Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDH6GLLXS najdete zde
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo pro místní rozvoj
Předpokládaný termín nabytí účinnosti:
01. 01. 2026
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu nařízení vlády
Cílem navrhovaného nařízení vlády je definovat způsob výpočtu nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě, tj. věcný a matematický vztah mezi náklady, které poskytovateli vznikají při investici do dostupného nájemního bydlení a výsledným nájmem v daných bytech, vč. definice rozsahu těchto nákladů v případech, kdy není a priori jasný (např. při výstavbě objektu se smíšeným využitím apod.).
Postup pro výpočet nákladového nájemného je aktuálně stanoven vyhláškou č. 272/2024 Sb., o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení, vydanou Ministerstvem pro místní rozvoj (dále jen „vyhláška“) na základě zmocnění v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic (dále jen „zákon“). Na základě změny zákonného zmocnění dochází k nutnosti nahradit vyhlášku nařízením vlády. Při této příležitosti se na základě dosavadních zkušeností navrhuje upravit některé dílčí aspekty výčtu nákladů a samotného výpočtu.
Návrh nařízení vlády oproti vyhlášce řeší i další dílčí aplikační a výkladové problémy dnešního právního stavu, které mohou mít dopady na výši dostupného nájemného, finanční udržitelnost projektů a administrativní náročnost výpočtu nákladového nájemného.
3. Agregované dopady návrhu nařízení vlády
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO
Část poskytovatelů dostupného nájemního bydlení budou obce. Konkrétní výše vypočteného nákladového nájemného tak má dopad na jejich rozpočty, pakliže bude dostupné nájemné v daných projektech stropováno nájemným nákladovým (vizte novou úpravu § 11b zákona, která dává poskytovateli podpory, popř. pronajímateli možnost volby v tomto ohledu). Nájemné představuje hlavní příjem, který může pokrýt náklady poskytovatele, a jeho výše má vliv na finanční udržitelnost projektů dostupného nájemního bydlení. Doporučená varianta je snahou o kompromis mezi lepší dostupností nájemného pro nájemce a lepší finanční udržitelností a cashflow projektu pro poskytovatele.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: NE
Návrh nebude mít dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: ANO
Část poskytovatelů dostupného nájemního bydlení mohou být i soukromé subjekty. Konkrétní výše vypočteného nákladového nájemného tak má dopad na jejich hospodaření, pakliže bude dostupné nájemné v daných projektech stropováno nájemným nákladovým (vizte novou úpravu § 11b zákona, která dává poskytovateli podpory, popř. pronajímateli možnost volby v tomto ohledu). Nájemné představuje hlavní příjem, který může pokrýt náklady poskytovatele, a jeho výše má vliv na finanční udržitelnost projektů dostupného nájemního bydlení. Doporučená varianta je snahou o kompromis mezi lepší dostupností nájemného pro nájemce a lepší finanční udržitelností a cashflow projektu pro poskytovatele.
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: ANO
Je možné, že dojde k vytvoření drobných nákladů spojených s administrací výpočtu nájemného v případě, že budou obce nebo kraje poskytovat dostupné nájemní bydlení. Tyto náklady ale přirozeně vyplývají z aktivit spojených s provozem rezidenčních nemovitostí a doporučená varianta nařízení vlády pomocí zjednodušení a upřesnění oproti současné vyhlášce tyto náklady snižuje.
3.5 Sociální dopady: ANO
Konkrétní výše vypočteného nákladového nájemného má dopady na nájemné placené nájemci v projektech dostupného nájemního bydlení, pakliže bude dostupné nájemné v daných projektech stropováno nájemným nákladovým (vizte novou úpravu § 11b zákona, která dává poskytovateli podpory, popř. pronajímateli možnost volby v tomto ohledu). Mezi nájemci budou domácnosti v cílových skupinách definovaných v § 11c zákona. Doporučená varianta nařízení vlády je snahou o kompromis mezi lepší dostupností nájemného pro nájemce a dostatečnou finanční udržitelností a cashflow projektu pro poskytovatele.
3.6 Dopady na rodiny: ANO
Mezi nájemci v cílových skupinách mohou být také rodiny a konkrétní výše vypočteného nákladového nájemného tak má vliv na výdaje těchto domácností na bydlení, pakliže bude dostupné nájemné v daných projektech stropováno nájemným nákladovým (vizte novou úpravu § 11b zákona, která dává poskytovateli podpory, popř. pronajímateli možnost volby v tomto ohledu).
3.7 Dopady na spotřebitele: NE
Návrh nebude mít dopady na spotřebitele.
3.8 Dopady na životní prostředí: NE
Návrh nabude mít dopady na životní prostředí.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: NE
Návrh nebude mít dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: NE
Návrh nebude mít dopady na výkon státní statistické služby.
3.11 Korupční rizika: ANO
Bylo provedeno zhodnocení korupčních rizik v souladu s metodikou CIA. Při zpracování návrhu nařízení vlády byla vzata v potaz kritéria hodnotící jeho právní povahu z pohledu CIA a byla vynaložena snaha o jednoznačnost a standardnost navrhované právní úpravy, mj. popisem jak matematického, tak věcného vztahu mezi náklady a výsledným nájemným, a to včetně modelového příkladu výpočtu. Byla také vynaložena snaha o přiměřenost při definici rozsahu nákladů spojených s výstavbou, které do výstavby vstupují, aby se přihlédlo k možnosti korupčního jednání ve výstavbě. Možným rizikem je záměrné zvyšování nákladů ze strany poskytovatelů nad míru nezbytnou pro poskytování dostupného nájemního bydlení.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: NE
Návrh nebude mít dopady na bezpečnost nebo ochranu státu.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení
1.2. Definice problému
Předložený návrh nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení (dále jen „nařízení“) je nezbytný vzhledem ke změně zákonného zmocnění v § 11b odst. 4 zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic, ve znění zákona č. …/2025 Sb. (senátní tisk č. 95) (dále jen „zákon o SFPI“), podle kterého má být postup pro výpočet nákladového nájemného nově určen nařízením vlády, a nikoliv vyhláškou Ministerstva pro místní rozvoj. Věcně se jedná o de-facto novelizaci vyhlášky č. 272/2024 Sb. o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení (dále také „vyhláška o nákladovém nájemném“ nebo „vyhláška“). Cílem této novelizace je vyřešit některé výkladové a aplikační problémy související s možným dopadem dnešní právní úpravy na výši dostupného nájemného, finanční udržitelnost projektů a administrativní náročnost výpočtu nákladového nájemného. V období od listopadu 2024 do dubna 2025 byly proto na společných jednáních Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva financí identifikovány následující problémy k řešení:
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a Cenové mapě Ministerstva financí, vydané na základě vyhlášky č. 456/2024 Sb., o cenových mapách nájemného, a dopad tohoto nesouladu na finanční udržitelnost některých projektů
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, která v případě nesprávné interpretace textu vyhlášky o nákladovém nájemném uměle zvyšuje nákladové nájemné
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
iv. Komplexita výpočtu nákladového nájemného
Ad i.
Vyhláška o nákladovém nájemném definuje dvě kategorie velikosti bytů (s podlahovou plochou větší než 52 m2 a rovnou nebo menší než 52 m2). U menších bytů je nákladové nájemné navýšeno o 6 %, aby byla reflektována relativně vyšší nákladovost výstavby a provozu malých bytů, která se zpravidla také odráží v tržním nájemném[footnoteRef:2], se kterým je nákladové nájemné vždy při stanovení dostupného nájemného nutné porovnávat. Cenová mapa Ministerstva financí, která by měla sloužit jako hlavní nástroj pro stanovení tržního nájemného, nicméně definuje na základě vyhlášky č. 456/2024 Sb., o cenových mapách nájemného, rovnou čtyři kategorie, a to nikoli na základě podlahové plochy bytu, ale dle dispozice, konkrétně: [2: Pojem „tržní nájemné“ v právním řádu není – v souladu s tím i § 11b zákona užívá dva z relevantních termínů, a to srovnatelné nájemné obvyklé v daném místě nebo obvyklé nájemného obdobných bytů v daném místě vyhlášeného Ministerstvem financí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kde druhý z termínů se váže k nájemnému určenému Cenovou mapou Ministerstva financí. Pro zjednodušení je napříč textem, není-li nutné se odkazovat na jeden z těchto dvou termínů, používá termín tržní nájemné.]
„a) 1. velikostní kategorie odpovídající dispozici nájemního bytu 1+kk a 1+1,
b) 2. velikostní kategorie odpovídající dispozici nájemního bytu 2+kk a 2+1,
c) 3. velikostní kategorie odpovídající dispozici nájemního bytu 3+kk a 3+1 a
d) 4. velikostní kategorie odpovídající dispozici nájemního bytu 4+kk, 4+1 a více.“[footnoteRef:3]. [3: Vizte vyhlášku č. 456/2024 Sb., o cenových mapách nájemného.]
