Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDH6HXQOF najdete zde
Shrnutí závěrečné zprávy RIA
1. Základní identifikační údaje
1.1. Název návrhu
Nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu
1.2. Zpracovatel / Zástupce předkladatel
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
1.3. Předpokládaný termín nabytí účinnosti
Nabytí účinnosti nívrhu nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu se předpokládá současně s datem nabytí účinnosti nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „zákon“), k jehož provedení je toto nařízení vlády vydáváno.
1.4. Implementace práva EU: NE
Jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu navazuje na zákon tak, že v souladu se zmocněním v § 27 odst. 4 zákona stanoví seznam nepominutelných funkcí strategicky významných služeb. Ty jsou v § 27 odst. 3 zákona obecně vymezeny jako činnost nebo vlastnost aktiva zajišťující provoz strategicky významné služby, jejichž narušení by mohlo mít závažný dopad na poskytování strategicky významné služby. Takto stanovený konkrétní seznam nepominutelných funkcí strategicky významných služeb je klíčový pro řádné fungování mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce, neboť pokrývá minimální nutný rozsah aktiv stanoveného rozsahu strategicky významné služby.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.2. Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ANO
Návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu zajišťuje, že mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce bude skutečně funkční, neboť stanoví závazný minimální rozsah aktiv, která vždy tvoří kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významné služby. Tím se eliminuje riziko rozdílné nebo nedostatečné identifikace těchto funkcí mezi poskytovateli a zajišťuje se jednotné a předvídatelné uplatnění bezpečnostních opatření. To posiluje důvěru v regulatorní rámec České republiky (dále jen „ČR“) a zvyšuje její mezinárodní konkurenceschopnost jakožto státu s důsledně nastavenou ochranou strategické infrastruktury. Vzhledem k trendu zavádění obdobných mechanismů v dalších státech Evropské unii (dále jen „EU“) zajišťuje návrh nařízení, že ČR nebude zaostávat za mezinárodním standardem ochrany strategických služeb.
3.3. Dopady na podnikatelské prostředí: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.4. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): NE
Pokud ano, specifikujte.
3.5. Sociální dopady: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.6. Dopady na spotřebitele: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.7. Dopady na životní prostředí: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.8. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.9. Dopady na výkon státní statistické služby: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.10. Korupční rizika: NE
Pokud ano, specifikujte.
3.11. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: ANO
Návrh nařízení přispívá k ochraně bezpečnosti a obrany státu tím, že stanoví nepominutelné funkce, jejichž zajištění je klíčové pro stabilitu a odolnost strategicky významných služeb. Tím se zamezí roztříštěnému přístupu k identifikaci kritických aktiv a zajistí jednotné uplatňování bezpečnostních opatření napříč regulovanými subjekty, což posiluje schopnost státu čelit hrozbám a chránit klíčovou infrastrukturu.
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace RIA
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu
1.2. Definice problému
V Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 byl Národnímu úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (dále jen „Úřad“) uložen legislativní úkol zpracovat a předložit vládě návrh zákona, zpracovaný na základě zvoleného přístupu A – Prověřování dodavatelů podle aktuální bezpečnostní situace z materiálu uvedeného v usnesení Bezpečnostní rady státu č. 41 ze dne 21. června 2022 k Bezpečnosti dodavatelských řetězců strategické infrastruktury státu, č. j. 28261/2022-UVCR“ (dále jen „mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce“). Plnění tohoto úkolu představuje návrh zákona o kybernetické bezpečnosti, který zmíněný mechanismus zavádí. Mechanismus prověřování dodavatelského řetězce pracuje s tzv. kritickou částí stanoveného rozsahu, na kterou bude mechanismus prověřování dodavatelského řetězce aplikován. Z velké části je ponechán výklad pojmu stanoveného rozsahu na poskytovateli strategicky významné služby, avšak návrh zákona, upravený pozměňovacími návrhy, také počítá s tím, že vláda bude stanovovat jeho tzv. nepominutelné funkce. Jedná se o funkce, které jsou naprosto zásadní pro chod strategicky významné služby a bude na ně vždy aplikován mechanismus prověřování dodavatelského řetězce.
1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Obecně je problematika kybernetické bezpečnosti v ČR aktuálně řešena zákonem o kybernetické bezpečnosti. Tento zákon upravuje práva a povinnosti osob a působnost a pravomoci orgánů veřejné moci v oblasti kybernetické bezpečnosti, stejně tak jako zapracovává příslušný předpis EU (směrnici NIS), zároveň navazuje na přímo použitelný předpis EU (Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA, o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“), a upravuje zajišťování bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů.
Problematika prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce není v požadovaném rozsahu na národní úrovni dosud upravena. Základní mechanismy prověřování dodavatelského řetězce z pozice odběratele služby (správce informačního systému) jsou obsaženy v zákoně o kybernetické bezpečnosti a prováděcí vyhlášce o kybernetické bezpečnosti (zejména jde o povinnost zavádět bezpečnostní opatření, jejichž obsahem je také povinnost řídit dodavatele).
