Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDHKBKWJY najdete zde
Vypořádání připomínek
k návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti a o zrušení nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury
V Praze dne 30. března 2026
Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
1.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
Čl. II - Doprava, písm. B - Železniční doprava, bod 1 písm. a)
Kritérium spočívající v tom, že provozovatel osobní železniční dopravy zajišťuje alespoň 1 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech osobní dopravy v závazku veřejné služby, není možné plnit v rámci v důvodové zprávě uvedeného procesu sebehodnocení, neboť podíl výkonu v závazku veřejných služeb v rámci ČR není ukazatel, který je provozovateli drážní dopravy znám z jeho provozní činnosti. Provozovateli drážní dopravy nejsou známy údaje týkající se jiných služeb provozovatelů drážní dopravy na dráze celostátní a regionálních dráhách poskytované v závazku veřejné služby tak, aby mohl spočítat procentuální poměr svého podílu.
Současně přepravní výkon v hrubých tunových kilometrech není sledovaným ukazatelem pro potřeby plnění smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících, neboť na základě něj není vyčíslena kompenzace za přepravní služby poskytované v závazku veřejné služby. Zvolený ukazatel hrubých tunových kilometrů odpovídá stavu, kdy jsou všechny vozy ve vlaku plné cestujících, dle jejich kapacity podle výrobce, a to po celou dobu jízdy od výchozí do cílové železniční stanice. V nákladní železniční dopravě je to relevantní ukazatel, neboť po celou dobu přepravy nedochází ke změně hmotnosti naloženého zboží, ale v osobní dopravě je hmotnost cestujících (netto) proměnlivou veličinou, neboť cestující nastupují a vystupují v železničních zastávkách a stanicích, v nichž vlak zastavuje.
Současně tato veličina není ani sledovanou veličinou ve vztahu k údajům v Ročence dopravy České republiky, přepravní výkon je vyčíslen ve vztahu přepravy osob na kilometr. Přehled podílu jednotlivých dopravců působících na železniční síti Správy železnic nezohledňuje závazek veřejné služby a týká se pouze železniční sítě Správy železnic (https://www.spravazeleznic.cz/dopravci/dopravci-na-siti).
Též dodáváme, že závazek veřejné služby je jako kritérium již obsáhleji řešen v rámci písm. E. Veřejná doprava, a to tak že dle písm. a) toto kritérium splňují všichni provozovatelé drážní (železniční) dopravy, kteří provozují drážní (železniční) dopravu na základě smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 4 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřené s Ministerstvem dopravy bez ohledu na rozsah smlouvy. Ze shora uvedených důvodu proto požadujeme písmeno a) bez náhrady vypustit.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo shody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
1. Služby osobní a nákladní železniční dopravy
a) Provozovatel osobní železniční dopravy, který přepraví alespoň 50 000 000 cestujících za rok, nebo
b) provozovatel nákladní železniční dopravy, který zajišťuje přepravu alespoň 10 000 000 vlakových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok.
1.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
Čl. II - Doprava, písm. E – Veřejná doprava, bod 1 písm. b) a c)
Konstatujeme, že dopravní obslužnost nezajišťuje dopravce, ale objednatel (stát, kraj či obec). Dopravce plní smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících a provozuje dopravu. Z uvedeného nastavení kritéria není jednoznačné, zda dopravce musí dosáhnout přepravy více než 50 mil. cestujících za rok v rámci smlouvy s jedním objednatelem (krajem, obcí) nebo celkově se všemi objednateli, se kterými má uzavřeny smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 3 odst. 2 a 3 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících.
Domníváme se, že daná podmínka by měla být posuzována tak, že se jedná o přepravu více než 50 mil. cestujících za rok v rámci všech smluv o veřejných službách v přepravě cestujících, které má daný dopravce uzavřené. Z tohoto důvodu požadujeme sloučit písm. b) a c) do jediného písmene a vyjádřit jej třeba takto „b) dopravce, který na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 3 odst. 2 a 3 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících přepraví více než 50 000 000 cestujících za rok.“.
Akceptováno částečně
Souhlasíme s MD ohledně jednotného kritéria významnosti pro celé pododvětví v podobě: „Dopravce, který na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 3 odst. 2 a 3 nebo § 4 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících přepraví více než 50 000 000 cestujících za rok.“
Ministerstvo obrany
2.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Požadujeme doplnění dalšího bodu ohledně zajištění letadel do sekce V. Zdravotnictví.
Tento bod by měl obsahovat zajištění letadel včetně vojenského zdravotnického personálu leteckých výjezdových skupin pro zdravotnickou záchrannou službu a pro leteckou dopravu transplantátů nebo lékařů a zdravotnického personálu.
Odůvodnění: V návaznosti na uzavřené mezirezortní smlouvy podle § 21 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, za účelem zajištění zdravotnické záchranné služby, převozů zdravotnického materiálu, látek lidského původu a zajištění urgentního příjmu či zajištění urgentní lékařské péče je nezbytné zahrnout i příslušnou vojenskou leteckou techniku a osádky.
Změněno na doporučující
Obecně k uplatněné připomínce sdělujeme, že návrh kritérií významnosti byl MZD stanoven v souladu se zákonem č. 266/2025 Sb. Poskytování zdravotnické záchranné služby je v návrhu NV výslovně uvedeno jako samostatné kritérium významnosti (bod 2), přičemž v souladu s § 4 písm. h) zákona č. 374/2011 Sb. zdravotnická záchranná služba zahrnuje mj. i přepravu pacienta letadlem mezi poskytovateli akutní lůžkové péče za podmínek soustavného poskytování neodkladné péče během přepravy, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak, a na základě § 4 písm. i) přepravu tkání a orgánů k transplantaci letadlem, hrozí-li nebezpečí z prodlení a nelze-li přepravu zajistit jinak. Konkretizace formou výčtu vojenské letecké techniky či personálu by byla nadbytečná a narušovala by obecnost a univerzálnost nastavených kritérií. Současně je na uvážení každého subjektu kritické infrastruktury, koho označí kritickým dodavatelem (§ 14 odst. 1 písm. j) zákona č. 266/2025 Sb.). Nadto MZD upozorňuje, že ve smyslu zákona č. 266/2025 se základní službou rozumí služba, nikoliv technika či personál.
Připomínka nadto nesplňuje kritéria stanovená čl. 5 odst. 6 Legislativních pravidel vlády, neboť není navržená nová formulace textu.
Na základě argumentace MZd připomínku neakceptujeme.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
3.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se slovo „750“ nahrazuje slovy „1 500“.
Akceptováno
Akceptováno
3.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. c)
V příloze bodě 1 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno
Akceptováno
3.3. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bod 1 zní:
„1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Varianta I.
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací, který na relevantním trhu České republiky dosahuje nejméně 20% podílu.
Varianta II.
Poskytovatel veřejné dostupné služby elektronických komunikací, který
a) je velkým nebo středním podnikem,
b) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací skrze nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
c) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.“.
Akceptováno částečně
Z navrhovaného znění kritérií významnosti u obou základních služeb bude vypuštěno písm. a), neboť velikost podniku není relevantní pro systém kritické infrastruktury. Proto bude použito následující znění:
1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
3.4. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
V příloze bod 2 zní:
„2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Provozovatel veřejné komunikační sítě, která zajišťuje dostupnost služby elektronických komunikací, který má nejméně 20% tržní podíl v počtu účastníků dané služby elektronických komunikací.“.
Vysvětleno
Znění tohoto kritéria významnosti bude upraveno v duchu řádku 115 (připomínka NIX.CZ).
Ministerstvo spravedlnosti
4.1. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme do pododvětví B. Vnitřní pořádek odvětví XII. Bezpečnost doplnit kritérium významnosti, které zní:
„2. Zajišťování úkolů v oblasti vězeňství
Organizační složka státu podle § 1 odst. 4 zákona o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky.“.
Navrhuje se mezi základní kritéria významnosti doplnit zajišťování působnosti vykonávané Vězeňskou službou České republiky. Návrh tak zohledňuje nezastupitelné postavení Vězeňské služby České republiky a jí vykonávaných a zajišťovaných základních služeb v oblasti vnitřního pořádku. V této souvislosti uvádíme, že by se daná úprava měla podle Vězeňské služby České republiky na její činnost vztahovat alespoň v rozsahu vedení evidence osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky podle § 2 odst. 1 písm. i) zákona č. 555/1992 Sb., resp. plnění úkolů dle § 23a odst. 2 téhož zákona. V této souvislosti připomínáme, že evidence o vězněných osobách je unikátní evidencí, kdy její jakékoli narušení může způsobit fatální následky i ve vztahu k činnosti zpravodajských služeb, Policie České republiky apod.
Vysvětleno
MV není proti, nicméně konstatujeme, že zavedením uvedené základní služby do pododvětví "Vnitřní pořádek" dojde k situaci, kdy gestor daného pododvětví (Ministerstvo vnitra) bude kontrolním orgánem Vězeňské služby. Podle ustanovení § 6 kontrolního řádu (zákon č. 255/2012 Sb.) je nicméně možné si ke kontrole přizvat fyzickou osobu, v tomto případě např. zástupce Ministerstva spravedlnosti, což mohlo usnadnit průběh kontroly. Pro plnou akceptaci připomínky bude nicméně ze strany Ministerstva spravedlnosti nutné objasnit celkový dopad takového ustanovení. Na základě navržené podoby kritéria významnosti by se regulace dotýkala organizačních jednotek Vězeňské služby, kterými jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby. Rozsah takového ustanovení považujeme za příliš extenzivní, dáváme proto k diskuzi, zdali by nebylo dotatečné zahrnout zde např. pouze generální ředitelství. Je potřeba mít na paměti, že subjekty kritické infrastruktury budou plnit určité povinnosti, jako jsou např. vypracování posouzení rizik a plánu odolnosti, definování kritické infrastruktury, zvolení manažera kritické infrastruktury, účastnění se cvičení nebo hlášení incidentů.
MSp od připomínky ustoupilo.
Ministerstvo zdravotnictví
5.1. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K části V. ZDRAVOTNICTVÍ uvádíme, že MZD na žádost předkladatele, resp. GŘ-HZS, dne 3. dubna 2025 zaslalo úpravy formulace jednotlivých kritérií významnosti resp. základních služeb včetně požadované důvodové zprávy. Po prostudování materiálu předaného k projednání do meziresortního připomínkového řízení však bylo shledáno, že předmětné úpravy nebyly předkladatelem adekvátně zohledněny, z toho důvodu požadujeme, aby pro oblast zdravotnictví, jehož gestorem je MZD, byly do textu přílohy nařízení vlády zapracovány požadované změny. Dokument s revizemi, který jsme předkladateli v dubnu tohoto roku zasílali, a který zahrnuje požadované změny, přikládáme formou přílohy k této připomínce.
Akceptováno
Akceptováno
5.2. Ke zvláštní části důvodové zprávy
V části V. ZDRAVOTNICTVÍ (body 1 až 11) je v rámci zvláštní části důvodové zprávy (až na bod 7, vizte druhou zásadní připomínku k důvodové zprávě) uvedeno odůvodnění formulované MZD. Navrhované znění však nerespektuje MZD uváděné poznámky pod čarou, které MZD v původním návrhu uvedlo pro úplnost a zpřesnění textace, a dále zvláštní část DZ neodpovídá normativnímu textu, resp. příloze návrhu nařízení vlády, neboť část V. ZDRAVOTNICTVÍ přílohy návrhu nařízení vlády nezahrnuje změny, které MZD v dubnu tohoto roku zasílalo na GŘ-HZS společně s důvodovou zprávou. Z toho důvodu je nezbytné požadované změny promítnout přímo do znění návrhu nařízení vlády, v opačném případě je zvláštní část důvodové zprávy nepřiléhavá. Znění požadovaných změn v příloze návrhu nařízení vlády přikládáme formou přílohy k této připomínce.
