Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDGDBTHWF najdete zde


                V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:                                      

Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů

Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra zdravotnictví č. j. MZDR 10260/2025-1/LEG dne 6. 5. 2025, s termínem dodání stanovisek do 28. 5. 2025. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce.


	Připomínkové místo
	
	Připomínka
	Způsob vypořádání

	Ministerstvo spravedlnosti


	1.
	K čl. I bodu 1 [§ 2 písm. a) bod 2]
Tímto ustanovením dochází ke sjednocení pojmů „rizikový faktor pracovního prostředí“ a „rizikový faktor pracovních podmínek“; novým sjednoceným pojmem má být „rizikový faktor pracovních podmínek“. Podle odůvodnění je tato změna navrhována za účelem sjednocení terminologie s dalšími právními předpisy. S touto argumentací nesouhlasíme, protože máme za to, že pojmy „rizikové faktory pracovního prostředí“ a „rizikové faktory pracovních podmínek“, které novelizovaná vyhláška používá, nejsou obsahově totožné. Vyhláška vnímá rizikové faktory pracovního prostředí šířeji nežli pouze jako rizikové faktory pracovních podmínek zakotvených v dalších právních předpisech. Rizikovým faktorem pracovního prostředí totiž vedle rizikových faktorů pracovních podmínek rozumí též profesní rizika a rizika plynoucí z dalších právních předpisů. S pojmem „rizikové faktory pracovních podmínek“ také zákon o ochraně veřejného zdraví pracuje úžeji. Jako příklad nevhodnosti navrhované terminologické změny uvádíme, že § 15 odst. 1 písm. c) novelizované vyhlášky stanoví jako povinný údaj žádosti o provedení lékařské prohlídky za účelem posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání uvedení míry rizikových faktorů pracovních podmínek. Po provedení navrhované změny by při stanovování míry těchto rizikových faktorů měla být zohledňována i profesní rizika. Stávající rozlišení předmětných pojmů považujeme za vhodné, a proto požadujeme čl. I bod 1 z návrhu vypustit bez náhrady.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Jedná se pouze o nesoulad terminologie, kdy zákon 309/2006 Sb. uvádí „rizikové faktory pracovních podmínek“ a současné znění zákona č. 258/2000 Sb. „rizikové faktory pracovního prostředí“. Zároveň připravovanou novelou zákona č. 258/2000 Sb. dochází k odstranění tohoto nesouladu. 
Ministerstvo spravedlnosti:
S vysvětlením poskytnutým k naší připomínce č. 1 nesouhlasíme, protože i nadále máme za to, že stávající znění vyhlášky č. 79/2013 Sb. správně rozlišuje pojmy „rizikové faktory pracovního prostředí“ (pro který zavádí zkratku „rizikový faktor“) a „rizikové faktory pracovních podmínek“. Rizikové faktory pracovního prostředí jsou podle stávajícího znění zastřešujícím pojmem pro rizikové faktory pracovních podmínek, profesní rizika a rizika vyplývající z jiných právních předpisů. Zrušení tohoto rozlišení pro účely vyhlášky lze považovat za nevhodné nejen proto, že by vedlo ke smísení výše uvedených pojmů, ale také proto, že by mohlo vést i k praktickým problémům, z nichž na jeden jsme poukázali v naší připomínce. Z těchto důvodů nemáme za to, že by předmětnou změnou mělo dojít k nápravě terminologické nejednotnosti. Naopak se domníváme, že by mohla vést k nevhodnému smísení pojmů, které by mělo praktické důsledky, které lze považovat za nevhodné. Nesouhlasíme s vypořádáním této připomínky i nadále považujeme za vhodné rozlišování pojmů „rizikové faktory pracovního prostředí“ a „rizikové faktory pracovních podmínek“ v novelizované vyhlášce ponechat.

Ministerstvo zdravotnictví:
Od návrhu úpravy bylo ustoupeno. 
Avšak i nadále trváme na tom, že bude nutné termíny „rizikový faktor pracovních podmínek“ a „rizikový faktor pracovního prostředí“ sjednotit. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	2.
	K čl. I bodu 1
Nad rámec připomínky č. 1 upozorňujeme, že po provedení navrhovaných změn bude v § 2 písm. a) bodu 2 pro spojení slov „rizikový faktor pracovních podmínek“ zavedena legislativní zkratka „rizikový faktor“. Návrh dále na tuto změnu nenavazuje, když v § 2 písm. a) bodu 2 v části věty za středníkem, § 2 písm. c) bodu 4, § 5 odst. 2 písm. d), § 7 odst. 2 písm. d) bodu 3, § 12 odst. 2 písm. d), § 15 odst. 1 písm. c), § 15a odst. 2 písm. d), § 17 odst. 2 písm. a) a § 17a písm. c) novelizované vyhlášky neprovádí změny za účelem důsledného používání zkratky „rizikový faktor“ a nadále v nich ponechává spojení slov „rizikový faktor pracovních podmínek“, popř. jeho tvary. S výhradou akceptace naší připomínky č. 1 doporučujeme provést ve výše uvedených ustanoveních novelizované vyhlášky změny za účelem důsledného používání zavedené legislativní zkratky.
	Vysvětleno.
Jedná se pouze o nesoulad terminologie, kdy zákon 309/2006 Sb. uvádí „rizikové faktory pracovních podmínek“ a současné znění zákona č. 258/2000 Sb. „rizikové faktory pracovního prostředí“. Zároveň připravovanou novelou zákona č. 258/2000 Sb. dochází k odstranění tohoto nesouladu. 
Ministerstvo spravedlnosti:
S návrhem vypořádání naší připomínky č. 2 nesouhlasíme. Není totiž zřejmé, jak se předkladatel vypořádal s tím, že v dalším textu není důsledně užívána legislativní zkratka „rizikový faktor“ zavedená pro spojení slov „rizikové faktory pracovních podmínek“. S výhradou akceptace naší připomínky č. 1 proto i nadále doporučujeme doplnit návrh změn za účelem důsledného používání zavedené legislativní zkratky.

Ministerstvo zdravotnictví:
Vzhledem k tomu, že bylo ustoupeno od připomínky č. 1, nedojde ani k úpravě celého textu vyhlášky, neboť do budoucna bude tato otázka znovu řešena. Jak samo Ministerstvo spravedlnosti uvádí, jedná se o připomínku nad rámec novely a bylo by nutné provést úpravu celého znění vyhlášky, což v rámci nyní probíhající novely není vhodné, a to i vzhledem k výše uvedenému. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	3.
	K čl. I bodu 4 [§ 5a odst. 1 písm. a) a b)]
Návrh ustanovení § 5a odst. 1 písm. a) a b) upravuje postup vstupní a periodické lékařské prohlídky při mimořádných stavech či mimořádných opatřeních nařízených dle zákona o ochraně veřejného zdraví, s výjimkou ve vztahu k práci, jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti k práci stanoveny v příloze č. 1 novelizované vyhlášky. Považujeme za vhodné, aby při odkazování na přílohu č. 1 bylo též odkazováno na jiné právní předpisy, kterými je daná problematika potenciálně dotčena. V případě posuzování zdravotní způsobilosti může být zdravotní způsobilost podmíněna například vyhláškou č. 277/2004 Sb., zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, vyhláškou č. 260/2023 Sb., o stanovení podmínek zdravotní způsobilosti osob k provozování dráhy a drážní dopravy, a dalšími, přičemž tyto předpisy stanovují svou vlastní periodicitu. Pakliže by vyhláška stanovila, že za splnění předpokladu vyhlášení krizového stavu nebyly v některých případech prováděny pracovnělékařské prohlídky, mohlo by ustanovení vyvolat právní nejistotu ohledně toho, zda se dotčené obecné ustanovení uplatní i ve vztahu k profesím, které jsou determinovány též dalšími právními předpisy. Zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel tzv. profesních řidičů by přitom neměla být i během krizových stavů podceňována a opomíjena vzhledem k možným vážným dopadům v případě umožnění výkonu těchto prací osobám bez zdravotní způsobilosti. Z tohoto důvodu požadujeme v návrhu § 5a odst. 1 písm. a) a b) vložit za slova „v příloze č. 1 této vyhlášky“ slova „nebo jiných právních předpisech“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Doplňujeme, že pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření, se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci nebo vzdělávání. Pracovnělékařské prohlídky se provádějí za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci (zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů). Upozorňujeme, že zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (který je v gesci Ministerstva dopravy ČR), upravuje zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel, určuje, kdo posuzuje a vydává posudek o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel a stanovuje, kdo je povinen podrobit se pravidelným lékařským prohlídkám a v jakých frekvencích je povinnost docházet na pravidelné lékařské prohlídky k této způsobilosti. Zdravotní způsobilost ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 písm. b) zákona č. 361/2000 Sb., se jednoznačně vztahuje na řidiče, který řídí motorové vozidlo v pracovněprávním vztahu a u něhož je řízení motorového vozidla druhem práce sjednaným v pracovní smlouvě.

	
	4.
	K čl. I bodu 4 (§ 5a odst. 1)
Dále v návrhu § 5a odst. 1 písm. a) doporučujeme opravit překlepy nahrazením slov „čestným prohlášeným“ slovy „čestným prohlášením“ a na konci návrhu § 5a odst. 1 písm. d) nahrazením čárky tečkou.
	Neakceptováno
Z důvodu vypuštění daného textu, resp. bylo upuštěno od konceptu náhrady prohlídky čestným prohlášením.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	5.
	K čl. I bodu 4 (§ 5a odst. 2)
Dané ustanovení předpokládá povinné hodnocení aktuální epidemiologické situace, nicméně ustanovení § 5a bude aplikovatelné při vyhlášení výjimečných stavů z jakéhokoli důvodu, nejen při výskytu a šíření infekčního onemocnění. Častějšími důvody vyhlášení výjimečných stavů jsou povodně, požáry či ekologické havárie. V těchto případech se hodnocení epidemiologické situace nemusí jevit přiléhavé, naopak organizačně logistické důvody mohou znemožňovat provádění pracovnělékařských služeb. Z tohoto důvodu doporučujeme upravit poslední větu § 5a odst. 2 tak, aby při zajištění pracovnělékařských prohlídek byly ve spolupráci mezi zaměstnavatelem a poskytovatelem pracovnělékařských služeb spíše než epidemiologické šetření upravovány vlastní postupy s ohledem na aktuální situaci obecně.
	Akceptováno.
Došlo k odstranění poslední věty. 

	
	6.
	K čl. I bodům 9 a 14 (§ 10 a 12)
K navrhovanému přesunu úpravy tzv. nepravé vstupní prohlídky mezi mimořádné prohlídky uvádíme, že z hlediska posudkové péče je třeba zohledňovat skutečnost, že byť vstupní i mimořádná prohlídka cílí na posouzení zdravotní způsobilosti, každá se svým obsahem zaměřuje na jiný aspekt. Účelem vstupní lékařské prohlídky je zhodnocení celkového zdravotního stavu ve vztahu ke všem rizikovým faktorům pracovního prostředí, oproti tomu mimořádná lékařská prohlídka se zaměřuje na cílené vyšetření. Dále je třeba vnímat, že zdravotní způsobilost je posuzována ke konkrétnímu druhu práce, přičemž při změně druhu práce dochází k výkonu de facto zcela nové práce za nově definovaných podmínek. Nahrazením vstupní prohlídky prohlídkou mimořádnou pak dochází k narušení logického sledu pracovnělékařských prohlídek, kdy před prvním zařazením do práce má být zjištěna zdravotní způsobilost vstupní prohlídkou, a následně pouze ověřována ve stanovených periodách prohlídkou mimořádnou. 
Tuto návaznost reflektují též lékařské posudky se svými posudkovými závěry. Navrhované znění však toto nerespektuje a vytváří značnou právní nejistotou zejména v případě negativních závěrů lékařských posudků. Podle § 43 odst. 4 zákona o specifických zdravotních službách lze posudkový závěr, že daná osoba je zdravotně nezpůsobilá, stanovit pouze v případě, že vychází ze vstupní prohlídky. V ostatních případech by daná osoba byla hodnocena tak, že dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce. V této souvislosti pak vyvstává otázka, jak by daná osoba mohla ztratit zdravotní způsobilost k výkonu dosavadní práce skrze mimořádnou prohlídku, jestliže půjde o druh práce odlišný, než ke kterému byla posouzena v rámci vstupní pracovnělékařské prohlídky. Poskytovatelům pracovnělékařských služeb by tak vznikl problém, protože by nebylo jasné, jaký posudkový závěr v těchto případech stanovit. Nesprávným uvedením negativního posudku by pak mohly dopustit chybných úkonů, které formálně i odborně nebudou odpovídat právním předpisům ani postupům lege artis. 
Z těchto důvodů požadujeme zachovat provádění vstupních prohlídek při změně druhu práce nebo dochází-li k výkonu činností, pro které nebyla zdravotní způsobilost zaměstnance nebo uchazeče doposud posouzena, anebo jsou tyto činnosti vykonávány za odlišných pracovních podmínek. 
Dále obdobně jako v připomínce č. 3 požadujeme do navrhovaného doplnění § 12 doplnit za slova „v příloze č. 1 této vyhlášky“ slova „nebo jiných právních předpisech“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak. 
Byť principiálně lze souhlasit s připomínkou, že zaměstnanec je posuzován k něčemu v rámci mimořádné lékařské prohlídky, k čemu v rámci předchozích prohlídek nebyl. Avšak vzhledem k tomu, že je prováděna v tzv. „úplném rozsahu“. Zaměstnanec je tedy plně vyšetřen jako je tomu u vstupní prohlídky.
Není zřejmé, proč by posuzující lékaři nevěděli, jaký je možný použít závěr v lékařském posudku. Ze závěru lékařského posudku musí být zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou, případně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost, anebo zda její zdravotní stav splňuje předpoklady nebo požadavky, ke kterým byla posuzována. Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní lékařské prohlídky To jednoznačně stanovuje zákon č. 373/2011 Sb. Posuzující lékař je povinen postupovat v souladu s právními předpisy. Zároveň tato úprava vychází z praxe. 
Zároveň v § 12 došlo k přeformulování celého odstavce. 