1.4. Identifikace dotčených subjektůúřad
Dotčeny budou subjekty, na které budou dopadat povinnosti spojené s mechanismem prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tyto subjekty budou stanoveny v nařízení vlády o strategicky významných službách, které se omezuje jen na čtyři základní odvětví s největším dopadem na ČR. Jedná se o odvětví veřejné správy, energetiky, dopravy a digitální infrastruktury a služeb. Bude se jednat o celkově cca 150 subjektů ze soukromého i veřejného sektoru.
1.5. Popis cílového stavu
Cílem právní úpravy zavádějící funkční a efektivní mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce je omezit závislost strategicky významné infrastruktury ČR na rizikových dodavatelích představujících strategickou hrozbu v oblasti kybernetické bezpečnosti, a přispět tak k zajištění dlouhodobě udržitelné bezpečnosti a odolnosti strategicky významné infrastruktury. Při dosažení cílového stavu by měla být ve strategicky významné infrastruktuře omezena přítomnost rizikových a potenciálně rizikových dodavatelů, jež mohou představovat bezpečnostní hrozbu pro ČR. Mělo by tak dojít k významnému omezení možnosti negativního zahraničního působení na zajištění základních funkcí státu prostřednictvím zneužití závislosti v dodavatelsko-odběratelských vztazích, jako je proprietární uzamčení odběratele, tzv. vendor lock-in, nevynucené omezení dodávek nebo zneužití infrastruktury nebo neoprávněný zásah do ní.
Právní úprava si klade za cíl prostřednictvím intenzivnějšího informování poskytovatelů strategicky významné služby o hrozbách spojených s rizikovými dodavateli přispívat k tomu, že i poskytovatelé strategicky významné služby začnou sami klást větší důraz na bezpečnost, včetně aspektů rizikovosti, které posuzuje stát. Dlouhodobým cílem je tedy také změnit přístup samotných poskytovatelů strategicky významné služby k výběru dodavatelů. Poskytovatelé strategicky významné služby by měli klást větší důraz na bezpečnost a menší důraz pouze na pořizovací cenu ICT produktů a služeb. Dodavatelé, kteří budou nabízet bezpečná ICT řešení, a to jak z pohledu technického, tak strategického, by tak získávali konkurenční výhodu oproti dodavatelům, kteří nejsou schopni takové záruky poskytnout.
Rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti nelze zcela eliminovat, cílem právní úpravy je umožnit státu disponovat takovými nástroji, které toto riziko sníží na akceptovatelnou úroveň. Zavedení mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce má za cíl přispět k výběru takových dodavatelů do strategicky významné infrastruktury, kteří při jakémkoli zjištění zranitelnosti nebo narušení dodávaného technologického řešení budou se svými odběrateli tyto informace ihned sdílet, flexibilně a transparentně postupovat při řešení a nápravě identifikovaných zranitelností a vynakládat úsilí k dosažení opětovného zabezpečení takových produktů nebo služeb.
Konkrétně prostřednictvím právní úpravy dojde k plnění:
a) Bezpečnostní strategie ČR,[1] a to především při čelení hrozbám jako jsou kybernetické útoky nebo ohrožení funkčnosti a bezpečnosti komunikačních a informačních systémů, dodavatelských řetězců a kritické infrastruktury, včetně dodávek kritických surovin, potravin a energetických komodit.
b) Národní strategie kybernetické bezpečnosti,[2] konkrétně v provádění systematického a pečlivého hodnocení rizik, které zahrnuje technické i netechnické aspekty kybernetické bezpečnosti, které je nezbytné pro vytvoření a udržení skutečně odolné infrastruktury. Stěžejní otázkou v této problematice je pak bezpečnost dodavatelského řetězce, tedy nutnost zajistit, že externí subjekty a osoby mající vliv na nejdůležitější infrastrukturu státu nejsou z bezpečnostního hlediska rizikové. Návrh právní úpravy je i plněním konkrétního úkolu v Akčním plánu Národní strategie kybernetické bezpečnosti, který zní: „Vytvořit návrh posuzování rizikového profilu dodavatelů na národní úrovni a uplatňování omezování vysoce rizikových dodavatelů do systémů regulovaných ZKB“.
c) Národní strategie pro čelení hybridnímu působení,[3] konkrétně prostřednictvím posilování odolnosti státu a společnosti na základě komplexního, celospolečenského přístupu k bezpečnosti, jehož účelem je omezování zranitelností, jichž původci hybridního působení využívají. ČR dále taktéž touto právní úpravou bude posilovat schopnosti prvků kritické infrastruktury uchovávat svoji dostatečnou funkčnost pro případ svého vystavení hybridnímu působení. V neposlední řadě návrh zákona přispívá k snižování strategické závislosti ČR na zemích s odlišnou ideově-hodnotovou orientací. Taková závislost by mohla být zneužita v působení proti zájmům ČR.
d) Programového prohlášení vlády ČR,[4] a to při naplňování cílů „Kritická infrastruktura bude stát na bezpečných, otevřených a auditovatelných technologiích“ (…) (v části „Kybernetická bezpečnost“) a „nedemokratickým státům nebyl umožněn přístup ke klíčové infrastruktuře ČR“.