Akceptováno
Akceptováno
5.3. Ke zvláštní části důvodové zprávy
U předmětného bodu zvláštní části důvodové zprávy absentuje relevantní část důvodové zprávy, která byla MZD zaslána předkladateli v dubnu 2025 na žádost GŘ-HZS. Na základě výše uvedeného proto požadujeme, aby byla relevantní část důvodové zprávy doplněna o odůvodnění formulované MZD. Znění přikládáme formou přílohy k této připomínce a zároveň jej uvádíme v připomínce níže:7. Výroba zdravotnických prostředků považovaných za kriticky důležité v průběhu mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví[20]Výrobci zdravotnických prostředků hrají významnou roli během mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví. Jejich schopnost rychle a efektivně saturovat trh v době zvýšené poptávky po kvalitních zdravotnických prostředcích, jako jsou např. respirátory, testovací sady a jiné přístroje používané ve zdravotnictví, může rozhodovat o záchraně životů a zmírněním dopadů mimořádné situace. V těchto situacích je nezbytná jejich flexibilita, inovace a spolupráce vládou a jinými zdravotními institucemi. Povinnosti výrobců a distributorů zdravotnických prostředků jsou dány příslušnými přímo použitelnými právními předpisy EU i zákonem č. 375/2022 Sb., o zdravotnických prostředcích a diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro, ve znění pozdějších předpisů, a jeho prováděcí právní předpisy. Dohledovým orgánem je SÚKL, který je v souladu s § 7 daného zákona zřizovatelem, správcem a provozovatelem Informačního systému zdravotnických prostředků, který není veřejně přístupný. Na rozdíl od výrobců léčiv nepodléhají povolení činnosti SÚKL, avšak do procesu uvádění zdravotnických prostředků jsou do procesu zapojeny tzv. Notifikované osoby. Další odůvodnění se shoduje s výrobci léčiv.[20] Nařízení EP a Rady 2022/123 o posílené úloze Evropské agentury pro léčivé přípravky při připravenosti na krize a krizovém řízení v oblasti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků: seznam kategorií kriticky důležitých zdravotnických prostředků, které považuje Řídící skupina EK během mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví za kriticky důležité
Akceptováno
Akceptováno
Ministerstvo zemědělství
6.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
K článku II. přílohy k nařízení vlády
V článku II. (DOPRAVA), písm. C. (vodní doprava) bodě 1. (služby vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy) požadujeme, aby na konci písmene byla doplněna slova: „ , vyjma činností spojených s přepravou sedimentu při údržbě vodních toků.“
Odůvodnění:
V současnosti stanovuje návrh nařízení vlády hranici přepravovaného nákladu, od které se přepravce považuje za subjekt kritické infrastruktury, ve výši 3000 tun za rok. V návrhu však žádným způsobem nebyla zohledněna existence subjektů, kteří nepřevážejí pouze zboží či obchodovatelné materiály v rámci "spedice", ale taktéž nakládají se sedimenty. Ty je nutné převážet na lodích z místa těžby do deponie v poměrně velkých objemech, které v průměru převýší v nařízení navrhovanou hranici. Zároveň se podle našeho názoru v případě převozu sedimentu nejedná o jakkoliv zásadní a strategickou činnost, která by měla spadat pod kritickou infrastrukturu a odůvodňovala tak značné náklady, vynakládané na plnění povinností subjektu kritické infrastruktury. Tuto činnost nestrategického charakteru proto požadujeme uvést do režimu výjimky.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD a SP ČR bylo dosaženo dohody nad zněním kritérií významnosti u základních služeb v pododvětví "Vodní doprava" v následující podobě:
C. Vodní doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy
Společnost vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy vymezena pro námořní dopravu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004.
2. Provoz, správa a údržba přístavů a přístavních zařízení a provoz děl a zařízení v rámci přístavů
a) Provozovatel přístavu podle čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES, včetně jeho přístavního zařízení podle čl. 2 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004, nebo
b) provozovatel díla nebo zařízení v rámci přístavu podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES.
3. Služby lodní dopravě
Provozovatel služeb lodní dopravě podle čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
6.2. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K článku VI. přílohy k nařízení vlády
Bod 1. článku VI. (PITNÁ VODA) požadujeme nahradit následujícím bodem:
„1. Dodávka pitné vody a distribuce pitné vody s výjimkou distribuce vody určené k lidské spotřebě, pokud tato služba není podstatnou součástí obecné činnosti distributorů spočívající v distribuci jiných komodit a zboží:
a) Správce vodárenské nádrže, nebo
b) Správce víceúčelové nádrže s vodárenským využitím zajišťující odávku pitné vody pro nejméně 100 000 odběratelů, nebo
c) Vlastník, správce a provozovatel úpravny vody o výkonu nejméně 2000 l/s, nebo
d) Vlastník, správce a provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu zajišťující dodávku pitné vody pro nejméně 100 000 odběratelů.“
Odůvodnění:
Obsahem připomínky je terminologické upřesnění odpovídající právním předpisům v oblasti vodního hospodářství a zároveň úprava limitů kritérií významnosti odpovídající navrhované úrovni u úpraven vod.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Na základě jednání se zástupci MZe, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo shody nad následující podobou kritéria významnosti:
1. Dodávka pitné vody a distribuce pitné vody
a) Vlastník, správce nebo provozovatel vodárenské nádrže,
b) vlastník, správce nebo provozovatel víceúčelové nádrže s vodárenským využitím zajišťující dodávku pitné vody pro nejméně 100 000 zásobovaných obyvatel,
c) vlastník, správce nebo provozovatel úpravny vody o výkonu nejméně 2000 l/s, nebo
d) vlastník, správce nebo provozovatel vodovodu pro veřejnou potřebu zajišťující dodávku pitné vody pro nejméně 100 000 zásobovaných obyvatel.
6.3. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K článku VII. přílohy k nařízení vlády
Bod 1. článku VII. (ODPADNÍ VODA) požadujeme nahradit následujícím bodem:
„1. Odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s výjimkou odvádění, vypouštění nebo čištění městských odpadních vod, splašků nebo průmyslových odpadních vod, pokud nejsou podstatnou součástí obecných činností podniků:
a) Vlastník, správce a provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu zajišťující odvádění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 obyvatel, nebo
b) vlastník, správce a provozovatel zařízení zajišťující odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 ekvivalentních osob.
Odůvodnění:
Úprava textu spočívá v terminologickém upřesnění a zároveň logickém rozdělení na subjekty, které odvádějí odpadní vody, a dále subjekty, které tyto odpadní vody čistí a vypouští zpět do životního prostředí. Tyto subjekty nemusí být totožné – existují případy, kdy se na ČOV pouze přebírají odpadní vody od jiného subjektu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod
a) Vlastník, správce nebo provozovatel kanalizace pro veřejnou potřebu zajišťující odvádění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 obyvatel, nebo
b) vlastník, správce nebo provozovatel zařízení zajišťující odvádění, čištění a vypouštění odpadních vod s kapacitou nejméně 100 000 ekvivalentních osob.
6.4. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. c)
K článku IX. odst. 1 písm. c) přílohy k nařízení vlády
Vyjadřujeme nesouhlas s tím, aby byl mezi kritéria významnosti pro základní službu zahrnut výkon činnosti jiného správního úřadu s celostátní působností neuvedeného v písmenu a) nebo b), který na ústřední úrovni vykonává státní správu na úseku veterinární správy.
Tento bod byl do materiálu zahrnut bez projednání s Ministerstvem zemědělství jako nadřízeným správním orgánem. Zároveň ani z důvodové zprávy není patrno, proč se předkladatel rozhodl zahrnout zrovna veterinární správu do této kategorie, když podřízené organizace jiných ústředních správních úřadů zde zahrnuty nejsou.
Po předkladateli tedy požadujeme odůvodnění a vysvětlení tohoto bodu.
Vysvětleno
Rozhodnutí zahrnout veterinární správu do regulace vyplývá převážně z důvodu své role v systému krizového řízení, např. při hromadných nákazách. Odůvodnění bude zároveň popsáno v důvodové zprávě.
6.5. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K článku XI. písm. A přílohy k nařízení vlády
Požadujeme nahradit text tohoto bodu následovně:
„A. Výroba potravin
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Rozsáhlá průmyslová výroba a zpracování potravin a krmiv
a) Provozovatel potravinářského podniku, který ročně vyrobí nejméně
i) 300 000 tun mlýnských výrobků, nebo
ii) 400 000 tun cukru, nebo
iii) 200 000 tun pekařských výrobků, nebo
iv) 400 000 000 litrů mléka, nebo
v) 200 000 tun masa a nejméně 500 000 tun masných výrobků; nebo
b) provozovatel podniku vyrábějícího krmné směsi, který ročně vyrobí nejméně
i) 350 000 tun krmných směsí pro hospodářská zvířata za rok, nebo
ii) 200 000 tun krmných směsí pro zvířata v zájmovém chovu.“
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Na základě jiných připomínek k této základní službě budou prahové hodnoty daných kritérií významnosti upravy odlišně. Během konzultace se zástupcem Potravinářské komory ČR bylo zástupci MV-GŘ HZS ČR sděleno, že předkladatel této připomínky (Ministerstvo zemědělství) bylo s navrhovanou podobou prahových hodnot ze strany Hospodářské komory ČR seznámeno a současně s ní souhlasí, proto nebude na předložené připomínce dále trvat.
6.6. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K článku XI. písm. B přílohy k nařízení vlády
Písm. B., tj. skladování a distribuci potravin, požadujeme z tohoto materiálu úplně vypustit.
Tato oblast nepatří do kompetence MZe, žádné zákony tuto oblast nezabezpečují, neurčují a nedávají povinnost a kompetence MZe ji zajišťovat.
Tato připomínka je zásadní.
Změněno na doporučující
Vzhledem k ustanovení přílohy návrhu zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, která toto pododvětví uvádí a jehož znění bylo schváleno vládou a následně Parlamentem ČR, není možné tuto připomínku akceptovat.
6.7. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
K článku XII.
Na konci článku XII. požadujeme doplnit nové písmeno E., které zní:
„E. Vodní hospodářství
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Vodní nádrže
Soustava vodních nádrží a další vodohospodářské infrastruktury důležitá pro obranu, bezpečnost nebo civilní nouzovou připravenost státu.“
Odůvodnění:
V materiálu požadujeme doplnit odvětví „Vodní hospodářství“, které by z pohledu kritické infrastruktury nemělo být reprezentováno pouze dodávkou pitné vody a čištěním odpadních vod. Navrhovaným přístupem by nebyla do systému zahrnuta např. vodní díla Vltavské kaskády (Lipno, Orlík), ale i mnoho jiných vodních děl, významných jak z hlediska bezpečnostního, tak z hlediska poskytovaných „služeb“, jako např. akumulace povrchové vody, nadlepšování průtoků, ochrana před povodněmi, výroba elektrické energie atd.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Vzhledem k ustanovení přílohy návrhu zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, která uvádí všechna odvětví a pododvětví a jejíž znění bylo schváleno vládou a následně Parlamentem ČR, není možné akceptovat vznik nového pododvětví v rámci odvětví "Bezpečnost". Aplikujeme alternativní řešení, kterým je zahrnutí vodních nádrží do odvětví "Pitná voda", přestože jsme si vědomi toho, že se ne vždy musí jednat o vodní dílo se surovou vodou určenou k úpravě na pitnou vodu. Pod odvětví "Pitná voda" se nově vkládá druhá základní služba "Provoz vodních nádrží" s následujícícm zněním kritéria významnsoti:
2. Provoz vodních nádrží
Správce povodí provozující vodní nádrž, jejíž hráz je zařazena do I. kategorie z hlediska technickobezpečnostního dohledu podle vodního zákona.
Hospodářská komora
7.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Požadujeme uvést návrh nařízení vlády do souladu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557, ze dne 14. prosince 2022, o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „Směrnice CER“).
Kritéria významnosti pro zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury (dále jen „KI“) v podobě navrhované v předloženém návrhu nařízení vlády, nevyhovují požadavkům čl. 6 odst. 2. Směrnice CER a čl. 7 odst. 1 Směrnice CER.
Dle čl. 6 odst. 2 Směrnice CER:
„Členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb;
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí.“
Dále dle čl. 7 odst. 1 Směrnice CER:
„Při určování významnosti narušení podle čl. 6 odst. 2 písm. c) členské státy zváží tyto okolnosti:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným subjektem;
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě;
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva;
d) tržní podíl tohoto subjektu na trhu s dotčenou základní službou či službami;
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou ostrovní či vzdálené regiony nebo horské oblasti;
f) důležitost subjektu, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.“.
Dále dle čl. 7 odst. 2 Směrnice CER:
„Členský stát bez zbytečného odkladu po určení subjektů kritické infrastruktury předloží Komisi (za c)) jakékoli mezní hodnoty použité k upřesnění jednoho nebo více kritérií dle čl. 7 odstavce 1.“
S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že navrhovaná kritéria významnosti u vícero činností nerespektují požadavky Směrnice CER při určování významnosti narušení a nepředstavují kritéria významnosti dle požadavků směrnice, naopak jsou ve vícero případech pouze opakováním odvětvových kritérií, vyjádřeným opisem provozované činnosti.
Zejména upozorňujeme, že dle ustanovení čl. 6. odst. 2 Směrnice CER je členský stát při určování subjektů KI povinen použít všechna kritéria předpokládaná směrnicí a stanovit kritéria významnosti tak, aby odpovídala taxativnímu výčtu okolností uvedených v čl. 7 odst. 1 Směrnice CER.
Vysvětleno
Kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2 a okolnosti uvedené v čl. 7 směrnice CER jsou zohledněna přímo ve zněná jednotlivých kritérií významnosti. Jinými slovy, kritérium významnosti samo o sobě neobsahuje prahové hodnoty související s dopady, ale znění z těchto dopadů vychází.
7.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Upozorňujeme na to, že navržené hodnoty kritérií významnosti týkající se výroby potravin neodpovídají aktuální struktuře potravinářského průmyslu v ČR. Návrh u některých výrob, například pokud jde o produkci masných výrobků, by znamenal, že by se subjektem KI nestal žádný podnik v ČR, což není žádoucí.
