Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDH6GLLXS najdete zde


                strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2025-0115-003-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2025-0115-003-TVO


Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení

I. Obecná část
1.   Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Předložený návrh nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení je nezbytný vzhledem ke změně zákonného zmocnění v § 11b zákona o Státním fondu podpory investic (dále také jen „zákon o SFPI“). Zákon č. …/2025 Sb. (senátní tisk č. 95) totiž stanoví, že postup pro výpočet nákladového nájemného má být nově stanoven nařízením vlády, nikoliv vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj. Věcně se pak de facto jedná o novelizaci vyhlášky č. 272/2024 Sb. (dále jen „vyhláška“), která má vyřešit některé výkladové problémy (konkrétně věc problematiky doby, na kterou se rozpočítávají provozní náklady a náklady celoživotního cyklu, a některé další dílčí nejasnosti, níže popsané ve zvláštní části důvodové zprávy).
Nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení bude prováděcím předpisem k § 11b zákona o SFPI. Nařízení vlády je třeba přijmout proto, aby bylo naplněno zmocnění v § 11b odst. 4 zákona o SFPI, podle kterého má nařízení vlády stanovit postup pro výpočet nákladového nájemného, což je legislativní zkratka pro nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem bytu. Toto nájemné pak (podle § 11b zákona o SFPI) může sloužit jako jeden z horních limitů při stanovení dostupného nájemného, což je nájemné, které bude v dostupném nájemním bytě nakonec nájemcům účtováno.
Smyslem navrhované právní úpravy je tedy stanovit postup pro výpočet nákladového nájemného, a to jak specifikací rozsahu a výše nákladů, které do výpočtu mohou vstoupit, tak specifikací samotného výpočtu. Navrhuje se, aby nařízení vlády nabylo účinnosti 1. ledna 2026, kdy nabude účinnosti výše zmíněná novela zákona o SFPI.
Postup pro výpočet nákladového nájemného je navržen tak, aby umožňoval vznik dostupného nájemního bydlení za podmínek, které umožňují investice do dostupného nájemního bydlení, ale zároveň zajištují, že nájemce neponese nadbytečné náklady. Z tohoto cíle vyplývají 2 principy, jež ovlivňují způsob výpočtu nákladového nájemného stanovený v tomto nařízení. Za prvé, nákladovými položkami vstupujícími do výpočtu nákladového nájemného jsou položky investičních nákladů do dostupných nájemních bytů v průběhu celého životního cyklu dané nemovité věci, nikoliv náklady účetní (pro více informací vizte odůvodnění § 2). Za druhé, rozsah nákladů započítávaných do nákladového nájemného neodpovídá vždy celé výši nákladů spojených s daným investičním projektem, ale pouze výši nákladů, které v daném investičním projektu souvisí s budoucím užíváním dostupných nájemních bytů (tj. např. pokud se v dané budově nacházejí i kanceláře, náklady na jejich výstavbu nebo pořízení nevstupují do výpočtu nákladového nájemného). Tyto principy je možné najít i v zahraničních obdobách nákladového nájemného (většinou pod anglickým názvem „cost-rent“).
2.   Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Předkládaný návrh nařízení respektuje rozsah a meze zákonného zmocnění stanoveného v § 11b odst. 4 zákona o SFPI ve znění zákona č. .../2025 Sb. (senátní tisk č. 95).
3.   Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Ke zhodnocení otázky pravidel Evropské unie o veřejné podpoře vizte bod 5 obecné části důvodové zprávy. Právní předpisy Evropské unie ostatní problematiku upravenou návrhem nařízení vlády nechávají plně v kompetenci členských států. Návrh nařízení vlády je tak plně slučitelný s právem Evropské unie.
4.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh nařízení vlády nemá žádný zásadní dopad na státní rozpočet, rozpočty územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob. Nicméně je možné, že upřesněním některých jednotlivostí tímto návrhem dojde ke zmenšení pravděpodobnosti chybovosti ve výpočtu nákladového nájemného, což může mít pozitivní dopad na rozpočty územních samosprávných celků a jimi zřízených nebo založených právnických osob [vizte závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA) k tomuto návrhu nařízení vlády; dále jen „zpráva RIA“].
5.   Zhodnocení, zda návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora
Návrh nařízení vlády se v širším kontextu vztahuje k právu veřejných podpor Evropské unie, a to v případě, že bude pro financování dostupného bydlení, v němž bude dostupné nájemné limitováno také nájemným nákladovým, využito veřejné podpory, jako tomu bylo např. u programů podpory SA.106249. Lze konstatovat, že návrh přímo neimplementuje právo Evropské unie, ale tvoří součást legislativního rámce, na jehož základě v budoucnu mohou fungovat programy veřejné podpory.
6.   Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh nemá dopady na práva a povinnosti fyzických osob.
Návrh nemá dopady na práva a povinnosti právnických osob. Případnou povinnost využívat institutu nákladového nájemného a vypočítávat ho podle tohoto nařízení mohou ale případně uložit např. podmínky programů veřejné podpory dostupného nájemního bydlení.
7.   Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh nemá negativní sociální dopady ani nemá žádné dopady na specifické skupiny obyvatel, na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením nebo národnostní menšiny.
Návrh nepředpokládá dopady na ochranu práv dětí.
Návrh nemá dopady na životní prostředí.
8.   Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh není v rozporu se zákazem diskriminace ani s principem rovnosti mužů a žen. Návrh do této oblasti nijak nezasahuje.
9.   Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh nezakládá nový sběr osobních údajů ani nevytváří nové způsoby zpracování osobních údajů.
10.   Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika byla zhodnocena v souladu s metodikou CIA – Corruption Impact Assessment.
Při zpracování návrhu byla vyhodnocena kritéria hodnotící její právní povahu z pohledu CIA:
‒   Přiměřenost: návrh byl vyhodnocen jako přiměřený; jedná se o prováděcí právní předpis k zákonu, který ukládá povinnost touto formou stanovit způsob výpočtu nákladového nájemného.
‒   Jednoznačnost: navrhovaná právní úprava neukládá právnickým ani fyzickým osobám žádná práva nebo povinnosti nad rámec zákona ani nestanovuje žádné procesní postupy nebo příležitosti k rozhodnutí. Při zpracování návrhu byl kladen důraz na jednoznačnost navrhované úpravy, mj. i pomocí dovysvětlení některých složitějších matematických postupů v této důvodové zprávě.
‒   Standardnost: toto kritérium bylo zohledněno při zpracování návrhu snahou o návaznost na existující legislativu ČR a postupy pro výpočet nákladového nájemného.
‒   Motivace ke korupci v regulované oblasti: návrh přímo neupravuje rozsah povinností dotčených osob. V oblasti stanovování nákladů na výstavbu lze předpokládat korupci jako systémový jev, a proto návrh odvozuje náklady vstupující do výpočtu nákladového nájemného v § 5 odst. 2 od vysoutěžených nákladů.
Návrh nemá vliv na rozhodování dotčených osob a orgánů a není tak v rozporu s kritérii rozhodování.
Návrh nemá vliv na dostupnost informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Návrh tak není v rozporu s požadavky na transparentnost.
Na základě výše uvedeného předkladatel dospěl k závěru, že navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních příležitostí.
11.   Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
12.   Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh nemá dopady na rodiny a plnění funkcí rodiny, na posílení integrity a stability rodiny a rodinné harmonie, na rovnováhu mezi prací a rodinou ani na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů. Návrh do těchto oblastí nezasahuje.
13.   Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava má dopad na územní samosprávu tím, že stanovuje způsob výpočtu nákladového nájemného, jehož výše představuje jeden ze dvou limitů nájemného v bytech poskytovaných v režimu dostupného nájemního bydlení ve smyslu § 11b zákona o SFPI. Navrhovaná právní úprava může mít také dopad na rozpočty územních samosprávných celků, vizte bod 4 výše. Navrhovaná právní úprava může mít pozitivní dopad na regionální rozvoj tím, že umožňuje investovat do dostupného nájemního bydlení i v regionech, kde často nájemní bydlení chybí.
