Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDGFD743I najdete zde
1
- 2 -
Vládní návrh
ZÁKON
ze dne … 2025,
kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
Čl. I
Zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 368/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 106/2023 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 176/2025 Sb. a zákona č. 317/2025 Sb., se mění takto:
1. V poznámce pod čarou č. 1 větě druhé se slova „(EU) 2019/2162, (EU) 2021/2261 a (EU) 2022/2556 a (EU) 2023/2864“ nahrazují slovy „(EU) 2019/2034, (EU) 2019/2162, (EU) 2021/2261, (EU) 2022/2556, (EU) 2023/2864 a (EU) 2024/927“.
CELEX 32024L0927
2. V poznámce pod čarou č. 1 se na konci textu věty třetí vkládají slova „, ve znění směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1270“.
3. V poznámce pod čarou č. 1 větě páté se slova „a (EU) 2022/2556“ nahrazují slovy „, (EU) 2019/2034, (EU) 2022/2556 a (EU) 2024/927“.
CELEX 32024L0927
4. Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic, v platném znění.
Čl. 13 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156 ze dne 20. června 2019 o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, v platném znění.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.
Přímo použitelné předpisy Evropské unie, kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují předpisy Evropské unie uvedené v poznámce pod čarou č. 1, nebo kterými se provádějí nebo v přenesené pravomoci doplňují přímo použitelné předpisy Evropské unie uvedené v této poznámce pod čarou.“.
5. Poznámka pod čarou č. 3 zní:
„3) Nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/2013 ze dne 18. října 2013 o statistice aktiv a pasiv účelových finančních společností zapojených do sekuritizačních transakcí (přepracované znění) (ECB/2013/40), v platném znění.“.
6. V § 5 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Obhospodařováním speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu mohou být i tyto činnosti:
a) nabývání pohledávek z fondových úvěrů na účet tohoto fondu,
b) správa účelových společností v rámci sekuritizace podle čl. 1 bodu 1 nařízení Evropské centrální banky (EU) č. 1075/20133) v souvislosti s obhospodařováním tohoto fondu podle odstavce 1.“.
Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4.
CELEX 32024L0927
7. V § 5 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pohledávkou z fondového úvěru se pro účely tohoto zákona rozumí pohledávka ze smlouvy o peněžité zápůjčce nebo o úvěru
a) uzavřené na účet speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu jako věřitele, nebo
b) postoupená speciálnímu fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelnému zahraničnímu investičnímu fondu, byl-li obhospodařovatel tohoto fondu zapojen do strukturování této pohledávky nebo do definování nebo předběžného vyjednávání jejích charakteristik před získáním expozice tohoto fondu vůči této pohledávce.“.
CELEX 32024L0927
8. Na konci textu poznámky pod čarou č. 19 se doplňují slova „, v platném znění“.
9. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Samosprávný investiční fond nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry.“.
CELEX 32024L0927
10. V § 9 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí:
„(5) Pro investiční fond podle odstavce 1 se nepoužijí ustanovení zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev, které se týkají střetu zájmů a působnosti valné hromady ve věci schválení převodu nebo zastavení obchodního závodu nebo takové části jmění, která by znamenala podstatnou změnu skutečného předmětu podnikání nebo činnosti společnosti.
(6) Investiční fond podle odstavce 1 nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry.“.
CELEX 32024L0927
11. V § 11 odst. 1 se na konci písmene e) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
12. V § 11 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno g), které včetně poznámky pod čarou č. 27 zní:
„g) být osobou podle čl. 3 odst. 1 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101127).
______________
27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014, v platném znění.“.
CELEX 32024L0927
13. V § 11 odst. 2 větě první se slova „vykonávat činnosti podle odstavce 1 písm. d) až f), není-li oprávněna vykonávat činnost podle odstavce 1 písm. c)“ nahrazují slovy „poskytovat spotřebitelské úvěry a vykonávat činnost podle odstavce 1 písm. g) ve vztahu k investičním fondům nebo zahraničním investičním fondům, které obhospodařuje“.
CELEX 32024L0927
14. V § 11 odst. 2 větě druhé se za slovo „nesmí“ vkládají slova „vykonávat činnost podle odstavce 1 písm. g)“.
CELEX 32024L0927
15. V § 11 odst. 4 se slova „odstavci 1 písm. e) a“ zrušují.
CELEX 32024L0927
16. V § 11 odst. 5 větě první se za číslo „1“ vkládají slova „, včetně činností souvisejících s výkonem některé z činností podle odstavce 1 nebo 9, řídí-li s tím související střet zájmů“.
CELEX 32024L0927
17. V § 11 se doplňuje odstavec 9, který zní:
„(9) Investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit může jako podnikatel také spravovat nevýkonné úvěry podle zákona upravujícího trh s nevýkonnými úvěry.“.
CELEX 32024L0927
18. V § 13 odst. 1 písm. c) se slova „, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „vzniku funkce statutárního orgánu“.
19. V § 15a odst. 2 se slova „462, § 463 odst. 2 písm. a) bodem 2 nebo 3, § 475“ nahrazují slovy „463 odst. 2 a 3“.
20. Na konci textu poznámky pod čarou č. 6 se doplňují slova „ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, v platném znění“.
21. V § 20 odst. 1 písm. d) bodě 2 se slova „(dále jen „compliance“)“ nahrazují slovy „(compliance) (dále jen „zajišťování shody s předpisy“)“.
22. Za § 20a se vkládají nové § 20b a 20c, které včetně nadpisů znějí:
㤠20b
Požadavky na zásady, postupy a procesy ve vztahu k nabývání pohledávek z fondových úvěrů
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu ve vztahu k jím obhospodařovaným speciálním fondům, fondům kvalifikovaných investorů a srovnatelným zahraničním investičním fondům, které se zabývají nabýváním pohledávek z fondových úvěrů,
a) zavede, udržuje a uplatňuje účinné zásady, postupy a procesy pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů,
b) zavede, udržuje a uplatňuje účinné zásady, postupy a procesy pro posuzování úvěrového rizika a pro správu a sledování úvěrového portfolia,
c) zajistí, aby zásady, postupy a procesy podle písmene b) byly stále aktuální a účinné, a
d) pravidelně přezkoumává zásady, postupy a procesy podle písmene b), a to alespoň jednou ročně.
(2) Odstavec 1 se nepoužije na nabývání pohledávek z akcionářských úvěrů, nepřesahuje-li jmenovitá hodnota pohledávek z akcionářských úvěrů souhrnně 150 % kapitálu dotčeného fondu; tím není dotčen § 22 odst. 1 písm. a) a c).
(3) Pro účely odstavce 2, § 37c odst. 1 a § 37k odst. 5 se rozumí
a) pohledávkou z akcionářského úvěru pohledávka z fondového úvěru, jestliže
1. dlužníkem je právnická osoba, ve které speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond přímo nebo nepřímo drží podíl alespoň 5 % na hlasovacích právech, základním kapitálu nebo na veličině srovnatelné se základním kapitálem, a tato právnická osoba má sídlo v zahraničí, a
2. pohledávku nelze převést na jinou osobu bez převodu tohoto podílu,
b) kapitálem fondu souhrn kapitálových příspěvků a nesplaceného upsaného kapitálu nebo srovnatelné veličiny speciálního fondu, fondu kvalifikovaných investorů nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu počítaný na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech úplat, plateb a výdajů, které přímo nebo nepřímo hradí podílníci, společníci nebo obmyšlení tohoto fondu.
CELEX 32024L0927
§ 20c
Řízení střetů zájmů při obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu z podnětu jiného
(1) Obhospodařuje-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu investiční fond nebo zahraniční investiční fond z podnětu jiné osoby, přijme přiměřená opatření, aby zamezil střetu zájmů vyplývajícího ze vztahu k této jiné osobě.
(2) Nelze-li střetu zájmů podle odstavce 1 zamezit, obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu střet zájmů zjišťuje, řeší, sleduje a oznamuje podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu, aby zabránil tomu, že nepříznivě ovlivní zájmy tohoto fondu nebo jeho podílníků, společníků a obmyšlených.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí i tehdy, kdy
a) investiční fond nebo zahraniční investiční fond používá jméno osoby, z jejíhož podnětu je obhospodařován, nebo
b) obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu pověřuje osobu, z podnětu které tento fond obhospodařuje, výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu.“.
CELEX 32024L0927
23. Za § 21 se vkládají nové § 21a a 21b, které včetně nadpisů znějí:
㤠21a
Vedoucí osoby a další osoby s obdobnými požadavky
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby jeho vedoucí osobou a osobou vykonávající funkci podle § 21 odst. 5 byla fyzická osoba,
a) u které nenastala skutečnost, která je překážkou výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, který je do funkce volen, jmenován nebo jinak povoláván,
b) která je důvěryhodná,
c) která je odborně způsobilá, přičemž má dostatečné znalosti a zkušenosti pro řádný výkon této funkce,
d) která je vhodná z hlediska řádného a obezřetného výkonu činností obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, ve kterých může vykonávat funkci vedoucí osoby,
e) které v řádném výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, například činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání, a
f) která, pokud má vykonávat funkci vedoucí osoby obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nebo funkci osoby podle § 21 odst. 5, má dostatečné zkušenosti se správou majetku, na který je zaměřena investiční strategie obhospodařovaného investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(2) Při posuzování skutečností podle odstavce 1 písm. c) až f) se přihlédne zejména k rozsahu pravomocí spojených s výkonem funkce vedoucí osoby, organizačnímu uspořádání a celkovým personálním zdrojům obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu má alespoň 2 vedoucí osoby, které mají bydliště v členském státě.
(4) Je-li vedoucí osoba podle odstavce 3 zaměstnancem obhospodařovatele investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, musí být zaměstnancem v pracovním poměru v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce nebo musí věnovat výkonu své funkce dostatečný čas odpovídající stanovené týdenní pracovní době podle zákoníku práce.
CELEX 32024L0927
(5) Je-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu individuálním statutárním orgánem investičního fondu, zajistí, aby podmínky podle odstavce 1 byly splněny i u fyzické osoby, která je zmocněna obhospodařovatelem jej ve statutárním orgánu investičního fondu zastupovat.
§ 21b
Posuzování vhodnosti vedoucích osob a dalších osob s obdobnými požadavky pro výkon funkce
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu posoudí před povoláním vedoucí osoby, osoby vykonávající funkci podle § 21 odst. 5 nebo osoby podle § 21a odst. 5 do funkce, zda jsou tyto osoby vhodné pro výkon této funkce.
(2) Osoba podle odstavce 1 je vhodná pro výkon funkce, splňuje-li požadavky podle § 21a odst. 1, 3 a 4.
(3) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon funkce, nesmí obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu povolat tuto osobu do funkce.
(4) Vhodnost osoby podle odstavce 1 pro výkon funkce posuzuje obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu průběžně i během výkonu její funkce.
(5) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby podle odstavce 1, provede obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu nové posouzení vhodnosti této osoby.
(6) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 4 nebo 5, že osoba není vhodná pro výkon funkce, obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba ve funkci plnila požadavky podle § 21a odst. 1, 3 nebo 4. Nejsou-li tato opatření účinná nebo možná, obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce.“.
24. V § 22 odst. 2 písm. d) bodě 4 se slovo „poplatkem“ nahrazuje slovem „úplatou“.
25. V § 22 odst. 3 písm. h), § 49 odst. 3 písm. g), § 234 odst. 4 písm. b), § 253 odst. 2 a v § 255 odst. 1 písm. b) se slovo „poplatky“ nahrazuje slovem „úplaty“.
26. V § 22 odst. 5 se slovo „poplatek“ nahrazuje slovem „úplata“.
27. Za § 26 se vkládá nový § 26a, který včetně nadpisu zní:
㤠26a
Pověření k obhospodařování majetku zákazníka, nabývání fondových úvěrů a ke správě účelových společností
(1) Pro pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje činnost podle § 11 odst. 1 písm. c), se § 23 až 25 použijí obdobně.
(2) Pověří-li pověřená osoba dalšího výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činnosti podle § 11 odst. 1 písm. c), použije se § 26 obdobně.
(3) Na činnosti podle § 5 odst. 2 se § 23 až 26 nepoužijí.“.
CELEX 32024L0927
28. V § 28 se text „§ 20a,“ zrušuje, za číslo „5,“ se vkládají slova „§ 20a až 20c, § 21a odst. 3 a 4,“, slova „6 a“ se nahrazují číslem „6,“ a za číslo „27“ se vkládají slova „a 37a až 37k“.
29. V § 29 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Počáteční kapitál investiční společnosti, která vykonává některou z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až f), musí činit alespoň částku odpovídající 150 000 EUR.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
CELEX 32024L0927
30. V § 30 odst. 2 se slova „použijí se pro výpočet podle odstavce 1 plánované správní náklady a odpisy podle jejího plánu obchodní činnosti“ nahrazují slovy „použije se pro účely odstavce 1 částka podle čl. 13 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/203320)“.
31. V § 33 odst. 1 písm. a) se slovo „jí“ nahrazuje slovem „jím“ a slova „výkon činnosti obchodníka s cennými papíry pověřenou osobou“ se nahrazují slovy „řízení střetu zájmů“.
32. V § 33 odst. 1 písm. b) se slova „pro jiného“ zrušují.
33. V části druhé se za hlavu V vkládají nové hlavy VI a VII, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 28 znějí:
„Hlava VI
Nástroje pro řízení likvidity
§ 37a
Vymezení pojmů ve vztahu k nástrojům pro řízení likvidity
(1) Pro účely tohoto zákona se rozumí
a) obhospodařovatelem otevřeného fondu obhospodařovatel speciálního fondu nebo srovnatelného zahraničního investičního fondu oprávněný přesáhnout rozhodný limit, který obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který je otevřeným alternativním investičním fondem podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423),
b) nástrojem pro řízení likvidity
1. pozastavení vydávání a odkupování,
2. omezení odkupů,
3. prodloužení lhůty pro odkup,
4. úplata za odkup,
5. úplata proti zředění,
6. metoda pohyblivých cen,
7. metoda dvojích cen,
8. nepeněžní odkup,
9. oddělení majetku,
c) pozastavením vydávání a odkupování dočasné znemožnění vydávání a odkupování cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem,
d) omezením odkupů dočasné omezení práva podílníka, společníka nebo obmyšleného na odkup cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem tak, že může být administrátorem dotčeného fondu odkoupena pouze část jím vlastněných cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů,
e) prodloužením lhůty pro odkup prodloužení lhůty pro odkup cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem nad rámec lhůty, která je pro tento fond běžná podle jeho statutu,
f) úplatou za odkup úplata v předem určeném rozmezí placená na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při odkupu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem osobou žádající o tento odkup, která
1. zohledňuje náklady na zajištění likvidity a
2. zajišťuje, aby podílníci, společníci nebo obmyšlení tohoto fondu, kteří o odkup nežádají, nebyli nespravedlivě znevýhodněni,
g) úplatou proti zředění úplata placená na účet investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu při vydání nebo při odkupu cenných papírů nebo zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem osobou žádající o toto vydání nebo o tento odkup, která
1. zohledňuje náklady na zajištění likvidity vzniklé v důsledku objemu tohoto vydání nebo odkupu a
2. zajišťuje, aby podílníci, společníci nebo obmyšlení tohoto fondu, kteří o vydání nebo o odkup nežádají, nebyli nespravedlivě znevýhodněni,
h) metodou pohyblivých cen předem určený mechanismus, kterým se aktuální hodnota cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem upravuje použitím pohyblivého faktoru, který odráží náklady na zajištění likvidity,
i) metodou dvojích cen předem určený mechanismus, kterým se cena pro vydávání a cena pro odkupování cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem určí úpravou aktuální hodnoty tohoto cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru faktorem, který odráží náklady na zajištění likvidity,
j) nepeněžním odkupem převod majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu na podílníka, společníka nebo obmyšleného tohoto fondu namísto peněžních prostředků s cílem vyhovět jeho žádosti o odkup cenného papíru nebo zaknihovaného cenného papíru vydávaného tímto fondem,
k) oddělením majetku oddělení majetku investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, jehož ekonomické nebo právní charakteristiky se významně změnily nebo se staly nejistými v důsledku mimořádných okolností, od ostatního majetku tohoto fondu.
(2) Upřesnění charakteristik nástrojů pro řízení likvidity upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 18a a příloha IIa směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES4) a čl. 16 a příloha V směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU5).
CELEX 32024L0927
§ 37b
Pravidla pro nástroje pro řízení likvidity
(1) Obhospodařovatel otevřeného fondu uvede ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu tohoto fondu alespoň 2 nástroje pro řízení likvidity podle § 37a odst. 1 písm. b) bodů 2 až 8, které jsou vhodné z hlediska investiční strategie, likvidity a pravidel pro odkup tohoto fondu, za účelem jejich možného použití v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu, přičemž se nesmí jednat pouze o nástroje podle § 37a odst. 1 písm. b) bodů 6 a 7. Je-li otevřený fond fondem peněžního trhu, postačí uvedení jednoho nástroje pro řízení likvidity podle § 37a odst. 1 písm. b) bodů 2 až 8.
(2) Obhospodařovatel otevřeného fondu zavede, udržuje a uplatňuje
a) zásady a postupy pro zahájení a skončení používání každého nástroje pro řízení likvidity uvedeného ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu tohoto fondu podle odstavce 1 a
b) provozní a administrativní opatření pro použití nástroje podle písmene a).
(3) Obhospodařovatel otevřeného fondu může v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu použít
a) pozastavení vydávání a odkupování,
b) nástroj pro řízení likvidity uvedený ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu tohoto fondu podle odstavce 1,
c) oddělení majetku.
(4) Pozastavení vydávání a odkupování nebo oddělení majetku může obhospodařovatel otevřeného fondu použít pouze ve výjimečných případech, vyžadují-li to okolnosti a je-li to důvodné vzhledem k zájmům podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu.
(5) Nepeněžní odkup lze aktivovat pouze za účelem odkupu požadovaného profesionálním zákazníkem, odpovídá-li nepeněžní odkup poměrnému podílu majetku otevřeného fondu.
(6) Nepeněžní odkup nemusí odpovídat poměrnému podílu majetku otevřeného fondu podle odstavce 5, je-li tento fond
a) nabízen pouze profesionálním zákazníkům, nebo
b) fondem ETF podle § 50f odst. 3 písm. b) zákona o podnikání na kapitálovém trhu, který podle svého statutu kopíruje složení indexu investičních cenných papírů.
(7) Odstavcem 1 není dotčeno právo obhospodařovatele otevřeného fondu uvést ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu i jiný nástroj sloužící k řízení likvidity. Uvede-li více nástrojů pro řízení likvidity podle § 37a odst. 1 písm. b) bodů 2 až 8, než je vyžadováno podle odstavce 1, musí být u nich zřejmé, zda jde o nástroje zvolené podle odstavce 1. Nejedná-li se u nepeněžního odkupu o nástroj zvolený podle odstavce 1, odstavec 5 se nepoužije.
CELEX 32024L0927
Hlava VII
Nabývání pohledávek z fondových úvěrů
Díl 1
Obecné požadavky
§ 37c
Limity ve vztahu k jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby v případě, že jím obhospodařovaný speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond nabývá pohledávky z fondových úvěrů, jmenovitá hodnota pohledávek z fondových úvěrů v majetku tohoto fondu vůči jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli nepřesahovala souhrnně 20 % kapitálu tohoto fondu, je-li úvěrovaným nebo vydlužitelem
a) úvěrová instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201328),
b) finanční instituce podle čl. 4 odst. 1 bodu 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201328),
c) podnik pomocných bankovních služeb podle čl. 4 odst. 1 bodu 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/201328),
d) tuzemská pojišťovna podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
e) pojišťovna z jiného členského státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
f) tuzemská zajišťovna podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
g) zajišťovna z jiného členského státu podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
h) pojišťovací holdingová osoba podle zákona upravujícího pojišťovnictví,
i) evropský obchodník s cennými papíry podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu,
j) smíšená finanční holdingová osoba podle zákona upravujícího finanční konglomeráty, nebo
k) investiční fond nebo zahraniční investiční fond.
(2) Odstavcem 1 nejsou dotčeny prahové hodnoty, omezení a podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic18).
(3) Investiční limit podle odstavce 1
a) platí ode dne určeného ve statutu investičního fondu nebo ve srovnatelném dokumentu zahraničního investičního fondu, avšak ne později než 24 měsíců ode dne prvního upisování cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů vydávaných tímto fondem nebo jiných podílů na tomto fondu,
b) přestane platit, jakmile obhospodařovatel tohoto fondu zahájí prodej majetku tohoto fondu za účelem vyplacení podílů na tomto fondu v rámci zrušení tohoto fondu s likvidací,
c) se dočasně pozastavuje na dobu nezbytně nutnou s přihlédnutím k zájmům podílníků, společníků a obmyšlených dotčeného fondu, pokud je kapitál nebo srovnatelná veličina tohoto fondu zvýšen nebo snížen, avšak nejvýše na 12 měsíců.
(4) Při určení dne podle odstavce 3 písm. a) zohlední obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zvláštní povahu a charakteristiku majetku, který hodlá dotčený fond využít k investicím.
(5) Česká národní banka může z důvodů zvláštního zřetele hodných po předložení odůvodněného investičního plánu prodloužit lhůtu podle odstavce 3 písm. a) nejvýše o dalších 12 měsíců.
CELEX 32024L0927
§ 37d
Nemožnost nabýt pohledávku z fondového úvěru vůči některým osobám
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby jím obhospodařovaný speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond nenabýval pohledávky z fondového úvěru vůči
a) obhospodařovateli tohoto fondu a pracovníkům nebo vedoucím osobám tohoto obhospodařovatele,
b) depozitáři tohoto fondu nebo tomu, kdo byl tímto depozitářem pověřen výkonem jednotlivé činnosti podle § 71 odst. 1 ve vztahu k tomuto fondu,
c) administrátorovi tohoto fondu a pracovníkům nebo vedoucím osobám tohoto administrátora,
d) tomu, kdo byl obhospodařovatelem tohoto fondu pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, a jeho pracovníkům nebo vedoucím osobám,
e) osobě, která je členem stejného konsolidačního celku jako obhospodařovatel tohoto fondu; to neplatí, jde-li o některou z osob podle § 37c odst. 1 písm. a) až j), která neposkytuje peněžní prostředky osobám podle písmen a) až d).
CELEX 32024L0927
§ 37e
Nakládání s výnosy z pohledávek z fondových úvěrů
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby výnosy z pohledávek z fondových úvěrů, které nabývá jím obhospodařovaný speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, byly připisovány v plné výši na účet tohoto fondu, a to po odečtení přípustných úplat za správu těchto pohledávek.
CELEX 32024L0927
§ 37f
Pravidla ve vztahu ke spotřebitelským úvěrům
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu může obhospodařovat speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který podle svého statutu nebo podle svého dokumentu srovnatelného se statutem spravuje spotřebitelské úvěry.
(2) Obhospodařovatel speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů, který podle svého statutu spravuje spotřebitelské úvěry, může nabízet investice do tohoto fondu v jiném členském státě; tím nejsou dotčena jiná pravidla týkající se nabízení investic v daném členském státě.
(3) Obhospodařovatel zahraničního investičního fondu srovnatelného se speciálním fondem nebo s fondem kvalifikovaných investorů, který podle svého dokumentu srovnatelného se statutem poskytuje nebo spravuje spotřebitelské úvěry, může nabízet investice do tohoto fondu.
(4) Poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru není správou spotřebitelského úvěru.
CELEX 32024L0927
§ 37g
Zákaz obhospodařování některých investičních fondů nebo některých zahraničních investičních fondů
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu nesmí obhospodařovat speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který se zabývá nabýváním pohledávek z fondových úvěrů a jehož investiční strategie je plně nebo zčásti zaměřena na nabývání pohledávek z fondových úvěrů výhradně za účelem postoupení těchto pohledávek jinému.
CELEX 32024L0927
§ 37h
Ponechání si podílu na postoupené pohledávce z fondového úvěru
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby si jím obhospodařovaný speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond ponechal 5 % jmenovité hodnoty každé pohledávky z fondového úvěru, kterou tento fond nabyl a následně postoupil jinému.
(2) Procentní podíl podle odstavce 1 si dotčený fond ponechá
a) do splatnosti, jde-li o fondový úvěr s dobou splatnosti do 8 let,
b) po dobu nejméně 8 let, nejde-li o fondový úvěr podle písmene a).
(3) Odstavec 1 se nepoužije,
a) dochází-li k prodeji majetku dotčeného fondu z důvodu zrušení tohoto fondu s likvidací,
b) je-li postoupení pohledávky z fondového úvěru nezbytné pro účely splnění omezujících opatření přijatých podle čl. 215 Smlouvy o fungování Evropské unie nebo požadavků na produkt,
c) je-li postoupení pohledávky z fondového úvěru nezbytné k tomu, aby mohl obhospodařovatel dotčeného fondu provádět investiční strategii tohoto fondu v nejlepším zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu,
d) je-li postoupení pohledávky z fondového úvěru vyvoláno zvýšením rizika spojeného s tímto úvěrem, které obhospodařovatel dotčeného fondu zjistil během náležité péče při investování na účet dotčeného fondu nebo během řízení rizik spojených s tímto investováním podle § 20 a 20b, a postupník je o tomto zvýšeném riziku při postoupení informován.
(4) Dovolává-li se obhospodařovatel dotčeného fondu některé z podmínek podle odstavce 3, doloží na výzvu České národní banky její splnění.
CELEX 32024L0927
Díl 2
Požadavky na fond nabývající úvěry
§ 37i
Fond nabývající úvěry
Fondem nabývajícím úvěry se pro účely tohoto zákona rozumí speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond,
a) jehož investiční strategie spočívá především v nabývání pohledávek z fondových úvěrů, nebo
b) u kterého jmenovitá hodnota pohledávek z fondových úvěrů představuje alespoň 50 % jeho fondového kapitálu.
CELEX 32024L0927
§ 37j
Uzavřenost a otevřenost fondu nabývajícího úvěry
(1) Obhospodařovatel fondu nabývajícího úvěry zajistí, aby tento fond byl uzavřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423).
(2) Fond nabývající úvěry může být otevřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423), je-li obhospodařovatel tohoto fondu schopen na výzvu České národní bance prokázat, že systém řízení rizika likvidity tohoto fondu je slučitelný s jeho investiční strategií a pravidly pro zpětný odkup.
(3) Požadavky, které musí fond nabývající úvěry splňovat, aby mohl postupovat podle odstavce 2, upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU5).
(4) Odstavcem 1 nejsou dotčeny prahové hodnoty, omezení a podmínky podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy rizikového kapitálu7), přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy sociálního podnikání9) a podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího evropské fondy dlouhodobých investic18).
CELEX 32024L0927
§ 37k
Limity na míru využití pákového efektu
(1) Obhospodařovatel fondu nabývajícího úvěry zajistí, aby míra využití pákového efektu tohoto fondu nebyla vyšší než
a) 175 %, pokud je tento fond otevřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423),
b) 300 %, pokud je tento fond uzavřeným alternativním investičním fondem podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/201423).
(2) Pro účely určení míry využití pákového efektu podle odstavce 1 se expozice fondu nabývajícího úvěry vypočítá pomocí závazkové metody podle čl. 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/20136).
(3) Úvěr nebo peněžitá zápůjčka poskytnuté fondu nabývajícímu úvěry jinou osobou, které jsou plně kryty povinností této osoby vložit předmět vkladu nebo investovat do tohoto fondu, se pro účely odstavce 2 nepovažují za expozici tohoto fondu.
(4) Dojde-li k překročení limitu podle odstavce 1, přijme obhospodařovatel fondu nabývajícího úvěry bez zbytečného odkladu účinné opatření ke zjednání nápravy s přihlédnutím k zájmům podílníků, společníků a obmyšlených tohoto fondu.
(5) Limity podle odstavce 1 se nepoužijí na investiční fond nebo zahraniční investiční fond nabývající pouze pohledávky z akcionářských úvěrů, nepřesahuje-li jmenovitá hodnota pohledávek z akcionářských úvěrů souhrnně 150 % kapitálu tohoto fondu; tím není dotčena pravomoc České národní banky podle § 548.
______________
28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a o změně nařízení (EU) č. 648/2012, v platném znění.“.
CELEX 32024L0927
34. V § 38 odst. 1 písm. c), § 47 odst. 1 písm. d) bodě 2 a v § 255 odst. 1 písm. n) se slovo „compliance“ nahrazuje slovy „zajišťování shody s předpisy“.
35. V § 43 odst. 1 písm. c) se slova „, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku“ nahrazují slovy „vzniku funkce člena statutárního orgánu nebo dnem nabytí účinnosti smlouvy o administraci podle § 59, vykonává-li tento fond administraci prostřednictvím osoby odlišné od jeho statutárního orgánu“.
36. Za § 47a se vkládá nový § 47b, který včetně nadpisu zní:
㤠47b
Řízení střetu zájmů při obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu z podnětu jiného
(1) Obhospodařuje-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu investiční fond nebo zahraniční investiční fond z podnětu jiné osoby, přijme administrátor tohoto fondu přiměřená opatření, aby zamezil střetu zájmů vyplývajícího ze vztahu k této jiné osobě.
(2) Nelze-li střetu zájmů podle odstavce 1 zamezit, administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zjišťuje, řeší, sleduje a oznamuje podílníkům, společníkům nebo obmyšleným tohoto fondu, aby zabránil tomu, že nepříznivě ovlivní zájmy tohoto fondu nebo jeho podílníků, společníků a obmyšlených.
(3) Odstavce 1 a 2 se použijí i na případy, kdy
a) investiční fond nebo zahraniční investiční fond používá jméno osoby, z jejíhož podnětu je obhospodařován, nebo
b) administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu pověřuje osobu, z jejíhož podnětu je tento fond obhospodařován, výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje administrace tohoto fondu.“.
CELEX 32024L0927
37. Za § 48 se vkládají nové § 48a a 48b, které včetně nadpisů znějí:
㤠48a
Vedoucí osoby a další osoby s obdobnými požadavky
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu zajistí, aby jeho vedoucí osobou byla fyzická osoba,
a) u které nenastala skutečnost, která je překážkou výkonu funkce člena voleného orgánu obchodní korporace, který je do funkce volen, jmenován nebo jinak povoláván,
b) která je důvěryhodná,
c) která je odborně způsobilá, přičemž má dostatečné znalosti a zkušenosti pro řádný výkon této funkce,
d) která je vhodná z hlediska řádného a obezřetného výkonu činností administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, ve kterých může vykonávat funkci vedoucí osoby, a
e) které v řádném výkonu funkce nebrání její profesní, podnikatelská nebo jiná obdobná činnost, například činnost u osoby s obdobným předmětem podnikání.
(2) Při posuzování skutečností podle odstavce 1 písm. c) až e) se přihlédne zejména k rozsahu pravomocí spojených s výkonem funkce vedoucí osoby, organizačnímu uspořádání a celkovým personálním zdrojům administrátora investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu.
§ 48b
Posuzování vhodnosti vedoucích osob a dalších osob s obdobnými požadavky pro výkon funkce
(1) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu posoudí před povoláním vedoucí osoby do funkce, zda je tato osoba vhodná pro výkon této funkce.
(2) Osoba podle odstavce 1 je vhodná pro výkon funkce, plní-li požadavky podle § 48a odst. 1.
(3) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 1, že osoba není vhodná pro výkon funkce, nesmí administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu povolat tuto osobu do funkce.
(4) Vhodnost osoby podle odstavce 1 pro výkon funkce posuzuje administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu průběžně i během výkonu její funkce.
(5) Vyvstanou-li důvodné pochybnosti o vhodnosti osoby podle odstavce 1, provede administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu nové posouzení vhodnosti této osoby.
(6) Vyplývá-li z posouzení podle odstavce 4 nebo 5, že osoba není vhodná pro výkon funkce, administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu přijme opatření k zajištění toho, aby tato osoba ve funkci plnila požadavky podle § 48a odst. 1. Nejsou-li tato opatření účinná nebo možná, administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu bez zbytečného odkladu odvolá tuto osobu z funkce.“.
38. V § 50 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Za pověření podle odstavce 1 se nepovažují případy, kdy činnost podle § 38 odst. 1 písm. t) vykonává vlastním jménem osoba, která je v členském státě oprávněna poskytovat investiční službu nebo zprostředkovávat pojistný produkt s investiční složkou podle čl. 2 bodu 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821).“.