e) Souboru opatření EU pro bezpečnost sítí 5G[5] (tzv. EU 5G Toolboxu), a to zejména strategického opatření 03, jež požaduje stanovení rámce na národní úrovni k posouzení rizikového profilu dodavatelů a uplatňování omezování u dodavatelů považovaných za vysoce rizikové, včetně jejich vyloučení pro účinné zmírnění rizik v nezbytných případech, pokud jde o klíčová aktiva. Přijetím právní úpravy bude ČR disponovat nástrojem, který SM03 naplní a zařadí se tak mezi další státy EU, jako je např. Německo.
f) Závěrů Rady EU o bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT,[6] které vyzývají členské státy EU k posílení bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT s cílem řešení hrozeb nežádoucí strategické závislosti v rámci dodavatelských řetězců IKT.
g) Strategického konceptu NATO,[7] zejména odstavce 26, který upozorňuje na důležitost identifikace a mitigace strategické závislosti a zranitelností mimo jiné ve své kritické infrastruktuře a dodavatelských řetězcích.
h) Článku 3 Severoatlantické smlouvy,[8] který uvádí, že zajištění bezpečného a odolného dodavatelského řetězce přispívá k plnění spojeneckého závazku rozvíjení kolektivních i individuálních kapacit ČR k odolávání jakékoli formě útoků, včetně těch kybernetických.
i) Tzv. Strengthened Resilience Commitment,[9] v němž se v roce 2021 členské státy NATO dohodly na závazku posílit odolnost s cílem neustále zvyšovat národní, kolektivní odolnost a civilní připravenost. Členské státy NATO se mimo jiné dohodly, že zvýší úsilí v zabezpečení a diverzifikaci dodavatelských řetězců a zajistí odolnost kritické infrastruktury a klíčových průmyslových odvětví.
j) Prague Proposals,[10] které upozorňují mimo jiné na důležitost provádění systematického a pečlivého posuzování rizik, jež je nezbytné pro vytvoření a udržení skutečně odolné infrastruktury. Takové posuzování zahrnuje technické i netechnické aspekty kybernetické bezpečnosti.
Návrh nařízení obsahově navazuje na návrh zákona o kybernetické bezpečnosti a podrobněji specifikuje v něm obsaženou právní regulaci. Návrh nařízení navazuje na návrh zákona v tom smyslu, že v souladu se zmocněním v § 27 odst. 4 návrhu zákona stanoví seznam nepominutelných funkcí strategicky významných služeb. Ty jsou v § 27 odst. 3 návrhu zákona obecně vymezeny jako činnost nebo vlastnost aktiva zajišťující provoz strategicky významné služby, jejichž narušení by mohlo mít závažný dopad na poskytování strategicky významné služby. Takto nahlíženo je konkrétní seznam nepominutelných funkcí strategicky významných služeb klíčový pro řádné fungování mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce, neboť pokrývá minimální nutný rozsah aktiv stanoveného rozsahu strategicky významné služby.
[1] MINISTERSTVO ZAHRANIČNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Bezpečnostní strategie České republiky. 2023. Dostupná zde: https://mocr.army.cz/images/id_40001_50000/46088/Bezpecnostni_strategie_Ceske_republiky_2023.pdf
[2] NÁRODNÍ ÚŘAD PRO KYBERNETICKOU A INFORMAČNÍ BEZPEČNOST. Národní strategie kybernetické bezpečnosti. Dostupná zde: https://www.nukib.cz/download/publikace/strategie_akcni_plany/narodni_strategie_kb_2020-2025_%20cr.pdf
[3] MINISTERSTVO OBRANY ČR. Národní strategie pro čelení hybridnímu působení. Dostupná zde: https://mocr.army.cz/assets/informacni-servis/zpravodajstvi/narodni-strategie-pro-celeni-hybridnimu-pusobeni.pdf
[4] VLÁDA ČR. Programové prohlášení vlády České republiky. 2022. Dostupné zde: https://www.vlada.cz/assets/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programove-prohlaseni-vlady-Petra-Fialy.pdf
[5] NIS COOPERATION GROUP. Cybersecurity of 5G networks EU Toolbox of risk mitigating measures. 01/2020. Dostupné zde: https://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=64468
[6] RADA EVROPSKÉ UNIE. Závěry Rady o bezpečnosti dodavatelského řetězce IKT. Řijen 2022. Dostupné zde: https://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-13664-2022-INIT/cs/pdf
[7] NATO. NATO 2022 Strategic Concept. Dostupné zde: https://www.nato.int/nato_static_fl2014/assets/pdf/2022/6/pdf/290622-strategic-concept.pdf
[8] NATO. Severoatlantická Smlouva. 1949. Dostupné zde: https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_17120.htm?selectedLocale=cs
[9] NATO. Strengthened Resilience Commitment. 2022. Dostupné z: https://www.nato.int/cps/en/natohq/official_texts_185340.htm
[10] PRAGUE 5G SECURITY CONFERENCE. The Prague Proposals. The Chairman Statement on cyber security of communication networks in a globally digitalized world. 2019. Dostupné z: https://www.nukib.cz/en/infoservis-en/conferences/prague-5g-security-conference-2019/
1.6. Zhodnocení rizika
Obecně lze v souvislosti s mechanismem prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce uvést, že současný stav je nedostatečný a může způsobit závislost státu prostřednictvím strategicky významné infrastruktury na rizikových dodavatelích, což by v důsledku mohlo vést až k nenaplňování základních funkcí státu a ohrožení bezpečnosti ČR či vnitřního pořádku.