14.   Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U navrhované úpravy nebyla zjištěna rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování, neboť návrh neupravuje poskytování žádné služby.

II. Zvláštní část
K § 1
Toto ustanovení vymezuje předmět nařízení vlády v souladu se zákonným zmocněním k jeho vydání obsaženým v § 11b odst. 4 zákona o SFPI, tj. stanovení výpočtu nákladového nájemného.
Nákladové nájemné slouží jako jeden ze dvou stropů dostupného nájemného podle § 11b odst. 1 písm. b) zákona o SFPI.
Pokud pronajímatel stanovuje určitou výši nájemného v dostupném nájemním bytě podle § 11b odst. 1 písm. b) zákona o SFPI, musí tato výše být
a) nižší než výše nákladového nájemného vypočítaného podle tohoto nařízení a zároveň
b) nižší než výše obvyklého nájemného obdobných bytů v daném místě podle cenové mapy nájemného vydané Ministerstvem financí.
Nákladové nájemné se podle zákona počítá v prvním roce provozu, ale z nákladů, které pokrývají celý životní cyklus dostupného nájemního bytu, a to včetně přípravy výstavby nebo pořízení.
K § 2
V tomto ustanovení, které vymezuje pojmy, byly oproti vyhlášce zavedeny dva nové pojmy. Jedná se konkrétně o pojmy doba udržitelnosti a doba životnosti. Tyto pojmy jsou nově zaváděny převážně proto, aby bylo zřejmé
i) na jakou dobu jsou odhadovány provozní náklady a ostatní náklady celoživotního cyklu podle § 8 a 9 tohoto nařízení,
ii) na jakou dobu jsou tyto odhady „celkových“ provozních nákladů a ostatních nákladů celoživotního cyklu v nákladovém nájemném rozpočítávány.
Vyhláška totiž tyto termíny jasně neodlišuje, čímž docházelo ke zmatení na straně uživatelů, kteří si nebyli vždy jisti, jak správně náklady podle § 8 a 9 vypočítat (více o tomto problému ve zprávě RIA kap. 1.2). Dodatečně pak pojem „doba udržitelnosti“ nahrazuje složitější konstrukci „doba splatnosti nejdelšího z cizích zdrojů, nejméně však 20 let“, která byla používána ve vyhlášce.
K definici doby životnosti je ještě vhodné podotknout, že její délku stanovuje pronajímatel sám, a to ve svém vlastním zájmu, aby tak nákladové nájemné pokrývalo jeho předpokládané náklady. Tato doba se značně liší napříč stavbami, ale předpokládá se, že se bude pohybovat v rozmezí 50-100 let (vizte např. studii Prof. Vochozky et al. (2021), podle které byla průměrná doba životnosti bytových domů v ČR 76 let, v letech 2000 až 2019). Předpokládá se, že případné riziko plynoucí z možného nadhodnocení ostatních nákladů celoživotního cyklu pronajímatelem bude ošetřeno kontrolou orgánů poskytujících veřejnou podporu dostupnému bydlení, jako je tomu např. aktuálně v případě programu Dostupné nájemní bydlení Státního fondu podpory investic.
Dalšími pojmy, které § 2 zavádí, jsou nákladové nájemné, dostupný nájemní byt, soubor jednotlivých dostupných nájemních bytů, budova s jednotlivými dostupnými nájemními byty a soubor budov s jednotlivými dostupnými nájemními byty.
V písmenu a) toto ustanovení definuje termín nákladové nájemné, a to v přímé návaznosti na § 11b odst. 1 písm. b) zákona o SFPI. Nákladovým nájemným se tedy rozumí nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu. Výstavbou jsou zde míněny jak nové stavby, tak stavební úpravy, změny dokončené stavby nebo změny stavby před dokončením. Náklady jsou míněny veškeré položky nákladů, ale také výdajů, které jsou spojené s výstavbou, pořízením nebo provozem dostupného nájemního bytu. Je jasné, že toto zobecnění použití termínu náklad může být pro některé uživatele zavádějící, ale bylo učiněno s ohledem na:
i) k dnešnímu datu zavedenou definici nákladů v platné legislativě, podle které je náklad termínem významově bližším využití nákladového nájemného podle zákona o SFPI, které uvádí, že nákladové nájemné se vypočítá jen jednou, a dále se jen indexuje – tj. daná položka (vzniklá v minulosti, nebo předpokládaná v budoucnosti) se promítá do výpočtu v momentu výpočtu, nikoliv v momentu jejího vzniku, jako je tomu u výdajů,
ii) konzistenci terminologie v rámci textu nařízení.
V písmeni b) je definován termín dostupný nájemný byt, a to jako obecný termín, pro všechny formy dostupného nájemného bydlení, kterými jsou myšleny:
- jednotlivý dostupný nájemní byt,
- soubor jednotlivých dostupných nájemních bytů,
- budova s jednotlivými dostupnými nájemními byty,
- soubor takových budov.
V písmenech c) a d) je definován soubor jednotlivých dostupných nájemních bytů, resp. soubor budov s jednotlivými dostupnými nájemními byty. Cílem je vymezit skupinu bytů nebo budov, které vznikají při „jedné investiční akci“ a souvisejí spolu účelově, časově a místně. Považujeme totiž za důležité, aby v rámci jednotlivých investičních akcí nevznikaly významné rozdíly ve výši nájemného, které by vznikly, pokud bychom nájemné počítali pro každý jednotlivý dostupný nájemní byt nebo budova s dostupnými nájemními byty zvlášť místo jejich souboru.
Soubor jednotlivých dostupných nájemních bytů definujeme jako více jednotlivých dostupných nájemních bytů, které mají stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení (tj. souvisejí účelově), jsou poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu (tj. souvisejí časově) a nacházejí se v jedné budově.
Soubor budov s jednotlivými dostupnými nájemními byty definujeme jako více budov s dostupnými nájemními byty, které rovněž mají stejného pronajímatele, vznikly za účelem poskytnutí dostupného nájemního bydlení, jsou poskytnuty k dostupnému nájemnímu bydlení ke stejnému datu, přičemž stojí na stejném pozemku nebo pozemcích, které mají vzájemně společné hranice, nebo pro ně byla podána jedna žádost o povolení záměru.
K § 3
V § 3 odst. 3 návrhu dochází oproti vyhlášce k dalšímu vyjasnění pojmu náklady a uvedení konkrétních příkladů. Místo toho, aby daný odstavec pouze konstatoval, že náklady podle § 3 odst. 1 ve slovech „plochy a příslušenství“ zahrnují i náklady na parkovací stání, jejich příslušenství a plochy obvykle spojené s užíváním těchto stání, a definoval, co je těmito termíny myšleno, tak daný odstavec také příkladmo uvádí, co se rozumí plochami a příslušenstvím obvykle spojenými s užíváním dostupného nájemního bytu.
Důležité je také vyzdvihnout fakt patrný z § 3 odst. 3 úvodní části ustanovení, tj. že náklady na plochy a příslušenství se vždy započítávají do nákladového nájemného v poměrné výši – tj. např. pokud se staví dům, jehož užitná podlahová plocha je z poloviny zaplněna soukromými na trhu prodanými vlastnickými byty, a jen z druhé poloviny dostupnými nájemními byty, tak se započítávají do nákladového nájemného jen náklady na balkony u bytů dostupných, ne na všechny balkony atp. Konkrétní postup rozdělení nákladů v rámci jednotlivých budov se smíšenými náklady zůstává, stejně jako ve vyhlášce, upraven v § 4 odst. 3, § 5 odst. 5 až 7 a § 6 odst. 3.
Následující část odůvodnění § 3 je převzata z odůvodnění § 3 vyhlášky, neboť byla ostatní ustanovení § 3 bez výrazných změn převzata z vyhlášky. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní potíže v jejich výkladu nebo aplikaci.
