Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDGVEQDAU najdete zde


                III.


– 2 –
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Obecná část
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Na základě zmocnění podle § 71 odst. 2 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o správě voleb“), je předkládán návrh vyhlášky o stanovení uznatelných výdajů územních samosprávných celků (dále jen „ÚSC“) spojených s volbami  (dále jen „návrh vyhlášky“). Přijetí vyhlášky je nezbytné pro zajištění výkonu státní správy na úseku voleb, neboť prostřednictvím ní jsou konkrétně specifikovány ty výdaje, které v rámci zajištění výkonu státní správy na úseku voleb mohou ÚSC považovat za uznatelné při vyúčtování příspěvku poskytnutého jako záloha na financování výdajů obcí a krajů na volby.
Dosavadním předpisem, který předmětnou problematiku upravuje, je směrnice Ministerstva financí o postupu obcí a krajů při financování voleb ze dne 19. prosince 2013, č. j. MF62 970/2013/12-1204 (dále jen „směrnice“). Ta byla vydána na základě § 69 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Výše zmíněné ustanovení § 71 odst. 2 zákona o správě voleb však výslovně předpokládá pro danou problematiku vydání vyhlášky, a proto je potřeba dosavadní úpravu dle směrnice přesunout do nyní předkládaného právního předpisu. Součástí návrhu vyhlášky je rovněž i zrušovací ustanovení, kterým se dosavadní směrnice zrušuje.
Základním principem, kterým je celá vyhláška provázána, a k jehož naplňování vyhláška vybízí, je uplatňování výdajů toliko v rozsahu nezbytně nutném. V řadě případů lze totiž volby organizačně technicky zajistit bez vzniku nadbytečných výdajů, k čemuž jsou ÚSC použitím tohoto slovního spojení vybízeny.
V neposlední řadě je potřeba uvést, že vyčet uznatelných výdajů je výčtem taxativním, a proto pokud nelze konkrétní výdaj podřadit pod žádný ze zde vypočtených typů výdajů, nelze takový výdaj proplatit ze státního rozpočtu. 
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Navrhovaná právní úprava je předkládána na základě zmocnění k vydání vyhlášky podle § 71 odst. 2 zákona o správě voleb. Navrhovaná právní úprava respektuje tuto konstrukci zmocnění. Předkládaný návrh právní úpravy není v rozporu se zákonem o správě voleb, ani s jiným právním předpisem. 
Návrh vyhlášky je rovněž v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána a které byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů, popřípadě ve Sbírce mezinárodních smluv.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky nejsou do právního řádu České republiky transponovány předpisy Evropské unie. Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie a ustanovení navrhované právní úpravy nezakládají rozpor s primárním právem Evropské unie ve světle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie. Oblast výkonu voleb není na úrovni legislativy Evropské unie harmonizována.
Návrh vyhlášky není technickým předpisem podle článku 2a Legislativních pravidel vlády ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, a proto není předmětem oznamovací povinnosti. 
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Přijetí vyhlášky je nezbytné pro realizaci samotného procesu financování voleb. Lze připomenout, že vydání vyhlášky je předpokládáno v zákoně o správě voleb, který nabyde účinnosti dne 1. 1. 2026. Přijetí vyhlášky přede dnem nabytí účinnosti zákona o správě voleb je tak nezbytné.
V důsledku přijetí vyhlášky budou konkrétně stanoveny jednotlivé typy výdajů, které budou moci ÚSC uplatnit v rámci vyúčtování příspěvku poskytnutého jako záloha na financování výdajů obcí a krajů na volby.
Již bylo uvedeno, že vyhláška přebírá dosavadní úpravu dle směrnice, přičemž tuto novým způsobem systematizuje. Veškeré uznatelné výdaje dle směrnice byly upraveny v čl. I odst. 2 směrnice, přičemž toto ustanovení se dále členilo na pododstavce (písmena a) – q). V důsledku tohoto dosavadního členění docházelo k určitým (zejména legislativním) komplikacím při novelizacích směrnice, neboť nově přidávané uznatelné výdaje musely být vždy vyčleněny v samostatném pododstavci (písmenu), což prakticky znemožňovalo např. další členění či stanovení konkrétních souvisejících podmínek v samostatném podustanovení. Návrh vyhlášky proto předpokládá strukturování jednotlivých uznatelných výdajů na volby do tří kategorií (běžné, zvláštní a mimořádné), přičemž každá kategorie bude upravena v samostatném paragrafu vyhlášky.
V rámci běžných uznatelných výdajů (§ 3 vyhlášky) jsou specifikovány běžné výdaje, které ÚSC vznikají při zajišťování výkonu státní správy na úseku voleb, jako jsou např. výdaje na základní kancelářské potřeby, dopravu, pronájem prostor či distribuci hlasovacích lístků. V § 4 vyhlášky jsou upraveny tzv. zvláštní uznatelné výdaje, kterými jsou jednak výdaje na zajištění telefonního spojení do každé volební místnosti v územním obvodu obce a hovorné, a dále pak výdaje související s ověřením digitálního stejnopisu občanského průkazu (eDoklady). V rámci mimořádných uznatelných výdajů (§ 5 vyhlášky) jsou předpokládány výdaje, které bude možné uplatnit pouze v případě, kdy je mimořádným opatřením orgánu ochrany veřejného zdraví stanoveno použití ochranných prostředků.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovanou vyhláškou nejsou specifikovány žádné uznatelné výdaje, které nebyly upraveny v dosavadní směrnici. V případě občerstvení došlo k úpravě, která povede k celkovému snížení výdajů uplatňovaných ze strany ÚSC, neboť se předpokládá toliko poskytování občerstvení členům okrskových volebních komisí v podobě nealkoholických nápojů či jídla, které svojí povahou nedosahuje intenzity hlavního jídla, a to v maximální výši 350 Kč včetně DPH na jednu okrskovou volební komisi (dále též „OVK“) za každý den konání voleb. Dosavadní úprava dle směrnice oproti tomu umožňovala poskytování občerstvení ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce.
6. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k sociální oblasti, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a rovněž nedopadá na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí vzhledem k tomu, že předmět úpravy regulovaný návrhem vyhlášky s uvedenými oblastmi nijak věcně nesouvisí a nelze zde spatřovat ani nepřímý dopad.
7. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh tohoto právního předpisu nemá žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, protože nezavádí nové zpracování osobních údajů, ani nemění dosavadní zpracování v této oblasti. Návrh předpisu není v rozporu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), ani se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava není z korupčního hlediska riziková. Předložený prováděcí předpis nezavádí diskreci v rozhodování, v níž by mohla být korupční rizika spatřována. 
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
11. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů; zhodnocení musí obsahovat vysvětlení příčin případných rozdílů, očekávaných dopadů nebo očekávaného vývoje, s využitím statistických nebo jiných údajů, jsou-li tyto údaje k dispozici.
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na rodiny.
12. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná úprava vychází z dosavadní směrnice. Z tohoto důvodu nejsou předpokládány žádné dopady na ÚSC, které by nevyplývaly již z dosavadní směrnice. Jak již bylo uvedeno, systém poskytování peněžních prostředků na zajištění voleb je konstruován na poskytnutí příspěvku (zálohy) ze státního rozpočtu krajům (a následně obcím), které tento příspěvek po skončení voleb vyúčtovávají.
13. Zhodnocení, zda návrhem není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není žádnému subjektu zakládána veřejná podpora, která by mohla narušit hospodářskou soutěž.
14. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná úprava vychází z dosavadní směrnice. Předmětem úpravy je stanovení rozsahu uznatelných výdajů ÚSC při organizačně technickém zajištění voleb, neboť zákon o správě voleb již neobsahuje zmocnění MF k vydání směrnice. Ve vztahu k právům právnických subjektů tak nedochází k žádnému odklonu od dosavadní právní úpravy. Pokud se týká práv fyzických osob, lze akcentovat rozšíření práv voličů při možnosti ověření jejich identity prostřednictvím digitálního stejnopisu občanského průkazu (převzato z poslední novely dosavadní směrnice).
15. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy (DPL), včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
15.1 Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Návrh vyhlášky je v souladu s „principem digital by default“. V této souvislosti je vhodné připomenout, že poslední novelizace směrnice byla uskutečněna v roce 2025 v souvislosti s povinností obcí umožnit ověření identity voliče prostřednictvím digitálního stejnopisu občanského průkazu (eDoklady). Tato úprava byla rovněž převzata do návrhu vyhlášky. Obce tak již v současnosti mají zajištěno financování na použití nástrojů umožňující digitální ověření občanů.
15.2 Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb (princip only once)
Navrhovaná úprava není s uvedenou zásadou v rozporu. Znovupoužitelnost údajů je však limitována ze samotné podstaty procesu financování voleb, kdy každé jednotlivé volby jsou vyúčtovány samostatně a zvlášť.
15.3 Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Do této zásady není i s ohledem na příjemce právní normy návrhem vyhlášky zasaženo, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravující tuto problematiku.
15.4 Sdílené služby veřejné správy
Předávaná data se netýkají veřejnosti. Navrhovaná úprava řeší problematiku uznatelnosti výdajů ÚSC v rámci vyúčtování voleb.
15.5 Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky obsahuje toliko prostor pro stanovení konkrétních uznatelných výdajů. Předmětem navrhované úpravy proto nemůže být stanovení způsobu, kterým jednotlivé obce vyúčtovávají příspěvek na volby.
15.6 Mezinárodní interoperabilita - budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Návrh vyhlášky neupravuje budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru. Nepočítá se s předáváním dat do zahraničí.
15.7 Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip nařízení o ochraně osobních údajů)
Do této zásady není návrhem vyhlášky zasaženo, právní úprava se řídí obecnými právními předpisy upravující tuto problematiku. 
15.8 Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky obsahuje toliko prostor pro stanovení konkrétních uznatelných výdajů. Předmětem navrhované úpravy proto nemůže být zasahováno do rozsahu dat, která mají být zpřístupněna veřejnosti.
15.9 Technologická neutralita
Do této zásady není i s ohledem na regulovanou problematiku a příjemce právní normy návrhem vyhlášky zasaženo.
15.10 Uživatelská přívětivost
Do této zásady není i s ohledem na regulovanou problematiku a příjemce právní normy návrhem vyhlášky zasaženo.
Zvláštní část
K § 1
V tomto ustanovení je definován předmět úpravy. Ve vyhlášce je uveden okruh výdajů, které lze při přípravě a konání voleb hradit z prostředků státního rozpočtu. Jedná se v prvé řadě o výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb“, dále pak o „výdaje vyplývající z nároků členů okrskových volebních komisí“. V případě první skupiny výdajů je akcentován požadavek na uplatnění výdajů nezbytně nutných, neboť v řadě případů lze volby organizačně technicky zajistit bez nutnosti vzniku dodatečných výdajů. V případě druhé skupiny uznatelných výdajů, tedy výdajů vyplývajících z nároků členů okrskových volebních komisí se jedná o výdaje definované v § 3 písm. o).