Ministerstvo spravedlnosti:
S návrhem vypořádání naší připomínky č. 6 nesouhlasíme a nadále na ní trváme. Neztotožňujeme se s tím, že by navrhované změny neměly vést ke vzniku nejistoty při stanovování závěrů lékařských posudků. Jestliže by se při převedení na jiný druh práce měla provádět pouze mimořádná pracovnělékařská prohlídka, pak by bylo možné pouze vydat lékařský posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně způsobilá nebo že pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci. V této souvislosti uvádíme, že podle § 43 odst. 4 zákona o specifických zdravotních službách lze zdravotní posudek se závěrem, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá k práci, vydat pouze při vstupní pracovnělékařské prohlídce. Na základě uvedeného považujeme za zřejmé, že v důsledku nahrazení vstupní prohlídky mimořádnou prohlídkou bude lékař muset při posuzování osoby, která není zdravotně způsobilá, před převedením na jiný druh práce vydat posudek o tom, že posuzovaná osoba pozbyla zdravotní způsobilost. Tato její zdravotní způsobilost ale předtím nebyla posouzena, tedy lze říci že zdravotní způsobilost ani neměla, protože danou práci nevykonávala. Dovolujeme si v tomto ohledu pomoci příkladem zaměstnance - číšníka. K výkonu této práce je zdravotně způsobilý na základě vstupní lékařské prohlídky. Zaměstnavatel se ho rozhodne převést na práci kuchaře (tedy jiný druh práce, ke kterému nebyla jeho zdravotní způsobilost nikdy posouzena) a odešle ho na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku. Lékař při této prohlídce zjistí, že není zdravotně způsobilý, a proto vydá lékařský posudek s negativním závěrem. V důsledku navrhovaných změn bude tímto závěrem „pozbytí zdravotní způsobilosti“, nicméně tento zaměstnanec nemůže pozbýt zdravotní způsobilost, kterou dříve neměl.
Zároveň je i po provedených změnách nadále opomíjena odborná náplň a cíl jednotlivých prohlídek, kdy mimořádná prohlídka má sloužit k ověření již jednou stanovené zdravotní způsobilosti.

Nad rámec uvedeného upozorňujeme, že v zaslaném návrhu nenavazuje § 12 odst. 1 písm. b) na úvodní část § 12 odst. 1. Z tohoto důvodu považujeme za vhodné vypustit z § 12 odst. 1 písm. b) slova „pokud dojde k“. Zároveň v § 12 odst. 1 písm. b) doporučujeme slovo „nezohledněné“ nahradit slovem „nezohledněnému“.
Ministerstvo zdravotnictví:
Pokud jde o zrušení ustanovení § 10 odst. 2 vyhlášky a přesunutí této nepravé vstupní prohlídky na prohlídku mimořádnou v úplném rozsahu, trváme na návrhu znění v novele. Argument, že mimořádná prohlídka je pouze prohlídkou cílenou na určitá vyšetření, neodpovídá rozdělení mimořádných prohlídek na prohlídky v úplném nebo neúplném rozsahu. To, že se zdá Ministerstvu spravedlnosti tento postup nelogický s ohledem na posudkové závěry, tak naopak dnešní postup, kdy zaměstnanec (tedy nikoli uchazeč o zaměstnání), u kterého se při mimořádné prohlídce zjistí, že nemůže dosavadní práci navíc s odlišnými podmínkami, kvůli kterým se dělá mimořádná prohlídka v úplném rozsahu, vykonávat, a kdy poskytovatel uvede posudkový závěr zdravotně nezpůsobilý, tak zaměstnavatel je v právním vakuu, neboť mu nevzniká právo či povinnost převést zaměstnance na jinou práci (§ 41 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů) či dát mu výpověď z pracovního poměru (§ 52 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů). Nakonec požadavek na úpravu této nepravé vstupní prohlídky nevzešel z teoretických studií, ale z praxe, na kterou upozorňovali zaměstnavatelé a orgány ochrany veřejného zdraví.
Je nutno zdůraznit, že se provádí prohlídka tzv. „v plném rozsahu“, tedy posouzení zdravotní způsobilosti k práci zahrnuje všechna vyšetření, jako je tomu u nepravé vstupní prohlídky. 
Nadto nepravá vstupní prohlídka zcela nenaplňovala aspekty vstupní prohlídky, neboť byl-li přijat zaměstnanec k práce – byla provedena vstupní prohlídka, podle kategorie práce byly prováděny periodické prohlídky – byla provedena prohlídka. Zaměstnancův zdravotní stav byl již posouzen, jen nezahrnoval celé spektrum rizikových faktorů pracovních podmínek či profesních rizik. Byť vnímáme, že i pro tyto případy je vydán lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, jehož v závěru je, že zaměstnanec pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost, aniž by ke všem faktorům/profesním rizikům nebyl dosud posouzen, je nutné zohlednit všechny skutečnosti, které jsou uvedeny ve vypořádání připomínky a v důvodové zprávě. Z toho důvodu trváme na návrhu úpravy platného znění, kdy dojde odstranění tohoto právního vakua (zaměstnavatel bude moci ukončit pracovní poměr v souladu se zákoníkem práce)a zároveň nedojde ke snížení ochrany zdraví u pracovníka (bude provedena prohlídka v úplném rozsahu). 
Co se týče § 12, děkujeme za upřesnění, změna byla zapracována. 

Na základě dodatečného osobního jednání zástupců resortů bylo dosaženo kompromisního řešení v konkrétním znění textu navrhovaných změn.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	7.
	K čl. I bodu 27 (§ 15a odst. 3)
Tímto ustanovením je doplňováno ustanovení upravující obsahové náležitosti žádosti o souběžné posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. V odůvodnění tohoto novelizačního ustanovení je uvedeno, že předmětné informace budou uchazeči poskytnuty školou nebo školským zařízením. V této souvislosti ale není zřejmé, z jakého ustanovení vyplývá povinnost školy či školského zařízení poskytnout předmětné údaje, popř. zda taková povinnost je v právním řádu zakotvena. Z tohoto důvodu doporučujeme konkretizovat ustanovení, které stanoví povinnost škole či školského zařízení poskytnout uchazeči předmětné údaje pro účely žádosti o souběžné posouzení zdravotní způsobilosti.
	Vysvětleno. 
Z návrhu novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (sněmovní 798) plyne, že pro některé případy bude možné dělat sloučené souběžné posuzování ke vzdělávání a k praktické přípravě. 
Zároveň ze 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyplývá, že ředitel školy vyhlašuje pro každé kolo přijímacího řízení do oboru středního vzdělání kritéria přijímacího řízení.
Změna o souběžném posuzování přišla primárně ze strany MŠMT. 
Úprava ve vyhlášce tak reflektuje změnu vyplývající ze zákona č. 373/2011 Sb. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	8.
	K čl. I bodu 49 (Příloha č. 2)
V návrhu vzoru lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, konkrétně k uváděným identifikačním údajům posuzované osoby, doporučujeme za účelem jednotnosti způsobu výčtu požadovaných údajů v navrhovaném vzoru nahradit slova „Jméno, jména a příjmení“ slovy „Jméno, případně jména a příjmení“.
	Akceptováno.
upraveno

	
	9.
	K čl. II body 1 až 3 (Přechodná ustanovení)
Ustanovení čl. II body 1 až 3 obsahují úpravu lhůty, ve které vstupní prohlídka, periodická prohlídka a dohled, které podle nově navrhovaného § 5a nebyly provedeny z důvodu vyhlášení mimořádného stavu nebo nařízení mimořádného opatření, budou po ukončení stavu nebo opatření provedeny. Úpravu obsaženou v čl. II bodech 1 až 3 nepovažujeme za přechodnou úpravu. Tato úprava blízce souvisí s nově doplňovanou úpravou pozastavení provádění pracovnělékařských prohlídek, popř. výkonu dohledu, v návrhu § 5a, a obsahově na ni navazuje, protože stanoví náhradní provedení předmětných pracovnělékařských prohlídek či výkonu dohledu. Z tohoto důvodu doporučujeme úpravu obsaženou v čl. II bodech 1 až 3 přesunout do nově navrhovaného § 5a.  
	Akceptováno


	Ministerstvo zemědělství

	10.
	K bodu 15 návrhu, resp. § 12 odst. 2 písm. f) vyhlášky
Návrhem jsou rozšiřovány výjimky z povinnosti mimořádné prohlídky po přerušení výkonu práce podle bodu 3. tohoto ustanovení o neplacené volno bezprostředně navazující na čerpání rodičovské dovolené.
Považujeme písm. f) v současném i navrhovaném znění vnitřně nesystematické, neboť jakékoli přerušení výkonu práce nesouvisející s nemocí či úrazem na dobu delší než 6 měsíců (kromě stanovených výjimek) znamená podle bodu 3. i pro zaměstnance v kategorii práce 1 povinnost mimořádné lékařské prohlídky, přestože vstupní lékařské prohlídky pro tyto zaměstnance již povinné nejsou. 
Upozorňujeme zároveň, že v souvislosti s bodem 1. stejného ustanovení dochází k výkladovým nejasnostem. Bod 3. se totiž týká zaměstnanců všech kategorií práce (1-4). V bodě 1. je pro nemoc trvající více než 8 týdnů stanovena výjimka pro zaměstnance v kategorii práce 1.  Není ovšem zřejmé, zda jiné důvody přerušení výkonu práce delšího než 6 měsíců podle bodu 3. zahrnují také nemoc podle bodu 1., např. nemoc trvající 7 měsíců. 
Doporučujeme znění § 12 odst. 2 písm. f) upravit tak, aby byly tyto nejasnosti odstraněny. Pokud má být nemoc delší než 6 měsíců zahrnuta pod bodem 3. ustanovení, doporučujeme toto výslovně uvést. Takové zpřesnění usnadní aplikační praxi.
Pro úplnost podotýkáme, že ostatní režimy § 12 odst. 2 vyhlášky taktéž explicitně neupravují, pro kterou kategorii zaměstnanců je třeba je aplikovat, v těchto případech to ale nepovažujeme za nutné s ohledem na specifickou povahu těchto režimů.    
	Akceptováno.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	11.
	K čl. I., bodu 4
Doporučujeme sjednotit text § 5a odst. 1 písm. b) a c) s textem platného znění.
	Akceptováno

	
	12.
	K čl. I, bodu 14 (§ 12 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)
Doporučujeme v doplňovaném textu vložit čárku za první slovo „práce“ a druhé slovo „nebo“ nahradit slovem „anebo“. Vycházíme z toho, že doplnění čárky je v souladu s pravidly pravopisu a užitím slova „anebo“ se zřetelně odliší poslední položka alternativního výčtu.
	Akceptováno. 

	
	13.
	K čl. I., bodu 26 (§ 15a odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb.)
Doporučujeme v doplňovaném textu nahradit slovo „důvody“ slovem „skutečnosti“. Tento výraz se nám totiž v daném kontextu jeví jako přiléhavější.
Tutéž úpravu doporučujeme v čl. I., bodu 31 (§ 17 odst. 2 písm. a) vyhlášky č. 79/2013 Sb.).
	Akceptováno. 

	
	14.
	K čl. I., bodu 32 (§ 17 odst. 3 vyhlášky č. 79/2013 Sb.)
Doporučujeme vložit čárku za slovo/horní index „dokumentace 26)“.
	Akceptováno.

	
	15.
	K čl. I., bodům 35, 36 a 37 
Doporučujeme v textech slovo „izokyanáty“ nahradit slovy „isokyanáty/diisokyanáty“.
Odůvodnění: Isokyanáty obecně jsou látky obsahující jednu i více isokyanátových skupin – nejznámější jsou diisokyanáty se dvěma skupinami. Rovněž věta EUH 204 platí obecně a zní: „Obsahuje isokyanáty. Může vyvolat alergickou reakci“.
	Neakceptováno. 
Označením „izokyanáty“ v širším pojetí se rozumí sloučeniny s libovolným počtem -NCO skupin (isokyanáty jsou sloučeniny s isokyanátovou funkční skupinou -NCO) a tedy pojem pokrývá i diisokyanáty, které obsahují 2 funkční skupiny -NCO. Vzhledem k uvedené terminologii v předmětné vyhlášce nelze zaměňovat diisokyanáty a monoisokyanáty (sloučeniny s jednou -NCO skupinou), které jsou silně akutně toxické, a oproti diisokyanátům nejsou sensibilizující. Obě skupiny mají různé působení na lidský organismus. Prohlídky, včetně jejich náplně, jsou stanoveny pro diisokyanáty. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	16.
	K čl. I., bodu 47 
Doporučujeme text „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o chemických látkách a chemických směsích16) (dále jen nařízení CLP)“ nahradit textem „podle přímo použitelného předpisu Evropské unie o klasifikaci, označování a balení látek a směsí16) (dále jen nařízení CLP)“.
	Akceptováno. 