Náklady, ze kterých se vypočítá nákladové nájemné, je možné rozdělit na 2 druhy, a to náklady spojené s výstavbou nebo pořízením dostupného nájemního bytu a náklady spojené s provozem dostupného nájemního bytu.
Náklady spojené s výstavbou nebo pořízením podle § 3 odst. 1 písm. a) jsou dále rozděleny na náklady na přípravu výstavby nebo pořízení, upravené v § 4, a náklady na výstavbu nebo pořízení, upravené v § 5 až 7. K uvedenému dělení na fázi přípravy a fázi realizace došlo z důvodu přehlednosti. Náklady spojené s provozem podle § 3 odst. 1 písm. b) se dále dělí na náklady na provoz, upravené v § 8, a ostatní náklady celoživotního cyklu, upravené v § 9.
Náklady se uvažují včetně daně z přidané hodnoty. Zvolená kategorizace nákladů postihuje celý životní cyklus budovy od přípravné fáze přes realizaci, provoz až po modernizaci a dlouhodobé (investiční) opravy a údržbu. Díky zahrnutí ostatních nákladů celoživotního cyklu bude možné financovat z nákladového nájemného provoz dostupných nájemních bytů dlouhodobě udržitelně.
Oba tyto druhy nákladů (náklady spojené s výstavbou nebo pořízením a náklady spojené s provozem) se stanovují v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů v souladu s § 11b odst. 2 zákona. Tato skutečnost ale neznamená, že tyto druhy nákladů odrážejí pouze náklady v prvním roce provozu – naopak tyto náklady odrážejí dlouhodobější procesy, které nutně neprobíhají v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů (samotná výstavba, budoucí opravy apod.) a které se mohou měnit v čase (rostoucí náklady spojené s provozem s ohledem na stáří budovy). Tento fakt je respektován a mj. proto je do nákladového nájemného zahrnuta hodnota v minulosti pořízených nemovitých věcí a výše nákladů na provoz podle § 8.
K § 4
Ustanovení § 4 odst. 2 uvádí, že náklady podle odstavce 1 se určí podle výše ceny obsažené ve smlouvě nebo objednávce. Dále pak uvádí, jak se postupuje v případě, že náklady podle odstavce 1 vznikají svépomocí. Nově však odstavec upravuje tuto specifikaci ve větách druhé a třetí pro případ nákladů svépomocí, aby bylo jasné, jak má pronajímatel postupovat, pokud např. jen část nákladů podle odstavce 1 vznikne z činností svépomocí, popř. pokud tyto náklady vzniknou nepřímo použitím vlastního movitého majetku. Ustanovení odstavce 2 věty druhé ujasňuje, že pokud byly některé z činností, z nichž vznikají některé/všechny náklady podle odstavce 1, pronajímatelem provedeny svépomocí, vypočítají se náklady na tyto konkrétní činnosti jako součet mzdových nákladů pronajímatele, z čehož by mělo být zřejmé, že náklady na ostatní činnosti podle odstavce 1, které nevznikají z činností svépomocí, pokud se takové vyskytnou, se vypočítají podle odstavce 2 věty první, tj. podle smlouvy nebo objednávky. Ustanovení odstavce 2 věty třetí ujasňuje, že náklady na vlastní věci movité se do nákladů nezahrnují, s výjimkou těch věcí, které mohou být oceněny podle věty první. Toto je ustanoveno ze dvou důvodů: a) není běžné a ani předpokládané, aby obce, popř. jiní pronajímatelé dostupného bydlení, stavěli byty za použití vlastních materiálů, které by vycházely přímo z jejich činností (např. vlastní dřevo) a to tak, že by obec k dodávce těchto materiálů nemohla obstarat smlouvu ani objednávku (např. od své dceřiné společnosti) b) v zájmu jednoduchosti právního předpisu bylo učiněno rozhodnutí, aby detaily ocenění použití vlastních nástrojů, nebo jiných vlastních věcí movitých v případě výstavby svépomocí, nebyly v nákladovém nájemném uplatnitelné, vzhledem k tomu, že je velmi nepravděpodobné, že by takováto úprava kdy byla využita.
Následující část odůvodnění § 4 byla převzata z odůvodnění § 4 vyhlášky, neboť byla ostatní ustanovení § 4 beze změn převzata z vyhlášky. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní potíže v jejich výkladu nebo aplikaci.
Ustanovení odstavce 1 určuje náklady na přípravu výstavby nebo pořízení dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady stanoveny (bez ohledu na způsob, jakým jsou tyto náklady financovány).
Mezi náklady vynaložené na projektovou přípravu podle odstavce 1 patří zejména
▶   náklady na projektový management, tj. řízení projektu
▶   náklady na inženýrskou činnost pro zajištění všech potřebných podkladů pro vydání příslušných rozhodnutí pro umístění, povolení/rámcové povolení stavby pro dostupné nájemní bydlení včetně staveb bezprostředně s hlavní stavbou pro dostupné nájemní bydlení souvisejících
▶   ​náklady na projektovou přípravu:
▷   koncepční příprava projektu
▷   odborné studie a rozbory
‒   EIA, hluková studie, rozptylová studie, dopravní studie, materiálová studie, studie likvidace odpadů atd.
▷   pozemková příprava
‒   přípravná činnost pro odkupy pozemků, znalecké posudky, průzkumy, podklady
▷   zajištění průzkumů a podkladů pro stavbu
‒   fotodokumentace, pasportizace, archeologický průzkum a další odborné průzkumy, zaměření, geodetické a mapové podklady, podklady k technické a dopravní infrastruktuře včetně realizace případných potřebných průzkumů, ekologické audity, průzkumné práce, hydrologický průzkum, geologický průzkum apod. bezprostředně související s projektovanou budovou nebo její rekonstrukcí
▷   průzkumné práce pro posouzení stavu budovy
‒   historický průzkum, statické posouzení a další podklady související s přípravou projektu
▷   pořízení architektonické studie, projektové dokumentace a podkladů pro povolení stavby
‒   realizace architektonické soutěže podle pravidel České komory architektů (náklady na porotu a odměny pro umístěné projekty)
‒   projektové dokumentace (pasport stavby; projektová dokumentace ve všech fázích projektu, dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro vydání společného povolení podle stavebního zákona; projektová dokumentace a dokumentace pro povolení záměru ve všech fázích projektu podle stavebního zákona; dokumentace pro odstranění stavby)
‒   dokumentace pro výběr zhotovitele
‒   dokumentace pro provádění stavby včetně návrhu stavby pro dostupné nájemní bydlení a bezprostředně související dopravní a technickou infrastrukturu atd.
‒   průkaz energetické náročnosti budovy
▷   studie stavebně technologického řešení
‒   projektová studie stavebně technologického řešení
‒   plán údržby a oprav stavby
▷   expertní a právní služby související s přípravou projektu, zadáváním veřejných zakázek, projednáním povolení stavby nebo záměru atd.
Mezi náklady vynaložené na ekonomické studie podle odstavce 1 patří např. ekonomická studie proveditelnosti projektu.
Mezi náklady vynaložené na finanční studie podle odstavce 1 patří např. studie finanční proveditelnosti projektu.
Odstavec 3 určuje způsob, jakým se upraví náklady vypočítané podle odstavců 1 a 2 v případě, že součástí záměru nebo předmětu pořízení kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním jsou i jiné plochy. Lze uvést příklad:
Staví se budova s jednotlivými dostupnými nájemními byty o celkové podlahové ploše 1 200 m2, jehož součástí je 200 m2 podlahové plochy komerčních prostor. Podlahová plocha všech jednotlivých dostupných nájemních bytů činí 700 m2. Zbylé plochy jsou plochy společných prostor a činí 300 m2. Celkové náklady na projektovou přípravu, ekonomické a finanční studie jsou 6,5 mil. Kč. Náklady vynaložené na přípravu výstavby nebo pořízení (X) se tedy vypočítají následovně:
(Vzorec s vyplněnými hodnotami a jednotlivé fáze výpočtu nebylo možné v odůvodnění § 4 uvést kvůli technické nedostatečnosti elektronického systému tvorby právních předpisů.)