V takovém případě se jedná o zvláštní odměny za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise včetně výdajů na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení z odměn členů okrskových volebních komisí, vyplývá-li taková povinnost ze zákona, náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise.
Dle aktuálně platných právních předpisů bude k datu nabytí účinnosti vyhlášky (1. 1. 2026) platit zákonná výjimka pro členy okrskových volebních komisí z povinnosti hradit jak zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Navrhovaná úprava však pamatuje i na případ, kdy by došlo ke zrušení obou výjimek, a to převzetím slovního spojení „vyplývá-li taková povinnost ze zákona“.
K § 2
V tomto ustanovení je uveden výčet tří kategorií uznatelných výdajů – běžné (§ 3), zvláštní (§ 4) a mimořádné (§ 5).
K § 3
V rámci tohoto ustanovení jsou specifikovány běžné uznatelné výdaje. V daném případě bylo vycházeno textu z původní směrnice, přičemž vyhláška dosavadní úpravu téměř úplně přebírá (s výjimkou občerstvení - § 3 písm. n – viz dále).
Běžné uznatelné výdaje lze svým způsobem připodobnit k běžným výdajům dle vyhlášky č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě. Jedná se tedy o obvyklé (provozní) výdaje, které bezprostředně souvisí se samotným zajištěním voleb (s jejich provozem) a bez kterých by volby vůbec nebylo možné zajistit.
K písm. a) (základní kancelářské potřeby):
V rámci vyúčtování příspěvku poskytnutého na zajištění voleb budou muset být jednotlivé obce připraveny prokázat, že předložený výdaj skutečně nezbytně souvisel se zajištěním voleb, a to v plném rozsahu předloženého výdaje. Není tedy možné z příspěvku hradit např. plnou cenu zásob kancelářského papíru na jeden rok či nepřiměřené množství propisek.
K písm. b) (kalkulátor do výše 200 Kč včetně daně z přidané hodnoty za kus na jeden volební okrsek jednou za 5 let):
U kalkulaček a USB flash disků byl převzat peněžní limit 200 Kč včetně DPH za kus pro jeden volební okrsek nejvýše jednou za 5 let. Není vyloučeno, aby obec pořídila i dražší kalkulátory, ale v takovém případě bude výdaj uznatelný jen do výše 200 Kč včetně DPH.
K písm. c) (flash disk do výše 200 Kč včetně daně z přidané hodnoty za kus na jeden volební okrsek jednou za 5 let):
U kalkulaček a USB flash disků byl převzat peněžní limit 200 Kč včetně DPH za kus pro jeden volební okrsek nejvýše jednou za 5 let. V této souvislosti je však nutno podotknout, že stejný limit byl obsažen již v původní směrnici z roku 2013. Vzhledem k aktuálním kapacitám flash disků pohybujících se v tomto cenovém rozpětí je zvolený limit více než dostatečný.
K písm. d) (poštovní poplatky):
V současnosti se bude pravděpodobně jednat o malou část celkových uznatelných výdajů, neboť podíl tohoto typu uznatelného výdaje na všech uznatelných výdajích se v průběhu času neustále snižuje. Nejedná se totiž o výdaje související se zajištěním distribuce hlasovacích lístků, ani o výdaje na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek (viz písm. m). Do této kategorie řadíme zejména výdaje na rozesílání voličských průkazů, a dále výdaje za komunikaci s členy OVK učiněnou prostřednictvím pošty. Jako příklad lze použít výdaj na rozeslání pozvánky členovi volební komise na školení, se kterým nelze komunikovat jiným způsobem, např. prostřednictvím emailu či datových schránek.
K písm. e) (instalace, provoz a případné opravy výpočetní a reprografické techniky, popřípadě nájem uvedeného technického vybavení za cenu v místě a čase obvyklou, nemůže-li územní samosprávný celek využít vlastní techniku; běžným uznatelným výdajem není výdaj na pořízení výpočetní ani reprografické techniky ani softwaru):
Do této kategorie bude spadat poměrně široká škála různých druhů výdajů. Opodstatnění uznatelnosti tohoto typu výdaje vyplývá ze skutečnosti, že během volebního dne je ve volební místnosti zpravidla vyžadován počítač s tiskárnou. Pokud obec nedisponuje vlastním počítačem či tiskárnou, je jí umožněno si počítač či tiskárnu pro účely voleb pronajmout, a to za cenu v místě a čase obvyklou – takový výdaj je z hlediska vyhlášky výdejem uznatelným. Cena za nájem technického vybavení pro konání voleb má odpovídat ceně obvyklé v daném místě a čase, za kterou lze věc pronajmout při dodržení zásady hospodárnosti a efektivity vynakládání veřejných prostředků. Termín „cena obvyklá“ je uveden v § 492 občanského zákoníku a je používán i v jiných právních předpisech. Prokázání nezbytnosti pronájmu by obcím nemělo činit problém, pokud pro to existuje, resp. existoval, oprávněný důvod. Má-li obec např. pouze počítače používané zaměstnanci pro výkon práce, nemůže je použít pro účely voleb. Tato skutečnost musí být doložitelná, tedy i prokazatelná, a nemělo by to obci činit problém.
