Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA

Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), ve znění pozdějších předpisů


OBECNÁ ČÁST

1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních 
principů

Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), dále jen „vyhláška č. 79/2013 Sb.“, je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o specifických zdravotních službách“). Dané právní předpisy tvoří základ pro ochranu zdraví při práci z pohledu tzv. zdravotní způsobilosti. Definují náplň, rozsah, formu a další požadavky na provádění a poskytování pracovnělékařských prohlídek jako součást pracovnělékařských služeb. 

Návrhem vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., dojde k novému stanovení některých postupů v poskytování pracovnělékařských služeb (konkrétně posuzování zdravotní způsobilosti k práci) v případě vyhlášení krizových stavů (mimo stavu nebezpečí) či nařízení mimořádných opatření dle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“). 

V rámci řešení pandemie způsobenou onemocněním covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2, byla zjištěna nedostatečná pružnost pracovnělékařských služeb. Pracovnělékařské služby mohou nově využívat vzdálených informačních a komunikačních technologiích. V průběhu pandemie onemocnění covid-19 v České republice se osvědčilo nahrazení potvrzení zdravotní způsobilosti na základě čestného prohlášení zaměstnance, jež se pojilo s využitím formuláře. Platnost čestných prohlášení nahrazujících lékařské prohlídky, resp. posudky, by se prodloužila na určitou dobu po skončení (ode dne skončení) krizového stavu nebo mimořádného opatření. Takovéto krizové opatření Vláda ČR nařídila usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020. Prodlužována byla platnost posudků o zdravotní způsobilosti k práci vydávaných v rámci pravidelných periodických prohlídek zaměstnanců. Vyplývá to vše z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. května 2020. U prací, jež nejsou zařazeny do kategorie rizikové dle zákona o ochraně veřejného zdraví, a jejichž součástí není činnost, jež by omezovala či vylučovala zdravotní způsobilost k práci, by se tato možnost dala využít.

V případě vyhlášení některého z krizových stavů – nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu dle krizových právních předpisů (ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění pozdějších předpisů či zákona č. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů) nebo nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku dle zákona o ochraně veřejného zdraví, bude upraveno poskytování pracovnělékařských služeb, bude-li tento stav nebo opatření vyhlášeno pro celé území České republiky. Cílem je zejména zajištění kontinuity provádění lékařských prohlídek. Návrhem jsou upraveny lékařské prohlídky v tzv. nerizikových prací, tedy těch, jež jsou dle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do kategorie první a druhé. Změny, které lze v těchto stavech či opatřeních využít, budou použity k možnosti jejich alternativního poskytování. Například poradenství by bylo prováděno dálkovým způsobem.

V praxi se objevovalo množství aplikačních obtíží v rámci přílohy vyhlášky, jež stanovuje rizikové faktory a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky, včetně profesních rizik, a proto je nutné přílohu zpřesnit, zjednodušit a zároveň aktualizovat dle současného vědeckých poznatků v dané oblasti, zapracování nadnárodních předpisů a poznatků zjištěních z praxe. 

Dle antibyrokratického balíčku III byl ukotven vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci a vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě do nových příloh vyhlášky. 


2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je 
navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání, je-li vyhláška navrhována na základě tohoto zmocnění

Předložený návrh novely vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 79/2013 Sb., respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění podle zákona o specifických zdravotních službách, ve znění poslední novely zákona, která je v současnosti v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně.


3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie (čl. 2 odst. 1 písm. a), f) a g) metodických pokynů), pokud se na vztahy, jež mají být předmětem právní úpravy, vztahují, s uvedením těchto předpisů Evropské unie, judikatury soudních orgánů Evropské unie a obecných právních zásad práva Evropské unie a jejich základní charakteristiky; zhodnocení se provede způsobem podle čl. 9 odst. 2 písm. e)

Některé navrhované změny vyhlášky jsou prováděny v ustanoveních, která byla dříve vykázána jako transpoziční vůči některým ustanovením předpisů EU, avšak bez toho, aniž by došlo ke změnám způsobu transpozice dotčených předpisů EU. V tomto ohledu se návrh vyhlášky dotýká těchto ustanovení předpisů EU:

· Směrnice Rady 2013/59/EURATOM, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES ze dne 29. dubna 2004 o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (šestá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice Rady 89/391/EHS)
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/431 ze dne 9. března 2022, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/44/ES ze dne 25. června 2002 o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví před expozicí zaměstnanců rizikům spojeným s fyzikálními činiteli (vibracemi) (šestnáctá samostatná směrnice ve smyslu čl. 16 odst. 1 směrnice 89/391/EHS)
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/148/ES ze dne 30. listopadu 2009, o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci
· Směrnice Rady 2014/112/EU ze dne 19. prosince 2014, kterou se provádí Evropská dohoda o úpravě některých aspektů úpravy pracovní doby v odvětví vnitrozemské vodní dopravy uzavřená Evropským svazem vnitrozemské plavby (EBU), Evropskou organizací lodních kapitánů (ESO) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF)
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů

Předkládaný návrh novely vyhlášky je rovněž v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, a to včetně Úmluvy č. 161 o závodních zdravotních službách, přijaté na konferenci Mezinárodní organizace práce z roku 1985. 

Předložený návrh novely vyhlášky je v souladu s obecnými právními zásadami práva EU. 

Návrh novely vyhlášky je s právem EU plně slučitelný. Navrhovaných úprav se judikatura soudních orgánů EU nedotýká. 

4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny

Vyhláška č. 79/2013 Sb. upravuje obsah a rozsah pracovnělékařských služeb, posuzování zdravotní způsobilosti ve vztahu k práci nebo službě a posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a v průběhu vzdělávání, s výjimkou posuzování zdravotní způsobilosti ke sportu a tělesné výchově. Vyhláška ve své příloze definuje rizikové faktory pracovních podmínek a nemoci, které při výskytu těchto faktorů vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k práci, dále také rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky, a v druhé části přílohy uvádí tzv. profesní rizika. 
Popsaná problematika je v českém právním řádu již upravena vyhláškou č. 79/2013 Sb. Jedná se o zavedené a funkční řešení.
Zkušenosti s pandemií způsobenou onemocněním covid-19 však ukázaly nedostatečně zajištěnou pružnost pracovnělékařských služeb. Změna proto navrhuje v rámci krizových stavů či nařízených mimořádných opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví možnost provádění alternativního poskytování poradenství, dohled bude po dobu trvání stavu či opatření pozastaven, což platí pro některé druhy pracovnělékařských prohlídek, a to zejména v tzv. nerizikových kategoriích. Zároveň zůstane zajištěna kontinuita provádění pracovnělékařských prohlídek u rizikových prací (dle zákona o ochraně veřejného zdraví). Dohled bude pozastaven po dobu trvání krizového stavu či mimořádného opatření.  