Dále upozorňujeme na to, že potravinářská výroba v řadě odvětví, jako je masný průmysl nebo mlékárenství, nemůže fungovat bez stálých a pravidelných každodenních dodávek suroviny ze zemědělské prvovýroby. Proto je nezbytné ošetřit přístup dodavatelů potravinářských podniků, tedy zejména zemědělců, k základním službám některých subjektů KI, zejména dodavatelům elektřiny, která je nezbytná například pro chod dojíren a chlazení mléka tak, aby i zemědělské podniky provozující živočišnou výrobu měly možnost za krizového stavu požádat u ministerstva o poskytnutí přednostního přístupu k základní službě poskytované jiným subjektem KI, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby navazujícího článku hodnotového řetězce.
Navrhujeme v nařízení vlády vyjasnit, zda je podnikem myšlen konkrétní subjekt např. dle IČO, nebo skupina podniků například v rámci holdingů, protože to má zcela zásadní vliv na sebehodnocení podniků a reálný rozsah určení subjektů KI.
Vzhledem k zavedení nových povinností a procesů, se kterými nemá průmysl zkušenosti, a vzhledem ke snaze snížit byrokratické zatížení výrobních potravinářských podniků, a tak zajistit nízké výrobní ceny potravin, navrhujeme přechodné období 10 let, po které budou prováděny pilotní studie funkčnosti informačních systémů a jejich přínosu k deklarovanému cíli nařízení, a zapojení se do těchto systémů a plnění povinností nařízení bude pro podniky dobrovolné.
Vysvětleno
Kritéria významnosti pro základní službu "Rozsáhlá průmyslová výroba a zpracování potravin a krmiv" budou upraveno v návaznosti na jinou připomínku. Předností přístup k jiné základní službě bude moci být umožněn (viz § 14 odst. 3 písm. b) návrhu zákona o kritické infrastruktuře). Zmiňované přechodné období nemá zmocnění v samotném zákoně o kritické infrastruktuře, proto tuto část neakceptujeme. Zároveň to není ani obsahem obou právních předpisů.
7.3. K návrhu nařízení vlády obecně
Navrhované znění přílohy k nařízení vlády představuje nadbytečnou regulaci, tzv. gold-plating, když mezi subjekty KI řadí mimo jiné (i) provozovatele nejméně 200 veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě čerpacích stanic na území České republiky a (ii) provozovatele nejméně 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2. Ani jeden z těchto subjektů přitom mezi subjekty kritické infrastrukturyKI neřadí Směrnice CER, již by měl transponovat, bude-li přijat, zákon o odolnosti subjektů KI a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZKI“), na jehož základě by mělo být vydáno toto navrhované nařízení vlády.
Navrhované znění přílohy k nařízení vlády představuje nadbytečnou regulaci, tzv. gold-plating, když mezi subjekty KI řadí mimo jiné (i) provozovatele nejméně 200 veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě čerpacích stanic na území České republiky a (ii) provozovatele nejméně 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2. Ani jeden z těchto subjektů přitom mezi subjekty KI neřadí Směrnice CER, již by měl transponovat, bude-li přijat, zákon o odolnosti subjektů KI a o změně souvisejících zákonů (dále jen „ZKI“), na jehož základě by mělo být vydáno toto navrhované nařízení vlády.
Je tak navíc činěno bez uvedení důvodu, proč mělo k zahrnutí těchto subjektů mezi subjekty KI dojít, případně hlubší analýzy parametrů zvolených pro jejich zahrnutí.
Pokud by bylo navrhované nařízení včetně přílohy v této podobě přijato, došlo by k významnému zásahu do práv, ale zejména do povinností těchto subjektů, stejně jako ke zvýšení jejich administrativní zátěže a nákladů a k ohrožení jejich konkurenceschopnosti, a to bez konkrétního pozitivního dopadu na odolnost KI.
Pokud by navrhovatel trval na zahrnutí uvedených subjektů mezi subjekty KI alespoň v nějaké míře, bylo by namísto automatického zařazení vhodnější uvažovat o dobrovolných dohodách s dotčenými subjekty, případně o stanovení povinnosti provedení opatření směřujících k zajištění větší odolnosti v případě, že by k tomu byly dostatečnou analýzou podložené důvody (lze předpokládat, že by v takovém případě bylo zahrnuto významně nižší množství subjektů).
Akceptováno částečně
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností.
S ohledem i na jiné připomínky bude písm. a) u základní služby "Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky" vyškrtnuto.
7.4. K návrhu nařízení vlády obecně
Zdůrazňujeme, že náklady spojené s plněním požadavků nařízení výrazně zatíží podnikatelský sektor. Návrh tento negativní dopad nijak neřeší. Alespoň důvodová zpráva by měla konstatovat, že stát u vědomí této zátěže ji hodlá podnikatelům kompenzovat např. relevantním snížením další regulatorní a byrokratické zátěže, závazkem nezvyšovat daňové a odvodové zatížení, eventuálně zapojením návratných finančních nástrojů k realizaci řádně vyčíslených nákladů dotčených subjektů KI.
Odůvodnění:
Nová právní úprava přinese pro podniky zvýšené finanční náklady, které se negativně promítnou do hospodaření firem. Rozumný demokratický stát by měl vyvolané náklady podnikům nějakým způsobem – nikoliv nezbytně finančním – kompenzovat.
Změněno na doporučující
Podstata uvedené připomínky není obsahem nařízení vlády ani zákona o kritické infrastruktuře.
7.5. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Požadujeme do přílohy doplnit zvláštní samostatnou část, pokrývající zemědělství, zejm. živočišnou výrobu, jako sektor, který poskytuje základní službu. Alternativně rozšířit část Výroba, zpracování a distribuce potravin.
Potravinářská výroba v řadě odvětví jako je masný průmysl nebo mlékárenství nemůže fungovat bez stálých a pravidelných každodenních dodávek suroviny ze zemědělské prvovýroby. Proto je nezbytné ošetřit přístup dodavatelů potravinářských podniků, tedy zejména zemědělců, k základním službám některých subjektů KI, zejména dodavatelům elektřiny, která je nezbytná například pro chod dojíren a chlazení mléka tak, aby i zemědělské podniky provozující živočišnou výrobu měly možnost za krizového stavu požádat u ministerstva o poskytnutí přednostního přístupu k základní službě poskytované jiným subjektem KI, pokud je to nezbytné pro poskytování základní služby navazujícího článku hodnotového řetězce.
Vysvětleno
Zajišťování surovin ze strany dodavatelů není předmětem nařízení vlády ani zákona o kritické infrastruktuře. Jedná se o soukromoprávní záležitost související s nastavením dodavatelských smluv. Možnost přístupu subjektu kritické infrastruktury k jiným základním službám je zakotvena v ustanovení § 14 odst. 3 písm. c) zákona o kritické infrastruktuře.
7.6. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 4 písm. b)
Z uvedeného textu není jednoznačně patrné, zda je možné sčítat výkonové hranice různých zařízení, které v jednom agregačním bloku poskytují SVR. Důvodová zpráva uvádí, že je nutné pokrýt významné poskytovatele služby, což by v případě, že poskytuje služby na více dílčích zařízení technicky nesouvisejících nebo navíc různého typu, například turbína, baterie, elektrokotel, nemuselo být zajištěno. Rovněž je vhodné zohlednit fakt, že zařízení spolu nemusí věcně ani místně souviset. Příkladem může být turbína a baterie ve stejném nebo blízkém areálu. Požadujeme tedy v důvodové zprávě jasně definovat, že je možné výkonové hranice různých zařízení sčítat.
Vysvětleno
Znění kritéria významnosti u základní služby "Výroba elektřiny" písm. b) nevylučuje zahrnutí většího množství zařízení, lze tedy výkony jednotlivých zařízení sčítat. Tato informace bude rovněž uvedena v důvodové zprávě.
7.7. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
V příloze bodě 8 se slovo „kapacitě“ nahrazuje slovem „výkonu“.
Akceptováno
Akceptováno
7.8. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
V příloze bodě 8 se slova „100 MWh“ nahrazují slovy „50 MW“.
Změněno na doporučující
MPO nesouhlasilo.
7.9. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
V příloze bodě 1 písm. a) se slovo „zařízení“ nahrazuje slovy „zdroj tepelné energie“.
Změněno na doporučující
MPO nesouhlasilo.
7.10. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
V příloze bodě 1 písm. a) se na konci doplňuje slovo „nebo“.
Změněno na doporučující
Slovo "nebo" je standardně v celém předpise používáno vždy mezi dvěma posledními písmeny u dané základní služby, a ne mezi všemi. Není tím přitom dotčen záměr reduktivního výčtu.
7.11. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se slovo „soustavě“ nahrazuje slovy „rozvodnému tepelnému zařízení“.
Akceptováno
Akceptováno
7.12. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se slova „připojeno nejméně 750 odběrných míst,“ nahrazují slovem „přímo“.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MPO, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo dohody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení
a) Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož rozvodnému tepelnému zařízení je přímo nebo prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 1500 odběrných míst.
7.13. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se na konci doplňují slova „prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 1000 odběrných míst.“.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MPO, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo dohody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení
a) Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož rozvodnému tepelnému zařízení je přímo nebo prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 1500 odběrných míst.
7.14. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. c)
V příloze bodě 1 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno
Akceptováno
7.15. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6 písm. a)
V příloze bodě 6 písm. a) se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou.
Změněno na doporučující
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností. Z tohoto důvodu připomínku neakceptujeme.
7.16. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6 písm. b)
V příloze bodě 6 se písmeno b) zrušuje.
Změněno na doporučující
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností. Z tohoto důvodu připomínku neakceptujeme.
7.17. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se slova „4 % celkově přepravených hrubých tunových“ nahrazují slovy „10 mld. vlakových“.
Akceptováno
Akceptováno
7.18. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se za slovo „rok“ vkládají slova „, a současně, který zajišťuje strategické služby pro stát, územní samosprávné celky nebo státní podniky v případě bezpečnostních potřeb státu, zejména přepravy ozbrojených složek, zbraní, munice, paliva pro jaderné elektrárny apod“.
Změněno na doporučující
Připomínku neakceptujeme, neboť pojem "strategické služby pro stát" je velmi vágní a není zřejmé, na jaké konkrétní služby by se regulace vztahovala. Zároveň takovýto typ kritéria významnosti nevychází ani z podstaty nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450, které v odst. 2 písm. b) bodu i) zmiňuje pouze "služby železniční dopravy (osobní a nákladní)". Z podstaty dotčené základní služby jsou důležité všechny subjekty provozující železniční nákladní dopravu v určité hodnotě obecně, nikoliv pouze úzká skupina subjektů zaměřující se na vojenský nebo jaderný materiál. Na základě tohoto navrhujeme v rámci kritéria významnosti nekumulovat uvedené podmínky (vlakové kilometry za rok + strategické služby pro stát), ale ponechat pouze vlakové kilometry za rok v následující podobě:
"b) provozovatel nákladní železniční dopravy, který zajišťuje přepravu alespoň 10 000 000 vlakových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok.".
7.19. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
V příloze bodě 8 se slova „není mikropodnikem, malým podnikem nebo středním podnikem4).“ nahrazují slovem „“.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce HK ČR.
7.20. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8 písm. a)
V příloze bodě 8 se doplňuje písmeno a), které zní:
„a) je velkým podnikem,“.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce HK ČR.
7.21. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8 písm. b)
V příloze bodě 8 se doplňuje písmeno b), které zní:
„b) za účelem dodávání léčivých přípravků tyto obstarával a skladoval s využitím vlastní skladovací a přepravní infrastruktury, a“.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce HK ČR.
7.22. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8 písm. c)
V příloze bodě 8 se doplňuje písmeno c), které zní:
„c) v posledním kalendářním roce fyzicky dodával léčivé přípravky osobám uvedeným v § 77 odst. 1 písm. c) zákona o léčivech, s výjimkou
1. distributorů léčiv,
2. prodejců vyhrazených léčivých přípravků a
3. provozovatelů oprávněných k výdeji podle § 82 odst. 2 písm. e) zákona o léčivech, pokud jde o radiofarmaka.“.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce HK ČR.
7.23. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 12
V příloze se doplňuje bod 12, který zní:
„12. Soustředění a odstranění odpadů ohrožujících veřejné zdraví
Subjekt provozující zařízení k nakládání s odpady z mimořádných událostí jako jsou povodně, atmosférické jevy, rozsáhlé požáry, epidemické a pandemické situace, poškození prostředí v důsledku úniku škodlivin a z dalších přírodních katastrof nebo havárií.“.
Změněno na doporučující
Z pohledu MV ČR se nejedná o základní službu, která by měla být zahrnuta do regulace. Možnost zavedení odvětví "Odpadové hospodářství" v systému kritické infrastruktury byla dále diskutována s ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadů (Ministerstvem životního prostředí), který po zvážení doporučil takovéto odvětví nezavádět.