Do této kategorie uznatelných výdajů budou spadat rovněž i výdaje na opravu počítače či tiskárny, které vznikly právě v době konání voleb a při činnostech s volbami souvisejícími.
Reprografické služby jsou služby, kterými se pořizují uživatelům kopie či rozmnoženiny dokumentů, popř. jejich částí prostřednictvím reprografických technologií (fotografie, xerografie, mikrografie aj.).
V této souvislosti je vhodné upozornit, že v rámci této skupiny výdajů nebude možné uplatnit např. plnou cenu toneru do tiskárny, neboť toner bude obec nepochybně využívat i pro zajišťování jiných agend (ledaže by obec prokázala, že toner byl skutečně celkově spotřebován jen a pouze v souvislosti se zajištěním voleb). Dále je potřeba připomenout, že není možné uplatnit nájem techniky, kterou obci pronajala jí zřízená příspěvková organizace. Je-li totiž vlastníkem výpočetní techniky, kterou používá příspěvková organizace jako majetek svěřený, zřizovatel této příspěvkové organizace, není možné, aby mu tato příspěvková organizace vyúčtovala nájemné za použití uvedené techniky při volbách.
K písm. f) (dopravní výkony související s přípravou voleb a plněním úkolů spojených s volbami zabezpečované územními samosprávnými celky při cestách vlastními vozidly nebo jinými vozidly, není-li možné použít vozidlo v majetku územního samosprávného celku):
Mezi výdaje na organizačně technické zabezpečení voleb patří dopravní výkony v nezbytném rozsahu zabezpečované obcemi a kraji. Do této kategorie výdajů proto budou spadat výdaje na spotřebu pohonných hmot při přípravě a konání voleb, dopravě určených členů OVK na školení, kontrole průběhu hlasování ve volebních místnostech a sčítání hlasů, distribuci volebních materiálů apod.
Pokud nemůže obec nebo kraj z vážných důvodů zabezpečit dopravní výkon vlastními vozidly, bylo by možné považovat za výdaj podle tohoto ustanovení i dopravu zajištěnou prostřednictvím jiného subjektu.
Při posuzování výdajů podle tohoto ustanovení je třeba rozlišit, zda se jednalo o dopravní výkon vozidlem obce, nebo o pracovní cestu nařízenou k tomu oprávněnou osobou. V prvním případě lze uplatnit výdaj na pohonné hmoty, ve druhém je možné uplatnit cestovní výdaje podle § 174 a násl. zákoníku práce. Výše náhrad při pracovní cestě v případě použití silničního vozidla se řídí ustanovením zákoníku práce a prováděcí vyhlášky.
Jednalo-li se o použití soukromého vozidla v rámci pracovní cesty nařízené starostou nebo jinou oprávněnou osobou, lze uplatnit výdaje v rozsahu nezbytně nutném, jejichž výše vychází ze zákoníku práce a prováděcí vyhlášky.
Pracovní cestu lze uskutečnit v době od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti volebních komisí. V této souvislosti je třeba připomenout, že pracovní cestou není cesta člena okrskové volební komise z místa jeho pobytu do místa jednání volební komise a zpět.
K písm. g) (cestovní náhrady členů okrskových volebních komisí a dalších osob podílejících se na přípravě voleb a plnění úkolů spojených s volbami při pracovních cestách  určených starostou obce, ředitelem krajského úřadu, primátorem nebo jimi zmocněnými osobami, nebo předsedou či místopředsedou okrskové volební komise, a to po dobu od zahájení činností spojených s volbami až do ukončení činnosti okrskových volebních komisí; pracovní cestou člena okrskové volební komise není cesta z místa jeho trvalého pobytu nebo z místa, kde se obvykle zdržuje, do místa jednání komise a zpět):
Pracovní cestou se podle zákoníku práce rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Za pracovní cestu náleží zaměstnanci takzvané cestovní náhrady. Cestovní náhrady se skládají z náhrady jízdních výdajů, výdajů za ubytování a dalších nutných výdajů, a pevných sazeb stravného a kapesného.
Obec uplatňující tento typ výdaje bude muset být schopna v rámci vyúčtování příspěvku cestovní náhrady prokázat a doložit takový výdaj souvisejícími doklady (jízdní doklady, parkovací lístky, doklady zaplacení ubytování apod.).
Rovněž je v této souvislosti vhodné vysvětlit, že cesta na školení vybraných členů OVK a zpět není pracovní cestou ve smyslu zákoníku práce, protože člen OVK, pokud jde o členství v komisi, není v pracovněprávním vztahu k obci. Proto nelze vycházet z předpisů vztahujících se k pracovním cestám. Člen OVK má nárok na náhradu mzdy za dobu, která zasáhla do výkonu funkce člena OVK, náhrada mzdy může pokrýt i dobu cesty na školení.
K písm. h) (pronájem nebytových prostor potřebných pro činnost okrskových volebních komisí při konání voleb nebo školení členů okrskových volebních komisí, nelze-li využít vlastní prostory obce, a jejich úklid, to vše na dobu nezbytně nutnou a za cenu v místě a čase obvyklou):
V rámci této skupiny výdajů jsou opětovně akcentovány požadavky na minimalizaci vynakládání veřejných prostředků – pokud obec disponuje vlastními prostory vhodnými pro činnost okrskových volebních komisí při konání voleb, resp. pro školení členů okrskových volebních komisí, nelze realizovat žádný výdaj na pronájem nebytových prostor. 