Dále je nutné provést zjednodušení přílohy vyhlášky, a to zejména u tzv. profesních rizik, která se jeví v současné praxi velmi těžko uchopitelná. Zároveň jejich současné stanovení není dostatečně flexibilní, a to i vzhledem k např. stále nově (a rychle) přibývajícím klasifikacím chemických látek nebo směsí. Demonstrativní výčet konkrétních chemických látek se tak jeví jako značně nevyhovující. Některá profesní rizika byla rozšířena např. o osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických plynových, elektrických a tlakových zařízení, montáže a opravy vyhrazených technických plynových zařízení, které doposud vyhláška nereflektovala. 

Vzhledem k projednávané novele zákona č. 373/2011 Sb. je nutno reflektovat navrhované změny do prováděcího předpisu, jímž je vyhláška č. 79/2013 Sb.  
Dle antibyrokratického balíčku III byl ukotven vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci do přílohy vyhlášky, neboť v praxi často docházelo k tomu, že lékařské posudky nesplňovaly veškeré požadavky na jeho jejich obsah. 

V rámci dalšího snižování byrokracie došlo ke sloučení náležitostí žádosti o provedení prohlídky s náležitostmi lékařského posudku – lze tak vydat pouze jeden dokument, čímž se sníží časová i administrativní zátěž.


5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní 
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky

Realizace uvedeného návrhu vyhlášky nebude mít negativní hospodářský ani finanční dopad na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty.

Navržená řešení vychází především z dosavadní praxe a problémů vzniklých při aplikaci vyhlášky. Návrh novely nepřinese žádné zvýšené náklady pro poskytovatele zdravotních služeb, plátce zdravotního pojištění ani pro státní rozpočet a ani na podnikatelské prostředí. Byť se vyhláška tohoto sektoru (zaměstnavatelů) přímo dotýká, nebude na něj mít přijetí návrhu novely vyhlášky významný dopad. Dopad lze předpokládat na ty zaměstnavatele, kterých se budou týkat nově definovaná profesní rizika. Novelou dochází k precizaci ustanovení, které jsou již ve stávajícím znění vyhlášky. 


6. Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora

Návrhem novely vyhlášky není zakládána veřejná podpora. 


7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob

Návrh novely se může týkat fyzických osob, jsou-li zaměstnanci, a právnických osob, jsou-li zaměstnavateli. 
Povinnosti se budou týkat těch zaměstnavatelů, na jejichž pracovištích se budou vyskytovat profesní rizika, resp. se objeví nově dle návrhu novely. Zpravidla se jich povinnost provádět pracovnělékařské prohlídky týká, zejména co se týče chemických látek a směsí na pracovišti. 
Naopak lze očekávat zvýšený nárůst obligatorního provádění pracovnělékařských prohlídek u prací zařazených do kategorie druhé pro lokální svalovou zátěž.  Zaměstnanci jsou povinni tyto prohlídky absolvovat, jak vychází ze zákona o specifických zdravotních službách. 

8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí

Návrh novely vyhlášky nemá negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby slabé, osoby se zdravotním postižením, národnostní menšiny nebo dopady na ochranu práv dětí, neboť jejich práva a povinnosti neupravuje. 

Návrh nemá žádné negativní dopady na životní prostředí.


9.  Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu 
diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Vyhláška neobsahuje ustanovení, která by porušovala nebo se jinak dotýkala zásady zákazu diskriminace a současně neporušuje zásady rovnosti mužů a žen, neboť je genderově neutrální.


10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Návrh novely vyhlášky se nevztahuje k ochraně osobních údajů, neobsahuje nové návrhy zpracování osobních údajů ani nenavazuje na stávající nebo připravovaná zpracování osobních údajů.
 
Nově navrhovaná právní úprava nemění dosavadní praxi v oblasti ochrany soukromí a osobních údajů a je v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů nebyly v této oblasti identifikovány žádné negativní dopady.

Poskytovatelé zdravotních služeb vedou o adresátech právní úpravy záznamy pouze 
ve zdravotnické dokumentaci v souladu se zákonem o ochraně osobních údajů. Tito poskytovatelé zdravotních služeb vystupují jako zpracovatelé osobních údajů pacientů se všemi právy a povinnostmi, které vyplývají z příslušných právních předpisů. Těmito právními předpisy jsou především Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů 
a o zrušení směrnice 95/46/ES (GDPR), zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, zákon o zdravotních službách a vyhláška č. 444/2024 Sb., o zdravotnické dokumentaci.


11.  Zhodnocení korupčních rizik

Navrhovaná právní úprava s sebou nepřináší zvýšení korupčního rizika.   

12.  Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu

Návrh novely vyhlášky nemá žádný negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu. 


13. Hodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů

Návrh novely vyhlášky nepředpokládá žádné negativní dopady na rodiny.


14.  Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky

Návrh novely vyhlášky neočekává dopady na rozvoj územních samosprávných celků. Návrh změny nepředpokládá dopady na územní samosprávné celky. 


15. Hodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé 
legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)

Navrhovaná právní úprava se oblasti digitálně přívětivé legislativy nijak nedotýká.


ZVLÁŠTNÍ ČÁST


K novelizačnímu bodu 1
Došlo ke sjednocení pojmu „rizikový faktor pracovních podmínek“ (nikoli rizikový faktor pracovního prostředí), jak je uvedeno i v dalších právních předpisech, zejména v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, a v zákoně č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

K novelizačním bodům 1, 5, 7, 8, 12, 19
Legislativně-technická úprava související s doplněním dalších příloh do vyhlášky. Dochází tedy k označení stávající přílohy jako na příloha č. 1.

K novelizačnímu bodu 2
Legislativně-technická úprava související s následným doplněním nového písmene e) do § 5 odstavce 2.

K novelizačnímu bodu 3
Vzhledem k nutnosti transpozice Směrnice 2023/2668 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2009/148/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí azbestu při práci (článek 1 bod 16 písm. b) bylo doplněno, že součástí dokumentace o pracovnělékařských službách může být i evidence rizikových prací.  