Riziko spojené s absencí právní úpravy nepominutelných funkcí spočívá v tom, že by chyběl jasně vymezený minimální rozsah funkcí strategicky významných služeb, na které se má vztahovat mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. Bez takto stanoveného základu hrozí, že se mechanismus nebude vztahovat na aktiva, která jsou klíčová pro zajištění provozu systémů kritických pro bezpečnost České republiky. Poskytovatelé strategicky významných služeb by mohli význam některých funkcí podhodnotit, čímž by došlo k faktickému obejití ochranného rámce, který má zákon vytvářet. Nařízení proto plní roli nezbytné pojistky, která zajišťuje, že se opatření k omezení rizikových dodavatelů budou vztahovat alespoň na minimálně vymezený okruh zásadních funkcí, čímž bude vytvořen jednotný rámec.
2. Návrh variant řešení
Varianta 0: Bez vymezení nepominutelných funkcí
Nepominutelné funkce by nebyly nijak stanoveny, a tedy by nebyl určen minimální rozsah aktiv zajišťujících nepominutelné funkce, která mají vždy tvořit kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významné služby. Tím by nebylo zajištěno, že se mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce vztáhne alespoň na základní okruh aktiv klíčových pro bezpečnost ČR.
Varianta 1: Vymezení nepominutelných funkcí přímo v textu zákona
Zakotvení konkrétních nepominutelných funkcí přímo do návrhu zákona například v podobě přílohy k zákonu. Tato varianta postrádá jakoukoliv flexibilitu při úpravě nepominutelných funkcí, kterou je nutno s ohledem na rychlý technologický vývoj vždy brát v potaz. Navíc by šlo o variantu extrémně nepřehlednou.
Varianta 2: Vymezení nepominutelných funkcí v podzákonném předpise – vyhlášce
Vytvoření vyhlášky o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu, jakožto uceleného a přehledného právního předpisu, pomocí kterého bude možné stanovovat jednotlivé nepominutelné funkce s ohledem na aktuální technologický pokrok.
Varianta 3: Vymezení nepominutelných funkcí v podzákonném předpise – nařízení vlády
Vytvoření nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu, jakožto uceleného a přehledného právního předpisu, pomocí kterého bude možné stanovovat jednotlivé nepominutelné funkce s ohledem na aktuální technologický pokrok.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1. Identifikace nákladů a přínosů
3.1.1. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Samotný návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu nemá na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty žádný dopad, neboť takovéto dopady vyvolává výhradně zákon, k jehož provedení je toto nařízení vlády vydáváno.
3.1.2. Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR
Kontinuálním zvyšováním kybernetické bezpečnosti nepodnikatelských, ale především podnikatelských subjektů v ČR dochází k respektování mezinárodněprávního principu due dilligence, tj. principu, na jehož základě je suverénní stát povinen v rámci své jurisdikce aktivně bránit škodám, které by mohly vzniknout ostatním státům nebo mezinárodnímu společenství. Stejným způsobem dochází také k tomu, že subjekty předchází škodám, které by měly potenciál poškozovat jejich reputaci nebo omezovat jimi poskytované služby. Z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti přispívá návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu ke zvýšení důvěry v regulatorní prostředí ČR. Tím, že návrh nařízení vymezuje závazný seznam nepominutelných funkcí stanoveného rozsahu, které musí být bez ohledu na další hodnocení vždy považovány za součást kritické části stanoveného rozsahu, posiluje jednotnost a důslednost aplikace mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento přístup snižuje regulatorní nejistotu a zároveň brání tomu, aby poskytovatelé strategicky významných služeb vyjímali z bezpečnostního režimu aktiva, jejichž význam by mohl být záměrně podhodnocen. Návrh nařízení tak zajišťuje, že mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce bude reálně uplatnitelný v praxi a nepomine zásadní části systémů, jejichž kompromitace by mohla ohrozit bezpečnost státu. Pro mezinárodní partnery, investory a odběratele tím představuje jasný signál, že ČR systematicky a předvídatelně reguluje oblast kybernetické bezpečnosti v souladu s mezinárodními standardy, čímž zvyšuje atraktivitu svého prostředí pro důvěryhodnou spolupráci i investice.
3.1.3. Dopady na podnikatelské prostředí
Samotný návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu nemá na podnikatelské prostředí žádný dopad, neboť takovéto dopady vyvolává výhradně zákon, k jehož provedení je tento návrh nařízení vlády vydáván.
3.1.4. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje)
Návrh nařízení nemá žádné dopady na územní samosprávné celky.
3.1.5. Sociální dopady
Návrh nařízení nemá žádné sociální dopady.
3.1.6. Dopady na spotřebitele
Samotný návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu nemá na spotřebitele žádný dopad, neboť takovéto dopady vyvolává výhradně zákon, k jehož provedení je tento návrh nařízení vlády vydáván.