	
	17.
	K čl. II, bodu 1 přechodných ustanovení
Doporučujeme v bodu 1 nahradit slovo „které“ slovem „která“.
	Akceptováno. 

	
	18.
	K čl. II, bodu 4 přechodných ustanovení
Ačkoliv se bod 4 drží stejné větné stavby jako předchozí body přechodných ustanovení, domníváme se, že výsledná formulace je v tomto případě poněkud nepřehledná. Doporučujeme proto bod 4 přeformulovat. Mohl by znít například takto:
„4. Po dobu 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky se za zdravotně způsobilou podle této vyhlášky považuje osoba uznaná za zdravotně způsobilou podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, jestliže tato osoba vykonává práci, jejíž součástí je činnost, při níž je exponována rizikovým faktorům, které při svém výskytu vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci podle znění přílohy č. 1 účinného ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky, a jestliže k takovým rizikovým faktorům dosud nebyla u této osoby provedena lékařská prohlídka za účelem posouzení zdravotní způsobilosti k práci.“.
	Neakceptováno. 
Přechodné ustanovení bylo stanovena jako předchozí přechodná ustanovení, jedná se tedy o již zažitou formulaci. Formulace je tak konzistentní v návaznosti na předchozí přechodná ustanovení. Zároveň jsme se nesetkali s tím, že by v praxi byl s touto formulací problém. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Ministerstvo obrany


	19.
	K § 5a
Žádáme do návrhu vyhlášky doplnit ustanovení týkající se pracovnělékařských prohlídek při vzniku a při nařízení pracovní povinnosti podle § 21 a násl. zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů a § 6 odst. 1 písm. c) zákona č. 240/2000 Sb., zákon o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. 
Odůvodnění:
Návrh vyhlášky v navrhovaném znění neřeší zajišťování pracovnělékařských služeb při vzniku a při nařízení pracovní povinnosti podle zákona o zajišťování obrany ČR a podle krizového zákona. Tyto zákony upravují problematiku zdravotní způsobilosti, ale neřeší pracovnělékařské prohlídky. Domníváme se, že náhradní postupy pracovnělékařských služeb by měly být vázány zejména na tyto povinnosti.
Osoby, kterých se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc bude týkat, nebudou v režimu zákoníku práce anebo zákona o státní službě.
Je třeba vyjasnit oblast působnosti zvláštních orgánů ochrany veřejného zdraví MO a MV ke kategorii třetí a čtvrté při možnosti zprostit zaměstnance v pracovní povinnosti a výpomoci lékařských prohlídek a za nouzového stavu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
Vyhláška č. 79/2013 Sb. se týká pracovních/služebních poměrů a dohod. Netýká se situací, kdy je nařízena pracovní povinnost dle zákona č. 222/1999 Sb. či zákona 240/2000 Sb. 
Zároveň doplňujeme, že cílem je omezit pracovnělékařské služby pro tzv. nerizikové kategorie. Pro rizikové práce nejsou úlevy v případě zajišťování lékařských prohlídek v oblasti pracovnělékařských služeb. 
Ministerstvo obrany:
Ministerstvo obrany nesetrvává na připomínkách. Nicméně nesouhlasíme s odůvodněním neakceptování připomínky č. 19 k § 5a. Domníváme se, že je nutné řešit všechny situace za SOS, VS, tzn. včetně zdravotních prohlídek a posuzování zdravotní způsobilosti k výkonu pracovní povinnosti. Ministerstvo obrany od počátku nemělo pochybnosti, že dané ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., bude dopadat a týkat se i pracovní povinnosti podle zákona č. 222/1999 Sb.
 Ministerstvo obrany nebude blokovat projednání vyhlášky, ale navrhujeme pracovní jednání k řešení tohoto problému ve vhodném termínu, nejpozději do konce září 2025.

S tím Ministerstvo zdravotnictví souhlasí.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.


	
	20.
	K § 5a odst. 1 písm. a)
Doporučujeme slova „lze nahradit“ nahradit slovy „se nahrazuje“.
Odůvodnění:
Pokud při neprovedení vstupní lékařské prohlídky má být lékařský posudek nahrazen čestným prohlášením osoby s jeho omezenou dobou platnosti po ukončení stavu nebo opatření, mělo by to být výslovně stanoveno toto nahrazení stanoveno, nikoliv ponecháno pouze jako možnost.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno
Z důvodu vypuštění daného textu, resp. bylo upuštěno od konceptu náhrady prohlídky čestným prohlášením.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	21.
	K § 5a odst. 1 písm. d) 
Doporučujeme za slova „dálkovým způsobem“ doplnit slova „způsobem umožňujícím navázat vzdálené spojení prostřednictvím komunikačních technologií“
Odůvodnění
S ohledem na přesnost vyjádřených pojmů doporučujeme doplnit výše uvedené.
Tato připomínka je doporučující
	Akceptováno. 

	
	22.
	K § 15 odst. 1 písm. c), § 15a odst. 2 písm. d) a 17 odst. 2 písm. a) 
Doporučujeme slova „jiné důvody“ nahradit slovy „jiné údaje“ nebo „jiné skutečnosti“.
Odůvodnění:
S ohledem na to, že se žádost rozšiřuje o další údaje, které zaměstnavatel do žádosti uvádí, doporučujeme slovo důvody nahradit jedním z výše uvedených návrhů. 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno. 


	
	23.
	K příloze č. 2 (vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci)
Žádáme o odstranění nebo úpravu vzoru lékařského posudku v návrhu vyhlášky.
Odůvodnění:
Navrhovanou úpravou a stanovením vzoru dochází de facto ke sloučení 2 dokumentů, tj.  žádosti, kterou vyplňuje a za níž odpovídá zaměstnavatel posuzované osoby a lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, za jehož správnost odpovídá poskytovatel pracovnělékařských služeb. To je však v rozporu se zákonem č. 373/2011 Sb., kdy za vydání lékařského posudku vždy plně odpovídá posuzující lékař (poskytovatel zdravotních služeb).
Ve stanoveném vzoru lékařského posudku chybí kolonka pro uvedení dalších údajů/skutečností rozhodných pro posouzení zdravotní způsobilosti, které nová úprava znění vyhlášky navrhuje přidat a zohlednit.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
V rámci zákonného zmocnění k návrhu novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 798) je v zmocňovacím ustanovení - § 52 písm. c) uvedeno – „c) náležitosti a vzor lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti,“
Vzhledem k tomu nelze tvořit dokument vzoru pro žádosti o posouzení zdravotního stavu posuzované osoby (pouze pro lékařskému posudku). A právě vzhledem k tomu, že již v praxi tyto dokumenty spojeny jsou, jsou rovněž spojeny i v nově ukotveném vzoru ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Takto definovaný vzor plně koresponduje s náležitostmi uvedenými v paragrafovém znění návrhu novely předmětné vyhlášky.
Kolonka v lékařském posudku je (pod profesními riziky). 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	24.
	K příloze č. 1, části II., bodu 5.
Doporučujeme navrhované ustanovení přeformulovat následujícím způsobem:
„,osoby provádějící revize a zkoušky, montáže a opravy vyhrazených technických plynových, elektrických a tlakových zařízení“.
Odůvodnění:
Osoby provádějící montáže a opravy na vyhrazených technických zařízeních elektrických a tlakových by měly být zohledněny rovněž stejně jako osoby provádějící revize 
a zkoušky na všech typech vyhrazených technických zařízeních.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno.
Uvedené vyplývá z § 11 zákona č. 250/2021 Sb. o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	25.
	K příloze č. 3 (vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě).
Vzor v příloze 3 nereflektuje situaci u školy a školských zařízení zřizovaných Ministerstvem obrany, neboť s ohledem na bod 27 přílohy č. 2 nařízení vlády č. 211/2010 Sb. je nezbytné, aby uchazeč byl zdravotně způsobilý tak, aby mohl vykonávat činnost vojáka z povolání, kdy pro jednotlivé studijní obory je požadovaná různá minimální zdravotní způsobilost odpovídající zdravotním klasifikacím A, BI, BII, BIII a C podle vyhlášky č. 288/2024 Sb. 
Žádáme výjimku z tohoto vzoru pro uchazeče o studium na škole nebo školských zařízení zřizovaných Ministerstvem obrany, případně upravení vzoru posudku ve smyslu výše uvedené připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Do závěru ustanovení § 17 odst. 4 bylo dodáno:
„; takový vzor neplatí pro lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, jsou-li požadavky k posouzení zdravotní způsobilosti upraveny jinými právními předpisy.“

	Ministerstvo vnitra

	26.
	K čl. I bodu 24 – k § 15 odst. 1 písm. c): 
	Navrhujeme ve výčtu náležitostí žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci doplnit také explicitně uvedení profesních rizik, které vyplývá z navrhovaných příloh č. 2 a 3. 
	Důvodem pro navrhovanou změnu je zaznamenaná špatná praxe, kdy jsou profesní rizika velmi často zcela opomíjená nebo zaměňovaná s rizikovými faktory pracovních podmínek a jejich mírou. I přesto, že lze profesní rizika podřadit pod uváděné „jiné důvody, jsou-li rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti“, domníváme se, že explicitní uvedení „profesních rizik“ ve výčtu náležitostí přispěje společně s navrženými přílohami č. 2 a 3 k odstranění nejasností a chybovosti při vyplňování žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci. 

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
V souladu s § 2 písm. a) bod 2. mezi rizikové faktory patří pro účely této vyhlášky i profesní rizika. Ve vzoru jsou již rozepsána.

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí. 

	
	27.
	K čl. I bodu 4 – k § 5a odst. 1 písm. a): 
	Upozorňujeme, že uvedené neprovádění vstupní lékařské prohlídky během vyjmenovaných stavů a opatření se nejspíše nebude bez dalšího vztahovat na příslušníky bezpečnostních sborů vzhledem k tomu, že pro příslušníky bezpečnostních sborů jsou druhy pracovnělékařských prohlídek upraveny vyhláškou č. 226/2019 Sb., o zdravotní způsobilosti ke službě v bezpečnostních sborech, ve znění pozdějších předpisů (viz § 69 a § 69a zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů).
Připomínka doporučující.
	Vzato na vědomí. 
Nebylo ani záměrem, aby se na ně tyto výjimky vztahovaly. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	28.
	K obecné části důvodové zprávy, bodu 5: 
	V důvodové zprávě je uvedeno, že návrh nebude mít negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. Upozorňujeme však, že jakékoliv rozšíření rizikových faktorů znamená povinnost reagovat na tuto skutečnost posuzováním rizikovosti vykonávané práce (kategorizace prací) a následně podle výsledku provedení též adekvátní pracovnělékařské posuzování. V návaznosti na zařazení práce jako rizikové pak nastávají další důsledky podle jiných právních předpisů (např. zákon č. 417/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, resp. v současné době projednávaný návrh zákona o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří). S tím následně mohou být spojeny zvýšené finanční náklady.
Připomínka doporučující.
	Vysvětleno.

Profesní rizika nezakládají změnu pro kategorii práce.
Profesní rizika pouze rozšiřují podmínky, kdy je nutné provádět pracovnělékařské prohlídky. 
 Kategorizace prací se řídí jinými předpisy a vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. K tomu je prováděcí předpis – vyhláška č. 432/2003 Sb., tzv. kategorizační, kde jsou uvedena kritéria pro zařazování prací do kategorií. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	29.
	K čl. I bodu 4 – k § 5a odst. 1 písm. b): 
Před slova „a není-li“ doporučujeme vložit čárku. 

Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	30.
	K čl. I bodu 4 – k § 5a odst. 1 písm. b): 
Doporučujeme provést revizi písmen b) a c), neboť se domníváme, že obsah písmene b) není kompletní.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	31.
	K čl. I bodu 11 – k novelizačnímu ustanovení: 
Před slovo „vkládá“ doporučujeme vložit slovo „se“.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	32.
	K čl. I bodu 15 – k novelizačnímu ustanovení: 
Slova „na konci bodu 3 vkládají“ doporučujeme nahradit slovy „na konci textu bodu 3 doplňují“ dle čl. 58 odst. 8 písm. b) a odst. 9 Legislativních pravidel vlády.
Připomínka legislativně technická.
	Neakceptováno
Nejedná se o případ uvedený v čl. 58 odst. 9, neboť na bod 3 navazuje ještě společné závěrečné ustanovení. (proto se slova budou „vkládat“, ne „doplňovat“)
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	33.
	K čl. I bodu 21 – k novelizačnímu ustanovení: 
Čárku za doplňovanými slovy „školského zařízení“ doporučujeme vypustit pro nadbytečnost, neboť je již v textu ustanovení obsažena.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	34.
	K čl. I bodu 25 – k novelizačnímu ustanovení: 
Novelizační bod doporučujeme uvést ve znění: „V § 15a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „písm. a), b) a d)“ zrušují.“.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	35.
	K čl. I bodu 28 – k § 16: 
Slova „§ 15 odstavci 1“ doporučujeme nahradit textem „§ 15 odst. 1“.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	36.
	K čl. I bodu 49 – k příloze č. 2: 
Slova „Jméno, jména“ doporučujeme nahradit slovy „Jméno, případně jména“.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	37.
	K čl. II – k přechodným ustanovením: 
Upozorňujeme, že při citaci ustanovení novelizované vyhlášky je vždy nutné uvést slova „vyhlášky č. 79/2013 Sb.“ včetně uvedení, zda je ve znění účinném přede dnem nebo ode dne nabytí účinnosti navrhované vyhlášky, viz čl. 51 odst. 2 Legislativních pravidel vlády. Doporučujeme provést v tomto směru revizi přechodných ustanovení.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno. 


	
	38.
	K čl. II – k přechodným ustanovením: 
V bodě 3 doporučujeme za slova „přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky“ vložit čárku a slova „podle této vyhlášky“ nahradit slovy „podle vyhlášky č. 79/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí této vyhlášky“.
Připomínka legislativně technická.
	Akceptováno 


	Ministerstvo financí

	39.
	Čl. I, bod 4 
- upozorňujeme, v bodě 4 návrhu vyhlášky text nově vkládaného § 5a neodpovídá textu tohoto paragrafu uvedeného v Platném znění. V navrhovaném znění § 5a, odst. 1, písm. b) chybí, při srovnání s textem Platného znění, středník a část textu za středníkem, tj. „; periodické prohlídky, které nebyly provedeny z důvodu vyhlášeného stavu nebo opatření, se provedou do uplynutí 180 dnů ode dne následujícího po dni ukončení stavu nebo opatření“. V navrhovaném znění § 5a, odst. 1, písm. c) rovněž chybí středník a část textu za středníkem, tj. „; dohled, který nebyl proveden z důvodu vyhlášeného stavu nebo opatření, bude proveden do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení stavu nebo opatření“. Na konci písmene d) tohoto odstavce doporučujeme nahradit čárku tečkou. Doporučujeme tedy text § 5a návrhu vyhlášky sladit s textem Platného znění. 
Pro úplnost upozorňujeme, že v Platném znění, § 5a, odst. 1, písm. a) nenavazuje text „čestným prohlášeným osoby ucházející se o zaměstnání; čestné prohlášení je platné nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po dni ukončení stavu nebo opatření,“ na konci tohoto ustanovení na text předchozí (došlo k „odskočení“ textu).
	Akceptováno. 
upraveno

	
	40.
	Čl. I, bod 21. 
doporučujeme odstranit čárku na konci doplňovaných slov, resp. za slovem „zařízení“, neboť v případě ponechání čárky by v § 14a odst. 2 na konci písmene a) byly dvě čárky.
	Akceptováno. 