Tento nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a Cenové mapě Ministerstva financí, má dvojí dopad. Zaprvé se jedná o problém nesrozumitelnosti pro uživatele (tj. pronajímatele dostupných nájemních bytů), kteří musí každý byt zařadit do kategorie z obou právních předpisů. Zadruhé tento nesoulad (a obecněji nepřizpůsobivost nákladového nájemného různým cenovým hladinám bytů o různých velikostních kategoriích na volném trhu) může mít negativní dopad na cashflow pronajímatele daných bytů, jejichž nákladové nájemné se pohybuje blízko tržní hladiny, nebo naopak může vytvářet „nepřiměřený zisk“.
Např. v projektu, kde je 10 bytů 3+kk a 5 bytů 1+kk, kde je tržní cena bytů 1+kk a 1+1 dle Cenové mapy Ministerstva financí 300 Kč/m2/měsíc a cena bytů 3+kk a 3+1 250 Kč/m2/měsíc a nákladové nájemné se pohybuje v základu na úrovni 270 Kč/m2/měsíc (s dodatečnou možnou přirážkou za malý byt ve výši až 18 Kč/m2/měsíc), pak přichází investor k ztrátě 200 Kč/m2/měsíc pronájmem bytů 3+kk, kterou může saturovat díky dnes platnému koeficientu pouze do míry 90 Kč/m2/měsíc v malých bytech. Dopady a řešení tohoto problému jsou dále rozebrány v kapitole 2-5.
Ad ii.
Druhým identifikovaným problémem je nejasnost vyhlášky o nákladovém nájemném v jejím popisu rozpočtu nákladů na provoz a ostatních nákladů celoživotního cyklu do období, na které se počítá nákladové nájemné. Ani v jednom z relevantních ustanovení normativního textu vyhlášky – v § 8 a 9 vyhlášky, které definují dané náklady, v § 10, který popisuje výpočet nákladového nájemného, ani v přílohách č. 1 a 2, které popisují vzorec, který se pro výpočet definuje – není jednoznačně uvedeno, na jak dlouhé období se náklady podle § 8 a 9 rozpočítávají. Nejpřesnějším popisem je popis v bodě 1.b. přílohy č. 1 vyhlášky, který stanoví:
„1. Nákladové nájemné v prvním roce provozu jednotlivého dostupného nájemního bytu se vypočítá jako součin koeficientu obsazenosti bytů, koeficientu malého bytu a součtu
a. započitatelných nákladů na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu a 1 měsíc a
b. hodnoty nákladů na provoz a ostatních nákladů celoživotního cyklu na 1 m2 podlahové plochy dostupného nájemního bytu a 1 měsíc.“.
Vyhláška pouze implicitně předpokládá, že pronajímatel stanoví náklady na provoz úměrné době, do které se podle § 10 rozpočítávají tzv. započitatelné náklady, tj. době splatnosti nejdelšího z úvěrů, min. 20 let, označované níže v příloze č. 1 jako „nmax“ (resp. vyhláška předpokládá, že pronajímatel má informaci o běžných provozních nákladech a nákladech celoživotního cyklu na m2 na měsíc) a ostatní náklady celoživotního cyklu úměrné době životního cyklu dané budovy. Stanovení předpokládané délky životnosti budovy pak vyhláška předpokládá, že stanoví pronajímatel dle svého nejlepšího vědomí. Tyto tři předpoklady nicméně nejsou explicitně stanoveny.
I v případě explicitního stanovení těchto předpokladů stále není jasné, za jak dlouhou dobu jsou budoucí předpokládané náklady celoživotního cyklu sčítány před tím, než jsou rozpočteny (pakliže není známa „běžná“ výše těchto nákladů na m2 na měsíc, a je nezbytné si tuto výši nejdříve odvodit součtem celkových budoucích nákladů a jejich následným rozpočtením). V případě všech těchto nejasností se tak nabízí více možností, jak by mohl uživatel zahrnout ostatní náklady celoživotního cyklu do nákladového nájemného, např.:
A. Zohlednění nákladů celoživotního cyklu na např. 70 let/ dobu celého životního cyklu nemovitosti a rozpočítání na např. 30 let/dobu, po kterou jsou spláceny nejdelší z cizích zdrojů
B. Zohlednění nákladů celoživotního cyklu pouze z doby např. 30 let/doby, po kterou jsou spláceny nejdelší z cizích zdrojů a rozpočítání těchto nákladů na tuto dobu
C. Zohlednění nákladů celoživotního cyklu na např. 70 let/ dobu celého životního cyklu nemovitosti a rozpočítání na tuto dobu
Vyhláška implicitně předpokládá způsob C, neboť identifikuje existenci „ostatních nákladů celoživotního cyklu“ v § 9. Zároveň ale také, opět implicitně, předpokládá, že tyto měsíční náklady bude pronajímatel vybírat v rámci nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě pouze po dobu, po kterou je tento byt udržován v režimu dostupnosti, tj. po dobu jeho udržitelnosti (20-30 let), a to proto, že všechny existující nebo připravované programy veřejné podpory dostupného nájemního bydlení vyžadují, aby byl režim dostupnosti zachován pouze po dobu splácení poskytnutého zvýhodněného úvěru, v horizontu 20-30 let. Vyhláška tedy předpokládá, že pronajímatel vybere poměrnou část nákladů celoživotního cyklu v době „dostupnosti“ a část těchto nákladů poté. Nicméně jak bylo výše uvedeno, toto vyhláška jednoznačně nestanoví a v praxi její výklad působí potíže. Výběr různého způsobu výpočtu provozních nákladů ale může mít zásadní dopad na výši nákladového nájemného. Analýza dopadů a návrh řešení tohoto problému jsou tedy dále rozebrány v kapitole 2-5.
Ad iii.
Problémem návazným na problém č. ii) je problém stanovení délky minimální doby, do které mají být rozpočteny náklady, které vstupují do nákladového nájemného (dále jen „doby udržitelnosti“[footnoteRef:4]). Podle § 10 odst. 4 a 5 vyhlášky je dobou udržitelnosti pro „započitatelné náklady“ (tj. cizí a vlastní zdroje vynaložené na vznik dostupného nájemního bytu) doba splácení nejdelšího z poskytnutých cizích zdrojů, minimálně však 20 let (pro náklady na provoz a náklady celoživotního cyklu není doba jasně stanovena, vizte problém č. ii.). [4: Pozn.: ve vyhlášce tento termín definován není]
Tato vazba na náklady financování a dobu jejich splatnosti je v zahraniční běžná, i když v různých formátech, a v závislosti na konkrétní formě veřejné podpory. V Rakousku, Dánsku i Finsku, kde modely nákladového nájemného mají dlouholetou tradici, je splátka úvěrů poskytnutých pronajímateli hlavní složkou nákladového nájemného, s tím že výše splátky je upravována v závislosti na veřejné podpoře.[footnoteRef:5] Např. v Dánsku je pak výše splátky přímo limitována, jako 2,8 % z celkových ročních nákladů výstavby nebo pořízení, ale s tím, že stát poskytuje de facto dotaci nájemcům na případné náklady nad rámec těchto 2,8 procent, které si vybere po splacení úvěrů bance, od nájemců v letech po splatnosti úvěru (dostupný byt je dostupný „navždy)“. V Rakousku je naopak v rámci nákladového nájemného splátka úvěrů přímo promítnuta do nákladového nájemného ve své plné výši – po jejich splacení ale zůstávají dostupné byty v systému dostupného nájemního bydlení a nájemné se sníží.[footnoteRef:6] [5: Vizte např. Housing Europe (2024), Unlocking potential: A Comparative Analysis of Approved Housing
Body Models in the European Union.] [6: Vizte např. Koessl Gerald, 2022, The system of limited-profit housing in Austria:
cost-rents, revolving funds, and economic impacts, CIRECT WP No. 2022/04]
V případě České republiky byl místo limitace výše splátek kombinované s průběžnou dotací, nebo místo změny nákladového nájemného po jeho doplacení výpočet nákladového nájemného nastaven tak, aby odpovídal existujícím a připravovaným formám financování dostupného bydlení u nás, a to primárně s ohledem na jeho relativní „krátkodobost“, tj. fakt, že po doplacení veřejné podpory dostává pronajímatel v programech dostupného nájemního bydlení v ČR s majetkem volně nakládat, s tím, že dostupnost nájemného je zajištěna dvojím limitem v rámci zákona o SFPI (nižší než nákladové i tržní) a výše zmíněnou minimální dobou udržitelnosti, stanovenou na 20 let.
Nicméně jak může být již z uvedeného patrné, volba konkrétního minima může mít dopad jak na nájemce (riziko nedostupného nájmu), tak na pronajímatele. V případě pronajímatele je nutné zohlednit jak jeho profitabilitu během doby udržitelnosti (riziko negativního cashflow projektu), tak v období po ní, a to obzvláště v kontextu, kdy po splacení úvěru vychází nemovitost ze systému dostupného nájemního bydlení (riziko nepřiměřených zisků pronajímatele). Dopady a řešení těchto problémů jsou dále rozebrány v kapitole 2-5.
Ad iv.