3.1.7. Dopady na životní prostředí
Návrh nařízení nemá žádné dopady na životní prostředí.
3.1.8. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh nařízení nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žena mužů.
3.1.9. Dopady na výkon státní statistické služby
Návrh nařízení nemá žádné dopady na výkon státní statistické služby.
3.1.10. Korupční rizika
Samotn návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu nevytváří korupční rizika, neboť takovéto dopady vyvolává výhradně zákon, k jehož provedení je tento návrh nařízení vlády vydáván.
3.1.11. Dopady na bezpečnost nebo obranu státu
Vzhledem k povaze navrhovaných změn lze konstatovat, že návrh nařízení vlády má velmi pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu. Určením nepominutelných funkcí se zajistí ochrana kritických částí systémů regulovaných subjektů v důsledku čehož dojde k navýšení úrovně kybernetické bezpečnosti, odolnosti strategické infrastruktury a stability služeb v ČR.
Ochrana nepominutelných funkcí může mít s ohledem na její povahu v návrhu nařízení vlády pozitivní dopad na bezpečnost a obranu státu, zejména díky schopnosti centralizovat a vyhodnocovat informace o bezpečnostních hrozbách a zranitelnostech z celého světa ve vztahu k těmto funkcím, a na základě toho přijímat potřebné kroky dříve a ve vyšší kvalitě.
Dále dojde k aplikaci povinností plynoucích z mechanismu posuzování dodavatelů napříč povinnými osobami mechanismu obdobným způsobem, a to zejména tím, že funkce, jejichž významnost je nezpochybnitelná a jež jsou zajišťovány aktivy, která by měla být vždy ohodnocena jako vysoká nebo kritická, protože na nich bude poskytování regulované služby vždy vysoce závislé, budou pevně stanovena. Stanovením konkrétních nepominutelných funkcí bude zamezeno případnému rozdílnému přístupu k provedení identifikace kritických aktiv jednotlivými poskytovateli regulovaných služeb, a tedy i rozdílnému způsobu aplikace zmírňování rizik spojených s dodavateli vztahujícímu se k těmto aktivům, což bude mít pozitivní vliv na bezpečnost státu.
3.2. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Níže jsou jednotlivé uvažované varianty vyhodnoceny z hlediska jejich regulatorních a implementačních nákladů, technické proveditelnosti a přínosů pro realizaci mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti.
Varianta 0: Bez právního vymezení nepominutelných funkcí
Tato varianta předpokládá, že právní předpis žádným způsobem nestanoví seznam nepominutelných funkcí.
Z hlediska regulatorních a implementačních nákladů nevyvolává tato varianta žádné přímé náklady. Absence jakéhokoliv právního zakotvení znamená, že nebude třeba vynakládat prostředky na přípravu ani aktualizaci výčtu funkcí.
Z hlediska technické proveditelnosti je však varianta nepraktická, neboť neexistuje žádné jednotné metodické vodítko, které by poskytovatelé mohli využít při identifikaci kritické části stanoveného rozsahu. Hrozí zcela nesourodý přístup k vyhodnocování významnosti jednotlivých aktiv.
Z hlediska přínosu pro mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce je varianta zásadně nevhodná. Může dojít k situaci, kdy někteří poskytovatelé neidentifikují žádná aktiva jako součást kritické části (tzv. prázdná množina) nebo naopak záměrně podhodnotí význam určitých aktiv, aby se vyhnuli režimu prověřování dodavatelů. Takový stav by vedl k výraznému omezení dostupných informací o rizikových dodavatelích a znemožnil by účinné uplatnění mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle zákona. V důsledku toho by se mechanismus prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce neuplatnil ani na aktiva a funkce, jejichž narušení by mohlo ohrozit bezpečnost nebo stabilitu ČR. Tato varianta je z hlediska cílů návrhu zákona nevhodná, neboť by vedla k výrazné fragmentaci aplikace a k oslabení samotného jádra mechanismu.
Varianta 1: Zakotvení nepominutelných funkcí přímo v zákoně
Tato varianta předpokládá, že seznam nepominutelných funkcí bude zakotven přímo v zákoně, například formou přílohy k zákonu. Výhodou tohoto řešení by byla vysoká míra právní závaznosti a jednoznačnost právní úpravy. Uživatelé právního předpisu by se mohli přímo opřít o text zákona bez nutnosti sledovat samostatný prováděcí předpis. Zároveň by odpadla nutnost následné normotvorby, včetně přípravy podkladů, meziresortního připomínkového řízení nebo zveřejňování nového právního aktu. Tím by došlo k určitému zjednodušení systému z pohledu počtu navazujících předpisů.
Z hlediska regulatorních a implementačních nákladů by nevznikla potřeba tvorby samostatného prováděcího právního předpisu, čímž by odpadly náklady spojené s jeho přípravou a vydáním. Náklady na zpracování přílohy zákona v rámci legislativního návrhu by byly zanedbatelné ve srovnání s vícekrokovým schvalovacím procesem samostatného aktu.