7.24. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 a 2
Požadujeme upravit znění podbodu 1 a podbodu 2 následovně:
“nejméně 10 % podílu*.“ - (* doplnit odkaz na zdroj určení podílu)
Z hlediska posuzování významnosti kritéria poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací byla zvolena dle důvodové zprávy k předloženému nařízení vlády hodnota 10% podílu na trhu s přihlédnutím ke skutečnosti, kdy stejný objem podílu na trhu je použit Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (dále jen „ENISA“), pro stanovení kritéria, od kterého má za povinnost poskytovatel veřejné služby elektronických komunikací zpracovat a zaslat hlášení o vzniku závažného narušení ve veřejné síti.
Ale navazující národní legislativa (vyhláška č. 380/2022 Sb., o kritériích určení závažného narušení bezpečnosti sítě a služby a ztrátě integrity sítě a rozsahu a formě předávání informací o narušení, ani související metodický pokyn ČTÚ (Čj. ČTÚ-7 421/2023-604) k hlášení o vzniku závažného narušení ve veřejné síti od roku 2022, vycházející také z metodiky ENISA (viz kapitola 1 výše uvedeného metodického pokynu ČTÚ) nepracují s % (do té doby s % pracovala), nýbrž s absolutními hodnotami počtu postižených účastníků/přístupů vždy v určitém časovém intervalu.
V tuto chvíli není zřejmé, jak bude 10% hranice podílu z pohledu subjektu KI jako poskytovatele základní služby zjišťována u operátorů, kteří nemají maloobchodní zákazníky, typu fyzické osoby nepodnikající (B2C), kde se dobře počítá % podíl, ale pohybují se buď na velkoobchodním telekomunikačním trhu, kde prodávají služby dalším telekomunikačním operátorům anebo pracují s maloobchodním zákazníkem, typu právnické osoby (B2B) různé velikosti (dle metodiky EU).
Akceptováno částečně
Byl akceptován návrh NIX.CZ s drobnou úpravou. Z navrhovaného znění kritérií významnosti u obou základních služeb bude vypuštěno písm. a), neboť velikost podniku není relevantní pro systém kritické infrastruktury. Proto bude použito následující znění:
1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
7.25. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a) odrážce iv)
V příloze bodě 1 písm. a) se doplňuje odrážka iv), která zní:
„iv) 10 000 tun bramborového škrobu,“.
Dosavadní odrážky iv) a v) se označují jako odrážky v) a vi).
Akceptováno
null
7.26. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a) odrážce v)
V příloze bodě 1 písm. a) odrážce v) se slovo „100“ nahrazuje slovem „50“.
Změněno na doporučující
Na základě telefonické konzultace se zástupcem Potravinářské komory ČR připomínkové místo od této připomínky ustoupilo. Zůstane ponecháno množství 100 000 000 litrů mléka, ale bude upřesněno, že se kritérium vztahuje na roční příjem mléka, nikoliv na roční výrobu.
7.27. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a) odrážce vi)
V příloze bodě 1 písm. a) odrážce vi) se slovo „50“ nahrazuje slovem „40“.
Akceptováno
Akceptováno
7.28. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a) odrážce vi)
V příloze bodě 1 písm. a) odrážce vi) se slovo „100“ nahrazuje slovem „40“.
Akceptováno
Akceptováno
7.29. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b) odrážce i)
V příloze bodě 1 písm. b) odrážce i) se slovo „80“ nahrazuje slovem „60“.
Vysvětleno
Na základě telefonické konzultace se zástupcem Potravinářské komory ČR připomínkové místo od této připomínky ustoupilo.
7.30. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bod 1 zní:
„1.“.
Akceptováno částečně
Na základě vzenených připomínek souhlasíme s vyškrtnutím písm. a) týkajícího se prodejen potravin. Současně je nutné základní službu "Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky" v nařízení vlády ponechat, neboť tuto základní službu definuje nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450. V návaznosti na to ponecháváme aktuální kritérium významnosti pod písm. b), které cílí na velkoobchodní distributory potravin.
7.31. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bodě 1 se za slovo „hodnotě“ vkládají slova „zásob výrobků a“.
Vysvětleno
Z pohledu zákona o DPH je výrobek (movitá věc) zbožím. Takže pojem „zboží“ v návrhu nařízení v sobě již pojem „výrobek“ obsahuje.
7.32. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Navrhujeme lépe specifikovat k jaké základní službě se vysvětlení jednotlivých kritérií vztahuje, např. k příloha odvětví I. Energetika, pododvětví A. Elektřina, bod 1.
Důvodová zpráva ve zvláštní části obsahuje nadpisy pro jednotlivé body nařízení vlády, ale názvy jsou matoucí a není jasné, k jaké základní službě se bod na první pohled vztahuje, např. „K označení přílohy příloha“; „K příloha označení přílohy bod 6“
Vysvětleno
Způsobeno vkládáním do systému e-legislativa.
Krajský úřad Jihomoravského kraje
8.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Obecné zásadní připomínky vztahující se k návrhu nařízení vlády jako celku
Důvodem pro přijetí této nové právního úpravy (dále jen „NV“), navrhované Ministerstvem vnitra, je zmocnění pro vydání tohoto nařízení obsažené v návrhu nového zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, jehož sněmovní tisk 947/0 byl v rámci 1. čtení v Poslanecké sněmovně České republiky schválen dne 3.6.2025 usnesením č. 1394 (dále jen „ZKI“).
I.
Návrhy prováděcích právních předpisů musí být k dispozici v rámci legislativního procesu ve stejnou dobu jako vlastní návrh zákona, a to nikoliv ve formě pouhých tezí, nýbrž jako návrh jejich paragrafového znění. K návrhu ZKI však nebyly doplněny návrhy prováděcích právních předpisů ani před odesláním návrhu ZKI do legislativní rady vlády, ani při jeho rozeslání do mezirezortního připomínkového řízení (únor 2024) a nebyly k němu doplněny ani při jeho rozeslání poslancům (duben 2025).
Návrh NV je opět v rámci mezirezortního připomínkového řízení projednáván zcela izolovaně, bez toho, že by připomínková místa znala obsah návrhů dalších prováděcích předpisů k provedení ZKI dle jeho zmocňovacích ustanovení (§ 29 ZKI).
Přitom je naprosto nutné projednávat a posuzovat nově navrženou legislativu, týkající se kritické infrastruktury, v celém jejím kontextu, tedy nejen vlastní zákonnou úpravu, ale rovněž všechny prováděcí právní předpisy. Bez znalosti znění všech těchto předpisů je smysluplné vyhodnocení nové regulace zcela vyloučeno.
II.
V rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu ZKI se s klasifikací krajských úřadů jakožto subjektů kritické infrastruktury vůbec nepočítalo, a to nejen v souladu s předloženými návrhy tezí prováděcích právních předpisů, ale i s důvodovou zprávou k ZKI, dle které „ … Dopady na rozpočty územních samosprávných celků (konkrétně pouze krajů) lze očekávat spíše sekundárního nepřímého charakteru zejména v souvislosti s tím, že územní samosprávné celky budou v některých případech přímo zřizovateli subjektů kritické infrastruktury. ..“ (blíže viz. její odst. 7.2.).
Návrh NV však v rozporu s tím stanoví, že krajské úřady nejen že jsou považovány za subjekt kritické infrastruktury, ale že jsou subjektem kritické infrastruktury v celém spektru své činnosti, a nikoliv pouze v konkrétních, jasně vymezených případech. Kteroužto zásadní změnu navíc nedoprovází jakékoliv odůvodnění ze strany předkladatele.
Byť tedy návrh NV ve své důvodové zprávě uvádí, že „… upouští od přespříliš vágních průřezových kritérií. Namísto toho v rámci kritéria významnosti zohledňuje dopad samotného narušení poskytování základní služby, resp. vytváří hranici potřebnou pro rozlišení, zda lze určitou službu považovat za základní službu – tj. službu svým významem esenciální pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, veřejného zdraví nebo životního prostředí.“, opak je v případě krajských úřadů, jakožto navrhovaných subjektů kritické infrastruktury, pravdou.
Návrh NV je v tomto zcela nekoncepční, když ve skutečnosti rezignuje na stanovení jakýchkoliv kritérií významnosti, která by jednoznačně vymezila činnosti krajských úřadů, které je nutno vykonávat za všech okolností.
III.
Dle znění článku IX. návrhu NV se za poskytování základní služby považuje veškerá činnost krajského úřadu, tj. jak všechna činnost vykonávaná v přenesené působnosti, tak dokonce i veškerá činnost vykonávaná v samostatné působnosti. Navrhovanou základní službou dle ZKI vykonávanou krajským úřadem tak je např. i realizace veškerých usnesení zastupitelstva a rady kraje a podpora činnosti jejich výborů a komisí, nebo podpora cestovního ruchu.
Nedomníváme se, že by základní službou ve smyslu ZKI mělo být např. vypracování materiálů pro jednání zastupitelstva kraje. Požadujeme proto jasnou konkrétní specifikaci, kterých činností vykonávaných krajskými úřady se návrh NV týká, a případně v jakém rozsahu.
IV.
Dle důvodové zprávy k návrhu NV nevzniknou v souvislosti s jeho přijetím žádné finanční a hospodářské dopady, když tyto vzniknou až v souvislosti s plněním povinností dle ZKI, přičemž je obecně odkazováno na jeho RIA. Ve skutečnosti jde ale návrh NV co do určení základních služeb značně nad rámec návrhu ZKI, takže i finanční a hospodářské dopady budou nutně větší než dosud odhadované.
Navíc, bez znalosti přesného znění všech právních předpisů provádějících ZKI nelze nejen skutečnou finanční a hospodářskou, ale i organizační, administrativní, personální, a technickou náročnost dopadů nové regulace vůbec vyhodnotit.
Akceptováno částečně
Na základě závěrů vypořádacích jednání akceptovány připomínky Asociace krajů ČR/ krajů a krajské úřady nebudou v tomto předpisu nyní uvedeny. Debata na dalším zapojení krajů do systému kritické infrastruktury, nad rámec současné situace a právní úpravy krizového zákona, se povede na platformě mezirezortní pracovní skupiny k revizi krizové legislativy tak, aby výsledky této debaty reflektovaly komplexní postavení územních samospráv v systému krizového řízení jako celku.