Posledním identifikovaným problémem je celková komplexita výpočtu nákladového nájemného. Tento problém byl tematizován již v rámci meziresortního připomínkového řízení k vyhlášce o nákladovém nájemném (konkrétně Ministerstvem práce a sociálních věcí a Svazem měst a obcí ČR). V návaznosti na tyto připomínky byly provedeny konkrétní úpravy v textu vyhlášky v rámci mezirezortního připomínkového řízení na základě individuálních konzultací s Ministerstvem financí, zástupci měst i v rámci formálního vypořádání MPŘ.[footnoteRef:7] Dále byl problém řešen také vytvořením kalkulačky nákladového nájemného pro program Dostupné nájemní bydlení SFPI ve formátu Microsoft Excel.[footnoteRef:8] Nicméně přesto bylo v rámci konzultací mezi Ministerstvem financí a Ministerstvem pro místní rozvoj mezi listopadem 2024 a dubnem 2025 dosaženo shody na tom, že je vhodné zajistit další zjednodušení a zpřístupnění konceptu nákladového nájemného, a to mj. z důvodu neformálních zpráv ze strany pracovníků obcí, investorů a Regionálních center, ve kterých zmiňovali administrativní náročnost dnešního výpočtu nákladového nájemného vycházejícího z vyhlášky o nákladovém nájemném, a to i přes existenci zmíněné kalkulačky, která byla považována za složitou. [7: Vizte vypořádání připomínek k vyhlášce] [8: Vizte „Model nákladové nájemné a veřejná podpora“ na stránkách Státního fondu podpory investic]
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Postup pro výpočet nákladového nájemného v dostupném nájemním bytě (tj. nájemného vypočteného z nákladů na pořízení a provoz dostupného nájemního bytu) je aktuálně stanoven vyhláškou č. 272/2024 Sb., o stanovení postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení, vydanou Ministerstvem pro místní rozvoj na základě zmocnění v § 11b zákona č. 211/2000 Sb., o Státním fondu podpory investic.
V § 11b zákon definuje dostupné nájemné v případě veřejných subjektů nebo jimi zřízených organizací (či jiných subjektů pobírajících podporu Fondu, pokud tak rozhodne Fond – např. v programu Dostupné nájemní bydlení) jako nižší z nájemného nákladového a tržního nájemného. V návaznosti na definici dostupného nájemného zákon také a) upravuje dílčí parametry dostupného nájemného, jako je jeho indexace v čase, b) upřesňuje definici dostupného nájemného bydlení, např. vymezením cílových skupin, c) rámcově definuje nákladové nájemné jako „nájemné vypočtené z nákladů spojených s výstavbou nebo pořízením a provozem dostupného nájemního bytu v prvním roce jeho provozu“. Zákon pak dále tuto rámcovou definici rozvádí v důvodové zprávě, kde uvádí, že:
„Hodnota nákladového nájemného bude vypočtena ze způsobilé části skutečně vysoutěžených nákladů potřebných pro výstavbu nebo koupi bytového domu jako součet měsíční splátky nutné pro financování výstavby (novostavby i stavební úpravy) či koupě a částky potřebné pro provoz budovy (přepočítáno na byt či m2 na měsíc). Tato měsíční splátka bude splátkou anuitní, tzn. konstantní splátkou rovnou celkovým nákladům na financování výstavby nebo koupě rozpočtených na jeden měsíc. Náklady na financování způsobilé části výstavby či koupě se rozumí hodnota úroků i jistiny úvěru poskytnutého pro financování způsobilé části výstavby či koupě a náklady na umoření způsobilé části z nominální hodnoty vložených nemovitostí či pozemků.“
Vyhláška o nákladovém nájemném pak konkretizuje tento obecný rámec definice nákladového nájemného, a to konkrétně i) upřesněním nákladů, které vstupují do výpočtu nákladového nájemného, a ii) popisem exaktního matematického způsobu výpočtu nákladového nájemného z uvedených nákladů.
Na základě změny zákonného zmocnění, schválené Senátem dne 22. května 2025, dochází k nutnosti nahradit vyhlášku nařízením vlády. Při této příležitosti se navrhuje upravit některé dílčí aspekty výčtu nákladů (vizte (i) výše) a samotného výpočtu (vizte (ii) výše), a to z důvodu uvedeného v úvodu kapitoly 1.2.
Novela zákona dále generalizuje působnost zákona napříč právním řádem ČR (tj. definice dostupného nájemního bydlení se bude uplatňovat na všechny vznikající dostupné nájemní byty, nejen ty, které vznikají s podporou Fondu), nicméně zároveň dává vyhlašovatelům programů volnost si vybrat, zda stropem dostupného nájemného bude kombinace nájemného nákladového a tržního, nebo naopak jen určitá výše nájemného tržního (90 % a méně). Samotný rámec pro výpočet nákladového nájemného popsaný výše, se ale novelou zákona nijak nemění.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
i. Nájemci dostupného nájemního bydlení v cílových skupinách dle § 11c zákona o SFPI, pakliže bude horním stropem pro nájemné v jimi obývaných dostupných nájemních bytech nákladové nájemné v kombinaci s nájemným tržním. Zde je nutno připomenout, že není jasné, jaké míry podpory se dostane dostupnému nájemnímu bydlení v budoucnu, a že návrh tohoto nařízení bude uplatnitelný pouze pro programy podpory dostupného bydlení vyhlášené po 1.1.2026. Dále je nutné zdůraznit, že novela zákona s sebou přináší volnost poskytovatele veřejné podpory vybrat, zda bude v jím podpořených bytech dostupné nájemné limitováno nákladovým nájemným v kombinaci s výší tržního nájemného, nebo zda bude limitováno pouze určitým procentem slevy na tržním nájemném (popř. volnost pronajímatele, vzniká-li dostupný nájemný byt bez veřejné podpory). V důsledku všech těchto vlivů vzniká jistá míra nejistoty ohledně míry využití konceptu nákladového nájemného do budoucna, což znamená, že v tuto chvíli není možné přesně odhadnout velikost cílové skupiny nájemců dostupného nájemního bydlení, která bude zde navrhovanou právní úpravou ovlivněna.
ii. Poskytovatelé dostupného nájemního bydlení, kteří budou uplatňovat limit nákladového nájemného (tj. v programech veřejné podpory, kde tak určí vyhlašovatel programu, popř. pokud by bylo dostupné nájemné bydlení poskytováno bez podpory a vybral si tuto možnost pronajímatel, nicméně to se nepředpokládá). V duchu rozdělení v aktuální verzi zákona, kde nákladové nájemné jsou povinni používat jen veřejní poskytovatelé dostupného nájemného bydlení, a vzhledem k tomu, že jediný aktuálně vypsaný program veřejné podpory dostupného nájemního bydlení využívající nákladového nájemného (Dostupné nájemné bydlení SFPI) cílí z velké částí na místní samosprávy, lze předpokládat, že dotčenými subjekty (minimálně v krátkodobém až střednědobém horizontu) na straně poskytovatelů dostupného nájemního bydlení budou většinou obce, méně často soukromí investoři. Nicméně s ohledem na nadcházející změnu volebního období, účinnost zde analyzovaného návrhu nařízení a novelizaci zákona [vizte body a) až c) odstavce (i) výše], není možné přesně odhadnout velikost skupiny dotčených poskytovatelů.
1.5. Popis cílového stavu
· Výpočet a jeho parametry vedou ke správně a realisticky nastavenému nákladovému nájemnému, které je udržitelné pro poskytovatele a dostupné pro nájemce v bytech v režimu dostupného nájemního bydlení. Zejména s ohledem na následující:
· Náklady plynoucí z provozu budovy v celém jejím životním cyklu jsou správně rozpočítány a v přiměřené míře zahrnuty do výpočtu nákladového nájemného.
· Minimální délka v letech, do které se pro účely výpočtu nákladového nájemného rozpočítávají náklady, je stanovena realisticky a správně s ohledem na příjmy, které z budovy plynou po celou dobu její životnosti.
· Výpočet je definován jednoznačně a srozumitelně pro poskytovatele.
· Kategorie bytů v legislativě jsou ve vzájemném souladu.
1.6. Zhodnocení rizika
· Příliš složitě nebo nejednoznačně definovaný způsob výpočtu a jednotlivých vstupních parametrů a případný nesoulad mezi definicemi v různých kontextech by mohl poskytovatele vést k výpočtu nákladového nájemného nezamýšleným způsobem a chybně tak nastavit výši nákladového nájemného na vyšší hodnotu, než je nezbytné.
· Nesrozumitelnost a nesoulady v legislativě také zvyšují nejistotu a administrativní zátěž pro poskytovatele.
· Špatně nastavený výpočet nákladového nájemného by mohl vést k hodnotám, které jsou příliš nízké, nebo příliš vysoké. To by mohlo způsobit nezájem poskytovat bydlení v režimu dostupného nájemního bydlení, nebo naopak snížení dostupnosti tohoto bydlení pro nájemce a nepřiměřenému zisku pro poskytovatele.
· Rizikem je také možné korupční jednání ze strany poskytovatelů. Ti by mohli do výpočtu záměrně zahrnovat vyšší než nezbytné náklady a část prostředků určených na podporu dostupného nájemního bydlení by tak podporovala bydlení za tržní nájem.