Z hlediska technické proveditelnosti je však varianta zásadně nevhodná. Jakákoli změna nebo aktualizace výčtu funkcí by musela probíhat formou legislativní novely zákona v Parlamentu. Takový proces není schopen v odpovídajícím čase reagovat na dynamický technologický vývoj, proměnlivé bezpečnostní hrozby nebo nové poznatky o fungování strategicky významných služeb. Navíc by šlo o řešení obtížně přehledné – vkládání technických a proměnlivých informací do zákona odporuje zásadám systematiky právního řádu a zatěžuje základní právní rámec obsahem, který má být typicky ponechán podzákonné úpravě.
Z hlediska přínosu pro realizaci mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce by sice došlo k vytvoření právně závazného výčtu, avšak ten by nebylo možné flexibilně aktualizovat. Bez možnosti pružné reakce by mechanismus postupně ztrácel účinnost – poskytovatelé by byli povinni řídit se zastaralým seznamem funkcí, který by nereflektoval nové hrozby, technologie ani architektury služeb. Zajištění ochrany zásadních částí stanoveného rozsahu strategicky významných služeb by se tím mohlo stát formálním, nikoliv účinným nástrojem.
Varianta 2: Vyhláška
Tato varianta počítá s vydáním vyhlášky, prostřednictvím které by Úřad stanovil nepominutelné funkce stanoveného rozsahu pro strategicky významné služby. Takový přístup odpovídá standardní praxi v oblasti kybernetické bezpečnosti, kde je účelné, aby odborně technické a dynamicky se vyvíjející aspekty právní regulace byly upravovány na podzákonné úrovni Úřadem. Vyhláška by mohla být vydána bez nutnosti schválení vládou a její aktualizace by byla čistě v gesci Úřadu.
Z hlediska regulatorních a implementačních nákladů představuje tato varianta efektivní a nízkonákladové řešení. Vyhlášku připraví a vydá přímo Úřad, který je rovněž odpovědný za její odborné vedení a aktualizaci. Nevyžaduje zapojení dalších institucí a nenese s sebou náklady spojené s legislativním procesem ani s politickým projednáváním.
Z hlediska technické proveditelnosti jde o variantně nejvýhodnější řešení. Umožňuje rychlou a odborně řízenou aktualizaci výčtu nepominutelných funkcí v reakci na technologický vývoj, změny hrozeb a nově zjištěné potřeby aplikační praxe. Vyhláška by byla přehledná, srozumitelná a přímo napojená na znalostní bázi Úřadu, který disponuje potřebnou expertizou. Oproti zákonné úpravě nabízí tato varianta výrazně jednodušší a rychlejší proces změn a zároveň zachovává vazbu na strukturu zákona.
Z hlediska přínosu pro realizaci mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce zajišťuje vyhláška stabilní, prakticky použitelný a odborně vedený nástroj pro stanovení minimálního rozsahu aktiv tvořících kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významných služeb. Vyhláška by umožnila průběžné přizpůsobování právní úpravy bez nutnosti zásahu vlády nebo legislativního procesu v Parlamentu. Tím by se zajistila jak právní jistota, tak praktická proveditelnost v čase a současně i trvalá aktuálnost obsahu z hlediska kybernetické bezpečnosti.
Vyhláška jako forma právního předpisu však není schvalována vládou, a tedy nedisponuje plnou politickou vahou; její legitimita vychází primárně z odborné autority Úřadu a její právní vazby na zákonný rámec.
Varianta 3: Nařízení vlády
Tato varianta počítá se stanovením seznamu nepominutelných funkcí stanoveného rozsahu formou nařízení vlády. Jako právní předpis přijatý rozhodnutím vlády představuje formu s vyšší mírou institucionální váhy a politické odpovědnosti. Tato forma je využívána zejména tam, kde má stanovení konkrétních požadavků dopad na bezpečnostní politiku státu nebo na výkon veřejné moci v citlivých oblastech.
Z hlediska regulatorních a implementačních nákladů je vydání nařízení vlády spojeno s běžným legislativním procesem v rámci výkonné moci, včetně meziresortního připomínkového řízení a schválení na úrovni vlády. Proces vyžaduje koordinaci více aktérů, což s sebou nese určitou administrativní a časovou náročnost.
Z hlediska technické proveditelnosti je varianta stabilní a spolehlivá, avšak méně flexibilní. Jakákoli změna nebo aktualizace seznamu nepominutelných funkcí vyžaduje nový legislativní akt vlády, což může prodloužit dobu reakce na nové bezpečnostní potřeby nebo technologický vývoj.
Z hlediska přínosu pro realizaci mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce přináší nařízení vlády právní závaznost a posiluje důvěryhodnost celého systému. Umožňuje jednoznačné a legitimní vymezení minimálního rozsahu aktiv tvořících kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významných služeb. Představuje zároveň formální potvrzení politické vůle státu chránit klíčové funkce strategických služeb jednotným způsobem.
