Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                "[Klepněte sem a vložte římské číslo dle čísla na obálce

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony 

Ministerstvo financí předkládá vládě návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. 
Návrh zákona provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/927 ze dne 13. března 2024 (dále též „změnová směrnice“), kterou se mění směrnice 2011/61/EU (tzv. směrnice AIFMD) a 2009/65/ES (tzv. směrnice UCITS), představující unijní legislativu v oblasti kolektivního investování, pokud jde o úpravu pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy.
Změnová směrnice je součástí iniciativy rozvoje unie kapitálových trhů s cílem podpořit rozvoj investování na kapitálových trzích v EU. Směrnice AIFMD a UCITS upravují fungování investičních společností a investičních fondů. Po více než desetileté účinnosti identifikovaly Evropská komise a Rada EU nedostatky v právní úpravě, na něž změnová směrnice reaguje. Ve většině oblastí jsou změny navrženy obdobně v obou směrnicích, pouze směrnice AIFMD se týká evropský pas depozitáře, fondy nabývající pohledávky z fondových úvěrů a sekuritizace.
Změny v návrhu zákona plynou ze změnové směrnice, v omezené míře i z poznatků z aplikační praxe a jsou spíše technického rázu:
· Nástroje pro řízení likvidity (liquidity management tools, LMTs) slouží k omezení rizika nesouladu likvidity v situaci, kdy jsou krátkodobé pohledávky kryty dlouhodobými závazky. Obhospodařovatel otevřeného fondu musí zavést alespoň dva nástroje z určeného seznamu (fond peněžního trhu alespoň jeden) a jejich výběr přizpůsobit investiční strategii a likviditě aktiv.
· Pravidla pro pověření se rozšiřují i na ostatní činnosti, které obhospodařovatel fondu provádí. Zavádí se nové informační povinnosti v souvislosti s pověřením jiné osoby. Tyto informace musí být poskytnuty ČNB již v průběhu licenčního řízení a musí být pravidelně aktualizovány.
· Návrh zákona využívá možnost členských států rozšířit okruh osob, které mohou být depozitářem, o zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě EU, které nemají pobočku v ČR. Toto je možné pouze pro speciální fondy a pro fondy kvalifikovaných investorů a pouze v situaci, kdy není stávající nabídka služeb schopna pokrýt potřeby fondu, navíc za předpokladu kladného stanoviska ČNB.  
· Dochází k rozšíření okruhu činností, které může investiční společnost nebo samosprávný investiční fond vykonávat. Jedná se o spravování účelových společností v rámci sekuritizace, spravování nevýkonných úvěrů a možnost být administrátorem benchmarku podle nařízení 2016/1011 (tzv. nařízení o benchmarcích).
· Pro fondy, které jsou zaměřené na nabývání pohledávek z fondových úvěrů, se stanovují požadavky na řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele.
Meziresortní připomínkové řízení probíhalo ve dnech 7. května 2025 až 5. června 2025. Vznesené zásadní připomínky byly vypořádány, a návrh je tedy předkládán vládě bez rozporu. 
Účinnost zákona se v souladu s transpoziční lhůtou navrhuje stanovit na 16. dubna 2026, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 102, 103, 105 až 110 a 159 až 161, pro která se navrhuje stanovit účinnost na 16. dubna 2027.