K novelizačnímu bodu 4
Návrh zakotvuje nový § 5a, v rámci kterého jsou stanoveny zvláštní postupy v poskytování pracovnělékařských služeb, a to jak u posuzování zdravotní způsobilosti k práci, zajištění dohledu na pracovišti včetně poradenství během vyhlášení nouzového stavu, stavu ohrožení státu, válečného stavu nebo nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku, jsou-li tyto stavy a opatření vyhlášeny pro celé území České republiky. Uvedené tedy neplatí pro stavy a opatření, jež jsou vyhlášeny na krajské úrovni či pro část území České republiky.
Obecně lze říci, že provádění pracovnělékařských prohlídek bude odlišné dle druhu prohlídky a dle zařazení práce do kategorie. Poradenství bude možné poskytovat alternativně (využití online připojení, aj.).
Cílem je zajištění kontinuity provádění pracovnělékařských prohlídek s ohledem na míru rizikovosti pracovního prostředí na zdraví zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že práce, jež jsou zařazeny mezi rizikové dle § 39 zákona o ochraně veřejného zdraví, jsou ty, při nichž je nebezpečí vzniku nemoci z povolání nebo jiné nemoci související s prací (a jedná se o práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté a dále práce zařazené do kategorie druhé, o níž takto rozhodne příslušný orgán ochrany veřejného zdraví nebo tak stanoví zvláštní právní předpis), nejsou změnou dotčeny a jejich provádění i v rámci vyhlášení některého krizového stavu nebo v případě nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jeho vzniku trvá povinnost na jejich provádění. 
V rámci pandemie covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2, Česká republika v porovnání s jinými členskými státy Evropské Unie patřila mezi ty země, které nejrazantněji omezily poskytování pracovnělékařských služeb. 

Dle odst. 1 písm. a) v případě vzniku pracovněprávního vztahu, tedy u pracovního poměru a u právních vztahů založených dohodou o prací konaných mimo pracovní poměr, a dále u vztahů obdobných vztahu pracovněprávnímu (např. služební poměr) v době trvání krizového stavu (nouzového stavu, stavu ohrožení státu nebo válečného stavu) nebo v případě nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jeho vzniku u prací zařazených dle zákona o ochraně veřejného zdraví, je-li pro celé území České republiky, je omezeno provádění vstupních prohlídek, a to u prací, které jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do kategorie první nebo druhé a zároveň jejichž součástí není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky omezující zdravotní způsobilost k práci (tedy součástí práce nejsou tzv. profesní rizika dle této vyhlášky). Byť již nyní je fakultativní přístup u prací zařazených do kategorie první a bez tzv. profesních rizik, nebo pokud tak jiný právní předpis nestanoví, je cíleno na to, aby nedocházelo k jejich provádění plošně. 
Pro tyto případy je možné nahradit vstupní prohlídku čestným prohlášením, a to zejména pro kategorii druhou, pro kterou je i nadále povinné provádět vstupní prohlídky. Čestná prohlášení byla využívána i v době nouzového stavu vyhlášeného v České republice z důvodu pandemie způsobené novým koronavirem SARS-CoV-2 způsobující onemocnění covid-19. Zaměstnavatel je totiž dle § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, povinen nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti. Čestné prohlášení má platnost nejdéle do uplynutí 90 dnů ode dne následujícího po skončení mimořádného opatření nebo krizového stavu. Na toto navazuje přechodné ustanovení, které stanoví, že do stejné doby má být provedena vstupní prohlídka, která nebyla provedena kvůli vyhlášenému stavu nebo opatření. To platí pro práce zařazené do kategorie druhé dle zákona o ochraně veřejného zdraví. 

V odst. 1 písm. b) je stanoveno, že periodické prohlídky dle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se neprovádějí u prací, které jsou dle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny do kategorie první a druhé za současného splnění, že jejich součástí není činnost, jež by omezovala zdravotní způsobilost k práci (dle přílohy č.1 vyhlášky). Byť v současné době je možný fakultativní přístup k tomuto druhu pracovnělékařských prohlídek, v rámci krizového stavu nebo nařízení mimořádného opatření dle zákona o ochraně veřejného zdraví z důvodu zajištění opatření při epidemii či nebezpečí jejího vzniku, je i tak jejich provádění pozastaveno, pokud dále není uvedeno jinak.  
Periodické lékařské prohlídky se provedou do uplynutí 180 dnů ode dne následujícího po dni ukončení krizového stavu nebo mimořádného opatření, jak vyplývá z nově stanoveného přechodného ustanovení. Takovéto krizové opatření Vláda ČR nařídila usnesením vlády č. 194 ze dne 12. března 2020. Vyplývá to vše z mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 13. května 2020.

V případě vyhlášení krizového stavu nebo nařízení mimořádného opatření při epidemii a nebezpečí jejího vzniku je upravena povinnost provádět dohled na pracovišti, který se po dobu trvání krizového stavu či trvání mimořádného opatření neprovádí, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) předmětné vyhlášky. Jeho provedení je následně povinné do 90 ode dne následujícího po dni ukončení krizového stavu nebo mimořádného opatření, což vyplývá z nově stanoveného přechodného ustanovení. 

Změnou, kterou bude možné v těchto krizových stavech nebo mimořádných opatření využít, bude provádění poradenství, jež je rovněž součástí pracovnělékařských služeb, a to dálkovým způsobem (tedy online). V případě stavu nebo opatření vyhlášeného z důvodu zhoršené epidemiologické situace, tedy dochází k výraznému nárůstu počtu nakažených osob v populaci, je doplněno o zaměření na tuto situaci ve vztahu k ochraně zdraví na pracovišti. Cíleno je na edukaci a rozšíření povědomí pracovníků, jak chránit za této situace své zdraví a jaká mohou i oni sami přijmout vhodná preventivní opatření.

Odstavec 2 umožňuje, že pracovnělékařské služby budou moci být i nadále zajišťovány (nebo jejich některá část), i přes vyhlášení krizového stavu nebo mimořádného opatření. K tomu je nutná shoda mezi poskytovatelem pracovnělékařských služeb a zaměstnavatelem, a to za předpokladu, že nedojde k ohrožení zdraví zaměstnanců. Nutné je tedy vyhodnotit a zohlednit aktuální epidemiologickou situaci. Podobný systém je stanoven i na Slovensku, jak vyplývá ze zákona č. 355/2007 Z. z., o ochrane, podpore a rozvoji verejného zdravia.

K novelizačnímu bodu 5
V souladu s očekávanou novelou zákona č. 373/2011 Sb. došlo ke sjednocení terminologie zahrnující současné posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, a proto i tato varianta posuzování byla do vyhlášky ukotvena.

K novelizačnímu bodu 6
Dochází k vypuštění části poslední věty, jež je obsoletní (§ 8 byl již předchozími novelami zrušen).

K novelizačnímu bodu 9
V aplikační praxi opakovaně docházelo k různým výkladům, kdy se provádí „nepravá“ vstupní prohlídka a kdy je nutno provést mimořádnou prohlídku.