CELEX 32024L0927
39. Za § 53 se vkládá nový § 53a, který včetně nadpisu zní:
㤠53a
Pověření k nabývání fondových úvěrů, správě účelových společností, investičním službám, administraci indexů nebo ke správě nevýkonných úvěrů
(1) Pro pověření jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnují činnosti podle § 5 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. d) až g) nebo podle § 11 odst. 9, se § 50 až 52 použijí obdobně.
(2) Pověří-li pověřená osoba dalšího výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z činností podle § 5 odst. 2, § 11 odst. 1 písm. d) až g) nebo podle § 11 odst. 9, použije se § 53 obdobně.“.
CELEX 32024L0927
40. V § 56 se za text „47a“ vkládá text „, 47b“ a číslo „53“ se nahrazuje textem „53a“.
41. Za § 66a se vkládá nový § 66b, který včetně nadpisu zní:
㤠66b
Povinnost poskytnout informace na žádost
Depozitář speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů obhospodařovaného obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit poskytne informace, které získal při plnění svých povinností, na žádost příslušnému orgánu dohledu jiného členského státu, který vykonává dohled nad obhospodařovatelem tohoto fondu.“.
CELEX 32024L0927
42. Poznámka pod čarou č. 8 zní:
„8) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/438 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, v platném znění.“.
43. V § 69 se doplňují odstavce 3 až 5, které znějí:
„(3) Depozitářem speciálního fondu může být i zahraniční banka se sídlem v jiném členském státě, která nemá pobočku umístěnou v České republice, rozhodne-li o tom Česká národní banka na základě žádosti obhospodařovatele tohoto fondu.
(4) Česká národní banka rozhodne podle odstavce 3,
a) není-li nabídka služeb osob zapsaných v seznamu depozitářů investičních fondů schopna pokrýt potřeby dotčeného speciálního fondu s ohledem na jeho investiční strategii a
b) nepřesahuje-li celková hodnota majetku všech speciálních fondů a fondů kvalifikovaných investorů obhospodařovaných obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit částku odpovídající 50 000 000 000 EUR.
(5) Do limitu podle odstavce 4 písm. b) se nezapočítává majetek investičních fondů, jejichž depozitářem je osoba podle odstavce 3 nebo které obhospodařuje zahraniční osoba se sídlem ve státě, který není členským státem.“.
CELEX 32024L0927
44. V § 73 odst. 1 písmeno f) zní:
„f) byly provedeny příkazy obhospodařovatele směrující k nabytí nebo zcizení věcí v majetku tohoto fondu; je-li v depozitářské smlouvě dohodnuta kontrola těchto příkazů před jejich provedením, kontroluje je depozitář pouze před jejich provedením.“.
45. V § 77 se doplňují odstavce 4 a 5, které včetně poznámek pod čarou č. 29 a 30 znějí:
„(4) Depozitář fondu kolektivního investování může pověřit centrálního depozitáře cenných papírů podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/201429), který je centrálním depozitářem investora podle čl. 1 písm. f) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/39230), výkonem jednotlivé činnosti podle § 71 odst. 1 za podmínek podle odstavce 1 písm. a), c) a d), odstavců 2 a 3 a § 78.
(5) Za pověření podle odstavce 1 se nepovažuje, pokud jednotlivou činnost podle § 71 odst. 1 vykonává centrální depozitář cenných papírů podle čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/201429), který je centrálním depozitářem emitenta podle čl. 1 písm. e) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/39230).
______________
29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012, v platném znění.
30) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. listopadu 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů.“.
CELEX 32024L0927
46. V § 83 odst. 1 větě druhé se za text „b)“ vkládají slova „, který je obhospodařovaný obhospodařovatelem, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit,“.
47. V § 83 odst. 1 větě poslední se za slova „limit, se“ vkládají slova „§ 69 odst. 3 až 5 a“ a slovo „nepoužije“ se nahrazuje slovem „nepoužijí“.
CELEX 32024L0927
48. V § 162 odst. 2 větě druhé se za slova „druhu akcií“ vkládají slova „, anebo právo hlasovat plyne ze stanov,“.
49. V § 162 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Souhlas všech vlastníků investičních akcií s konáním valné hromady se vyžaduje jen tehdy, je-li na pořad valné hromady zařazena záležitost, o které mají tito vlastníci právo hlasovat.“.
50. V § 190 odst. 2 větě druhé se slovo „poplatky“ nahrazuje slovem „úplaty“.
51. V § 193 odst. 3 písm. b) bodě 1 se slova „hodnoty fondového kapitálu u investičního fondu“ nahrazují slovy „aktuální hodnoty podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu“.
52. V § 193 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „hodnoty fondového kapitálu“ nahrazují slovy „aktuální hodnoty podílového listu, investiční akcie nebo jiného podílu na investičním fondu“.
53. § 208 se včetně nadpisu zrušuje.
54. V § 211 odst. 1 se slova „výstupního poplatku“ nahrazují slovy „o zvýšení srážky, přirážky, úplaty nebo nákladů za ukončení investice do fondu kolektivního investování“ a slova „úplaty nebo poplatku“ se nahrazují slovy „srážky, přirážky, úplaty nebo nákladů za ukončení investice do fondu kolektivního investování“.
55. V § 211 odst. 2 větě první se slova „úplaty nebo poplatku“ nahrazují slovy „srážky, přirážky, úplaty nebo nákladů podle odstavce 1“.
56. V § 220 odst. 1 písmeno i) zní:
„i) údaje o
1. srážkách, přirážkách, úplatách, daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních a o nákladech fondu, které přímo nebo nepřímo nese investor, včetně údaje o jejich maximální výši,
2. přípustných úplatách za správu pohledávek podle § 37e a
3. úplatách, daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních a o nákladech obhospodařovatele tohoto fondu ve vztahu k obhospodařování tohoto fondu, které přímo nebo nepřímo nese fond,“.
57. V § 220 odst. 1 se na konci textu písmene m) doplňují slova „a podle § 37b odst. 1“.
58. Na konci textu poznámky pod čarou č. 11 se doplňují slova „ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek“.
59. V § 231 se slovo „poskytne“ nahrazuje slovy „a osoba podle § 50 odst. 2 nabízející investice do tohoto fondu poskytnou“.
CELEX 32024L0927
60. V § 231 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Administrátor fondu kolektivního investování poskytne osobě podle § 50 odst. 2 nabízející investice do tohoto fondu na její žádost sdělení klíčových informací.“.
CELEX 32024L0927
61. V § 238 odst. 1 se text „j)“ nahrazuje textem „k)“.
62. V § 241 odst. 1 písm. g) se za slovo „identifikaci“ vkládají slova „tohoto fondu a jeho“.
CELEX 32024L0927
63. V § 241 odst. 1 se na konci textu písmene k) doplňují slova „a popisu možnosti použití nástrojů pro řízení likvidity uvedených ve statutu tohoto fondu podle § 37b odst. 1 a podmínek pro jejich použití“.
CELEX 32024L0927
64. V § 241 odst. 1 písmeno l) zní:
„l) údaje o
1. srážkách, přirážkách, úplatách, daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních a o nákladech fondu, které přímo nebo nepřímo nese investor, včetně údaje o jejich maximální výši,
2. přípustných úplatách za správu pohledávek podle § 37e a
3. úplatách, daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních a o nákladech obhospodařovatele tohoto fondu ve vztahu k obhospodařování tohoto fondu, které přímo nebo nepřímo nese fond,“.
CELEX 32024L0927
65. V § 241 odst. 3 se za písmeno a) vkládají nová písmena b) až e), která znějí:
„b) údaje o složení portfolia nabytých pohledávek z fondových úvěrů,
c) každoročně údaje o všech srážkách, přirážkách, úplatách a daních, poplatcích a jiných obdobných peněžitých plněních a o nákladech, které přímo nebo nepřímo nese investor,
d) každoročně údaje nutné k identifikaci osoby ovládající obhospodařovatele a osob ovládaných obhospodařovatelem,
e) každoročně údaje nutné k identifikaci účelové společnosti využívané obhospodařovatelem nebo jeho jménem v souvislosti s investicemi dotčeného fondu,“.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena f) a g).
CELEX 32024L0927
66. Nadpis nad § 280 se zrušuje.
67. § 280 až 282 se zrušují.
68. V § 302 odst. 2 první větě a v § 461 odst. 3 větě druhé se slova „a příloha I nařízení Komise (EU) č. 584/2010“ nahrazují slovy „odst. 1 a příloha I prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031)“.
Poznámka pod čarou č. 31 zní:
„31) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/910 ze dne 15. prosince 2023, kterým se stanoví prováděcí technické normy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah informací, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), správcovskými společnostmi SKIPCP a výměnou informací mezi příslušnými orgány o přeshraničních oznámeních, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 584/2010.“.
69. V § 303 odst. 2 písm. b) se slova „2 a příloha II nařízení Komise (EU) č. 584/2010“ nahrazují slovy „3 odst. 4 a příloha VI prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031)“.
70. V § 303 odst. 4 se slova „3 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010“ nahrazují slovy „4 a 5 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031)“.
71. V § 310 odst. 1 a 2 se slova „se speciálním fondem nebo“ zrušují.
72. V § 316 odst. 2 se na konci písmene b) slovo „a“ zrušuje.
73. V § 316 odst. 2 písm. c) a v § 318 odst. 2 písm. b) se slova „uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.“ nahrazují slovy „označen jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167532), a“.
Poznámka pod čarou č. 32 zní:
„32) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. července 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, v platném znění.“.
CELEX 32024L0927
74. V § 316 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno d), které zní:
„d) stát, ve kterém má sídlo obhospodařovatel tohoto fondu, uzavřel s Českou republikou mezinárodní smlouvu, která odpovídá zásadám podle čl. 26 Modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech a tento stát není uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“.
CELEX 32024L0927
75. V § 318 odst. 2 se na konci písmene a) slovo „a“ nahrazuje čárkou.
76. V § 318 se na konci odstavce 2 doplňuje písmeno c), které zní:
„c) domovský stát tohoto fondu uzavřel s Českou republikou mezinárodní smlouvu, která odpovídá zásadám podle čl. 26 Modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech a není uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti.“.
CELEX 32024L0927
77. V § 319 odst. 2 písmeno b) zní:
„b) jsou obdobně splněny podmínky podle § 318 odst. 2 písm. b) a c).“.
CELEX 32024L0927
78. V § 320 odst. 2 písm. a) se slova „a b),“ nahrazují slovy „až c) a“.
CELEX 32024L0927
79. V § 320 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
CELEX 32024L0927
80. V § 321 odst. 2 písm. a) a v § 325 odst. 2 se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“ a slova „a c)“ se zrušují.
CELEX 32024L0927
81. V § 321 odst. 2 písm. b), § 322 odst. 2 písm. b), § 325 odst. 3 písm. b) a v § 481 odst. 1 písm. h) se slovo „dohodu“ nahrazuje slovy „mezinárodní smlouvu“, slovo „daňové“ se zrušuje a slovo „příjmech“ se nahrazuje slovy „zamezení dvojího zdanění příjmů“.
82. V § 322 odst. 2 písm. a) se slova „, § 319 odst. 2 písm. a) a § 320 odst. 2 písm. b)“ zrušují a za text „c)“ se vkládají slova „, § 319 odst. 2 písm. a) a § 320 odst. 2 písm. b)“.
CELEX 32024L0927
83. V § 322 odst. 4 se slova „, § 319 odst. 2 písm. a), § 320 odst. 2 písm. b)“ zrušují a za text „c)“ se vkládají slova „, § 319 odst. 2 písm. a), § 320 odst. 2 písm. b)“.
CELEX 32024L0927
84. V § 324 odst. 2 písm. a) se slova „a b)“ nahrazují slovy „až c)“.
CELEX 32024L0927
85. V § 324 odst. 2 písmeno c) zní:
„c) jsou obdobně splněny podmínky podle § 316 odst. 2 písm. c) a d).“.
CELEX 32024L0927
86. V § 325 odst. 3 úvodní části ustanovení větě poslední se slova „a § 320 odst. 2 písm. b)“ zrušují a za písmeno „c)“ se vkládají slova „a § 320 odst. 2 písm. b)“.
CELEX 32024L0927
87. V § 325 odst. 5 se text „, § 320 odst. 2 písm. b)“ zrušuje a za text „c)“ se vkládá text „, § 320 odst. 2 písm. b)“.
CELEX 32024L0927
88. V § 326 části věty za středníkem se slova „a b), § 320 odst. 2 písm. b) a c)“ nahrazují slovy „až c), § 320 odst. 2 písm. b)“.
CELEX 32024L0927
89. V § 327 odst. 1 písm. a) bodě 4 se za slovo „jsou“ vkládají slova „ve vztahu k domovskému státu fondu“ a text „§ 320 odst. 2 písm. b)“ se nahrazuje textem „c)“.
CELEX 32024L0927
90. V § 327 odst. 1 písm. a) se za bod 4 vkládají nové body 5 a 6, které znějí:
„5. jestliže stát, ve kterém má sídlo, není označen jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167532),
6. jestliže stát, ve kterém má sídlo, uzavřel s Českou republikou mezinárodní smlouvu, která odpovídá zásadám podle čl. 26 Modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku a která zajišťuje výměnu informací v daňových záležitostech a není uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti,“.
Dosavadní body 5 a 6 se označují jako body 7 a 8.
CELEX 32024L0927
91. V § 327 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud je stát, ve kterém má zahraniční osoba podle odstavce 1 písm. a) sídlo nebo skutečné sídlo, označen jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167532) nebo je uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, musí se s přihlédnutím k zájmům podílníků, společníků nebo obmyšlených dotčeného zahraničního fondu stát depozitářem tohoto fondu jiná osoba, a to bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 let.“.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 4.
CELEX 32024L0927
92. V § 350 se odstavec 5 zrušuje.
93. V § 356 odst. 2 se za slova „jsou investiční společnosti“ vkládají slova „a další osoby“.
94. § 373 včetně nadpisu zní:
㤠373
Přeměna podfondu investičního fondu s právní osobností
(1) Na přeměnu podfondu investičního fondu s právní osobností se ustanovení tohoto zákona o přeměně podílového fondu použijí obdobně.
(2) Účastní-li se přeměny podfond investičního fondu s právní osobností a podílový fond, použijí se ustanovení tohoto zákona o přeměně, které se účastní více podílových fondů, obdobně.
(3) Dovolávají-li se ustanovení podle odstavců 1 a 2 podílníků, rozumí se tím u podfondu investičního fondu s právní osobností vlastníci investičních akcií vztahujících se k tomuto podfondu.
(4) Dovolávají-li se ustanovení podle odstavců 1 a 2 podílových listů, rozumí se tím u podfondu investičního fondu s právní osobností investiční akcie vztahující se k tomuto podfondu.“.
95. V § 381 odst. 1 se za písmeno b) vkládá nové písmeno c), které zní:
„c) rozdělení podílového fondu,“.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena d) až h).
96. V § 381 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
97. V § 387 odst. 1 a v § 403 odst. 1 se slova „podání žádosti, která má předepsané náležitosti a netrpí jinými vadami“ se nahrazují slovy „zahájení řízení“.
98. V § 387 odst. 2 a v § 403 odst. 2 se slova „v přiměřené lhůtě“ zrušují a na konci textu odstavce se doplňují slova „, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu“.
99. V § 387 a v § 403 se na konci odstavců 2 doplňuje věta „Lhůta podle odstavce 1 běží ode dne, kdy byly tyto vady odstraněny.“.
100. V části jedenácté hlavě IV dílu 2 se za oddíl 3 vkládá nový oddíl 4, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl 4
Rozdělení podílového fondu
§ 413a
Přípustné způsoby rozdělení
(1) Rozdělení podílového fondu může mít formu
a) rozštěpení, v jehož důsledku rozdělovaný podílový fond zaniká a jeho jmění přechází
1. na více nově vznikajících podílových fondů (dále jen „rozštěpení se vznikem nových podílových fondů“),
2. na více již existujících podílových fondů (dále jen „rozštěpení sloučením podílových fondů“), nebo
3. kombinací forem podle bodů 1 a 2,
b) odštěpení, v jehož důsledku rozdělovaný podílový fond nezaniká a část jeho jmění přechází
1. na jeden nebo více nově vznikajících podílových fondů (dále jen „odštěpení se vznikem nového nebo nových podílových fondů“),
2. na jeden nebo více již existujících podílových fondů (dále jen „odštěpení sloučením podílových fondů“), nebo
3. kombinací forem podle bodů 1 a 2, nebo
c) vyčlenění, v jehož důsledku rozdělovaný podílový fond nezaniká a vyčleněná část jeho jmění přechází výměnou za podílové listy, nestanoví-li zákon jinak,
1. na jeden nebo více nově vznikajících podílových fondů (dále jen „vyčlenění se vznikem nového nebo nových podílových fondů“),
2. na jeden nebo více již existujících podílových fondů (dále jen „vyčlenění sloučením podílových fondů“), nebo
3. kombinací forem podle bodů 1 a 2.
(2) Rozdělením se vznikem nových podílových fondů se rozumí
a) rozštěpení se vznikem nových podílových fondů,
b) odštěpení se vznikem nového nebo nových podílových fondů a
c) vyčlenění se vznikem nového nebo nových podílových fondů.
(3) Rozdělením sloučením podílových fondů se rozumí
a) rozštěpení sloučením podílových fondů,
b) odštěpení sloučením podílových fondů a
c) vyčlenění sloučením podílových fondů.
(4) Pro přípustnost rozdělení sloučením podílových fondů se § 398 odst. 1 použije obdobně, a to i v případě kombinace s rozdělením se vznikem nových podílových fondů.
(5) Přejímajícími podílovými fondy se při rozdělení podílového fondu rozumí podílové fondy,
a) které mají rozdělením podílového fondu vzniknout, nebo
b) se kterými se má rozdělovaný podílový fond sloučit.
(6) V případě rozdělení podílového fondu, který je
a) standardním fondem, nemůže být přejímajícím podílovým fondem speciální fond ani fond kvalifikovaných investorů,
b) speciálním fondem, nemůže být přejímajícím podílovým fondem fond kvalifikovaných investorů,
c) fondem kvalifikovaných investorů, nemůže být přejímajícím podílovým fondem standardní fond a
d) otevřeným podílovým fondem, nemůže být přejímajícím podílovým fondem uzavřený podílový fond, nejde-li o nástroj řízení likvidity podle § 37a odst. 1 písm. b) bodu 9.
§ 413b
Rozdělení podílového fondu a projekt rozdělení
(1) O rozdělení podílového fondu rozhoduje jeho obhospodařovatel.
(2) Rozdělení podílového fondu se provádí podle schváleného projektu rozdělení.
(3) Projekt rozdělení vypracují administrátor rozdělovaného podílového fondu a osoby, které mají být administrátory přejímajících podílových fondů.
(4) Projekt rozdělení musí být schválen ve stejném znění všemi, kdo jej vypracovali.
(5) Projekt rozdělení obsahuje alespoň
a) formu rozdělení podle § 413a odst. 1,
b) označení rozdělovaného podílového fondu a přejímajících podílových fondů,
c) údaje nezbytné k identifikaci obhospodařovatelů, kteří mají obhospodařovat přejímající podílové fondy,
d) důvody rozdělení,
e) pravděpodobné dopady rozdělení na zájmy podílníků rozdělovaného podílového fondu a popřípadě i na zájmy podílníků přejímajících podílových fondů, jde-li o rozdělení sloučením podílových fondů,
f) kritéria pro ocenění majetku a dluhů v rozdělovaném podílovém fondu, které se stávají součástí majetku a dluhů v jednotlivých přejímajících podílových fondech nebo zůstávají součástí majetku a dluhů rozdělovaného podílového fondu,
g) postup pro výpočet výměnného poměru mezi podílovými listy rozdělovaného podílového fondu a podílovými listy přejímajících podílových fondů,
h) rozhodný den rozdělení,
i) pravidla pro převzetí jmění v rozdělovaném podílovém fondu přejímajícími podílovými fondy,
j) pravidla pro výměnu podílových listů rozdělovaného podílového fondu za podílové listy přejímajících podílových fondů a
k) návrh nových nebo aktualizovaných statutů přejímajících podílových fondů.
(6) Projekt rozdělení vyžaduje písemnou formu.
(7) Depozitář rozdělovaného podílového fondu a depozitáři přejímajících podílových fondů zkontrolují soulad údajů obsažených v projektu rozdělení s požadavky tohoto zákona a statutem těchto fondů.
§ 413c
Povolení České národní banky
(1) K rozdělení podílového fondu, který je fondem kolektivního investování, je třeba povolení České národní banky.
(2) Česká národní banka nepovolí rozdělení,
a) je-li v rozporu s § 413a odst. 1, nebo
b) není-li zajištěna ochrana zájmů podílníků rozdělovaného podílového fondu.
(3) Česká národní banka nepovolí rozdělení sloučením podílových fondů,
a) není-li sloučení přípustné podle § 398 odst. 1, nebo
b) jde-li o některý z důvodů nepovolení sloučení podle § 401 odst. 2.
(4) Má-li být při rozdělení podílového fondu, který je speciálním fondem, přejímajícím podílovým fondem standardní fond, Česká národní banka současně s povolením rozdělení rozhodne o schválení depozitáře a statutu tohoto standardního fondu.
(5) V rozhodnutí, kterým Česká národní banka povoluje rozdělení, může obhospodařovateli nebo administrátorovi podílového fondu uložit v souvislosti s výjimkou podle § 413f odst. 1 písm. b) další podmínky, které musí po dobu přechodného období obhospodařovatel nebo administrátor dodržovat nebo v souvislosti s rozdělením splnit.
(6) Dnem nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky, jímž se rozdělení nepovolí, se projekt rozdělení ruší. Právní účinky zrušení projektu rozdělení pominou dnem, kdy je toto rozhodnutí pravomocně zrušeno rozhodnutím soudu.
§ 413d
Řízení o žádosti o povolení rozdělení
(1) Žádost o povolení rozdělení podává
a) administrátor rozdělovaného podílového fondu, není-li nebo nemá-li být žádný z přejímajících podílových fondů standardním fondem, nebo
b) obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu, který je nebo má být standardním fondem; je-li takových osob více, postačí, podá-li žádost kterákoli z nich.
(2) Účastníky řízení o žádosti podle odstavce 1 jsou obhospodařovatel, administrátor a depozitář rozdělovaného podílového fondu a osoby, které mají být obhospodařovateli, administrátory a depozitáři přejímajících podílových fondů.
(3) Česká národní banka vydá rozhodnutí o žádosti o povolení rozdělení nejpozději do 20 pracovních dní ode dne zahájení řízení.
(4) Nemá-li žádost o povolení rozdělení sloučením podílových fondů, při němž se zpracovává sdělení o sloučení podle § 413e odst. 2, předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, vyzve Česká národní banka žadatele nejpozději do 10 pracovních dní ode dne podání žádosti nebo ode dne jejího doplnění, aby tyto vady odstranil, a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Lhůta podle odstavce 3 běží ode dne, kdy byly tyto vady odstraněny.
§ 413e
Informace o zamýšleném rozdělení, sdělení o sloučení a postup bez uveřejnění sdělení o sloučení
(1) Bez zbytečného odkladu po podání žádosti o povolení podle § 413c odst. 1 uveřejní administrátor rozdělovaného podílového fondu na internetových stránkách tohoto fondu informaci o zamýšleném rozdělení a o jeho důsledcích pro podílníky a informuje o tom osoby, které mají být administrátory přejímajících podílových fondů. Jde-li o rozdělení sloučením podílových fondů, uveřejní informaci o zamýšleném rozdělení a o jeho důsledcích pro podílníky na internetových stránkách přejímajících podílových fondů rovněž administrátoři těchto fondů.
(2) Ustanovení § 404 až 406 se použijí obdobně, jde-li o rozdělení sloučením podílových fondů a je-li
a) rozdělovaným podílovým fondem standardní fond, nebo
b) některým z přejímajících podílových fondů standardní fond, jehož podílové listy jsou veřejně nabízeny v jiném členském státě.
(3) Nejedná-li se o rozdělení podílového fondu, při kterém se zpracovává sdělení o sloučení podle odstavce 1, administrátor rozdělovaného podílového fondu uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu do 1 měsíce ode dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o povolení rozdělení
a) toto rozhodnutí,
b) projekt rozdělení včetně návrhu nových nebo aktualizovaných statutů přejímajících podílových fondů a
c) oznámení o vzniku práva na odkoupení podílového listu.
(4) Uveřejněním oznámení podle odstavce 3 písm. c) vzniká podílníkům rozdělovaného podílového fondu právo na odkoupení podílového listu bez srážky. Srazit jim však lze částku odpovídající účelně vynaloženým nákladům spojeným s odkoupením podílového listu. Toto právo zanikne, není-li uplatněno do 2 měsíců ode dne uveřejnění oznámení podle odstavce 3 písm. c).
(5) Při odkoupení podílového listu podle odstavce 3 se postupuje podle § 131 až 141 obdobně.
(6) Odstavce 3 až 5 se nepoužijí, jde-li o rozdělení podílového fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů.
§ 413f
Dočasná výjimka z investičních limitů a další pravidla
(1) Nelze-li důvodně předpokládat, že poměry rozdělovaného nebo přejímajícího podílového fondu budou ke dni účinnosti rozdělení v souladu s pravidly, technikami nebo limity, které mají být podle § 215 zavedeny, udržovány a uplatňovány, uvedou se ve statutu tohoto podílového fondu přechodná ustanovení obsahující
a) délku přechodného období a
b) výjimky z pravidel, technik nebo limitů, které jsou v přechodném období nezbytné k uskutečnění přeměny v nejlepším zájmu všech podílníků.
(2) Je-li přejímajícím podílovým fondem standardní fond, jeho
a) obhospodařovatel oznámí jeho depozitáři, že převod jmění v tomto fondu byl ukončen, a
b) administrátor uveřejní na internetových stránkách tohoto fondu informaci o tom, že nastal rozhodný den rozdělení.
(3) Depozitář rozdělovaného podílového fondu zkontroluje, zda
a) majetek a dluhy v tomto fondu byly oceněny v souladu s kritérii obsaženými v projektu rozdělení a
b) výměnný podíl byl vypočítán v souladu s tímto zákonem a projektem rozdělení.
(4) Depozitář rozdělovaného podílového fondu zpracuje o výsledku kontroly podle odstavce 3 zprávu, kterou na požádání bezplatně poskytne
a) podílníkům rozdělovaného podílového fondu,
b) podílníkům přejímajících podílových fondů a
c) České národní bance.
§ 413g
Den účinnosti rozdělení
(1) Podílový fond, který má být rozdělením zrušen, se zrušuje k rozhodnému dni rozdělení.
(2) Podílníci rozdělovaného podílového fondu se k rozhodnému dni rozdělení stávají podílníky přejímajících podílových fondů podle výměnného podílu podle § 413b odst. 5 písm. g), a to bez ohledu na to, že ještě nedošlo k výměně podílových listů.
(3) Rozhodný den rozdělení je rovněž den, od kterého se část jmění v rozdělovaném podílovém fondu, která je rozdělením dotčena, považuje z účetního hlediska za jmění v přejímajícím podílovém fondu, a to v souladu s pravidly podle § 413b odst. 5 písm. i).
(4) Rozhodný den rozdělení nesmí předcházet dni, ve kterém rozhodnutí o povolení rozdělení vydané Českou národní bankou nabude právní moci, je-li podle § 413c odst. 1 vyžadováno.
(5) Zrušuje-li se rozdělením řídící fond, rozhodný den rozdělení může nastat nejdříve 3 měsíce ode dne uveřejnění oznámení o tom, že se řídící fond zrušuje.
(6) Po rozhodném dni rozdělení nemůže být projekt rozdělení změněn nebo zrušen ani nemůže být rozdělení nebo rozhodnutí o něm prohlášeno za neplatné.
§ 413h
Výměna podílových listů
(1) Administrátoři rozdělovaného podílového fondu a přejímajících podílových fondů zajistí do 3 měsíců od rozhodného dne rozdělení výměnu podílového listu vydaného rozdělovaným podílovým fondem za podílové listy rozdělovaného podílového fondu, který rozdělením nezanikl, a přejímajících podílových fondů, a to podle výše fondového kapitálu rozdělovaného podílového fondu připadajícího na podílový list k rozhodnému dni sloučení a s ohledem na hodnotu majetku a dluhů, které se stávají součástí majetku a dluhů v jednotlivých přejímajících podílových fondech nebo zůstávají součástí majetku a dluhů rozdělovaného podílového fondu.
(2) Není-li pro uplatnění práva na výměnu podle odstavce 1 výměnný poměr uvedený v projektu rozdělení přiměřený, poskytne obhospodařovatel přejímajícího podílového fondu prostřednictvím administrátora tohoto fondu podílníkům rozděleného podílového fondu dorovnání v penězích, a to až do výše 10 % aktuální hodnoty podílových listů rozděleného podílového fondu.
(3) Den, ke kterému se pro účely dorovnání určí aktuální hodnota podílového listu, musí být totožný s rozhodným dnem rozdělení.“.
Dosavadní oddíly 4 až 8 se označují jako oddíly 5 až 9.
101. V § 431 odst. 1 se slovo „administrátor“ nahrazuje slovem „obhospodařovatel“.
102. V § 431 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a osoby, které se mají stát obhospodařovatelem a depozitářem standardního fondu“.
103. § 456 včetně nadpisu zní:
㤠456
Řízení střetu zájmů při obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu z podnětu jiného
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu informuje Českou národní banku o opatřeních přijatých podle § 20c odst. 1 nebo o tom, jak zjišťuje, řeší, sleduje a oznamuje střet zájmů podle § 20c odst. 2.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu informuje Českou národní banku o opatřeních přijatých podle § 47b odst. 1 nebo o tom, jak zjišťuje, řeší, sleduje a oznamuje střet zájmů podle § 47b odst. 2.“.
CELEX 32024L0927
104. V § 457 odst. 2 se slova „investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu“ nahrazují slovy „fondu kolektivního investování“.
105. V § 459 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje některá z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až g) nebo podle § 11 odst. 9“.
CELEX 32024L0927
106. V § 459 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pověří-li obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu jiného výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, oznámí České národní bance za každý jím obhospodařovaný fond a za každý jím nabízený fond v členském státě
a) u každé pověřené osoby
1. její jméno,
2. její bydliště, sídlo nebo adresu umístění pobočky,
3. informaci o tom, zda je tato osoba v úzkém propojení s tímto obhospodařovatelem,
4. informaci o tom, zda má tato osoba podnikatelské nebo jiné oprávnění k výkonu činnosti, kterou byla pověřena, včetně případného označení příslušného orgánu dohledu vykonávajícího dohled nad touto osobou,
5. kód sloužící k identifikaci této osoby, který je nezbytný pro propojení poskytnutých údajů s údaji poskytnutými České národní bance a s údaji z veřejně dostupných zdrojů,
b) vlastní personální zdroje vyjádřené ekvivalentem pracovního poměru v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, které obhospodařovatel využívá k plnění každodenních úkolů v oblasti obhospodařování investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
c) seznam a popis jednotlivých činností, které zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, pokud jsou předmětem pověření,
d) objem a procentní podíl majetku fondu, na který se vztahuje pověření, je-li předmětem pověření správa majetku tohoto fondu,
e) personální zdroje vyjádřené ekvivalentem pracovního poměru v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby podle zákoníku práce, které obhospodařovatel využívá ke kontrole tohoto pověření,
f) počet a data pravidelných přezkumů náležité péče prováděných obhospodařovatelem za účelem kontroly výkonu činností, které jsou předmětem pověření, včetně seznamu zjištěných problémů a případných opatření přijatých k řešení těchto problémů a dat, do kdy mají být tato opatření provedena, a
g) datum zahájení a dohodnutého ukončení pověření.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
CELEX 32024L0927
107. V § 459 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Upřesnění údajů poskytovaných podle odstavce 2, jejich formát a četnost podávání upravuje přímo použitelný předpis Evropské unie, kterým se doplňuje čl. 20a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES4) a čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU5).“.
CELEX 32024L0927
108. V § 460 odst. 1 se za slovo „fondu,“ vkládají slova „nebo výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje některá z činností podle § 11 odst. 1 písm. c) až g) nebo podle § 11 odst. 9,“.