	
	41.
	Čl. I, bod 34. 
doporučujeme z důvodu duplicity za slovy „při vyšetření plumbémie se postupuje“ odstranit slovo „se“.
	Akceptováno.

	
	42.
	Čl. II (Přechodná ustanovení)
v bodě 1. doporučujeme nahradit slovo „které“ slovem „která“.
	Neakceptováno. 
Vysvětlení
Znění přechodného ustanovení z bodu 1 bylo převedeno do textu ustanovení § 5a odst. 1 písm. a). 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Ministerstvo pro místní rozvoj

	43.
	K čl. I bodu 4
V novelizačním bodě č. 4, kterým se vkládá nový § 5a odst. 1, doporučujeme v písmenech a) a b) slova „této vyhlášky“ nahradit slovy „k této vyhlášce“.

Obdobně doporučujeme upravit novelizační body č. 30 a 32.
	Akceptováno. 


	
	44.
	K čl. I, bodu 4
V nově vkládaném § 5a odst. 1 doporučujeme u písmen b) a c) sjednotit znění normativního textu a platného znění.
	Akceptováno. 


	
	45.
	K čl. I, bodu 4
V novelizačním bodě č. 4, kterým se vkládá nový § 5a odst. 1, doporučujeme v písmeni c) slovo „dle“ nahradit slovem „podle“ a slovo „odstavce“ doporučujeme nahradit zkratkou „odst.“.
	Akceptováno. 


	
	46.
	K čl. I, bodu 4
V novelizačním bodě č. 4, kterým se vkládá nový § 5a odst. 1, doporučujeme na konci odstavce 1 písm. d) čárku nahradit tečkou.
	Akceptováno. 


	
	47.
	K čl. I, bodu 5
V novelizačním bodě č. 5 doporučujeme slova „za slova „stanoveny v příloze“ se vkládá text „č. 1““ nahradit slovy „slova „této vyhlášky“ se nahrazují slovy „č. 1 k této vyhlášce““.

Obdobně doporučujeme upravit novelizační body č. 7, 8, 12 a 19.

	Akceptováno. 


	
	48.
	K čl. I, bodu 13
Novelizační bod č. 13 doporučujeme uvést takto:

„13. V § 11 odst. 6 písm. a) bod 1 zní:

„1.	vstupní prohlídky nebo mimořádné prohlídky podle § 12 odst. 2 písm. e), § 12 odst. 2 písm. f) bodu 3 nebo § 12 odst. 3 písm. a) nebo“.“.

Obdobně doporučujeme upravit novelizační bod č. 18.
	Akceptováno.

	
	49.
	K čl. I, bodu 14
V novelizačním bodě č. 14 doporučujeme slova „této vyhlášky“ nahradit slovy „k této vyhlášce“.
	Neakceptováno
Došlo ke změně znění ustanovení bez užití daného slovního obratu.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	50.
	K čl. I, bodu 25
Novelizační bod č. 25 doporučujeme uvést takto:

„25. 	V § 15a odst. 2 úvodní části ustanovení se slova „písm. a), b) a d)“ zrušují.“.
	Akceptováno

	Ministerstvo práce a sociálních věcí

	51.
	K čl. I bodu 15 (k § 12 odst. 2 písm. f) bodu 3)

V § 12 odst. 2 písm. f) navrhujeme bod 3 vypustit, nebo alternativně tento bod upravit takto: 
„3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců u prací zařazených v kategorii práce druhé nebo vyšší a u prací s profesním rizikem;“.

Odůvodnění: 
Doporučujeme ponechat povinnou mimořádnou prohlídku pouze v případech souvisejících se zdravotním stavem dané osoby. V ostatních případech nepovažujeme povinnou mimořádnou prohlídku za nutnou. Alternativně doporučujeme stanovit tuto prohlídku jako povinnou pouze u prací v kategorii práce druhé či vyšší a u prací s profesním rizikem, kde jsou/budou povinné vstupní i periodické prohlídky. Nevidíme totiž významný rozdíl v tom, proč by měl být přístup odlišný v případě neplaceného volna navazujícího na rodičovskou dovolenou a neplaceného volna z jiných důvodů (např. péče o jinou osobu blízkou).

Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno jinak. 
Došlo k upřesnění v bodu 3. tak, aby bylo jednoznačné, že se jedná o ostatní kategorie mimo kategorii první, výjimkou bude tzv. profesní riziko. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.
 

	Plzeňský kraj
	52.
	K Příloze č. 2 k vyhlášce č. 79/2012 Sb. Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. 

Správně je odůvodněn text Přílohy č. 2, která je upravena z důvodu, že v praxi byly vydávány posudky, jenž neobsahovaly všechny podstatné náležitosti a z toho důvodu mnohdy docházelo ke kumulaci formálních nedostatků a častých rušení posudků. Jedním ze sporů také bývalo, zda se posuzovaná osoba vzdala či nevzdala práva na přezkoumání. Avšak tak, jak je navržen vzor uvedené Přílohy č. 2, nebude tento spor vyjasněn, kdy na jedné straně stojí poskytovatel a odborný posuzující lékař, ale často bez větších právních znalostí a na druhé straně posuzovaná osoba, popř. zaměstnavatel, bez odborných i právních znalostí.
 
Navrhujeme doplnění  podpisové kolonky o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku.
„Převzal dne 	                         podpis posuzované osoby

Převzal dne 		            podpis zaměstnavatele 

Vzdávám se práva na přezkoumání lékařského posudku
dne                                                                podpis posuzované osoby

Vzdávám se práva na přezkoumání lékařského posudku
dne                                                                podpis zaměstnavatele“

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
Ve vzoru uvedeno je uvedeno poučení, dle kterého práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát, a to písemným prohlášením o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku či ústním sdělením o vzdání se tohoto práva, o kterém se sepíše záznam do zdravotnické dokumentace a stvrdí se podpisy. V praxi tedy vždy není nutné, aby se vzdání se práva na odvolání bylo v lékařském posudku. Odvolání je možné učinit i jinými způsoby. Zároveň uvedené poučení je v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Královehradecký kraj

	53.
	K Příloze č. 2 k vyhlášky č. 79/2013 Sb.: 
Vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci uvádí mezi náležitosti lékařského posudku mj. podpis posuzujícího lékaře a razítko. Uvedené nekoresponduje to s vyhláškou č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci, dle které razítko a podpis lékaře nejsou náležitostmi lékařského posudku. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
Došlo k odstranění razítka. Avšak byť položka podpisu není uvedena ve vyhlášce č. 444/2024, vychází tak z § 16 vyhlášky č. 79/2013 Sb.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP


	54.
	Příloha č. 2 Profesní rizika
Část III. Vyšetření na tuberkulózu při posuzování zdravotní způsobilosti u osob ucházejících se o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, bez ohledu na kategorii práce.
Vstupní prohlídka: skiagram hrudníku
Odůvodnění: vzhledem k epidemiologické situaci a k nárůstu počtu pacientů s tuberkulózou včetně nárůstu počtu nemocných s multirezistentní formou tuberkulózy došlo k povinnosti poskytovatele zdravotních služeb při vstupní lékařské prohlídce u uchazečů o zaměstnání ze zemí s výskytem tuberkulózy vyšším než 40 případů na 100 tisíc obyvatel, provádět potřebná odborná vyšetření směřující k zamezení vzniku a šíření tuberkulózy a to metodou skiagram hrudníku.
Navrhovaná změna zlevní a zefektivní přístup k vyšetření a je dostatečná v tom, abychom dokázali identifikovat aktivní tuberkulózní onemocnění v této rizikové populaci.
	Akceptováno jinak. 
Vzhledem k navržené připomínce došlo pouze k odklonu v tom, že profesní rizika byla rozšířena, ale nejedná se o novou část III (profesní rizika takto na části rozdělena nejsou), avšak vyšetření na TBC je nově ukotveno jako profesní riziko v novém bodu 12. (v části II přílohy č. 1).

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Společnost pracovního lékařství ČLS JEP


	55.
	Příloha 1, část II. Profesní rizika
Zařadit znovu mezi profesní rizika položku "Činnosti epidemiologicky závažné:  provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh"
A. Nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci
Nejsou známy.
B. Nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě závěru odborného vyšetření, zejména
1. závažné duševní poruchy a poruchy chování,
2. nosičství, pokud cesta přenosu vylučuje bezpečný výkon činnosti  epidemiologicky závažné,
3. alkoholová nebo drogová závislost včetně závislosti v anamnéze.
Vstupní prohlídka: základní vyšetření
Periodická prohlídka: základní vyšetření
Výstupní prohlídka: v rozsahu periodické prohlídky
Následná prohlídka: 0. 

Odůvodnění: Po zrušení tzv. zdravotních průkazů nad osobami vykonávající činnosti epidemiologicky závažné není naprosto žádný zdravotní dohled, to je vnímáno zejména u osob zapojených v oblasti výroby, zpracování a distribuce potravin za riziko, které řada potravinářských podniků minimalizuje vlastním systémem preventivních cílených vyšetření.
	Neakceptováno.
Vzhledem k definici činností epidemiologicky závažných v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOVZ“) jde o velmi široký okruh činností. Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Jako kontraindikace je uvedeno nosičství dle ZVOZ, kdy § 53 podrobně upravuje postup u nosičů, tedy opatření k zamezení výkonu epidemiologicky závažné činnosti u nosičů je zajištěno. Další kontraindikace jsou pak závažné duševní poruchy a alkoholová či drogová závislost. Další kontraindikace jsou řešitelné nařízením mimořádné pracovnělékařské prohlídky ze strany zaměstnavatele (podezření na závažnou duševní poruchu či alkoholovou, resp. drogovou závislost, může učinit zaměstnavatel).

Společnost pracovního lékařství:
se zdůvodněním odmítnutí požadavku odborné společnosti nesouhlasíme.
Právě proto, ze šlo o velmi široký okruh činností, zúžili jsme jej na provozování stravovacích služeb, výrobu potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh a řádně odborně zdůvodnili. Nejde jen o tzv.  nosičství , ale o zdravotní stav osob, které v uvedených službách či výrobě a zpracování potravin mají pracovat. Spoléhat pouze na odpovědnost zaměstnavatelů je iluze.
Je zřejmé, že odborná hlediska nejsou brána na odpovídající zřetel, převažují názory jiné než odborné; v tom případě je plýtváním času zabývat se obdobným připomínkováním.

Ministerstvo zdravotnictví:
Ministerstvo nesouhlasí s tvrzením, že na odborná hlediska není brán zřetel. Naopak je cílem co nejvíce klást apel na preventivní opatření. Mnohé připomínky Společnosti akceptovány byly. 
K neakceptaci připomínky došlo z několika důvodů. 
1. Byť došlo ke zúžení pouze na stravovací služby (nikoli již na všechny činnosti epidemiologicky závažné, k odstranění položky z profesních rizik došlo předchozí novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb. s účinností od roku 2023), od té doby nebyly zjištěny problémy, které by změna způsobila, a to již uběhly 2 roky. Avšak ukážou-li se problémy, je možné položku do profesních rizik zařadit.
2. Periodické prohlídky jsou prováděny 1x za 2 roky. To neodráží aktuální stav zaměstnance, který se může po tu dobu změnit. 
3. Zrušení potravinářských průkazů není relevantní, neboť potravinářský průkaz se vydával na dobu neomezenou, tj. s doživotní platností. Rovněž tedy nezajišťoval to, že zaměstnanec je v bezinfekční či není nosičem v dalších letech. 
Společnost pracovního lékařství i tak se způsobem vypořádání dále nesouhlasí.

	Hospodářská komora ČR
	56. 
	Připomínka k § 12 odst. 1 
Požadujeme doplnit do ust. § 12 odst. 1 slova „, vznik nového rizikového faktoru“, takto: 
„(1) Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek, nebo pokud došlo ke změně druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, která je vykonávána za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance; odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce, vznik nového rizikového faktoru nebo přiřazení zaměstnance k dosud nezohledněné činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky.“.
Odůvodnění:
Nový faktor může vzniknout i bez přeřazení zaměstnance na novou práci např. změnou technologie a vyhláška tento případ nezohledňuje. Zde se nejedná ani o uvedenou možnost „přiřazení zaměstnance k dosud nezohledněné činnosti“ z důvodu, že faktor může přibýt i bez nové činnosti pro zaměstnance. Činnost může zůstat stejná, ale změnou technologie může vzniknout nový rizikový faktor, který nebyl u zaměstnance zohledněn. Doplněním se odstraní nejistota v této problematice.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak. 
Došlo k úpravě paragrafového znění tak, aby se mimořádná prohlídka týkala nejen „již zohledněného“ rizikového faktoru, ale všech „nových“. Upraven byl celý odstavec. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.
 