Cena za nájem a úklid nebytového prostoru pro konání voleb má odpovídat ceně obvyklé v daném místě a čase, za kterou lze věc pronajmout při dodržení zásady hospodárnosti a efektivity vynakládání veřejných prostředků. Prokázání nezbytnosti pronájmu by obcím nemělo činit problém, pokud pro to existuje, resp. existoval, oprávněný důvod. Pokud obec potřebuje prostor větší, než je její vlastní, nebo více místností, než má k dispozici, což lze rovněž doložit, potřebné prostory si pronajme. Obec musí být schopná případné kontrole vysvětlit a doložit, že měla důvod k pronájmu a nejednalo se o zbytný výdaj. Nezbytnost výdajů musí být prokázána vždy.
Mezi výdaji uvedenými v této kategorii není toaletní papír ani papírové utěrky nebo tekuté mýdlo. Z prostředků na úhradu volebních výdajů je možné uhradit pouze výdaje v nezbytném rozsahu na úklidové prostředky v souvislosti s úklidem volebních místností.
K písm. i) (ozvučení a technický provoz nebytových prostor potřebných pro školení členů okrskových volebních komisí, včetně provozu audiovizuální techniky v těchto prostorech, to vše na dobu nezbytně nutnou a za cenu v místě a čase obvyklou):
Oproti dosavadní úpravě ve směrnici jsou v § 3 písm. h) a i) rozděleny výdaje, které byly původně upraveny společně v jednom ustanovení. K rozdělení došlo z důvodu nežádoucí rozmanitosti různých druhů výdajů uplatňovaných při různých situacích. Prakticky by nová systematika však neměla mít jakýkoliv dopad na uznatelnost těchto výdajů. Technickým provozem se rozumí odpovídající část výdajů na energie, tedy otop, elektrický proud, plyn, vodu, páru, popřípadě na pronájem mobilního sociálního zařízení.
Opětovně lze připomenout, že o uznatelný výdaj se bude jednat pouze v případě výdaje za cenu v místě a čase obvyklou, což bude muset příslušná obec doložit.
K písm. j) (vybavení volebních místností podle zákona o správě voleb)
Vybavení volebních místností upravuje § 46 zákona o správě voleb. Do této kategorie výdajů proto spadají výdaje na pořízení státní vlajky České republiky a při volbách do Evropského parlamentu též vlajky Evropské unie a velký státní znak. Podle uvedeného ustanovení zákona o správě voleb musí být volební místnost pro každý volební okrsek vybavena
a) dostatečným množstvím hlasovacích lístků,
b) dostatečným množstvím prázdných úředních obálek; úřední obálka musí být opatřena otiskem úředního razítka obecního úřadu,
c) volební schránkou a přenosnou volební schránkou,
d) výpisem voličů,
e) texty zákona o správě voleb a příslušného zákona o volbách s ustanoveními o zásadách hlasování a zjišťování výsledku voleb, které musí být voličům na jejich žádost zapůjčeny k nahlédnutí; při volbách do Evropského parlamentu a volbách do zastupitelstev obcí i v anglickém, německém a francouzském jazyce,
f) jmenovkou pro každého člena okrskové volební komise, na které je uvedeno jeho jméno, příjmení a funkce v okrskové volební komisi, a
g) psacími potřebami.
Výdaje prokazatelně vynaložené na výše uvedené vybavení v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb proto bude možné považovat za uznatelné.
K písm. k) (oddělení prostoru pro úpravu hlasovacích lístků, aby byla zajištěna tajnost hlasování, nebo na jeho opravu do výše 2 000 Kč včetně daně z přidané hodnoty za oddělení jednoho prostoru nebo jeho opravu, a to jednou za 5 let)
Zákon o správě voleb stanoví, že prostor pro úpravu hlasovacích lístků má být oddělen tak, aby byla zajištěna tajnost hlasování; nestanoví ale konkrétně, jakým způsobem má být prostor oddělen. Způsob oddělení prostoru pro hlasování tedy není sjednocen, a je tak na každé obci, jak uvedenou povinnost splní. Je proto na konkrétní obci, aby si s ohledem na danou volební místnost vybrala odpovídající typ zástěny či jiného vybavení. U tohoto výdaje je stanoven maximální limit, a to ve výši 2 000 Kč na oddělení jednoho prostoru včetně DPH, resp. na jeho opravu. Opakovaný výdaj na oddělení prostoru pro hlasování a na jeho opravu je možné uskutečnit nejdříve po uplynutí 5 let.
K písm. l) (platy zaměstnanců v pracovním poměru na dobu určitou nebo odměny z  dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřených k zajištění prací spojených s přípravou a konáním voleb, a na platy za práci přesčas nařízenou v souvislosti s přípravou a konáním voleb, a s těmito výdaji spojené výdaje na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení)
Opětovně lze připomenout, že výdaje na zajištění výkonu státní správy na úseku voleb by měly být uplatňovány pouze v rozsahu nezbytně nutném pro zajištění voleb. Konkrétní obec by tak vždy v prvé řadě měla využít vlastní zaměstnanecký aparát na základě dlouhodobých pracovních smluv. Teprve v případě nedostatečné kapacity pro zajištění voleb by mělo být přikročeno k pracím přesčas, resp. k uzavření dohod o provedení práce. Se zaměstnancem v pracovním poměru k obci nemůže být sjednána dohoda o provedení práce na činnosti, které vykonává na základě pracovní smlouvy v pracovním poměru. Práce, které je třeba vykonat nad rámec běžné pracovní doby, by tak měly být vykonávány v rámci práce přesčas. Je-li uzavřena dohoda o provedení práce s jinou osobou než zaměstnancem obce, musí být odměna sjednána v přiměřené výši. Ze státního rozpočtu lze totiž uhradit pouze výdaje v rozsahu nezbytně nutném pro organizačně technické zabezpečení voleb.