CELEX 32024L0927
109. V § 460 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Pověří-li ten, kdo byl pověřen výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, výkonem některého úkonu nebo některých úkonů z této činnosti dalšího, oznámí obhospodařovatel dotčeného fondu České národní bance za každý jím obhospodařovaný fond a za každý jím nabízený fond v členských státech informace podle § 459 odst. 2 písm. a), c), d) a g) týkající se tohoto pověření dalšího.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
CELEX 32024L0927
110. V § 460 odst. 3 se slova „jinou osobu“ zrušují.
111. V § 463 odst. 1 se na konci písmene c) doplňují slova „celkové míře využití pákového efektu fondem,“.
CELEX 32024L0927
112. V § 463 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:
„e) členských státech, ve kterých jsou investice do fondu skutečně nabízeny administrátorem fondu nebo jím pověřenou osobou.“.
CELEX 32024L0927
113. V § 463 odstavec 2 zní:
„(2) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o
a) trzích, na kterých obchoduje na účet všech jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů,
b) investičních nástrojích, se kterými obchoduje na účet jím obhospodařovaných investičních fondů a zahraničních investičních fondů, a
c) investičních fondech a zahraničních investičních fondech, které obhospodařuje.“.
CELEX 32024L0927
114. V § 463 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance za každý jím obhospodařovaný fond údaje o
a) trzích, na kterých tento fond obchoduje,
b) investičních nástrojích, se kterými tento fond obchoduje, a
c) expozicích a majetku tohoto fondu.
(4) Údaje poskytnuté podle odstavce 3 zahrnují kódy sloužící k identifikaci majetku, fondu a obhospodařovatele nezbytné pro propojení poskytnutých údajů s údaji poskytnutými České národní bance a s údaji z veřejně dostupných zdrojů.“.
Dosavadní odstavec 3 označuje jako odstavec 5.
CELEX 32024L0927
115. § 465 včetně nadpisu zní:
㤠465
Údaje o nástrojích pro řízení likvidity
(1) Obhospodařovatel otevřeného fondu oznámí České národní bance
a) jím zvolené nástroje pro řízení likvidity podle § 37b odst. 1, a
b) zásady a postupy podle § 37b odst. 2.
(2) Obhospodařovatel otevřeného fondu bez zbytečného odkladu oznámí České národní bance použití a ukončení použití
a) pozastavení vydávání a odkupování,
b) nástroje pro řízení likvidity vybraného podle § 37b odst. 1 způsobem, který není součástí běžné činnosti upravené ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu dotčeného fondu.
(3) Obhospodařovatel otevřeného fondu oznámí České národní bance předem, že hodlá použít nebo přestat používat oddělení majetku.“.
CELEX 32024L0927
116. § 469 včetně nadpisu zní:
㤠469
Údaje o nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech
Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance údaje o nemovitostech a účastech v nemovitostních společnostech, do kterých tento fond investuje.“.
117. § 476 včetně nadpisu zní:
㤠476
Oznámení povolání do funkce a nového posouzení vhodnosti pro výkon funkce
(1) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance nejpozději 30 pracovních dní před povoláním vedoucí osoby, osoby vykonávající funkci podle § 21 odst. 5 nebo osoby podle § 21a odst. 5 do funkce, že má být tato osoba povolána do funkce.
(2) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance nejpozději 30 pracovních dní před povoláním vedoucí osoby, že má být tato osoba povolána do funkce.
(3) Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu výsledek nového posouzení podle § 21b odst. 5.
(4) Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu oznámí České národní bance bez zbytečného odkladu výsledek nového posouzení podle § 48b odst. 5.
(5) Oznámení podle odstavců 1 až 4 obsahuje o osobě, která má být povolána do funkce,
a) jméno, datum narození, bydliště a státní občanství této osoby,
b) doklady osvědčující vhodnost této osoby pro výkon funkce,
c) písemný záznam o posouzení vhodnosti podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1,
d) doklad obdobný výpisu z rejstříku trestů osoby, která má být povolána do funkce, je-li to pro tuto osobu relevantní; nevydává-li cizí stát takový doklad, postačuje prohlášení posuzované osoby,
e) strukturovaný životopis této osoby a
f) údaj o plánovaném datu povolání této osoby do funkce.“.
118. Za § 476 se vkládá nový § 476a, který včetně nadpisu zní:
㤠476a
Řízení o vhodnosti vedoucích osob a dalších osob s obdobnými požadavky pro výkon funkce
(1) Má-li Česká národní banka na základě oznámení podle § 476 odst. 1 až 4 důvodné pochybnosti o tom, zda je osoba podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 vhodná pro výkon funkce, může zahájit řízení o vhodnosti této osoby pro výkon funkce.
(2) Zahájí-li Česká národní banka řízení podle odstavce 1, nesmí obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu anebo administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu povolat osobu podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 do funkce až do pravomocného skončení řízení podle odstavce 1.
(3) Česká národní banka rozhodne, že je možné osobu podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 povolat do funkce, je-li tato osoba vhodná pro výkon funkce. Rozhodnutí se neuveřejňuje a nemusí obsahovat odůvodnění.
(4) Česká národní banka zakáže obhospodařovateli investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu anebo administrátorovi investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu povolat osobu podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 do funkce, není-li tato osoba vhodná pro výkon funkce.“.
119. V § 477 odst. 1 se text „§ 462,“ zrušuje a slova „písm. a) body 2 a 3 a § 475“ se nahrazují slovy „a 3“.
120. V § 479 odst. 1 písm. c) a v § 482 písm. c) se slova „zajišťována compliance a“ nahrazují slovy „zajišťování shody s předpisy a prováděn“.
121. V § 479 odst. 1 písm. e) se slovo „schvalování“ nahrazuje slovy „k výkonu funkce“ a text „516 odst. 1“ se nahrazuje slovy „21a odst. 1, 3 a 4 nebo § 48a odst. 1“.
122. V § 479 odst. 1 písm. j) se slova „předpokladů podle § 507 odst. 1“ nahrazují slovy „stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to ve vztahu k charakteru, rozsahu a složitosti těchto činností“.
123. V § 479 odst. 1 se na konci písmene k) slovo „a“ zrušuje.
124. V § 479 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m) splňuje předpoklady podle čl. 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/101127), hodlá-li vykonávat činnost podle § 11 odst. 1 písm. g).“.
CELEX 32024L0927
125. V § 479 se doplňují odstavce 3 až 6, které znějí:
„(3) Má-li být investiční společnost oprávněna přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, zahrnuje zajištění shody s předpisy podle odstavce 1 písm. c) i plnění povinností podle čl. 3 odst. 1, čl. 6 odst. 1 písm. a) a čl. 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821).
(4) Má-li být investiční společnost oprávněna přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, obsahuje vymezení činností podle odstavce 1 písm. d) bodu 3, a to včetně pověření dalšího výkonem jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, alespoň
a) jméno a kód sloužící k identifikaci pověřené osoby,
b) zemi, ve které má pověřená osoba bydliště nebo sídlo,
c) označení příslušného orgánu dohledu, vykonává-li dohled nad pověřenou osobou,
d) popis vlastních věcných a personálních zdrojů, které hodlá společnost využívat k plnění každodenních úkolů v oblasti obhospodařování investičních fondů a zahraničních investičních fondů a ke kontrole výkonu činností vykonávaných pověřenou osobou,
e) ve vztahu ke každému investičnímu fondu nebo zahraničnímu investičnímu fondu, který společnost obhospodařuje nebo hodlá obhospodařovat, popis jednotlivé činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování tohoto fondu, kterou hodlá pověřit jiného, včetně toho, zda se má jednat o pověření úplné nebo částečné, a s rozlišením, zda jde o činnost, kterou zahrnuje správa majetku tohoto fondu, včetně investování na účet tohoto fondu, nebo o činnost, kterou zahrnuje řízení rizik spojených s tímto investováním,
f) popis postupů náležité péče, které bude společnost pravidelně provádět za účelem kontroly výkonu činností vykonávaných pověřenou osobou.
(5) Má-li být investiční společnost oprávněna přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, uvede žadatel u osoby podle odstavce 1 písm. e)
a) popis a označení funkce, kterou má tato osoba vykonávat, včetně pravomocí a odpovědností spojených s touto funkcí, a to uvnitř i vně společnosti,
b) popis postavení této osoby plynoucí z úrovně jejích znalostí a zkušeností,
c) popis hierarchických vztahů a povinností této osoby ve vztahu k osobám uvnitř i vně společnosti,
d) přehled doby, kterou tato osoba bude věnovat výkonu jí přidělených úkolů a plnění jejích povinností souvisejících s výkonem činnosti společnosti,
e) popis věcných a personálních zdrojů, které budou podporovat činnost této osoby.
(6) Má-li být investiční společnost oprávněna přesáhnout rozhodný limit nebo obhospodařovat standardní fondy, uvede žadatel název společnosti a kód sloužící k její identifikaci.“.
CELEX 32024L0927
126. V § 480 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Má-li být samosprávný investiční fond oprávněn přesáhnout rozhodný limit nebo má-li být standardním fondem, musí být obdobně splněny požadavky podle § 479 odst. 3 až 6.“.
CELEX 32024L0927
127. V § 481 odst. 1 písm. b) se za text „h)“ vkládají slova „a odst. 3 až 6“.
CELEX 32024L0927
128. V § 481 odst. 1 písm. g) se slova „uveden na seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj“ nahrazují slovy „označen jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167532)“.
CELEX 32024L0927
129. V § 481 odst. 1 se na konci textu písmene h) doplňují slova „a tento stát není uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti“.
CELEX 32024L0927
130. V § 481 odst. 1 písm. j) se slova „předpokladů podle § 507 odst. 2“ nahrazují slovy „stejných předpokladů jako obchodník s cennými papíry při poskytování investiční služby obhospodařování majetku zákazníka, a to ve vztahu k charakteru, rozsahu a složitosti těchto činností“.
131. V § 481 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Pokud bude stát, ve kterém má zahraniční osoba sídlo nebo skutečné sídlo, označen jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/167532) nebo uveden v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, přijme zahraniční osoba bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 2 let, účinné opatření ke zjednání nápravy s přihlédnutím k zájmům podílníků, společníků a obmyšlených investičních fondů a zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje nebo jejichž administraci provádí.“.
CELEX 32024L0927
132. V § 482 písm. e) se slovo „schvalování“ nahrazuje slovy „k výkonu funkce“ a číslo „516“ se nahrazuje textem „48a“.
133. V § 484 odst. 1 se za text „i)“ vkládají slova „a § 479 odst. 3, 5 a 6“.
134. V § 484 odst. 2 se za text „h)“ vkládají slova „a § 479 odst. 3, 5 a 6“.
135. V § 485 odst. 1 písm. c) se na konci bodu 10 slovo „a“ nahrazuje čárkou.
136. V § 485 odst. 1 písm. d) se slova „, žádá-li o povolení k jejich výkonu.“ nahrazují slovem „a“.
137. V § 485 odst. 1 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e) vykonávat činnost podle § 11 odst. 1 písm. g).“.
CELEX 32024L0927
138. § 488 se zrušuje.
139. V § 500 odst. 1 větě druhé se slova „485 až 488“ nahrazují slovy „479 až 487“.
140. V § 500 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1.
141. V § 506 odst. 1 písmeno f) zní:
„f) osoby uvedené v § 15 odst. 1, jestliže
1. přestala být osobou podle § 15 odst. 1, která je povinna být zapsána v seznamu podle § 596 písm. e), nebo
2. o to požádala,“.
142. V § 506 odst. 2 se na konci textu písmene c) a v § 506a odst. 2 na konci textu písmene e) doplňují slova „, anebo ke dni, kdy již nesplňuje podmínky plynoucí z tohoto zákona“.
143. V části třinácté se hlava VI včetně nadpisu zrušuje.
144. V § 510 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „; to se nepoužije pro depozitáře podle § 69 odst. 3“.
145. V § 511 odst. 2 písm. a) bodě 3 se slovo „schvalování“ nahrazuje slovy „k výkonu funkce“ a text „516 odst. 1“ se nahrazuje slovy „21a odst. 1, 3 a 4“.
146. V části třinácté se hlava XIII včetně nadpisu zrušuje.
147. V § 519 odst. 1 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až f) se označují jako písmena a) až d).
148. V § 519 odst. 1 písm. a) se slova „provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání“ nahrazují slovy „výkonu funkce člena orgánu obchodní korporace, který je do funkce volen, jmenován nebo jinak povoláván“.
149. V § 532 odst. 1 se slova „a § 507“ a text „515,“ zrušují a za text „529,“ se vkládají slova „vydání rozhodnutí podle § 69 odst. 3,“.
150. V § 539 písmeno n) zní:
„n) nařídit, aby obhospodařovatel otevřeného fondu začal nebo přestal používat pozastavení vydávání nebo odkupování,“.
CELEX 32024L0927
151. V § 539 se za písmeno n) vkládá nové písmeno o), které zní:
„o) nařídit odvolání osoby podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 z funkce,“.
Dosavadní písmena o) až q) se označují jako písmena p) až r).
152. § 550 zní:
㤠550
(1) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení fondu kolektivního investování, který má právní formu podílového fondu, s likvidací, jestliže odňala jeho obhospodařovateli povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osobě podle § 481, nebo se dozví, že povolení orgánu dohledu jiného členského státu podle § 14 bylo jeho obhospodařovateli odňato, a nerozhodla-li současně o změně obhospodařovatele podle § 541.
(2) Česká národní banka může rozhodnout o zrušení fondu kvalifikovaných investorů, který má právní formu podílového fondu, s likvidací, nebo o tom, že správa svěřenského fondu, který je fondem kvalifikovaných investorů, končí, jestliže odňala jeho obhospodařovateli povolení k činnosti investiční společnosti nebo povolení k činnosti zahraniční osoby podle § 481 nebo se dozví, že povolení orgánu dohledu jiného členského státu podle § 14 bylo jeho obhospodařovateli odňato, a nerozhodla-li současně o změně obhospodařovatele podle § 541.“.
153. V § 552 se odstavec 3 zrušuje.
154. V části čtrnácté hlavě II díl 14 včetně nadpisu zní:
„Díl 14
Opatření vztahující se k pozastavení vydávání nebo odkupování
§ 556
(1) Česká národní banka nařídí obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání nebo odkupování, jestliže
a) existují rizika pro ochranu investorů nebo finanční stabilitu vyžadující z přiměřeného a vyváženého hlediska takové opatření,
b) je to v zájmu podílníků, společníků nebo obmyšlených tohoto fondu a
c) je to odůvodněné mimořádnými okolnostmi.
(2) Rozhodne-li Česká národní banka podle odstavce 1 o předběžném opatření, které má dopad na pozastavení vydávání nebo odkupování, uveřejní tuto skutečnost na svých internetových stránkách.
(3) Před vydáním rozhodnutí o předběžném opatření podle odstavce 2 umožní Česká národní banka obhospodařovateli otevřeného fondu vyjádřit své stanovisko k nařízení předběžného opatření.
(4) Opravný prostředek proti rozhodnutí podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.“.
CELEX 32024L0927
155. V části čtrnácté hlavě II se za díl 14 vkládá nový díl 15, který včetně nadpisu zní:
„Díl 15
Odvolání vedoucí osoby nebo jiné osoby s obdobnými požadavky pro výkon funkce z funkce
§ 556a
Česká národní banka provede nové posouzení vhodnosti osoby podle § 21b odst. 1 nebo § 48b odst. 1 pro výkon funkce a v závislosti na jeho výsledku může nařídit odvolání této osoby z funkce,
a) obdrží-li oznámení podle § 476 odst. 3 nebo 4, nebo
b) dozví-li se o okolnosti zakládající důvodnou pochybnost o vhodnosti této osoby pro výkon funkce.“.
Dosavadní díly 15 a 16 se označují jako díly 16 a 17.
156. Za § 574 se vkládá nový § 574a, který včetně nadpisu zní:
㤠574a
Žádost o přijetí opatření
Česká národní banka může podat odůvodněnou žádost orgánu dohledu jiného členského státu, který udělil povolení obhospodařovateli investičního fondu nebo obhospodařovateli zahraničního investičního fondu, který je nabízen v České republice, aby tento orgán přijal opatření obdobné opatření podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu.“.
CELEX 32024L0927
157. V § 579 písm. e) se slova „5 nebo 6“ nahrazují slovy „7 nebo 8“.
158. Na konci nadpisu § 581 se doplňují slova „, o změnách v seznamech investičních fondů a o rozhodnutích ve vztahu k zahraničním depozitářům bez pobočky“.
159. V § 581 odst. 1 se slovo „čtvrtletně“ zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Ve vztahu k investičním společnostem a samosprávným investičním fondům oprávněným přesáhnout rozhodný limit a ve vztahu k zahraničním osobám podle § 481 plní Česká národní banka tuto povinnost čtvrtletně.“.
CELEX 32024L0927
160. V § 581 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Česká národní banka poskytne evropskému orgánu dohledu čtvrtletně údaje o změnách v seznamu speciálních fondů a v seznamu fondů kvalifikovaných investorů, které jsou samosprávným investičním fondem oprávněným přesáhnout rozhodný limit nebo které obhospodařuje nebo nabízí investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba podle § 481.
(4) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu, rozhodne-li podle § 69 odst. 3.“.
CELEX 32024L0927
161. V § 585 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že depozitář podle § 69 odst. 3, který podléhá dohledu orgánu dohledu jiného členského státu, porušil svou povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti správců alternativních fondů5), 6), informuje o tom evropský orgán dohledu, přičemž toto podezření zdůvodní.“.
CELEX 32024L0927
162. Za § 585 se vkládají nové § 585a a 585b, které včetně nadpisů znějí:
㤠585a
Informace o nástrojích pro řízení likvidity
(1) Česká národní banka informuje neprodleně evropský orgán dohledu o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3.
(2) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu, nařídí-li obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování.
(3) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu, požádá-li orgán dohledu jiného členského státu, aby nařídil obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování.
(4) Nevyhoví-li Česká národní banka žádosti orgánu dohledu jiného členského státu, aby nařídila obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování, sdělí to společně s odůvodněním evropskému orgánu dohledu.
(5) Nesouhlasí-li Česká národní banka se stanoviskem evropského orgánu dohledu ohledně žádosti podle odstavce 4, sdělí to společně s odůvodněním tomuto orgánu dohledu.
CELEX 32024L0927
§ 585b
Informace o dohledových opatřeních
(1) Česká národní banka informuje evropský orgán dohledu o odůvodněné žádosti podané orgánu dohledu jiného členského státu, aby přijal opatření obdobné opatření podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu.
(2) Česká národní banka bez zbytečného odkladu informuje evropský orgán dohledu o výsledku opatření přijatého podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu na základě odůvodněné žádosti podané orgánem dohledu jiného členského státu.“.
CELEX 32024L0927
163. V části čtrnácté hlavě V se na konci nadpisu dílu 3 doplňují slova „, Evropskému systému centrálních bank a dalším osobám“.
164. V § 590 se za slovo „v“ vkládají slova „§ 459 odst. 2, § 460 odst. 2, § 463, § 479 odst. 3 až 6 a v“ a na konci textu § 590 se doplňují slova „, Evropskému orgánu pro bankovnictví zřízenému přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví)33) a Evropskému orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění zřízenému přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění)34), kdykoli je to nezbytné pro účely plnění jejich povinností“.
Poznámky pod čarou č. 33 a 34 znějí:
„33) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES, v platném znění.
34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES, v platném znění.“.
CELEX 32024L0927
165. V § 590 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Česká národní banka poskytne údaje podle odstavce 1 také Evropskému systému centrálních bank. Tyto údaje jsou poskytovány pouze pro statistické účely.“.
CELEX 32024L0927
166. Za § 590 se vkládají nové § 590a a 590b, které včetně nadpisů znějí:
㤠590a
Informace o nástrojích pro řízení likvidity
(1) V případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému informuje Česká národní banka o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3 neprodleně Evropskou radu pro systémová rizika.
(2) V případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému informuje Česká národní banka Evropskou radu pro systémová rizika o tom, že nařídila obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování.
(3) V případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému informuje Česká národní banka Evropskou radu pro systémová rizika o tom, že požádala orgán dohledu jiného členského státu, aby nařídil obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování.
(4) Nevyhoví-li Česká národní banka žádosti orgánu dohledu jiného členského státu, aby nařídila obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování, sdělí to společně s odůvodněním Evropské radě pro systémová rizika, byla-li Evropská rada pro systémová rizika o této žádosti informována.
CELEX 32024L0927
§ 590b
Informace o dohledových opatřeních
(1) V případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému informuje Česká národní banka Evropskou radu pro systémová rizika, že podala žádost orgánu dohledu jiného členského státu, aby přijal opatření obdobné opatření podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu.
(2) V případě možných rizik pro stabilitu a integritu finančního systému informuje Česká národní banka bez zbytečného odkladu Evropskou radu pro systémová rizika o výsledku opatření přijatého podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu na základě odůvodněné žádosti podané orgánem dohledu jiného členského státu.“.
CELEX 32024L0927
167. V § 591 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Má-li Česká národní banka důvodné podezření, že depozitář podle § 69 odst. 3, který podléhá dohledu orgánu jiného členského státu, porušil svou povinnost vyplývající z práva Evropské unie v oblasti správců alternativních fondů5), 6), informuje o tom tento orgán dohledu, přičemž toto podezření zdůvodní.“.
CELEX 32024L0927
168. Za § 591 se vkládají nové § 591a a 591b, které včetně nadpisů znějí:
㤠591a
Informace o nástrojích pro řízení likvidity
(1) Česká národní banka neprodleně informuje o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3 orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém dotčený obhospodařovatel otevřeného fondu nabízí nebo obhospodařuje tento fond.
(2) Nařídí-li Česká národní banka obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování, informuje o tom orgán dohledu jiného členského státu, ve kterém tento obhospodařovatel nabízí nebo obhospodařuje tento fond.
(3) Nevyhoví-li Česká národní banka žádosti orgánu dohledu jiného členského státu, aby nařídila obhospodařovateli otevřeného fondu, aby začal nebo přestal používat pozastavení vydávání a odkupování, sdělí to společně s odůvodněním žádajícímu orgánu dohledu.
(4) Nesouhlasí-li Česká národní banka se stanoviskem evropského orgánu dohledu ohledně žádosti podle odstavce 3, sdělí to společně s odůvodněním orgánu dohledu, který žádost podal.
CELEX 32024L0927
§ 591b
Informace o dohledových opatřeních
Obdrží-li Česká národní banka odůvodněnou žádost orgánu dohledu jiného členského státu, aby přijala opatření podle § 539 písm. a) až c), e) až h) a l) nebo podle § 8 odst. 1 zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu, informuje bez zbytečného odkladu o výsledku přijatého opatření orgán dohledu, který žádost podal.“.
CELEX 32024L0927
169. V § 599 odst. 1 písmeno a) včetně poznámek pod čarou č. 35 až 48 zní:
„a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, podle
1. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/20137),
2. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/20139),
3. čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/76018),
4. čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236535),
5. čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/113119),
6. čl. 4 nebo 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115636),
7. čl. 3 až 13 a 18a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821),
8. čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222),
9. čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/201011),
10. čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/20136),
11. čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/4388),
12. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/48037),
13. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/70838),
14. čl. 2 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/99039),
15. čl. 1 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/81940),
16. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/82041),
17. čl. 1 nebo 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/213942),
18. čl. 3, 7 nebo 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/217843),
19. čl. 2 až 67 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/128844),
20. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/248645),
21. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031),
22. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91146),
23. čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91247), nebo
24. čl. 1 nebo čl. 2 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91348),
--------------------------
35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, v platném znění.
36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1156.
37) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory.
38) Prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/708 ze dne 17. dubna 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o vzor oznámení, který budou používat správci fondů peněžního trhu při podávání zpráv příslušným orgánům podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131.
39) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/990 ze dne 10. dubna 2018, kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality, v platném znění.
40) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/819 ze dne 1. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, pokud jde o střety zájmů, měření sociálního dopadu a informace poskytované investorům v oblasti evropských fondů sociálního podnikání.
41) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/820 ze dne 4. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, pokud jde o střety zájmů v oblasti evropských fondů rizikového kapitálu.
42) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, v platném znění.
43) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací, v platném znění.
44) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách, v platném znění.
45) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi.
46) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/911 ze dne 15. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správcovských společností a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
47) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/912 ze dne 15. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správců alternativních investičních fondů.
48) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/913 ze dne 15. prosince 2023, kterým se stanoví prováděcí technické normy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o formu a obsah informací, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správců alternativních investičních fondů a s výměnou informací mezi příslušnými orgány o přeshraničních oznámeních.“.
170. V § 599 odst. 1 se na konci textu písmene e) doplňují slova „, § 20b nebo 20c“.
171. V § 599 odst. 1 písm. h) se slova „splňovaly požadavky plynoucí z § 21“ nahrazují slovy „, vedoucí osoby a další osoby splňovaly některý z požadavků plynoucích z § 21, nebo ve vztahu k těmto osobám nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle § 21b nebo § 476a odst. 2“.
172. V § 599 odst. 1 se za písmeno k) vkládají nová písmena l) až r), která znějí:
„l) v rozporu s § 37c odst. 1 nezajistí, aby jmenovitá hodnota pohledávek z fondových úvěrů v majetku tohoto fondu vůči jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli nepřesáhla souhrnně 20 % kapitálu tohoto fondu, je-li úvěrovaným nebo vydlužitelem některá z osob podle § 37c odst. 1,
m) v rozporu s § 37d nezajistí, aby tento fond nenabyl pohledávku z fondového úvěru vůči některé z osob podle § 37d,
n) nezajistí, aby byl výnos z pohledávek z fondových úvěrů připsán podle § 37e,
o) obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond v rozporu s § 37g,
p) v rozporu s § 37h odst. 1 nezajistí, aby si tento fond ponechal 5 % jmenovité hodnoty každé pohledávky z fondového úvěru, kterou tento fond nabyl a následně postoupil jinému,
q) v rozporu s § 37j odst. 2 neprokáže, že systém řízení rizika likvidity tohoto fondu je slučitelný s jeho investiční strategií a pravidly pro zpětný odkup,
r) nepřijme účinné opatření ke zjednání nápravy podle § 37k odst. 4,“.
Dosavadní písmena l) až p) se označují jako písmena s) až w).
173. V § 599 odst. 1 písm. w) se za slovo „podle“ vkládá text „§ 456 odst. 1,“, číslo „466“ se nahrazuje slovy „465, nebo 466“ a slova „nebo § 475 odst. 1“ se nahrazují slovy „, § 475 odst. 1 nebo § 476 odst. 1 nebo 4“.
174. V § 599 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „nebo p)“ nahrazují slovy „, p), q), r), s), t), u), v) nebo w)“.
175. V § 601 se odstavec 5 zrušuje.
Dosavadní odstavce 6 až 9 se označují jako odstavce 5 až 8.
176. V § 601 odst. 6 úvodní části ustanovení a v § 601 odst. 8 se slova „, 5 nebo 6“ nahrazují slovy „nebo 5“.
177. Za § 603 se vkládá nový § 603a, který zní:
㤠603a
(1) Obhospodařovatel otevřeného fondu se dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 37b odst. 1 neuvede ve statutu nebo ve srovnatelném dokumentu dotčeného fondu nástroje pro řízení likvidity,
b) v rozporu s § 37b odst. 2 nezavede zásady a postupy pro zahájení nebo skončení používání nástroje pro řízení likvidity nebo provozní a administrativní opatření pro použití tohoto nástroje, nebo
c) použije nástroj pro řízení likvidity v rozporu s § 37b odst. 3 až 6.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 300 000 000 Kč,
b) výše 10 % celkového ročního obratu právnické osoby podle její poslední řádné účetní závěrky nebo konsolidované účetní závěrky, přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč, nebo
c) výše dvojnásobku neoprávněného prospěchu získaného spácháním tohoto přestupku, je-li možné výši neoprávněného prospěchu zjistit a přesahuje-li takto určená výše pokuty částku 300 000 000 Kč.
(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze namísto pokuty nebo spolu s pokutou nařídit uveřejnění informace o tom, jaká je povaha protiprávního jednání a která osoba takto jednala.“.
178. V § 604 odst. 1 písmeno a) zní:
„a) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů ve vztahu k výkonu činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, podle
1. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/20137),
2. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/20139),
3. čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/76018),
4. čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236535),
5. čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/113119),
6. čl. 4 nebo 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115636),
7. čl. 3 až 13 a 18a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821),
8. čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222),
9. čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/201011),
10. čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/20136),
11. čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/4388),
12. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/48037),
13. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/70838),
14. čl. 2 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/99039),
15. čl. 1 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/81940),
16. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/82041),
17. čl. 1 nebo 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/213942),
18. čl. 3, 7 nebo 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/217843),
19. čl. 2 až 67 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/128844),
20. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/248645),
21. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031),
22. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91146),
23. čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91247), nebo
24. čl. 1 nebo čl. 2 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91348),“.
179. V § 604 odst. 1 písm. e) se za číslo „3“ vkládají slova „nebo § 47b“.
180. V § 604 odst. 1 písm. h) se slova „splňovaly požadavky plynoucí z § 48“ nahrazují slovy „, vedoucí osoby a další osoby splňovaly některý z požadavků plynoucích z § 48 nebo ve vztahu k těmto osobám nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů podle § 48b nebo § 476a odst. 2“.
181. V § 604 odst. 1 písm. m) se za číslo „456“ vkládají slova „odst. 2“, za slova „459 odst. 2“ a za slova „460 odst. 2“ se vkládají slova „nebo 3“ a slova „nebo § 475 odst. 2“ se nahrazují slovy „, § 475 odst. 2 nebo § 476 odst. 2 nebo 5“.
182. V § 604 odst. 4 se na konci písmene b) doplňuje slovo „nebo“ a písmeno c) se zrušuje.
Dosavadní písmeno d) se označuje jako písmeno c).
183. V § 604 odst. 5 písm. b) se číslo „231“ nahrazuje textem „§ 231 odst. 1, §“.
184. V § 604 odst. 5 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje.
185. V § 604 odst. 5 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) v rozporu s § 231 odst. 2 neposkytne osobě podle § 50 odst. 2 sdělení klíčových informací, nebo“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
186. V § 609 odst. 1 se slovo „poplatek“ nahrazuje slovem „úplatu“.
187. V § 611 se na konci textu odstavce 6 doplňují slova „nebo poruší povinnost podle § 481 odst. 3“.
188. V § 612 odst. 1 písmeno t) zní:
„t) nesplní některou z povinností nebo poruší některý ze zákazů ve vztahu k výkonu činnosti depozitáře podle
1. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 12 až 14a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/20137),
2. čl. 5, 6, čl. 7 písm. a) nebo b) nebo čl. 13 až 15a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/20139),
3. čl. 3 až 31 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/76018),
4. čl. 13 nebo 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/236535),
5. čl. 4 až 6, 9 až 21 nebo čl. 23 až 36 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/113119),
6. čl. 4 nebo 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/115636),
7. čl. 3 až 13 a 18a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/208821),
8. čl. 5 až 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/85222),
9. čl. 3 až 38 nařízení Komise (EU) č. 583/201011),
10. čl. 2 až 111 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/20136),
11. čl. 2 až 24 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/4388),
12. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/48037),
13. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/70838),
14. čl. 2 až 9 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/99039),
15. čl. 1 až 12 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/81940),
16. čl. 1 až 6 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/82041),
17. čl. 1 nebo 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/213942),
18. čl. 3, 7 nebo 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/217843),
19. čl. 2 až 67 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/128844),
20. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/248645),
21. čl. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91031),
22. čl. 1 až 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91146),
23. čl. 1 až 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/91247), nebo
24. čl. 1 nebo čl. 2 odst. 2 prováděcího nařízení Komise (EU) 2024/91348).“.
189. V § 614 odst. 1 písm. f) a v § 618 odst. 1 písm. f) se text „c)“ nahrazuje textem „b)“.
190. V § 614 odst. 1 a v § 618 odst. 1 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až p) se označují jako písmena i) až o).