2. Návrh variant řešení
Pro jednotlivé definované problémy (i. – iv.) jsou navrženy varianty [značeny a), b), …)]. První varianta představuje převedení vyhlášky o nákladovém nájemném do navrhovaného nařízení vlády beze změn. Následuje jedna, nebo více variant řešení, které je možné provést úpravou navrhovaného nařízení vlády. Nakonec je u některých problémů prezentována také varianta komplexnější úpravy, pro kterou by bylo nezbytné novelizovat zákon o SFPI.
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a Cenové mapě Ministerstva financí
a) Převedení vyhlášky beze změny
· Vyhláška pracuje pro účely výpočtu nákladového nájemného s přepočtem všech nákladů na 1 m2 podlahové plochy a měsíc. Byty jsou podle podlahové plochy rozděleny do dvou kategorií – malé a velké, kde malé byty mají podlahovou plochu ≤ 52 m2 a velké byty mají podlahovou plochu > 52 m2. Pro malé byty je následně zaveden při výpočtu nájemného na 1 m2 a měsíc koeficient malého bytu, kterým se vypočtené náklady násobí (KMB = 1,06 pro malé byty).
· Cenová mapa Ministerstva financí pracuje se 4 velikostními kategoriemi podle počtu obytných místností bytu (1–4, kde například do 1. kategorie spadají byty 1+1 a 1+kk).
b) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného
· Dosažení souladu pomocí změny definice velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného pomocí dispozice bytu. Koeficient malého bytu by připadal na stanovení nákladového nájemného v bytech do 2 obytných místnost.
c) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného v kombinaci se změnou parametrů
· Pro výpočet nákladového nájemného by byly využity velikostní kategorie podle počtu obytných místností a zároveň by došlo k úpravě počtu kategorií, tedy místo pouze dvou kategorií (malý a velký) by mohly být stanoveny až čtyři kategorie, které by přímo kopírovaly kategorie používané v Cenové mapě. Dále by došlo ke stanovení koeficientů, kterými by se pro jednotlivé kategorie násobilo nákladové nájemné.
d) Přizpůsobení velikostních kategorií v Cenové mapě Ministerstva financí
· Mimo základní Cenové mapy by Ministerstvo financí pravidelně připravovalo také data o nájmech ve členění bytů podle podlahové plochy. Tato data by byla využívána pro výpočet nákladového nájemného. Ministerstvo financí by také připravilo interaktivní kalkulačku obvyklého nájemného, pomocí které by si poskytovatel nájemního bydlení mohl příslušné tržní nájemné vypočítat.
· Cenová mapa Ministerstva financí by mimo velikostní kategorie na základě počtu obytných místností publikovala také nájmy pro byty ve velikostních kategoriích podle podlahové plochy.
e) Změna způsobu výpočtu průměrného nájemného na úrovni bytového domu
· Způsob výpočtu nákladového nájemného pomocí koeficientu malého bytu by byl nahrazen jiným přístupem. Nákladové nájemné by nebylo stanoveno pro každý dostupný nájemní byt v bytovém domě, ale bylo by stanoveno jako vážený průměr nájmu za 1 m2 pro všechny byty v bytovém domě. To by umožnilo poskytovateli stanovit odlišné nájemné pro různě velké byty na základě vlastního uvážení.
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu
a) Převedení vyhlášky beze změny
· Vyhláška při výpočtu nákladového nájemného počítá s náklady na provoz a s ostatními náklady celoživotního cyklu. Explicitně však nestanoví, jakým způsobem se rozpočítávají náklady, které připadají do celého životního cyklu budovy.
b) Upřesnění specifikace
· V nařízení vlády by byly explicitně definovány 2 doby:
· Doba životnosti představuje fyzickou životnost budovy, tedy dobu, po kterou je použitelná k bydlení.
· Doba udržitelnosti představuje dobu, po kterou byt setrvá v režimu dostupného nájemního bydlení.
· Dále by rozpočet nákladů byl stanoven pomocí vzorce tak, aby bylo zřejmé, že provozní náklady na jeden rok jsou vypočteny jako součet provozních nákladů a nákladů celoživotního cyklu rozdělený na počet let doby životnosti.
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
a) Převedení vyhlášky beze změny
· Vyhláška stanoví, že vlastní zdroje a splátky cizích zdrojů se rozkládají v poměrné měsíční výši po dobu splácení nejdelšího z cizích zdrojů, nejméně však 20 let.
b) Zkrácení, nebo zrušení minimální doby
· Minimální doba by byla snížena pod 20 let, případně úplně zrušena.
c) Prodloužení minimální doby
· Minimální doba by byla prodloužena nad 20 let tak, aby více odpovídala době životnosti budovy.
iv. Komplexita
a) Převedení vyhlášky beze změny
· Ponechání popisu výpočtu, vzorců a vstupních parametrů v podobě ve vyhlášce.
b) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky
· Popis výpočtu, vzorců a vstupních parametrů by byl upraven tak, aby byla dosažena větší pochopitelnost a výkladová jednoznačnost pro poskytovatele. Nedošlo by ke změně zamýšleného výkladu, pouze k upřesnění. Bylo by například upřesněno, jakým způsobem je možné zahrnout náklady na materiál u činností prováděných poskytovatelem svépomocí.
c) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky doplněná o úpravy kalkulačky nákladového nájemného
· Kromě úpravy textu vyhlášky jako ve variantě b) by došlo také ke zjednodušení instrukcí a práce s excelovou kalkulačkou pro výpočet nákladového nájemného, kterou publikuje SFPI.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
a) Dopady na poskytovatele
1. Administrativní zátěž
· Administrativní zátěž pro poskytovatele je spojená s nároky na výpočet výše nákladového nájemného v souladu s tímto nařízením vlády. Některé části nařízení popisující výpočet a vstupní parametry mohli poskytovatelé interpretovat více způsoby, například způsob rozpočítávání nákladů celoživotního cyklu a zahrnutí nákladů u činností provedených poskytovatelem svépomocí. Dalším možným zdrojem zátěže je nesoulad velikostních kategorií bytů v tomto nařízení vlády a v Cenové mapě Ministerstva financí. Důležitá je také celková komplexita výpočtu, vzorců a požadavků na vstupní data.
· Případná úprava popisu výpočtu, definice vstupních parametrů a potřebných údajů, které musí poskytovatel do výpočtu vkládat, by mohla vést ke snížení tohoto nákladu.
2. Příjmy z nájemného a finanční udržitelnost projektu
· Srozumitelnost výpočtu a definic jednotlivých vstupních parametrů pro poskytovatele je spojená s rizikem špatného výkladu a následného výpočtu nákladového nájemného, které tak může být nižší, než je zamýšleno tímto nařízením vlády. Nižší nájemné je snížením přínosů z projektu pro poskytovatele a snižuje finanční udržitelnost projektu.
· Konkrétní nastavení výpočtu a nákladů, které do něj vstupují, ovlivňuje výslednou výši nákladového nájemného v projektu, což je spojeno s finanční udržitelností projektu pro poskytovatele dostupného nájemního bydlení. Nájemné placené nájemci je pro poskytovatele vždy přínosem. Varianty řešení se ale liší podle velikosti tohoto přínosu.
· Výsledná výše nákladového nájemného je spojena také se schopností poskytovatele udržovat pozitivní cashflow po celou dobu splácení úvěrů na projekt. V případech, kdy výše nákladového nájemného nepokryje splátky jistiny a úroků z úvěru, by musel poskytovatel dočasně využít také své další prostředky, což představuje náklad pro jeho rozpočet. Výše splátek je úměrná délce úvěrů poskytovatele na financování projektu dostupného nájemního bydlení. Úvěry poskytované SFPI jsou obvykle o délce 20 až 30 let. U komerčních úvěrů je to obvykle maximálně 20 let. Z konzultace se stakeholdery v rámci mezirezortního připomínkového řízení k vyhlášce o nákladovém nájemném a k následnému nastavení programu vyplynulo, že delší úvěry dnes reálně nejsou standardně poskytovány.
b) Dopady na nájemce
1. Výše nájemného a dostupnost bydlení
· Srozumitelnost výpočtu a definic jednotlivých vstupních parametrů pro poskytovatele je spojená s rizikem špatného výkladu a následného výpočtu nákladového nájemného, které tak může být vyšší, než je zamýšleno tímto nařízením vlády. Toto vyšší nájemné je nákladem pro nájemce, kterým se snižuje dostupnost tohoto bydlení.
· Konkrétní nastavení výpočtu ovlivňuje výslednou výši nákladového nájemného v projektu a je spojena s dostupností bydlení poskytovaného v režimu dostupného nájemního bydlení. Takto vypočtené nájemné představuje přínos pro nájemce, pokud je nižší, než tržní nájemné za obdobný byt. Protože dostupné nájemné může maximálně dosahovat výše tržního nájemného, tento rozdíl je vždy pro nájemce přínosem, případně neutrální. Varianty řešení se tak liší ve velikosti tohoto přínosu pro nájemce.
c) Náročnost legislativní implementace
· Do srovnání variant je zahrnuta také náročnost legislativní implementace. Některé varianty je možné implementovat v rámci převodu vyhlášky o nákladovém nájemném na toto navrhované nařízení vlády, pro některé varianty by bylo nezbytné novelizovat zákon o SFPI. Legislativní náročnost navržených variant je spojená s různou délkou času a různými kapacitami dotčených ministerstev, které jsou potřebné pro implementaci. Náročnější varianty by mohly vést k tomu, že nařízení vlády vstoupí v platnost později. Delší nejistota ohledně nastavení výpočtu představuje náklad pro poskytovatele. Náročnější varianty by také byly pro nájemce spojeny s nižšími přínosy z možnosti využít dostupné nájemní bydlení.