Po dosazení všech hodnot do vzorce vyjde X = 5,06 mil. Kč.
K § 5
Jedná se o úpravu, která byla beze změn převzata z vyhlášky č. 272/2024, jelikož nebyly zjištěny žádné zásadní výkladové ani aplikační potíže. Výjimku představují úpravy k nákladům svépomocí v § 5 odst. 2 větách třetí a čtvrté, kde došlo k upřesnění v souladu s upřesněním nákladů svépomocí v § 4.
Odstavec 1 písm. a) stanoví, že náklady na výstavbu dostupných nájemních bytů tvoří všechny náklady na výstavbu dostupného nájemního bytu, včetně jeho příslušenství a ploch, které jsou s jeho užíváním obvykle spojené, včetně případných nákladů na bourací práce, pokud jsou pro výstavbu nezbytné. Příslušenství a plochy obvykle spojené s užíváním dostupného nájemního bytu a určené nájemní smlouvou k trvalému užívání společně s bytem jsou zejména:
- vnitřní prostory (sklepy, skladovací prostory a další prostory),
- venkovní prostory (balkon, terasa, předzahrádka a další prostory).
Náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch se započítávají způsobem popsaným v § 7.
Odstavec 1 dále stanoví, že mezi náklady na výstavbu patří rovněž
▶   náklady na napojení infrastruktury, tj. veřejná dopravní infrastruktura a technická infrastruktura (zejména vodovod, kanalizace, přípojka elektřiny, rozvod plynu, soustava centrálního zásobování teplem, připojení do sítě pro poskytnutí služby přístupu k internetu atd.),
▶   rozpočtová rezerva,
▶   další náklady spojené s výstavbou, kterými jsou:
▷   náklady na řízení projektu
▷   náklady na inženýrskou činnost v průběhu stavby a pro zajištění uvedení stavby do provozu/kolaudaci
▷   náklady na projektovou přípravu, které neproběhly před výstavbou, tj. zejména
‒   zajištění průzkumů a podkladů v průběhu stavby (fotodokumentace, pasportizace, archeologický průzkum a další odborné průzkumy, zaměření, geodetické a mapové podklady, podklady k technické a dopravní infrastruktuře včetně realizace případných potřebných průzkumů, ekologické audity, průzkumné práce, hydrologický průzkum, geologický průzkum apod. bezprostředně související s realizovanou budovou nebo její rekonstrukcí)
‒   průzkumné práce pro posouzení stavu budovy (historický průzkum, statické posouzení a další podklady související s realizací)
‒   změnové prováděcí dokumentace podle stavu skutečně zjištěného v průběhu stavby
‒   podklady pro uvedení stavby do provozu – dokumentace pro povolení stavby s vyznačením odchylek (původně dokumentace skutečného provedení) včetně zhotovení modelu BIM, revize, geodetické podklady, zkoušky, prohlášení o shodě, vyhodnocení zkušebního provozu a další potřebné podklady
‒   plán údržby a oprav stavby
‒   expertní a právní služby související s realizací projektu, zadáváním veřejných zakázek atd.
‒   odborné vedení provádění stavby
‒   dozor projektanta (technický dozor stavebníka),
▶   náklady na pořízení pozemku pro výstavbu nových staveb pro dostupné nájemní bydlení nebo budov, které budou rekonstruované pro dostupné nájemní bydlení, nebo pozemku s budovou, které budou rekonstruované pro dostupné nájemní bydlení, a to jak v případě, kdy byly tyto nemovité věci pořízeny bezprostředně před výstavbou, tak v případě že se jedná o pronajímatelovy vlastní nemovité věci, tj. nemovité věci pořízené před delší dobou nebo původně za jiným účelem,
▶   finanční náklady, které nejsou součástí cizích zdrojů definovaných v § 10 odst. 3, tj. např. náklady na rezervaci kapitálu přímo předcházející uzavření úvěrové smlouvy,
▶   náklady na pořízení movité věci pronajímatele použité k výstavbě dostupného nájemního bytu, např. náklad na pořízení stavebních materiálů, které pronajímatel vlastnil před zahájením výstavby. Náklady na pořízení jiných movitých věcí (tj. těch, které byly pořízeny během výstavby, resp. přímo za jejím účelem) jsou součástí nákladů podle odstavce 1 písm. a).
Odstavec 2 stanoví, že se náklady na výstavbu podle odstavce 1 písm. a) a b) určí podle cen položkového rozpočtu obsaženého ve smlouvě uzavřené s dodavatelem stavby dostupného nájemního bytu. Odstavec 2 dále uvádí, že hodnota nákladů podle odstavce 1 písm. d) a g) je rovna ceně obsažené ve smlouvě nebo objednávce.
Výjimkou je případ provedení daných prací pronajímatelem svépomocí, kdy se náklady na činnosti podle odstavce 1 písm. a), b) a d), které byly provedeny svépomocí, vypočítají jako součet mzdových nákladů pronajímatele, a to konkrétně násobkem počtu hodin věnovaných daným aktivitám ve výkazech práce nebo v pracovních smlouvách jeho zaměstnanců a průměrného mzdového nákladu na hodinu práce dané aktivity. Náklady podle odstavce 1 písm. a), b) a d), jež vznikly z činností, které nebyly provedeny svépomocí, se vypočítají podle § 5 odst. 2 věty druhé, tj. podle ceny obsažené ve smlouvě nebo objednávce. Cenu vlastních movitých věcí, která není známa z žádné smlouvy nebo objednávky, nelze započítat do nákladů na výstavbu. Pro více informací vizte první odstavec odůvodnění k § 4.
Odstavec 3 ujasňuje způsob, jakým se započítá do nákladů na výstavbu rozpočtová rezerva, pokud nebyla součástí položkového rozpočtu, podle kterého se určují náklady v písmenech a) a b), jak je tomu zvykem. Maximální výše rozpočtové rezervy je určena jako 10 % ze součtu nákladů na výstavbu dostupného nájemního bytu [odstavec 1 písm. a)] a nákladů na potřebnou infrastrukturu k napojení na páteřní infrastrukturu [odstavec 1 písm. b)]. Míra 10 % vychází z konzultací se soukromou rozpočtářskou společností, podle níž se vícenáklady stavby ve vztahu k rozpočtu pohybují v průměru mezi 3 % a 8 %, a z konzultací s experty Ministerstva financí.
Odstavec 4 definuje způsob, kterým se stanoví hodnota nemovitých věcí podle odstavce 1 písm. e). Hodnotu nemovité věci je třeba započítat do nákladů na výstavbu maximálně ve výši nižší z ceny obsažené ve smlouvě (často se bude jednat o kupní smlouvu, ale může se jednat i o jinou smlouvu, např. dědickou) nebo ceny obvyklé stanovené podle zákona o oceňování majetku. Cena obvyklá může být stanovena k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení podle rozhodnutí pronajímatele. Pokud není cena obsažená ve smlouvě známa, smlouva je starší 8 let, nebo nabývacím titulem nebyla smlouva (např. se jedná o dědictví získané na základě závěti), použije se cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou stanovit, stanoví se tržní hodnota podle téhož zákona; toto pravidlo platí pro všechny výše uvedené případy, tedy i pro porovnání ceny obsažené ve smlouvě s cenou obvyklou. Odstavec 4 upravuje další detaily týkající se ocenění, včetně toho, že ocenění musí být provedeno pouze znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo osobou s oprávněním pro oceňování majetku podle živnostenského zákona. Předmětem ocenění jsou vždy jen samotné nemovité věci použité za účelem vzniku dostupných nájemních bytů, jejich příslušenství a ploch obvykle spojených s jejich užíváním, a to v takovém stavu, v jakém se nacházejí v době ocenění, nikoliv např. náklady na jejich budoucí opravy atp. (takové náklady se započítávají do nákladového nájemného odděleně).
