné správy, tedy systém, který je veřejně dostupný na internetu. Zadáním konkrétních adres míst, mezi kterými je přeprava uskutečněna, vede k jednoznačnému, transparentnímu způsobu určení vzdálenosti, a tedy i ke snížení třecích ploch mezi vojákem a služebním orgánem, který mu cestovní náhrady poskytuje. K takto určené vzdálenosti se pak přiřadí hodnota jízdného, jehož výše je stanovena v příloze vyhlášky. Vzdálenost určená pomocí internetového vyhledávače se navrhuje nezaokrouhlovat, i v takové podobě ji bude možné ztotožnit s konkrétním vzdálenostním pásmem uvedeným v příloze vyhlášky.
V praxi to znamená, že se tento způsob určení náhrady jízdních výdajů použije v případě, pokud voják neprokáže hodnotu jízdného ve výši dopravního prostředku dálkové přepravy osob při přepravě:
1) při služební cestě podle § 76 odst. 4 zákona č. 221/1999 Sb.,
2) na preventivní rehabilitaci, mimořádnou rehabilitaci, při přestěhování a při propuštění ze služebního poměru podle § 92 zákona č. 221/1999 Sb.,
3) při přeložení podle § 77 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb.,
4) při přepravě vojáka v záloze podle § 36 branného zákona při cestě
a. k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich,
b. na lékařské prohlídky při odvolání proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí a při cestě z důvodu povolání občana k jednání podle § 32 odst. 2 branného zákona,
c. na lékařské posudky vojáků v záloze při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí nebo při přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí,
d. v přímé souvislosti s plněním povinností uložených krajským vojenským velitelstvím spojených s výkonem branné povinnosti, a
5) pro určení nejkratší silniční vzdálenosti pro určení paušální náhrady podle § 77 odst. 2 zákona č. 221/1999 Sb., tedy pro účely dojíždění k výkonu služby po povolání do služebního poměru a po přeložení.
K § 6
Podle § 92 odst. 1 zákona č. 221/1999 Sb. náleží vojákovi bezplatná přeprava při cestě na preventivní rehabilitaci, mimořádnou rehabilitaci a při přestěhování. Pokud není zabezpečena bezplatná přeprava, má voják nárok na náhradu jízdních výdajů. Stanovuje se, že vojákovi bude náležet náhrada jízdních výdajů jako při služební cestě. Jde jen o náhradu jízdních výdajů, nikoli o další cestovní náhrady náležející vojákovi při služební cestě (stravné, vedlejší nutné výdaje apod.). K přepravě tak lze použít jak dopravní prostředek dálkové přepravy osob, tak soukromé motorové vozidlo. Limity stanovené pro služební cestu v podobě vlaku vyšší kvality, vozové třídy či poskytnutí náhrady za místenku budou aplikovatelné i na přepravu při cestě na preventivní rehabilitaci, mimořádnou rehabilitaci či přestěhování.
Bezplatná přeprava se v případě preventivní rehabilitace a mimořádné rehabilitace poskytuje z místa bydliště nebo z místa výkonu služby, podle toho, ve kterém místě se voják před zahájením přepravy zdržuje, přičemž volba místa je na vojákovi z povolání. V případě náhrady jízdních výdajů při přestěhování se vojákovi nahrazují jízdní výdaje i za příslušníky jeho rodiny (vymezení okruhu osob je v § 71 odst. 5 zákona č. 221/1999 Sb.), a to z místa dosavadního bydliště do místa bydliště nového.
K § 7
Nebyla-li vojákovi poskytnuta v kalendářním roce bezplatná přeprava při cestě na řádnou dovolenou, lze mu ke stejnému účelu poskytnout finanční příspěvek na dopravu. Podle § 93 zákona č. 221/1999 Sb. je Ministerstvo obrany zmocněno stanovit vyhláškou paušální výši finančního příspěvku na dopravu a způsob jeho výplaty. Výše příplatku byla stanovena ve výši 400 Kč jedním směrem. Tato částka odpovídá přibližně vzdálenosti 340 km, což odpovídá střední vzdálenosti přepravy v rámci České republiky. Výše jízdného byla stanovena s přihlédnutím k příloze vyhlášky, podle které je stanovena hodnota jízdného pro účely dojíždění k výkonu služby z místa bydliště pro kilometrové pásmo 330 až 340 km jízdné ve výši 397 Kč. Tato částka byla zaokrouhlena na 400 Kč jedním směrem, tedy pro obě cesty ve výši 800 Kč.
Je kalkulováno, že v současné době by splnilo podmínky nároku na finanční příspěvek na dopravu cca 25 000 vojáků z povolání, což při průměrném počtu 2,25 oprávněných osob představuje roční náklady ve výši 45 mil. Kč, včetně souvisejícího příslušenství pak 60,2 mil. Kč (25 000 vojáků z povolání x 2,25 oprávněných osob x 800 Kč = 45 mil. Kč).