191. V § 614 odst. 7 písm. b) a v § 618 odst. 7 písm. b) se slova „nebo i)“ zrušují.
192. V § 615 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
193. V § 615 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
194. V § 615 odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
195. V § 615 odst. 5 se slova „, 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „nebo 3“.
196. V § 616 odst. 4 se na začátek písmene c) vkládají slova „v rozporu s § 477 odst. 1“.
197. V § 616 odst. 4 písm. c) se slova „§ 462 nebo § 475“ nahrazují slovy „§ 463 odst. 2 nebo 3“.
198. V § 619 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 až 7 se označují jako odstavce 3 až 6.
199. V 619 se odstavec 4 zrušuje.
Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 4 a 5.
200. V § 619 odst. 4 úvodní části ustanovení se číslo „5“ nahrazuje číslem „3“.
201. V § 619 odst. 5 se slova „, 3, 4 nebo 5“ nahrazují slovy „nebo 3“.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu uvede své poměry a poměry investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, které obhospodařuje, a to včetně požadavků na statut a sdělení klíčových informací, do souladu s požadavky podle § 20b, 20c, § 21a odst. 3 a 4, § 26a, § 29 odst. 4, § 30 odst. 2, § 33 odst. 1 písm. a), § 83 odst. 1 věty druhé, § 220 odst. 1 písm. i) a m), § 241 odst. 1 písm. k) a l), § 241 odst. 3 písm. b) až f) a § 456 odst. 1 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Do 16. dubna 2029 platí, že obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který nabývá pohledávky z fondových úvěrů, splňuje požadavky podle § 37c, 37j a 37k zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vznikl-li tento fond před 15. dubnem 2024.
3. Vznikl-li fond podle bodu 3 po 14. dubnu 2024, avšak ne později než přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede obhospodařovatel tohoto fondu své poměry a poměry tohoto fondu do souladu s § 37j zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Vznikl-li fond podle bodu 3 po 14. dubnu 2024, avšak ne později než přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pak do 16. dubna 2029 platí, že je-li jmenovitá hodnota pohledávek z fondových úvěrů nabytých speciálním fondem, fondem kvalifikovaných investorů nebo srovnatelným zahraničním investičním fondem obhospodařovaným obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit vůči jednomu úvěrovanému nebo vydlužiteli nebo míra využití pákového efektu takovým fondem ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona
a) vyšší než limity podle § 37c a 37k zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí obhospodařovatel tohoto fondu tuto jmenovitou hodnotu nebo míru využití pákového efektu zvýšit,
b) nižší než limity podle § 37c a 37k zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí obhospodařovatel tohoto fondu tuto jmenovitou hodnotu nebo míru využití pákového efektu zvýšit nad tyto limity.
5. Platí, že obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který nabývá pohledávky z fondových úvěrů, splňuje ve vztahu k tomuto fondu požadavky podle § 37c, 37j a 37k zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vznikl-li tento fond před 15. dubnem 2024 a nezískává-li tento fond dodatečný kapitál po 15. dubnu 2024.
6. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který nabývá pohledávky z fondových úvěrů a který vznikl před 15. dubnem 2024, může ve vztahu k tomuto fondu používat § 37c, 37j a 37k zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, informuje-li o tom předem Českou národní banku.
7. Obhospodařovatel investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, který obhospodařuje speciální fond, fond kvalifikovaných investorů nebo srovnatelný zahraniční investiční fond, který nabývá pohledávky z fondových úvěrů, nemusí ve vztahu k pohledávkám z fondových úvěrů nabytých tímto fondem před 15. dubnem 2024 dodržovat § 20b a 37d až 37h zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
CELEX 32024L0927
8. Ve vztahu k pohledávkám z fondových úvěrů nabytých fondem podle bodu 8 po 14. dubnu 2024, avšak ne později než do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede obhospodařovatel tohoto fondu své poměry a poměry tohoto fondu do souladu s § 20b a 37d až 37h zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Administrátor investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu uvede své poměry a poměry investičních fondů nebo zahraničních investičních fondů, ve vztahu ke kterým provádí administraci, a to včetně požadavků na statut a sdělení klíčových informací, do souladu s požadavky plynoucími z § 47b, § 50 odst. 2, § 53a, 231 a § 456 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
10. Osoba podle § 50 odst. 2 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede své poměry do souladu s požadavky plynoucími z § 231 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
11. Řízení podle § 507 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za řízení podle § 500 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
12. Řízení podle § 516 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, které nebylo pravomocně skončeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zastavuje. Žádost o zahájení tohoto řízení se dnem nabytí účinnosti považuje za oznámení podle § 476 odst. 1 nebo 2 zákona č. 240/2013 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST DRUHÁ
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
Čl. III
Zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 381/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 224/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 250/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 204/2019 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 258/2025 Sb. a zákona č. 317/2025 Sb., se mění takto:
1. V § 26 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „nebo při komunikaci se správcem daně“.
CELEX 32024L0927
2. V § 26 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno m), které zní:
„m) správci daně.“.
CELEX 32024L0927
3. V § 26 odst. 6 se za slovo „trhem“ vkládají slova „nebo jako správce daně“.
CELEX 32024L0927
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
Čl. IV
V § 25 odst. 1 větě první zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se slova „, dočasně nebo příležitostně, nejde-li o investiční služby poskytované profesionálním zákazníkům podle § 2a, kterým lze tímto způsobem poskytovat investiční služby i trvale“ zrušují.
ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. V
Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 229/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb., zákona č. 258/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/2016 Sb., zákona č. 324/2016 Sb., zákona č. 369/2016 Sb., zákona č. 63/2017 Sb., zákona č. 170/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 195/2017 Sb., zákona č. 199/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 251/2017 Sb., zákona č. 261/2017 Sb., zákona č. 289/2017 Sb., zákona č. 295/2017 Sb., zákona č. 299/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 371/2017 Sb., zákona č. 90/2018 Sb., zákona č. 171/2018 Sb., zákona č. 193/2018 Sb., zákona č. 286/2018 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 135/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 209/2019 Sb., zákona č. 255/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 279/2019 Sb., zákona č. 364/2019 Sb., zákona č. 368/2019 Sb., zákona č. 369/2019 Sb., zákona č. 12/2020 Sb., zákona č. 115/2020 Sb., zákona č. 117/2020 Sb., zákona č. 119/2020 Sb., zákona č. 334/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., zákona č. 337/2020 Sb., zákona č. 501/2020 Sb., zákona č. 524/2020 Sb., zákona č. 543/2020 Sb., zákona č. 13/2021 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 90/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 270/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 362/2021 Sb., zákona č. 366/2021 Sb., zákona č. 371/2021 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 426/2021 Sb., zákona č. 91/2022 Sb., zákona č. 96/2022 Sb., zákona č. 217/2022 Sb., zákona č. 225/2022 Sb., zákona č. 246/2022 Sb., zákona č. 314/2022 Sb., zákona č. 372/2022 Sb., zákona č. 376/2022 Sb., zákona č. 431/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb., zákona č. 458/2022 Sb., zákona č. 88/2023 Sb., zákona č. 149/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 185/2023 Sb., zákona č. 271/2023 Sb., zákona č. 277/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 469/2023 Sb., zákona č. 1/2024 Sb., zákona č. 85/2024 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 125/2024 Sb., zákona č. 163/2024 Sb., zákona č. 196/2024 Sb., zákona č. 237/2024 Sb., zákona č. 278/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 453/2024 Sb., zákona č. 480/2024 Sb., zákona č. 23/2025 Sb., zákona č. 32/2025 Sb., zákona č. 42/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 70/2025 Sb., zákona č. 79/2025 Sb., zákona č. 130/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 230/2025 Sb., zákona č. 277/2025 Sb., zákona č. 280/2025 Sb., zákona č. 300/2025 Sb., zákona č. 314/2025 Sb., zákon č. 330/2025 Sb. a zákona č. 344/2025 Sb., se mění takto:
1. V položce 65 bodě 9 se písmeno i) zrušuje.
Dosavadní písmena j) až u) se označují jako písmena i) až t).
2. V položce 66 bodě 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).
Čl. VI
Přechodné ustanovení
Pro poplatkové povinnosti u správního poplatku podle položek 65 a 66 přílohy k zákonu č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související, se použije zákon č. 634/2004 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
Čl. VII
Zákon č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry, se mění takto:
1. V § 2 písm. b) se za slovo „o“ vkládají slova „investiční fond s právní osobností, zahraniční investiční fond s právní osobností se sídlem v jiném členském státě nebo zahraniční investiční fond se sídlem v jiném než členském státě, který vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státě,“.
2. V § 3 odstavec 1 zní:
„(1) Tento zákon se nepoužije na správu nevýkonného úvěru vykonávanou advokátem při poskytování právních služeb, notářem při výkonu notářské činnosti nebo při poskytování právních služeb v rámci další činnosti v souvislosti s notářskou činností nebo soudním exekutorem při výkonu exekuční činnosti nebo při poskytování právní pomoci v rámci další činnosti.“.
3. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Tento zákon se s výjimkou § 20 a částí páté a šesté nepoužije na převod nevýkonného úvěru, je-li osobou, na kterou byl převeden nevýkonný úvěr,
a) investiční fond s právní osobností,
b) zahraniční investiční fond s právní osobností se sídlem v jiném členském státě, nebo
c) zahraniční investiční fond se sídlem v jiném než členském státě, který vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státě.“.
4. V § 4 se za písmeno d) vkládají nová písmena e) a f), která znějí:
„e) investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit,
f) zahraniční osoba podle § 14 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena g) a h).
CELEX 32024L0927
5. V § 11 odst. 2 písm. d) se na konci textu bodu 1 doplňují slova „, včetně ochrany jeho osobních údajů“.
6. V § 15 odst. 1 písm. e) se slovo „dlužníka“ nahrazuje slovem „věřitele“.
7. V § 15 odst. 1 písm. g) se slova „dohodnutém ve smlouvě o nevýkonném úvěru“ nahrazují slovy „, ve kterém byla smlouva o nevýkonném úvěru uzavřena“.
8. V § 20 odst. 1 se slovo „Banka“ nahrazuje slovy „Investiční fond s právní osobností, zahraniční investiční fond s právní osobností se sídlem v jiném členském státě nebo zahraniční investiční fond se sídlem v jiném než členském státě, který vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státě, banka“.
9. V § 32 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „, včetně spolupráce při provádění kontrol“.
10. V § 32 odstavec 2 zní:
„(2) Česká národní banka do 2 měsíců ode dne, kdy jí orgán dohledu jiného členského státu předá informace o porušení právních předpisů osobou podléhající dohledu České národní banky a požádá ji o přijetí příslušných opatření, informuje tento orgán o tom, jaká opatření na základě informací od tohoto orgánu přijala.“.
11. V § 32 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „, zejména informace o provedené kontrole“.
12. V § 32 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „, a požádá tyto orgány o přijetí vhodných opatření“.
13. V § 38 odst. 1 se na konci textu písmene d) doplňují slova „nebo § 35 odst. 1“.
14. V § 38 odst. 2 a v § 44 se za slova „spotřebitelského úvěru“ vkládají slova „, investiční společnost oprávněná přesáhnout rozhodný limit nebo zahraniční osoba podle § 14 odst. 2 zákona o investičních společnostech a investičních fondech“.
15. V § 38 odst. 3 písm. a) se slovo „poruší“ nahrazuje slovem „nesplní“ a za číslo „1“ se vkládají slova „nebo 3“.
16. V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Investiční fond s právní osobností, zahraniční investiční fond s právní osobností se sídlem v jiném členském státě nebo zahraniční investiční fond se sídlem v jiném než členském státě, který vykonává svou činnost na území České republiky nebo v jiném členském státě, se dopustí přestupku tím, že nesplní informační povinnost podle § 20 odst. 1 nebo 3.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
17. V § 39 odst. 5 písm. a) se slova „nebo 3“ nahrazují slovy „, 3 nebo 4“.
18. V § 41 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V případě změn zůstávají trvale uveřejněny i předchozí údaje.“.
19. Nadpis § 44 zní: „Přijetí peněžních prostředků“.
ČÁST ŠESTÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 16. dubna 2026, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 106, 107, 109, 111 až 114 a 158 až 160, která nabývají účinnosti dnem 16. dubna 2027.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
I. OBECNÁ ČÁST
1. Zhodnocení platného právního stavu
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „návrh zákona“) obsahuje zejména transpozici změn provedených směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/927 ze dne 13. března 2024, kterou se mění směrnice 2011/61/EU a 2009/65/ES, pokud jde o pověření, řízení rizika likvidity, podávání zpráv pro účely dohledu, poskytování depozitářských služeb a služeb úschovy a poskytování úvěrů alternativními investičními fondy (dále jen „AIFMD II“). AIFMD II mění směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „směrnice UCITS“) a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AIFMD“).
Směrnice UCITS a AIFMD upravují činnost a působení investičních společností a investičních fondů v EU a do českého právního řádu jsou transponovány převážně v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZISIF“). Proto i transpozice AIFMD II je navrhována primárně jako novela ZISIF, mění se však i další související zákony, konkrétně zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDKT“) a zákon č. 84/2024 Sb., o trhu s nevýkonnými úvěry (dále jen „ZTNÚ“).
Vedle změn navrhovaných v souvislosti s transpozicí AIFMD II se navrhují i změny reagující na praxí identifikované nedostatky v současné právní úpravě. Tyto změny uvádí do souladu proces schvalování vedoucích osob ve vztahu k procesu, který byl zvolen pro schvalování vedoucích osob u bank a obchodníků s cennými papíry, a je zavedena úprava rozdělení podílových fondů, po které jak trh, tak dohled volal. Další změny jsou převážně technického rázu a slouží k odstranění pochybností ve výkladu, případně zjednodušují stávající procesy.
V návaznosti na snahu EU zjednodušovat právní úpravu a odstraňovat zbytečnou administrativní zátěž deklarovala obdobný cíl i Česká národní banka (dále jen „ČNB“). Kromě změn, které může ČNB sama provést ve svých vyhláškách a úředních sděleních, existuje i národní právní úprava v zákonech, kterou je dle ČNB možné zrušit. V oblastech, které se týkají ZISIF, je navrhováno tyto podněty ČNB zapracovat.
2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a zhodnocení ve vztahu k rovnosti mužů a žen
AIFMD II novelizuje směrnici UCITS i AIFMD a snaží se odstranit neodůvodněné rozdíly. Ve většině oblastí jsou změny navrženy obdobně v obou směrnicích (pouze AIFMD se týká evropský pas depozitáře, fondy nabývající pohledávky z fondových úvěrů a sekuritizace), a to konkrétně v těchto oblastech:
1) nástroje pro řízení likvidity,
2) pověření třetích osob (outsourcing), včetně licenčních požadavků a požadavků na reporting,
3) evropský pas depozitářů,
4) poskytování nových služeb (administrace benchmarků, správa nevýkonných úvěrů, nabývání pohledávek z fondových úvěrů, spravování účelových společností v rámci sekuritizace),
5) fondy nabývající pohledávky z fondových úvěrů, včetně tzv. fondů poskytujících úvěry.
V zájmu zachování konkurenceschopnosti obhospodařovatelů sídlících v ČR a rozvoje kapitálového trhu využívá návrh zákona téměř všech diskrecí, které AIFMD II předkládá (viz zprávu RIA). Jedná se zejména o evropský pas depozitářů podle AIFMD a umožnění administrace benchmarků a správy nevýkonných úvěrů pro směrnici UCITS i pro AIFMD. Diskrece umožňující zakázat poskytování spotřebitelských úvěrů a zakázat alternativním investičním fondům spravovat spotřebitelské úvěry byla využita jen částečně, a to tak, že investiční fondy nemohou poskytovat spotřebitelské úvěry (v ČR ani v zahraničí), nicméně mohou je spravovat. Zahraničním investičním fondům české právo nebrání poskytovat spotřebitelské úvěry v zahraničí, avšak z podmínek v zákoně o spotřebitelském úvěru plyne, že nikdy nebudou moci získat povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru (nebudou mít sídlo v ČR), a nemohou tedy poskytovat spotřebitelské úvěry v ČR. Nad rámec právní úpravy vyžadované AIFMD II se navrhuje výslovně umožnit nabývání pohledávek z fondových úvěrů a spravování společností v rámci sekuritizace i podlimitním fondům kvalifikovaných investorů, na které se směrnice AIFMD jinak nepoužije.
1) Nástroje pro řízení likvidity
Nástroje pro řízení likvidity (liquidity management tools, LMTs) jsou různé postupy používané k řízení rizika nesouladu likvidity (krátkodobé pohledávky jsou kryty dlouhodobými závazky). Toto riziko hrozí primárně u otevřených fondů, které mají povinnost na žádost investora odkoupit jeho podílové listy nebo investiční akcie vydané tímto fondem. Nástroje pro řízení likvidity pomáhají obhospodařovateli otevřeného fondu zvládat tlaky na odkup ze strany investorů ve vypjatých situacích a skrze zajištění stability, předvídatelnosti a důvěry, tak investory chrání.
Návrh zákona zavádí povinnost obhospodařovatele investičního fondu zavést alespoň dva z nástrojů pro řízení likvidity uvedených v seznamu; pro fondy peněžního trhu platí povinnost zavést alespoň jeden. Je tak na obhospodařovateli každého fondu, aby vhodně vybral konkrétní nástroje, které jsou pro jeho fond vhodné. Vhodnost se odvíjí zejména od specifické investiční strategie fondu, povaze investic z hlediska jejich likvidity nebo např. pravidel pro vyplácení podílových jednotek nebo investičních akcií fondu.
Fond může vedle dvou povinně zavedených využívat i další nástroje, a to i zákonem nepředvídané. Toto využívání však není považováno za zavedení nástrojů ve smyslu zákonné povinnosti. „Pozastavení vydávání a odkupování“ a „oddělení majetku“ (side pockets) jsou pak nástroje, které má mít fond k dispozici vždy, resp. využití je podmíněno existencí výjimečných okolností, v odůvodněných případech a s ohledem na zájmy investorů. Evropská komise na návrh evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (European Securities and Markets Authority, dále jen „ESMA“) vydá k těmto nástrojům skrze prováděcí nařízení regulatorní technické normy (regulatory technical standards, dále jen „RTS“), které podrobněji vymezí jednotlivé nástroje a jejich praktické použití.
2) Pověření třetích osob
Pravidla pro pověření se rozšiřují i na ostatní činnosti, které obhospodařovatel provádí. Zavádí se nové informační povinnosti v souvislosti s pověřením jiné osoby. Tyto informace musí být poskytnuty ČNB již v průběhu licenčního řízení a musí být pravidelně aktualizovány.
3) Přeshraniční poskytování depozitářských služeb bez pobočky (tzv. evropský pas)
Návrh zákona využívá diskreci a rozšiřuje okruh osob, které mohou být depozitářem, o zahraniční banky se sídlem v jiném členském státě EU, které nemají pobočku v ČR. Toto je možné pouze pro speciální fondy a pro fondy kvalifikovaných investorů. Pro možnost využití služeb zahraničního depozitáře je nutné kladné rozhodnutí ČNB, které se vždy vztahuje jen ke konkrétnímu fondu. ČNB vydá kladné rozhodnutí za podmínky, že je prokázáno, že stávající nabídka služeb na „trhu depozitářů“ není schopna pokrýt potřeby dotčeného fondu s ohledem na jeho investiční strategii.
4) Poskytování nových služeb
Návrh zákona rozšiřuje okruh činností, které může investiční společnost nebo samosprávný investiční fond vykonávat. Jedná se o nabývání pohledávek z fondových úvěrů, spravování účelových společností v rámci sekuritizace, spravování nevýkonných úvěrů a možnost být administrátorem benchmarku podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (dále jen „nařízení o benchmarcích“). Významnou novou činností přiznanou obhospodařovatelům fondů podle AIFMD je nabývání pohledávek z fondových úvěrů (loan origination), nicméně ani současná právní úprava tomuto nijak nebránila, proto se navrhuje i nadále toto výslovně umožnit i ve vztahu k podlimitním fondům kvalifikovaných investorů (obdobně i ve vztahu k sekuritizaci).
5) Fondy nabývající pohledávky z fondových úvěrů, včetně tzv. fondů poskytujících úvěry
AIFMD II zavádí i novou úpravu ve vztahu k fondům nabývajícím fondové úvěry, včetně tzv. fondů poskytujících úvěry (loan originating funds, LOFs). Návrh zákona mimo jiné stanovuje požadavky na řídicí a kontrolní systém obhospodařovatele takových fondů a ukládá povinnosti co do nastavení a uplatňování zásad, postupů a procesů pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů, resp. pro posuzování úvěrového rizika a pro správu a sledování úvěrového portfolia. Návrh zákona dále stanovuje limity ve vztahu k jednotlivému dlužníkovi (koncentrace rizika), nemožnost nabýt pohledávku z fondového úvěru vůči některým osobám, pravidla pro nakládání s výnosy z pohledávek z fondových úvěrů, zákaz modelu originate-to-distribute a ponechání si podílu na převedené pohledávce z fondového úvěru (skin-in-the-game).
Pouze pro fondy poskytující úvěry platí, že by měly být zpravidla uzavřeného typu. Otevřeným mohou být jen tehdy, pokud jsou schopny na žádost ČNB prokázat, že systém řízení rizika likvidity takovýchto fondů je slučitelný s jejich investiční strategií a pravidly pro zpětný odkup. Pouze pro fondy poskytující úvěry pak platí limity na využití pákového efektu.
Úpravy plynoucí z aplikační praxe a deregulace
Vedle změn navrhovaných v souvislosti s transpozicí AIFMD II se navrhují i změny reagující na praxí identifikované nedostatky v současné právní úpravě. Tyto změny uvádí do souladu proces schvalování vedoucích osob ve vztahu k procesu, který byl zvolen pro schvalování osob u bank a obchodníků s cennými papíry. Dále je na základě připomínek dohledu i trhu zavedena úprava rozdělení podílových fondů. Další změny jsou převážně technického rázu a slouží k odstranění pochybností ve výkladu, případně zjednodušují stávající procesy za účelem snížení administrativní zátěže jak pro účastníky finančního trhu, tak pro ČNB.
V § 13 a 43 ZISIF se mění rozhodný den, k jakému vzniká oprávnění obhospodařovat a administrovat nesamosprávný investiční fond. Rozhodující pro vznik oprávnění bude nově vznik funkce statutárního orgánu, respektive uzavření smlouvy o administraci, nikoliv až zápis v obchodním rejstříku, který již nemusí odpovídat skutečnému stavu, kdy došlo ke změně obhospodařovatele/administrátora. V § 193 ZISIF se upřesňují povolené odchylky při ocenění. V § 231 ZISIF se upřesňuje transpozice čl. 80 UCITS, kdy se rozšiřuje okruh osob, které mají povinnost poskytnout sdělení klíčových informací. V § 310 ZISIF se upřesňuje, že zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem musí být obhospodařován obhospodařovatelem oprávněným přesáhnout rozhodný limit. V § 457 ZISIF se upřesňuje, že sdělení klíčových informací nemusí ČNB zasílat fondy kvalifikovaných investorů. Navrhuje se zrušit řízení o dodatečném povolení podle § 507 ZISIF, kdy je postačující řízení o změně rozsahu povolení. Mění se způsob schvalování vedoucích osob (§ 515 až 518 ZISIF), které již v jiných oblastech na finančním trhu neprobíhá v rámci správního řízení (ČNB může zahájit správní řízení, má-li pochybnosti o vhodnosti vedoucí osoby).
V návaznosti na snahu EU zjednodušovat právní úpravu a odstraňovat zbytečnou administrativní zátěž deklarovala obdobný cíl i ČNB. Kromě změn, které může ČNB sama provést ve svých vyhláškách a úředních sdělení, existuje i národní právní úprava v zákonech, kterou je dle ČNB možné zrušit. V oblastech, které se týkají ZISIF, se jedná konkrétně o zrušení provádění ex ante kontroly depozitářem investičního fondu (§ 73 ZISIF), zrušení požadavku na minimální kapitál investičního fondu (§ 208, 280 až 282, 465, 550 a 552 ZISIF), zrušení veřejnoprávního dohledu nad výborem odborníků pro oceňování nemovitostí (zrušení oznamovací povinnosti v § 469 a zrušení deliktů v § 601 odst. 5, § 615 odst. 3 a § 619 odst. 3 ZISIF), vypuštění požadavku na prokazování svéprávnosti (§ 516, nově § 21a, 48a a § 519 ZISIF), zrušení povinnosti informovat ČNB o neschválení účetní závěrky (§ 456 ZISIF) a zrušení reportingu osob podle § 15 ZISIF, který neplyne z práva EU (§ 477 ZISIF). Předkladatel názor s ČNB sdílí, a tak i tato novela obsahuje deregulaci ve výše zmíněných oblastech.
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace či ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava si klade za cíl zejména transponovat do českého právního řádu AIFMD II, resp. změny, které provádí ve směrnici UCITS a AIFMD. Tato povinnost ČR vyplývá z jejího členství v EU, kdy lhůta pro transpozici uplyne 16. dubna 2026, kdy by měla transponovaná právní úprava i nabýt účinnosti (s výjimkou čl. 20a směrnice UCITS a změn čl. 24 AIFMD, které by měly nabýt účinnosti 16. dubna 2027). Kromě toho se provádí oprava některých nedostatků a nejasností stávající právní úpravy, které identifikovala praxe (orgán dohledu a účastníci trhu), případně se odstraňuje nadměrná administrativní zátěž způsobená národní právní úpravou nad rámec požadavků práva EU (tzv. goldplating). Cílem je posílit konkurenceschopnost českého fondového podnikání a podpořit tak rozvoj kapitálového trhu v ČR. Vyjasněním některých pravidel pak dojde k posílení právní jistoty.
4. Zhodnocení souladu návrhu zákona s ústavním pořádkem ČR
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Některé novelizační body terminologicky zohledňují čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod a snaží se nahradit zažitý pojem „poplatky“ pojmem „úplata“, aby se toto odlišilo od veřejnoprávních poplatků obdobných daním (resp. aby pojem „poplatek“ byl používán jen v tomto významu). Zejména v oblasti fondového podnikání je pojem „poplatek“ hojně používán (vstupní poplatek, výstupní poplatek, poplatek za obhospodařování, ...), ať již v českém právu, tak v právu EU, proto je snaha o nahrazení tohoto pojmu velkou výzvou. Věříme však, že z důvodu sjenocení právní terminologie jde o změnu potřebnou, obdobná změna byla například s účinností od ledna 2018 provedena v zákoně č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPKT“).
Návrh zákona přihlíží zejména k čl. 98 odst. 1 Ústavy, podle kterého lze do činnosti ČNB zasahovat pouze na základě zákona. Návrh zákona respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Dále se zohledňuje princip, že vlastnictví zavazuje a že co není zakázáno, je dovoleno.
5. Zhodnocení souladu návrhu zákona s předpisy EU
Navrhovaná právní úprava je primárně transpozicí AIFMD II, případně respektuje existující právní předpisy EU. Některé dílčí změny se týkají národní právní úpravy, tj. otázek, které právo EU neupravuje. Návrh zákona je v souladu s právními akty EU (zejména směrnicí UCITS a AIFMD), s judikaturou soudních orgánů EU a s obecnými právními zásadami práva EU, zejména se zásadou proporcionality a subsidiarity, se zásadou rovného zacházení, zásadou nediskriminace a právní jistoty.
Návrh zákona upravuje transpozici čl. 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dále jen „MiFID“) do § 25 ZPKT z důvodu změny situace na trhu a také v reakci na řízení pro nesplnění povinnosti, které je ze strany Evropské komise vedeno vůči ČR.
Návrh zákona nemá dopad do oblasti základních lidských práv a je slučitelný s Evropskou úmluvou o lidských právech a příslušnou judikaturou.
6. Zhodnocení souladu návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána
Na oblast investičních společností a investičních fondů přímo nedopadá žádná mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána. Návrh zákona je tedy v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
7. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy, zhodnocení dopadů na veřejné rozpočty a zhodnocení dopadů na podnikatelské prostředí
Vzhledem k povaze navrhované právní úpravy lze předpokládat spíše mírně pozitivní hospodářský a finanční dopad. Ačkoli dlouhodobým cílem rozvoje kapitálových trhů je vyšší využití kapitálových trhů, které ve svém důsledku pomůže celé ekonomice, tak změny provedené v AIFMD II jsou spíše technického charakteru a nelze tak očekávat zásadní dopady. Změny přinesou větší administrativní zátěž pro obhospodařovatele investičních fondů, což však může vést k posílení ochrany investorů (a dlouhodoběji k posílení důvěry v kapitálový trh), případně to může usnadnit přeshraniční působení (typicky ve vztahu k fondům nabývajícím pohledávky z fondových úvěrů), nicméně ČR je ve fondovém podnikání stále spíše importní než exportní zemí (tj. české fondy nejsou příliš nabízeny v zahraničí). Eventuálně lze očekávat zvýšení dostupnosti fondových úvěrů pro podnikatele ze strany zahraničních investičních fondů, přesné dopady se ale jen obtížně odhadují. Navíc ČR dnes neklade žádné překážky tomu, aby zahraniční investiční fondy poskytovaly podnikatelům fondové úvěry. Nově se tedy bude jednat o upřesnění povinností pro jejich poskytování, které může potenciálně vést i ke snížení ochoty nabízet takové úvěry. Po konzultaci s trhem nebude umožněno investičním fondům poskytovat spotřebitelské úvěry, což ovšem nepředstavuje změnu oproti současnému stavu, kdy fondy také neposkytují spotřebitelské úvěry. Dochází tedy k vyjasnění právního stavu, který by měl ve výsledku poskytnout větší právní jistotu.
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány přímé dopady na státní rozpočet, ani na rozpočet územních samosprávných celků. Nicméně lze očekávat lehce negativní dopady na rozpočet ČNB v návaznosti na rozšíření okruhu dohlížených povinností (pozitivní dopady s ohledem na zrušení některých povinností budou spíše marginální), ovšem rozpočet ČNB není věřejným rozpočtem.
8. Zhodnocení, zda návrhem zákona není zakládána veřejná podpora
Navrhovaná právní úprava neobsahuje žádnou přímou ani nepřímou veřejnou podporu a uplatňuje se na dotčené subjekty finančního trhu jednotně. Navrhované změny nijak nezasahují do alokace veřejných zdrojů.
9. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava zachovává základní rámec práv a povinností fyzických i právnických osob. Dílčí změny, a tedy i dopady se týkají např. zavedení povinnosti aplikovat nástroje pro řízení likvidity, rozšíření informačních povinností v případě outsourcingu a možnosti (tedy práva) poskytovat nové typy služeb, jako je správa nevýkonných úvěrů či administrace benchmarků. Nedochází k zásahům do základních práv ani ke vzniku povinností, které by přesahovaly rámec regulace finančního trhu.
10. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít žádné sociální dopady, protože necílí na žádné specifické skupiny obyvatel. U navrhované právní úpravy se nepředpokládá žádný dopad na životní prostředí, protože neobsahuje žádná specifická pravidla, která by cílila na životní prostředí (nad rámec odkazů na přímo použitelné předpisy EU týkající se financování udržitelnosti a transparentnosti v této oblasti, které se aktualizují, ale jsou již dnes v ZISIF promítnuty).
11. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů a popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů, posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu a posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a možných opatření k jejich snížení
Návrh rozšiřuje okruh činností, které mohou vykonávat investiční fondy a jejich obhospodařovatelé. S těmito novými oprávněními je spojeno rozšíření rozsahu zpracování osobních údajů.
Popis zamýšlených zpracování a jejich účelů
Návrh výslovně opravňuje investiční fondy: nabývat a spravovat pohledávky z fondových a nevýkonných úvěrů, spravovat účelové společnosti v rámci sekuritizace, outsourcovat části své činnosti třetím subjektům a současně rozšiřuje oznamovací a evidenční povinnosti vůči ČNB, včetně povinnosti sdělovat informace o vedoucích osobách, osobách s rozhodovací pravomocí nebo pověřených osobách. Tato zpracování se týkají údajů fyzických osob v postavení dlužníků, statutárních zástupců právnických osob, jejich vedoucích pracovníků a dalších subjektů údajů.
Fondy budou zpracovávat následující kategorie údajů: identifikační a kontaktní údaje (jméno, bydliště, telefon, e-mail), finanční a úvěrové údaje (výše závazků, příjmy, bonita, platební historie, kreditní skóre), údaje o právním postavení (např. výkon funkce statutárního orgánu) a údaje vyplývající ze smluvních vztahů a jejich plnění (smluvní dokumentace, výzvy apod.).