Současně existuje riziko, že nařízení vlády nebude vydáno, a množina nepominutelných funkcí tak zůstane prázdná. V takovém případě by varianta 3 měla stejné důsledky, jako varianta 0. Hrozila by situace, kdy někteří poskytovatelé neidentifikují žádná aktiva jako součást kritické části (tzv. prázdná množina) nebo naopak záměrně podhodnotí význam určitých aktiv, aby se vyhnuli režimu prověřování dodavatelů. Takový stav by vedl k výraznému omezení dostupných informací o rizikových dodavatelích a znemožnil by účinné uplatnění mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle zákona.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Cílem návrhu nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nepominutelných funkcí strategicky významných služeb, je vytvořit závazný a předvídatelný rámec pro určení minimálního rozsahu aktiv a funkcí, která tvoří kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významné služby, a která mají být vždy předmětem prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce podle zákona. Nařízení má tak představovat pojistku před cíleným podhodnocením aktiv ze stran poskytovatele strategicky významných služeb.
Jednotlivé varianty byly posuzovány z hlediska schopnosti tento cíl naplnit, a to zejména s ohledem na míru právní jistoty, odbornou správnost, flexibilitu, možnost aktualizace obsahu, celkovou administrativní proveditelnost a očekávané regulatorní a implementační náklady.
Varianta 0, tedy absence jakéhokoliv právního stanovení nepominutelných funkcí, byla vyhodnocena jako nevhodná, neboť by vedla k roztříštěné a nekonzistentní identifikaci kritických částí stanoveného rozsahu ze strany jednotlivých poskytovatelů strategicky významné služby. To by mohlo vést k neaplikování příslušných povinností podle návrhu zákona i na aktiva zásadní pro bezpečnost ČR. Současně by v praxi mohlo docházet k tomu, že někteří poskytovatelé neoznačí žádná aktiva jako součást kritické části (tzv. prázdná množina) nebo úmyslně podhodnotí význam některých aktiv, aby se vyhnuli režimu prověřování dodavatelů. Důsledkem by byl nejen nesoulad s cíli právní úpravy, ale také výrazné omezení informací, které by stát mohl získávat o potenciálně rizikových dodavatelích.
Varianta 1, spočívající v zakotvení seznamu nepominutelných funkcí přímo v návrhu zákona, by zajistila vysokou míru právní závaznosti, avšak postrádá nezbytnou flexibilitu. Změna obsahu by byla možná pouze prostřednictvím legislativního procesu, který není vhodný pro rychlé reakce na vývoj hrozeb nebo technologií. Tato varianta je navíc méně přehledná a zatěžující z hlediska systematiky zákona.
Varianta 2 předpokládá stanovení nepominutelných funkcí vyhláškou vydanou Úřadem. Tato forma umožňuje pružnou reakci na vývoj bezpečnostní situace a technologických podmínek, a současně zajišťuje jednotný výklad a metodické vedení ze strany orgánu s odbornou působností. Představuje nízkonákladové a operativní řešení v rámci již existujícího institucionálního nastavení.
Varianta 3 spočívá ve vydání nařízení vlády. Tato forma zachovává přehlednost právní úpravy a zajišťuje vyšší míru politické odpovědnosti a institucionální váhy rozhodnutí, což je relevantní s ohledem na možný dopad na bezpečnostní zájmy státu.
Přehledné porovnání variant z hlediska klíčových hodnoticích kritérií shrnuje následující tabulka:
Kritérium
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Právní jistota
Nízká
Vysoká
Střední až vysoká
Vysoká
Flexibilita
Žádná
Nízká
Vysoká
Střední
Odborná správnost
Nízká
Nízká
Vysoká
Vysoká
Možnost rychlé aktualizace
Ne
Ne
Ano
Omezeně
Politická legitimita
-
Vysoká
Střední
Vysoká
Implementační náklady
Žádné
Nízké
Nízké
Střední
Soulad s cíli návrhu nařízení
Nízký
Omezený
Vysoký
Vysoký
Jako vhodné legislativní řešení byla zvolena varianta 3. Tato varianta poskytuje dostatečný právní základ, požadovanou míru závaznosti a důvěryhodnosti vůči klíčovým subjektům veřejné správy i soukromého sektoru. Umožňuje jednotné a jednoznačné vymezení minimálního rozsahu aktiv, která tvoří kritickou část stanoveného rozsahu strategicky významných služeb. Zvolená forma odpovídá charakteru regulace, která se týká bezpečnostních zájmů státu a vyžaduje politickou legitimitu. Výběr této varianty zároveň reflektuje politické rozhodnutí na úrovni vlády upřednostnit formu nařízení před alternativními nástroji.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu byl zpracován jako prováděcí právní předpis na základě zmocnění uvedeného v § 27 odst. 4 zákona. Cílem návrhu nařízení je stanovit seznam nepominutelných funkcí stanoveného rozsahu, které tvoří minimální rozsah aktiv, jež musí být vždy považována za součást kritické části stanoveného rozsahu strategicky významné služby. Návrh nařízení obsahuje jak obecné vymezení nepominutelných funkcí stanoveného rozsahu, tak konkrétní seznam pro vybrané strategicky významné služby formou přílohy.
Po schválení vládou bude návrh nařízení vyhlášen ve Sbírce zákonů. Účinnost bude nastavena v návaznosti na účinnost zákona. V rámci implementace se počítá s přiměřeným přechodným obdobím, během kterého budou moci poskytovatelé strategicky významných služeb upravit své interní procesy, identifikaci aktiv a související dokumentaci tak, aby splnili nové povinnosti vyplývající ze zákona a tohoto návrhu nařízení.