Odstavec 5 uvádí, že lze do výpočtu nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) zahrnout jen náklady, které přímo souvisejí s dostupnými nájemními byty.
Odstavec 6 určuje konkrétní postup pro výpočet nákladů podle odstavce 1 písm. a) a b) v případech existence tzv. smíšených nákladů, kdy v rámci výstavby budovy s dostupnými nájemními byty, jejich souboru nebo souboru dostupných nájemních bytů vznikají kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i plochy s jiným účelem. V případě, že není náklady možné rozlišit podle položek v rozpočtu [postup upravený v písmenu a)], použije se postup popsaný v písmenu b), tj. postupuje se obdobně jako v případě popsaném v odůvodnění k § 4 odst. 3.
Odstavec 7 obdobně určuje postup pro výpočet nákladů podle odstavce 1 písm. c) až g), jsou-li součástí budovy s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru budov s dostupnými nájemními byty i jiné plochy než určené pro dostupné nájemní bydlení. Podobně jako se v příkladě v odůvodnění k § 4 odst. 3 násobí náklady vynaložené na projektovou přípravu, ekonomické a finanční studie podílem podlahových ploch všech jednotlivých dostupných nájemních bytů, včetně jejich příslušenství anebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním, s výjimkou společných prostor, k celkové ploše budovy bez společných prostor, znásobí se i zde např. náklady na pořízení movité věci použité pro výstavbu dostupného nájemního bytu podílem uvedených ploch.
K § 6
Jedná se o úpravu, která byla beze změn převzata z vyhlášky č. 272/2024, jelikož nebyly zjištěny žádné zásadní výkladové ani aplikační potíže.
Ustanovení § 6 v případě pořízení určuje náklady spojené s pořízením dostupných nájemních bytů a způsob, jakým mají být tyto náklady vypočítány.
Odstavec 1 stanoví, že náklady na pořízení jsou tvořeny náklady na pořízení dostupného nájemního bytu, včetně pozemků, příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním. Součástí nákladů na pořízení jsou i další náklady spojené s pořízením, kterými jsou převážně administrativní náklady.
Mezi tyto administrativní náklady patří např.
– náklady související s převodem vlastnictví, včetně poplatků, úschovou apod.,
– náklady na věcná břemena.
Odstavec 2 stanoví, že se náklady na pořízení podle odstavce 1 písm. a) určí jako nižší z ceny obsažené ve smlouvě (často se bude jednat o kupní smlouvu, ale může se jednat i o jinou smlouvu, např. dědickou) nebo ceny obvyklé stanovené podle zákona o oceňování majetku. Cena obvyklá může být stanovena k libovolnému dni v období 4 let před prvním poskytnutím bytu pro dostupné nájemní bydlení podle rozhodnutí pronajímatele. Pokud není cena obsažená ve smlouvě známa, smlouva je starší 8 let, nebo nabývacím titulem nebyla smlouva (např. se jedná o dědictví získané na základě závěti), použije se cena obvyklá podle zákona o oceňování majetku. Pokud nelze cenu obvyklou stanovit, stanoví se tržní hodnota podle téhož zákona; toto pravidlo platí pro všechny výše uvedené případy, tedy i pro porovnání ceny obsažené ve smlouvě s cenou obvyklou. Odstavec 2 upravuje další detaily týkající se ocenění, včetně toho, že ocenění musí být provedeno pouze znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo osobou s oprávněním pro oceňování majetku podle živnostenského zákona. Předmětem ocenění jsou vždy jen samotné nemovité věci, použité za účelem vzniku dostupných nájemních bytů a příslušenství a ploch spojených s jejich užíváním, a to v takovém stavu, v jakém se nacházejí v době ocenění, nikoliv např. náklady na jejich budoucí opravy atp. (takové náklady se započítávají do nákladového nájemného odděleně).
Odstavec 3 určuje postup pro výpočet nákladů na pořízení v případech existence tzv. smíšených nákladů, kdy součástí pořizované budovy s dostupnými nájemními byty, souboru dostupných nájemních bytů nebo souboru budov s dostupnými nájemními byty jsou kromě jednotlivých dostupných nájemních bytů a jejich příslušenství nebo ploch obvykle spojených s jejich užíváním i plochy s jiným účelem. Odstavec 3 určuje pravidlo pro výpočet nákladů na pořízení v takových případech obdobně jako v § 5.
K § 7
Jedná se o úpravu, která byla bez věcných změn převzata z vyhlášky č. 272/2024, jelikož nebyly zjištěny žádné zásadní výkladové ani aplikační potíže.
Toto ustanovení upravuje způsob, jakým se započítají náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle spojených ploch do výpočtu nákladového nájemného, resp. způsob, jakým vstupují do nákladů podle § 5 a 6.
Náklady na výstavbu nebo pořízení parkovacích stání, jejich příslušenství a s nimi obvykle souvisejících ploch tvoří v případě výstavby i pořízení vždy jen náklady na počet parkovacích stání minimálně vyžadovaných v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází (tj. vyhláškou o požadavcích na výstavbu, nebo regulací v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází). Např. pokud tedy územní nebo regulační plán, popř. městské stavební předpisy, stanoví v daném místě nižší požadavky na počet parkovacích stání, než které stanoví vyhláška o požadavcích na výstavbu, rozhodující budou parkovací minima stanovená územním nebo regulačním plánem, nebo městskými stavebními předpisy. V případě pořízení to znamená, že předmětem ocenění nebude celá budova s dostupnými nájemními byty se všemi parkovacími stáními, ale daná budova s parkovacími stáními, které minimálně vyžaduje v místě platná regulace, a bez parkovacích stání nad rámec příslušné vyhlášky nebo regulace v místě, kde se dostupný nájemní byt nachází.
K § 8
Návrh nařízení uvádí následující změny oproti vyhlášce č. 272/2024:
i. konkretizuje se, že se vždy jedná o předpokládané výše nákladů, které pronajímateli vzniknou v budoucnu, jelikož nedostatečná specifikace tohoto faktu byla pro uživatele matoucí, protože vyplývá ze zákona (který specifikuje, že se nákladové nájemné vypočítá, stejně jako dostupné nájemné, jen jednou a pak se dále jen indexuje ve formě indexace dostupného nájemného) a nikoliv z jeho zde upravovaného podzákonného právního předpisu,
ii. konkretizuje náklady podle odstavce 1 písm. a) a c), pro větší srozumitelnost textu,
iii. konkretizuje se fakt, že se provozní náklady počítají za dobu udržitelnosti, a ne dobu životnosti, jelikož tato skutečnost nebyla z vyhlášky uživatelům patrná (více vizte odůvodnění k § 2 a RIA kap. 1.2). Např. tedy pokud je doba udržitelnosti dostupného nájemního bytu 20 let, do nákladového nájemného budou započítány náklady na provoz v takové výši, aby je bylo možné výběrem nákladového nájemného v době udržitelnosti budovy pokrýt (tj. do doby udržitelnosti budou poměrně rozloženy náklady na provoz v době udržitelnosti).
Následující část odůvodnění § 8 je bez větších změn převzata z odůvodnění vyhlášky, jelikož byly ostatní části § 8 převzaty z vyhlášky. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní potíže v jejich výkladu nebo aplikaci.
Odstavec 1 určuje, že do výpočtu nákladového nájemného se započítávají náklady na provoz.
Těmito náklady se rozumí zejména náklady účelně vynaložené na
a) správu nemovité věci, tzn. např. technicko-administrativní správa, inženýrská a znalecká činnost, ekonomická správa, zpracování a příprava rozúčtování včetně odečtů, administrativní náklady atd.,
b) pojištění nemovité věci,
c) zákonem stanovenou revizi zařízení (např. technických systémů a budov – podle jiných právních předpisů nebo příslušných platných norem ČSN),
d) daň z nemovitých věcí,
e) opravy a údržbu, jejichž potřeba vzniká běžným užíváním objektu nebo jeho venkovního prostoru, tzn. např. běžné opravy, údržba zeleně, chodníků, odpadové hospodářství, deratizace atd.,
a to v poměrné výši po dobu udržitelnosti dostupného nájemního bytu.