Krajský úřad Jihočeského kraje
9.1. K návrhu nařízení vlády obecně
1. Obecná připomínkaJihočeský kraj zásadně nesouhlasí s izolovaným projednáváním návrhu nařízení vlády č…./2025 Sb., o základních službách a kritériích významnosti (dále jen Návrh nařízení vlády ke KI) bez toho, aby byly známy návrhy dalších prováděcích právních předpisů.Důvod: v průběhu projednávání návrhu zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (Zákon o KI) byli zástupci krajů opakovaně ujišťováni o tom, že krajské úrovně se povinnosti dle Zákona o KI netýkají, na regionální úrovni se s vymezováním subjektů KI nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů. Přesto toto opakované ujišťování předložený Návrh nařízení vlády ke KI zařazuje výkon činnost krajského úřadu mezi základní služby a kritéria pro některé oblasti jsou nastavena tak, že povinnosti ze Zákona o KI dopadnou na subjekty regionální, v některých případech i na lokální úrovně (zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod, zdravotnictví). Otázkou je chybějící oblast odpadového hospodářství, která v Návrhu nařízení vlády ke KI není zohledněna.Bez znalosti obsahu dalších prováděcích předpisů k provedení zákona o KI, zejména o ty, které budou stanovovat náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu KI a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu KI, nelze posoudit, jakou zátěž budou muset krajské úřady, ale i krajem či obcemi zřizované subjekty, nově nést. Z výše uvedených důvodů žádá Jihočeský kraj o prodloužení lhůty pro podání připomínek a její sladění s připomínkovým řízením k ostatním prováděcím předpisům. Tato připomínka je zásadní.2. K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy a bezpečnostiKonstrukce, kdy subjektem KI je poskytovatel základní služby splňující kritéria významnosti dle návrhu Nařízení vlády ke KI, vzbuzuje v oblasti veřejné správy i v oblasti bezpečnosti otázku, co vše v rámci činnosti ústředního správního úřadu, ministerstva, krajského úřadu, bezpečnostních sborů apod. je významnou službou (co je tím důvodem/kritériem pro jejich zařazení).Z pohledu zachování základních funkcí státu není nutné a ani ekonomicky vhodné považovat veškerou činnost, zejména orgánů vyjmenovaných v části IX. Návrhu nařízení vlády ke KI, za poskytování základní služby. Zmapování kriticky důležitých agend/činností, které je nutno zachovat, a to i za krizových stavů, a které nelze ani dočasně přerušit, mělo být předmětem analýzy na ústřední úrovni již několikrát (např. dle usnesení BRS č. 53 ze dne 7. prosince 2022).Zákon o KI povinnost k samotnému poskytování služby nezakotvuje a vymezení základní služby je stanoveno jen velmi obecně, což bylo kraji kritizováno v průběhu legislativního procesu. AKČR i jednotlivé kraje byly ujišťovány, že není cílem určovat subjekty KI na regionální úrovni a upřesnění základních služeb bude prováděcími právními předpisy. Z těchto důvodů také nebyly stanoveny žádné režimy nižších povinností s ohledem na jejich důležitost a z hlediska zákona o KI tedy budou mít subjekty KI stejné povinnosti, ať už budou poskytovat službu v jakémkoli rozsahu (evropské, státní, regionální, v některých případech lokální úrovni).Z tohoto pohledu je návrh nesystémový, personálně i ekonomicky neúměrně zatěžující. Pro oblast veřejné správy je podstatné nastavit kritéria, která jednoznačně vymezí činnosti, které je nezbytné vykonávat za jakýchkoli okolností, nebo by jejich absence mohla způsobit krizovou situaci.Požadujeme specifikovat konkrétní agendy vykonávané orgány veřejné správy, resp. v jakém rozsahu má být výkon těchto agend předmětem povinností ze zákona KI. Tato připomínka je zásadní. 3. Zařazení výkonu činnosti krajských úřadů do základních služebV Příloze k Návrhu nařízení vlády ke KI pro zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů KI, v části IX. VEŘEJNÁ SPRÁVA, Kritéria významnosti pro základní službu je pod bodem 1. Výkon svěřených pravomocí subjektu veřejné správy zařazen v bodě e) výkon činnosti krajského úřadu.Zástupci krajů opakovaně žádali, aby krajská a obecní úroveň byla v rámci zajištění základních funkcí státu zahrnuta do systému odolnosti subjektů KI alespoň v rovině informační a plánovací. V důvodové zprávě k Návrhu zákona o KI se v odst. 7. 2. uvádí „Dopady na rozpočty územních samosprávných celků (konkrétně pouze krajů) lze očekávat spíše sekundárního nepřímého charakteru zejména v souvislosti s tím, že územní samosprávné celky budou v některých případech přímo zřizovateli subjektů kritické infrastruktury. Jejich dodatečné náklady se tak mohou projevit v majetkové sféře územních samosprávných celků, ať už jako snížení zisku obchodních korporací, v nichž mají podíl, nebo ve zvýšení cen za odebírané služby (ať už budou odběrateli služeb samotné územní samosprávné celky nebo jimi zřizované organizace). V této souvislosti lze totiž předpokládat, že subjekty kritické infrastruktury promítnou své náklady na plnění nově stanovených povinností právě do cen pro odběratele služeb. V případě, že bude aplikován zákaz konkrétního dodavatele dle § 15 návrhu zákona, vyvstanou subjektu kritické infrastruktury, jehož zřizovatelem může být územní samosprávný celek, další dodatečné náklady spojené s výběrovým řízením na dodavatele nového.“ Zcela zjevně se nepočítalo s tím, že kraje ani KÚ by měly být přímo subjekty KI, jak je nyní uvedeno v Návrhu nařízení vlády ke KI.Předložený Návrh nařízení vlády ke KI poměrně přesně u většiny oblastí nastavuje kritéria pro zařazení subjektů do KI. V oblasti bezpečnosti a zejména veřejné správy žádná kritéria nastavena nejsou. S ohledem na personální i finanční dopady na kraj je proto nezbytné do Návrhu nařízení vlády ke KI upřesnit činnosti krajského úřadu, které budou pod regulací Zákona o KI, stejně tak postavení hejtmana, rady a zastupitelstva kraje.1) Jaké činnosti krajského úřadu mají být základní službou – viz bod 2?2) Jakou povahu bude mít z hlediska Zákona o KI činnost hejtmana, který je statutárním orgánem kraje a má zásadní kompetence dle zákona o krizovém řízení? Obdobně to platí o radě a zastupitelstvu kraje, jejichž kompetence, zejména co se týká nakládání s majetkem kraje, nelze nahradit. Krajský úřad bez těchto orgánů nemusí být schopen požadované základní služby zajišťovat.3) Pokud je nutné zachovat základní výkon veřejné správy, nebude to v území realizovatelné bez činnosti úřadů ORP a obecních úřadů – jakým způsobem bude jejich činnost navázána na zajištění základních služeb dle Zákona o KI?Předložený návrh Nařízení vlády ke KI jde u krajů značně nad rámec toho, co bylo předkladatelem prezentováno v rámci projednávání návrhu Zákona o KI, vzniknou další finanční, ale i personální dopady na krajský úřad, resp. kraj značně větší, než byly původně odhadovány.Zásadně nesouhlasíme se zněním důvodové zprávy v části týkající se dopadů Nařízení vlády ke KI do veřejných rozpočtů. V rámci důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) zpracovaných k Zákonu o KI bylo hodnocení těchto hospodářských nebo finančních dopadů spojených s povinnostmi uložených Zákonem o KI provedeno zcela nedostatečně, na což bylo poukazováno v rámci mezirezortního připomínkového řízení.Bez zodpovězení výše položených otázek, bez znalosti ostatních prováděcích právních předpisů k Zákonu o KI nesouhlasíme se zařazením služby „výkon činnosti krajských úřadů“ do přílohy předkládaného Nařízení vlády ke KI. S ohledem na to, že při tvorbě Zákona o KI se nepředpokládalo určení krajských úřadů jako subjektů KI, navrhujeme vyjmutí písm. „e) výkon činnosti krajského úřadu“.Tato připomínka je zásadní. V případě ponechání zařazení výkonu činnosti krajského úřadu mezi subjekty vykonávající základní službu, se jedná o novou agendu v oblasti přenesené působnosti a bude nezbytné navýšení finančních prostředků pro výkon přenesené působnosti k zajištění požadované agendy na krajském úřadu.4. Ostatní připomínky§ V příloze materiálu dokument „ob_KORNDHKBKWJY.doc“ je chybně uvedený obsah návrhu nařízení vlády v materiálu pod č.j. MV- 68203-3/OBP-2025 „Návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti“Doporučujeme upravit text související s předloženým Návrhem nařízení „Návrh nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti“.§ Důvodová zpráva/Předkládací zpráva - v obou dokumentech je, mimo jiné, konstatováno, že požadavky směrnice CER stanovily odlišné mechanismy v určení subjektu KI, že se jedná o poměrně zásadní změnu oproti dosavadní právní úpravě, která preferovala určování prvku KI jakožto významných staveb nebo zařízení. Dále je popsán způsob určování prvku, ale v obou předložených zprávách chybí popis nově navrženého určování subjektu KI pro pochopení rozdílu v procesu určování.Doporučujeme doplnit text důvodové zprávy o způsob určování subjektu KIZávěr:Jihočeský kraj plně podporuje stanovisko AKČR.Zpracovala: Ing. Marta Spálenková, spalenkova@kraj-jihocesky.cz. tel. 724 052 945
Akceptováno
Krajské úřady byly vypuštěny.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
10.1. K návrhu nařízení vlády obecně
null
1. Obecná zásadní připomínka
Nesouhlasíme s izolovaným projednáváním návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti bez znalosti návrhů dalších prováděcích právních předpisů. A to zejména proto, že přestože byli zástupci krajů v průběhu projednávání samotného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „ZKI“ nebo jen „zákon“) ujišťováni, že krajské úrovně se povinnosti dle tohoto zákona netýkají, na regionální úrovni se s vymezováním prvků kritické infrastruktury nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů, předložený návrh nařízení vlády zařazuje činnost krajského úřadu mezi základní služby (k tomu viz níže).
Bez znalosti obsahu dalších prováděcích předpisů k provedení ZKI nelze posoudit, jaká zátěž bude na kraje nově uvalena. Jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat státem požadované náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.
Z výše uvedených důvodů žádáme o prodloužení lhůty pro podání připomínek a její sladění s připomínkovým řízením k prováděcímu předpisu stanovícímu náležitosti plánu odolnosti a posouzení rizik.
2. K zařazení činnosti krajských úřadů do výčtu základních služeb
Návrh nařízení nyní počítá s tím, že základní službou má být také „výkon činnosti krajského úřadu“. I když chápeme potřebu státu zachovat výkon veřejné správy v území, je potřeba se před paušálním zahrnutím činnosti krajského úřadu pod regulaci ZKI zabývat následujícím:
a) Které konkrétní činnosti krajského úřadu mají být základní službou?
b) Jak bude posuzována z hlediska ZKI role hejtmana, který není úředníkem krajského úřadu, ale voleným představitelem kraje, ale má zásadní kompetence dle zákona o krizovém řízení? Obdobně to platí o radě kraje a zastupitelstvu kraje, jejichž kompetence zejména co se týče nakládání s majetkem kraje a rozpočtem kraje nelze nahradit a bez jejich aktivní činnosti nelze zajistit řadu opatření
c) Zachování základního výkonu veřejné správy nebude v území možné realizovat bez zachování činnosti úřadů ORP a obecních úřadů. Jakým způsobem bude jejich činnost navázána na zajištění základních služeb dle ZKI?
Bez zodpovězení výše položených otázek a bez znalosti ostatních prováděcích právních předpisů nelze se zařazením služby „výkon činnosti krajských úřadů“ do přílohy předkládaného nařízení vlády souhlasit.
Zároveň upozorňujeme, že vymezení kritérií významnosti je v některých případech formulováno natolik „široce“, že je splní celá řada regionální poskytovatelů, včetně těch zřizovaných kraji či obcemi. Dopady do rozpočtů územně samosprávných celků budou tedy zásadní.
3. K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy
Jak již bylo uvedeno v bodě 2., konstrukce, kdy je subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby splňující kritéria významnosti dle navrhovaného nařízení vlády, klade v oblasti veřejné správy otázku, co vše v rámci činnosti ústředního správního úřadu, ministerstva, krajského úřadu apod. lze považovat za významnou službou.
ZKI povinnost k samotnému poskytování služby nezakotvuje a vymezení základní služby je stanoveno jen velmi obecně, na což bylo upozorňováno v průběhu legislativního procesu. Kraje byly ujišťovány, že není cílem určovat subjekty KI na regionální úrovni a že upřesnění základních služeb přijde až s prováděcími právními předpisy. Z těchto důvodů také nebyly stanoveny žádné režimy nižších povinností a z hlediska zákona tedy budou mít subjekty KI stejné povinnosti, ať už budou poskytovat službu v jakémkoli rozsahu.
Předložené nařízení vlády v oblasti veřejné správy ještě více rozmělňuje původní účel zákona, tedy zajištění fungování základních služeb, nikoli veškerých činností veřejné správy. Naopak v jiných oblastech jde nařízení ve stanovení kritérií do takové podrobnosti, že mezi subjekty KI zahrne i řadu regionálních poskytovatelů (např. v zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod či zdravotnictví). Z tohoto pohledu je návrh nesystémový a je nutno najít i pro oblast veřejné správy taková kritéria, která jednoznačně vymezí činnosti, které je nezbytné vykonávat za jakýchkoli okolností.
Je tedy nutno specifikovat, které konkrétní agendy vykonávané orgány veřejné správy spadají pod působnost navrhovaného nařízení vlády, resp. v jakém rozsahu má být výkon těchto agend předmětem povinností ze zákona o odolnosti subjektů KI.
4. Finanční dopady
Nesouhlasíme se zněním důvodové zprávy v části týkající se dopadů nařízení vlády do veřejných rozpočtů. V rámci důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) zpracovaných k zákonu o kritické infrastruktuře bylo hodnocení těchto hospodářských nebo finančních dopadů spojených s povinnostmi uložených zákonem o kritické infrastruktuře provedeno zcela nedostatečně. Předložené nařízení vlády jde navíc značně nad rámec toho, co bylo předkladatelem prezentováno v rámci projednávání návrhu zákona, tudíž budou finanční dopady značně větší, než byly původně odhadovány.
Žádáme o projednávání kompletního balíku prováděcích předpisů k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury jako celku ve vzájemných souvislostech.
Do předložení zbývajících prováděcích právních předpisů pak využít čas k prodiskutování kritérií významnosti pro oblast veřejné správy s akcentem na vymezení agend, které mají být zajišťovány, a k dopracování důvodové zprávy. Přitom by měly být zohledněny stávající povinnosti dle krizové legislativy a nového zákona o kybernetické bezpečnosti, ale také kritérium přiměřenosti a efektivity výkonu veřejné správy.
Vysvětleno
Ad 1: V rámci MPŘ k návrhu zákona o KI byly předloženy teze prováděcích právních předpisů. Tyto byly v průběhu dalšího legislativního procesu upřesňovány a jsou veřejně dostupné - např. v eKLEP. Ačkoliv lze chápat požadavek na seznámení se se zněním dalších prováděcích předpisů, nemá předkladatel povinnost předložit všechny tyto předpisy ve stejný okamžik. Návrh nařízení je oproti ostatním prováděcím předpisům předkládán s nepatrným předstihem, neboť se u něj předpokládá déletrvající legislativní proces a jeho brzké vydání je z pohledu zákona esenciální. V případě prováděcích právních předpisů se předkladatel nemůže odchýlit od zákonného zmocnění a lze proto v tuto chvíli odkázat na rozsah zákonného zmocnění ve spojení s tezemi.
Ad 2: Krajské úřady byly vypuštěny.
Ad 3: Kritéria významnosti u základní služby "Výkon svěřejných pravomocí subjektu veřejné správy" byla definována podrobněji. Krajské úřady byly vypuštěny.