Vstupní prohlídka se mimo jiné prováděla též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce. Avšak ne každá změna podmínek na pracovišti tak vyvolala potřebu vyslat zaměstnance na vstupní prohlídku. Tak tomu bylo v případě, že byl naplněn statut odlišných podmínek. Pokud došlo u zaměstnance „pouze“ k navýšení míry rizika u rizikového faktoru výkonu práce, který byl v rámci vstupní prohlídky již zohledněn, byly splněny podmínky pro provedení tzv. mimořádné prohlídky. Důvod k nové vstupní prohlídce byl dán tehdy, pokud bude zaměstnavatel např. zamýšlet zaměstnance, který byl původně zařazen v kategorii první dle zákona o ochraně veřejného zdraví, zařadit k výkonu práce zařazené do kategorie druhé, druhé rizikové, třetí či čtvrté. Pokud tedy práce byla zařazena v kategorii první a nyní zaměstnanec bude vykonávat práci zařazenou do kategorie druhé a vyšší, byla provedena vstupní prohlídka, neboť faktory pracovního prostředí (pro které je práce zařazena v kategorii druhé a vyšší) nebyly při vstupních prohlídkách zohledněny.

Dle ust. § 12 odst. 1 vyhlášky č. 79/2013 Sb. se mimořádná prohlídka provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek. Mimořádná prohlídka by byla namístě tehdy, když práce nebyla zařazena v kategorii první, ale již v kategorii vyšší (a v rámci pracovnělékařské prohlídky byl již konkrétní rizikový faktor pracovního prostředí zohledněn) a dojde k přeřazení ještě do kategorie vyšší (tedy je navýšena míra rizika). Příkladem, nechť je situace, kdy zaměstnanec vykonává práci zařazenou v souladu se zákonem o ochraně veřejného zdraví v kategorii druhé pro faktor pracovního prostředí vibrace přenášené na ruce. V rámci kontrolního měření předmětného rizikového faktoru byla zjištěna vyšší míra expozice vibracím přenášených na ruce, a práce tak již nedopovídá kritériím pro zařazení do kategorie druhé a je přeřazena do kategorie vyšší (třetí nebo čtvrté). Vzhledem k tomu, že práce byla zařazena do druhé kategorie pro předmětný faktor, byly vibrace přenášené na ruce zohledněny již při posouzení zdravotní způsobilosti k práci v rámci předchozí pracovnělékařské prohlídky. Dle uvedeného došlo k navýšení míry rizika již zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek, a proto se provede mimořádná prohlídka.

I pro výše uvedené byla „nepravá“ vstupní prohlídka (z odlišných podmínek) zrušena a nově došlo k ukotvení nového bodu g) do § 12 (stručně řečeno – z nepravé vstupní prohlídky se stala rovněž mimořádná prohlídka, jež se vykonává v tzv. v úplném rozsahu dle § 12 odst. 4 písm. 2, tedy zdravotní stav posuzované osoby se posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele. Cílem změny je odstranění nejasností z toho vyplývajících.

Podstatnějším důvodem, proč došlo k této změně, je skutečnost, kdy se zaměstnavatel dostal do „právního vakua“, neboť v případě, že vyslal zaměstnance, jež pouze vykonával práci za odlišných podmínek (změna druhu práce, převedení k odlišným pracovním podmínkám) na nepravou vstupní prohlídku, musí být ze závěru lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb zřejmé, zda je posuzovaná osoba pro účel, pro který je posuzována, zdravotně způsobilá, zdravotně nezpůsobilá nebo zdravotně způsobilá s podmínkou (v případě vstupních prohlídek).
Jde-li o lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci, lze posudkový závěr, že je posuzovaná osoba zdravotně nezpůsobilá, uvést v lékařském posudku pouze v případě vstupní prohlídky; v ostatních případech se uvede závěr, že posuzovaná osoba pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Dlouhodobým pozbytím zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci se rozumí stabilizovaný zdravotní stav, který omezuje tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti zaměstnance významné pro jeho schopnost vykonávat dosavadní práci, pokud tento zdravotní stav trvá déle než 180 dnů nebo lze předpokládat, že tento zdravotní stav bude trvat déle než 180 dnů, a výkon této práce by vážně ohrozil jeho zdraví.  Dle výše uvedeného – u vstupní prohlídky nelze v souladu s § 43 odst. 3 a 4 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, uvést posudkový závěr „pozbyl dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci“. Avšak v souladu s § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď, pozbyl-li zaměstnanec vzhledem ke svému zdravotnímu stavu dlouhodobě zdravotní způsobilost podle lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb, výpověď z důvodu „není zdravotně způsobilý“ v tomto výčtu uvedena není. 
Změna tak zároveň odstraňuje tuto právní nevyváženost.

K novelizačním bodům 10 a 11
Do předmětného ustanovení bylo doplněno slovo „písemně“. Důvodem je právní jistota a předcházení následným konfliktům mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, kdy jedna strana bude tvrdit, že vyžadovala lékařskou prohlídku a druhá strana bude oponovat, že nevyžadovala. Bude možnost zajistit vyhotovení např. záznamu, který zaměstnanec i zaměstnavatel podepíší.

K novelizačnímu bodu 13
Ustanovení je dáno do souladu s ustanovením § 12 odst. 4 písm. b) vyhlášky, jež definuje, v jakých případech je prováděna mimořádná prohlídka v úplném rozsahu, a je proto doplněn odst. 3 písm. a), který v tomto ustanovení chyběl. Pokud je provedena mimořádná prohlídka v úplném rozsahu, je stanovena nová lhůta pro provedení další periodické prohlídky podle § 11. Změnou tak došlo k narovnání popsaného nesouladu, neboť byť dle § 12 odst. 3 písm. a) vyhlášky, kdy je mimořádná prohlídka provedena na základě žádosti předložené zaměstnavatelem z vlastního podnětu nebo z podnětu zaměstnance, kdy se jedná o provedení mimořádné prohlídky v tzv. úplném rozsahu, chybělo promítnutí do § 11 odst. 6 písm. a) bodu 1, že se stanovuje nový termín periodické prohlídky. 

K novelizačním bodům 14, 15, 17 a 18
Zdůvodnění přesunu tzv. „nepravé“ vstupní prohlídky do mimořádné vizte odůvodnění uvedené k novelizačnímu bodu 9.

Nadto v § 12 odst. 1 došlo k rozšíření toho, co jsou to „odlišné podmínky“. Vzhledem k tomu, že v praxi docházelo k nejasnému výkladu, jak postupovat v případě, kdy je zaměstnanec nově přiřazen k činnosti, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny v příloze č. 1 této vyhlášky a pro které nebyla dosud posuzována zdravotní způsobilost daného zaměstnance, došlo k rozšíření výčtu odlišných podmínek v tomto ustanovení. Byť i přes odlišný obsah lékařských prohlídek, respektive jejich náplně, nebylo dosud ve vyhlášce explicitně stanoveno, že prohlídky je nutné provést i v případě změn pro tzv. profesní rizika. To platí, je-li zaměstnanec i přiřazen k práci, v rámci které vykonává činnosti, kdy je exponován rizikovým faktorům odlišných intenzit (kategorie) a pro které nebyl posuzován. 