	
	57.
	Připomínka k § 12 odst. 2 písm. f) bod 3.
Požadujeme doplnit text v ust. § 12 odst. 2 písm. f) bod 3. takto:
„3. z jiných důvodů na dobu delší než 6 měsíců, s výjimkou výkonu práce v kategorii první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a nejde-li o práci nebo činnost, jejíž součástí je profesní riziko nebo nestanoví-li jiný právní předpis jinak5), nejedná-li se o přerušení výkonu práce z důvodu čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené nebo neplaceného volna bezprostředně navazujícího na čerpání rodičovské dovolené;“.
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit vyjmutí zaměstnanců v kategorii první, neboť k této prohlídce nevidíme důvod a bude v souladu s bodem 1, kde je tato skupina vyjmuta, a celkovou koncepcí změn pro zaměstnance v kategorii první, např. i změny v zákoně č. 373/2011 Sb., kde nejsou povinné vstupní prohlídky pro tuto kategorii.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	
	58.
	Připomínka k § 15 odst. 1 písm. c) 
Požadujeme text ust. § 15 odst. 1 písm. c) upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění, zejména dát požadavky na obsah žádosti do souladu s terminologií zákoníku práce.
Odůvodnění:
Některé náležitosti (druh práce / pracovní zařazení / konkrétní pracovní činnosti) jsou v praxi nejasné a činí velký problém, jak je vyplnit. Z pohledu pracovního práva je jasný pouze druh práce, což je základní náležitost pracovněprávních vztahů. Pojem pracovní zařazení sice zákoník práce používá, ale v různém slova smyslu, a není tak jasné, co je jím v tomto kontextu míněno. Údaj o konkrétní pracovní činnosti byl přidán nedávno a není vůbec jasný jeho vztah k předešlým dvěma údajům. Je třeba se vyhnout tomu, aby zaměstnavatel překládal několikastránkový popis, což se již dnes často děje. 
Zde by měly být náležitosti maximálně 2: (a) druh práce a (b) jeho bližší vymezení (viz § 37 odst. 1 písm. b) zákoníku práce), což jsou pojmy, které vyplývají z pracovního práva, a to s důrazem na činnosti, které mohou přinášet zdravotní rizika. Zároveň by měla být vydána metodika nebo alespoň popsáno v důvodové zprávě, co je tím myšleno.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno. 
Uvedené je v souladu s paragrafovým zněním. 
Doplňujeme, že rozdíl mezi pracovním zařazením a druhem práce je důležitý hlavně v pracovněprávních dokumentech (např. pracovní smlouva). I když znějí podobně, označují jiné věci. Druhem práce (co zaměstanec dělá) je zákonným pojmem. Jedná se o přesně vymezenou pracovní činnost. Uvádí se v pracovní smlouvě (§ 34 odst. 1 písm. a) zákoníku práce) – je to povinná náležitost.
Příklad: administrativní pracovník, učitel…
Pokud chce zaměstnavatel změnit druh práce, potřebuje souhlas zaměstnance.
Pracovní zařazení (na jakém úseku zaměstnanec pracuje), určuje místo v organizační struktuře firmy – není to zákonná povinnost. Nevyplývá ze zákoníku práce.
Bývá uvedeno v pracovním příkazu, vnitřním předpisu nebo dodatku.
Příklad: vedoucí směny, operátor linky 2…
Může se změnit bez nutnosti měnit smlouvu, pokud se nezmění samotný druh práce. Zaměstnavatel může zaměstnance přeřadit na jiné místo v rámci administrativní práce (např. na recepci), ale nemůže tě přeřadit na „skladníka“, protože by to byl jiný druh práce.


	
	59.
	Připomínka k Příloze č. 1 Části I bodu 2.1.1.
Požadujeme doplnit do názvu bodu 2.1.1. slova „s olovem“ takto:
„2.1.1. Lékařské prohlídky u rizikových prací s olovem“.
Odůvodnění:
Bez tohoto doplnění je název zavádějící a může být vysvětlován obecně pro každou rizikovou práci, i když je pod bodem 2.1. Olovo a jeho sloučeniny.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Došlo k upřesnění, aby byl zřejmé, že se jedná o rizikovou kategorii pro olovo. Navrhované znění by bylo možné vyložit dvojím způsobem. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	60. 
	Připomínka k Příloze č. 1 Části I bodu 2.1.2.
Požadujeme doplnit do názvu bodu 2.1.1. slova „s olovem“ takto:
„2.1.1. Lékařské prohlídky u rizikových prací s olovem, jež nejsou zařazeny mezi rizikové“.
Odůvodnění:
Bez tohoto doplnění je název zavádějící a může být vysvětlován obecně pro každou nerizikovou práci, i když je uveden pod bodem 2.1. Olovo a jeho sloučeniny, a to s důsledky na lhůty periodických prohlídek. Kolize by byla hlavně s ustanovením § 11 odst. 4, kde je uvedeno, že odstavec 2 nebo 3 se nepoužije, pokud je jiným právním předpisem nebo v příloze č. 1 této vyhlášky stanoveno jinak. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Došlo k upřesnění, aby byl zřejmé, že se jedná o rizikovou kategorii pro olovo. Navrhované znění by bylo možné vyložit dvojím způsobem.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	61. 
	Připomínka k Příloze č. 1 Části II bodu 11
Požadujeme upravit v bodu 11. rizikový faktor „4. pracovní polohy“ takto:
 „4. nepřijatelné pracovní polohy“.
Alternativně doplněním terminologie včetně definice do textu právního předpisu.
Odůvodnění:
Uvedený bod obsahuje pojem „pracovní polohy“. Tento se nikde jinde nevyskytuje, zřejmě se správně má jednat o „nepřijatelné pracovní polohy“. Z textu přílohy č. 1 tak není zřejmé, co uvedené profesní riziko znamená. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
V souladu s nařízením vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů, a navazující vyhláškou č. 432/2003 Sb. „kategorizační vyhláškou“. 
Jde o to, aby mezi profesní rizika patřily i nepřijatelné pracovní polohy, nikoli pouze polohy nepřijatelné.  

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	62. 
	Připomínka k Příloze č. 2 Vzor lékařského posudku
Požadujeme upravit vzor lékařského posudku ve smyslu níže uvedeného odůvodnění. 
Odůvodnění:
a) Ze vzoru není zřejmé, jak se vyplňuje souběh periodické a mimořádné prohlídky (viz § 12 odst. 6 vyhlášky a § 15 odst. 1 písm. d) za středníkem). Navrhujeme výslovně doplnit.  
b) V posudku dále nelze vyznačit případy, kdy posuzovaná osoba má různě dlouhé směny. Také není zřejmý postup, když se délka směny změní, ale ostatní údaje (rizikové faktory) zůstanou stejné. Podle všeho se nová prohlídka neprovádí, pak ale není zřejmé, proč má být tato informace v posudku uváděna. Navíc tento údaj nevyplývá z textu vyhlášky (§ 15).
c) Obdobně je tomu u týdenní pracovní doby, není zřejmé, proč má být v posudku uváděna.
d) Vzorový posudek vůbec nepočítá s tím, že by zaměstnanec mohl pracovat v kratší pracovní době, ačkoli zákoník práce striktně rozlišuje mezi stanovenou a kratší pracovní dobou.
e) Problém může být u zaměstnanců zaměstnaných na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP/DPČ), kteří žádnou týdenní pracovní dobu nemají, resp. jen maximální v rámci určitého časového období. Navíc tento údaj nevyplývá ze samotného textu vyhlášky.
f) Upozorňujeme, že termín „úvazek“ již zákoník práce a pracovněprávní předpisy neužívají.
g) Ve vzoru by mělo být uvedeno číslo občanského průkazu a důvod vydání posudku – viz § 44 odst. 2 písm. a) zákona o specifických zdravotních službách. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.
V případě souběhu periodické a mimořádné prohlídky, označí zaměstnavatel oba dva uvedené druhy v žádosti. K tomu není nutné vytvářet další položku. 
Jak ukázala praxe, je pro posouzení zdravotní způsobilosti k práci důležité uvádět i týdenní pracovní dobu. Byly případy, kdy zaměstnanec byl zdravotně způsobilý na snížený úvazek, avšak na plný úvazek již ne. 
V současném návrhu je již uvedena týdenní pracovní doba, kde je možné různě dlouhé směny uvést – v tomto směru byla doplněna i důvodová zpráva. 
Došlo k odstranění slova „stanovené“ týdenní pracovní doby tak, aby bylo jednoznačné, že mohou být psány i pracovní doby kratší. 
Vzhledem k tomu, že zákoník práce již slovo „úvazek“ nepoužívá, byl dán do závorky, neboť mnoho osob v praxi tento pojem užívá. 
Akceptováno byl doplnění číslo obřanského průkazu.

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.


	
	63. 
	Připomínka k § 16 odst. 2
Doporučujeme kromě vzoru lékařského posudku vytvořit i vzor žádosti o provedení lékařské prohlídky.
Odůvodnění:
Vytvoření vzoru lékařského posudku oceňujeme a považujeme tuto skutečnost za výrazně usnadňující aplikační praxi. Doporučujeme však zároveň vytvořit vzor žádosti o provedení lékařské prohlídky, neboť tuto budou zaměstnavatelé muset stále vytvářet. Přestože důvodová zpráva (k bodům 28 a 29) uvádí, že vzor posudku obsahuje i náležitosti žádosti a že zaměstnavatelé nebudou muset žádosti vytvářet samostatně, z normativního textu vyhlášky toto v žádném případě nevyplývá. Doporučujeme proto uvést jak v (a) samotném textu § 16 odst. 2, tak (b) příloze č. 2.
Případně připravit takový vzor dokumentu, ze kterého bude jednoznačně patrné, že se jedná o žádost i o posudek. Ostatně praxe takové dokumenty hojně používá, ale je nezbytné, aby to bylo jednoznačně uvedeno, byly uvedeny všechny náležitosti obou dokumentů a ty byly řádně distribuovány vůči všem dotčeným osobám.
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno.
V rámci zákonného zmocnění k návrhu novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 798) je v zmocňovacím ustanovení - § 52 písm. c) uvedeno – „c) náležitosti a vzor lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti,“
Vzhledem k tomu nelze tvořit dokument vzoru pro žádosti o posouzení zdravotního stavu posuzované osoby (pouze pro lékařskému posudku). A právě vzhledem k tomu, že již v praxi tyto dokumenty spojeny jsou, jsou rovněž spojeny i v nově ukotveném vzoru ve vyhlášce č. 79/2013 Sb. Takto definovaný vzor plně koresponduje s náležitostmi uvedenými v paragrafovém znění návrhu novely předmětné vyhlášky.
Z Vámi uvedených důvodů je již do vzoru uvedeno, kdo jakou část vyplňuje – kterou zaměstnavatel a kterou posuzující poskytovatel. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR
	64.
	K důvodové zprávě
Máme za to, že by z nadpisu bodů 2. obecné části důvodové zprávy měla být vypuštěna formulace „je-li vyhláška navrhována na základě tohoto zmocnění“ a z nadpisu bodu 3. obecné části důvodové zprávy formulace „pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky; zhodnocení se provede způsobem podle čl. 9 odst. 2 písm. e)“.
	Akceptováno
DZ upravena.

	
	65.
	K důvodové zprávě
V bodě 3. obecné části důvodové zprávy, týkajícím se zhodnocení slučitelnosti návrhu právního předpisu s právem EU, by měl předkladatel hodnotit výhradně soulad návrhu s právem EU. Posouzení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodním právem, včetně věty „Předkládaný návrh novely vyhlášky je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně Úmluvy č. 161 o závodních zdravotních službách, přijaté na konferenci Mezinárodní organizace práce z roku 1985.“ by měl být předmětem samostatného bodu důvodové zprávy.
	Akceptováno.
DZ upravena. 
Pouze doplňujeme, že zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána se v důvodové zprávě podle čl. 9 odst. 2 písm. f) LPV hodnotí pouze u zákona. U prováděcích právních předpisů tento aspekt hodnocení v čl. 14 LPV uveden není

	
	66.
	Dále, v bodě 3. obecné části důvodové zprávy předkladatel uvádí: „Některé navrhované změny nařízení vlády jsou prováděny v ustanoveních, která byla dříve vykázána jako transpoziční vůči některým ustanovením předpisů EU, avšak bez toho, aniž by došlo ke změnám způsobu transpozice dotčených předpisů EU. V tomto ohledu se návrh nařízení vlády dotýká těchto ustanovení předpisů EU:…“.
Tato pasáž je dle našeho názoru nevyhovující. Jednak je gramaticky chybná formulace „avšak bez toho, aniž by …“  a zřejmě i formulace „byla dříve vykázána“ by měla být spíše nahrazena souslovím „jsou t.č. vykazována“, jednak s ohledem na provedené výkaznictví nesedí formulace „V tomto ohledu se návrh vyhlášky dotýká těchto ustanovení předpisů EU“. Připomínáme, že pokud jde o provádění výkaznictví, lze rozlišovat zaprvé čistě legislativně-technické změny, které nemění věcně způsob transpozice určitého ustanovení směrnice EU (v takových případech není třeba provádět plné výkaznictví - podtrhávání, celex, vykázání v rozdílové tabulce, ale postačí avizovat změny uvedením ID návrhu u ustanovení, které bude měněno), a zadruhé změny, které jdou nad rámec čistě legislativně technických úprav a věcně mění způsob transpozice (v takových případech je nutno provést plné výkaznictví). Rozdílová tabulka (dále také „RT“) svědčí to tom, že návrh provádí i změny, které jdou nad rámec čistě legislativně technických úprav a věcně mění způsob transpozice. Proto by předkladatel neměl uvádět, že „návrh provádí změny …, aniž by došlo ke změnám ve způsobu transpozice“, aniž by jasně odlišil, kterých ustanovení předpisů EU se to týká, a aniž by uvedl ustanovení předpisů EU, jejichž promítnutí je měněno nejen v rovině legislativně-technické, ale i věcné. Uvedené požadujeme vyjasnit a důvodovou zprávu odpovídajícím způsobem upravit. V neposední řadě uvádíme, že výše citovaná část obsahuje i text „se návrh vyhlášky dotýká těchto ustanovení předpisů EU“, aniž by však následoval výčet konkrétních ustanovení; následuje výčet samotných předpisů EU. Požadujeme napravit. 
	Akceptováno.
DZ upravena. 