Ad 4: V rámci MPŘ k návrhu zákona o KI byly předloženy teze prováděcích právních předpisů. Tyto byly v průběhu dalšího legislativního procesu upřesňovány a jsou veřejně dostupné - např. v eKLEP. Ačkoliv lze chápat požadavek na seznámení se se zněním dalších prováděcích předpisů, nemá předkladatel povinnost předložit všechny tyto předpisy ve stejný okamžik. Návrh nařízení je oproti ostatním prováděcím předpisům předkládán s nepatrným předstihem, neboť se u něj předpokládá déletrvající legislativní proces a jeho brzké vydání je z pohledu zákona esenciální. V případě prováděcích právních předpisů se předkladatel nemůže odchýlit od zákonného zmocnění a lze proto v tuto chvíli odkázat na rozsah zákonného zmocnění ve spojení s tezemi.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
11.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Nařízení vlády je připomínkováno v době, kdy je zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) předložen Senátu Parlamentu České republiky a není tedy známé znění tohoto zákona. Nařízení vlády je předkládáno samostatně bez dalších souvisejících právních předpisů. Připomínkovému místu tak chybí komplexní pohled na řešenou problematiku a nemá možnost komplexníhp posouzení ochrany kritické infrastruktury v komplexu bezpečnostního systému České republiky.
Vysvětleno
V rámci MPŘ k návrhu zákona o KI byly předloženy teze prováděcích právních předpisů. Tyto byly v průběhu dalšího legislativního procesu upřesňovány a jsou veřejně dostupné - např. v eKLEP. Ačkoliv lze chápat požadavek na seznámení se se zněním dalších prováděcích předpisů, nemá předkladatel povinnost předložit všechny tyto předpisy ve stejný okamžik. Návrh nařízení je oproti ostatním prováděcím předpisům předkládán s nepatrným předstihem, neboť se u něj předpokládá déletrvající legislativní proces a jeho brzké vydání je z pohledu zákona esenciální. V případě prováděcích právních předpisů se předkladatel nemůže odchýlit od zákonného zmocnění a lze proto v tuto chvíli odkázat na rozsah zákonného zmocnění ve spojení s tezemi.
11.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Kritéria významnosti jsou stanovena velice široce, což bude mít za následek velké množství subjektů kritické infrastruktury. Pro takové množství subjektů není možné zabezpečit v době krizových stavů přednostní zásobování, střežení a další činnosti, které by měl stát pro subjekty kritické infrastruktury zabezpečit. Vysoký počet subjektů kritické infrastruktury bude znamenat zvýšené náklady na podporu činnosti těchto subjektů kritické infrastruktury, při stanovení příliš vysokého počtu subjektů kritické infrastruktury nebude schopen stát zabezpečit podporu těchto subjektů, a to zejména v případě mimořádných událostí a krizových situací, kdy je tato podpora vyžadována také Směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.
Vysvětleno
Nesouhlasíme s tvrzením, že by definována podoba kritérií významnosti měla za následek velké množství subjektů kritické infrastruktury. Kritéria významnosti byla definována tak, aby k enormnímu nárůstu počtu subjeků KI nedošlo. Očekáváme, že počet subjektů KI bude oproti současnému stavu přibližně dvojnásobný (tj. cca 400 subjektů KI). Při úvaze nad "ideálním" počtem a charakterem subjektů KI se přitom vycházelo z již proběhlých krizových situací, které v tomto ohledu poukázaly na určité nedostatky.
11.3. K návrhu nařízení vlády obecně
Nařízení vlády uvádí, že v příloze jsou uvedeny základní služby v jednotlivých odvětvích a kritéria významnosti. Kritéria významnosti jsou často spíše uvedena jako subjekty, ne jako kritéria, např. v případě těžby ropy je místo uvedení kritéria těžba ropy v objemu nejméně 500 000 tun ročně uveden subjekt těžící ropu v objemu 500 000 tun ročně.
Vysvětleno
Kritéria významnosti jsou takto definována cíleně, a to z toho důvodu, aby bylo zřetelné, o které potenciální subjekty KI se jedná a usnadnilo to tak samototný proces tzv. sebeohodnocení.
11.4. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
Navrhujeme doplnit kritéria významnosti pro oblast dálkového chlazení.
Odůvodnění:
Část návrhu vlády nese název dálkové vytápění nebo dálkové chlazení, což je v souladu s Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450.
Vysvětleno
K námitce týkající se domnělé absence hlazení lze jen konstatovat, že § 2 odst. 2 písm. c) č. 3 EZ rozumí dodávkou tepelné energie dodávky energie tepla nebo chladu k dalšímu využití jinou fyzickou či právnickou osobou. Na základní službu dálkového chlazení je proto pamatováno. Stejně tak ovšem platí, že chlazení, z hlediska významu, prozatím nenaplňuje charakter kritické infrastruktury. Bude-li tomu v budoucnu jinak, bude toto zjištění zohledněno nejprve v rámci aktualizace Strategie pro posílení odolnosti SKI.
11.5. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
V příloze bodě 1 písm. a) se slova „nebo II.“ zrušují.
Změněno na doporučující
Kritérium významnosti je takto stanoveno záměrně – podrobněji důvodovou zprávu. Ve zvláštní části důvodové zprávy k relevantnímu kritériu je popsáno a vysvětleno vše podstatné a zejména pak odůvodnění toho, proč bylo k formulaci kritéria významnosti přistoupeno zvoleným způsobem.
11.6. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. c)
V příloze bodě 1 písm. c) se slova „poskytovatel akutní lůžkové péče, jehož celkový počet akutních lůžek v posledních třech kalendářních letech byl nejméně 400,“ nahrazují slovy „poskytovatel akutní lůžkové péče, jehož celkový počet akutních lůžek za období posledních třech kalendářních let byl nejméně 500 akutních lůžek za rok,“.
Změněno na doporučující
Kritérium významnosti je takto stanoveno záměrně – podrobněji důvodovou zprávu. Ve zvláštní části důvodové zprávy k relevantnímu kritériu je popsáno a vysvětleno vše podstatné a zejména pak odůvodnění toho, proč bylo k formulaci kritéria významnosti přistoupeno zvoleným způsobem.
11.7. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
V příloze úvodní části ustanovení se slova „VII. ODPADNÍ VODA“ nahrazují slovy „VII. ODPADY“.
Změněno na doporučující
Původní název odvětví ("VII. ODPADNÍ VODA") je shodný s názvem uvedeným v příloze zákona o kritické infrastruktuře, který již byl podepsán prezidentem a v době psaní tohoto odůvodnění se čeká na jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
11.8. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme doplnit kritéria významnosti pro základní službu o oblast likvidace odpadu, především komunálního odpadu, nebezpečného odpadu a významné asanační podniky.
Odůvodnění:
Komunální odpad
Nebezpečný odpad
Asanační podniky – nákazy zvířat, zejména zoonózy
Změněno na doporučující
Z pohledu MV ČR se nejedná o základní službu, která by měla být zahrnuta do regulace. Možnost zavedení odvětví "Odpadové hospodářství" v systému kritické infrastruktury byla dále diskutována s ústředním orgánem státní správy v oblasti odpadů (Ministerstvem životního prostředí), který po zvážení doporučil takovéto odvětví nezavádět.
11.9. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme kritéria významnosti blíže specifikovat.
Odůvodnění:
Uvedená kritéria významnosti jsou vágní, v některých případech nejsou konkrétní, což způsobuje určení velkého množství subjektů kritické infrastruktury. Například v případě krajských úřadů nejsou stanoveny činnosti, které jsou kritické a které je nutné, aby tyto úřady zabezpečily i za krizových situací. V případě jiných správních úřadů s celostátní působností neuvedených v písmenu a) nebo b), které na ústřední úrovni vykonávají státní správu na úseku finanční správy, celní správy, zastupování státu ve věcech majetkových, státní sociální podpory, sociální pomoci, zaměstnanosti, sociálního zabezpečení nebo veterinární správy je možné určit velice vysoký počet subjektů kritické infrastruktury.
Akceptováno
Kritéria významnosti u základní služby "Výkon svěřejných pravomocí subjektu veřejné správy" byla definována podrobněji. Krajské úřady byly vypuštěny.
11.10. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme kritéria významnosti blíže specifikovat.
Odůvodnění:
Vágní, velké množství subjektů KI.
Změněno na doporučující
Kritéria významnosti u základní služby jsou dostatečně konkrétní.
11.11. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme vložit část „E. Zajišťování obrany České republiky“ a doplnit kritéria významnosti pro stanovení subjektů kritické infrastruktury v oblasti obrany státu.
Odůvodnění:
Pro zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením je potřeba mít zabezpečen účinný systém obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků.
Změněno na doporučující
Směrnice CER nereguluje obranné odvětví, současně bylo po konzultacích s Ministerstvem obrany rozhodnuto nezahrnovat toto odvětví do národní regulace.
11.12. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Navrhujeme doplnit kritéria významnosti pro základní službu pro oblast pohřebnictví.
Je potřeba, aby byla nastavena také kritéria významnosti pro základní službu tak, aby subjekty kritické infrastruktury byly také významná krematoria.
Odůvodnění:
Na základě zkušeností z pandemie onemocnění COVID-19 vyvstala potřeba zabezpečení provozu významných krematorií, a to zejména v období epidemií snadno se šířících nemocí s vysokou úmrtností.
Změněno na doporučující
Věcně příslušný orgán (tj. Ministerstvo pro místní rozvoj) nevznesl připomínku na zahrnutí oblasti pohřebnictví do regulace, tudíž nespatřujeme potřebu stanovovat takovouto základní službu. Směrnice CER tuto oblast rovněž nepokrývá.
Krajský úřad Olomouckého kraje
12.1. K návrhu nařízení vlády obecně
1.)
- izolované projednávání návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti, pokud nejsou současně známy návrhy dalších prováděcích právních předpisů je problematické zejména proto, že během projednávání samotného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (ZKI) byli zástupci krajů opakovaně ujišťováni, že se povinnosti vyplývající z tohoto zákona krajské úrovně nedotknou; bylo deklarováno, že na regionální úrovni se s vymezováním prvků kritické infrastruktury nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů - přesto však předložený návrh nařízení vlády zařazuje činnost krajských úřadů mezi základní služby, což je v přímém rozporu s předchozími ujištěními
- jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
Z výše uvedených důvodů Olomoucký kraj žádá o prodloužení lhůty pro zaslání připomínek tak, aby byla sladěna s termínem připomínkového řízení k navazujícímu předpisu, který stanoví požadavky na plán odolnosti a posouzení rizik.
2.) K zařazení činnosti krajských úřadů do výčtu základních služeb
- chápeme, že stát usiluje o zajištění spolehlivého fungování veřejné správy i v krizových situacích, přesto se domníváme, že dříve, než bude činnost krajských úřadů automaticky zařazena pod zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, je nezbytné vyjasnit několik klíčových otázek:
· Které konkrétní činnosti krajského úřadu mají být považovány za základní službu.
· Jak bude v rámci tohoto zákona posuzována role hejtmana, který sice není úředníkem krajského úřadu, ale má zásadní pravomoci podle zákona o krizovém řízení.
· Jak bude zajištěna návaznost na činnost úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) a samotných obcí, bez jejichž zapojení nelze základní výkon veřejné správy v území (např. z hlediska krizového řízení), efektivně zajistit.
- zároveň upozorňujeme, že navržená kritéria významnosti jsou v některých případech natolik široce formulována, že je může splnit velké množství regionálních poskytovatelů služeb – včetně těch, které zřizují kraje nebo obce, a to může mít výrazné dopady na rozpočty územních samosprávných celků.
· K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy
- jak již bylo uvedeno v bodě 2, skutečnost, že poskytovatel základní služby naplňuje zároveň znaky subjektu kritické infrastruktury dle návrhu nařízení vlády, otevírá ve veřejné správě otázku, jaké konkrétní činnosti vykonávané ústředními správními úřady, ministerstvy či krajskými úřady lze považovat za významné služby ve smyslu uvedeného právního rámce
- navrhované nařízení vlády v oblasti veřejné správy dále rozostřuje původní účel zákona, jímž je ochrana a zajištění fungování základních služeb, nikoli zahrnutí veškerých agend veřejné správy pod tento rámec
- v jiných sektorech však návrh nařízení stanovuje kritéria s takovou mírou podrobnosti, že do okruhu subjektů kritické infrastruktury spadají i regionální poskytovatelé služeb, zejména v oblastech vodního hospodářství a zdravotnictví
- z uvedeného vyplývá, že návrh postrádá systémovost, a je proto nutné definovat v oblasti veřejné správy jasná a objektivní kritéria, která umožní jednoznačné určení činností nezbytných k nepřetržitému výkonu i v mimořádných situacích
V této souvislosti je nutné specifikovat, které konkrétní agendy veřejné správy spadají do působnosti navrhovaného nařízení vlády a v jakém rozsahu se na jejich výkon vztahují povinnosti stanovené zákonem o odolnosti subjektů kritické infrastruktury.