3.2. Náklady
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a v Cenové mapě Ministerstva financí
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Vyšší administrativní zátěž pro poskytovatele, která je způsobena používáním různých velikostních kategorií pro výpočet nákladového nájemného a v Cenové mapě Ministerstva financí. To může vyvolávat nejasnosti v metodice, například u bytů s jednou obytnou místností a plochou větší než 52 m2.
· V některých specifických případech může dojít k tomu, že nákladové nájemné nepokryje celkové náklady poskytovatele. To nastane tehdy, pokud je nákladové nájemné vyšší než tržní nájemné v dané lokalitě. Tato situace vyžaduje vyšší náklady ze strany provozovatele na dodatečné financování.
· V omezené míře může také nastat situace, kdy je nákladové nájemné mezi tržním nájmem velkého a malého bytu. V takovém případě umožňuje koeficient malého bytu poskytovateli částečně pokrýt ztrátu u velkých bytů a snížit tak potřebné náklady na dodatečné financování.
· Pro vyčíslení nákladů pro poskytovatele uvažujme projekt s 20 dostupnými nájemními byty, z nichž 6 je malých (1+kk, 35 m2) a 14 je velkých (3+kk, 70 m2). Dále uvažujme konstantní základní nákladové nájemné (bez započtení koeficientu malého bytu) ve výši 270 Kč/m2 za měsíc. U tržního nájemného předpokládejme, že nájemné velkého a malého bytu jsou rozprostřeny +/- 3 % od průměrné hodnoty. Graf 1 ukazuje nájemné z celého projektu. Základní nákladové nájemné představuje výši nájemného, která by poskytovateli přesně pokryla započítané náklady. Vybrané nájemné bere v potaz, že dostupné nájemné je limitováno maximálně výší tržního nájemného v dané velikostní kategorii bytu a lokalitě. Graf srovnává nájemné vybrané bez započítání koeficientu malého bytu a se započítáním tohoto koeficientu v různě drahých lokalitách.
· Aby vybrané nájemné poskytovateli pokrylo všechny započítané náklady, musí být vyšší nebo rovno základnímu nákladovému nájemnému. Graf ukazuje, že v případech, kdy je dostupné nájemné limitováno nízkým tržním nájemným, vybrané nájemné všechny náklady nepokryje. V krajních případech, kdy je tržní nájemné malého i velkého bytu nižší než nákladové nájemné, to nastane vždy. S rostoucím průměrným tržním nájmem se ztráta poskytovatele zmenšuje. V ideálním řešení by se tento rozdíl zmenšoval konstantně až do bodu, kde se hodnoty vyrovnají. Protože je však limit nájemného stanoven v závislosti na velikostní kategorii bytu, dochází ke zlomu v bodě, kde tržní nájemné malého bytu začne být vyšší než vypočtené nákladové nájemné. Od tohoto bodu se závazným limitem stává právě nákladové nájemné. Zahrnutí koeficientu malého bytu potom umožňuje poskytovateli zmírnit část ztráty plynoucí z rozdílu mezi nákladovým a tržním nájemným. Například, pokud je tržní nájemné velkého bytu 265 Kč/m2 a v malém 281 Kč/m2, vzniká poskytovateli v základní verzi ztráta ve výši 61 032 Kč/rok, se zahrnutím koeficientu malého bytu se sníží na ztrátu 32 832 Kč/rok. Koeficient malého bytu tak umožňuje dosáhnout pokrytí nákladového nájemného při nižších hodnotách tržního nájemného.
Graf 1: Celkové nájemné za dům s dostupnými byty podle průměrného tržního nájmu
b. Náročnost legislativní implementace
· Nízké náklady na implementaci.
b) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného
a. Dopady na poskytovatele
· Sjednocením velikostních kategorií dochází k odstranění nesrovnalostí a nejasností a vede tak ke snížení administrativních nákladů pro poskytovatele.
· Tato varianta neřeší nastavení parametrů a může tak stále docházet k tomu, že nákladové nájemné nepokryje náklady poskytovatele v celé výši a snižuje tak udržitelnost projektu a může způsobit nutnost dodatečného financování.
b. Náročnost legislativní implementace
· Nízké náklady na implementaci.
c) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného v kombinaci se změnou parametrů
a. Dopady na poskytovatele
· Sjednocením velikostních kategorií dochází k odstranění nesrovnalostí a nejasností a vede tak ke snížení administrativních nákladů pro poskytovatele. Zvýšení komplexity z důvodu zvyšování přesnosti, s jakou je zachycen vztah mezi velikostí bytů a nájemným pomocí několika kategorií a koeficientu, ale výrazně komplikuje výpočet a tím administrativní náklady naopak zvyšuje.
· Změna nastavení parametrů umožňuje lepší řešení v případech, kdy nákladové nájemné převyšuje tržní cenu v některých velikostních kategoriích bytů. Zvyšuje tak udržitelnost projektu a snižuje pravděpodobnost potřeby dodatečného financování. Stále by však mohly nastat případy, že nákladové nájemné nepokryje náklady poskytovatele.
b. Náročnost legislativní implementace
· Nízké náklady na implementaci.
d) Přizpůsobení velikostních kategorií v Cenové mapě Ministerstva financí
a. Dopady na poskytovatele
· Nižší administrativní zátěž pro poskytovatele díky publikování nájmů v členění potřebném pro výpočet nákladového nájemného (Cenová mapa se zde tedy přizpůsobí) a také publikování kalkulačky, která poskytovateli umožní si příslušné tržní nájemné jednoduše vypočítat. Zátěž by tak měla být ještě nižší než u předchozích variant.
· Tato varianta neřeší nastavení parametrů a může tak stále docházet k tomu, že nákladové nájemné nepokryje náklady poskytovatele v celé výši a snižuje tak udržitelnost projektu a může způsobit nutnost dodatečného financování.
b. Náročnost legislativní implementace
· Vyšší náklady na implementaci z důvodu úpravy výpočtů Ministerstva financí a přípravě kalkulačky.
e) Změna způsobu výpočtu průměrného nájemného na úrovni bytového domu
a. Dopady na poskytovatele
· Nižší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z odstranění potřeby stanovovat nákladové nájemné v různých velikostních kategoriích.
· Nejlepší varianta s ohledem na správnost vypočteného nákladového nájemného, která řeší situace, kdy je vypočtené nájemné pro část velikostních kategorií bytů vyšší než tržní nájemné a část nižší. V takovém případě umožňuje poskytovateli pokrýt potřebné náklady. Stále však může nastat situace, kdy je nákladové nájemné vyšší než tržní nájemné pro všechny velikostní kategorie.
b. Náročnost legislativní implementace
· Velmi vysoká náročnost implementace z důvodu nutnosti změny zákona.
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Vyšší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z potřeby porozumět a správně interpretovat výpočet.
· Existuje nejistota, zda se do nákladů pro účely výpočtu nákladového nájemného rozpočítají náklady celoživotního cyklu z celé doby životnosti budovy, nebo pouze z doby udržitelnosti, a zda se náklady celoživotního cyklu započítají celé, nebo pouze jejich část odpovídající poměru mezi dobou udržitelnosti a dobou životnosti.
· Například, pokud doba životnosti budovy je 70 let a doba udržitelnosti, do které se rozpočítávají náklady, je 30 let. Existují 3 varianty, jak lze vyhlášku pochopit:
I. Náklady za 70 let se v celé výši rozpočítají do 30 let doby udržitelnosti. Vypočtené nákladové nájemné zde bude nejvyšší.
II. Náklady pouze z prvních 30 let se rozpočítají do 30 let doby udržitelnosti. Vypočítané nákladové nájemné zde bude nejnižší za předpokladu, že náklady celoživotního cyklu se se stářím budovy zvyšují.
III. Náklady za 70 let se rozpočítají do 70 let celé doby životnosti a následně do výpočtu vstupuje pouze poměrná část za 30 let doby udržitelnosti. Tento způsob interpretace byl zamýšlen autory vyhlášky.
· Pro vyčíslení nákladového nájemného v každé z těchto variant pokračujme s příkladem projektu, který byl definován v části 3.2 Náklady pro problém i. (i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů), tedy projekt novostavby s 6 malými a 14 velkými byty. Podle Expertní studie na určení průměrné životnosti staveb, vytvořené pro použití Českým statistickým úřadem (2021), je průměrná životnost novostavby 76 let. Dále předpokládáme dobu udržitelnosti projektu v délce 30 let. U budovy s dostupnými nájemními byty předpokládáme konstantní, každoroční provozní náklady a nepravidelné náklady celoživotního cyklu.