Odstavec 3 stanoví, že náklady, které podle právních předpisů hradí nájemce, se do nákladů podle odstavce 1 nezapočítávají. Náklady, jež platí nájemce, jsou vymezeny např. nařízením vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, atd.
Odstavec 4 stanoví, že náklady na správu nemovité věci podle odstavce 1 písm. a) obsahují i náklady na právní, realitní nebo znaleckou činnost.
K § 9
Ustanovení § 9 definuje ostatní náklady celoživotního cyklu a způsob, jakým se propisují tyto náklady do nákladového nájemného. Tyto náklady vznikají v důsledku potřeby průběžně obnovovat a vyměňovat jednotlivé stavební části a vybavení objektu v době jejich životnosti.
Nově ustanovení konkretizuje, že:
i. se jedná o předpokládané budoucí náklady účelně vynaložené na opravy a údržbu technologií a stavebních prvků nemovité věci za dobu její životnosti {kromě nákladů na provoz [písmeno a)] a na technické zhodnocení věci [písmeno b)]}, jelikož nedostatečná specifikace tohoto faktu byla pro uživatele matoucí, protože vyplývá ze zákona (který specifikuje, že se nákladové nájemné vypočítá, stejně jako dostupné nájemné, jen jednou a pak se dále jen indexuje ve formě indexace dostupného nájemného) a nikoliv z jeho zde upravovaného podzákonného právního předpisu,
ii. se ostatní náklady celoživotního cyklu počítají za dobu životnosti, a ne dobu udržitelnosti (na rozdíl od nákladů na provoz), jelikož tato skutečnost nebyla z vyhlášky uživatelům patrná (pro více informací vizte odůvodnění k § 2 a RIA kap. 1.2). Např. tedy pokud je předpokládána životnost budovy na 70 let, do nákladového nájemného budou započítány náklady v takové výši, aby je bylo možné výběrem nákladového nájemného v době životnosti budovy pokrýt (tj. ostatní náklady celoživotního cyklu předpokládané za dobu životnosti budovy budou poměrně rozloženy do doby životnosti budovy, nikoliv do doby udržitelnosti).
K § 10
Následující odůvodnění je převzato z odůvodnění vyhlášky, jelikož byla i právní úprava vyhlášky převzata do návrhu nařízení vlády. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní výkladové ani aplikační potíže (kromě vysvětlení úpravy k výpočtovým koeficientům v odstavci 2 úvodní části ustanovení, která byla do těla textu přidána, a nově i využití termínu „doba udržitelnosti“).
Ustanovení se týká samotného výpočtu nákladového nájemného s výjimkou případu partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Odstavec 1 stanoví, že nákladové nájemné se počítá zvlášť pro každý jednotlivý dostupný nájemní byt (např. i v rámci jedné budovy s dostupnými nájemními byty), a to konkrétně na 1 m2 podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu na 1 měsíc, a to podle přílohy č. 1. Tento odstavec nepoužívá pojem příslušenství a plochy obvykle spojené s užíváním dostupného nájemního bytu jako na jiných místech v normativním textu, neboť je záměrem, aby se náklady rozpočítávaly jen na plochu samotného jednotlivého dostupného nájemního bytu, a to bez jeho příslušenství a ploch, které se ním obvykle souvisejí, jak je uvedeno v textu odůvodnění k § 5. Tyto plochy jsou stále součástí ploch, jejichž náklady se do výše nákladového nájemného promítají, ale na jejich plochu se nákladové nájemné nerozpočítává. Při výpočtu podlahové plochy jednotlivého dostupného nájemního bytu se použije definice podlahové plochy uvedená ve stavebním zákoně, nikoliv např. často používaná hrubá podlahová nebo čistá podlahová plocha podle norem facility managementu.
Odstavec 2 stanoví, že nákladové nájemné se vypočítává z nákladů na provoz, ostatních nákladů celoživotního cyklu a ze započitatelných nákladů výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu, a to poté, co se od nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením podle § 3 písm. a) odečte dotace. Nově také odstavec uvádí, že se při výpočtu využijí koeficienty malého bytu a obsazenosti bytů, které nebyly v rámci vyhlášky v těle normativního textu zmíněny (byly uvedeny pouze v příloze č. 1).
Odstavce 3 a 4 vysvětlují, od čeho jsou odvozeny a jak se vypočítají započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu, kterými jsou náklady, které vyplývají z financování nákladů na výstavbu nebo pořízení dostupného nájemního bytu [určených v § 3 písm. a)].
Podle odstavce 3 se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu odvozují od cizích a vlastních zdrojů použitých na financování nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením podle § 3 písm. a), ale také finančních nákladů, které souvisejí s poskytnutím cizích zdrojů pronajímateli. Vlastními zdroji se rozumí jak vlastní finanční zdroje, tak movité nebo nemovité věci použité na výstavbu dostupného nájemního bytu. Cizími zdroji mohou být úvěr, ale i jiné formy financování, jako např. zápůjčka nebo tzv. ekvitní financování, kdy pronajímatel získá finanční prostředky na výstavbu dostupných nájemních bytů výměnou za vlastnický podíl.
Podle odstavce 4 se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu rovnají součtu měsíční anuitní splátky cizích zdrojů a poměrně rozložených zdrojů vlastních.
V případě financování výstavby nebo pořízení dostupného nájemního bytu vlastními zdroji (tj. vlastními finančními prostředky nebo vložením vlastních movitých nebo nemovitých věcí) má tedy pronajímatel možnost získat tyto prostředky zpět v rámci nákladového nájemného ve výši jejich nominální hodnoty dělené počtem měsíců v letech odpovídajícím době udržitelnosti. V případě financování pouze vlastními zdroji pronajímatel poměrně rozloží vlastní zdroje do doby udržitelnosti.
Odstavec 5 vysvětluje, co se rozumí měsíční splátkou poskytnutých cizích zdrojů. Tento odstavec stanoví, že měsíčními splátkami cizích zdrojů podle odstavce 4 písm. b) se rozumí měsíční anuitní splátky těchto zdrojů, a vysvětluje, jakým způsobem se tyto splátky vypočítají. V případě financování prostřednictvím úvěrů je měsíční anuitní splátkou cizích zdrojů měsíční splátka jistiny daných úvěrů, bankovních poplatků a k nim připočítaného úroku. Výpočet využívá úrokové sazby úvěrů stanovené pro daný úvěr nebo úvěry k prvnímu dni splácení těchto úvěrů. Pokud na základě úvěrové smlouvy došlo nebo má dojít k platbě poplatků věřiteli nebo kapitalizaci úroků (tj. jejich přičtení k jistině úvěru) v případě odkladu úvěru, připočtou se tyto poplatky nebo kapitalizované úroky k hodnotě úvěru, z níž se počítá měsíční anuitní splátka.
V případě platby úroků před samotnou splátkou cizích zdrojů se může postupovat následovně. Pokud je nutno hradit úroky, které nejsou součástí splátek daného úvěru, před samotným splácením úvěru, tak se tyto úroky připočítají k celkové výši nákladů na výstavbu, ze kterých se pak podle jejich promítnutí přes financování do započitatelných nákladů výstavby počítá výše nákladového nájemného. Pokud jsou spláceny úroky před řádnou splátkou cizího zdroje, tak se tyto úroky – podle nastavené úvěrové smlouvy – buď
i. tzv. kapitalizují, tj. přičítají se k výši jistiny cizího zdroje, ze kterého se vypočítává nákladové nájemné, nebo
ii. jsou spláceny před samotnou řádnou splátkou cizího zdroje, čímž spadají do § 5 odst. 1 písm. f) a jejich splátka je pak nutně financována vlastními nebo jinými cizími zdroji, které jsou použity k financování nákladů na výstavbu podle § 5.