Ministerstvo obrany v současné době poskytuje vojákům z povolání, kterým nebyla zabezpečena bezplatná přeprava při cestě na řádnou dovolenou, náhradu prokázaných jízdních výdajů, a to v přibližně stejné výši. Proto jsou dopady tohoto opatření kalkulovány jako rozpočtově neutrální. A to byl primární cíl této právní úpravy. Zachovat vojákovi z povolání bezplatnou přepravu jednou v kalendářním roce při cestě na řádnou dovolenou, ale výrazně redukovat administrativní zátěž s tím spojenou.
Vojákům z povolání se obligatorně vyplácí služební plat bezhotovostně, proto se navrhuje i výplata tohoto příspěvku bezhotovostně. Tím se sleduje naplnění cíle v podobě poskytnutí tohoto příspěvku vojákovi, ovšem s maximálním snížením administrativní zátěže. Devadesát dnů je přiměřená časová lhůta k tomu, aby služební orgán i v případě organizačního celku, ve kterém jsou zařazeny stovky vojáků z povolání, posoudil splnění podmínek nároku každého vojáka na tento příspěvek a určil jeho výši tak, aby nejpozději se služebním platem za měsíc únor byl zúčtován. Prakticky tak bude vyplacen nejpozději ve výplatním termínu 15. března.
K § 8
Navrhuje se pro poskytnutí náhrad ze služebních cest a náhrad v souvislosti s dojížděním k výkonu služby, pokud na ně vzniknul nárok podle stávající právní úpravy a tyto náhrady nebyly do dne nabytí účinnosti této vyhlášky zúčtovány, použít právní úpravu platnou do dne účinnosti této vyhlášky. Jde o peněžitá plnění, na která se vztahuje tříletá promlčecí doba, je tak pravděpodobné, že některé nároky budu uspokojovány až v době účinnosti této vyhlášky.
K § 9
Navrhuje se zrušit vyhlášku č. 146/2015 Sb., o stanovení výše náborového příspěvku, výše kvalifikačního příspěvku, výše a postupu při přiznávání cestovních náhrad a náhrad při povolání do služebního poměru a při přeložení poskytovaných vojákům, jakož i vyhlášku č. 281/2017 Sb. a vyhlášku č. 167/2022 Sb., kterými se měnila vyhláška č. 146/2015 Sb.
K § 10
Navrhuje se, aby vyhláška nabyla účinnosti společně s novelou zákona č. 221/1999 Sb., protože je s ní spjata.
K příloze vyhlášky
Při použití soukromého vozidla vojákovi z povolání a vojákovi v záloze náleží náhrada jízdních výdajů v ceně jízdného stanoveného v příloze vyhlášky. Voják má vždy možnost použít hromadný dopravní prostředek přepravy osob, za jehož jízdné mu ministerstvo poskytne náhradu v plné výši prokázaného jízdného. Pokud ale voják z jakéhokoli důvodu preferuje použití jiného než služebního silničního motorového vozidla, pak přistupuje na to, že mu bude poskytnuta náhrada jízdních výdajů, která mu stěží pokryje reálné náklady na pohonné hmoty. Stanovuje se výše jízdného v závislosti na kilometrové vzdálenosti.
Návrh vychází ze stávající přílohy k vyhlášce č. 146/2015 Sb., tedy jsou stanovena pásma v rozpětí po 5 km a od 60 km v rozpětí po 10 km, s maximální vzdáleností 810 km, což je maximální vzdálenost, na kterou lze v rámci území České republiky cestovat. Vzhledem k růstu spotřebitelských cen, navrhuje Ministerstvo obrany upravit každou jednotlivou částku výše jízdného v příloze k vyhlášce č. 146/2015 Sb. o 18,5 %. Podle dat Českého statistického úřadu se spotřebitelské ceny zvýšily v porovnání s rokem 2015 o 51,4 %, přičemž jen v oddíle doprava o 37,7 %. Částky jízdného byly poprvé stanoveny v roce 2015 a byly valorizovány jen jednou o 11 %. Proto zvýšení částek jízdného stanovených vyhláškou č. 146/2015 Sb. o 18,5 % je považováno za plně důvodné. Zvýšením výše jízdného o 18,5 % kalkuluje Ministerstvo obrany na náhradě jízdních výdajů přibližně o 4,4 mil. Kč měsíčně. Vícenáklady jsou pro letošní rok kalkulovány ve výši 26,4 mil. Kč, celoročně pak ve výši 53,3 mil. Kč.
Rozpočtové krytí navržené úpravy bude provedeno v rámci stávajícího objemu rozpočtu kapitoly Ministerstva obrany v oblasti běžných výdajů.
Zvýšené jízdné o 18,5 % je zaokrouhleno na celé koruny do výše 50 haléřů směrem dolů a od 50 haléřů včetně směrem nahoru.
1