Úřad bude po nabytí účinnosti odpovědný za dohled nad plněním povinností vyplývajících z návrhu nařízení. V rámci kontrolní činnosti bude oprávněn ověřovat, zda poskytovatel správně identifikoval aktiva a funkce zajišťující nepominutelné funkce stanoveného rozsahu a zda na ně aplikuje požadavky související s bezpečností dodavatelského řetězce. Při porušení těchto povinností bude Úřad oprávněn postupovat podle zákona, a to včetně uplatnění nápravných opatření a sankčních mechanismů.
S ohledem na vývoj technologií, hrozeb a struktury strategicky významných služeb se předpokládá, že návrh nařízení bude možné v budoucnu aktualizovat prostřednictvím jeho novelizace v rámci standardního legislativního procesu.
6. Přezkum účinnosti regulace
Za účelem ověření účinnosti navržené právní úpravy v oblasti vymezení nepominutelných funkcí strategicky významných služeb bude zaveden systematický mechanismus přezkumu regulace. Tento přezkum bude zaměřen na posouzení, zda výčet nepominutelných funkcí skutečně napomáhá efektivnímu fungování mechanismu prověřování bezpečnosti dodavatelského řetězce a přispívá k dosažení cílů zákona.
Hlavní parametry přezkumu:
Periodicita přezkumu: První komplexní přezkum bude proveden do 12 měsíců od nabytí účinnosti návrhu nařízení. Následné přezkumy budou realizovány pravidelně každé 3 roky nebo ad hoc při identifikaci nových bezpečnostních hrozeb nebo technologických změn.
Subjekt odpovědný za přezkum: Přezkum bude provádět Úřad.
Hodnoticí kritéria:
schopnost vymezených funkcí pokrýt kritické části stanoveného rozsahu strategicky významných služeb,
míra využitelnosti výčtu při rozhodování o rizikovosti dodavatelů,
zpětná vazba od regulovaných subjektů,
identifikace případných duplicit, neaktuálnosti nebo mezer v působnosti nařízení.
Možné výstupy přezkumu:
doporučení ke změně nebo doplnění výčtu nepominutelných funkcí,
návrhy metodických pokynů pro uplatňování nařízení,
aktualizace navazujících postupů v oblasti prověřování dodavatelského řetězce.
Vazba na bezpečnostní a technologický vývoj: Vzhledem k dynamické povaze kybernetických hrozeb a vývoje technologií bude přezkum účinnosti regulace vyhodnocovat také schopnost nařízení flexibilně reagovat na nové trendy (např. využití AI, rozvoj kvantové komunikace, cloudové závislosti). Na základě identifikovaných změn může být navržen aktualizační mechanismus na úrovni vlády nebo Úřadu formou novelizace příslušného nařízení.
7. Konzultace a zdroje dat
Podstatnou součástí procesu tvorby návrhu nařízení vlády byla ze strany Úřadu série bilaterálních jednání, zaměřených především na oslovení zástupců státních orgánů spolupracujících na přípravě zákona, regulátora sektoru elektronických komunikací Českého telekomunikačního úřadu, dalších relevantních organizací a subjektů v rámci budoucích regulovaných odvětví a vlastní šetření spočívající ve zkoumání a komparaci jednotlivých přístupů členských států k ochraně nepominutelných[11] funkcí telekomunikačních sítí.
Samotná ochrana nepominutelných funkcí byla také konzultována se zahraničními úřady, které mají v gesci problematiku kybernetické bezpečnosti ve Spojeném království a v Německu.
Úřad také opakovaně vyzýval odbornou i širokou veřejnost k zasílání podnětů týkajících se budoucí regulace, a to především formou obecné výzvy na svých internetových stránkách. Veřejnost tak získala možnost svoje podněty k podobě návrhu nařízení vlády Úřadu sdělit.
Součástí podkladů pro přípravu návrhu nařízení byly rovněž poznatky z dotazníkového šetření, které Úřad provedl v listopadu 2022 mezi subjekty podle § 3 písm. c), d), f) a g) návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti. Úřad obdržel 65 odpovědí, včetně vícenásobných odpovědí od subjektů provozujících více systémů. Výsledky šetření přiblížily přístup dotazovaných subjektů k vybraným aspektům řízení dodavatelských rizik a byly zohledněny při úvahách o potřebě konkretizovaného vymezení nepominutelných funkcí.
[11] V zahraničí často nesoucí název kritické funkce či kritické komponenty.
8. Seznam použitých zkratek
ČR Česká republika
ENISA Agentura Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost
EU Evropská unie
návrh nařízení návrh nařízení vlády o nepominutelných funkcích stanoveného rozsahu
zákon návrh nového zákona o kybernetické bezpečnosti
Úřad Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
SM03 strategického opatření 03
9. Kontakt na zpracovatele RIA
Mgr. Prokop Lang, vedoucí oddělení vládní agendy a legislativy, tel.: 607 301 575, e-mail: legislativa@nukib.gov.cz