Účel zpracování osobních údajů
Cílem zpracování osobních údajů je řízení úvěrového rizika, ochrana investorů a finanční stabilita.
Posouzení nezbytnosti a přiměřenosti zpracování ve vztahu k účelu
Fondy by bez těchto údajů nemohly řádně spravovat pohledávky ani plnit požadavky jejich regulace.
Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob
Navržená úprava přináší následující rizika: riziko úniku nebo zneužití údajů, zejména při nedostatečném zabezpečení systémů fondů nebo zpracovatelů, riziko nedostatečné informovanosti subjektů údajů o novém správci údajů, typicky v případě převodu pohledávky z banky na fond (tzv. sekundární zpracování), riziko nejasného vymezení rolí mezi správcem a zpracovatelem, především v případech outsourcingu (např. správa portfolia, správa údajů), riziko zpracování údajů neslučitelným způsobem (např. použití údajů pro prediktivní modely, analýzy výnosnosti portfolia apod.) a riziko přístupu více subjektů k údajům bez jednotného rámce odpovědnosti a informovanosti, např. při sekuritizaci.
Navrhovaná opatření ke snížení rizik
Zavedení interních politik pro správu úvěrových dat, včetně bezpečnostních opatření, řízení přístupů, hodnocení rizik a přezkumu kompatibility účelů.
12. Zhodnocení korupčních rizik (CIA)
V rámci postupu CIA zpracovatelé návrhu zákona dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. U navrhované právní úpravy se tak nepředpokládá vznik nových ani změna existujících korupčních rizik.
13. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
U navrhované právní úpravy se nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo na obranu státu.
14. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
U navrhované právní úpravy se nepředpokládá žádný dopad na rodiny.
15. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Transpozice právní úpravy investičních fondů nabývajících pohledávky z fondových úvěrů představuje potenciálně další alternativní možnost financování pro územní samosprávné celky, nicméně tato možnost existuje již dnes, dochází pouze k jejímu právnímu zakotvení, sjednocení napříč státy a k možnosti přeshraničního působení, dopady tedy budou spíše zanedbatelné, neboť územní samosprávné celky využívají více úvěrového financování poskytovaného bankami.
16. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K části první, čl. I
Změna zákona o investičních společnostech a investičních fondech
K bodům 1 až 3 (poznámka pod čarou číslo 1 věty druhá až pátá):
S ohledem na čl. 3 odst. 1 třetí pododstavec AIFMD II se do poznámky pod čarou doplňuje odkaz na tuto směrnici. Současně se doplňují i další novely směrnice UCITS a AIFMD.
Kromě toho se pro úplnost doplňuje odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU, která je transponována primárně v ZPKT. Tato směrnice měnila čl. 7 směrnice UCITS a čl. 9 AIFMD ve vztahu k požadavkům na kapitál. Tato směrnice byla v ČR transponována zákonem č. 96/2022 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu zejména v souvislosti s implementací předpisů Evropské unie týkajících se unie kapitálových trhů (dále jen „CMU novela“).
Protože je první odkaz na poznámku pod čarou číslo 1 v § 1 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před změnami navrženými v § 8 ZISIF.
K bodu 4 (poznámka pod čarou číslo 2):
S ohledem na množství navrhovaných změn se navrhuje nové znění poznámky pod čarou číslo 2. Při té příležitosti se pro přehlednost mění uspořádání této poznámky, a to tak, že jsou uvedena pouze nařízení Evropského parlamentu a Rady (tzv. Level 1) a na nařízení Evropské komise (tzv. Level 2) se odkazuje hromadně po vzoru ZPKT. V současné době se nařízeními Evropské komise, které provádí nebo doplňují směrnice z poznámky pod čarou č. 1 nebo nařízení z poznámky pod čarou č. 2, rozumí:
· Nařízení Komise (EU) č. 583/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o klíčové informace pro investory a podmínky, které je třeba splnit při poskytování klíčových informací pro investory nebo prospektu na jiném trvalém nosiči, než je papír, nebo prostřednictvím internetových stránek, ve znění opravy.
· Nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, v platném znění.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 593/2014 ze dne 3. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát oznámení podle čl. 16 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 o evropských fondech rizikového kapitálu.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 594/2014 ze dne 3. června 2014, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o formát oznámení podle čl. 17 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 o evropských fondech sociálního podnikání.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 694/2014 ze dne 17. prosince 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy určující typy správců alternativních investičních fondů.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/514 ze dne 18. prosince 2014 o informacích, které mají podávat příslušné orgány Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy v souladu s čl. 67 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/438 ze dne 17. prosince 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o povinnosti depozitářů, v platném znění.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1212 ze dne 25. července 2016, kterým se stanoví prováděcí technické standardy s ohledem na standardní postupy a formuláře pro podávání informací v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/480 ze dne 4. prosince 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760, pokud jde o regulační technické normy týkající se finančních derivátových nástrojů, které slouží výhradně pro účely zajištění, dostatečně dlouhé doby trvání evropských fondů dlouhodobých investic, kritérií pro hodnocení trhu z hlediska potenciálních kupců a pro ocenění aktiv určených k prodeji a typů a náležitostí zařízení pro neprofesionální investory.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/708 ze dne 17. dubna 2018, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o vzor oznámení, který budou používat správci fondů peněžního trhu při podávání zpráv příslušným orgánům podle čl. 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/990 ze dne 10. dubna 2018, kterým se mění a doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131, pokud jde o jednoduché, transparentní a standardizované (STS) sekuritizace a komerční papíry zajištěné aktivy, požadavky na aktiva obdržená na základě reverzního repa a metody hodnocení úvěrové kvality, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/819 ze dne 1. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013, pokud jde o střety zájmů, měření sociálního dopadu a informace poskytované investorům v oblasti evropských fondů sociálního podnikání.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/820 ze dne 4. února 2019, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013, pokud jde o střety zájmů v oblasti evropských fondů rizikového kapitálu.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178 ze dne 6. července 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 upřesněním obsahu a struktury informací, které mají zveřejňovat podniky podle článků 19a nebo 29a směrnice 2013/34/EU v souvislosti s environmentálně udržitelnými hospodářskými činnostmi, a upřesněním metodiky za účelem plnění této povinnosti zveřejňování informací, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1288 ze dne 6. dubna 2022, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088, pokud jde o regulační technické normy, které upřesňují podrobnosti týkající se obsahu a struktury informací ve vztahu k zásadě „významně nepoškozovat“ a které upřesňují obsah, metodologie a strukturu informací ve vztahu k ukazatelům udržitelnosti a nepříznivým dopadům na udržitelnost a obsah a strukturu informací ve vztahu k prosazování environmentálních nebo sociálních vlastností a cílů udržitelných investic v dokumentech před uzavřením smlouvy, na webových stránkách a v pravidelných zprávách, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2486 ze dne 27. června 2023, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 stanovením technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, k přechodu na oběhové hospodářství, k prevenci a omezování znečištění nebo k ochraně a obnově biologické rozmanitosti a ekosystémů, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů, a kterým se mění nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2859 ze dne 13. prosince 2023, kterým se zřizuje jednotné evropské přístupové místo poskytující centralizovaný přístup k veřejně dostupným informacím o finančních službách, kapitálových trzích a udržitelnosti, v platném znění.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/910 ze dne 15. prosince 2023, kterým se stanoví prováděcí technické normy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah informací, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), správcovskými společnostmi SKIPCP a výměnou informací mezi příslušnými orgány o přeshraničních oznámeních, a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 584/2010 (dále jen „nařízení Komise 2024/910“).
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/911 ze dne 15. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správcovských společností a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP).
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2024/912 ze dne 15. prosince 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující informace, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správců alternativních investičních fondů.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/913 ze dne 15. prosince 2023, kterým se stanoví prováděcí technické normy ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o formu a obsah informací, které mají být oznamovány v souvislosti s přeshraničními činnostmi správců alternativních investičních fondů a s výměnou informací mezi příslušnými orgány o přeshraničních oznámeních.
I s ohledem na to, že poznámka pod čarou nemá právní závaznost, nelze tato doplnění vnímat jako věcnou změnu a obsah poznámky pod čarou číslo 2 je nutno vždy posuzovat z materiálního hlediska, a to zejména s ohledem na směrnice Evropského parlamentu a Rady uvedené v poznámce pod čarou číslo 1 a s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady uvedené v poznámce pod čarou číslo 2. Výčet nařízení Evropské komise v poznámce pod čarou číslo 2 má primárně pomocný charakter, aby umožnil adresátům normy lepší orientaci v souvisejících právních předpisech, které jsou samy o sobě přímo závazné – viz k tomu čl. 288 druhý pododstavec SFEU: „Nařízení má obecnou působnost. Je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.“. Toto zahrnuje i nařízení vydaná Evropskou komisí, jakožto orgánem EU, viz čl. 288 první pododstavec SFEU: „Pro výkon pravomocí Unie přijímají orgány nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska.“. A to bez ohledu na to, že čl. 290 odst. 1 první pododstavec SFEU o nich hovoří jako o nelegislativních aktech: „Legislativním aktem lze na Komisi přenést pravomoc přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné.“. Kromě takzvaných delegovaných aktů („v přenesené pravomoci“) podle čl. 290 SFEU vydává Evropská komise i takzvané implementační akty („prováděcí“) podle čl. 291 odst. 2 SFEU: „Jsou-li pro provedení právně závazných aktů Unie nezbytné jednotné podmínky, svěří tyto akty prováděcí pravomoci Komisi nebo ve zvláštních, náležitě odůvodněných případech a v případech uvedených v článcích 24 a 26 Smlouvy o Evropské unii Radě.“. Podrobnosti přijímání prováděcích aktů upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (vydané podle čl. 291 odst. 3 SFEU), které upravuje tzv. komitologii.
K náležité odborné péči patří i znalost těchto předpisů, a to bez ohledu na to, zda jsou či nikoli uvedeny v poznámce pod čarou číslo 2. Typicky se bude jednat o nařízení Evropské komise, která budou vydána k provedení směrnice UCITS a AIFMD po změnách provedených AIFMD II.
Protože je první odkaz na poznámku pod čarou číslo 2 v § 1 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před změnami navrženými v § 8 ZISIF. Související změny se provádí i v § 302, 303, 461, 599, 604 a 612 ZISIF.
K bodu 5 (poznámka pod čarou číslo 3):
Jako legislativně-technická oprava se aktualizuje poznámka pod čarou číslo 3. Protože první výskyt odkazu na tuto poznámku pod čarou je v § 2 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před změnami navrženými v § 8 ZISIF.
K bodům 6 a 7 (§ 5 nové odstavce 2 a 5, přečíslování stávajících odstavců 2 a 3):
V souladu s AIFMD přílohou I se stanovuje, že obhospodařovatel může v rámci obhospodařování fondů nabývat pohledávky z fondových úvěrů a provádět sekuritizaci. K těmto činnostem není potřeba zvláštní oprávnění. Pro případ outsourcingu jsou na ně kladeny nižší požadavky, jako by se jednalo o outsourcing administrace (viz § 26a a 53a).
V odstavci 5 se definuje nabývání pohledávek z fondových úvěrů, kdy podle písmene a) jde o úvěry a zápůjčky poskytnuté přímo fondem, zatímco dle písmene b) jde o specifické případy postoupení pohledávky. Pokud nejsou splněny požadavky písmene b), pak postoupená pohledávka není pohledávkou z fondového úvěru (např. pokud jeden fond postupuje pohledávku na jiný fond, pak se již nebude jednat o fondový úvěr). Definice se inspiruje definicemi spotřebitelského úvěru a nevýkonného úvěru v jiných zákonech, nicméně nehovoří se zde záměrně o odložené platbě. Zároveň platí, že odkaz na úvěr nebo zápůjčku není nezbytně odkazem pouze na nominátní smlouvu o peněžité zápůjčce, resp. o úvěru dle českého práva, ale rozhodný je zde obsahový prvek. Smlouva se tak může řídit i jiným právem a být jinak nazvaná, typicky však stále půjde o smlouvy o půjčce a smlouvu o úvěru. Všechny země Evropské unie transponují do svého právního řádu stejné definice, s ohledem na národní omezení vyplývající z partikularit národních civilních kodexů. Rovněž je vhodné upozornit, že repo obchody nejsou úvěrovými obchody (viz definici v § 215 odst. 4 ZISIF).
Činnosti uvedené v příloze I AIFMD nejsou diskrecí (na rozdíl od činností v čl. 6 odst. 4 AIFMD) a členské státy EU tak musí umožnit všem správcům podle této směrnice (tj. oprávněným přesáhnout rozhodný limit), aby nabývali pohledávky z fondových úvěrů (originating loans on behalf of an AIF) a aby spravovali účelové společnosti v rámci sekuritizace (servicing securitisation special purpose entities) – viz přílohu I bod 2 úvodní část ustanovení AIFMD: „K dalším činnostem, které může správce navíc vykonávat při kolektivní správě alternativního investičního fondu, patří:“. Na rozdíl od čl. 6 odst. 4 AIFMD nerozlišuje příloha I AIFMD, zda se jedná o externího správce (external AIFM, tj. investiční společnost) nebo o samosprávný investiční fond (internally managed AIF) – viz k tomu též čl. 6 odst. 3 AIFMD: „Členské státy vyžadují, aby žádný samosprávný alternativní investiční fond nemohl provádět jiné činnosti než vnitřní správu tohoto alternativního investičního fondu v souladu s přílohou I.“. Nad rámec působnosti AIFMD bylo rozhodnuto, že by tyto činnosti měly být povoleny i ve vztahu k podlimitním fondům kvalifikovaných investorů, na které se AIFMD nevztahuje, neboť nebyly identifikovány důvody, proč je v těchto činnostech omezovat. Nadto by se jednalo fakticky o změnu stávajícího stavu, kdy současná právní úprava jim tyto činnosti také nezakazuje (ve smyslu „co není zakázáno, je dovoleno“).
K bodu 8 (poznámka pod čarou číslo 19):
Jako legislativně-technická změna se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou číslo 19 – zohledňuje se, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1131 ze dne 14. června 2017 o fondech peněžního trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení o fondech peněžního trhu“) bylo novelizováno. Protože první výskyt odkazu na tuto poznámku pod čarou je v § 6 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před změnami navrženými v § 8 ZISIF.
K bodu 9 (§ 8 nový odstavec 4):
Využívá se diskrece v čl. 15 odst. 4g AIFMD a zakazuje se samosprávným investičním fondům poskytovat spotřebitelské úvěry (nemohou tedy získat povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru). K bližším důvodům nevyužití diskrece viz závěrečnou zprávu RIA.
K bodu 10 (§ 9 nové odstavce 5 a 6):
V odstavci 5 se reaguje na požadavky trhu, kdy některé banky vyžadují u těchto transakcí souhlas valné hromady. Přitom u nesamosprávného investičního fondu by valná hromada neměla zasahovat do investičních rozhodnutí obhospodařovatele. Současně obhospodařovatel jedná s odbornou péčí a řídí střety zájmů podle ZISIF, není tedy nutno požadovat aplikaci obdobných pravidel podle zákona o obchodních korporacích.
V odstavci 6 se využívá se diskrece v čl. 15 odst. 4g AIFMD a zakazuje se nesamosprávnými investičním fondům poskytovat spotřebitelské úvěry (nemohou tedy získat povolení k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelských úvěrů). K bližším důvodům nevyužití diskrece viz závěrečnou zprávu RIA.
K bodům 11 až 17 (§ 11 a nová poznámka pod čarou číslo 27):
S ohledem na změny v čl. 6 směrnice UCITS a v čl. 6 se rozšiřuje rozsah služeb, které může investiční společnost poskytovat, a provádějí se související změny. Související změny se navrhují také v § 26a, 53a, 459, 460, 479 a 485 ZISIF a v § 2, 3, 4, 20 a 39 ZTNÚ.
Ve vztahu k některým službám jde o diskreci členského státu EU, kterou se Česká republika rozhodla využít (blíže k tomu viz závěrečnou zprávu RIA). Konkrétně rozšíření v čl. 6 směrnice UCITS a v čl. 6 AIFMD jsou dobrovolná a týkají se možnosti být administrátorem benchmarku (administration of benchmarks) podle nařízení o benchmarcích (to platí pro AIFMD i pro směrnici UCITS). Pouze AIFMD pak ve svém čl. 6 dává členským státům EU možnost umožnit externím správcům (tj. investičním společnostem oprávněným přesáhnout rozhodný limit) správu úvěru (credit servicing activities) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU, tj. správu nevýkonných úvěrů.
V § 11 odst. 1 ZISIF se doplňuje možnost být administrátorem benchmarku a současně se zavádí poznámka pod čarou č. 27, která obsahuje odkaz na nařízení o benchmarcích. Související změna se provádí v § 479 odst. 1 písm. j).
V § 11 odst. 2 ZISIF se s ohledem na změny v čl. 6 směrnice UCITS a v čl. 6 AIFMD ruší povinnost mít oprávnění k individuálnímu portfolio managementu jako předpoklad pro výkon jiných činností srovnatelných s investičními službami. Namísto toho se upřesňuje, že investiční společnost nesmí být administrátorem benchmarků ve vztahu k fondům, které obhospodařuje, ani nesmí poskytovat spotřebitelské úvěry. Závěrem se upřesňuje, že osoba ze zemí mimo EU nemůže provádět činnosti, které jsou v sektorových předpisech vyhrazeny subjektům z EU. Z tohoto hlediska nelze AIFMD a směrnici UCITS vnímat jako lex specialis, který tento princip prolamuje, protože z ničeho nelze dovodit, že toto mělo být záměrem nové úpravy.
V § 11 odst. 4 ZISIF se reflektují změny v čl. 6 směrnice UCITS, kdy se např. ruší zákaz přijímat a předávat pokyny, čímž se odstraňuje neodůvodněný rozdíl mezi směrnicí UCITS a AIFMD.
V § 11 odst. 5 ZISIF se reaguje na změny v čl. 6 směrnice UCITS a v čl. 6 AIFMD, kdy např. AIFMD uvádí toto: „jakýkoli jiný úkol nebo činnost, které správce již vykonává ve vztahu k alternativnímu investičnímu fondu, který spravuje v souladu s tímto článkem, nebo ve vztahu ke službám, které poskytuje v souladu s tímto odstavcem, za podmínky, že každý potenciální střet zájmů vyplývající z výkonu tohoto úkolu nebo činnosti vůči jiným stranám je náležitě řešen“ (ve směrnici UCITS je text téměř totožný). Toto v zásadě odpovídá již dnešní české právní úpravě v § 11 odst. 5 a § 508 ZISIF, nicméně v zájmu úplnosti transpozice se doplňuje požadavek na řízení střetů zájmů.
V § 11 odst. 9 se ex lege umožňuje investiční společnosti vykonávat správu nevýkonných úvěrů (tj. k této činnosti nepotřebuje žádné další povolení).
K bodu 18 [§ 13 odst. 1 písm. c)]:
Vyjasňuje se okamžik, kdy vzniká podnikatelské oprávnění, a to nikoli zápisem statutárního orgánu do obchodního rejstříku, ale vznikem funkce statutárního orgánu. Obdobná změna se provádí v § 43 ZISIF, kde se navíc nově zohledňuje i existence smlouvy o administraci.
Ohledně vzniku práva obhospodařovat nesamosprávný investiční fond s právní osobností není ZISIF konzistentní, neboť podle § 13 odst. 1 písm. c) ZISIF oprávnění k obhospodařování nesamosprávného investičního fondu s právní osobností vzniká dnem, kdy je toto oprávnění zapsáno do obchodního rejstříku. Oprávněním podle § 13 odst. 1 písm. c) ZISIF je zřejmě myšleno oprávnění ve smyslu § 9 odst. 1 ZISIF, tedy oprávnění nesamosprávného investičního fondu s právní osobností, který je oprávněn se obhospodařovat prostřednictvím právnické osoby, která je jeho individuálním statutárním orgánem a zároveň jeho obhospodařovatelem (§ 9 odst. 2 ZISIF). Statutárním orgánem se tato právnická osoba stává okamžikem účinnosti volby valnou hromadou, tedy nikoliv až zápisem do obchodního rejstříku, jenž má pouze deklaratorní účinky.
Navrhuje se, aby byla výše popsaná nekonzistence v ZISIF odstraněna tím, že rozhodným okamžikem pro vznik oprávnění obhospodařovat bude i podle § 13 odst. 1 písm. c) okamžik vzniku funkce statutárního orgánu, nikoliv zápis v obchodním rejstříku.
K bodu 19 (§ 15a odst. 2):
S ohledem na snahu o snížení administrativní zátěže se navrhuje zrušit oznamovací povinnosti osob podle § 15 ZISIF, které neplynou z práva EU. Kromě § 15a ZISIF se v této souvislosti mění i § 477 a § 616 odst. 4 ZISIF.
K bodu 20 (poznámka pod čarou číslo 6):
Jako legislativně-technická oprava se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou číslo 6. Protože první výskyt odkazu na tuto poznámku pod čarou je v § 17 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před vložením nového § 20b ZISIF.
K bodu 21 (§ 20 odst. 1 písm. d) bod 2):
Doplňuje se legislativní zkratka pro pojem compliance, pro který se nově bude používat ekvivalent v českém jazyce zajišťování shody s předpisy. Děje se tak napříč právním řádem (v návaznosti na zákon č. 280/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti).
K bodu 22 (nové § 20b a 20c):
Upravují se požadavky na řídicí a kontrolní systém podle čl. 15 odst. 3 AIFMD ve vztahu k nabývání pohledávek z fondových úvěrů (loan origination) - viz definici pohledávky z fondového úvěru v § 5 odst. 5 ZISIF.
K § 20b:
Podle odstavce 1 písm. a) platí, že obhospodařovatel podle AIFMD, který obhospodařuje fond, který se zabývá nabýváním pohledávek z fondových úvěrů (AIFs that engage in loan origination – viz k tomu bod 16 preambule první větu AIFMD II), zavede, udržuje a uplatňuje zásady, postupy a procesy pro nabývání pohledávek z fondových úvěrů. AIFMD v čl. 15 odst. 3 prvním pododstavci písm. d) rozlišuje mezi „loan originating activities“ a „granting loans“, nicméně v českém jazyce je obtížné toto od sebe odlišit a ani český překlad směrnice toto výrazněji neodlišuje („činností poskytování úvěrů“ versus „poskytování úvěrů“) zákon tak k nim přistupuje jednotně a označuje je oba za nabývání pohledávek z fondových úvěrů .
Podle odstavce 1 písm. b) až d) pak obhospodařovatel podle AIFMD, který obhospodařuje fond, který se zabývá nabýváním pohledávek z fondových úvěrů, včetně případů, kdy je na tento fond pohledávka z fondového úvěru postoupena (including when they gain exposure to loans through third parties), zavede, udržuje a uplatňuje zásady, postupy a procesy pro posuzování úvěrového rizika a pro správu a sledování úvěrového portfolia. Česká transpozice o postoupení mlčí, protože buď jde o pohledávku z fondového úvěru a pak je možnost postoupení (v určitých případech) pokryta přímo v definici, anebo jde o jinou pohledávku, a pak nejde o pohledávku z fondového úvěru. Tyto zásady, postupy a procesy udržuje aktuální a účinné a pravidelně je přezkoumává, alespoň jednou ročně.
Podle odstavce 2 výše uvedené neplatí pro pohledávky z akcionářských úvěrů [viz definici v odstavci 4 písm. a)], nepřesahuje-li jmenovitá hodnota pohledávek z akcionářských úvěrů souhrnně 150 % kapitálu dotčeného fondu [viz definici v odstavci 4 písm. b)].
Odstavec 3 obsahuje dvě definice pro účely odstavce 2 (a § 37c odst. 1 a § 37k odst. 5), kdy se podle čl. 4 odst. 1 písm. aq) a as) AIFMD vymezují pojmy „pohledávka z akcionářského úvěru“ (shareholder loan) a „kapitál fondu“ (capital of the AIF) – pozor, neplést s pojmem „fondový kapitál“ (net asset value, NAV) podle § 16 odst. 5 druhé věty ZISIF. Pohledávka z akcionářského úvěru je podkategorií pohledávky z fondového úvěru.
K § 20c:
V návaznosti na čl. 14 odst. 2a UCITS a čl. 14 odst. 2a AIFMD se upravuje tzv. white label, tj. situace, kdy je fond obhospodařován z podnětu někoho jiného (kdo může, ale nemusí, fondu propůjčit své jméno a kdo může, ale nemusí, být promotérem tohoto fondu). V návaznosti na to se upravují pravidla pro řízení střetů zájmů (obdobně pro administrátora v § 47b), a to včetně souvisejících oznamovacích povinností v § 456 a souvisejících deliktů v § 599 odst. 1 písm. a) a § 604 odst. 1 písm. e) a m).
K bodu 23 (nové § 21a a 21b):
Sjednocuje se přístup k schvalování vedoucích osob s jinými předpisy na finančním trhu, jako je ZPKT nebo zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
K § 21a
Do § 21a jsou přesunuty požadavky na vedoucí osoby a osoby, které skutečně řídí činnost obhospodařovatele ve vztahu k tomuto fondu ze současného § 515. Změnou oproti současnému stavuje je odst. 4, který je transpozicí čl. 7 odst. 1 písm. b) AIFMD resp. čl. 8 odst. 1 písm. c) UCITS, podle nichž se vyžaduje, aby vedoucí osoby se věnovaly své činnosti na plný úvazek.
K § 21b
Zavádí se nově povinnost obhospodařovatele posuzovat samostatně vhodnost vedoucí osoby a osoby, která činnost skutečně řídí, a to ve vztahu k požadavkům podle § 21a a reagovat průběžně, pokud tyto požadavky nejsou dodržovány.
K bodům 24 až 26 [§ 22 odst. 2 písm. d) bod 4, § 22 odst. 3 písm. h), § 22 odst. 5, § 49 odst. 3 písm. g), § 234 odst. 4 písm. b), § 253 odst. 2 a § 255 odst. 1 písm. b)]:
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby se nehovořilo o poplatcích (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“), ale o úplatách. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č. 204/2017 Sb. Související změny jsou provedeny ve vyjmenovaných ustanoveních ZISIF a v § 190, 211 a 220.
K bodu 27 (nový § 26a):
V souladu s článkem 13 odst. 1, 2 a 4 směrnice UCITS a článkem 20 odst. 1 až 6 AIFMD se upravuje, že pravidla pro outsourcing (a pro sub-delegaci) se použijí i ve vztahu k jiným službám podle § 11 ZISIF, než je obhospodařování a administrace. Přísnější požadavky jsou kladeny na outsourcing správy portfolia a řízení rizik, což je obdobně aplikováno i ve vztahu k investiční službě správy portfolia (současně se na toto neuplatní pravidla podle ZPKT). Pro činnosti podle § 5 odst. 2 se stejnou logikou aplikují méně přísnější pravidla pro outsourcing jiných činností. Související změna se provádí v § 33 a 53a ZISIF.
K bodu 28 (§ 28):
Staví se najisto, že nová pravidla plynoucí z AIFMD neplatí pro podlimitní fondy kvalifikovaných investorů. Současně se legislativně-technicky přesouvá odkaz na § 20a ZISIF. Obdobná úprava je i ve vztahu k administraci v § 56 ZISIF.
K bodu 29 (§ 29):
S ohledem na to, že UCITS i AIFMD odkazují na obdobné použití čl. 15 MiFID, staví se najisto, že platí požadavek na počáteční kapitál podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (dále jen „IFR“). Pro úplnost je vhodné uvést, že odstavce 1 a 3 se pro investiční společnost v režimu odstavce 4 nepoužijí.
K bodu 30 (§ 30 odst. 2):
Jedná se o legislativně-technickou změnu, kterou se reaguje na změnu provedenou v § 30 odst. 1 ZISIF CMU novelou. Věcně se nicméně nejedná o změnu, kdy čl. 13 odst. 3 IFR říká toto: „Investiční podnik, který neprovozuje činnost po dobu jednoho roku ode dne, kdy začal poskytovat investiční služby nebo vykonávat investiční činnosti, použije k výpočtu uvedenému v odstavci 1 předpokládané fixní režijní náklady obsažené v prognózách pro prvních 12 měsíců obchodování, jak je předložil spolu s žádostí o povolení.“.
K bodům 31 a 32 (§ 33):
Primárně se zohledňuje věcná změna v tom, jak UCITS a AIFMD odkazují na MiFID, kdy nově neodkazují na obdobné použití pravidel pro outsourcing (místo toho mají vlastní pravidla), ale odkazují na obdobné použití pravidel pro řízení střetů zájmů. Kromě toho se provádí legislativně technické změny.
K bodu 33 (nové hlavy VI a VII, tj. § 37a až 37k, nová poznámka pod čarou č. 28):
Upravují se nástroje pro řízení likvidity (§ 37a a 37b ZISIF) a nabývání pohledávek z fondových úvěrů (§ 37c až 37k ZISIF). Nástroje pro řízení likvidity jsou společné pro AIFMD i pro směrnici UCITS, zatímco nabývání pohledávek z fondových úvěrů se týká jen AIFMD.
K § 37a: Definují se základní pojmy pro nástroje pro řízení likvidity (liquidity management tools, LMTs).
V odstavci 1 písm. a) se definuje „obhospodařovatel otevřeného fondu“, kterým se vymezuje působnost této úpravy a jedná se svým způsobem o legislativní zkratku. Tato zkratka nezahrnuje obhospodařovatele, na které se nevztahuje ani směrnice UCITS, ani AIFMD, protože taková úprava by šla nad rámec požadavků práva EU (jde o tzv. podlimitní správce, kteří nejsou oprávnění přesáhnout rozhodný limit – v kontextu českého práva půjde vždy o fondy kvalifikovaných investorů). Zatímco u standardních fondů směrnice UCITS předpokládá, že budou vždy z principu otevřené, tak u alternativních investičních fondů podle AIFMD je umožněno i to, aby byly uzavřené a pak by se na ně tato úprava rovněž neměla vztahovat (opět v ČR půjde téměř výhradně o fondy kvalifikovaných investorů). Ohledně povinností obhospodařovatele otevřeného fondu viz § 37b a 465 ZISIF.
V odstavci 1 písm. b) jsou souhrnně vyjmenovány nástroje pro řízení likvidity v mírně pozměněném pořadí, než v jakém jsou uvedeny v příloze IIa směrnice UCITS a v příloze V AIFMD, aby pokud možno obdobné nástroje byly řazeny za sebou (konkrétně „úplata za odkup“ a „úplata proti zředění“).
V odstavci 1 písm. c) až k) jsou jednotlivé nástroje pro řízení likvidity definovány v souladu s evropskou předlohou. Při výkladu terminologie je třeba přihlížet i k eurokonformnímu výkladu (tj. ke směrnicím), a to včetně chystaných prováděcích předpisů k oběma směrnicím (viz odstavec 2). Připravují se také obecné pokyny ESMA pro výběr a kalibraci nástrojů pro řízení likvidity (návrhy obecných pokynů i prováděcích předpisů lze dohledat na stránkách ESMA). Je třeba brát v potaz, že české právo bude nutno aplikovat i na zahraniční investiční fondy, pokud je obhospodařuje obhospodařovatel na základě povolení uděleného ČNB. V tomto kontextu je vhodné si uvědomit, že čl. 34 nařízení o fondech peněžního trhu již od roku 2017 zná a používá „poplatky za likviditu v případě odkoupení“ (liquidity fees on redemptions), kontrolu odkupování (redemption gates) a pozastavení odkupů (suspension of redemptions) pro fondy CNAV investující do veřejného dluhu (fond peněžního trhu s konstantní čistou hodnotou aktiv investujícím do veřejného dluhu) a pro fondy LVNAV (fond peněžního trhu s nízkou volatilitou čisté hodnoty aktiv).
K § 37b: Obhospodařovatel otevřeného fondu musí podle odstavce 1 zvolit alespoň 2 nástroje pro řízení likvidity podle § 37a odst. 1 písm. b) bodů 2 až 8 (nevolí tedy ty podle bodů 1 a 9, ty mají zvláštní režim) – současně nesmí zvolit jen ty uvedené v bodech 6 a 7. Tuto volbu uvede ve statutu investičního fondu nebo ve srovnatelném dokumentu zahraničního investičního fondu.