	
	67.
	K důvodové zprávě
V samotném výčtu ustanovení předpisů EU postrádáme čl. 1 bod 16 písm. b) Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci.
	Akceptováno. 

	
	68.
	K důvodové zprávě
Dále uvádíme, že § 5a stanoví výjimky z provádění vstupních a periodických prohlídek, především však z dohledu podle § 3 odst. 2,[footnoteRef:2] přičemž úprava vstupních a periodických prohlídek, jakož i dohledu (ten se týká i prací rizikových a prací s profesním rizikem), představuje z určité části transpozici požadavků práva EU. Postrádáme proto v důvodové zprávě náležité zdůvodnění toho, že nově navrhovaná úprava v § 5a nemůže nijak ohrozit stávající transpozici požadavků práva EU. [2:  Ustanovení § 3 odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. zní:
„(2) Dohled podle § 2 písm. c) se vykonává na pracovištích zaměstnavatele nejméně jedenkrát za 3 kalendářní roky, jde-li o práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí a čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen "riziková práce"), anebo jde-li o profesní riziko nebo jsou-li pro vykonávané práce stanoveny podmínky zdravotní způsobilosti jinými právními předpisy5). U ostatních prací zařazených v kategorii první a druhé podle zákona o ochraně veřejného zdraví se dohled provádí, pokud tak zaměstnavatel stanoví nebo pokud si jej vyžádá poskytovatel pracovnělékařských služeb; v těchto případech frekvenci stanoví zaměstnavatel v dohodě s poskytovatelem pracovnělékařských služeb s ohledem na charakter provozu a výskyt rizikových faktorů. Dohled se neprovádí zejména v dopravních prostředcích zaměstnavatele a v zařízeních, která jsou ve zkušebním provozu.“.] 

	Vysvětleno.
§ 5a se týká jen jmenovaných mimořádných situací, nejsou to žádné výjimky, které by platily za běžných podmínek, které upravují transponované evropské předpisy.

OKOM: 
Připomínku nepovažujeme za vypořádanou. Máme 2 dílčí otázky k zodpovězení: 
· zaprvé, bude postup podle § 5a ve svém důsledku znamenat, že se nebude plně postupovat podle určitých ustanovení, do kterých jsou promítnuty určité požadavky předpisy EU?
· zadruhé, pokud ano, na základě jaké právní argumentace, opírající se o konkrétní normy práva EU (vymezujících působnost harmonizačních předpisů EU, nebo obsažených v primárním právu EU a upravujících možnost výjimek se sekundárního práva EU) případně judikaturu Soudního dvora, předkladatel dovozuje, že se požadavky předpisů EU se situacemi jako je především nouzový stav nebo nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku.
V případě kladné odpovědi na otázku 1 je nezbytné právní argumentaci (dostatečné právní zdůvodnění) zmiňovanou v otázce druhé doplnit do bodu 3 důvodové zprávy.
Ministerstvo zdravotnictví:
S ohledem na tu skutečnost, že neexistuje jednotná evropská úprava, která by problematiku postupů při jmenovaných mimořádných stavech (konkrétně při nouzovém stavu, stavu ohrožení státu, válečném stavu nebo při nařízení mimořádných opatření při epidemii) předjímala a upravovala, a to ve vztahu k poskytovaným pracovnělékařským službám, považujeme za nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví, resp. ochrany zdraví zaměstnanců a dalších osob tuto problematiku explicitně upravit. Takový postup České republiky coby členského státu EU vnímáme plně v souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování EU („7. Při činnosti Unie je uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Odpovědnost členských států zahrnuje řízení zdravotnictví a zdravotní péče, jakož i rozdělování na ně vyčleněných zdrojů. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.“). Navrhovaná úprava plně zachovává princip proporcionality zvolených opatření, a to jak z pohledu časového, tak věcného. U rizikových prací se prohlídky provádět budou.  U prací v nerizikových kategoriích je stanovena pouze možnost je neprovádět s tím, že, pokud se tak poskytovatel a zaměstnavatel dohodnou i v těchto případech se mohou provádět standardním způsobem. Dále je třeba uvést, že obecně platí zásada, že role EU je v případě nejen zdravotních krizí především koordinační, přičemž konkrétní opatření v oblasti veřejného zdraví jsou dále v pravomoci vlád členských zemí, které zohledňují místní faktory, jako je vnitrostátní situace, sociální struktura a kapacita vnitrostátního zdravotnictví. Návrh tak v tomto případě stanovuje obecné preventivní pravidlo při případ řešení mimořádných situací tak, aby bylo zřejmé, jak během nich v otázce pracovnělékařských služeb postupovat.
Závěrem dodáváme, že i jiné členské státy mají obdobnou právní úpravu, kdy uvádíme např. Slovensko - zákon č. 355/2007 Z. z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov, konkr. § 30a odst. 10 až 12.

S OKOM proběhla další následná písemná diskuse s tím, že OKOM souhlasí se zasláním vyhlášky do další fáze legislativního procesu, kdy se k vyhlášce ještě finálně vyjádří v rámci svého stanoviska.

	
	69.
	K výkaznictví ve vlastním návrhu (v bodovém znění novely)
Pokud jde o nahrazení tzv. „nepravé vstupní prohlídky“ dalším případem mimořádné prohlídky (v případě změny druhu práce nebo před převedením na jinou práci, která je vykonávaná za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance - viz změny v § 10 a v § 12), uvádíme zaprvé, že zrušení § 10 odstavce 2 (viz novelizační bod 9.) samo o sobě nepředstavuje promítnutí (transpozici) určitého požadavku směrnice EU. V novelizačním bodě 9. proto není nutné podtržení, uvedení celexu a vykázání v rozdílové tabulce. Zadruhé však uvádíme, že úprava nově vkládaná do § 12 odst. 1 (nové případy mimořádné prohlídky) dle našeho názoru představuje mj. promítnutí požadavku čl. 45 odst. 3 písm. a) směrnice 2013/59/ES, jenž doposud pokrývalo ustanovení § 10 odst. 2. Požadujeme výkaznictví v tomto ohledu doplnit, nebo věc vyjasnit.
	Akceptováno. 

	
	70. 
	K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce je nutné opravit následující nedostatky.
Čl. 18 odst. 2 první až třetí pododstavec směrnice 2009/148/ES, vykázaný v rozdílové tabulce vůči změně § 7 odst. 2 písm. c) (novelizační bod 7.) je nezbytné uvést ve znění, jež odpovídá textu skutečně uvedenému v daném předpise EU.[footnoteRef:3] [3:  Uvedené ustanovení zní:
„2.   Posouzení zdravotního stavu každého zaměstnance musí být k dispozici před zahájením expozice azbestovému prachu nebo prachu z materiálů, které azbest obsahují.
Toto posouzení musí zahrnovat specifické vyšetření hrudníku. Příloha I uvádí praktická doporučení, na která mohou členské státy odkazovat pro účely klinického vyšetření zaměstnanců. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, kterými se mění příloha I za účelem jejího přizpůsobení technickému pokroku.
Pokud v řádně odůvodněných a výjimečných případech zahrnujících bezprostřední, přímé a závažné riziko pro fyzické zdraví a bezpečnost pracovníků a dalších osob je ze závažných a naléhavých důvodů nutné opatření ve velmi krátkém časovém rámci, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 18b.
Nové posouzení musí být k dispozici alespoň jednou za každé tři roky po celou dobu trvání expozice.
Pro každého zaměstnance je v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo zvyklostmi zavedena osobní zdravotní dokumentace.“.] 

	Akceptováno. 

OKOM: 
uvádí, že akceptováno, úpravu však neprovedl. 
Ve sloupci „CELEX“ by mělo být uvedeno celexové číslo nařízení 2019/1243, kterým bylo do čl. 18 odst. 2 směrnice 2009/148/ES vložené nové znění tohoto odstavce.
Ve sloupci Ustanovení může být uvedeno „Příloha, oddíl III, pododdíl 14., bod 2) (Čl. 18 odst. 2 směrnice 2009/148/ES)“ a ve sloupci Obsah se uvede aktualizovaný text čl. 18 odst. 2 směrnice 2009/148/ES, ve znění nařízení 2019/1243.
Upozorňujeme, že by správně měla být vypracována ST k nařízení 2019/1243 a v ST ke směrnici 2009/148/ES u čl. 18 odst. 2, 1. – 3. pododstavce a čl. 18 odst. 2, 4. pododstavce by měly být v sloupci Citace ustanovení uvedeny např. věty: „Ustanovení je irelevantní pro transpozici. Ustanovení bylo nahrazeno nařízením (EU) 2019/1243.“. Uvedené bude nutné co nejdříve napravit, ale připomínka bude vypořádána již po vyhovění předešlým dvěma odstavcům.

Ministerstvo zdravotnictví:
RT upravena podle dodatečného vyjádření v prvních dvou odstavcích. 
ST ke směrnici 2009/148 upravena.
K vypracování ST k nařízení 2019/1243 pouze dodáváme, že gestorem nařízení je Ministerstvo zahraničních věcí (bez dalšího spolugestora), které jej vyhodnotilo coby přímo aplikovatelné a bez vložení srovnávací tabulky.

Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí.

	
	71.
	K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce je nutné opravit následující nedostatky.
Ve vztahu ke změně § 7 odst. 2 písm. c) (novelizační bod 7.) je vykazována i příloha I směrnice 2009/148/ES, avšak ve znění před novelizací provedenou směrnicí (EU) 2023/2668 (jež nahradila znění bodu 1 příslušné přílohy novým zněním). Dle našeho názoru je pro vykázání relevantní pouze bod 3 přílohy I směrnice 2009/148/ES; body 1 a 2 uvedené přílohy I je dle našeho názoru vhodné vypustit. Má-li však předkladatel za to, že je nutné vykazovat i bod 1 přílohy I směrnice 2009/148/ES, upozorňujeme, že nutné vykázat čl. 1 bod 19 směrnice (EU) 2023/2668.
	Akceptováno. 
 

	
	72.
	K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce je nutné opravit následující nedostatky.
Pokud jde o § 10 a § 12, viz také výše připomínky k výkaznictví ve vlastním návrhu (bodovém znění). Chybí čára oddělující řádek tabulky vztahující se k § 11 odst. 2 a řádek tabulky vztahující se § 12. 
	Akceptováno.

	
	73.
	K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce je nutné opravit následující nedostatky.
Text § 14 odst. 2 v RT (s výjimkou textu „č. 1“) by neměl být uveden tučně. To platí i pro text návětí § 15 odst. 1. Vůči § 15 odst. 1 písm. c) by měl být vykázán pouze čl. 1 bod 16 směrnice (EU) 2022/431, který nahrazuje znění bodu 1 přílohy II směrnice 2004/37/ES novým zněním. Staré znění bodu 1 přílohy II směrnice 2004/37/ES tak není na místě vykazovat. Ve srovnávací tabulce ke směrnici 2004/37/ES by u bodu 1 přílohy II měla být místo transpoziční úpravy uvedena poznámka v tom smyslu, že ustanovení není relevantní pro transpozici a že bylo nahrazeno ustanovením článku 1 bodu 16 směrnice (EU) 2022/431.
	Akceptováno.

	
	74.
	Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Předloženého návrhu se dotýkají následující ustanovení předpisů EU: 
· čl. 8 odst. 1 první pododstavec směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS),
· čl. 14 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům, mutagenům nebo reprotoxickým látkám při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS) (kodifikované znění),
· čl. 18 odst. 2 první až třetí pododstavec a bod 2 a bod 3 přílohy směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (kodifikované znění),
· čl. 45 odst. 3 písm. a) a b), čl. 49 směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom,
· příloha, odstavec 14 (Zdravotní prohlídka) bod 1 směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF),
· čl. 1 bod 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci,
· čl. 1 bod 16 a bod 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci, a
· příloha II bod 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů.
	Vzato na vědomí.

	
	75.
	K nesplnění tzv. referenčních povinností
Upozorňujeme, že stávající poznámku pod čarou č. 1 je nutno aktualizovat. Upozorňujeme na čl. 3 druhý pododstavec směrnice (EU) 2024/869, čl. 2 odst. 3 směrnice (EU) 2023/2668, čl. 2 odst. 1 druhý pododstavec směrnice (EU) 2022/431 a čl. 14 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2002/44/ES - tato ustanovení ukládají členským státům, aby opatření přijatá členskými státy k provedení dotčené směrnice obsahovala odkaz na tuto směrnici (případně aby byla takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení). Plnění této tzv. referenční povinnosti se řídí čl. 48 LPV. Ohledně doplnění poznámky po čarou č. 1, pokud jde o shora uvedená ustanovení předpisů EU, je nutno provést i příslušné výkaznictví (podržení, celex, uvedení v RT a uvedení ID návrhu u ustanovení o referenční povinnost v ST). S ohledem na čl. 48 LPV je žádoucí doplnit poznámku pod čarou č. 1 i o čl. 18 odst. 2 první až třetí pododstavec směrnice 2009/148/ES a čl. 14 odst. 2 směrnice 2004/37/ES. V případě těchto dvou posledně zmiňovaných směrnic jde o „kodifikace“ (kodifikovaná znění). Kodifikovaná znění směrnic ustanovení o referenční povinnosti neobsahují, avšak vyhláška i návrh samotný promítají některé jejich požadavky. Mělo by tedy i v jejich případech postupováno podle čl. 48 LPV (s tím, že není nutné provádět žádné výkaznictví).
	Akceptováno. 
Výkaznictví ve smyslu připomínky je doplněno. Došlo k aktualizaci poznámky č. 1. 

OKOM: 
Poznámka pod čarou č. 1 je měněna návrhem jeho novelizačním bodem 1., proto by v RT měla být změna poznámky pod čarou č. 1 hned na začátku. Poznámka pod čarou č. 1 se mění jedním novelizačním bodem proto by měla být jenom jeden řádek buněk, který by na levé straně jednou uváděl nové znění poznámky pod čarou a na pravé straně by pak byla vykázána ustanovení několik předpisů EU.