· Pro určení nákladů využíváme model vytvořený na základě dat o reálných rezidenčních budovách společností CENTRA pro Ministerstvo pro místní rozvoj (2024). Podle něj by v příkladovém projektu byly pravidelné (provozní) náklady 30 Kč/m2 za měsíc a nepravidelné náklady (náklady celoživotního cyklu) 33 Kč/m2 za měsíc při rovnoměrném rozpočtení.
· Vzhledem k celkové ploše příkladového projektu 1190 m2 to představuje pravidelné náklady ve výši 428 400 Kč za rok a celkové náklady celoživotního cyklu ve výši 35 814 240 Kč.
· Vzhledem k celkovému nákladovému nájemnému 270 Kč/m2 za měsíc by tedy nájemné bez zahrnutí nákladů celoživotního cyklu bylo 237 Kč/m2 za měsíc.
· Nákladové nájemné pro jednotlivé varianty rozpočítání nákladů celoživotního cyklu je následující:
I. Náklady celoživotního cyklu za 76 let v plné výši zahrnuté do doby životnosti: měsíční náklady v tomto případě dosahují 84 Kč/m2 a celkové nákladové nájemné je 321 Kč/m2.
II. Započítány jsou náklady celoživotního cyklu pouze z prvních 30 let doby životnosti budovy, s předpokladem potřebnosti nepravidelných nákladů jednou za 20 let (na základě modelu CENTRA): měsíční náklady dosahují 22 Kč/m2 a celkové nákladové nájemné je 259 Kč/m2.
III. Náklady celoživotního cyklu jsou rozpočítány rovnoměrně do všech let životnosti budovy: měsíční náklady dosahují 33 Kč/m2 a celkové nákladové nájemné je 270 Kč/m2.
· Graf 2 srovnává výši celkového nákladového nájemného pro jednotlivé varianty s výší nájemného potřebného pro dlouhodobou udržitelnost. Takové nájemné přesně pokryje provozní náklady a náklady celoživotního cyklu a zůstává konstantní v době udržitelnosti i době životnosti budovy. Ve variantě I je nákladové nájemné výrazně vyšší, než je potřeba pro dlouhodobou udržitelnost. Ve variantě II je naopak o něco nižší než tato hranice. Nákladové nájemné ve variantě III přesně odpovídá hodnotě dlouhodobě udržitelného nájemného.
Graf 2: Výše nákladového nájemného podle rozpočtu nákladů celoživotního cyklu
b) Upřesnění specifikace
a. Dopady na poskytovatele
· Nižší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z jednoduššího a jednoznačnějšího popisu výpočtu.
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Stanovení minimální doby na 20 let je varianta představující kompromis mezi negativním dopadem na dostupnost nájemního bydlení a finanční udržitelnost a cashflow projektu.
· U projektů, které využívají cizí zdroje financování se splatností kratší než 20 let, nebude možné v některých letech dodržet pozitivní nebo neutrální cashflow. Budou tak vznikat náklady spojené s potřebou dodatečného financování, například z rozpočtu poskytovatele. Dopad však bude menší, než kdyby byla zvolena delší minimální doba.
b) Zkrácení, nebo zrušení minimální doby
a. Dopady na poskytovatele
· V případě nižšího, případně žádného minima by docházelo k rozkladu celých nákladů poskytovatele do období splátky úvěrů. Kratší úvěry by tak vyžadovaly větší příjmy z nájmů, a tedy vyšší nákladové nájemné. Došlo by však k omezení, případně k úplnému odstranění rizika negativní cashflow, a tedy nákladů plynoucích z potřeby dalšího financování pro poskytovatele.
c) Prodloužení minimální doby
a. Dopady na poskytovatele
· V případě prodloužení minimální doby by poskytovatelé mohli zaznamenávat větší problémy s cashflow z projektu. Komerční úvěry se splatností delší než 20-30 let nebývají běžně dostupné a vypočtené nákladové nájemné by tak nedokázalo pokrýt splátky úvěru a vedlo k negativní cashflow. Poskytovatelům by tak vznikaly náklady spojené s potřebou dodatečného financování z rozpočtu poskytovatele.
· Pro vyčíslení vlivu jednotlivých variant opět uvažujme příklad projektu problémů i a ii výše. Sledujeme vliv variant na dostupnost nájemního bydlení (nákladové nájemné) a udržitelnost projektu pro poskytovatele (cashflow). Pro zjednodušení se zaměřujeme pouze na jeden velký byt v projektu bez dotace, pouze se zvýhodněným úvěrem. Poskytovatel výstavbu financuje celkem ze tří úvěrů o stejné výši, ale s odlišnými délkami splatnosti – 10, 20 a 30 let.
· V příkladu předpokládáme náklady na výstavbu 60 000 Kč/m2, úrokovou sazbu 1 %, provozní náklady a náklady celoživotního cyklu v součtu 60 Kč/m2 za měsíc a plochu velkého bytu 70 m2. Náklady na výstavbu jsou tedy celkem 4 200 000 Kč, financované ze tří úvěrů ve výši 1 400 000 Kč.
· Graf 3 zobrazuje výsledná nákladové nájemné pro různě stanovené minimální délky rozkladu splátek cizích zdrojů. Tento parametr má na výši nákladového nájemného velmi významný vliv. Protože splatnost nejkratšího úvěru je 10 let, minimální délky rozkladu až do 10 let nákladové nájemné nemění a všechny úvěry jsou do nákladů zahrnuty přesně podle jejich splatnosti. Se zvyšováním minima dochází postupně k rozkladu splátek na delší období a nákladové nájemné se tak snižuje. V bodech, kde začne být limit zavazující pro delší úvěry dochází v křivce ke zlomu.
· Graf 4 zobrazuje cashflow poskytovatele z příkladového velkého bytu pro různě nastavené minimální délky rozkladu. Až do minima 10 let může poskytovatel do nákladů zahrnout splátky úvěrů přesně podle jejich délky splatnosti a nehrozí mu tak negativní cashflow, naopak cashflow postupně roste do kladnějších hodnot s tím, jak se jednotlivé úvěry splácí. Vyšší minimální délky potom posouvají cashflow na začátku projektu do negativních hodnot. Pro minimální délky rozkladu 20 a 30 let je cashflow negativní po dobu prvních 10 let projektu. Pro minimální délku 40 let je cashflow negativní v prvních 20 letech.
Graf 3: Nákladové nájemné podle minimální délky rozkladu splátek cizích zdrojů
Graf 4: Vývoj cashflow z velkého bytu podle minimální délky rozkladu splátek cizích zdrojů
iv. Komplexita výpočtu nákladového nájemného
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Vyšší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z potřeby porozumět a správně interpretovat výpočet.
b) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky
a. Dopady na poskytovatele
· Nižší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z jednoduššího a jednoznačnějšího popisu výpočtu.
c) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky, doplněná o úpravy kalkulačky nákladového nájemného
a. Dopady na poskytovatele
· Nejnižší administrativní zátěž pro poskytovatele plynoucí z jednoduššího a jednoznačnějšího popisu výpočtu a zjednodušené excelové kalkulačky nákladového nájemného SFPI.
3.3. Přínosy
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a v Cenové mapě Ministerstva financí
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· V případech, kde nákladové nájemné bude nižší než tržní nájemné pro všechny velikostní kategorie bytů, způsobuje koeficient malého bytu nepřiměřený zisk, který je přínosem poskytovatele.
b. Dopady na nájemce
· Stejná situace způsobuje také snížení přínosu pro nájemce, pro které se tak snižuje dostupnost nájemního bydlení.
· Pro vyčíslení se vraťme k příkladu uvedenému u nákladů této varianty v části 3.2, ilustrovaném v Grafu 1. V ideálním řešení by nevznikaly situace, kdy celkové nájemné vybírané poskytovatelem převyšuje nájemné nezbytné pro pokrytí všech započítaných nákladů. V případě použití koeficientu malého bytu k této situaci dochází, pokud jsou tržní ceny ve všech velikostních kategoriích bytů vyšší než nákladové nájemné. V našem příkladu to může pro poskytovatele znamenat nadbytečný příjem ve výši až 40 824 Kč/rok, o který se snižuje příjem nájemců v daném projektu z nižšího než tržního nájemného.
b) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného
a. Dopady na poskytovatele
· Stále může docházet k nadměrnému zisku, který je příjmem poskytovatele.
b. Dopady na nájemce
· Stále může docházet k snížení dostupnosti bydlení pro nájemce a snížení jejich přínosu.
c) Změna velikostních kategorií pro účely výpočtu nákladového nájemného v kombinaci se změnou parametrů
a. Dopady na poskytovatele
· Lepší nastavení parametrů může částečně snížit problém s nepřiměřeným ziskem pro poskytovatele.
b. Dopady na nájemce
· Lepší nastavení parametrů může také zvýšit přínosy pro nájemce v podobě lepší dostupnosti bydlení.
d) Přizpůsobení velikostních kategorií v Cenové mapě Ministerstva financí
a. Dopady na poskytovatele
· Stále může docházet k nadměrnému zisku, který je příjmem poskytovatele.
b. Dopady na nájemce
· Stále může docházet k snížení dostupnosti bydlení pro nájemce a tím ke snížení jejich přínosu.
e) Změna způsobu výpočtu průměrného nájemného na úrovni bytového domu
a. Dopady na poskytovatele
· Nevytváří nadměrný zisk pro poskytovatele z důvodu odstranění koeficientu malého bytu z výpočtu. To znamení snížení přínosu pro poskytovatele v těchto případech.
b. Dopady na nájemce
· Zároveň to znamená zlepšení dostupnosti bydlení a zvýšení přínosů pro nájemce.