Pokud jde o fond peněžního trhu, postačí zvolení jednoho nástroje. Podle odstavce 2 v rámci řídicího a kontrolního systému zavede zásady a postupy pro aktivaci a deaktivaci (zahájení a skončení používání) zvolených nástrojů. Odstavec 3 upravuje postup použití nástrojů pro řízení likvidity, a to nejen těch, které jsou uvedeny ve statutu (u těch postupuje podle odstavců 2, 5 a 6). Pozastavení vydávání a odkupování upravuje odstavec 4, přičemž ve vztahu k českým investičním fondům se použije i stávající právní úprava v § 134 až 141 ZISIF, na kterou odkazují i § 76, 163, 458, 556 a 600 ZISIF. K související změně dochází i v § 539 ZISIF.
Odstavce 5 a 6 upravují zvláštní podmínky pro nepeněžitý odkup podle § 37a odst. 1 písm. b) bod 8 ZISIF čili pokud si obhospodařovatel tento nástroj ve statutu nezvolí, nemusí k nim přihlížet. Tento nástroj lze aplikovat jen ve vztahu k profesionálním zákazníkům. Měl by odpovídat poměrnému podílu majetku, ledaže jde o ETF anebo jde o fond nabízený výhradně profesionálním zákazníkům.
Odstavec 7 umožňuje zvolit si i jiné než vymezené nástroje, např. tzv. soft closure (pozastavení jen odkupování nebo jen vydávání) či nepeněžité odkupy (redemption in kind) ve vztahu ke kvalifikovaným investorům, kteří nejsou profesionálními zákazníky. Dalšími nástroji obvyklými na finančním trhu jsou třeba:
· výstupní poplatek (exit fee), který není úplatou za odkup (redemption fee)
· minimální výše likvidních prostředků (liquidity buffer)
· vymezení období po založení fondu, ve kterém není umožněno odkupování (lock-up period)
· ujednání s určitou skupinou investorů (side letter)
· rozložení doby odkupu (slow payment)
· odkupování v zájmu fondu (buy back)
§ 37c: Podle odstavce 1 platí, že pokud fond nabývá pohledávky z fondových úvěrů, může mít expozici vůči jednomu dlužníkovi maximálně 20 % kapitálu fondu [viz definici v § 20b odst. 3 písm. b)], je-li dlužníkem některé ze zde vyjmenovaných finančních institucí. Omezením podle odstavce 1 není (podle odstavce 2) dotčena úprava v nařízení EuVECA, nařízení EuSEF a nařízení ELTIF.
Odstavec 3 pak upřesňuje, že limit podle odstavce 1 platí od data uvedeného ve statutu (nicméně toto datum nesmí být pozdější než 2 roky od zahájení úpisu fondu). Limit také přestane platit, pokud je zahájen prodej majetku fondu za účelem zrušení fondu s likvidací. Limit podle odstavce 1 lze také pozastavit na dobu nezbytně nutnou, nikdy však ne na dobu delší než 1 rok (je to v zájmu investorů, protože došlo ke zvýšení nebo ke snížení kapitálu fondu). Den, od kterého limit platí, upřesňuje odstavec 4 tak, že se zohlední povaha majetku ve fondu. Odstavec 5 pak dává ČNB možnost toto datum prodloužit až o další rok z důvodů zvláštního zřetele hodných (a po předložení odůvodněného investičního plánu).
§ 37d: Toto ustanovení brání nabývat pohledávky z fondových úvěrů vůči některým osobám, které jsou ve střetu zájmů. Typicky jde o obhospodařovatele (a jeho personál), depozitáře a osoby jím pověřené, administrátora (a jeho personál), osobu pověřenou obhospodařovatelem (a personál této osoby) a osobu v rámci konsolidačního celku obhospodařovatele (ledaže jde o finanční instituci, která neposkytuje peněžní prostředky zde uvedeným osobám).
§ 37e: Stanovuje se, že výnosy musí být vždy připsány zpět do fondu, nicméně je možno odečíst si z nich přípustné náklady. Podle § 241 odst. 1 písm. l) bodu 2 ZISIF (a § 293 odst. 1 ZISIF) musí být přípustné náklady zpřístupněny investorům.
§ 37f: Podle odstavce 1 platí, že je možné spravovat spotřebitelské úvěry, i když je nemůže investiční fond poskytovat (tj. typicky na něj budou postoupeny). ČR tedy nevyužívá diskreci podle čl. 15 odst. 4g věty první AIFMD, podle které je možné zakázat fondům správu spotřebitelských úvěrů poskytnutých na území ČR. Odstavce 2 a 3 pak specifikují přeshraniční situaci. Pokud totiž některý z členského státu nevyužije diskreci a umožní investičním fondům poskytovat spotřebitelské úvěry na svém území, ČR nemůže bránit, aby u nás byly nabízeny investice do fondů, které poskytují spotřebitelské úvěry v jiných členských státech. V odstavci 4 se staví najisto, že povolení ke správě spotřebitelských úvěrů neznamená povolení k poskytování nebo zprostředkování spotřebitelských úvěrů.
§ 37g: Toto ustanovení zakazuje existenci fondů s modelem „originate-to-distribute“, což je dále pojištěno ještě v § 37j ZISIF, kde je upravena „skin-in-the-game“. Viz k tomu bod 20 preambule AIFMD II: „Aby se zabránilo morálnímu hazardu a zachovala celková úvěrová kvalita úvěrů poskytovaných alternativními investičními fondy, měly by se na tyto úvěry při převodu na třetí osoby vztahovat požadavky na ponechání si rizika. Z téhož důvodu by správci měli mít zakázáno spravovat alternativní investiční fond, který poskytuje úvěry výhradně za účelem jejich prodeje třetím stranám (strategie „originate-to-distribute“), bez ohledu na to, zda tento alternativní investiční fond splňuje definici alternativního investičního fondu poskytujícího úvěr. (...) Správce by měl na žádost příslušných orgánů svého domovského členského státu odůvodnit své rozhodnutí využít této odchylky od požadavků na ponechání si rizika a měl by být povinen průběžně dodržovat zastřešující zásadu zákazu strategií „originate-to-distribute“.“.
§ 37h: Podle odstavce 1 si musí fond ponechat 5 % z každé převáděné pohledávky z fondového úvěru, a to (podle odstavce 2) po dobu nejméně 8 let, případně do splatnosti. Odstavec 3 pak upravuje výjimky, např. rušení fondu s likvidací. Také v případě mezinárodních sankcí podle čl. 215 SFEU (pozastavení, omezení nebo úplné přerušení hospodářských a finančních vztahů s jednou nebo více třetími zeměmi, resp. omezující opatření vůči fyzickým nebo právnickým osobám a skupinám nebo nestátním subjektům). Anebo pokud je to v nejlepším zájmu investorů. Případně pokud došlo ke zvýšení rizika a postupník je o tom informován. Podle odstavce 4 musí obhospodařovatel prokázat ČNB na její žádost splnění podmínek pro uplatnění některé z výjimek. Bod 20 preambule AIFMD II k tomu mimo jiné uvádí toto: „Úvěry by měly být poskytovány výhradně za účelem investování kapitálu nabytého alternativním investičním fondem v souladu s jeho investiční strategií a regulačními omezeními. Správce by však měl mít možnost provádět tuto investiční strategii v nejlepším zájmu investorů alternativního investičního fondu. To znamená, že je nezbytné umožnit odchylky od pravidel o ponechání si rizika v případech, kdy ponechání si části úvěru není slučitelné s prováděním investiční strategie alternativního investičního fondu nebo s regulačními požadavky, včetně požadavků na produkt, uloženými alternativnímu investičnímu fondu a jeho správci. K těmto případům patří situace, kdy by ponechání si části úvěru vedlo k tomu, že by alternativní investiční fond přesáhl své investiční nebo diverzifikační limity nebo porušil regulační požadavky, jako jsou omezující opatření přijatá podle čl. 215 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), nebo kdy alternativní investiční fond vstupuje do likvidace, nebo kdy se změnila situace dlužníka, jako v případě fúze nebo selhání dlužníka, pokud investiční strategie alternativního investičního fondu nezahrnuje správu klasifikovaných aktiv, nebo kdy dojde ke změně alokace aktiv alternativního investičního fondu, což má za následek, že alternativní investiční fond již nesleduje expozici vůči konkrétnímu odvětví nebo konkrétní kategorii aktiv.“.
§ 37i: Toto ustanovení obsahuje definici „fondu nabývajícího úvěry“ (loan-originating AIF), nicméně tato definice se uplatní jen pro účely § 37j a 37k ZISIF. Jde o fond, který investuje především (mainly) do pohledávek z fondových úvěrů nebo u nějž nabyté pohledávky z fondových úvěrů přesahují 50 % fondového kapitálu (net asset value, NAV) – nejde tedy o kapitál fondu podle § 20b odst. 3 písm. b). Bohužel AIFMD není v tomto ohledu zcela konzistentní a používá i jiná slovní spojení, např. „AIFs that engage in loan origination“ v čl. 15 odst. 3 a 4h AIFMD, „where an AIF it manages originates loans“ v čl. 15 odst. 4a AIFMD, „(t)he AIFM shall ensure that an AIF it manages does not grant loans“ v čl. 15 odst. 4e AIFMD, „(w)here an AIF originates loans“ v čl. 15 odst. 4f AIFMD, „AIFs that originate loans“ v čl. 15 odst. 4g, „where the whole or part of the investment strategy of those AIFs is to originate loans (...)“ v čl. 15 odst. 4h AIFMD či dokonce bez jakéhokoli upřesnění v čl. 15 odst. 4i AIFMD „An AIFM shall ensure that the AIF it manages retains 5 % of the notional value of each loan it has originated and subsequently transferred to third parties.“. Přechodná ustanovení v čl. 61 odst. 6 AIFMD používají důsledně pojem „AIFs that originate loans“. Pokud bychom byli opravdu důslední (a pojem „loan originating AIF“ brali jako synonymum, navzdory chybějící pomlčce), tak se na „loan-originating AIFs“ vztahují jen čl. 15 odst. 4b AIFMD ohledně limitu na pákový efekt (§ 37k ZISIF) a čl. 16 odst. 2a AIFMD ohledně otevřenosti/uzavřenosti takového fondu (§ 37j ZISIF).
Body preambule AIFMD II dávají vodítko pouze ve vztahu k § 20b odst. 1 ZISIF – viz bod 16 preambule AIFMD II první větu: „Na podporu profesionální správy alternativních investičních fondů a ke zmírnění rizik pro finanční stabilitu by měli správci alternativních investičních fondů, které se zabývají poskytováním úvěrů, bez ohledu na to, zda tyto alternativní investiční fondy splňují definici alternativních investičních fondů poskytujících úvěry, mít účinné zásady, postupy a procesy pro poskytování úvěrů.“ (v AJ: AIFs that engage in loan origination, regardless of whether those AIFs meet the definition of loan-originating AIFs). Obdobně v bodě 20 preambule AIFMD II druhá věta toto vyjasňuje ve vztahu k § 37g ZISIF: „Z téhož důvodu by správci měli mít zakázáno spravovat alternativní investiční fond, který poskytuje úvěry výhradně za účelem jejich prodeje třetím stranám (strategie „originate-to-distribute“), bez ohledu na to, zda tento alternativní investiční fond splňuje definici alternativního investičního fondu poskytujícího úvěr“ [V AJ: an AIF that originates loans (...), regardless of whether that AIF meets the definition of a loan-originating AIF]. V bodě 23 preambule AIFMD II zmiňuje čtvrtá věta „pravidla vztahující se na poskytování úvěrů a na alternativní investiční fondy poskytující úvěry“ (v AJ: the rules applicable to loan origination and to loan-originating AIFs), čili tyto 2 situace rozlišuje.
§ 37j: Podle odstavce 1 musí být fond nabývající úvěry (viz § 37i) uzavřeným fondem. Otevřeným fondem může být jen tehdy, splní-li podmínky podle odstavce 2. Podmínky podle odstavce 2 upřesní nařízení Evropské komise, které bude vydáno k provedení čl. 16 AIFMD (viz odstavec 3). Podle odstavce 4 platí, že požadavkem na uzavřenost fondu nejsou dotčeny požadavky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu, v platném znění (dále jen „nařízení EuVECA“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání, v platném znění (dále jen „nařízení EuSEF“) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic, v platném znění (dále jen „nařízení ELTIF“).
§ 37k: Fond nabývající úvěry (viz § 37i ZISIF) má stanoveny v odstavci 1 limity na využití pákového efektu. Pokud je otevřeným fondem, pak je to 175 %, pokud je uzavřeným pak 300 %. Odstavec 2 upřesňuje, že se postupuje podle čl. 8 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 231/2013 ze dne 19. prosince 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o výjimky, obecné podmínky provozování činnosti, depozitáře, pákový efekt, transparentnost a dohled, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „DA nařízení k AIFMD“). Podle odstavce 3 platí, že pokud je půjčka poskytnutá fondu kryta povinností investovat do fondu, do limitu se nezapočítává. Odstavec 4 pak upřesňuje postup v případě překročení limitů (obhospodařovatel zjedná nápravu). Pokud fond nabývá pouze pohledávky z akcionářských úvěrů, limity na pákový efekt pro něj pak podle odstavce 5 neplatí, pokud tyto úvěry nepřesahují 150 % kapitálu tohoto fondu (viz obdobné ustanovení v § 20b odst. 2 ZISIF) – viz definici kapitálu fondu v § 20b odst. 3 písm. b) ZISIF. Nicméně ČNB má možnost uplatnit své pravomoci ve vztahu k pákovému efektu podle § 548 ZISIF.
K bodu 34 [§ 38 odst. 1 písm. c), § 47 odst. 1 písm. d) bod 2 a § 255 odst. 1 písm. n)]:
Jedná se o legislativně technickou úpravu, kdy se používá zavedená legislativní zkratka „zajištování souladu s předpisy“, místo nečeského výrazu compliance.
K bodu 35 [§ 43 odst. 1 písm. c)]:
Vyjasňuje se okamžik, kdy vzniká podnikatelské oprávnění, a to nikoli zápisem statutárního orgánu do obchodního rejstříku, ale vznikem funkce statutárního orgánu, resp. účinnost smlouvy o administraci. Obdobná změna se provádí v § 13 ZISIF.
Podle stávajícího znění ustanovení vzniká oprávnění administrovat nesamosprávný investiční fond s právní osobností až zápisem do obchodního rejstříku. Toto však není nutné ani žádoucí a plně postačuje, vznikne-li oprávnění na základě smluvního řešení.
K bodu 36 (§ 47b):
Viz odůvodnění § 20c ZISIF. Je vhodné, aby střety zájmů řídil i administrátor s tím, že pokud jde o podlimitní fondy kvalifikovaných investorů, platí výjimka podle § 56 ZISIF.
K bodu 37 (§ 48a a 48b):
Obdobně jako u obhospodařovatele se přenáší povinnosti ve vztahu k vedoucím osobám z § 515 a násl. do § 48a a 48b a zavádí se povinnost administrátora posoudit vhodnost vedoucí osoby.
K bodu 38 (§ 50 nový odstavec 2):
V souladu s článkem 13 odst. 3 směrnice UCITS a článkem 20 odst. 6a AIFMD se upravuje, že pravidla pro outsourcing (a pro sub-delegaci) se nepoužijí ve vztahu k nabízení investičních fondů, pokud tuto činnost provádí osoba, která k tomu má podnikatelské oprávnění a jedná vlastním jménem (on its own behalf), a tedy na vlastní odpovědnost. Jedná-li na odpovědnost administrátora, jde o outsourcing.
K bodu 39 (§ 53a):
Viz též odůvodnění § 5 odst. 2 a § 26a ZISIF. Pro outsourcing zde uvedených činností se použijí mírnější pravidla pro outsourcing administrace. Toto nově platí i pro investiční služby (pro ty se již nepoužije úprava podle ZPKT), administraci benchmarků, správu nevýkonných úvěrů, sekuritizaci a nabývání pohledávek z fondových úvěrů.
K bodu 40 (§ 56):
Staví se najisto, že pravidla plynoucí z AIFMD (konkrétně § 53a a 47b) se nepoužijí ve vztahu k administraci podlimitních fondů kvalifikovaných investorů.
K bodu 41 (§ 66b):
V souladu s článkem 20 odst. 16 AIFMD se upravuje, že informace předává depozitář i přímo zahraničním orgánům dohledu, zatímco nyní měla povinnost tyto informace předávat ČNB. Protože AIFMD reguluje obhospodařovatele a nikoli fondy, nemá smysl hovořit o orgánu dohledu fondu, protože ten je identický s orgánem dohledu obhospodařovatele.
K bodu 42 (poznámka pod čarou číslo 8):
Jako legislativně-technická oprava se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou číslo 8. Protože první výskyt odkazu na tuto poznámku pod čarou je v § 69 odst. 2 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před doplněním nových odstavců 3 až 5 do § 69 ZISIF.
K bodu 43 (§ 69 nové odstavce 3 až 5):
V souladu s článkem 21 odst. 5a AIFMD se využívá diskrece členského státu a umožňuje se, aby zahraniční banka z EU bez pobočky v ČR mohla být depozitářem speciálního fondu nebo fondu kvalifikovaných investorů (viz § 83 odst. 1 větu třetí ZISIF), pokud s tím ČNB vyjádří souhlas. Tito depozitáři by se nezapisovali do seznamů vedených ČNB (jsou schváleni jen ad hoc ve vztahu k danému fondu). Pro podlimitní fondy kvalifikovaných investorů toto není umožněno (viz § 83 odst. 1 čtvrtou větu ZISIF). Obhospodařovatel musí ČNB prokázat, že nabídka služeb depozitářů v ČR není schopna pokrýt potřeby dotčeného fondu s ohledem na jeho investiční strategii (tj. jde o neobvyklou investiční strategii, např. vysokofrekvenční obchodování či neobvyklá aktiva). ČNB z vlastní iniciativy pak ověřuje, že majetek obhospodařovaný podle AIFMD v ČR nepřesahuje 50 mld. €, tj. dle kurzu ČNB ke dni 23. července 2025 24,615 Kč/€ celkem 1 230,75 mld. Kč. Na konci roku 2024 bylo v nadlimitních fondech kvalifikovaných investorů přes 842 mld. Kč a ve speciálních fondech přes 523 mld. Kč, a dohromady více než 1 366 mld. Kč (v současné situaci tedy nemůže ČNB tuto diskreci využít, přesto se navrhuje tuto diskreci v zákoně upravit, pokud by došlo ke změně situace, ať již navýšení limitu v rámci EU anebo změně hodnoty majetku obhospodařovaného těmito fondy, třeba i z důvodu změny kurzu Kč/€). Související změny se provádí v § 83, 510, 532, 581, 585 a 591 ZISIF.
K bodu 44 [§ 73 odst. 1 písm. f)]:
Ruší se dosavadní dichotomie kontroly depozitářem, kdy některé pokyny musel depozitář kontroloval ex ante a jiné mohl kontrolovat až ex post. Nově se respektuje, že za pokyny nese primární odpovědnost obhospodařovatel a depozitář provádí vždy kontrolu až ex post. Tím není bráněno tomu, aby byla dohodnuta kontrola ex ante a poté se již nevyžaduje kontrola ex post.
K bodu 45 (§ 77 nové odstavce 4 a 5 a nové poznámky pod čarou č. 29 a 30):
V souladu s článkem 22a odst. 1 písm. c) a článkem 22a odst. 4 druhou větou směrnice UCITS a článkem 22 odst. 11 druhým pododstavcem písm. c) a článkem 21 odst. 11 pátým pododstavcem druhou větou AIFMD se upravují podmínky, za kterých může depozitář pověřit centrálního depozitáře. Pokud je centrální depozitář centrálním depozitářem emitenta, pak se toto nepovažuje za pověření (outsourcing). Nicméně pokud je centrálním depozitářem investora, pak se na toto pohlíží jako na pověření a musí být splněna pravidla pro pověření, zejména s patřičnou dovedností, péčí a opatrností rovněž provádí pravidelné kontroly a průběžné sledování třetí osoby, kterou pověřil plněním některých svých úkolů, a jednání této třetí osoby v souvislosti s těmito úkoly, kterými byla pověřena (nemusí však jednat s patřičnou dovedností, péčí a opatrností při výběru a pověření tohoto centrálního depozitáře). Podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/392 ze dne 11. 11. 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014, pokud jde o regulační technické normy v oblasti povolování, dohledu a provozních požadavků kladených na centrální depozitáře cenných papírů platí, že
· „centrálním depozitářem emitenta“ se rozumí centrální depozitář cenných papírů, který poskytuje základní služby uvedené v bodě 1 nebo 2 oddílu A přílohy nařízení (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 v souvislosti s emisí cenných papírů a
· „centrálním depozitářem investora“ se rozumí centrální depozitář cenných papírů, který je buď účastníkem vypořádacího systému provozovaného jiným centrálním depozitářem, anebo který využívá třetí strany či prostředníka, který je účastníkem vypořádacího systému, jejž provozuje jiný centrální depozitář, v souvislosti s emisí cenných papírů.
K bodu 46 (§ 83 odst. 1 věta druhá):
Upřesňuje se, že pokud obhospodařovatel fondu podle nařízení EuVECA nebo nařízení EuSEF překročí rozhodný limit (anebo se dobrovolně podřídí režimu AIFMD), nemůže již využívat výjimku spočívající v tom, že jím obhospodařované fondy EuVECA/EuSEF nemusí mít depozitáře.
K bodu 47 (§ 83 odst. 1 věta čtvrtá):
Staví se najisto, že podlimitní fondy kvalifikovaných investorů nemohou mít za depozitáře zahraniční banku z EU bez pobočky v ČR, tj. ČNB nemůže vydat rozhodnutí podle § 69 odst. 3 ZISIF. Související změny se provádí v § 510, 532, 581, 585 a 591 ZISIF.
K bodům 48 a 49 (§ 162 odst. 2 a nový odstavec 3):
Staví se najisto, že právo hlasovat může plynou i ze stanov (nejenom ze zákona). V takovém případě musí být akcionáři pozvánka na valnou hromadu zaslána. Pokud jde o posouzení toho, zda lze valnou hromadu konat, i když nebyly splněny formální náležitosti pro její konání, pak se upřesňuje, že akcionář bez práva hlasovat na této valné hromadě nemusí k jejímu konání dávat svůj souhlas.
K bodu 50 (§ 190 odst. 2)
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby se nehovořiloo poplatcích (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“), ale o úplatách, kde je to relevantní. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č. 204/2017 Sb.
K bodům 51 a 52 [§ 193 odst. 3 písm. b) body 1 a 2]
Jde o legislativně-technické upřesnění stávajícího textu, kdy se počítá aktuální hodnota podílového listu nebo investiční akcie, nikoli aktuální hodnota fondového kapitálu (fondový kapitál je jen základnou – viz § 190 odst. 2 a § 191 odst. 1 větu první ZISIF). Proto i odchylka by měla být počítána na ceně podílového listu, investiční akcie či jiného podílu a nikoli na hodnotě fondového kapitálu.
K bodu 53 (zrušení § 208)
Zrušuje se požadavek na minimální kapitál investičního fondu. Do budoucna se budeme spoléhat na úspory z rozsahu a ekonomickou výhodnost, kdy obhospodařování malých fondů je z principu věci nevýhodné, nicméně není nutné toto regulovat veřejnoprávní úpravou. Související změny jsou provedeny i v nadpisu nad § 280 až 282, 465, 550 a 552 ZISIF.
K bodům 54 a 55 (§ 211)
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby se nehovořilo o poplatcích (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“), ale o úplatách, kde je to relevantní. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č.204/2017 Sb. Související změny jsou provedeny i v § 22, 49, 190220, 234, 241, 253, 255 a 609 ZISIF.
K bodu 56 [§ 220 odst. 1 písm. i)]
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby se nehovořilo o poplatcích (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“) ale o úplatách, kde je to relevantní. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č. 204/2017 Sb. Související změny jsou provedeny i v § 22, 49, 190, 211, 234, 241, 253, 255 a 609 ZISIF.
V novelizovaném ustanovení je termín poplatek použit kontextově správně a je doplněn definičně o daně a jiná nepeněžitá plnění. Ustanovení se tedy vztahuje na daně, poplatky a jiná nepeněžitá plnění jakožto příjmy veřejných rozpočtů. Kromě této legislativně-technické změny se navrhuje provést i obdobnou změně v § 241 odst. 1 písm. l) ZISIF, tj. nově rozlišit, které náklady nese investor a které náklady nese fond.
K bodu 57 [§ 220 odst. 1 písm. m)]
V zájmu přehlednosti se doplňuje odkaz na volbu nástrojů pro řízení likvidity podle § 37b odst. 1 ZISIF, kdy je ale současně nutno konstatovat, že zatímco § 220 ZISIF (statut) se týká všech českých fondů (kolektivního investování), tak § 37b odst. 1 se týká všech fondů obhospodařovaných českým obhospodařovatelem (tedy i zahraničních investičních fondů). Související změna (opět ve vztahu k českým fondům) se provádí i v § 241 odst. 1 písm. k) ZISIF.
K bodu 58 (poznámka pod čarou číslo 11):
Jako legislativně-technická oprava se aktualizuje odkaz v poznámce pod čarou číslo 11. Protože první výskyt odkazu na tuto poznámku pod čarou je v § 225 ZISIF, navrhuje se tuto změnu provést před změnou § 231 ZISIF.
K bodům 59 a 60 (§ 231):
Upřesňuje se, že sdělení klíčových informací nemusí vždy poskytnout administrátor, ale může jej poskytnout i distributor (viz čl. 80 odst. 2 větu druhou směrnice UCITS: „intermediaries selling or advising investors on potential investments in UCITS“). Současně se ukládá povinnost tato sdělení distributorovi na jeho žádost poskytnout (viz čl. 80 odst. 2 větu první směrnice UCITS: „for each of the common funds it manages, a management company, which does not sell UCITS directly or through another natural or legal person who acts on its behalf and under its full and unconditional responsibility to investors provides key investor information to product manufacturers and intermediaries selling or advising investors on potential investments in such UCITS or in products offering exposure to such UCITS upon their request“). Je také nutno brát v potaz, že tím nejsou nijak dotčeny povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. 11. 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou, v platném znění (dále jen „nařízení PRIIPs“), jejichž porušení je trestáno podle § 179 ZPKT. Viz k tomu též § 230 odst. 3 ZISIF, ze kterého plyne, že poskytnutím sdělení klíčových informací podle nařízení PRIIPs jsou splněny podmínky pro poskytnutí sdělení klíčových informací podle ZISIF, tak obráceně toto neplatí (tj. nestačí pouhé poskytnutí sdělení klíčových informací podle ZISIF, snad jen s výjimkou standardních fondů, které jsou nabízeny jen profesionálním zákazníkům, což je ale spíše jen teoretický koncept). Podle článků 13 a 14 nařízení PRIIPs platí, že sdělení klíčových informací poskytuje retailovým zákazníkům „osoba, která poskytuje poradenství o produktu s investiční složkou nebo takový produkt prodává“. Pokud jde o outsourcing, odpovědnost za splnění povinnosti nese administrátor. Nicméně osoba podle § 50 odst. 2 ZISIF jedná na vlastní odpovědnost, a proto je nutní založit jí samostatnou odpovědnost i zde.
K bodu 61 (§ 238 odst. 1)
Jde o legislativně-technickou opravu. Opravuje se chybný odkaz, kdy nemělo být cílem, aby pololetní zpráva obsahovala informace o financování udržitelnosti a přečíslování písmen v § 234 odst. 1 ZISIF nebylo řádně promítnuto do § 238 odst. 1 ZISIF.
K bodu 62 [§ 241 odst. 1 písm. g)]
V návaznosti na změnu písmene a) v čl. 23 odst. 1 AIFMD se doplňuje požadavek na identifikaci fondu (the name of the AIF).
K bodu 63 [§ 241 odst. 1 písm. k)]
V návaznosti na změnu písmene h) v čl. 23 odst. 1 AIFMD se doplňuje požadavek na informování o nástrojích pro řízení likvidity [and of the possibility of, and conditions for, using liquidity management tools selected in accordance with Article 16(2b)].
K bodu 64 [§ 241 odst. 1 písm. l)]
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby se nehovořilo o poplatcích (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“) ale o úplatách, kde je to relevantní. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č. 204/2017 Sb. Související změny jsou provedeny i v § 22, 49, 211, 220, 234, 253 a 255 ZISIF.
V novelizovaném ustanovení je termín poplatek použit kontextově správně a je doplněn definičně o daně a jiná nepeněžitá plnění. Ustanovení se tedy vztahuje na daně, poplatky a jiná nepeněžitá plnění jakožto příjmy veřejných rozpočtů. Současně se v návaznosti na nové písmeno ia) v čl. 23 odst. 1 AIFMD doplňuje požadavek na uvedení nákladů, které nese fond (tj. které nese investor nepřímo). Stávající písmeno i) v čl. 23 odst. 1 AIFMD vyžaduje toto: „popis všech poplatků, výdajů a srážek, které přímo či nepřímo hradí investoři, a jejich maximální výše“. Nové písmeno ia) pak vyžaduje toto: „a list of fees, charges and expenses that are borne by the AIFM in connection with the operation of the AIF and that are to be directly or indirectly allocated to the AIF“. Doplňuje se také transpozice čl. 15 odst. 4f druhé věty AIFMD (viz k tomu též § 37e a § 293 odst. 1 ZISIF).
K bodu 65 [§ 241 odst. 3 nová písmena b) až e)]
V celém ZISIF se sjednocuje terminologie tak, aby došlo k vyloučení termínu poplatky (ve smyslu čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod: „Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona.“) a byl nahrazen o termínem úplata, tam kde významově termín poplatek zastupoval nově použitý termín úplata. Obdobná změna byla provedena i v ZPKT zákonem č. 204/2017 Sb. Související změny jsou provedeny i v § 22, 49, 190, 211, 220, 234, 253 a 255 ZISIF.
V novelizovaném ustanovení je termín poplatek použit kontextově správně a je doplněn definičně o daně a jiná nepeněžitá plnění, tedy se vztahuje na daně, poplatky a jiná nepeněžitá plnění jakožto příjmy veřejných rozpočtů. V návaznosti na doplnění nových písmen d) až f) v čl. 23 odst. 4 AIFMD se doplňují nová písmena i do § 241 odst. 3 ZISIF. Jde o složení portfolia pohledávek z fondových úvěrů (the composition of the originated loan portfolio), každoročně (on an annual basis) údaje o nákladech nesených investorem (all fees, charges and expenses that were directly or indirectly borne by investors) a každoročně (on an annual basis) údaje o osobách z koncernu obhospodařovatele, včetně účelových společností (any parent undertaking, subsidiary or special purpose entity utilised in relation to the AIF’s investments by or on behalf of the AIFM).
K bodům 66 a 67 (zrušení nadpisu nad § 280, zrušení § 280 až 282)
Zrušuje se požadavek na minimální kapitál investičního fondu. Do budoucna se bude regulace spoléhat na úspory z rozsahu a ekonomickou výhodnost, kdy obhospodařování malých fondů je z principu věci nevýhodné, nicméně není nutné toto regulovat veřejnoprávní úpravou. Související změny jsou provedeny i v § 208, 465, 550 a v § 552 ZISIF.
K bodům 68 až 70 (§ 302 odst. 2, § 303 odst. 2 a 4, § 461 odst. 3, nová poznámka pod čarou č. 31)
Jde o legislativně-technické opravy odkazů, kterými se reaguje na to, že nařízení Komise 2024/910 s účinností od 14. 7. 2024 zrušilo články 1 až 5 nařízení Komise (EU) č. 584/2010 ze dne 1. července 2010, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES, pokud jde o formu a obsah standardního oznámení a osvědčení SKIPCP, využívání elektronické komunikace mezi příslušnými orgány pro účely oznamování a postupy pro ověřování na místě a šetření a výměnu informací mezi příslušnými orgány a úprava byla přesunuta do nařízení Komise 2024/910. Pro přehlednost uživatelů je však vhodné tuto legislativně-technickou změnu odkazů provést. S touto změnou souvisí i změna poznámky podčarou č. 2 a změny v § 599 odst. 1 písm. a), § 604 odst. 1 písm. a) a § 612 odst. 1 písm. t) ZISIF, ačkoli tam jsou změny širší a týkají se více nově přijatých nařízení EU.
K bodu 71 (§ 310)
Jde o legislativně-technickou změnu, kterou se staví najisto, že obhospodařovatel, který není oprávněn přesáhnout rozhodný limit nemůže nikdy obhospodařovat zahraniční investiční fond srovnatelný se speciálním fondem, protože ČNB nikdy nebude moci vydat rozhodnutí o srovnatelnosti se speciálním fondem podle § 297 ZISIF, protože tomu brání § 297 odst. 1 a 2 ZISIF. Ustanovení § 310 ZISIF tak může být v tomto ohledu matoucí, a proto se navrhuje jen pro přehlednost zpřesnit.