Výpočet dále využívá doby udržitelnosti, která je [podle § 2 písm. e)] nejméně 20 let, aby nedošlo k nepřiměřenému navyšování nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě směrem k úrovni tržního nájemného. V případě odkladu splátek před zahájením provozu dostupných nájemních bytů se dané období zkrátí o dobu odkladu, ne však pod 20 let. V případě odkladu splátek po zahájení provozu dostupných nájemních bytů se dané období nemění. Období splatnosti v délce nejméně 20 let odpovídá typické minimální délce úvěrů poskytovaných veřejným subjektům nebo subjektům poskytujícím dostupné nájemní bydlení v zahraničí (např. Rakousko, Německo, Dánsko).
V případě jiných forem financování z cizích zdrojů než je úvěr se postupuje obdobně jako u úvěru, ale místo jistiny se použije hodnota daného cizího zdroje, popř. k němu smluvně vázaných poplatků, a úrok je roven úroku spojenému s využitím daných cizích zdrojů. Tedy např. u zápůjčky se postupuje stejně jako u úvěru, v případě ekvitního financování jako u úvěru nebo zápůjčky s nulovým úrokem.
Pokud je úrok úvěru nebo jiného cizího zdroje roven nule, pak se měsíční anuitní splátka vypočítá jako hodnota cizích zdrojů včetně k nim náležících poplatků (např. u úvěru tedy jistina úvěrů + poplatky k úvěru) dělená počtem měsíců v letech odpovídajícím době udržitelnosti.
K § 11
Následující odůvodnění je bez věcných změn převzato z odůvodnění vyhlášky, jelikož i právní úprava je převzata z vyhlášky. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní výkladové ani aplikační potíže.
Ustanovení se týká samotného výpočtu nákladového nájemného v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru.
Dostupné nájemní bydlení podle § 11b odst. 2 zákona může být pořízeno dvěma formami: 1) přímou realizací, kdy investorem, správcem i pronajímatelem dostupných nájemních bytů je stát, územní samosprávný celek nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba (dále jen „veřejný sektor“) nebo další osoby, které poskytují dostupné nájemní bydlení na základě rozšíření okruhu osob podle § 11e písm. a) zákona, nebo 2) partnerstvím veřejného a soukromého sektoru (dále jen „PPP“), resp. veřejného sektoru s právnickou osobou soukromého práva (dále jen „soukromý partner“). Toto nařízení stanovuje pro každou z těchto forem jiný způsob výpočtu nákladového nájemného, a to z důvodu odlišného určení výše nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupných nájemních bytů. Zatímco v rámci formy přímé realizace vychází výše těchto nákladů z projektu, za jehož přípravu a konečnou podobu je odpovědný sám veřejný sektor (přičemž součástí nákladů není roční výnos soukromého partnera), v rámci formy PPP vychází výše těchto nákladů z výsledků výběrového řízení na soukromého partnera a jejich součástí je požadovaný roční výnos soukromého partnera.
V případě partnerství veřejného a soukromého sektoru může být dostupné nájemní bydlení pořízené, provozované a pronajímané na základě různých modelů PPP. Ty se liší především tím, který sektor (zda veřejný nebo soukromý) dostupné nájemní byty pořizuje (výstavbou nebo pořízením), financuje, vlastní, spravuje a pronajímá. Výpočet nákladového nájemného pro PPP projekty stanovený v tomto ustanovení se vztahuje pouze na takové modely PPP, v rámci kterých dostupné nájemní bydlení na základě smluvního ujednání s veřejným sektorem pořizuje, resp. dodává stavbu, financuje a spravuje soukromý partner, ale vlastní a pronajímá jej veřejný sektor.
Pro všechny ostatní modely PPP platí buď § 11b odst. 1 zákona (omezení nákladovým nájemným a tedy ani toto nařízení se na ně nevztahují), protože dostupné nájemní byty pronajímá soukromý partner, nebo § 11b odst. 2 zákona (a omezení nákladovým nájemným a tedy i toto nařízení se na ně vztahují), ale protože v dané formě PPP dostupné nájemní byty po dokončení nejen vlastní a pronajímá, ale i spravuje veřejný sektor, jedná se o přímou realizaci a výše nákladového nájemného se vypočítá podle přílohy č. 2 k tomuto nařízení.
K § 12
Navrhuje se, aby nařízení nabylo účinnosti dnem 1. ledna 2026, kdy má nabýt účinnosti zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení. Tento změnový zákon totiž obsahuje i úpravu zmocnění v zákoně o SFPI, kdy se napříště má vydávat ke stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného nařízení vlády, nikoliv vyhláška.
K označení přílohy č. 1 příloha č. 1
Návrh nařízení uvádí následující změny oproti vyhlášce:
i. Zavádí vzorec pro výpočet nákladů na provoz a ostatních nákladů celoživotního cyklu, vč. definice termínů doby udržitelnosti a doby životnosti, které jsou pro výpočet těchto nákladů klíčové, v souladu s úpravami v normativním textu nařízení (tj. v § 2, 8 a 9).
ii. Upravuje se „nmax“ na „nDU“ v souladu s faktem, že tato doba se nově nazývá dobou udržitelnosti (vizte odůvodnění k § 2).
iii. Konkretizuje, že podlahová plocha, na kterou se rozpočítávají započitatelné, provozní a ostatní náklady celoživotního cyklu (PP) je podlahovou plochou všech jednotlivých dostupných nájemních bytů, které se v dostupném nájemním bytě (tj. v dané budově) nachází, nikoliv celá plocha dostupného nájemního bytu, tj. nikoliv plocha všech jednotlivých dostupných nájemních bytů vč. společných prostor (původně byla tato specifikace jen v textu odůvodnění, s tím, že v normativním textu bylo uvedeno, že se jedná o podlahovou plochu dostupného nájemního bytu, což se ukázalo být výrazně zavádějící).
Následující část odůvodnění přílohy č. 1 je beze změn převzata z odůvodnění vyhlášky, jelikož i právní úprava vyhlášky byla převzata. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní potíže v jejím výkladu nebo aplikaci (kromě změny v názvosloví a výpočtu provozních nákladů a ostatních nákladů celoživotního cyklu popsaných výše).
Příloha obsahuje matematický popis výpočtu nákladového nájemného v prvním roce provozu dostupných nájemních bytů s výjimkou případu partnerství veřejného a soukromého sektoru, kterému je věnována příloha č. 2.
První vzorec vyjadřuje, že nákladové nájemné je násobkem dvou koeficientů a součtu započitatelných nákladů rozpočítaných na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu na 1 měsíc a hodnoty nákladů na provoz a ostatních nákladů celoživotního cyklu rozpočítaných na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu na 1 měsíc, přičemž podlahovou plochou dostupného nájemního bytu se rozumí podlahová plocha dostupného nájemního bytu bez jeho příslušenství a ploch obvykle spojených s jeho užíváním podle § 13 písm. n) stavebního zákona. Nově se ve vzorci jen oddělily provozní náklady od nákladů celoživotního cyklu, jelikož byly zavedeny také dva vzorce (vzorce třetí a čtvrtý), které vyjasňují, že
i) v případě nákladů na provoz musí pronajímatel kvalifikovaně odhadnout náklady, které předpokládá, že vynaloží v době udržitelnosti budovy, a následně je rozložit do této doby (než budou využity v prvním vzorci),
ii) v případě ostatních nákladů celoživotního cyklu musí pronajímatel kvalifikovaně odhadnout náklady, které předpokládá, že vynaloží v době životnosti budovy, a následně je rozložit do této doby (než budou využity v prvním vzorci).
První koeficient je koeficient obsazenosti bytů. Tím je při výpočtu zohledněno také riziko možné neobsazenosti bytů, které bylo zvoleno ve výši 5 % na základě rešerše existující praxe v ČR i v zahraničí. Nákladové nájemné je tedy upraveno směrem nahoru, aby reflektovalo toto riziko neobsazenosti. Druhým koeficientem je koeficient malého bytu, který upravuje nákladové nájemné nahoru pro byty, jejichž podlahová plocha je menší nebo rovna 52 m2, a to proto, aby byla zohledněna relativně vyšší nákladovost výstavby a provozu takových bytů. Jeho výše vychází z konzultace se soukromou správcovskou firmou, která spravuje nemovité věci napříč ČR a modelací Ministerstva financí.
