Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDGPEDBGW najdete zde


                II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo životního prostředí předkládá do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona o některých pravidlech pro snižování emisí metanu v odvětví energetiky.
Návrh je předkládán za účelem adaptace českého právního řádu na přímo použitelný evropský předpis, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1787 ze dne 13. června 2024 o snižování emisí metanu v odvětví energetiky a o změně nařízení (EU) 2019/942.
Toto nařízení stanovuje pravidla pro měření, vykazování, ověřování a snižování emisí metanu z těchto činností a zdrojů:
· těžební průzkum a produkce ropy a fosilního plynu, 
· neaktivní vrty, dočasně odstavené vrty a trvale zlikvidované vrty, 
· sběr a zpracování fosilního plynu, přeprava plynu,
· distribuce a podzemní uskladňování, 
· zařízení pro zkapalněný zemní plyn, 
· aktivní hlubinné a povrchové uhelné doly,
· uzavřené nebo opuštěné hlubinné uhelné doly.
Evropská unie je závislá na dovozu fosilních paliv ze zemí mimo EU a tím významně přispívá i k celosvětovým emisím metanu. Proto je cílem právní úpravy mimo jiné zajistit, aby výrobci a dovozci z těchto zemí poskytovali transparentní údaje o emisích metanu souvisejících s produkcí ropy, zemního plynu a uhlí a byli nuceni své emise snižovat, nebo alespoň přesně monitorovat. Na dovozce do EU jsou proto implementovaným nařízením kladeny požadavky stran předkládání informací o emisích metanu spojených s dodávkami. Evropská komise do budoucna (od roku 2030) plánuje stanovit maximální přípustné hodnoty intenzity metanu související s produkcí uhlí, ropy a zemního plynu.
Jiných sektorů, než je popsáno výše, se návrh zákona ani implementované nařízení netýkají (tj. netýkají se emisí metanu zejména z odvětví zemědělství a odpadového hospodářství).
Aplikace výše citovaného nařízení Evropské unie v právním prostředí České republiky nezbytně vyžaduje úpravu národní legislativy, která určí konkrétní vnitrostátní orgány veřejné moci, jimž budou svěřeny kompetence k činnostem upraveným v nařízení. Implementované nařízení EU rovněž vyžaduje, aby byly za porušení stanovených povinností v členských státech stanoveny přiměřené a účinné sankce. Lze tedy shrnout, že bez přijetí vnitrostátního adaptačního zákona by Česká republika nemohla dost dobře dostát závazkům vyplývajícím z jejího členství v EU a vystavovala by se riziku sankcí s tím spojených.
V souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2025 nebylo hodnocení dopadů regulace zpracováno. 
Na základě výjimky udělené ministrem spravedlnosti a předsedou Legislativní rady vlády podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády (dopisem čj. 4953-2025-UVCR) je lhůta pro sdělení připomínek k tomuto návrhu stanovena na 10 pracovní dní.