K bodům 72 až 91 [§ 316 odst. 2 písm. b) a c) a nové písmeno d), § 318 odst. 2 písm. a) a b) a nové písmeno c), § 319 odst. 2 písm. b), § 320 odst. 2 písm. a), zrušení písmene b) a přečíslování písmene c), § 321 odst. 2 písm. a) a b), § 322 odst. 2 písm. a) a b), § 322 odst. 4, § 324 odst. 2 písm. a) a c), § 325 odst. 2, 3 a 5, § 326, § 327 odst. 1 písm. a) bod 4, nové body 5 a 6 a přečíslování stávajících bodů 5 a 6, § 327 nový odstavec 3 a přečíslování stávajícího odstavce 3, § 481 odst. 1 písm. h)]
V čl. 21 odst. 6 prvním pododstavci AIFMD se ve vztahu k depozitáři ze třetí země nahrazují písmena c) a d) a doplňuje se druhý pododstavec (viz § 327 ZISIF). Obdobné změny se provádí v čl. 35 odst. 2 AIFMD, kde se nahrazují písmena b) a c) (viz § 320 až 322 ZISIF), v čl. 36 odst. 1 AIFMD, kde se nahrazuje písmeno c) a vkládá písmeno d) (viz § 318 a 319 ZISIF), v čl. 37 odst. 7 prvním pododstavci AIFMD, kde se nahrazují písmena e) a f) a doplňuje se druhý pododstavec (viz § 481 ZISIF), v čl. 40 odst. 2 prvním pododstavci AIFMD, kde se nahrazují písmena b) a c) (§ 325 a 326 ZISIF) a v čl. 42 odst. 1 prvním pododstavci AIFMD, kde se nahrazují písmena c) a d) (viz § 316 a 324 ZISIF).
Zjednodušeně řečeno se ve vztahu ke třetím zemím (zemím mimo EU) nově namísto seznamu nespolupracujících zemí a teritorií vypracovaném Finančním akčním výborem proti praní peněz Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (FATF OECD) využívá označení jako vysoce riziková třetí země podle čl. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1675 ze dne 14. 7. 2016, kterým se směrnice (EU) 2015/849 Evropského parlamentu a Rady doplňuje o identifikaci vysoce rizikových třetích zemí se strategickými nedostatky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení Komise 2016/1675“). V ZISIF se toto dotýká dnešního textu v § 316 odst. 2 písm. c), § 318 odst. 2 písm. b), § 324 odst. 2 písm. c) a § 481 odst. 1 písm. g), respektive nepřímo všech ustanovení, která na tato ustanovení odkazují, kdy na § 318 odst. 2 písm. b) odkazují tato ustanovení: § 319 odst. 2 písm. b), § 320 odst. 2 písm. a), § 321 odst. 2 písm. a), § 322 odst. 2 písm. a), § 322 odst. 4, § 324 odst. 2 písm. a), § 325 odst. 2, 3 (úvodní část ustanovení) a 5, § 326 a § 327 odst. 1 písm. a) bod 4.
Druhá změna spočívá v tom, že kromě uzavření dohody podle čl. 26 Modelové smlouvy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj o zamezení dvojího zdanění příjmů a majetku (OECD Model Tax Convention on Income and on Capital) (dále jen „Modelová smlouva OECD“) se vyžaduje i to, aby třetí země nebyla uvedena v příloze I závěrů Rady Evropské unie o revidovaném unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti – viz dokument C/2024/1804 z 26. února 2024, ELI: http://data.europa.eu/eli/C/2024/1804/oj (dále jen „příloha I závěrů Rady“): fakticky se tím nahrazuje seznam nespolupracujících jurisdikcí FATF OECD (viz výše). Na čl. 26 Modelové smlouvy OECD dnešní ZISIF odkazuje v § 320 odst. 2 písm. b), § 321 odst. 2 písm. b), § 322 odst. 2 písm. b), § 325 odst. 3 písm. b) a § 481 odst. 1 písm. h). Na § 320 odst. 2 písm. b) odkazuje § 321 odst. 2 písm. a), § 322 odst. 2 písm. a), § 322 odst. 4, § 325 odst. 2, 3 (úvodní část ustanovení) a 5, § 326 a § 327 odst. 1 písm. a) bod 4. Na § 321 odst. 2 písm. b) odkazuje § 326 ZISIF.
Jisté specifikum obsahuje čl. 21 odst. 6 AIFMD (ve vztahu k depozitářům) a čl. 37 odst. 7 AIFMD (ve vztahu k obhospodařovatelům ze třetích zemí), kde se řeší situace, kdy se dotčená třetí země dostane na seznam nespolupracujících jurisdikcí nebo vysoce rizikových zemí až poté, co se stala depozitářem anebo poté, co jí bylo uděleno povolení (v ČR podle § 481 ZISIF), musí být do 2 let nominován nový depozitář (viz § 327 odst. 3 ZISIF), resp. dotčený obhospodařovatel musí tuto situaci napravit (pravděpodobně změnou sídla), konkrétně dle směrnice „take such measures as are necessary to rectify the situation in respect of the AIFs that it manages, taking due account of the interests of investors“ (viz § 481 odst. 3 ZISIF). Ve vztahu k depozitáři je potřeba konstatovat, že podmínku bude jen obtížné splnit, protože depozitář a fond by měly mít sídlo/pobočku ve stejné zemi čili buď bude muset dojít k přesunu sídla fondu (a poté jmenování nového depozitáře) anebo bude muset být vybrán depozitář z EU [viz § 60 odst. 2 ZISIF v kombinaci s § 325 odst. 1 písm. b) ZISIF], a to podle sídla obhospodařovatele (příp. dle jeho referenčního státu).
S ohledem na vzájemné odkazy jsou změny v § 316 až 327 ZISIF vzájemně provázány. V § 316 odst. 2 a § 318 odst. 2 ZISIF se seznam nespolupracujících zemí přesouvá z písmene c) do písmene d), resp. z písmene b) do písmene c) (a místo seznamu FATF OECD půjde oseznam Evropské komise) a současně se v novém písmeni d), resp. c), odkazuje na dohodu podle čl. 26 Modelové smlouvy OECD. V uvolněném písmeni c), resp. b), se pak dává odkaz na seznam vysoce rizikových třetích zemí podle pravidel pro praní špinavých peněz. Nařízení Komise 2016/1675 je totiž vydáno na základě čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „AML směrnice“). Vysoce rizikovými třetími zeměmi se podle čl. 9 odst. 1 AML směrnice rozumí „jurisdikce třetích zemí, které mají ve svých vnitrostátních režimech pro boj proti praní peněz a financování terorismu strategické nedostatky představující významnou hrozbu pro finanční systém Unie“. Obdobné změny jsou provedeny v § 481 odst. 1 písm. g) a h) ZISIF.
Zatímco § 316 odst. 2 ZISIF řeší domovský stát obhospodařovatele, tak § 318 odst. 2 ZISIF řeší domovský stát fondu. § 319 a 320 ZISIF pak řeší pouze fond, protože obhospodařovatel je z EU. V § 321 a 322 ZISIF se reaguje na to, že odkaz na Modelovou smlouvu OECD se přesunul z § 320 odst. 2 písm. b) do § 318 odst. 2 písm. c) a v návaznosti na to se opravují odkazy bez věcné změny. V § 321 odst. 2 písm. b) a v § 322 odst. 2 písm. b) ZISIF není třeba doplňovat odkaz na přílohu I závěrů Rady, protože toto je již pokryto v § 318 odst. 2 písm. c) ZISIF (jde o jeden dokument a není tak na něj potřeba odkazovat vícekrát, i když souvisí s Modelovou smlouvou OECD) – tato věcná změna se tak promítá nepřímo, stejně jako odkaz na čl. 1 nařízení Komise 2016/1675. Na zrušení písmene b) v § 320 odst. 2 ZISIF reagují i změny v § 614 a 618 ZISIF. V § 324 ZISIF se změny týkají domovského státu fondu i obhospodařovatele. Změny v § 325 a 326 ZISIF vychází z totožné logiky jako změny v § 321 a 322 ZISIF, viz tedy odůvodnění výše. Ustanovení § 327 pak řeší i domovský stát depozitáře, který však nemusí být totožný s domovským státem fondu (typicky pokud tam má depozitář jen pobočku). Související oprava odkazu se provádí v § 579 ZISIF. Také se obdobně jako v § 481 odst. 3 ZISIF doplňuje pravidlo v § 327 odst. 3 ZISIF, pokud po jmenování depozitáře se země, ve které má sídlo, stane vysoce rizikovou nebo nespolupracující.
K bodu 92 (§ 350 odst. 5)
Dochází k vypuštění odkazu na schvalování vedoucí osoby, neboť likvidátor není osoba uváděná do funkce ani obhospodařovatelem, ani administrátorem, ale je jmenován a odvoláván ČNB. Požadavky na likvidátora se stanoví v § 349. Vypuštění odstavce nemá vliv na to, že se požadavky na vedoucí osoby na likvidátora nevztahují.
K bodu 93 (§ 356 odst. 2)
Ačkoli by to mělo plynout z relevantní judikatury, staví se najisto, že účastníky řízení jsou i další osoby, které se účastní přeměny.
K bodu 94 (§ 373)
Ruší se dnešní omezení, že přeměny podfondů jsou možné jen ve vztahu ke standardním fondům. Současně se umožňuje, aby byly možné přeměny, jichž se účastní současně podfondy a podílové fondy. V návaznosti na nástroje pro řízení likvidity (oddělení majetku) se výslovně upravuje také rozdělení podílového fondu, které se tímto ustanovením bude moci aplikovat i na podfondy. Na přeměnu podfondů investičních fondů se použijí ustanovení o přeměnách podílových fondů, tedy § 381 až 433. Přípustnost přeměny podfondů se řídí § 381, 382, 398 a 413a. Požadavek projektu přeměny se řídí § 383, 399, 413b; požadavek, kdy je potřeba povolení ČNB, se řídí § 385, 401, 413c. Vždy je třeba použít ustanovení týkající se přeměny podílových fondů, která svým druhem odpovídají investičnímu fondu, jehož podfondy se účastní přeměny.
K bodu 95 [§ 381 odst. 1 nové písmeno c) a přečíslování stávajících písmen c) až g)]
V návaznosti na novou úpravu v § 413a až 413h ZISIF se výslovně stanovuje, že přeměnou se rozumí i rozdělení podílového fondu.
K bodu 96 (§ 381 zrušení odstavce 2 a označení odstavce 1)
Jde o legislativně-technickou změnu, kdy odstavec 1 taxativně vymezuje, co se rozumí přeměnou, z čehož je zřejmé, že jiné operace nejsou přeměnou a je proto nadbytečné je zakazovat jako zakázané přeměny.
K bodu 97 (§ 387 odst. 1 a § 403 odst. 1)
Jde o legislativně-technickou změnu, který navavazuje na upřesnění procesu v oddíle 4 – rozdělení podílového fondu..
K bodu 98 (§ 387 odst. 2 a § 403 odst. 2)
Jde o legislativně-technickou změnu spočívající v úkonu stanovení přiměřené lhůty, kdy proces je sjednocen v oddíle 4 – rozdělení podílového fondu.
K bodu 99 (§ 387 odst. 2 a § 403 odst. 2)
Jde o legislativně-technickou změnu spočívající v postavení na jisto počátku běhu lhůty a sjednocení jejího počítání s procesem nastavení v případě rozdělení podílového fondu.
K bodu 100 (nový oddíl 4 v části jedenácté hlavě IV, nové § 413a až 413h)
Upravuje se postup při rozdělení podílového fondu. Definice různých druhů rozdělení se inspirují v zákoně o přeměnách a jsou psány tak, aby nedošlo k možnému zmatení pojmů mezi terminologií těchto dvou zákonů. Protože je možná kombinace rozdělení a sloučení, je podrobná úprava do značné míry inspirována regulací sloučení podílových fondů (nicméně přeshraniční přeměny se pro zjednodušení nepřipouštějí). Na základě § 373 je nicméně možné kombinovat promiscue podílové fondy a podfondy. Obdobně jako dnes se neumožňuje snížení ochrany investorů, čili že nástupcem standardního fondu musí být vždy standardní fond. Nástupcem otevřeného fondu musí být vždy otevřený fond – to neplatí, jde-li o nástroj řízení likvidity, pak lze ze standardního fondu vyčlenit uzavřený fond, který bude i nadále standardním fondem (viz návrhy prováděcích předpisů Komise). Dnes se neumožňuje, aby se z fondu kvalifikovaných investorů mohl stát standardní fond, proto se toto neumožňuje ani v případě rozdělení. Ačkoli právo EU tuto právní úpravu vyžaduje, nedává jí jasné kontury, proto nejsou ustanovení označena jako transpoziční, ačkoli jsou pro správnou a úplnou transpozici nezbytná (minimálně ve vztahu k nástrojům pro řízení likvidity). Současně ale není nutné přebírat kompletní úpravu týkající se sloučení standardních fondů, nejde-li o sloučení standardních fondů (ve spojení s jejich rozdělením).
Ustanovení § 413a upravuje přípustné způsoby rozdělení fondů. ZISIF stanoví pravidla pro rozdělení podílového fondu a odchylky od pravidel spojených s rozdělením právnických osob, typicky obchodních společností. První z těchto odchylek je požadavek přivolení ČNB, pokud jej ZISIF požaduje (§ 365 a 366 ZISIF). Další odchylky vyplývají z charakteru podílových fondů, blíže viz § 373 ZISIF.
Ustanovení § 413f odst. 3 písm. b) odkazuje na obvyklou definici dle ZISIF, tedy na výpočet výměnného podílu v souladu se ZISIF a projektem rozdělení. Podílový fond je dle § 102 odst. 1 tvořen jměním. Z jeho podstaty je určen výměnný podíl. Pravidla pro výpočet výměnného podílu určuje projekt rozdělení podle § 413b ZISIF. Hodnota majetku fondu se při rozdělení stanovuje podle tržní hodnoty aktiv k rozhodnému dni, pokud je dostupná, nebo jinými vhodnými metodami v souladu s účetními předpisy a metodikou ČNB. Výměnný podíl je ovlivněn také úplatou, která může být odečtena, pokud to projekt nebo statut fondu umožňuje, zaokrouhlováním nebo specifickými metodami ocenění.
K bodu 101 (§ 431 odst. 1)
Protože osobou, se kterou by se primárně mělo jednat, má být obhospodařovatel standardního fondu, navrhuje se, aby žádost podal obhospodařovatel, protože lze předpokládat, že se bude jednat o stejnou osobu (zatímco administrátor speciálního fondu nemusí být budoucím obhospodařovatelem standardního fondu). Obhospodařovatel má pak zajistit, aby došlo ke schválení statutu a depozitáře (viz § 511 ZISIF).
K bodu 102 (§ 431 odst. 2)
Protože se při schvalování standardního fondu schvaluje i depozitář tohoto fondu, je vhodné, aby tato osoba byla výslovně uvedena jako účastník řízení. Současně, pokud by mělo dojít ke změně obhospodařovatele, je vhodné, aby účastníkem řízení byl i budoucí obhospodařovatel.
K bodu 103 (nové znění § 456)
Ruší se požadavek na informování ČNB o neschválení účetní závěrky. Podstatné informace získává ČNB z dohledového reportingu. Současně se v návaznosti na transpozici doplňují oznamovací povinnosti ve vztahu k white labelu (§ 20c a 47b). Obdobný požadavek v § 213 se ovšem ponechává, aby byla zajištěna větší ochrana investorů fondu kolektivního investování.
K bodu 104 (§ 457 odst. 2)
Ruší se požadavek, aby fond kvalifikovaných investorů zasílal ČNB sdělení klíčových informací. Tím nejsou dotčeny povinnosti podle nařízení PRIIPs, pokud je tento fond nabízen zákazníkům, kteří nejsou profesionálním zákazníkem podle ZPKT.
K bodu 105 (§ 459 odst. 1)
I s ohledem na nový § 26a ZISIF se informační povinnost ČNB rozšiřuje i ve vztahu k outsourcingu jiných činností. Reflektují se tím i změny provedené v čl. 13 odst. 1 směrnice UCITS a čl. 20 odst. 1 AIFMD. Obdobná změna se provádí i v § 460 odst. 1 ZISIF ve vztahu k sub-delegaci.
K bodům 106 a 107 (§ 459 nové odstavce 2 a 4)
S ohledem na požadavky AIFMD II se upřesňují požadavky na reporting ve vztahu k outsourcingu. Další podrobnosti pak stanoví RTS, jejichž návrh má předložit ESMA Evropské komisi do 16. dubna 2027. Teprve RTS mají upravit četnost podávání zpráv a lhůty (the reporting frequency and timing), snad tedy nebudou v tomto retroaktivní a upraví i datum prvního reportingu, který má být pravděpodobně pravidelný a nikoli jen ad hoc před vlastním pověřením. Kromě RTS předloží ESMA Evropské komisi do 16. dubna 2027 též návrh prováděcích technických norem (implementing technical standards, dále jen „ITS“), které stanoví další podrobnosti plnění těchto povinností. Ve vztahu k sub-delegaci se obdobná změna provádí v § 460 odst. 2 ZISIF.
K bodu 108 (§ 460 odst. 1)
Jde o změnu obdobnou změně v § 459 odst. 1 ZISIF, nicméně zde se provádí ve vztahu k sub-delegaci (tj. pověření dalšího pověřenou osobou).
K bodu 109 (§ 460 nový odstavec 2 a přečíslování stávajícího odstavce 2)
Jde o změnu obdobnou změně v § 459 odst. 2 ZISIF, nicméně zde se provádí ve vztahu k sub-delegaci (tj. pověření dalšího pověřenou osobou). Na rozdíl od § 459 ZISIF se nevyžadují informace podle § 459 odst. 2 písm. b), e) a f) ZISIF. Obdobně jako nový odstavec 2 v § 459 ZISIF má i toto ustanovení o rok odsunutou účinnost, tj. až od 16. dubna 2027.
K bodu 101 (§ 460 odst. 3)
Jde o legislativně-technickou změnu, kterou se odstraňuje zdvojený předmět („jinou osobu“ versus „dalšího“).
K bodům 111 až 114 (§ 463)
Upravují se informace, které se oznamují ČNB, a to s účinností od 16. dubna 2027. Bere se v potaz i to, že se na toto ustanovení odkazuje ve vztahu k osobám podle § 15 ZISIF, a to v § 15a, § 477 a § 616 odst. 4 ZISIF, a to s dřívější účinností, nicméně odkaz na § 463 odst. 2 a 3 ZISIF funguje v obou variantách (během dřívější i pozdější účinnosti). Jde o transpozici čl. 20a směrnice UCITS a čl. 24 AIFMD, nicméně tyto články jsou transponovány i jinde v ZISIF, typicky v § 459, 460 a 590 ZISIF. Ačkoli v § 590 ZISIF jde o transpozici čl. 25 AIFMD, tak tento odkazuje na údaje podle čl. 24 AIFMD, proto odložená účinnost funguje, i když jde o drobnou nepřesnost AIFMD II, která u čl. 25 AIFMD s odloženou účinností nepočítá (současně jde ale o čl. 20a směrnice UCITS, který má mít odloženou účinnost). Výkladem ale lze tento drobný nedostatek AIFMD II překlenout.
K bodu 115 (nové znění § 465)
V návaznosti na zrušení požadavku na minimální kapitál fondu se ruší i související reportovací povinnost. Související změny jsou provedeny i v nadpisu nad § 208, 280 až 282, 550 a 552 ZISIF. Na uvolněné místo se doplňuje transpozice AIFMD II, kdy na základě odstavce 1 oznámí obhospodařovatel otevřeného fondu ČNB výběr nástroje podle § 37b odst. 1 ZISIF a zásady a postupy podle § 37b odst. 2 ZISIF. Podle odstavce 2 písm. a) oznámí obhospodařovatel ČNB aktivaci a deaktivaci pozastavení vydávání a odkupování. Podle odstavce 2 písm. b) oznámí obhospodařovatel ČNB, pokud aktivuje nebo deaktivuje nástroj neobvyklým způsobem (tj. způsobem, který není součástí běžné činnosti podle statutu). Hodlá-li obhospodařovatel aktivovat oddělení majetku, oznámí to ČNB podle odstavce 3 předem.
K bodu 116 (nové znění § 469)
Ruší se reportovací povinnost ve vztahu k výboru odborníků, a to i v návaznosti na vyhlášku ČNB č. 197/2025 Sb., která nabyla účinnosti 1. července 2025 a tuto úpravu již fakticky zrušila na úrovni vyhlášky. Zůstává zachována povinnost reportovat o nemovitostech a účasti v nemovitostních společnostech, do nichž fond investuje.
K bodu 117 (nové znění § 476)
V návaznosti na změnu nastavení vedoucích osob se stanovuje povinnost obhospodařovatele a administrátora oznámit ČNB posouzení vhodnosti vedoucí osoby a doložit doklady o výsledku tohoto posouzení.
Obhospodařovatel a administrátor mají povinnost oznámit ČNB změnu vedoucí osoby 30 dnů před jejím uvedením do funkce a současně poskytnout ČNB informace nezbytné k posouzení, zda potenciální vedoucí osoba splňuje příslušné zákonné požadavky a je proto vhodná pro výkon předmětné funkce. Cílem je zajistit, že vedoucí osoby budou před jmenováním do funkce náležitě prověřeny nejen ze strany samotného obhospodařovatele či administrátora, ale rovněž ze strany ČNB tak, aby splňovaly požadavky na odbornou způsobilost a bezúhonnost. Předmětné ustanovení má rovněž zajistit skutečné ex ante oznámení o změně, přičemž toto oznámení nemá vliv na účinnost případného usnesení o volbě předmětného člena příslušného orgánu valnou hromadou.
Nově nebudou doklady specifikovány ve vyhlášce ČNB, ale jsou přímo vymezeny v odstavci 5.
K bodu 118 (nový § 476a)
Jelikož se systém schvalování vedoucích osob mění z řízení na oznámení, zavádí se možnost ČNB proaktivně zasáhnout v případě, že kandidát nesplňuje požadované podmínky. Pokud ČNB zahájí řízení, nemůže obhospodařovatel ani administrátor uvést vedoucí osobu do funkce a musí počkat na výsledek řízení ČNB.
K bodu 119 (§ 477 odst. 1)
S ohledem na záměr ulevit osobám podle § 15 ZISIF v reportingu (i s ohledem na to, že nad těmito osobami ČNB nevykonává dohled) se upravuje rozsah jejich oznamovacích povinností na nezbytné minimum vyžadované právem EU. I s ohledem na změny v § 463 ZISIF se odkazuje na § 463 odst. 2 a 3 ZISIF tak, aby odkaz fungoval před změnou § 463 ZISIF i po ní. Fakticky tak bude i nadále vyžadován reporting v mírně širším rozsahu, nicméně v této souvislosti je třeba konstatovat, že v čl. 3 AIFMD nebyly provedeny změny obdobné čl. 24 AIFMD, a proto tyto 2 ustanovení nejsou terminologicky zcela shodné. Čl. 3 odst. 3 písm. d) AIFMD tak vyžaduje, aby osoby podle § 15 ZISIF „pravidelně poskytovali příslušným orgánům svého domovského členského státu informace o hlavních nástrojích, s nimiž obchodují, a o hlavních expozicích riziku a nejvýznamnějších koncentracích alternativních investičních fondů, které spravují, aby příslušným orgánům umožnili účinným způsobem sledovat systémové riziko“. Oproti tomu čl. 24 odst. 1 AIFMD, který je transponován v § 463 odst. 2 a 3 vyžaduje po změnách provedených AIFMD II toto: „Správce pravidelně podává příslušným orgánům svého domovského členského státu zprávy o trzích, na nichž obchoduje jménem alternativních investičních fondů, které spravuje, a o nástrojích, s nimiž jejich jménem obchoduje. Správce poskytuje za každý alternativní investiční fond, který spravuje, informace o nástrojích, s nimiž obchoduje, o trzích, jichž je členem nebo na nichž aktivně obchoduje, a o expozicích a aktivech tohoto alternativního investičního fondu. Tyto informace zahrnují identifikátory, které jsou nezbytné pro propojení poskytnutých údajů o aktivech, alternativních investičních fondech a správcích s dalšími zdroji údajů o dohledu nebo veřejně dostupnými zdroji údajů.“. Před AIFMD II zní úprava takto: „Správce pravidelně podává zprávy příslušným orgánům svého domovského členského státu o hlavních trzích a nástrojích, s nimiž obchoduje jménem alternativních investičních fondů, které spravuje. Poskytuje informace o hlavních nástrojích, s nimiž obchoduje, o trzích, jichž je členem nebo na nichž aktivně obchoduje, a o hlavních investicích nesoucích riziko a nejvýznamnějších koncentracích rizik za každý jím spravovaný alternativní investiční fond.“ (AIFMD II tak mimo jiné vypouští slova „hlavní“ a „nejvýznamnější“, nicméně v čl. 3 AIFMD zůstala tato slova zachována). Teoreticky by tak nebylo nutno vyžadovat informace o trzích, na kterých osoby podle § 15 ZISIF obchodují, nicméně zachování této povinnosti nad rámec práva EU nebude fakticky příliš zatěžující. Vypouští se oznamovací povinnost podle § 462 a 475 ZISIF (skladba majetku, počet investorů, hodnota majetku a hlášení porušení povinností). Obdobná změna se provádí v § 15a ZISIF a související změna pak v § 616 odst. 4 písm. c) ZISIF.
K bodu 120 [§ 479 odst. 1 písm. c) a § 482 písm. c)]
Jedná se o legislativně technickou změnu a sjednocení pojmosloví napříč zákonem.
K bodu 121 [§ 479 odst. 1 písm. e)]
Jde o legislativně-technickou změnu, která reaguje na zrušení § 515 až 518 ZISIF (a přesun jinam, včetně změny základních principů úpravy) tak, že se již nehovoří o schvalování vedoucích osob, ale o předpokladech k výkonu funkce.
K bodu 122 [§ 479 odst. 1 písm. j)]
S ohledem na zrušení § 507 ZISIF se upravuje písmeno j) v § 479 odst. 1 ZISIF a písmeno j) v § 481 odst. 1 ZISIF (tam se odkazuje na § 507 odst. 2 ZISIF, proto je toto upraveno ve zvláštním novelizačním bodu). Související změna se provádí také vypuštěním odstavce 2 v § 500 ZISIF. Místo zvláštního řízení podle § 507 ZISIF se uplatní obecné řízení o změně povolení podle § 500 ZISIF. ZISIF vychází v tomto ohledu již dnes z principu jednoho povolení – viz § 485 odst. 1 písm. e) ZISIF.
K bodům 123 a 124 [§ 479 odst. 1 písm. k) a nové písmeno m)]
S ohledem na změny v § 11 ZISIF se doplňují specifika pro administraci benchmarků. Protože investiční společnost nemůže poskytovat spotřebitelské úvěry, není toto téma zde řešeno. Pro správu nevýkonných úvěrů není specifické povolení potřeba (viz § 11 odst. 9 ZISIF). Ve vztahu k nabývání pohledávek z fondových úvěrů a správě účelových společností v rámci sekuritizace není pro tuto činnost (stejně jako dnes) vyžadováno zvláštní podnikatelské oprávnění a tato činnost bude součástí obhospodařování investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu (viz § 5 odst. 2 ZISIF).
K bodu 125 (§ 479 nové odstavce 3 až 6)
S ohledem na změny v čl. 7 směrnice UCITS a v čl. 7 AIFMD se navrhuje téměř doslovná transpozice, která ale fakticky neznamená mnoho věcných změn, protože řadu údajů ČNB vyžaduje již dnes v rámci vyhlášky ČNB č. 247/2013 Sb., o žádostech podle zákona o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška o žádostech“). I v rámci kolektivního investování zde dochází k jisté harmonizaci práva EU, nicméně na rozdíl od ZPKT tato harmonizace nejde tak daleko, že by právo EU stanovovalo i vzor a přílohy vyhlášky, proto zmocnění pro ČNB stále zůstává. K odstavci 3 lze uvést, že funkce compliance zahrnuje soulad se všemi právními předpisy, tedy i s těmi, které jsou zde výslovně vyjmenovány a jde tedy svým způsobem o redundantní konstatování, které je však vyžadováno právem EU (resp. změna se provádí za účelem snazšího prokázání transpozice). Odstavec 4 pak upravuje podrobnosti pro účely pověření, které v zásadě odpovídají i změnám ohledně pravidelného reportingu v § 459 ZISIF. Obecně lze konstatovat, že outsourcing byl jedním z center zájmů při vyjednávání AIFMD II. V odstavci 5 se pak doplňují specifika ve vztahu k vedoucím osobám, která však zůstávají pouze součástí licenčního řízení a nepromítají se do úpravy vedoucích osob přesunuté z § 516 až 518 ZISIF do jiných ustanovení. Odstavec 6 vyžaduje uvedení názvu a kódu sloužícího k identifikaci, nicméně tím by nemělo být bráněno tomu, aby žádost mohli podat zakladatelé společnosti ještě před jejím zápisem do obchodního rejstříku. Kódem sloužícím k identifikaci nemusí být jen IČ, ale i LEI (Legal Entity Identifier). Celá úprava v odstavcích 3 až 6 je transpoziční a je tak vyžadována jen ve vztahu k investiční společnosti oprávněné přesáhnout rozhodný limit (s povolením podle AIFMD) nebo oprávněné obhospodařovat standardní fondy (s povolením podle směrnice UCITS). Vyžadovat toto i pro investiční společnosti, které obhospodařují jen podlimitní fondy kvalifikovaných investorů by šlo nad rámec povinné transpozice, nicméně není vyloučeno, aby toto ČNB vyžadovala v rámci vyhlášky o žádostech (minimálně v rozsahu, v jaké to činí již dnes) věcně se nejedná o změny zásadní povahy.
K bodu 126 (§ 480 nový odstavec 4)
Provádí se změny obdobné § 479 odst. 3 až 6 ZISIF, resp. odkazuje se na jejich obdobné použití. Opět platí, že tato zákonná úprava se nepoužije ve vztahu k podlimitnímu fondu kvalifikovaných investorů.
K bodu 127 [§ 481 odst. 1 písm. b)]
Provádí se změny obdobné § 479 odst. 3 až 6 ZISIF, resp. odkazuje se na jejich obdobné použití.
K bodům 128 a 129 [§ 481 odst. 1 písm. g) a h)]
Provádí se změny obdobné změnám v § 316 až 327 ZISIF.
K bodu 130 [§ 481 odst. 1 písm. j)]
S ohledem na zrušení § 507 se provádí změny obdobné změnám v § 479 odst. 1 písm. j) ZISIF.
K bodu 131 (§ 481 nový odstavec 3)
Doplňuje se odstavec obdobný § 327 odst. 3 ZISIF, nicméně zohledňuje se, že evropská předloha se mírně liší. Zatímco § 327 odst. 3 ZISIF je transpozicí čl. 21 odst. 6 druhého pododstavce AIFMD, tak § 481 odst. 3 ZISIF je transpozicí čl. 37 odst. 7 druhého pododstavce AIFMD. Vychází se asi z předpokladu, že výměna depozitáře by nemusela být tak obtížná jako změna obhospodařovatele, nicméně není zcela jasné, jaké opatření má obhospodařovatel přijmout. Buď by musel změnit své sídlo, anebo by se musela změnit osoba obhospodařovatele. Jako nepravděpodobnější řešení se jeví založení dceřiné společnosti ve státě, který nebude považován za nespolupracující nebo vysoce rizikovou zemi, získání povolení a následně převod obhospodařování. Variantou může být, že přestane nabízet (či obhospodařovat) fondy v EU, nicméně pak není jasné, jak budou chráněni stávající investoři (těm by měla být pravděpodobně nabídnuta možnost ukončit investici bez srážky, např. po vzoru § 123, 207, 211, 250, 390, 391, 406, 407, 420 nebo 450 ZISIF).
K bodu 132 [§ 482 písm. e)]
Jde o legislativně-technickou změnu, která reaguje na zrušení § 515 až 518 ZISIF tak, že se již nehovoří o schvalování vedoucích osob, ale o předpokladech k výkonu funkce. Rovněž se nově odkazuje na § 48a ZISIF.