K vlastnímu návrhu: Upozorňujeme, že v poznámce pod čarou č. 1 nemají být uváděny ustanovení o referenční povinnosti (jak tomu je v případě směrnice 2002/44/ES – proč je uvedena až na konci seznamu? - a dále u směrnic 2022/431, 2023/2668 a 2024/869). Má se uvést buď jen názvy předpisů EU, popřípadě opravdu vyhláškou č. 79/2013 Sb. promítnuté části předpisů EU (odkazy na konkrétní ustanovení či přílohy apod.).
Ministerstvo zdravotnictví:
Poznámka pod čarou č. 1 v návrhu vyhlášky upravena dle připomínky.
Do RT doplněn nový obsah poznámky pod čarou č. 1 a na druhé straně uvedeny celexy příslušných směrnic.
Připomínkové místo s vysvětlením souhlasí.

	
	76.
	K Čl. I, bodu 4 (§ 5a) návrhu
Ustanovení § 5a stanoví výjimky z provádění vstupních a periodických prohlídek, především však z dohledu podle § 3 odst. 2, přičemž úprava vstupních a periodických prohlídek, jakož i dohledu (ten se týká i prací rizikových a prací s profesním rizikem), představuje z určité části transpozici požadavků práva EU. Požadujeme vyjasnit, z jakých důvodů má předkladatel za to, že navrhovaná úprava v § 5a nemůže nijak dotknout stávající transpozice požadavků práva EU týkajících se dohledu nad zdravím zaměstnanců.
	Vysvětleno. 
§ 5a se týká jen jmenovaných mimořádných situací, nejsou to žádné výjimky, které by platily za běžných podmínek, které upravují transponované evropské předpisy.

OKOM: 
Připomínku nepovažujeme za vypořádanou. Máme 2 dílčí otázky k zodpovězení: 
-	zaprvé, bude postup podle § 5a  ve svém důsledku znamenat, že se nebude plně postupovat podle určitých ustanovení, do kterých jsou promítnuty určité požadavky předpisy EU?
-	zadruhé, pokud ano, na základě jaké právní argumentace, opírající se o konkrétní normy práva EU (vymezujících působnost harmonizačních předpisů EU, nebo obsažených v primárním právu EU a upravujících možnost výjimek se sekundárního práva EU) případně judikaturu Soudního dvora, předkladatel dovozuje, že se požadavky předpisů EU se situacemi jako je především nouzový stav nebo nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku.
V případě kladné odpovědi na otázku 1 je nezbytné právní argumentaci (dostatečné právní zdůvodnění) zmiňovanou v otázce druhé doplnit do bodu 3 důvodové zprávy.
Ministerstvo zdravotnictví:
S ohledem na tu skutečnost, že neexistuje jednotná evropská úprava, která by problematiku postupů při jmenovaných mimořádných stavech (konkrétně při nouzovém stavu, stavu ohrožení státu, válečném stavu nebo při nařízení mimořádných opatření při epidemii) předjímala a upravovala, a to ve vztahu k poskytovaným pracovnělékařským službám, považujeme za nezbytné v zájmu ochrany veřejného zdraví, resp. ochrany zdraví zaměstnanců a dalších osob tuto problematiku explicitně upravit. Takový postup České republiky coby členského státu EU vnímáme plně v souladu s čl. 168 odst. 7 Smlouvy o fungování EU („7. Při činnosti Unie je uznávána odpovědnost členských států za stanovení jejich zdravotní politiky a za organizaci zdravotnictví a poskytování zdravotní péče. Odpovědnost členských států zahrnuje řízení zdravotnictví a zdravotní péče, jakož i rozdělování na ně vyčleněných zdrojů. Opatření podle odst. 4 písm. a) se nedotýkají vnitrostátních předpisů o dárcovství nebo lékařském využití orgánů a krve.“). Navrhovaná úprava plně zachovává princip proporcionality zvolených opatření, a to jak z pohledu časového, tak věcného. U rizikových prací se prohlídky provádět budou.  U prací v nerizikových kategoriích je stanovena pouze možnost je neprovádět s tím, že, pokud se tak poskytovatel a zaměstnavatel dohodnou i v těchto případech se mohou provádět standardním způsobem. Dále je třeba uvést, že obecně platí zásada, že role EU je v případě nejen zdravotních krizí především koordinační, přičemž konkrétní opatření v oblasti veřejného zdraví jsou dále v pravomoci vlád členských zemí, které zohledňují místní faktory, jako je vnitrostátní situace, sociální struktura a kapacita vnitrostátního zdravotnictví. Návrh tak v tomto případě stanovuje obecné preventivní pravidlo při případ řešení mimořádných situací tak, aby bylo zřejmé, jak během nich v otázce pracovnělékařských služeb postupovat.
Závěrem dodáváme, že i jiné členské státy mají obdobnou právní úpravu, kdy uvádíme např. Slovensko - zákon č. 355/2007 Z. z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia a o zmene a doplnení niektorých zákonov, konkr. § 30a odst. 10 až 12.
S OKOM proběhla další následná písemná diskuse s tím, že OKOM souhlasí se zasláním vyhlášky do další fáze legislativního procesu, kdy se k vyhlášce ještě finálně vyjádří v rámci svého stanoviska.

	Svaz průmyslu a dopravy ČR

	77.
	K bodu 35,  Příloha č. 1, bod 2.21.  

Na konci textu v úvodní časti ustanovení bodu 2.21. navrhujeme doplnit slova „s výjimkou krátkodobých a občasných aplikací lepidel a těsnících materiálů v malých obalech při teplotě okolí“.

Odůvodnění 
Je známo, že diisokyanáty jsou klasifikovány zejména kvůli senzibilizačnímu potenciálu – mohou způsobit alergické reakce, astma nebo jiná chronická onemocnění dýchacích cest, i při nízkých koncentracích. Proto je jejich používání od 24. srpna 2023 omezeno dle přílohy XVII, bod 74 nařízení REACH. Nesmějí být  používány jako látky samotné, ve směsích nebo ve výrobcích, pokud uživatelé nejsou proškoleni. Toto platí pro průmyslové i profesionální použití. Zároveň od 24. srpna 2023 platí povinnost specifického školení pro všechny, kdo manipulují s diisokyanáty v souladu s nařízením REACH (EU) č. 2020/1149. Školení musí být doložené a pravidelně obnovované. Pro práci s nimi platí přísné podmínky, kromě vhodných OOP, např. zajistit větrání, odsávání par a minimalizovat vznik aerosolů, atd.  
Domníváme se, že i přes uvedená rizika, s ohledem na informovanost zaměstnanců, používání OOPP, by mělo být pro účely pracovnělékařských prohlídek rozlišováno, zda se jedná o pracovní pozici, kdy je výkon práce obvykle spojen s vystavením zaměstnance vlivu tohoto alergenu, a kdy jde o práce výjimečné - například, že zaměstnanec bude pověřen „postřikem“ dveří. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
Vzhledem k tomu, že se jedná o alergen, nelze zcela jednoznačně stanovit „bezpečnou“ hranici, kdy by se prohlídky neměly provádět. 

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	78.
	K bodu 24,  § 15, odst. 1 písm. c) 

Navrhujeme vypustit slovo „stanovené“ a ponechat pouze „týdenní pracovní doby“.


Odůvodnění:
Jde o formální úpravu, protože zaměstnanec nemusí vykonávat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, ale může mít sjednánu i kratší pracovní dobu (§ 80 ZP). 

Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	Úřad pro ochranu osobních údajů

	79.
	K důvodové zprávě nebo odůvodnění
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (dále jen „DPIA“) v oddílu 10 obecné části důvodové zprávy nebo odůvodnění (dále jen „oddíl“) je nezbytné přepracovat. Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Oddíl je třeba vyhodnotit standardně, postupem podle článku 4 odst. 1 písm. h) legislativních pravidel vlády. To znamená, že se musí nejprve popsat účel navrhovaného zpracování osobních údajů, poté návaznost na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů a nakonec se posoudí navrhované řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení. ÚOOÚ si dovoluje připomenout, že zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů byl od 25. května 2018 nahrazen Nařízením Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 (GDPR). Z tohoto důvodu nemůže být zákon č. 101/2000 Sb. uveden v oddílu. Dále je nutné v oddílu zdůvodnit dopad rozšíření okruhu osob, které mohou podat žádost k provedení lékařské prohlídky. Také je nutné stanovit, jak dlouho se má uchovávat čestné prohlášení osoby ucházející se o zaměstnání. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Důvodová zpráva byla doplněna. 
Dále doplňujeme, že při posuzování zdravotní způsobilosti v souladu s vyhláškou č. 79/2013 Sb. nedochází k novým postupům, jež by zasahovaly do ochrany osobních údajů.
Co se týče rozšíření okruhu osob, jež mohou žádat o posouzení zdravotní způsobilost k práci, je ponechán pouze ředitel (§ 14a odst. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb.). V tomto případě k rozšíření kruhu osob nedochází, neboť již dle současného znění tuto kompetenci ředitel má. 
Co se týče čestných prohlášení, bylo ustoupeno od jejich vyžadování, aby nedocházelo k dalším byrokratickým povinnostem. Již nyní jsou dle zákona č. 373/2011 Sb. (jeho novely účinné od 1. 6. 2025) jsou vstupní prohlídky dobrovolné. 
ÚOOÚ:
Trvá na připomínce, rozpor trvá. Pokud se ve výše uvedeném návrhu např. rozšiřují podmínky za kterých se provádí mimořádná prohlídka, potom není možné, aby bylo v oddílu napsáno v oddílu: „Návrh novely vyhlášky se nevztahuje k ochraně osobních údajů, neobsahuje nové návrhy zpracování osobních údajů ani nenavazuje na stávající nebo připravovaná zpracování osobních údajů.“. Podle Nařízením Evropského parlamentu a Rady 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 (GDPR) jsou zdravotní údaje klasifikovány jako „zvláštní kategorie osobních údajů“, které vyžadují zvláštní ochranu, protože mohou výrazně zasáhnout do práv a svobod subjektů údajů. Dále ÚOOÚ připomíná, že zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů byl od 25. května 2018 nahrazen GDPR. Z tohoto důvodu nemůže být zákon č. 101/2000 Sb. uveden v oddílu. ÚOOÚ také upozorňuje, aby se mohlo napsat, že je nově navrhovaná právní úprava v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů (ÚOOÚ předpokládá, že byl myšlen zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů) musel by být návrh prováděcím předpisem.  Jak již bylo napsáno v připomínce, oddíl je třeba vyhodnotit standardně, postupem podle článku 4 odst. 1 písm. h) legislativních pravidel vlády. To znamená, že se musí nejprve popsat účel navrhovaného zpracování osobních údajů, poté návaznost na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů a nakonec se posoudí navrhované řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení.
Ministerstvo zdravotnictví:
DZ opět upravena.
UOOÚ:
Trvá na připomínce, rozpor trvá. Pokud se ve výše uvedeném návrhu např. rozšiřují podmínky za kterých se provádí mimořádná prohlídka, potom není možné, aby bylo v oddílu napsáno v oddílu: „Rozsah poskytovaných osobních údajů v lékařských posudcích je nadále stejný a návrhem novely nedochází k jeho úpravě.“. Dále není možné aby v oddílu byl uveden první odstavec: „Nově navrhovaná právní úprava nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly v této oblasti identifikovány žádné negativní dopady. Návrhem novely nejsou dotčena práva a svobody fyzických osob.“. Každý dopad je apriori negativní, neexistují pozitivní dopady, je to pleonasmus (duplicitní vyjádření).
Ministerstvo zdravotnictví:
Kapitola 10 DZ byla opět upravena. 

	
	80.
	K jednotlivým ustanovením
Přílohy č. 2 a č. 3 uvést na samostatné stránce.
Odůvodnění:
Legislativní pravidla vlády čl. 29 odst. 2.
	Akceptováno

	Českomoravská konfederace odborových svazů

	81.
	K bodu 3. (§ 5 odst. 2 písm. e))
Požadujeme vysvětlení.
Odůvodnění:
Povinnost vést evidenci rizikových prací již pro zaměstnavatele vyplývá z § 40 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů. Není proto zřejmé, proč by tato evidence měla být vedena i v rámci dokumentace o pracovnělékařských službách.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Vysvětleno. 
Vzhledem k nutnosti transpozice Směrnice 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (článek 1 bod 16 písm. b) bylo doplněno, že součástí dokumentace o pracovnělékařských službách může být i evidence rizikových prací.  
Jedná se o úpravu tak, aby byla provedena plně transpozice směrnice. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	82.
	K bodům 10. až 13. (§ 11)
Požadujeme úpravu znění § 11 odstavce 2 takto:
„(2) Periodická prohlídka u zaměstnanců vykonávajících práci zařazenou podle zákona o ochraně veřejného zdraví 
 a) v kategorii první se provádí, pokud ji zaměstnavatel nebo zaměstnanec písemně vyžadují 
1. jednou za 6 let, nebo 
2. jednou za 4 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1, 
b) v kategorii druhé se provádí: 
1.  jednou za 4 roky, nebo 
2. jednou za 2 roky, jde-li o zaměstnance, který dovršil 50 let věku; poprvé se provede v návaznosti na periodickou prohlídku podle bodu 1, 
c) v kategorii druhé rizikové a kategorii třetí se provádí jednou za 2 roky, 
 d) v kategorii čtvrté jednou za 1 rok.“
Odůvodnění:
Důvodová zpráva k bodům 45 až 48 uvádí: „Vzhledem k výše uvedeného by měla být surveillance základním principem preventivního smyslu pracovnělékařských služeb, a tedy nedílnou součástí pracovnělékařských prohlídek. Zároveň je potřeba posílit cílenou zdravotní prevenci uvedeným nemocem z povolání, a to prostřednictvím obligatorními pracovnělékařskými prohlídkami.“
S tvrzením se zcela ztotožňujeme.
Důvodová zpráva dále uvádí: „V posledních letech více než 40 % profesionálních onemocnění pohybového aparátu končetin z přetěžování bylo hlášeno u pracovníků, jejichž práce byly v době šetření nemoci z povolání zařazeny do první nebo druhé nerizikové kategorie, případně práce nebyla kategorizována vůbec.“ 
Máme za to, že zmíněné údaje zcela jasně prokazují důvodnost zachování povinných periodických pracovnělékařských prohlídek v první a druhé kategorie rizika.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Vysvětleno. 
Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění vyhlášky č. 436/2017 Sb. (dále jen „vyhláška“), doznala od 1. 1. 2023 několik změn.
Předně došlo ke změně stanovení periodických pracovnělékařských prohlídek. Nově je umožněn fakultativní (nepovinný) přístup k periodickým prohlídkám u nerizikových prací, tzn. práce kategorie první a druhé. Výjimku tvoří práce v profesním riziku a práce, u nichž jsou součástí práce rizikové faktory, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, jak je uvedeno v příloze vyhlášky. Zaměstnavatel však stále může rozhodnout, že prohlídky i u těchto nerizikových prací zachová. Zaměstnavatel i zaměstnanec přesto může vyžadovat provedení periodické pracovnělékařské prohlídky. Pokud tedy zaměstnavatel periodickou prohlídku u zaměstnance bude vyžadovat, zaměstnanec se jí musí podrobit. V ust. § 11 odst. 7 vyhlášky č. 79/2013 Sb. je stanoveno, že vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky. Periodické prohlídky nebyly tak zrušeny, jen se změnil přístup k nim. 
Právě uvedené zakládá povinnost v případě profesních rizik i nadále periodické prohlídky provádět. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.
 