V § 12 odst. 2 písm. f) bod 3 došlo k rozšíření, kdy se neprovádí mimořádné prohlídka – a to u neplaceného volna. Tento režim je ze zdravotního pohledu totožný režimu na mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, i s ohledem na jeho trvání (často několik málo měsíců navazujících na rodičovskou dovolenou tak, aby bylo možné umístit dítě do školky), konání mimořádné lékařské prohlídky se jeví jako za nadbytečné. Pro toto neplacené volno, které bezprostředně navazuje na skončení rodičovské dovolené, se navrhuje jako výjimku z konání mimořádné lékařské prohlídky tak, jak bylo před nějakou dobu správně učiněno i u mateřské nebo rodičovské dovolené, viz současné znění ustanovení. Z personálního pohledu se povinnost absolvovat mimořádnou lékařskou prohlídku jeví jako administrativní a procesní zátěž, která navíc zaměstnavatele stojí nemalé finanční prostředky za výpis z lékařské dokumentace a úhradu samotné prohlídky, s nulovým procentem případů zjištěné změněné zdravotní způsobilosti k práci.

Vzhledem k novému písm. g) je nutno povést úpravu i pro to, v jakém rozsahu má být provedena, a proto nově do § 12 odst. 4 písm. b) je stanoveno i písm. g), tedy že se mimořádná prohlídka provádí v úplném rozsahu, tj., kdy se zdravotní stav posuzované osoby posuzuje na základě základního a dalších odborných vyšetření a výpisu ze zdravotnické dokumentace registrujícího poskytovatele. 

K novelizačnímu bodu 16
Legislativně-technická úprava související s doplněním nového písmene g) do § 12 odstavce 2.

K novelizačnímu bodu 20
V § 14a odst. 1 došlo v souladu s očekávanou novelou zákona č. 373/2011 Sb. ke sjednocení terminologie zahrnující současné posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, a proto i tato varianta posuzování byla do vyhlášky ukotvena, resp. upřesněna jako druh lékařských prohlídek ke vzdělávání. 

K novelizačním bodům 21 a 22
V § 14a odst. 2 bylo nově potřeba upravit oprávnění střední školy vyžádat si v průběhu vzdělávání mimořádné posouzení zdravotní způsobilosti žáka nebo studenta v případě pochybností týkajících se změny jeho zdravotního stavu. Mimořádné posouzení zdravotní způsobilosti provede registrující poskytovatel zdravotních služeb žáka nebo studenta nebo poskytovatel pracovnělékařských služeb v případě rizikových prací nebo je-li součástí těchto prací činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny jiným právním předpisem, jak vyplývá rovněž i z projednávané novely zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů. Změnou tak dochází ke sjednocení mezi novelizovaným zákonem a prováděcím předpisem, jímž je tato vyhláška.

K novelizačnímu bodu 23
V § 15 odst. 1 písm. a) bodu 1 došlo k upřesnění, že se tento bod týká nejen právnických osob, ale i podnikajících fyzických osob, je-li tato osoba zaměstnavatelem. Vyhláška v současné době nezahrnovala podnikající fyzické osoby, u kterých je stejně jako u právnických osob uváděna adresa sídla a identifikační číslo.  

K novelizačnímu bodu 24
V § 15 odst. 1 písm. c) se nově žádost rozšiřuje o další náležitosti, a to o stanovenou týdenní pracovní dobu (výše úvazku) a délku směny, neboť i tyto informace mohou být rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti u zaměstnance, například zaměstnanec může být způsobilý na 0,2 úvazku, avšak nemusí být způsobilý na celý úvazek – stanovenou týdenní pracovní dobu (tj. 40 hodin/týden), stejně tomu je tak i v případě režimu práce (jednosměnný, dvousměnný provoz atd.), či u délky směny 8hodinové atd.).
Dále se uvedou i jiné skutečnosti, jež by mohly být podstatné pro posouzení zdravotní způsobilosti k dané činnosti. Může se jednat o důležitou informaci pro posuzujícího lékaře.

K novelizačnímu bodu 25
Dochází k odstranění odkazu na konkrétní písmena, jelikož písm. d) ani neexistuje. Jedná se o odstranění písařské chyby a je odkázáno na celý odstavec 1.

K novelizačnímu bodu 26
V odst. 2 písm. d) dochází fakticky k vypuštění poslední věty, jež je obsoletní (§ 8 byl již předchozími novelami zrušen) a do žádosti se uvedenou i jiné skutečnosti, jež by mohly být podstatné pro posouzení zdravotní způsobilosti k dané činnosti. Může se jednat o důležitou informaci pro posuzujícího lékaře.

K novelizačnímu bodu 27
V novém odstavci 3 je uvedeno, je-li v rámci posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání u uchazeče o vzdělávání provedeno souběžné posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, žádost obsahuje náležitosti uvedené v odst. 1 a odst. 2 písm. d). Změna reaguje na novou možnost, kdy je možné provést předmětné souběžné posouzení v případech podle zákona č. 373/2011 Sb. Zařazení práce vykonávané v rámci praktického vyučování a praktické přípravy dle zákona o ochraně veřejného zdraví do příslušné kategorie práce, včetně kódu a názvu oboru vzdělání budou poskytnuty pro uchazeče školou nebo školským zařízením (např. na webových stránkách, v přihláškách apod.). 


K novelizačním bodům 28 a 29
V současné době zaměstnavatel vydává zaměstnanci žádost o provedení lékařské prohlídky. Lékař k tomu dále vydává posudek o zdravotní způsobilosti. Může se jednat o dva dokumenty, které však mají část údajů stejnou. Z toho důvodu a pro zjednodušení je navrženo jejich sloučení do jednoho formuláře, a proto je v příloze č. 2 nově vytvořen vzor lékařského posudku zahrnující i část obsahující náležitosti žádosti o provedení prohlídky. Zaměstnavatel může využít toho, že první část vyplní a druhá část je doplněna lékařem. I tak tomu je již nyní v praxi. Cílem je snížit časovou i administrativní zátěž.
Tím, že některé náležitosti žádosti jsou shodné jak pro žádost i pro lékařský posudek, došlo k jejich vypuštění, aby se neduplikovaly s náležitostmi uvedenými v § 15 odst. 1. Konkrétně se jedná o - identifikační údaje zaměstnavatele, a to obchodní firmu nebo název a adresu sídla zaměstnavatele nebo organizační složky zahraniční osoby na území České republiky, identifikační číslo osoby, bylo-li přiděleno, je-li zaměstnavatelem právnická osoba,  adresu sídla, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky, jde-li o cizince, je-li zaměstnavatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo organizační složky státu nebo kraje nebo obce, je-li zaměstnavatelem stát, kraj nebo obec; a dále údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce a o konkrétní pracovní činnosti, režimu pracovní doby, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek. 