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· V případě chybně vypočteného nižšího nájemného hrozí nezamýšlené snížení příjmů poskytovatele a z něj plynoucí nižší finanční udržitelnost projektu. Pravděpodobnost chyby je v této variantě vyšší.
· Pro vyčíslení se vraťme k příkladu uvedenému u nákladů této varianty v části 3.2, ilustrovaném v Grafu 2. Pokud by poskytovatel interpretoval výpočet ve variantě II, došlo by k nezamýšlenému snížení příjmů pod úroveň potřebnou pro dlouhodobou udržitelnost projektu.
b. Dopady na nájemce
· V případě chybně vypočteného vyššího nájemného hrozí nezamýšlené zvýšení nájmů pro nájemce a z něj plynoucí nižší dostupnost tohoto bydlení. Pravděpodobnost chyby je v této variantě vyšší.
· Graf 2 v části 3.2 ukazuje tuto situaci v ve variantě I.
b) Upřesnění specifikace
a. Dopady na poskytovatele
· Bezchybně vypočtená výše nájemného znamená zamýšlenou finanční udržitelnost pro poskytovatele a je v této variantě pravděpodobnější.
b. Dopady na nájemce
· Bezchybně vypočtená výše nájemného znamená zamýšlenou dostupnost pro nájemce a je v této variantě pravděpodobnější.
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Stanovení minimální doby na 20 let oproti delší době zvyšuje vypočtené nákladové nájemné. Je vyžadován dostatečný cashflow z nájmů na splacení budovy během 20-30 let, které představují nejdelší běžně poskytované délky úvěrů. Příjmy z nájmů, případně prodejní hodnota budovy však poskytovateli plynou i po tomto období během další doby životnosti budovy.
· Graf 4 v části 3.1 ukazuje, že poskytovateli bude z projektu plynout negativní cashflow v případech, kdy část cizích zdrojů má kratší splatnost, než je stanovená minimální doba rozkladu splátek cizích zdrojů, což platí pro všechny varianty. Delší minimální doba tedy znamená zápornější cashflow na začátku projektu a delší dobu, po kterou tato situace nastane.
b. Dopady na nájemce
· Vyšší nákladové nájemné snižuje přínosy pro nájemce z rozdílu mezi cenou tržního a dostupného nájemního bydlení.
· Graf 3 v části 3.2 ukazuje, že pro nájemce je jednoznačně pozitivnější delší minimální doba rozkladu splátek cizích zdrojů.
b) Zkrácení, nebo zrušení minimální doby
a. Dopady na poskytovatele
· Tato varianta zkracuje dobu, do které se náklady musí minimálně rozkládat, a tím zvyšuje vypočtené nákladové nájemné. Náklady se tak rozkládají přesně podle délky půjček, což pro poskytovatele znamená udržení pozitivního nebo neutrálního cashflow po celou dobu.
b. Dopady na nájemce
· Tato varianta by mohla mít výrazný negativní dopad na dostupnost z důvodu zkrácení doby, do které se náklady rozkládají, a s tím spojeného vyššího nákladového nájemného. Jedná se o variantu s nejhorší dostupností nájemního bydlení.
c) Prodloužení minimální doby
a. Dopady na poskytovatele
· Varianta omezuje nadměrný zisk poskytovatele, kterému příjmy plynou i po splacení nejdelšího úvěru.
b. Dopady na nájemce
· Výsledkem této varianty je nejnižší nákladové nájemné, a tedy nejlepší dostupnost a nejvyšší přínosy pro nájemce.
iv. Komplexita
a) Převedení vyhlášky beze změny
a. Dopady na poskytovatele
· Nedostatečná specifikace nákladů u činností, které byly poskytovatelem provedeny svépomocí, může vést k chybně vypočtenému nižšímu nájemnému, než bylo zamýšleno autory vyhlášky. To představuje snížení přínosů pro poskytovatele a riziko nižší finanční udržitelnosti. Poskytovatelé by mohli dojít k nezamýšlenému závěru, že se v tomto případě nezapočítávají náklady na použitý materiál, ale pouze mzdy. Pravděpodobnost chyby je v této variantě vyšší.
b) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky
a. Dopady na poskytovatele
· Správné zahrnutí relevantních nákladů u činností provedených poskytovatelem svépomocí a následně bezchybně vypočtená výše nájemného znamená zamýšlené přínosy a finanční udržitelnost pro poskytovatele. Tato varianta zvyšuje pravděpodobnost bezchybného výpočtu.
c) Úprava srozumitelnosti a přesnosti na úrovni vyhlášky, doplněná o úpravy kalkulačky nákladového nájemného
a. Dopady na poskytovatele
· Protože se jedná o stejnou úpravu v textu jako u varianty b), je také ve variantě c) vyšší pravděpodobnost bezchybného výpočtu a správného zahrnutí relevantních nákladů.
3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Porovnání jednotlivých variant bylo provedeno pomocí jednoduché multikriteriální analýzy. Na základě dopadů byla zvolena čtyři kritéria, z nichž jsou pro porovnání variant řešení daného problému vybrána ta relevantní. Jedná se o:
a) Administrativní zátěž pro poskytovatele
b) Dostupnost nájemného pro nájemce
c) Finanční udržitelnost pro poskytovatele
d) Náročnost legislativní implementace
Varianty jsou mezi sebou porovnány v rámci každého kritéria zvlášť.
+ a - v tabulce značí pozitiva a negativa dané varianty ve srovnání s ostatními variantami.
++ a -- značí zásadní pozitivum a negativum varianty v rámci daného kritéria.
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce č. 272/2024 Sb. a Cenové mapě Ministerstva financí
a) Administrativní zátěž pro poskytovatele
Z hlediska administrativní zátěže je nejméně vhodná varianta c), ve které by došlo k dalšímu zvýšení složitosti výpočtu. Varianta a), která ponechává znění vyhlášky, neřeší rozdílné velikostní kategorie pro výpočet nákladového nájemného a v Cenové mapě MF. Varianty b) a e) tento problém řeší a proto byly označeny kladně. Varianta d) počítá s vytvořením kalkulačky pro výpočet relevantního tržního nájemného a je tak pro poskytovatele nejméně náročná.
b) Dostupnost nájemného pro nájemce
Varianty a), b) a d) neřeší problém s možným nadměrným ziskem provozovatele z důvodu využití koeficientu malého bytu a jsou tak označeny negativně vzhledem k dostupnosti nákladového nájemného. Varianta c) tento problém řeší částečně a varianta e) úplně a jsou tak označeny pozitivně.
c) Finanční udržitelnost pro poskytovatele
Varianty a), b) a d) neřeší problém, kdy ve specifických případech může docházet k tomu, že vypočítané dostupné nájemné nepokryje poskytovateli všechny relevantní náklady a jsou tak označeny negativně vzhledem k finanční udržitelnosti projektu. Varianty c) a e) tento problém řeší částečně a jsou tak označeny pozitivně.
d) Náročnost legislativní implementace
Varianty a) až d) je možné provést pomocí úpravy navrhovaného nařízení vlády a jsou tak označeny pozitivně. Pro variantu e) by bylo nezbytné novelizovat zákon č. 211/2000 Sb., což je označeno jako zásadní negativum.
Tabulka 1: Srovnání variant řešení problému i.
Varianta
a)
b)
c)
d)
e)
Administrativní zátěž pro poskytovatele
-
+
--
++
+
Dostupnost pro nájemce
-
-
+
-
+
Udržitelnost pro poskytovatele
-
-
+
-
+
Náročnost legislativní implementace
+
+
+
+
--
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu
a) Administrativní zátěž pro poskytovatele
Varianta b) představuje oproti ponechání znění vyhlášky upřesnění. Způsob výpočtu by měl být jednoznačný, což představuje snížení administrativní zátěže pro poskytovatele.
b) Dostupnost nájemného pro nájemce
Varianta b) snižuje pravděpodobnost chybně vypočteného nájemného, při kterém by se náklady celoživotního cyklu z celé doby životnosti budovy rozpočítávaly do kratšího období udržitelnosti, což by uměle navyšovalo nákladové nájemné a snižovalo dostupnost tohoto bydlení.
c) Finanční udržitelnost pro poskytovatele
Varianta b) snižuje pravděpodobnost chybně vypočteného nájemného, kde by se do nákladů celoživotního cyklu počítaly pouze náklady z doby udržitelnosti, které jsou u nových budov nižší a postupně se se stářím budovy zvyšují. To by uměle snižovalo nákladové nájemné a také finanční udržitelnost projektu pro poskytovatele.