Akceptováno
Krajské úřady byly vypuštěny, text byl specifikován
Krajský úřad Pardubického kraje
13.1. K návrhu nařízení vlády obecně
1.)
- izolované projednávání návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti, pokud nejsou současně známy návrhy dalších prováděcích právních předpisů je problematické zejména proto, že během projednávání samotného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (ZKI) byli zástupci krajů opakovaně ujišťováni, že se povinnosti vyplývající z tohoto zákona krajské úrovně nedotknou; bylo deklarováno, že na regionální úrovni se s vymezováním prvků kritické infrastruktury nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů - přesto však předložený návrh nařízení vlády zařazuje činnost krajských úřadů mezi základní služby, což je v přímém rozporu s předchozími ujištěními
- jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury
Z výše uvedených důvodů Pardubický kraj žádá o prodloužení lhůty pro zaslání připomínek tak, aby byla sladěna s termínem připomínkového řízení k navazujícímu předpisu, který stanoví požadavky na plán odolnosti a posouzení rizik.
2.) K zařazení činnosti krajských úřadů do výčtu základních služeb
- chápeme, že stát usiluje o zajištění spolehlivého fungování veřejné správy i v krizových situacích, přesto se domníváme, že dříve, než bude činnost krajských úřadů automaticky zařazena pod zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, je nezbytné vyjasnit několik klíčových otázek:
· Které konkrétní činnosti krajského úřadu mají být považovány za základní službu.
· Jak bude v rámci tohoto zákona posuzována role hejtmana, který sice není úředníkem krajského úřadu, ale má zásadní pravomoci podle zákona o krizovém řízení.
· Jak bude zajištěna návaznost na činnost úřadů obcí s rozšířenou působností (ORP) a samotných obcí, bez jejichž zapojení nelze základní výkon veřejné správy v území (např. z hlediska krizového řízení), efektivně zajistit.
- zároveň upozorňujeme, že navržená kritéria významnosti jsou v některých případech natolik široce formulována, že je může splnit velké množství regionálních poskytovatelů služeb – včetně těch, které zřizují kraje nebo obce, a to může mít výrazné dopady na rozpočty územních samosprávných celků.
K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy
- jak již bylo uvedeno v bodě 2, skutečnost, že poskytovatel základní služby naplňuje zároveň znaky subjektu kritické infrastruktury dle návrhu nařízení vlády, otevírá ve veřejné správě otázku, jaké konkrétní činnosti vykonávané ústředními správními úřady, ministerstvy či krajskými úřady lze považovat za významné služby ve smyslu uvedeného právního rámce
- navrhované nařízení vlády v oblasti veřejné správy dále rozostřuje původní účel zákona, jímž je ochrana a zajištění fungování základních služeb, nikoli zahrnutí veškerých agend veřejné správy pod tento rámec
- v jiných sektorech však návrh nařízení stanovuje kritéria s takovou mírou podrobnosti, že do okruhu subjektů kritické infrastruktury spadají i regionální poskytovatelé služeb, zejména v oblastech vodního hospodářství a zdravotnictví
- z uvedeného vyplývá, že návrh postrádá systémovost, a je proto nutné definovat v oblasti veřejné správy jasná a objektivní kritéria, která umožní jednoznačné určení činností nezbytných k nepřetržitému výkonu i v mimořádných situacích
V této souvislosti je nutné specifikovat, které konkrétní agendy veřejné správy spadají do působnosti navrhovaného nařízení vlády a v jakém rozsahu se na jejich výkon vztahují povinnosti stanovené zákonem o odolnosti subjektů kritické infrastruktury.
Akceptováno
Činnosti subjektů veřejné správy byly více specifikovány, krajské úřady byly vypuštěny.
Krajský úřad Středočeského kraje
14.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Připomínky Odboru bezpečnosti a krizového řízení k návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti
1. Obecná zásadní připomínka
zásadní nesouhlas s izolovaným projednáváním návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti bez toho, aby byly známy návrhy dalších prováděcích právních předpisů. Je tomu tak zejména proto, že přestože byli zástupci krajů v průběhu projednávání samotného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „ZKI“ nebo jen „zákon“) ujišťováni o tom, že krajské úrovně se povinnosti dle tohoto zákona netýkají, na regionální úrovni se s vymezováním prvků kritické infrastruktury nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů, předložený návrh nařízení vlády zařazuje činnost krajského úřadu mezi základní služby (k tomu viz níže).
Bez znalosti obsahu dalších prováděcích předpisů k provedení zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nelze posoudit, jakou zátěž budou muset kraje nově nést. Jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat státem požadované náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.
Z výše uvedených důvodů žádáme o prodloužení lhůty pro podání připomínek a její sladění s připomínkovým řízením k prováděcímu předpisu stanovícímu náležitosti plánu odolnosti a posouzení rizik.
2. K zařazení činnosti krajských úřadů do výčtu základních služeb
Návrh nařízení, který nyní počítá s tím, že základní službou má být také „výkon činnosti krajského úřadu“. Jakkoli chápeme potřebu státu zachovat výkon veřejné správy v území, je nutno se před paušálním zahrnutím činnosti krajského úřadu pod regulaci zákona o odolnosti subjektů KI zabývat následujícími otázkami:
a) Jaké konkrétní činnosti krajského úřadu mají být základní službou?
b) Jakou povahu bude mít z hlediska ZKI činnost hejtmana, který není úředníkem krajského úřadu, ale voleným představitelem kraje, který má zásadní kompetence dle zákona o krizovém řízení? Obdobně to platí o radě kraje a zastupitelstvu kraje, jejichž kompetence zejména co se týče nakládání s majetkem kraje a rozpočtem kraje nelze nahradit a bez jejich aktivní činnosti nelze zajistit řadu opatření
c) Jestliže je nutno zachovat základní výkon veřejné správy, nebude to v území realizovatelné bez činnosti úřadů ORP a obecních úřadů – jakým způsobem bude jejich činnost navázána na zajištění základních služeb dle ZKI?
Bez zodpovězení výše položených otázek a bez znalosti ostatních prováděcích právních předpisů nelze se zařazením služby „výkon činnosti krajských úřadů“ do přílohy předkládaného nařízení vlády souhlasit.
Zároveň upozorňujeme, že vymezení kritérií významnosti je v některých případech natolik „široké“, že je splní celá řada regionální poskytovatelů, včetně těch zřizovaných kraji či obcemi. Dopady do rozpočtů územně samosprávných celků budou tedy zásadní.
3. K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy
Jak již bylo uvedeno v bodě 2., konstrukce, kdy je subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby splňující kritéria významnosti dle navrhovaného nařízení vlády, vzbuzuje v oblasti veřejné správy otázku, co vše v rámci činnosti ústředního správního úřadu, ministerstva, krajského úřadu apod. je významnou službou.
Dle našeho názoru není nutné ani ekonomicky vhodné považovat veškerou činnost orgánů vyjmenovaných v části IX. návrhu nařízení vlády za poskytování základní služby. Zmapování kriticky důležitých agend, které je nutno zachovat i za krizových stavů a jejich poskytování nelze tedy ani dočasně přerušit, mělo být předmětem analýzy na ústřední úrovni již několikrát (např. dle usnesení BRS č. 53 ze dne 7. prosince 2022). Namísto toho jsou opětovně předkládány nekoncepční návrhy, které jdou zbytečně nad rámec nutného výkonu veřejné správy v rámci krizových stavů. Bez povšimnutí nelze ponechat ani nesoulad mezi systematikou předloženého nařízení vlády s nařízením vlády o regulovaných službách, které splňují podmínky strategicky významné služby a o částech strategicky významných služeb tvořících nezbytný rozsah zajištění dostupnosti strategicky významných služeb, jež předložil NÚKIB k provedení nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „NV ZKB“). Oproti návrhu nařízení vlády k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury obsahuje NV ZKB části strategicky významných služeb tvořící nezbytný rozsah strategicky významných služeb a způsob jejich vymezení. Zákon o kybernetické bezpečnosti pak jednoznačně stanoví povinnost regulovaného subjektu zajistit poskytování služby ve vymezeném nezbytném rozsahu. Bez zajímavosti není, že na rozdíl od předloženého nařízení vlády k zákonu o odolnosti subjektů KI obsahuje příloha NV ZKB ve výčtu poskytovatelů strategicky významné služby také Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny. Naopak kraje ani krajské úřady nejsou regulovány jako poskytovatelé strategicky významné služby, ale až jako poskytovatel služby v režimu vyšších povinností. Pohled na to, co je z hlediska výkonu veřejné správy strategicky významnou službou a co službou základní (jazykovým výkladem tedy „méně důležitou“) se tedy evidentně v rámci ústředních správních úřadů liší. To pak vnáší nejistotu do postavení jednotlivých prvků ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti, systému ochrany kritické infrastruktury, krizového řízení a potažmo v rámci celého bezpečnostního systému ČR. Nezbývá než doufat, že se v rámci revize krizové legislativy podaří obdobné nejistoty pojmenovat a posléze systematicky odstraňovat.
Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury povinnost k samotnému poskytování služby nezakotvuje a vymezení základní služby je stanoveno jen velmi obecně, což bylo kraji kritizováno v průběhu legislativního procesu. Kraje byly ujišťovány, že není cílem určovat subjekty KI na regionální úrovni a že upřesnění základních služeb přijde až s prováděcími právními předpisy. Z těchto důvodů také nebyly stanoveny žádné režimy nižších povinností a z hlediska zákona tedy budou mít subjekty KI stejné povinnosti, ať už budou poskytovat službu v jakémkoli rozsahu.
Bohužel předložené nařízení vlády v oblasti veřejné správy ještě více rozmělňuje původní účel zákona, tedy zajištění fungování základních služeb, nikoli veškerých činností veřejné správy. Naopak v jiných oblastech jde nařízení ve stanovení kritérií do takové podrobnosti, že mezi subjekty KI zahrne i řadu regionálních poskytovatelů (např. v zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod či zdravotnictví). Z tohoto pohledu je návrh nesystémový a je nutno najít i pro oblast veřejné správy taková kritéria, která jednoznačně vymezí činnosti, které je nezbytné vykonávat za jakýchkoli okolností.
Je tedy nutno specifikovat, kterých agend vykonávaných orgány veřejné správy se předložené nařízení vlády dotýká, resp. v jakém rozsahu má být výkon těchto agend předmětem povinností ze zákona o odolnosti subjektů KI.
4. Finanční dopady
Zásadně nesouhlasíme se zněním důvodové zprávy v části týkající se dopadů nařízení vlády do veřejných rozpočtů. V rámci důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) zpracovaných k zákonu o kritické infrastruktuře bylo hodnocení těchto hospodářských nebo finančních dopadů spojených s povinnostmi uložených zákonem o kritické infrastruktuře provedeno zcela nedostatečně. Předložené nařízení vlády jde navíc značně nad rámec toho, co bylo předkladatelem prezentováno v rámci projednávání návrhu zákona, tudíž budou finanční dopady značně větší, než byly původně odhadovány.
Žádáme o projednávání kompletního balíku prováděcích předpisů k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury jako celku ve vzájemných souvislostech.
Do předložení zbývajících prováděcích právních předpisů pak využít čas k prodiskutování kritérií významnosti pro oblast veřejné správy s akcentem na vymezení agend, které mají být zajišťovány, a k dopracování důvodové zprávy. Přitom by měly být zohledněny stávající povinnosti dle krizové legislativy a nového zákona o kybernetické bezpečnosti, ale také kritérium přiměřenosti a efektivity výkonu veřejné správy.
Akceptováno
Krajské úřady byly vypuštěny.
Krajský úřad Zlínského kraje
15.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Bez znalosti obsahu dalších prováděcích předpisů k provedení zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury nelze posoudit, jakou zátěž budou muset kraje nově nést. Jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat státem požadované náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.
Je nutno před paušálním zahrnutím činnosti krajského úřadu pod regulaci zákona o odolnosti subjektů KI se zabývat následujícími otázkami:
Jaké konkrétní činnosti krajského úřadu mají být základní službou?
Jakou povahu bude mít z hlediska ZKI činnost hejtmana, rady kraje a zastupitelstva, co se týče nakládání s majetkem kraje a rozpočtem kraje.
Bez zodpovězení výše položených otázek a bez znalosti ostatních prováděcích právních předpisů nemůžeme zařazením služby „výkon činnosti krajských úřadů“ do přílohy předkládaného nařízení vlády souhlasit.
Akceptováno
Krajské úřady byly vypuštěny.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
16.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Důraz na zohlednění bezpečnostních potřeb České republiky
Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost podporuje gestory jednotlivých odvětví, pokud v rámci tohoto mezirezortního připomínkového řízení navrhnou doplnění základních služeb nebo nových kritérií těchto základních služeb, pokud jejich cílem je racionální zahrnutí prvků kritické infrastruktury, které jsou důležité pro bezpečnost České republiky a jejich občanů, i když tyto nebudou uvedeny ve směrnici CER (např. v průběhu legislativního procesu zmiňovaná Vltavská kaskáda apod.). Takto navržená kritéria by měla být zohledněna a akceptována, protože směrnice CER je univerzální předpis, který nereflektuje dílčí požadavky každého jednotlivého členského státu. Směrnice CER umožňuje členským státům zohlednit národní specifika a daný přístup není v rozporu s právem EU.