K novelizačnímu bodu 30
Do § 16 nového odst. 2 byla ukotvena legislativní návaznost na novou přílohu č. 2 této vyhlášky, která stanoví vzor lékařského posudku k zdravotní způsobilosti k práci.

K novelizačnímu bodu 31
V § 17 odst. 2 došlo k úpravě, že do žádosti se uvedou i jiné skutečnosti, jež by mohly být podstatné pro posouzení zdravotní způsobilosti k dané činnosti. Může se jednat se o důležitou informaci pro posuzujícího lékaře.

K novelizačnímu bodu 32
Je-li v rámci posuzování zdravotní způsobilosti ke vzdělávání u uchazeče o vzdělávání provedeno souběžné posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání, včetně souběžného posouzení zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě, kromě náležitostí podle právního předpisu upravujícího náležitosti a obsah zdravotnické dokumentace obsahuje údaje podle odst. 1 a 2, tedy ty, jež jsou nutné pro lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ke vzdělávání a pro lékařský posudek v průběhu vzdělávání (kód a název oboru vzdělání posuzované osoby, údaje o podmínkách výuky a praktického vyučování a o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek; termín provedení další prohlídky, je-li provedení této prohlídky důvodné; posudkový závěr a identifikační údaje posuzujícího lékaře a jeho podpis).
Do § 17 nového odst. 4 byl zároveň ukotvena legislativní návaznost na stanovení vzoru lékařského posudku k zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a k praktické přípravě, který je nově upraven v nové příloze č. 3 k této vyhlášce.

K novelizačním bodům 33 a 34
Vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/869 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/37/ES a směrnice Rady 98/24/ES, pokud jde o limitní hodnoty olova a jeho anorganických sloučenin a diisokyanátů (dále také „směrnice 2024/869“) v bodu 1.2 přílohy IIIa uvadí: „Lékařský dohled se provádí, pokud expozice koncentraci olova ve vzduchu vyšší přesahuje hodnotu 0,015 mg/m3, vypočtenou jako časově vážený průměr za 40 hodin týdně, nebo pokud se u jednotlivých zaměstnanců naměří hladina olova v krvi vyšší než 9 μg Pb/100 ml krve. Lékařský dohled se rovněž provádí u pracovnic v reprodukčním věku, u nichž hladina olova v krvi překračuje 4,5 μg Pb/100 ml krve nebo vnitrostátní referenční hodnotu pro obecnou populaci, která olovu na pracovišti exponována není, pokud taková hodnota existuje.“ Je nutné uvedené transponovat nejen do nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“), ale i do vyhlášky č. 79/2013 Sb. 
Dikce směrnice uvádí dohled v situacích, kdy ještě nejsou překročeny hygienické limity pro olovo a jeho anorganické sloučeniny v pracovním ovzduší, které jsou stanoveny nařízením vlády č. 361/2007 Sb., či kdy není překročena limitní hodnota ukazatele (olova) biologických expozičních testů v krvi dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. I pro tyto případy předmětná směrnice vyžaduje sledování zdravotního stavu zaměstnanců, avšak není požadováno provádění měření olova v pracovním prostředí. „Lékařský dohled“ (dle terminologie ze směrnice) stejně jako u současného znění nařízení vlády znamená zvýšené a pravidelné provádění plumbémie poskytovatelem pracovnělékařských služeb, jež provádí biologické expoziční testy, včetně jejich evidence výsledků do dokumentace o pracovnělékařských službách. 
Současné znění vyhlášky č. 79/2013 Sb. stanovuje lékařské prohlídky a jejich obsah v příloze vyhlášky (bod 2. Chemické látky - 2.1. Olovo a jeho sloučeniny (se zvláštním zřetelem na C a R)), avšak pouze pro práce, jež jsou podle zákona o ochraně veřejného zdraví zařazeny mezi rizikové práce. Uvedené hodnoty olova (v pracovním ovzduší či v krvi zaměstnanců) ze směrnice se mohou vztahovat i na práce, které mezi práce rizikové zařazeny nejsou, z toho důvodu je nutno stanovit pravidelné sledování zdravotního stavu také zaměstnanců, jež jsou exponováni olovu a jeho anorganickým sloučeninám, ale jejich práce je zařazena do první nebo druhé kategorie. Olovo je klasifikováno jako karcinogenní a reprotoxická látka. Vzhledem k tomu, že je směrnicí vyžadován dohled (a to bez ohledu na kategorii práce), bylo přistoupeno k definování nového bodu 2.1.2., byť dikce tzv. profesních rizik v příloze se vztahuje pouze na práce, při kterých jsou zaměstnanci exponováni karcinogenním, mutagenním či reprotoxickým látkám, spadají sem pouze práce zařazené do kategorie druhé. Stejně jako u profesních rizik byla lhůta provádění periodických prohlídek u zaměstnanců v tzv. nerizikových kategoriích (kategorie první nebo druhá) stanovena na jeden krát za 2 roky, a to vzhledem k možným účinkům olova na jejich zdraví.
K novelizačním bodům 35, 36 a 37
Návrhem dochází ke změně slova „izokyanáty“ na „diisokyanáty“, čímž je upřesněna terminologie, která byla v praxi často problematická. Označením „izokyanáty“ v širším pojetí se rozumí sloučeniny s libovolným počtem -NCO skupin (isokyanáty jsou sloučeniny s isokyanátovou funkční skupinou -NCO) a tedy pojem pokrývá i diisokyanáty, které obsahují 2 funkční skupiny -NCO. Vzhledem k uvedené terminologii v předmětné vyhlášce nelze zaměňovat diisokyanáty a monoisokyanáty (sloučeniny s jednou -NCO skupinou), které jsou silně akutně toxické, a oproti diisokyanátům nejsou sensibilizující. 
Dále je upřesněno, že prohlídky je povinné provádět, pokud zaměstnanec pracuje s přípravkem, jež je dle bezpečnostního listu označen větou EUH204, tedy že „Obsahuje isokyanáty. Může vyvolat alergickou reakci.“). Pro látku nebo směs obsahující složku v množství stejném či převyšujícím koncentrační limit vycházející z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení chemických látek a směsí (dále jen „nařízení CLP“) se vyžaduje bezpečnostní list. Pro senzibilizující jedince se stanoví pro elicitaci specifický koncentrační limit ≥ 0,01 % této látky, který zajišťuje jejich ochranu, neboť se dle nařízení CLP nejedná o nebezpečnou chemickou látku, a tudíž není nutné absolvovat lékařské prohlídky.