	
	83.
	K bodům 10. až 13. (§ 11)
Požadujeme úpravu znění § 11 odstavce 5 takto:
„(5) Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o:
a) práce zařazené do kategorie druhé rizikové, třetí nebo čtvrté podle zákona o ochraně veřejného zdraví,
b) práce v profesním riziku, nebo
c) pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje, jestliže je součet dob, po které je práce vykonávána, i opakovaně, delší než lhůty pro provedení periodické prohlídky podle odstavce 2 a 3, popřípadě podle jiného právního předpisu.“
Odůvodnění:
Důvodová zpráva k bodům 45 až 48 uvádí: „Vzhledem k výše uvedeného by měla být surveillance základním principem preventivního smyslu pracovnělékařských služeb, a tedy nedílnou součástí pracovnělékařských prohlídek. Zároveň je potřeba posílit cílenou zdravotní prevenci uvedeným nemocem z povolání, a to prostřednictvím obligatorními pracovnělékařskými prohlídkami.“
S tvrzením se zcela ztotožňujeme, a proto požadujeme rozšířit povinnost periodických prohlídek i na práce konané na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Právní povaha závazku totiž nijak neovlivňuje to, jaký má vliv na zdraví zaměstnance.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Akceptováno.
Došlo k doplnění k tomu, aby byly prováděny periodické prohlídky u rizikových prací. 

	
	
	K bodu 14. (§ 12 odst. 1)
Navrhujeme text „přiřazení zaměstnance k dosud nezohledněné činnosti“ změnit na „zařazení zaměstnance k dosud nezohledněné činnosti“.
Odůvodnění:
Navrhovaný termín považujeme za vhodnější z hlediska právní terminologie.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Akceptováno. 

	
	84.
	K bodu 42. (příloha č. 1 část I. bod 4.1.)
Požadujeme ponechat stávající text:
„Vstupní prohlídka: základní vyšetření, spirometrie, EKG, u osob nad 50 let věku zátěžové EKG“.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě předkladatel uvádí: „Povinná náplň ergometrie (zátěžové EKG) u osob nad 50 let věku u uvedených rizikových faktorů pracovních podmínek tyto předpoklady nenaplňuje, protože se jedná o zdlouhavé a ekonomicky nákladné vyšetřování, navíc s nízkou výtěžností. Dalším důvodem této změny je i nízká pravděpodobnost záchytu ischemické choroby srdeční u asymptomatických nemocných.“
Není nám známa studie či statistika, která by mohla sloužit jako podklad pro uvedené tvrzení.
„Rozsah minimální náplně lékařských prohlídek reflektuje současné možnosti realizace v praxi. Již nyní praxe ukazuje problematičnost tohoto vyšetření, neboť na toto vyšetření jsou dlouhé čekací lhůty, což přináší komplikace jak pro zaměstnavatele, zaměstnance i pro poskytovatele pracovnělékařských služeb.“  
Nemůžeme souhlasit s tím, aby právní úprava rezignovala na dlouhodobě exekutivou neřešené nedostatky českého zdravotnictví a zaměstnanci tuto neutěšenou situaci odnášeli svým zdravím.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Neakceptováno. 
Uvedená úprava vychází z praxe posuzujících lékařů. Zároveň to, že již vstupní prohlídka nebude obsahovat uvedená vyšetření (striktně u všech, kdy jejich provedení není účelné), je možné, a je posuzující lékař vyšetření může indikovat, jak vyplývá z § 7 odst. 2 písm. d) vyhlášky č. 79/2013 Sb. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	85.
	K bodu 43. (příloha č. 1 část II. bod 2.)
Požadujeme vysvětlení, případně doplnění odkazu na relevantní právní úpravu.
Odůvodnění:
Správně se upravují profesní rizika v souladu s novou právní úpravou bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení ve smyslu zákona č. 250/2021 Sb. Vznášíme však otázku, zda by nebylo přesnější uvést u činnosti „obsluha jeřábů a zdvihadel s ručním a motorickým pohonem“ odkaz na nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů. Důvodem je vyjasnění toho, zda toto rozšíření profesních rizik se týká i zdvihadel, u kterých není splněna podmínka vyhrazeného technického zařízení. Zmínka v důvodové zprávě nemusí být dostačující.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Akceptováno.  

	
	86.
	K bodu 47. (příloha č. 1 část II. bod 11. podbody 1 až 5)
Stanovení této povinnosti pro školy znamená vyžadovat ke každé látce bezpečnostní list a posoudit uvedené H-věty. Z důvodu přidání rizika vyplývající z pracovní polohy, lokální svalové zátěže a vibrace navrhujeme, aby byly všechny práce, kterých se to dotýká zařadit do druhé kategorie profesního rizika.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Neakceptováno. 
Z připomínky není zřejmé, co je požadováno, nenavrhuje ani návrh úpravy. Druhá kategorie profesního rizika neexistuje. 

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	87.
	K bodu 49. (nová příloha č. 2)
Předkladatel s ohledem na negativní zkušenost se stavem náležitostí lékařského posudku novelou vyhlášky stanovuje vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci. Toto rozhodnutí lze jedině vítat. Doporučujeme však v tomto vzoru udělat dvojici drobných úprav:
a) Navrhujeme u druhu požadované prohlídky rozšířit uvedené prohlídky o „souběh periodické a mimořádné prohlídky“ stejně jako to stanovuje § 15 odst. 1 písm. d) vyhlášky v případě žádosti.
b) Podle ustanovení § 44 odst. 2 písm. a) zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, se v případě prokazatelného předání lékařského posudku osobě, která o posouzení zdravotní způsobilosti k práci požádala, uvádí číslo občanského průkazu nebo jiného dokladu totožnosti. Z tohoto důvodu navrhujeme tuto náležitost uvést k podpisu zaměstnavatele.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Akceptováno částečně. 
a) V případě souběhu je možné provést označení obou druhu prohlídek. 
b) Akceptováno 

Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	88.
	Nad rámec návrhu
Příloha č. 1 Část II. Profesní rizika
Vzhledem k otevření seznamu profesních rizik považujeme za nesprávné, že činnosti epidemiologicky závažné byly novelou vyhlášky (vyhláška č. 452/2022 Sb.) s účinností od 1. 1. 2023 vyňaty ze seznamu těchto rizik. Z tohoto důvodu s ohledem na hygienu pokrmů a nebezpečí šíření přenosných nemocí doporučujeme toto profesní riziko zpátky vrátit do výčtu profesních rizik.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	Neakceptováno.
Vzhledem k definici činností epidemiologicky závažných v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZOVZ“) jde o velmi široký okruh činností. Za činnosti epidemiologicky závažné se považují provozování stravovacích služeb, výroba potravin, zpracování potravin, uvádění potravin na trh, výroba kosmetických přípravků, provozování úpraven vod a vodovodů, provozování holičství, kadeřnictví, pedikúry, manikúry, solária, kosmetických, masérských, regeneračních nebo rekondičních služeb, provozování živnosti, při níž je porušována integrita kůže. Jako kontraindikace je uvedeno nosičství dle ZVOZ, kdy § 53 podrobně upravuje postup u nosičů, tedy opatření k zamezení výkonu epidemiologicky závažné činnosti u nosičů je zajištěno. Další kontraindikace jsou pak závažné duševní poruchy a alkoholová či drogová závislost. Další kontraindikace jsou řešitelné nařízením mimořádné pracovnělékařské prohlídky ze strany zaměstnavatele (podezření na závažnou duševní poruchu či alkoholovou, resp. drogovou závislost, může učinit zaměstnavatel).
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy


	89.
	K celému materiálu: 
Novela zavádí možnost souběžného posouzení k praktickému vyučování a praktické přípravě spolu s posuzováním zdravotní způsobilosti ke vzdělávání. Není specifikováno, za jakých podmínek bude umožněno toto souběžné posouzení provádět či vyžadovat, nadto školský zákon umožňuje prokazování zdravotní způsobilosti při přijímání do středních škol pouze na základě nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání. Je proto nutné koordinovat novelizované znění vyhlášky s návrhem novely uvedeného nařízení vlády, jehož účinnost MŠMT plánuje od 1. 9. 2025. Aby bylo možné souběžné posouzení i pro praktické vyučování nebo praktickou přípravu vyžadovat již v rámci přijímacího řízení, musí tak stanovit nařízení vlády č. 211/2010 Sb.
Připomínka zásadní.
	Vzato na vědomí. 
K tomu doplňujeme, že souhlasíme s tvrzením, že je nutno koordinovat jednotlivé právní předpisy, aby byla zajištěna provázanost mezi nimi. Uvedený vzor však vychází z návrhu novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, jež je zahrnuta do sněmovního tisku 798 (novela zákona č. 372/2011 Sb.) a jehož účinnost je plánována od 1.1.2026. 
Vzhledem ke komplikovanosti souběžného posuzování byl ukotven pouze vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. Další vzory budou doplněny po další novele zákona č. 373/2011 Sb. a Vámi uvedeného nařízení vlády č. 211/2010 Sb.
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.


	
	90.
	K materiálu, § 14a odst. 1 písm. a): 
Předmětné ustanovení zavádí lékařskou prohlídku uchazeče o vzdělávání ve střední škole nebo vyšší odborné škole včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. Odst. 1 písm. b) ponechává zdravotní prohlídku před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu. Aby byla naplněna podmínka administrativní a finanční úlevy, navrhujeme omezit vykonání této prohlídky na případy, kdy nedošlo k souběžnému posouzení zdravotní způsobilosti před prvním zařazením na praktické vyučování nebo praktickou přípravu dle písm. a).
Připomínka zásadní.
	Vysvětleno. 
V § 14a jsou definovány druhy lékařských prohlídek ke vzdělávání nebo v průběhu vzdělávání, a to
1. U uchazečů o vzdělávání
2. V průběhu vzdělávání
3. Možné souběžné posouzení (při posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání je zároveň posouzena zdravotní způsobilost i k praktické přípravě, praktickému vyučování).

Podmínky provedení souběžného posouzení jsou uvedeny v návrhu novely zákona č. 373/2011 Sb. (sněmovní tisk 798).

Byť odst. 1 v písm. b) již říká, že posouzení se neprovádí před prvním zařazením na praktické vyučování/praktickou přípravu, nestanovuje-li tak zákon, z čehož již i vyplývá, že pokud je provedeno v rámci souběžného posouzení, znovu se prohlídka neprovádí, bylo doplněno upřesnění do tohoto písm. b) tak, aby bylo zřejmé, že se uvedené vztahuje i na situace, kdy posouzení zdravotní způsobilosti žáka/studenta bylo provedeno již v rámci souběžného posouzení. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

	
	91.
	K materiálu, Příloha č. 3: 
Zdravotní posudek pro posouzení zdravotní způsobilosti ke vzdělávání umožňuje vydat posudkový závěr pouze ve formě zdravotně způsobilý/zdravotně nezpůsobilý. Pro posudkový závěr c) a d) v příloze č. 3 je tedy nutné vložit označení, že jej není možné stanovit pro druh prohlídky „vstupní". Při souběžném posouzení zdravotní způsobilosti není možné, aby došlo k rozporu mezi posudkovým závěrem ke vzdělávání a posudkovým závěrem pro praktické vyučování a přípravu. V rámci přijímacího řízení totiž platí, že podmínkou pro přijetí je lékařský posudek se závěrem „je zdravotně způsobilá“. Posudek se závěrem, že osoba „je zdravotně způsobilá s podmínkou“ v přijímacím řízení znamená, že osoba nesplňuje podmínky, a vede k nepřijetí. Dále doporučujeme v rámci této přílohy nahradit zkratku „IČ“ zkratkou „IČO“, a to jednak s ohledem na konzistenci s ostatními přílohami, ale zejména ve vztahu k zákonu č. 111/2009 Sb.
Připomínka zásadní.
	Vysvětleno. 
Jak vyplývá z názvu vzoru (Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě) jedná se pouze o vzor k praktickému vyučování a k praktické přípravě, vzor k souběžnému posouzení není touto novelou vyhlášky č. 79/2013 Sb. zaveden. 
IČ bylo změněno na IČO. 
Připomínkové místo se způsobem vypořádání souhlasí.

2