K písm. m) (distribuce hlasovacích lístků)
Z prostředků státního rozpočtu poskytnutých na úhradu volebních výdajů je možné hradit poštovné ve výši 8,18 Kč bez DPH na jednoho voliče. Tato částka vyplývá z dohody Ministerstva vnitra s držitelem poštovní licence (Česká pošta) a uplatní se i v případech, kdy bude distribuce hlasovacích lístků zajišťována jeho prostřednictvím. Dále je možné hradit výdaje na kompletaci a vkládání hlasovacích lístků do obálek nejvýše 1 Kč na jednoho voliče, což rovněž platí i v případě, že vkládání do obálek zajistí Česká pošta.
K písm. n) (drobné občerstvení v podobě nealkoholických nápojů či jídla, které svojí povahou nedosahuje intenzity hlavního jídla, a to pro členy okrskových volebních komisí v maximální výši 350 Kč včetně DPH na jednu okrskovou volební komisi za každý den konání voleb)
Zásadních změn doznala právní úprava v případě poskytování občerstvení. Dle směrnice měly ÚSC možnost hradit občerstvení pro členy OVK a dalším osobám podílejícím se na zabezpečení úkolů obcí a krajů spojených s volbami. Výdaje na občerstvení byly ve směrnici stanoveny ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce.
Lze konstatovat, že výše uvedená úprava dle směrnice činila značné komplikace, a to jak v rovině praktické, tak administrativní, resp. metodické. Důvodem bylo zejména to, že občerstvení mohlo být poskytnuto toliko osobám, jejichž úkoly vyžadovaly jejich neustálou přítomnost při plnění úkolů stanovených okrskovým volebním komisím, a to v době od vzniku členství v okrskové volební komisi do ukončení její činnosti. Vyúčtování dotace na volby v souvislosti s určením konkrétního počtu osob a dní, za které měly nárok na občerstvení, představovalo administrativně nejednoduchý úkol. Časté komplikace měly ÚSC rovněž v souvislosti s přijetím tzv. konsolidačního balíčku, v důsledku kterého se o daňově osvobozený příjem jednalo jen do výše 70 % horní hranice stravného, přičemž výdaje na občerstvení mohly být stanoveny ve výši dolní hranice stanovené sazby stravného podle zákoníku práce.
V této souvislosti je důležité upozornit na skutečnost, že prováděcí vyhláška Ministerstva vnitra k provedení zákona o správě voleb účinná od 1. 1. 2026 výrazným způsobem navýšila zvláštní odměny členů OVK. S ohledem na všechny výše uvedené důvody bylo rozhodnuto o změně u tohoto uznatelného výdaje, kdy se nově navrhuje jako občerstvení uznávat toliko výdaje ve výši 350 Kč včetně DPH na jednu okrskovou volební komisi za každý den konání voleb. Z administrativního úhlu pohledu se jedná se o dramatické snížení náročnosti. Nově navrhovaná forma poskytovaného občerstvení tak bude představovat skutečně toliko drobné občerstvení poskytované v podobě nealkoholických nápojů či jídla, které svojí povahou nedosahuje intenzity hlavního jídla ve smyslu § 163 odst. 2 ZP – tedy nedosahuje intenzity snídaně, oběda nebo večeře. Konzumace tohoto typu občerstvení ze strany členů OVK neslouží přímo k výkonu práce, ale je poskytováno z důvodu, aby mělo (nepřímý) pozitivní vliv na výkon jejich pracovních aktivit.
Jako příklad drobného občerstvení lze uvést chlebíčky, zákusky, koláče, wrapy, saláty, dále pak jogurty, mléko, ovoce v kuchyňce, müsli, atd.)
Pro srovnání, při posledních volbách do Evropského parlamentu (2024) činily výdaje všech obcí vykázaných na položkách 5169 (Nákup ostatních služeb) a 5175 (Pohoštění) celkově částku 48 770 841,37 Kč. Okrsků bylo 14 714. Při dvoudenních volbách by částka pohoštění činila v těchto volbách dle nové právní úpravy „pouze“ 10 299 800 Kč.
K písm. o) (zvláštní odměny za výkon funkce člena okrskové volební komise  včetně výdajů na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení z odměn členů okrskových volebních komisí, vyplývá-li taková povinnost ze zákona, a dále náhrady mezd, platů, služebního příjmu nebo odměny ve výši průměrného výdělku od uvolňujícího zaměstnavatele a paušální náhrady ušlého výdělku za dobu výkonu funkce člena okrskové volební komise)
Členství v okrskové volební komisi je jiným úkonem v obecném zájmu, za který členovi OVK náleží zvláštní odměna. Výši zvláštní odměny za výkon funkce a paušální náhrady ušlého výdělku za výkon funkce člena okrskové volební komise a způsob jejich úhrady a výplaty stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou (vyhláška o provedení zákona o správě voleb). Výdaje uplatněné v rozsahu uvedené vyhlášky Ministerstva vnitra se považují pro účely této vyhlášky za uznatelné výdaje. Odměnu, případně paušální náhradu ušlého výdělku, vyplatí členům okrskových volebních komisí do 30 dnů po ukončení činnosti okrskové volební komise obecní úřad. V případě, že se člen okrskové volební komise všech jednání komise nezúčastnil, obecní úřad celkovou výši odměny poměrně krátí, a to podle evidence o účasti na jednáních okrskové volební komise.