K novelizačním bodům 38, 39 a 42
Je vhodné, aby byla osoba před výkonem práce v riziku celkové fyzické zátěže a v zátěži chladem, i v jeho průběhu, komplexně vyšetřena. Nicméně, je nutno posoudit reálné možnosti dostupnosti vyšetření a také jejich přínos z hlediska cost-benefit analýzy. Povinná náplň ergometrie (zátěžové EKG) u osob nad 50 let věku u uvedených rizikových faktorů pracovních podmínek tyto předpoklady nenaplňuje, protože se jedná o zdlouhavé a ekonomicky nákladné vyšetřování, navíc s nízkou výtěžností. Pokud se ergometrií zjistí nízká fyzická zdatnost, ta není kontraindikací pro další výkon práce, pokud ji zaměstnanec bez potíží zvládá a zaměstnavatel je s výkonem spokojen. Dalším důvodem této změny je i nízká pravděpodobnost záchytu ischemické choroby srdeční u asymptomatických nemocných. U všech druhů pracovnělékařských prohlídek by ergometrie při práci v riziku celkové fyzické zátěži a chladu měla být stanovena pouze jako fakultativní vyšetření, o jehož indikaci rozhodne posuzující lékař. 
Rozsah minimální náplně lékařských prohlídek reflektuje současné možnosti realizace v praxi. Již nyní praxe ukazuje problematičnost tohoto vyšetření, neboť na toto vyšetření jsou dlouhé čekací lhůty, což přináší komplikace jak pro zaměstnavatele, zaměstnance i pro poskytovatele pracovnělékařských služeb.  

K novelizačním bodům 40 a 41
Předchozí novelou došlo k doplnění morbidní obezity s indexem tělesné hmotnosti (BMI) nad 40 a tento bod byl doplněn jako faktor vylučující zdravotní způsobilost k práci, s cílem, aby práci, jež je zařazena do práce rizikové pro faktor celková fyzická zátěž, nevykonávaly osoby s takovýmto parametrem BMI. Ovšem praxe ukázala, že takto stanovené kritérium se týká i osob, kteří jsou pro práci jinak způsobilí, a proto je tento bod návrhem odstraněn z části A tohoto bodu, jež definuje nemoci vylučující zdravotní způsobilost k práci. Vzhledem k tomu, že se jedná se chorobu, která významně zatěžuje kardiovaskulární systém, je uvedena mezi nemoci, u kterých lze posuzovanou osobu uznat za zdravotně způsobilou k práci na základě odborného vyšetření (část B tohoto bodu). 


K novelizačnímu bodu 43
V bodě 2 je v souladu s § 11 odst. 1 písm. b) zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění, doplněna činnost "osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických zdvihacích zařízení" a dále v souladu s § 3 odst. 1 písm. a) nařízení vlády č. 193/2022 Sb., o vyhrazených technických zdvihacích zařízeních a požadavcích na zajištění jejich bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, je doplněno "a jiných zdvihadel s ručním a motorickým pohonem". Cílem této úpravy je dát jednotlivé pojmy a povinnosti do souladu s výše uvedenými právními předpisy.

K novelizačnímu bodu 44
Vyhláška doposud nereflektovala osoby provádějící revize a zkoušky vyhrazených technických plynových, elektrických a tlakových zařízení, montáže a opravy vyhrazených technických plynových zařízení. Smyslem této úpravy je reagovat na předpoklady odborné způsobilosti k činnostem na vyhrazených technických zařízení podle zákona č. 250/2021 Sb., o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení a o změně souvisejících zákonů, v platném znění.

K novelizačním bodům 45 až 48
V aplikační praxi docházelo ke dvojímu výkladu bodu č. 11, a proto bylo upraveno jeho znění. Bod č. 11 mimo jiné zahrnuje mezi profesní rizika ty práce, jež jsou zařazeny do kategorie druhé dle zákona o ochraně veřejného zdraví pro rizikové faktory pracovních podmínek uvedených v tomto bodu (např. vibrace s přenosem na horní končetiny, látky klasifikované jako karcinogenní, mutagenní nebo toxické pro reprodukci s přirozenou kategorií nebezpečnosti pro zdraví 1A a 1B aj.). 

V praxi se ukázalo, že novela vyhlášky roztříštila a duplikovala chemické karcinogeny, mutageny a látky toxické pro reprodukci, a proto je navrženo jejich sjednocení do jednoho bodu. Proto došlo ke sjednocení této přílohy, respektive její větší flexibilitě, a to na základě klasifikace jednotlivých látek a směsí podle evropských právních předpisů (zejména nařízení (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006). Návrh změn v příloze této vyhlášky týkající se chemických látek vychází z definice nejškodlivějších látek uvedené v tabulce 1. sdělení Komise 2024/2894. Toto sdělení jednak definuje nejškodlivější látky a zároveň má sloužit jako vodítko pro úvahy o zavedení koncepce zásadního použití do právních předpisů EU týkajících se chemických látek.
U řady chemických látek dochází díky požadavkům na lepší posouzení jejich nebezpečných vlastností k následnému zapracování těchto vlastností do právních předpisů EU. V EU je tímto předpisem nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006, ve znění nařízení komise (ES) č. 790/2009 a nařízení Komise (EU) č. 286/2011 ze dne 10. března 2011, kterým se pro účely přizpůsobení vědeckotechnickému pokroku mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, v platném znění.

Vzhledem k tomu, že nelze do návrhu vyhlášky č. 79/2013 Sb. popsat požadavky na posouzení rizika jednotlivých látek, bylo přistoupeno k stanovení obecného seznamu dle klasifikace chemických látek a směsí (podle H-vět). 

Současné znění vyhlášky obsahovalo pouze nepřijatelné pracovní polohy, tudíž povinnost provádět pracovnělékařské prohlídky bylo pouze u prací, jež byly zařazeny do kategorie druhé pro faktor pracovního prostředí pracovní polohy z důvodu překročení limitů u nepřijatelných pracovních poloh. Tento bod byl pro praxi komplikovaný a docházelo k různému výkladu. Nově se profesní riziko týká podmíněně nepřijatelných poloh, pokud budou limity odpovídající kritériím pro zařazení do kategorie druhé dle vyhlášky č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů. Změna má pozitivní vliv na aplikační praxi, neboť určení, zda a pro jaké druhy pracovních poloh je nutné provádět i nadále povinně pracovnělékařské prohlídky, bylo pro některé zaměstnavatele těžko uchopitelné. 

U bodů (svařování elektrickým obloukem a u vibrací přenášených na ruce) došlo k přečíslování, jedná se o legislativně-technickou úpravu. 

