Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDHKBKWJY najdete zde


                Předkládací zpráva

Ministerstvo vnitra předkládá vládě návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti (dále jen „návrh nařízení vlády”), a to na základě § 29 zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře”) k provedení § 10 odst. 2 tohoto zákona. 
Zákon o kritické infrastruktuře nabyl účinnosti v srpnu 2025 jako zákon č. 266/2025 Sb., a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „směrnice CER“) přináší zásadní změny v určování subjektů kritické infrastruktury. Směrnice CER tak kromě prvků kritické infrastruktury klade primární důraz na subjekty kritické infrastruktury s cílem zvýšit jejich odolnost.
Hlavní důraz v české právní úpravě již není kladen na prvek kritické infrastruktury ve smyslu budovy, zařízení či infrastruktury, ale na celkové zajištění poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury. Základní službou je služba, která je nezbytná pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí a je poskytovaná v určených odvětvích nebo pododvětvích. V přenesené pravomoci Evropská komise stanovila demonstrativní výčet základních služeb v odvětvích a pododvětvích podle přílohy směrnice CER. Členské státy z tohoto demonstrativního výčtu vychází při stanovení základních služeb v rámci svých vnitrostátních regulací (např. energetika, veřejná správa, doprava, digitální infrastruktura, zdravotnictví…).
Stěžejní je tedy stanovení základních služeb a určení kritérií významnosti, na jejichž základě se bude zařazování subjektů kritické infrastruktury posuzovat. Výčet a podrobný popis základních služeb a kritérií významnosti jsou stanoveny právě tímto návrhem nařízení vlády.
Jedná se o poměrně zásadní změnu oproti dosavadní právní úpravě. Proces určování v dosavadním systému probíhal po dvou liniích, a to v souvislosti s tím, zdali byla subjektem kritické infrastruktury organizační složka státu či nikoliv. V případě organizačních složek státu určovala prvky kritické infrastruktury vláda, a to schválením seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, který byl předkládán ze strany Ministerstva vnitra, přičemž podklady za jednotlivá odvětví a pododvětví poskytovala věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka. V případě prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem nebyla organizační složka státu, pak byl doposud celý proces decentralizován, kdy prvky kritické infrastruktury určovala samotná věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka opatřením obecné povahy a následně o tomto určení bez zbytečného odkladu informovala Ministerstvo vnitra. Za účelem určení prvků kritické infrastruktury se vycházelo z nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněné nařízení stanovilo tzv. průřezová kritéria (aplikovatelná bez ohledu na odvětví) a v jednotlivých odvětvích tzv. odvětvová kritéria, na základě kterých v případě jejich kumulativního naplnění docházelo k následnému určení prvku kritické infrastruktury.
V připomínkovém řízení byly uplatněny zásadní připomínky, které byly vypořádány způsobem uvedeným v přiložené vypořádací tabulce. Návrh se předkládá bez rozporu.