V této souvislosti lze opětovně připomenout, že do této skupiny výdajů patří i výdaje na zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení z odměn členů okrskových volebních komisí, vyplývá-li taková povinnost ze zákona. Dle aktuálně platných právních předpisů bude k datu nabytí účinnosti vyhlášky (1. 1. 2026) platit zákonná výjimka pro členy okrskových volebních komisí z povinnosti hradit jak zdravotní pojištění, tak pojistné na sociální zabezpečení. Navrhovaná úprava však pamatuje i na případ, kdy by došlo ke zrušení obou výjimek, a to převzetím slovního spojení „vyplývá-li taková povinnost ze zákona“.
K § 4
V rámci tohoto ustanovení jsou specifikovány zvláštní uznatelné výdaje. V daném případě se jedná o dvě skupiny výdajů. Do té první spadají výdaje na zajištění telefonního spojení do každé volební místnosti, hovorné na telefonní čísla určená obcí a výdaje na výpis uskutečněných hovorů příslušného operátora. Do druhé skupiny poté spadají výdaje související s povinností obce umožnit identifikaci voliče prostřednictvím digitálního stejnopisu občanského průkazu (eDoklady).
K písm. a) (zajištění telefonního spojení do každé volební místnosti, hovorné na telefonní čísla určená obcí a výdaje na výpis uskutečněných hovorů příslušného operátora):
Tato skupina výdajů byla převzata z původní směrnice, v rámci které byla upravena v ustanovení čl. I odst. 2 písm. l). Do návrhu vyhlášky byla převzata i textace, dle které není možné za účelem zajištění telefonního spojení hradit zakoupení mobilních telefonů a SIM karet. Tato skutečnost však samozřejmě nevylučuje, aby mobilní telefony zakoupené z příspěvku dle § 4 písm. b) byly využívány právě i pro účely zajištění telefonního spojení do každé volební místnosti.
K písm. b) (výdaje související s ověřením digitálního stejnopisu občanského průkazu):
Zákonem č. 1/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, byl zaveden Digitální stejnopis občanského průkazu (eDoklad). V souvislosti s uvedeným zákonem jsou od 1. ledna 2025 okrskové volební komise povinny ověřit totožnost nebo osobní údaje i prostřednictvím aplikace eDoklady.
Volební orgány tak musí být ode dne 1. ledna 2025 připraveny na možnost, že se volič ve volební místnosti, případně při hlasování mimo volební místnost do přenosné hlasovací schránky, bude chtít prokázat eDokladem. V této souvislosti a na základě požadavku Ministerstva vnitra je nutné, aby z příspěvku na výdaje nezbytně nutné pro organizačně technické zabezpečení voleb bylo možné hradit výdaje na zajištění zařízení pro ověření eDokladu a výdaje na zajištění internetového připojení a přenosu dat, bude-li to nezbytné k provozu aplikace eDoklady. Zařízení pro ověření eDokladu musí být zajištěno do každé volební místnosti, a rovněž pro případ hlasování mimo volební místnost do přenosné volební schránky.
Opětovně je na místě zdůraznit, že výdaje na organizačně technické zajištění voleb by měly být uplatňovány pouze v rozsahu nezbytně nutném. V této souvislosti je nutno zdůraznit, že ověření občanů v souvislosti s eDoklady bude možné učinit nejenom prostřednictvím mobilního telefonu, ale rovněž i prostřednictvím webové aplikace dostupné z PC či laptopu. Vedle této možnosti ověřování prostřednictvím PC či laptopu je potřeba uvést, že nikoliv každá okrsková volební komise bude současně potřebovat 2 mobilní telefony. Druhý mobilní telefon je potřeba toliko pro případ hlasování mimo volební místnost do přenosné volební schránky – při vhodné organizaci práce jistě není nutné, aby druhým mobilním telefonem disponovaly všechny okrskové volební komise najednou, když si telefon pro hlasování mimo volební místnost mohou mezi sebou půjčit např. okrskové volební komise umístěné ve stejné budově.
V souladu s výše uvedeným bude možné dle navrhované úpravy za uznatelné považovat níže uvedené výdaje, a to v následujícím rozsahu:
· zajištění internetového připojení a přenosu dat vlastními prostředky či prostřednictvím externího dodavatele, bude-li to nezbytné k provozu webové nebo mobilní aplikace pro ověření digitálního stejnopisu občanského průkazu, a není-li internetové připojení ve volební místnosti k dispozici;
· nákup datové SIM karty s tím, že z dotace bude možné proplatit maximálně 200 Kč včetně DPH na jeden volební okrsek za každé jednotlivé volby, nemůže-li obec zajistit přenos dat vlastními prostředky (např. prostřednictvím již existující wifi sítě) či prostřednictvím externího dodavatele;
· nákup nebo pronájem mobilního telefonu, bude-li to nezbytné k provozu mobilní aplikace pro ověření digitálního stejnopisu občanského průkazu a nemůže-li obec využít vlastní mobilní zařízení; a to v maximální výši 2 000 Kč včetně DPH na nákup mobilního telefonu pro jeden volební okrsek nejvýše jednou za 4 roky, nebo v maximální výši 250 Kč včetně DPH na nájem mobilního telefonu pro jeden volební okrsek za každé jednotlivé volby. 