Nově je uveden i rizikový faktor pracovních podmínek – lokální svalová zátěž. Nemoci z povolání představují jeden ze zdravotně, společensky i ekonomicky nejzávažnějších důsledků expozice rizikovým faktorům práce a pracovních podmínek. V případě, že nebudou počítány nemoci z povolání, jejichž příčinou bylo onemocnění covid-19, který v posledních letech zcela změnil veškeré dosavadní statistiky uznaných nemocí z povolání, tak nemoci z povolání z přetěžování (způsobené lokální svalovou zátěží) tvoří v České republice přibližně 1/3 všech profesionálních onemocnění (v roce 2023 bylo uznáno 224 případů z celkových 672 případů, po odečtení nemocí z povolání způsobené onemocněním covid-19). 


Zdroj: SZÚ, Nemoci z povolání v České republice 2023, odkaz: V ČESKÉ REPUBLICE V ROCE 2023


Nejvíce nemocí z povolání, které v České republice jsou uznávány, je způsobeno dlouhodobým nadměrným jednostranným ztížením („DNJZ“). Nejčastější diagnózou je syndrom karpálního tunelu. Nejčastěji jde o syndrom karpálního tunelu, dále postižení šlach, svalů, kloubů apod.

V posledních letech více než 40 % profesionálních onemocnění pohybového aparátu končetin z přetěžování bylo hlášeno u pracovníků, jejichž práce byly v době šetření nemoci z povolání zařazeny do první nebo druhé nerizikové kategorie, případně práce nebyla kategorizována vůbec.
Nejčastěji se jedná o problém podhodnocení rizika hned na začátku výroby, anebo nedostatečná aktualizace rizika lokální svalové zátěže v průběhu změn ve výrobě (změna charakteru výroby, zvýšený objem výroby apod.). Nepříznivý je také fakt, že doba od zařazení do přetěžující práce do hlášení nemoci z povolání se zkrátila na polovinu (medián hodnoty z 6 let v r. 2012 na 3,2 roky v r. 2021).

Vzhledem k výše uvedeného by měla být surveillance základním principem preventivního smyslu pracovnělékařských služeb, a tedy nedílnou součástí pracovnělékařských prohlídek.

Zároveň je potřeba posílit cílenou zdravotní prevenci uvedeným nemocem z povolání, a to prostřednictvím obligatorními pracovnělékařskými prohlídkami.   


K novelizačnímu bodu 49
Dle antibyrokratického balíčku III byly ukotveny vzory lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci do nové přílohy č. 2 vyhlášky a lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě do nové přílohy č. 3. 
V praxi opakovaně docházelo k tomu, že některé lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci neobsahovaly všechny náležitosti vyplývající z právních předpisů (zejména této vyhlášky). 

V příloze č. 2 je vzor lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci ve smyslu § 42 zákona č. 373/2011 Sb. Vzor obsahuje náležitosti v souladu s § 16 předmětné vyhlášky, tj. identifikační údaje zaměstnavatele, a to údaje o pracovním zařazení posuzované osoby, dále údaje o druhu práce a o konkrétní pracovní činnosti, režimu pracovní doby, o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek,  posudkový závěr v souladu se závěry stanovenými zákonem č. 373/2011 Sb., dále identifikační údaje posuzujícího lékaře a jeho podpis a  termín provedení mimořádné prohlídky, je-li takový postup důvodný.

V příloze č. 3 je ukotven vzor lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k praktickému vyučování a praktické přípravě. Posudek obsahuje náležitosti jako je kód a název oboru vzdělání posuzované osoby, údaje o podmínkách výuky a praktického vyučování a o rizikových faktorech ve vztahu ke konkrétní práci, míře rizikových faktorů pracovních podmínek vyjádřené kategorií práce podle jednotlivých rozhodujících rizikových faktorů pracovních podmínek a jiné důvody, jsou-li rozhodné pro posouzení zdravotní způsobilosti. Náležitosti ve vzoru jsou v souladu s § 17 vyhlášky č. 79/2013 Sb. Rovněž je uveden závěr lékařského posudku v souladu s § 43 zákona č. 373/2011 Sb. 
V souladu s právem posuzované osoby je doplněno poučení o tom, jak uplatnit svá práva proti lékařskému posudku. Proti tomuto lékařskému posudku lze podle § 46 odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. podat návrh na jeho přezkoumání do 10 pracovních dnů ode dne jeho prokazatelného předání poskytovatelem zdravotních služeb, který posudek vydal. Návrh se podává písemně poskytovateli zdravotních služeb, který lékařský posudek vydal. Návrh na přezkoumání lékařského posudku nemá odkladný účinek, jestliže z jeho závěru vyplývá, že posuzovaná osoba je pro účel, pro nějž byla posuzována, zdravotně nezpůsobilá, pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost nebo je zdravotně způsobilá s podmínkou, která je stanovena poprvé. 
Práva na přezkoumání lékařského posudku se lze vzdát, a to písemným prohlášením o vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku či ústním sdělením o vzdání se tohoto práva, o kterém se sepíše záznam do zdravotnické dokumentace a stvrdí se podpisy.

K přechodným ustanovením

K bodům 1 až 3
Vizte odůvodnění k novelizačnímu bodu 4.

K bodu 4
Je ošetřena situace, kdy osoba nemá již platný posudek o zdravotní způsobilosti k práci (neboť pro práce v kategorii první a druhé tzv. nerizikové není již povinné provádět periodické prohlídky, pokud součástí práce nejsou tzv. profesní rizika, či tak nestanovuje jiný právní předpis). V tomto případě, kdy u zaměstnance nastaly nové skutečnosti (rizikové faktory – profesní rizika), jež vyžadují posouzení zdravotní způsobilosti, je nutné toto posouzení provést do 6 měsíců od účinnosti této vyhlášky, tj. vykonává práci, jejíž součástí je činnost omezující zdravotní způsobilost k práci (tzv. nově stanovené rizikové faktory, potažmo profesní rizika v příloze č. 1 části II. této vyhlášky), ke kterým dosud nebyla posouzena její zdravotní způsobilost. 
V souladu s terminologií v § 2 této vyhlášky se rizikovými faktory rozumí rizikové faktory pracovních podmínek přílohy č.1 k této vyhlášce a podle právních předpisů upravujících ochranu veřejného zdraví a zajištění podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dále rizika ohrožení života a zdraví zaměstnance nebo jiných osob při výkonu práce (tzv. „profesní rizika“) včetně rizik vyplývajících z jiných právních předpisů. 

K účinnosti
Navrhována je standardní doba nabytí účinnosti této vyhlášky také s ohledem na očekávanou účinnost novely zákona č. 373/2011 Sb., která je v současné době v legislativním procesu v Poslanecké sněmovně.
2

image1.png