Tabulka 2: Srovnání variant řešení problému ii.
Varianta
a)
b)
Administrativní zátěž pro poskytovatele
-
+
Dostupnost pro nájemce
-
+
Udržitelnost pro poskytovatele
-
+
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
a) Dostupnost nájemného pro nájemce
Varianta b) umožňuje poskytovateli rozložit celé náklady do doby splatnosti úvěrů, což je nejkratší doba ze všech variant a představuje tak nejhorší dostupnost takto vypočteného nákladového nájemného. Varianta c) naopak nařizuje rozkládat náklady do delšího období, proto je takto vypočtené nájemné nejdostupnější. Varianta a) představuje kompromis mezi předchozími variantami. Stanovuje minimální dobu, čímž nájemné snižuje, ale realisticky vzhledem k možnostem komerčních úvěrů.
b) Finanční udržitelnost pro poskytovatele
Varianta b) je nejvýhodnější pro poskytovatele, protože zajišťuje pozitivní nebo neutrální cashflow po dobu splácení úvěrů. Naopak varianta c) je nejméně výhodná a nutí poskytovatele využívat další zdroje financí. Varianta a) je kompromisem, kdy je minimální doba stanovena vzhledem k možnostem komerčních úvěrů.
Tabulka 3: Srovnání variant řešení problému iii.
Varianta
a)
b)
c)
Dostupnost pro nájemce
+
--
++
Udržitelnost pro poskytovatele
+
++
--
iv. Nedostatečná specifikace nákladů v případě výstavby svépomocí
a) Administrativní zátěž pro poskytovatele
Vzhledem ke komplexitě výpočtu a definice vstupních parametrů je původní podoba vyhlášky ve variantě a) označena negativně. Varianta b) představuje zlepšení pomocí zjednodušení a upřesnění a varianta c) představuje největší zlepšení díky úpravě nejen textu nařízení vlády, ale také excelové kalkulačky pro výpočet nákladového nájemného.
b) Finanční udržitelnost pro poskytovatele
Při variantě a) hrozí špatné pochopení poskytovatelem, který by mohl mylně nezahrnout do nákladů cenu materiálu u činností, které provádí svépomocí. Varianty b) a c) snižují riziko špatného pochopení vyjasněním textu a jsou tak označeny pozitivně.
Tabulka 4: Srovnání variant řešení problému iv.
Varianta
a)
b)
c)
Administrativní zátěž pro poskytovatele
-
+
++
Udržitelnost pro poskytovatele
-
+
+
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
i. Nesoulad kategorizace velikostí bytů ve vyhlášce o nákladovém nájemném a v Cenové mapě Ministerstva financí
1. Varianta d) – varianta doporučená k implementaci. Nejlépe řeší problém administrativní zátěže pro poskytovatele.
2. Varianta b) – problém administrativní zátěže řeší v menší míře.
3. Varianta a) – dostatečně neřeší žádný z problémů.
4. Varianta c) – zásadním negativem je zvyšování komplexity výpočtu.
5. Varianta e) – zásadním negativem je nutnost novely zákona o SFPI.
ii. Nejasnost vztahu mezi provozními náklady, náklady celoživotního cyklu, dobou životnosti budovy, a dobou, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu
1. Varianta b) – varianta doporučená k implementaci. Snižuje riziko špatného výkladu a chybného výpočtu nákladového nájemného.
2. Varianta a) – neřeší problém dostatečně.
iii. Možný nepoměr mezi efektem stanovení minimální doby, do které se rozpočítávají náklady na vznik dostupného nájemného bytu, na úroveň nákladového nájemného, a vznikem potenciálních příjmů které pronajímateli vznikají ve zbytku doby životnosti nemovitosti
1. Varianta a) – varianta doporučená k implementaci. Představuje kompromis mezi dostupností vypočteného nájemného a finanční udržitelností pro poskytovatele.
2. Varianta c) – představuje významný problém pro cashflow projektů.
3. Varianta b) – představuje možné výrazné navýšení nákladového nájemného.
iv. Nedostatečná specifikace nákladů v případě výstavby svépomocí
1. Varianta c) – varianta doporučená k implementaci. Představuje největší zjednodušení pro poskytovatele a snižuje riziko špatného výkladu.
2. Varianta b) představuje menší zjednodušení a snížení rizika špatného výkladu.
3. Varianta a) – neřeší problém dostatečně.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Doporučená varianta bude implementována pomocí nařízení vlády o postupu pro výpočet nákladového nájemného pro dostupné nájemní bydlení, které nahradí a upraví vyhlášku o nákladovém nájemném.
Kontrolní činnost dodržování stanoveného postupu provádí SFPI. Respektování zákonné úpravy je zajištěno mechanismy soudnictví, přičemž právní rámec je dán platným právním řádem.
6. Přezkum účinnosti regulace
Zpětná vazba bude realizována především následujícími formami:
· Srovnávání výše nákladového nájemného v projektech a tržního nabídkového nájemného v dané lokalitě pomocí dat Cenové mapy Ministerstva financí. Zde bude sledováno, zda je nákladové nájemné nižší a jak velký tento rozdíl je pro jednotlivé projekty dostupného nájemního bydlení.
· Hodnocení zájmu poskytovatelů o programy využívající nákladové nájemné a jejich feedback.
7. Konzultace a zdroje dat
Konzultace probíhaly mezi:
· Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR ČR)
· Ministerstvo financí (MF ČR)
· Státní fond podpory investic (SFPI)
Zdroje dat:
· CENTRA a.s., Modelace výpočtu provozních nákladů pro stanovení nákladového nájemného v rámci programu dostupného nájemního bydlení (2024)
· Ministerstvo financí ČR, Cenová mapa nájemního bydlení (2025):https://www.mfcr.cz/cs/rozpoctova-politika/podpora-projektoveho-rizeni/cenova-mapa/cenova-mapa-infografika
· Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích pro ČSÚ: Expertní studie na určení průměrné životnosti staveb (2021): https://csu.gov.cz/docs/107516/e238ce5d-5ea1-f77b-cc6e-63aad1f0d0d7/s3_titacsu011_expertni_studie.pdf?version=1.0
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Vojtěch Kuna, M. A., vyšší ministerský rada v oddělení analýz a strategie bytové politiky, vojtech.kuna@mmr.gov.cz, +420 704 992 805
Sead-Aldin Kačarević, MSc., vyšší ministerský rada v oddělení koncepce dostupného bydlení, sead-aldin.kacarevic@mmr.gov.cz, +420 705 799 283
základní nákladové nájemné 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 vybrané nájemné bez kmb 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 296392.59999999998 297559.5 298726.40000000002 299893.3 301060.2 302227.09999999998 303394 304560.89999999997 305727.8 306707.8 307658.40000000002 308609 309559.59999999998 310510.2 311460.8 312411.40000000002 313362 314312.59999999998 315263.19999999995 316213.8 317164.39999999997 318115 319065.59999999998 320016.2 320966.8 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 321300 vybrané nájemné s kmb 254 255 256 257 258 259 260 261 262 263 264 265 266 267 268 269 270 271 272 273 274 275 276 277 278 279 280 281 282 283 284 285 286 287 288 289 290 291 292 293 296392.59999999998 297559.5 298726.40000000002 299893.3 301060.2 302227.09999999998 303394 304560.89999999997 305727.8 3068 94.69999999995 308061.59999999998 309228.5 310395.39999999997 311562.3 312729.2 313896.09999999998 315063 316229.90000000002 317396.8 318563.7 319730.59999999998 320897.5 322064.39999999997 323231.3 324368.8 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 324702 Průměrné tržní nájemné [Kč/m2/měsíc]
Celkové nájemné za dům [Kč/měsíc]
Nákladové nájemné pro varianty I II III 321 259 270 Dlouhodobě udržitelné nájemné I II III 270 270 270
Nájemné [Kč/m2/měsíc]
nákla dové nájemné 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 391.51500822115889 375.58698615385839 362.31363443110797 351.08233681954994 341.455510295357 33 333.11226064105705 325.81191719354433 319.37043768103308 313.64467811435645 308.52163008101417 303.91088685100613 295.35931624330556 287.58516114539589 280.48701953426109 273.98038972405413 267.99429029866371 262.4686600598418 257.35233576463634 252.60146320480266 248.17823702840579 244.04989259710209 238.11279928751819 232.54677430978319 227.3180841791837 222.39696405626654 217.75705079751606 213.37491049758509 209.229642646299 205.30254678718586 201.57684045930932 198.03741944782655 Minimální délka rozkladu splátek cizích zdrojů [roky]
Nákladové nájemné [Kč/m2/měsíc]
Minimálně 10 let 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 147174.9239018567 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 224437.16747076652 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 278472.60690577351 Minimálně 20 let -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 -73587.46195092838 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 73587.461950928322 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 150849.70551983814 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 204885.14495484513 Minimálně 30 let -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 -123870.69712420774 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 23304.226777648961 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 100566.4703465588 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 154601.90978156577 Minimálně 40 let -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -162521.17456959921 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 -15346.250667742512 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 61915.992901167323 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 115951.4323361743 Rok projektu
Cashflow z velkého bytu [Kč/rok]
2