K bodům 133 a 134 (§ 484)
S ohledem na čl. 8 odst. 5 druhý pododstavec a čl. 37 odst. 8 první pododstavec písm. e) AIFMD se doplňuje, že požadavky na úplnost žádosti zahrnují i nové požadavky podle § 479 odst. 3, 5 a 6 ZISIF.
K bodům 135 až 137 [§ 485 odst. 1 písm. c) a d) a nové písmeno e)]
Ve vztahu k administraci benchmarků se doplňuje nové písmeno a současně se (jako legislativně-technická) změna odstraňují nadbytečná slova, kdy je zřejmé, že ČNB uděluje povolení maximálně v rozsahu žádosti o něj. Tím by nijak neměl být dotčen fakt, že lze žádat jen o některou z uvedených činností.
K bodu 138 (zrušení § 488)
S ohledem na zrušení schvalování vedoucích osob (dnes v § 515 až 518 ZISIF) se ruší i související úprava v § 488 ZISIF. Nově se vedoucí osoby neschvalují, ale jsou oznamovány ČNB (viz § 476 a 476a ZISIF).
K bodům 139 a 140 (§ 500)
Reflektuje se na zrušení § 488 a 507 ZISIF. Současně se staví najisto, že se obdobně použijí i § 479 až 484 ZISIF.
K bodu 141 [§ 506 odst. 1 písm. f)]
Výslovně se doplňuje možnost vyškrtnout osobu podle § 15 na základě její žádosti bez materiálního přezkumu toho, zda splňuje podmínky pro to, být v tomto seznamu zapsána (tyto osoby nejsou předmětem dohledu ČNB).
K bodu 142 [§ 506 odst. 2 písm. c a § 506a odst. 2 písm. e)]
Výslovně se upravuje situace, kdy osoby přestanou splňovat podmínky pro to, být v seznamu zapsány. Typicky by toto ustanovení mělo mířit na situaci zahraničních investičních fondů ze zemí mimo EU ve chvíli, kdy Komise pro ně zavede evropský pas a přestane tak platit národní úprava – viz čl. 68 odst. 6 AIFMD.
K bodu 143 (zrušení hlavy VI v části třinácté, zrušení § 507)
Navrhuje se zrušit 507 ZISIF – viz odůvodnění u § 479 odst. 1 písm. j) ZISIF. Povolení k investičním službám je součástí povolení k činnosti investiční společnosti, viz k tomu třeba § 485 odst. 1 písm. e) ZISIF.
K bodu 144 (§ 510 odst. 2)
Staví se najisto, že zahraniční depozitář bez pobočky se do seznamů vedených ČNB nezapisuje.
K bodu 145 [§ 511 odst. 2 písm. a) bod 3]
Jde o legislativně-technickou změnu, která reaguje na zrušení § 515 až 518 ZISIF tak, že se již nehovoří o schvalování vedoucích osob, ale o předpokladech pro výkonu funkce. Rovněž se nově odkazuje na § 21a ZISIF.
K bodu 146 (zrušení hlavy XII v části třinácté, zrušení § 515 až 518)
Jde o legislativně-technickou změnu, která reaguje zrušením § 515 až 518 ZISIF na jejich materiální přesun jinam, tyto změny jsou pak reflektovány i ve zrušení požadavku na souhlas s ČNB s funkcí vedoucí osoby, tak jak jej § 515 až 518 ZISIF původně vyžadoval. V rámci redukce administrativní zátěže jsou tedy zrušeny.
K bodu 147 [§ 519 odst. 1 zrušení písmen a) a b), přečíslování stávajících písmen c) až f)]
Obdobně jako u vedoucích osob (§ 21a a 48a) se i zde odstraňují požadavky na svéprávnost a věk 18 let.
K bodu 148 [§ 519 odst. 1 písm. a)]
Obdobně jako u vedoucích osob (§ 21a a 48a) se i zde nahrazuje odkaz na překážky podle živnostenského zákona na překážky podle zákona o obchodních korporacích.
K bodu 149 (§ 532 odst. 1)
S ohledem na doplnění § 69 odst. 3 ZISIF a zrušení § 507 a 515 ZISIF se upravuje ustanovení, na základě kterého je ČNB oprávněna vydávat vyhlášky k náležitostem žádostí. Současně z tohoto ustanovení plyne, že žádosti se podávají výhradně elektronicky.
K bodu 150 [§ 539 nové znění písmene n)]
S ohledem na transpozici čl. 84 odst. 2 prvního pododstavce písmene b) směrnice UCITS a čl. 46 odst. 2 písm. j) a čl. 47 odst. 4 písm. d) AIFMD se stávající písmeno n) nahrazuje novým zněním, které odpovídá aktuální harmonizované úpravě. Související změny se provádí v § 556 ZISIF.
K bodu 151 [§ 539 nové písmeno o), přečíslování stávajících písmen o) až q)]
Navrhuje se doplnit opatření k nápravě, o odvolání vedoucí osoby, pokud by ČNB zjistila, že vedoucí osoba obhospodařovatele nebo administrátora není vhodná a nesplňuje tak požadavky podle § 21a resp. § 48a.
K bodům 152 a 153 (§ 550 a § 552 zrušení odstavce 3)
V návaznosti na zrušení požadavku na minimální kapitál fondu se ruší i související pravomoci ČNB. Nedosažení minimálního kapitálu fondu není důvodem pro zrušení tohoto fondu nebo pro odnětí povolení k činnosti samosprávného investičního fondu. Související změny jsou provedeny i v nadpisu nad § 208, 280 až 282 a 465 ZISIF.
K bodu 154 (nové znění dílu 14 v hlavě II části čtrnácté hlavě II, nové znění § 556)
S ohledem na zavedení nového nástroje pro řízení likvidity a současně zachování národní úpravy soft closures se jednotně upravují pravidla pro zavedení tohoto dohledového opatření s tím, že před vydáním rozhodnutí musí být obhospodařovateli dána možnost se vyjádřit, proto nelze vydat rozhodnutí bez správního řízení. Možnost vyjádřit se má obhospodařovatel i ve vztahu k předběžnému opatření.
Lhůta pro vyjádření stanoviska podle odstavce 3 musí být stanovena tak, aby na straně jedné výzva ČNB k vyjádření obhospodařovatele nebyla ryze formálním úkonem, a zároveň aby byla minimalizována možnost obhospodařovatele mařit postup ČNB. ČNB při stanovení lhůty zohlední například naléhavost situace, rozsah požadovaných podkladů nebo složitost jejich získání. ČNB přihlédne při stanovení lhůty i k výkladovým stanoviskům ESMA.
K bodu 155 (nový díl 15 části čtrnácté hlavě II, nový § 556a, přečíslování stávajících dílů 15 a 16)
ČNB na základě svých zjištění nebo i na základě informací od obhospodařovatele či administrátora může zahájit řízení o odvolání osoby, pokud má důvodné pochybnosti, že je osoba ve vedení vhodná.
K bodu 156 (nový § 574a)
V návaznosti na požadavky čl. 98 odst. 3 směrnice UCITS a čl. 50 odst. 5f AIFMD se upravuje možnost ČNB požádat zahraniční orgán dohledu o přijetí opatření.
K bodu 157 [§ 579 písm. e)]
V návaznosti na změny v § 327 ZISIF se zde upravují odkazy bez věcné změny.
K bodům 158 až 160 (§ 581, včetně nadpisu)
V nadpise § 581 ZISIF se reflektuje rozšíření působnosti tohoto ustanovení. V odstavci 1 seupřesňuje, že informace o povoleních se mají ESMA zasílat podle AIFMD čtvrtletně, zatímco směrnice UCITS periodicitu nestanovuje čili z toho lze dovodit, že se mají zasílat bez zbytečného odkladu (průběžně). Jde o transpozici čl. 7 odst. 5 prvního pododstavce, čl. 67 odst. 3 a čl. 68 odst. 3 AIFMD. Ve směrnici UCITS je tato problematiku upravena v čl. 6 odst. 1 druhém pododstavci: „Veškerá udělená povolení se oznamují Evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy), jenž na svých internetových stránkách zveřejní a aktualizuje seznam správcovských společností, jimž bylo vydáno povolení.“. V odstavci 3 se doplňuje zasílání informací o alternativních investičních fondech v působnosti AIFMD (transpozice čl. 7 odst. 5 prvního pododstavce AIFMD) a v odstavci 4 informací o zahraničních depozitářích bez pobočky (transpozice čl. 21 odst. 5a čtvrtého pododstavce AIFMD –související změny se provádí v § 69, 83, 532, 585 a v § 591 ZISIF).
K bodu 161 (§ 585 nový odstavec 2)
ČNB informuje ESMA, pokud má podezření, že zahraniční depozitář bez pobočky (nad kterým tedy nevykonává dohled) porušil AIFMD. Současně informuje i domovský orgán dohledu tohoto depozitáře (viz § 591 ZISIF). Jde o transpozici čl. 50 odst. 5g věty první AIFMD. Související změny se provádí v § 69, 83, 532 a v § 581 ZISIF.
K bodu 162 (nové § 585a a 585b)
K § 585a: Podle odstavce 1 ČNB informuje o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3 ZISIF (týkající se aktivace a deaktivace nástrojů) ESMA. Podle odstavce 2 informuje ČNB ESMA, pokud přijme rozhodnutí podle § 539 písm. n) ZISIF, tj. pokud po obhospodařovateli požaduje, aby pozastavil vydávání a odkupování. Podle odstavce 3 může ČNB požádat zahraniční orgán dohledu, aby přijal obdobné opatření, přičemž o této žádosti informuje ESMA. Pokud ČNB nevyhoví obdobné žádosti zahraničního orgánu dohledu, sdělí to podle odstavce 4 společně s odůvodněním ESMA. Podle čl. 50 odst. 5d AIFMD, resp. čl. 84 odst. 3d vydá ESMA stanovisko k postupu podle odstavců 3 a 4. Pokud ČNB s tímto stanoviskem nesouhlasí, sdělí to podle odstavce 5 ESMA. Souvisejícími ustanoveními jsou § 590a a 591a.
K § 585b: V návaznosti na požadavky čl. 98 odst. 3 směrnice UCITS a čl. 50 odst. 5f AIFMD se upravuje povinnost ČNB informovat ESMA, pokud požádá zahraniční orgán dohledu o přijetí opatření a současně se upravuje postup ČNB vůči ESMA, pokud obdrží obdobnou žádost o zahraničního orgánu dohledu. Souvisejícími ustanoveními jsou § 590b a 591b.
K bodům 163 až 165 (nadpis dílu 3 v hlavě V části čtrnácté, § 590, nové poznámky pod čarou č. 33 a 34)
Rozšiřuje se okruh osob, kterým má ČNB zasílat informace, a to o EBA (European Banking Authority), EIOPA (European Insurance and Occupational Pensions Authority) a ESCB (European System of Central Banks). Rozšiřuje se také okruh informací, které mají být takto zasílány. Jde o transpozici čl. 20a odst. 3 směrnice UCITS a čl. 25 odst. 2 AIFMD. Tyto změny mají posunutou účinnost o 1 rok na 16. dubna 2027, i proto číslování poznámek pod čarou navazuje na poznámky pod čarou v § 599 odst. 1 písm. a) ZISIF.
K bodu 166 (nové § 590a a 590b)
K § 590a: Podle odstavce 1 ČNB informuje o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3 ZISIF (týkající se aktivace a deaktivace nástrojů) ESRB, hrozí-li rizika pro stabilitu a integritu finančního systému. Podle odstavce 2 informuje ČNB ESRB, pokud přijme rozhodnutí podle § 539 písm. n) ZISIF, tj. pokud po obhospodařovateli požaduje, aby pozastavil vydávání a odkupování, a hrozí-li rizika pro stabilitu a integritu finančního systému. Podle odstavce 3 může ČNB požádat zahraniční orgán dohledu, aby přijal obdobné opatření, přičemž o této žádosti informuje ESRB, hrozí-li rizika pro stabilitu a integritu finančního systému. Pokud ČNB nevyhoví obdobné žádosti zahraničního orgánu dohledu, sdělí to podle odstavce 4 společně s odůvodněním ESRB, pokud byla ESRB informována o této žádosti. Souvisejícími ustanoveními jsou § 585a a 591a.
K § 590b: V návaznosti na požadavky čl. 98 odst. 3 směrnice UCITS a čl. 50 odst. 5f AIFMD se upravuje povinnost ČNB informovat ESRB, pokud požádá zahraniční orgán dohledu o přijetí opatření a současně se upravuje postup ČNB vůči ESRB, pokud obdrží obdobnou žádost o zahraničního orgánu dohledu. Souvisejícími ustanoveními jsou § 585b a 591b.
K bodu 167 (§ 591 nový odstavec 2)
ČNB informuje domovský orgán dohledu zahraničního depozitáře bez pobočky v ČR, pokud má podezření, že tento depozitář (nad kterým tedy nevykonává dohled) porušil AIFMD. Současně informuje i ESMA (viz § 585 ZISIF). Jde o transpozici čl. 50 odst. 5g věty první AIFMD. Související změny se provádí v § 69, 83, 532 a v § 581 ZISIF.
K bodu 168 (nové § 591a a 591b)
K § 591a: Podle odstavce 1 ČNB informuje o oznámeních podle § 465 odst. 2 a 3 ZISIF (týkající se aktivace a deaktivace nástrojů) orgán dohledu státu, kde je fond nabízen nebo obhospodařován. Podle odstavce 2 informuje ČNB orgán dohledu státu, kde je fond nabízen nebo obhospodařován, pokud přijme rozhodnutí podle § 539 písm. n) ZISIF, tj. pokud po obhospodařovateli požaduje, aby pozastavil vydávání a odkupování. Pokud ČNB nevyhoví obdobné žádosti zahraničního orgánu dohledu, sdělí to podle odstavce 3 společně s odůvodněním tomuto orgánu dohledu. Podle čl. 50 odst. 5d AIFMD, resp. čl. 84 odst. 3d vydá ESMA stanovisko k postupu podle odstavce 3. Pokud ČNB s tímto stanoviskem nesouhlasí, sdělí to podle odstavce 4 ESMA. Souvisejícími ustanoveními jsou § 585a a 591a.
K § 591b: V návaznosti na požadavky čl. 98 odst. 3 směrnice UCITS a čl. 50 odst. 5f AIFMD se upravuje postup ČNB, pokud obdrží obdobnou žádost o zahraničního orgánu dohledu, vůči žádajícímu orgánu dohledu. Souvisejícími ustanoveními jsou § 585b a 591b.
K bodu 169 [§ 599 odst. 1 písm. a) a nové poznámky pod čarou č. 35 až 48]
S ohledem na nedávno přijaté nařízení Evropské komise (viz výčet v odůvodnění změn poznámky pod čarou č. 2) se doplňují tato nařízení i do přestupků, nicméně z důvodu právní jistoty se odkazuje na konkrétní ustanovení a konkrétní nařízení, protože obecný odkaz s odkazem na poznámku pod čarou č. 2 [jako je např. v § 535 písm. a) bodě 3] by nebyl přípustný, a to i s ohledem na to, že poznámka pod čarou nemá právní závaznost. Současně se neodkazuje na ta nařízení Evropské komise, která ukládají povinnosti ČNB. Výčet v § 599 odst. 1 písm. a) ZISIF se neliší od výčtů v § 604 odst. 1 písm. a) a § 612 odst. 1 písm. t) ZISIF, nicméně vždy je vyjádřeno, že musí jít o povinnosti adresované obhospodařovateli, administrátorovi nebo depozitáři. Obdobně některé povinnosti se vztahují třeba jen na fondy peněžního trhu, nicméně i s ohledem na rostoucí počet těchto nařízení Evropské komise by bylo obtížné udržet systematiku více kazuistickou, proto se volí v zásadě zachování stávající právní úpravy s doplněním nových předpisů. Pouze případný dovětek „v platném znění“ se navrhuje (po vzoru ZPKT) přesunout do poznámek pod čarou, a to tak, že dokud není příslušné nařízení novelizováno, tak toto není v poznámce pod čarou uvedeno a po novelizaci se toto doplní s tím, že se tato změna promítne napříč celým ZISIF, kde se na tuto poznámku pod čarou odkazuje. Viz k tomuto třeba změny v poznámce pod čarou č. 6, ale i aktualizace poznámek pod čarou č. 8, 11 či 19.
K bodu 170 [§ 599 odst. 1 písm. e)]
S ohledem na nové požadavky kladené na řídicí a kontrolní systém ve vztahu k nabývání pohledávek z fondových úvěrů se doplňuje související přestupek za porušení § 20b ZISIF.
K bodu 171 [§ 599 odst. 1 písm. h)]
Zavádí se přestupek za neposouzení vhodnosti vedoucí osoby, a tak se nezavádí přestupek na nesplnění požadavků na vedoucí osobu, neboť ten už je obsažen v povinnosti posoudit splnění podmínek na vhodnost této osoby.
K bodu 172 [§ 599 odst. 1 nová písmena l) až r) a přečíslování stávajících písmen l) až p)]
S ohledem na doplnění nových povinností ve vztahu k nabývání pohledávek z fondových úvěrů v § 37c až 37j ZISIF se doplňují i související přestupky.
K bodu 173 [§ 599 odst. 1 písm. w)]
S ohledem na revizi informačních povinností obhospodařovatele se revidují i související přestupky.
K bodu 174 (§ 599 odst. 6)
S ohledem na přečíslování písmen v § 599 odst. 1 ZISIF se opravuje odkaz tak, aby nedošlo k věcné změně a aby byly podchyceny i nové přestupky podle § 599 odst. 1 písm. l) až r) ZISIF.
K bodům 175 a 176 (§ 601 zrušení odstavce 5, přečíslování stávajících odstavců 6 až 9 a změny odstavců 6 a 8)
V návaznosti na zrušení právní úpravy výboru odborníků se ruší i související přestupek a provádí se související legislativně-technické opravy odkazů. Související změny se provádí i v § 234, 238, 266 až 271, 469, 546, 615 a 619 ZISIF.
K bodu 177 (nový § 603a)
V návaznosti na novou úpravu nástrojů pro řízení likvidity a souvisejících povinností obhospodařovatele v § 37b ZISIF se upravují i související přestupky.
K bodu 178 [§ 604 odst. 1 písm. a)]
Provádí se totožné změny jako v § 599 odst. 1 písm. a) a § 612 odst. 1 písm. t) ZISIF, nicméně zde se přestupky vztahují pouze k výkonu činnosti, kterou zahrnuje administrace investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu. Blíže viz odůvodnění změn v § 599 odst. 1 písm. a) ZISIF.
K bodu 179 [§ 604 odst. 1 písm. e)]
S ohledem na novou úpravu řízení střetů zájmů, kdy se požadavek na řídicí a kontrolní systém se nově vztahuje též na řízení střetu zájmů podle § 47b, je potřeba zavést i přestupek pro případy nedodržení povinností stanovených v § 47b.
K bodu 180 [§ 604 odst. 1 písm. h)]
Zavádí se přestupek za neposouzení vhodnosti vedoucí osoby, a tak se nezavádí přestupek na nesplnění požadavků na vedoucí osobu, neboť ten už je obsažen v povinnosti posoudit splnění podmínek na vhodnost této osoby.
K bodu 181 [§ 604 odst. 1 písm. m)]
S ohledem na revizi informačních povinností administrátora se revidují i související přestupky.
K bodu 182 [§ 604 odst. 4 zrušení písmene c) a přečíslování stávajícího písmene d)]
S ohledem na zrušení § 456 ZISIF se ruší i související přestupek.
K bodům 183 až 185 (§ 604 odst. 5)
S ohledem na změny v § 231 ZISIF se provádí související změny i ve vztahu k přestupkům. Zejména se zohledňuje, že stávající text v § 231 ZISIF se označuje jako odstavec 1 a dále se zohledňuje nová povinnost vložená do § 231 odst. 2 ZISIF.
K bodu 186 (§ 609 odst. 1)
S ohledem na změny prováděné v terminologii napříč celým ZISIF, zejména pak ale v § 253 odst. 2 ZISIF se upravuje i terminologie souvisejícího přestupku.
Zavádí přestupek spočívající se v nesdělení klíčových informací osobě podle § 50 odst. 2 ZISIF a to v rozporu s § 231 odst. 2 ZISIF.
K bodu 187 (§ 611 odst. 6)
S ohledem na doplnění nové povinnosti do § 481 odst. 3 ZISIF se doplňuje i související přestupek.
K bodu 188 [§ 612 odst. 1 písm. t)]
Provádí se totožné změny jako v § 599 odst. 1 písm. a) a § 604 odst. 1 písm. a) ZISIF, nicméně zde se přestupky vztahují pouze k výkonu činnosti depozitáře. Blíže viz odůvodnění změn v § 599 odst. 1 písm. a) ZISIF.
K bodu 189 [§ 614 odst. 1 písm. f) a § 618 odst. 1 písm. f)]
S ohledem na změny v § 316 až 327 ZISIF se opravují odkazy, a to konkrétně odkaz na § 320 odst. 2 ZISIF.
K bodům 190 a 191 [§ 614 odst. 1 zrušení písmene i) a přečíslování stávajících písmen j) až p), § 614 odst. 7 písm. b), § 618 odst. 1 zrušení písmene i) a přečíslování stávajících písmen j) až p), § 618 odst. 7 písm. b)]
Ruší se přestupek, pokud vedoucí osoba vykonává svou funkci bez souhlasu ČNB, protože ČNB již žádný souhlas s vedoucí osobou nebude udílet.
K bodu 192 (§ 615 zrušení odstavce 3, přečíslování stávajících odstavců 4 až 7)
S ohledem na zrušení právní úpravy výboru odborníků se ruší i související přestupek za porušení § 269 odst. 2 ZISIF.
K bodu 193 (§ 615 zrušení odstavce 4, přečíslování stávajících odstavců 5 a 6)
S ohledem na změnu systému hlášení vedoucích osob podle § 467 ZISIF se ruší i tento přestupek.
K bodům 194 a 195 (§ 615 odst. 4 a 5)
S ohledem na zrušení a přečíslování odstavců se upravují odkazy tak, aby nedošlo k věcné změně.
K bodům 196 a 197 [§ 616 odst. 4 písm. c)]
S ohledem na zúžení informačních povinností osob podle § 15 ZISIF se upravuje i související přestupky.
K bodu 198 (§ 619 zrušení odstavce 3, přečíslování stávajících odstavců 4 až 7)
S ohledem na zrušení právní úpravy výboru odborníků se ruší i související přestupek za porušení § 269 odst. 2 ZISIF.
K bodu 199 (§ 619 zrušení odstavce 4, přečíslování stávajících odstavců 5 a 6)
S ohledem na změnu systému hlášení vedoucích osob podle § 467 ZISIF se ruší i tento přestupek.
K bodům 200 a 201 (§ 619 odst. 4 a 5)
S ohledem na zrušení a přečíslování odstavců se upravují odkazy tak, aby nedošlo k věcné změně.
K čl. II
Přechodná ustanovení
K bodu 1
Podle bodu 1 se dává obhospodařovateli 6 měsíců, aby se přizpůsobil nové právní úpravě (i s ohledem na to, že některým ustanovením se nebude moci přizpůsobit před účinností zákona a očekává se jen minimální legisvakance).
K bodu 2
Podle bodu 2 nemusí investiční fond vzniklý před 15. dubnem 2024 plnit povinnosti podle § 37c, 37j a 37k ZISIF (povinnosti podle § 20b a 37d až 37h ZISIF však plnit musí). Jedná se o jedno z mála přechodných ustanovení, které je transpoziční a transponuje čl. 161 odst. 24 bod b) AIFMD II. který přidává nový odst. 6 do čl. 61 AIFMD.
K bodu 3
Předmětný bod řeší situaci pro fond vzniklý po tomto datu, ale před účinností této novely (opět je zvoleno 6 měsíců na přizpůsobení se).
K bodu 4
Jedná se opět o transpoziční řešení přechodného období a platí, že pokud fond přesahuje limity podle § 37c a 37k ZISIF, pak míru překročení už nesmí dále zvýšit, nicméně do 16. dubna 2029 ji není povinen snížit na požadovanou úroveň (protože není uvedeno jinak, lze se domnívat, že platí míra překročení těchto limitů ke dni účinnosti zákona, tj. k 16. dubnu 2026). Limity podle § 37c a 37k ZISIF se tak nepoužijí, nicméně fond není oprávněn míru překročení dále navyšovat. Současně platí, že pokud fond limity podle § 37c a 37k nepřekračuje, pak se pro něj tyto limity uplatní od účinnosti zákona (tj. není oprávněn je překročit).
K bodům 5 a 6
Přechodné ustanovení je obdobou bodu 2, nicméně nemá omezenou časovou platnost, avšak podmínkou je, aby fond nezískával další kapitál od investorů po 15. dubnu 2024 (tj. ode dne platnosti AIFMD II).
Bod 6 umožňuje opt-in do nového režimu i pro fondy vzniklé před 15. dubnem 2024, nicméně se zavádí oznamovací povinnost vůči ČNB.
K bodu 7
Toto přechodné ustanovení stanovuje výjimku pro pohledávky z fondových úvěrů nabyté před 15. dubnem 2024. Ve vztahu k těmto pohledávkám není potřeba plnit § 20b a 37f až 37j ZISIF (jde tedy o ustanovení komplementární k bodu 1).
K bodům 8 až 11
Bod 8 řeší situace pro fondy vzniklé před účinností této novely a dává jim 6 měsíců na přizpůsobení se nové úpravě. Přechodná ustanovení v bodech 10 a 11 jsou procesního rázu a upravují postup ve vztahu k již zahájeným (a dosud neskončeným) řízením podle § 507 a 516 ZISIF.
K části druhé, čl. III
Změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu
V návaznosti na požadavky AIFMD II se mlčenlivost zaměstnanců ČNB prolamuje i ve vztahu ke správci daně. Jedná se o reakci zejména na kauzu cum-ex, která připravila Německo na daních o miliardy €. Tato kauza poukázala na potřebu, aby orgány dohledu nad finančním trhem spolupracovaly s orgány pro správu daní (a vice versa).
K části třetí, čl. IV
Změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu
V § 25 odst. 1 větě první ZPKT se vypouští podmínka, podle níž může zahraniční osoba v rámci tzv. jednotného pasu poskytovat investiční služby v ČR bez umístění pobočky pouze dočasně nebo příležitostně. Zkušenosti z aplikační praxe ukázaly, že vzhledem k technologickému pokroku a stále většímu rozsahu investičních služeb poskytovaných čistě prostřednictvím digitálních (online) kanálů ztrácí požadavek na umístění pobočky v případě trvalého poskytování investičních služeb na relevanci.
K části čtvrté, čl. V
Změna zákona o správních poplatcích
S ohledem na zrušení řízení podle § 507 a 516 ZISIF se ruší i související správní poplatky.
K čl. VI
Přechodné ustanovení
Doplňuje se přechodné ustanovení obdobně podle zákona č. 163/2024 Sb.
K části páté, čl. VII
Změna zákona o trhu s nevýkonnými úvěry
K bodům 1 (§ 2)
V návaznosti na změny v § 11 odst. 9 ZISIF, kterými se umožňuje investičním společnostem, aby mohly spravovat nevýkonné úvěry, provádí se i související změny v ZTNÚ. V § 2 ZTNÚ se investiční fondy s právní osobností vylučují z definice obchodníka s úvěry (totéž platí i pro zahraniční investiční fondy, které mají sídlo v EU nebo které vykonávají svou činnost v EU).
Skutečnost, že investiční fond s správní osobností nemá být vnímám jako obchodník s úvěry podporuje i recitál č. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU, neboť uvádí:... Dále by do oblasti působnosti této směrnice neměli spadat ani správci alternativních investičních fondů, správcovské společnosti a investiční společnosti (pokud investiční společnost neurčila správcovskou společnost), jež mají povolení nebo registraci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES nebo směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU.
Se změnou definice obchodníka s úvěry souvisí i změny v § 3 odst. 3, § 20 odst. 1, § 38 odst. 2, § 39 odst. 4 a § 44 ZTNÚ.
K bodům 2 a 3 (§ 3)
V § 3 odst. 1 ZTNÚ se ruší výjimka pro správu nevýkonného úvěru obhospodařovatelem investičního fondu nebo zahraničního investičního fondu, protože se u něj předpokládá, že bude plnit povinnosti obdobně jako správce nevýkonného úvěru a zároveň se staví na jisto, že není obchodníkem s úvěry (viz úprava definice obchodníka s úvěry). S tím souvisí i změny v § 4 ZTNÚ.
V § 3 odst. 3 ZTNÚ se upravuje, že stejně jako pro banku a zahraniční banku také pro investiční fond s právní osobností a zahraniční investiční fondy s právní osobností platí jen pravidla podle § 20 a 30 až 40 ZTNÚ, protože nejsou považováni za obchodníky s úvěry. Investiční fond se však doplňuje jen do § 20 ZTNÚ, proto se na něj § 19 ZTNÚ neuplatní.
K bodu 4 (§ 4)
V § 4 písm. e) a f) ZTNÚ se stanovuje, že spravovat nevýkonné úvěry může i (zahraniční) investiční společnost. Toto oprávnění investiční společnosti a zahraniční osobě podle § 14 odst. 2 ZISIF vzniká ze zákona, neboť nově budou moci správu nevýkonných úvěrů vykonovát i tyto subjekty (viz § 11 odst. 9 ZISIF).
K bodům 5 až 7, 9 až 12 (§ 11 odst. 2 písm. d) bodu 1, § 15 odst. 1 písm. e) a § 32)
V § 11 odst. 2 písm. d) bodu 1, § 15 odst. 1 písm. e) a v § 32 se provádí zpřesnění textu ustanovení v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2167 ze dne 24. listopadu 2021 o správcích úvěru a obchodnících s úvěry a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU.
K bodu 8 (§ 20)
V § 20 odst. 1 ZTNÚ se stanovuje, že (zahraniční) investiční fond s právní osobností poskytuje každé pololetí ČNB informace o nevýkonných úvěrech, které převedl na obchodníka s úvěry. Tak by měla být zajištěna informovanost ČNB ve vztahu k převedeným nevýkonným úvěrům na obchodníky s úvěry (tedy obdobná povinnost, která je dána bance).
K bodům 13 až 19 (§ 38, 39, 41 a 44)
V § 38 odst. 1 písm. d) se doplňuje chybějící odkaz. V § 38 odst. 3 písm. a) ZTNÚ se z důvodu konzistence se změnami v § 39 ZTNÚ provádí legislativně technické změny v terminologii a v odkazu.
V § 39 odst. 4 ZTNÚ se upravuje související přestupek pro investiční fond s právní osobností a v návaznosti na to se aktualizuje odkaz v § 39 odst. 5 ZTNÚ (dnešní odstavec 4). V § 41 odst. 2 se dává do souladu znění ustanovení s Obecnými pokyny EBA k vytvoření a vedení vnitrostátních seznamů nebo rejstříků správců úvěru podle směrnice (EU) 2021/2167, které EBA vydala na základě zmocnění v čl. 9 odst. 1 dané směrnice. S ohledem na změny v § 4 (zařazení investiční společnosti do množiny subjektů oprávněných spravovat nevýkonný úvěr) a vzhledem k tomu, že investiční společnost je oprávněna při správě nevýkonného úvěru přijímat peněžní prostředky, stanoví se v § 44 obdobné podmínky na ochranu přijatých peněžních prostředků jako pro správce nevýkonného úvěru.
K části šesté, čl. VIII
Účinnost
S ohledem na transpoziční lhůty AIFMD II se navrhuje dělená účinnost, a to 16. dubna 2026 a 16. dubna 2027 (ve vztahu k čl. 20a směrnice UCITS a čl. 24 AIFMD). U změn, které neplynou z AIFMD II se navrhuje účinnost rovněž 16. dubna 2026, a to zejména z důvodu přehlednosti pro adresáty normy, pro které by mohlo být komplikovanější aplikovat dělenou účinnost (navíc jde o změny deregulační, kterými se ruší stávající povinnosti, případně se vyjasňuje stávající právní úprava). Z tohoto hlediska je zde tedy spatřován naléhavý obecný zájem. Účinnost od 16. dubna 2027 se navrhuje u § 459 odst. 2 až 4, § 460 odst. 2 a 3, § 463 a 590 (včetně nadpisu dílu).
V Praze dne 22. října 2025
Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky
Ministr financí:
Ing. Zbyněk Stanjura
podepsáno elektronicky