Druhý vzorec pak popisuje matematicky znění § 10 odst. 4, a to, že započitatelné náklady výstavby nebo pořízení jsou rovny součtu poměrně rozložených vlastních zdrojů a měsíčních anuitních splátek cizích zdrojů.
Dále je zahrnut vzorec pro případ, kdy je úroková sazba rovna nule.
Ilustrativní výpočet:
Výstavbou vzniká soubor budov s dostupnými nájemními byty s 5 000 m2 podlahových ploch dostupných nájemních bytů s náklady spojenými s výstavbou nebo pořízením dostupného nájemního bytu [podle § 3 písm. a)] v celkové hodnotě 300 mil. Kč., z toho hodnota v minulosti pořízeného pronajímatelem vlastněného pozemku tvoří 20 mil. Kč. Pronajímatel na výstavbu získá dotaci v hodnotě 75 mil. Kč a zbytek financuje částečně 30 mil. Kč z vlastních finančních zdrojů (VZ = 20 + 30 = 50 mil. Kč), které pronajímatel chce plně započíst do započitatelných nákladů výstavby nebo pořízení, částečně úvěrem v hodnotě 125 mil. Kč (CZ1 = 125 mil. Kč) na 30 let (nDU = 30) s úrokovou sazbou r1 = 2 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 38,35 mil. Kč, a částečně úvěrem v hodnotě 50 mil. Kč (CZ2 = 50 mil. Kč) na 20 let (n2 = 20) a s úrokovou sazbou r2 = 4,5 %, ze kterého vzniká celkový úrok v hodnotě cca 25,9 mil. Kč. Splátky obou úvěrů byly odloženy o 2 roky, tudíž doba udržitelnosti je nDU = n1 = 30 - 2 = 28 let, n2 = 20 let (n2 není 18, jelikož minimální délka pro výpočet je 20 let podle § 10 odst. 5). Pak je výpočet následující:
1. Odhadnou se náklady na provoz a ostatní náklady celoživotního cyklu v budově s dostupnými nájemními byty, který se staví, rozpočítané na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu (bez jeho příslušenství a ploch obvykle souvisejících s jeho užíváním, tj. na plochu všech jednotlivých dostupných nájemních bytů) a 1 měsíc doby udržitelnosti dostupného nájemního bytu, např. s pomocí Regionálního centra MMR. Pro ilustraci jsou rovny 19,8 Kč na m2. Pokud pronajímatel nemá znalost o předpokládaných pravidelných provozních nákladech během doby udržitelnosti dostupného nájemního bytu, tak je může vypočítat na základě odhadu celkových nákladů na provoz za dobu udržitelnosti v dnešních cenách, dělených počtem let udržitelnosti, popř. počtem let udržitelnosti ponížených o poníženou o dobu odkladu splátek před zahájením provozu dostupných nájemních bytů, pokud byl takový odklad poskytnut.
2. Odhadnou se ostatní náklady celoživotního cyklu v budově s dostupnými nájemními byty, který se staví, rozpočítané na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu (bez jeho příslušenství a ploch obvykle souvisejících s jeho užíváním, tj. na plochu všech jednotlivých dostupných nájemních bytů) a 1 měsíc doby udržitelnosti dostupného nájemního bytu, např. s pomocí Regionálního centra MMR. Pro ilustraci jsou rovny 30 Kč na m2. Pokud pronajímatel nemá znalost o ostatních předpokládaných pravidelných nákladech celoživotního cyklu během doby životnosti budovy, tak je může vypočítat na základě odhadu celkových nákladů na provoz za dobu životnosti v dnešních cenách, dělených počtem let životnosti, popř. počtem let životnosti ponížených o poníženou o dobu odkladu splátek před zahájením provozu dostupných nájemních bytů, pokud byl takový odklad poskytnut.
3. Vypočítají se započitatelné náklady výstavby nebo pořízení. Po dosazení všech hodnot do vzorce vyjde ZNy1 = 10 331 039,50 Kč. (Vzorec s vyplněnými hodnotami a jednotlivé fáze výpočtu nebylo možné v odůvodnění přílohy č. 1 uvést kvůli technické nedostatečnosti elektronického systému tvorby právních předpisů.)
4. Sečtou se náklady na provoz a ostatní náklady celoživotního cyklu se započitatelnými náklady výstavby nebo pořízení rozpočítanými na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu (bez jeho příslušenství a ploch obvykle souvisejících s jeho užíváním) a tento součet se vynásobí koeficientem obsazenosti bytů. Po dosazení všech hodnot do vzorce vyjde NNy1m2v = 231,2 Kč/měsíc * KMBv. (Vzorec s vyplněnými hodnotami a jednotlivé fáze výpočtu nebylo možné v odůvodnění přílohy č. 1 uvést kvůli technické nedostatečnosti elektronického systému tvorby právních předpisů.)
5. Výsledek se vynásobí koeficientem malého bytu podle podlahové plochy konkrétního jednotlivého dostupného nájemního bytu (pokud je podlahová plocha menší nebo rovna 52 m2, koeficient je roven 1,06, v případě podlahové plochy větší než 52 m2 je koeficient roven 1).
Např. v bytě o rozloze 70 m2 se měsíční nákladové nájemné vypočítá jako 70*1*231 Kč/m2 a bude činit 16 170 Kč. V bytě o velikosti 40 m2 bude měsíční nákladové nájemné 40*1,06*231 Kč/m2 neboli 9 794 Kč.
Hodnoty v příkladu jsou pouze ilustrativní. Zaokrouhlení výše čísel ve výpočtu je pouze z důvodů jednodušší ilustrace. Při reálném výpočtu se čísla během výpočtu nezaokrouhlují s výjimkou konečného výsledku , který se zaokrouhluje na celá čísla.
K označení přílohy č. 2 příloha č. 2
Odůvodnění přílohy č. 2 je převzato z odůvodnění vyhlášky, jelikož i právní úprava byla převzata z vyhlášky. Nebyly totiž zjištěny žádné zásadní potíže v jejím výkladu nebo aplikaci (pouze došlo k přeformulování definice podlahové plochy PP ve výpočtu).
Výpočet nákladového nájemného u projektů realizovaných formou PPP je založený na výši platby za dostupnost. Tu hradí veřejný sektor soukromému partnerovi výměnou za smluvní závazek, že soukromý partner pořídí, financuje a po určenou dobu spravuje dostupné nájemní bydlení pro potřeby veřejného sektoru. Platba za dostupnost je v podstatě splátkou nákladů na zajištění a financování výstavby nebo pořízení nemovité věci určené pro dostupné nájemní bydlení a platbou za zajištění její správy. Výše platby za dostupnost je stanovena na základě výběrového řízení na soukromého partnera.
Platba za dostupnost obsahuje všechny náklady rozhodné pro výpočet nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě a smluvený roční výnos soukromého partnera.
Kromě platby za dostupnost výpočet nákladového nájemného počítá s
1. koeficientem obsazenosti bytů obdobně k výpočtu v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
2. koeficientem malého bytu obdobně k výpočtu v příloze č. 1 k tomuto nařízení,
3. jinými náklady pronajímatele, tj. náklady, které pronajímatel nese v souvislosti s administrací projektu PPP, ale které nejsou spojeny s běžným chodem veřejného subjektu, jako např. právní služby spojené s administrací PPP projektu, kde si pronajímatel (veřejný subjekt) objedná externí právní služby pro administraci projektu PPP,
4. dotací poskytnutou pronajímateli v souvislosti se vznikem dostupného nájemního bytu, pokud byla poskytnuta,
5. součtem všech podlahových ploch jednotlivých dostupných nájemních bytů, stanovených podle stavebního zákona.
Nákladové nájemné se zaokrouhlí na celá čísla.