Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDHKBKWJY najdete zde
Předkládací zpráva
Návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti (dále jen „návrh nařízení vlády”) je předkládán v souvislosti s návrhem zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře”) k provedení § 10 odst. 2 zákona o kritické infrastruktuře.
Návrh nařízení vlády blízce souvisí s transpozicí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „směrnice CER“). Směrnice CER zcela nahrazuje směrnici Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu (tzv. směrnice EKI).
Na základě pravomoci svěřené čl. 5 odst. 1 směrnice CER dále Evropská komise přijala pro regulovanou oblast nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450 ze dne 25. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 stanovením seznamu základních služeb (dále také jen „nařízení Komise v přenesené pravomoci”). V rámci nařízení Komise v přenesené pravomoci Evropská komise stanovila demonstrativní výčet základních služeb v odvětvích a pododvětvích podle přílohy směrnice CER. Členské státy z tohoto demonstrativního výčtu vychází při stanovení základních služeb v rámci svých vnitrostátních regulací.
Směrnice CER je relativně významným odklonem od předchozí úpravy oblasti kritické infrastruktury, neboť kromě prvků kritické infrastruktury klade primární důraz na subjekty kritické infrastruktury s cílem zvýšit jejich odolnost. Požadavky směrnice CER transponované do zákona o kritické infrastruktuře proto stanovily zcela odlišné mechanismy vedoucí k určení subjektu kritické infrastruktury, a zároveň těmto subjektům stanovily povinnosti cílící na zajištění jejich vlastní odolnosti, která primárně spočívá ve schopnosti zajistit nerušené poskytování základní služby.
Jedná se o poměrně zásadní změnu oproti dosavadní právní úpravě, která preferovala určování prvků kritické infrastruktury jakožto významných staveb nebo zařízení. Proces určování v dosavadním systému probíhal po dvou liniích, a to v souvislosti s tím, zdali byla subjektem kritické infrastruktury organizační složka státu či nikoliv. V případě organizačních složek státu určovala prvky kritické infrastruktury vláda, a to schválením seznamu prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem je organizační složka státu, který byl předkládán ze strany Ministerstva vnitra, přičemž podklady za jednotlivá odvětví a pododvětví poskytovala věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka. V případě prvků kritické infrastruktury, jejichž provozovatelem nebyla organizační složka státu, pak byl doposud celý proces decentralizován, kdy prvky kritické infrastruktury určovala samotná věcně příslušná ministerstva, jiné ústřední správní úřady nebo Česká národní banka opatřením obecné povahy a následně o tomto určení bez zbytečného odkladu informovala Ministerstvo vnitra. Za účelem určení prvků kritické infrastruktury se vycházelo z nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvků kritické infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů. Zmíněné nařízení stanovilo tzv. průřezová kritéria (aplikovatelná bez ohledu na odvětví) a v jednotlivých odvětvích tzv. odvětvová kritéria, na základě kterých v případě jejich kumulativního naplnění docházelo k následnému určení prvku kritické infrastruktury.
V připomínkovém řízení byly/nebyly uplatněny zásadní připomínky…