Pokud se týká posledního ze zde zmíněných výdajů, je nutné vysvětlit, že v rámci konkrétní okrskové volební komise se obec může rozhodnout pouze pro jednu ze zde uvedených variant. Nákup mobilního telefonu proto bude bránit současnému uplatnění výdajů za pronájem mobilního telefonu v předmětném období výše zmíněných 4 let.
Rovněž je nezbytné upozornit, že v návrhu vyhlášky je výslovně stanoveno, že zakoupený mobilní telefon bude moci konkrétní obec používat celoročně i pro zajišťování svých ostatních agend v rámci veřejné správy. Bylo by totiž nehospodárné, pokud by se zakoupené telefony mohly využívat právě jen za účelem ověřování občanů v souvislosti s eDoklady.
V neposlední řadě je vhodné vysvětlit, že za „jedny volby“ se pro účely vyhlášky považují i dvoje souběžně konané volby – např. senátní volby a souběžně konané volby do krajských zastupitelstev.
V obecné rovině je však nutné doporučit, aby každá obec zajištovala ověřování občanů v souvislosti s eDoklady vždy primárně vlastními prostředky (vlastní telefony, PC, laptopy) a aby se k uplatňování výdajů v souvislosti s eDoklady uchylovala pouze tehdy, pokud zajištění vlastními prostředky skutečně není možné.
K § 5
V rámci tohoto ustanovení jsou specifikovány mimořádné uznatelné výdaje. Jedná se o výdaje, které byly do původní směrnice implementovány v reakci na pandemickou situaci vypuknuvší v roce 2020. Vzhledem k možným plošným epidemiím je třeba zajistit hygienické standardy ve vnitřních prostorách konání voleb (zvýšenou hygienu rukou a ochranu dýchacích cest), a to na základě mimořádného opatření vydaného orgánem ochrany veřejného zdraví.
Přestože navrhovaná úprava doznala jistého zjednodušení, stále platí, že k uplatnění těchto výdajů bude nezbytné, aby příslušný orgán ochrany veřejného zdraví vydal mimořádné opatření, kterým bude stanoveno použití příslušných ochranných prostředků.
K § 6 – 8 (Přechodná ustanovení, zrušovací ustanovení a účinnost)
Zákonem č. 89/2024 Sb., kterým se mění volební a některé další zákony v souvislosti s přijetím zákona o správě voleb, se zrušuje § 92 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, tj. zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky, kterou se stanoví bližší podmínky způsobu složení a vrácení kauce a složení a vrácení příspěvku na volební náklady v souvislosti s konáním voleb do Parlamentu České republiky. Toto ustanovení se vypouští bez náhrady, a to od 1. 1. 2026, kdy předmětná novela zákona nabyde účinnosti. Vzhledem k tomu se vyhláška č. 396/2003 Sb. a její novely prostřednictvím návrhu vyhlášky zrušují.
Kauce, na které se vztahovala právní úprava obsažená ve vyhlášce č. 396/2003 Sb., jsou nově nahrazeny poplatky za registraci kandidátní listiny v jednotlivých volebních zákonech, přičemž tyto poplatky jsou spravovány podle daňového řádu. Poplatky za registraci kandidátní listiny a jejich správa jsou stanoveny pro volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu v zákonu č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a pro volby do Evropského parlamentu v zákonu č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu. Pokud jde o účty, na které se poplatek platí, stanoví přímo volební zákony, že jsou vedeny u České národní banky. Podle § 56 odst. 1 písm. d) ve spojení s § 56 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, správce poplatku (tedy zde registrační úřad) na své úřední desce a na svých internetových stránkách určí a zveřejní čísla účtů, na které přijímá platby, a způsob označení úhrady na tyto účty podle jednotlivých poplatků, jejichž správa mu náleží. Skutečnost, že se od 1. 1. 2026 nebude postupovat podle zrušované vyhlášky č. 396/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů, není narušena ani navrhovaným přechodným ustanovením. Postup podle dosavadních právních předpisů a podle směrnice v případě voleb konaných před volbami 2026 do zastupitelstev obcí, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, a souběžně konané volby do Senátu se totiž navrhuje pouze ve vztahu k financování voleb, což je oblast, do které problematika zrušované vyhlášky č. 396/2003 Sb. nespadá.
Současně se navrhuje zrušení směrnice, neboť návrh vyhlášky tuto v plném rozsahu nahrazuje. 
Přestože se navrhuje datum nabytí účinnosti k 1. 1. 2026 (tedy ke stejnému datu, k jakému nabude účinnosti zákon o správě voleb), obsahuje návrh úpravy přechodné ustanovení, dle kterého se ustanovení této vyhlášky použijí poprvé v roce 2026 pro volby do zastupitelstev obcí, v nichž jsou členové zastupitelstev voleni na celé čtyřleté období, a souběžně konané volby do Senátu. Při financování voleb vyhlášených na dřívější termín se bude postupovat podle dosavadních právních předpisů a podle směrnice, a to ve znění účinném do dne nabytí účinnosti této vyhlášky.