Akceptováno
Danému postupu se nebráníme, nicméně již z MPŘ k návrhu zákona o kritické infrastruktuře a procesu tvorby zmiňovaného návrhu nařízení vlády vyplynulo, že „přidávání” jakékoliv základní služby nad rámec stanovený směrnicí CER je velice citlivá věc. Současně konstatujeme, že přestože je Ministerstvo vnitra zastřešujícím orgánem v oblasti kritické infrastruktury, při definování kritérií významnosti pro určování subjektů kritické infrastruktury se výrazně opíráme o gestory jednotlivých odvětví a pododvětví, kteří mají o fungování daných oblastí nejvyšší povědomí.
16.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 5
Zúžení pojmu „nominovaný organizátor trhu s elektřinou“
„Nominovaný organizátor trhu s elektřinou“ v pojetí sekundárního práva Evropské unie je širší množinou než pojem "operátor trhu" podle energetického zákona, navrhujeme následující úpravu kritérií významnosti:
5. Služby nominovaného organizátora trhu s elektřinou
Nominovaný organizátor trhu s elektřinou podle přímo použitelného předpisu Evropské unie
Změněno na doporučující
Vyjádření MPO:
Terminologie v návrhu nařízení vlády vychází z nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450 ze dne 25. července 2023, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 stanovením seznamu základních služeb.
V souvislosti s nařízením Komise 2015/1222 (CACM) byl "operátor trhu (OTE)" jmenován „nominovaným organizátorem trhu s elektřinou (NEMO)“, což je reflektováno v rámci energetického zákona (EZ). Navržené kritérium je v souladu s oběma právními předpisy a nepovažujeme za logické český aktuálně platný právní předpis ignorovat.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
17.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bodě 1 úvodní části ustanovení se slova „Výkon svěřených pravomocí subjektu veřejné správy“ nahrazují slovy „Výkon svěřených pravomocí subjektu veřejné správy, které jsou v případě vzniku krizové situace nezbytné pro zachování základních funkcí státu, hospodářských činností, bezpečnosti, ochrany veřejného zdraví nebo životního prostředí“.
Akceptováno částečně
Činnosti subjektů veřejné správy byly více specifikovány.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
18.1. K návrhu nařízení vlády obecně
K materiálu obecně
Požadujeme uvést návrh nařízení vlády do souladu s požadavky Směrnice CER.
Odůvodnění:
Kritéria významnosti pro zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury v podobě navrhované v předloženém návrhu nařízení vlády nevyhovují požadavkům čl. 6 odst. 2. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557, ze dne 14. prosince 2022, o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „Směrnice CER“) a čl. 7 odst. 1 Směrnice CER.
Dle čl. 6 odst. 2 Směrnice CER
členský stát při určování kritických subjektů podle odstavce 1 zohlední výsledky svého posouzení rizik členského státu a strategii a použije všechna tato kritéria:
a) subjekt poskytuje jednu nebo více základních služeb; (pozn. odvětvové kritérium)
b) na území tohoto členského státu subjekt působí a nachází se tam jeho kritická infrastruktura; a
c) incident by významně narušil, jak je určeno v souladu s čl. 7 odst. 1, poskytování jedné nebo více základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, nebo poskytování jiných základních služeb v odvětvích stanovených v příloze, jež na takové základní službě či takových základních službách závisí. (pozn. kritérium významnosti)
Dále dle čl. 7 odst. 1 Směrnice CER
při určování významnosti narušení podle čl. 6 odst. 2 písm. c) (pozn. tedy při určování kritéria významnosti) členské státy zváží tyto okolnosti:
a) počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované dotčeným subjektem;
b) rozsah, v němž jiná odvětví a pododvětví stanovená v příloze závisí na dotčené základní službě;
c) možný dopad incidentů, pokud jde o jejich intenzitu a délku trvání, na ekonomické a společenské činnosti, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a bezpečnost obecně nebo na zdraví obyvatelstva;
d) tržní podíl tohoto subjektu na trhu s dotčenou základní službou či službami;
e) území, které by mohlo být incidentem ovlivněno, včetně případných přeshraničních dopadů, s přihlédnutím ke zranitelnosti spojené se stupněm odloučení určitých typů území, jako jsou ostrovní či vzdálené regiony nebo horské oblasti;
f) důležitost subjektu, pokud jde o udržování dostatečné úrovně dané základní služby, s přihlédnutím k dostupnosti alternativních způsobů poskytování této základní služby.
Dále dle čl. 7 odst. 2 Směrnice CER
Členský stát bez zbytečného odkladu po určení subjektů kritické infrastruktury předloží Komisi (za c)) jakékoli mezní hodnoty použité k upřesnění jednoho nebo více kritérií dle čl. 7 odstavce 1.
S ohledem na výše uvedené lze konstatovat, že navrhovaná kritéria významnosti u vícero činností nerespektují požadavky Směrnice CER při určování významnosti narušení a nepředstavují kritéria významnosti dle požadavků směrnice. Naopak jsou ve vícero případech pouze opakováním odvětvových kritérií vyjádřeným opisem provozované činnosti. Zejména upozorňujeme, že dle ustanovení čl. 6. odst. 2 Směrnice CER je členský stát při určování subjektů kritické infrastruktury povinen použít všechna kritéria předpokládaná směrnicí a stanovit kritéria významnosti tak, aby odpovídala taxativnímu výčtu okolností uvedených v čl. 7 odst. 1 Směrnice CER.
Vysvětleno
Kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2 a okolnosti uvedené v čl. 7 směrnice CER jsou zohledněna přímo ve znění jednotlivých kritérií významnosti. Jinými slovy, kritérium významnosti samo o sobě neobsahuje prahové hodnoty související s dopady, ale znění z těchto dopadů vychází.
18.2. K návrhu nařízení vlády obecně
K materiálu obecně
Navrhované znění přílohy k nařízení vlády představuje nadbytečnou regulaci, tzv. gold-plating, když mezi subjekty kritické infrastruktury řadí mimo jiné (i) provozovatele nejméně 200 veřejných čerpacích stanic v rámci jedné sítě čerpacích stanic na území České republiky a (ii) provozovatele nejméně 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2. Ani jeden z těchto subjektů přitom mezi subjekty kritické infrastruktury neřadí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (dále jen „Směrnice“), již by měl transponovat, bude-li přijat zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), na jehož základě by mělo být vydáno toto navrhované nařízení vlády.
Je tak navíc činěno bez uvedení důvodu, proč mělo k zahrnutí těchto subjektů mezi subjekty kritické infrastruktury dojít, případně hlubší analýzy parametrů zvolených pro jejich zahrnutí.
Pokud by bylo navrhované nařízení včetně přílohy v této podobě přijato, došlo by k významnému zásahu do práv, ale zejména do povinností těchto subjektů, stejně jako ke zvýšení jejich administrativní zátěže a nákladů a k ohrožení jejich konkurenceschopnosti, a to bez konkrétního pozitivního dopadu na odolnost kritické infrastruktury. Pokud by navrhovatel trval na zahrnutí uvedených subjektů mezi subjekty kritické infrastruktury alespoň v nějaké míře, bylo by namísto automatického zařazení vhodnější uvažovat o dobrovolných dohodách s dotčenými subjekty, případně o stanovení povinnosti provedení opatření směřujících k zajištění větší odolnosti v případě, že by k tomu byly dostatečnou analýzou podložené důvody (lze předpokládat, že by bylo zahrnuto významně nižší množství subjektů).
Akceptováno částečně
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností.
S ohledem i na jiné připomínky bbylo písm. a) u základní služby "Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky" vyškrtnuto.
18.3. K návrhu nařízení vlády obecně
K materiálu obecně
Zařazením dotčených subjektů mezi subjekty kritické infrastruktury v příloze Návrhu nařízení vzniká těmto subjektům řada nových povinností podle zákona o kritické infrastruktuře.
Např. v oblasti vodní dopravy zákon o kritické infrastruktuře stanoví subjektům kritické infrastruktury rozsáhlé povinnosti, nevybavuje je však žádnými pravomocemi, kterými by mohly zajistit řádnou správu kritické infrastruktury, jak ji zákon požaduje. Subjekty kritické infrastruktury tak nebudou mít žádné zákonné oprávnění, na jehož základě by mohly účinně prosazovat kupříkladu opatření dle § 15 zákona o kritické infrastruktuře a vymáhat jejich dodržování.
Na tom nic nemění ani zákon o vnitrozemské plavbě, který dotčeným subjektům dává jen oprávnění k udílení pokynů směřujících k zajištění bezpečného provozu subjektům nacházejícím se v přístavu (§ 7 odst. 5 zákona o vnitrozemské plavbě) – vymahatelnost tohoto ustanovení je zároveň mizivá kvůli absentující zákonné sankci za neuposlechnutí pokynu či jiných donucovacích prostředků. Pokud subjekty nacházející se v přístavu neuposlechnou pokyn dotčených subjektů, nemají dotčené subjekty žádnou možnost, jak dodržení pokynu vynutit, kromě zcela neefektivního vynucení prostřednictvím roky trvajícího soudního řízení.
Dotčeným subjektům již nyní plnění povinností plynoucích ze zákona o vnitrozemské plavbě komplikuje přehlíživý postoj veřejné správy. Zmínit lze například četná povolovací řízení dle stavebního zákona, při nichž není vůbec brána v potaz nutnost zajistit neomezenou dopravní dostupnost přístavů. Dále jde o řadu opatření obecné povahy, kterými je stanovována místní úprava provozu na pozemních komunikacích sloužících k zajištění přístupu do přístavů, která dopravní dostupnost přístavů v podstatě vylučuje, a kterým se tak musí dotčené subjekty neustále bránit svými námitkami, a dokonce i soudní cestou.
Ohled na nutnost plnit povinnosti související s provozem pozemní části přístavů – natožpak přístavů s ochrannou funkcí – není brán ani v „nejvyšších patrech“, kdy příkladem za všechny je nyní projednávaná novela vyhlášky č. 79/2018 Sb., o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území a jejich dokumentace. Novela vyhlášky neúměrně a nesprávně rozšiřuje vymezení aktivních zón záplavového území, do nichž by nově měly spadat i pozemky přístavů. Dotčené subjekty tak v souvislosti s rozvojem přístavů budou de facto omezeni pouze na realizaci staveb přímo souvisejících s vodním tokem, kterými však nejsou ani zdaleka všechny stavby přístavu dle § 2 písm. g) zákona o vnitrozemské plavbě. Další rozvoj přístavů – a zejména posilování jejich ochranné funkce – tak navzdory silnému veřejnému zájmu bude prakticky znemožněn, a to přes to, že k omezení budování přístavní a jiné dopravní infrastruktury z pohledu povodní není důvod.
Přes popsané příklady, kterými orgány veřejné správy komplikují dotčeným subjektům plnění povinností plynoucích ze zákona o vnitrozemské plavbě, je to právě veřejná správa, která nyní řadí dotčené subjekty mezi subjekty kritické infrastruktury a zakládá jim tak řadu nových povinností.
Nedodržení těchto povinností má být zároveň postihováno drakonickými pokutami, které mohou dosahovat výše až 50 000 000 Kč (popř. až 1,5 % čistého ročního obratu v předchozím účetním období).
Kvůli právě popsaným postupům veřejné správy již nyní dotčené subjekty musejí vynakládat enormní úsilí, aby zajistily, že budou schopny plnit povinnosti plynoucí ze zákona o vnitrozemské plavbě. Zařazení dotčených subjektů z oblasti vodní dopravy mezi subjekty kritické infrastruktury by ve svém důsledku rozsah těchto povinností ještě rozšířilo a jen ještě ztížilo již tak náročný provoz přístavů. Rozsah těchto nových povinností spolu s výší pokut za jejich neplnění, a tím pádem i zahrnutí dotčených subjektů z oblasti vodní dopravy mezi subjekty kritické infrastruktury, nelze v žádném případě považovat za přiměřené.
Povinnosti stanovené zákonem o kritické infrastruktuře nadto překračují rozsah povinností vyjmenovaných ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES, kterou zákon o kritické infrastruktuře transponuje. Jde kupříkladu o manažera kritické infrastruktury jakožto zcela novou funkci v subjektu kritické infrastruktury a podrobnou úpravu jeho činnosti (unijní směrnice hovoří jen v obecnosti o styčné osobě pro účely kontaktu s příslušnými orgány, což může být například i stávající zaměstnanec s přehledem o provozu dané infrastruktury, nemusí jít o zcela nového zaměstnance se specifickou odborností). I to svědčí o nepřiměřenosti povinností dle zákona o kritické infrastruktuře.
Plnění povinností dle zákona o kritické infrastruktuře bude pro subjekty kritické infrastruktury mimořádně nákladné. Budou muset provádět posouzení rizik, zpracovávat plán odolnosti, přijímat opatření k zajištění odolnosti, vytvořit zcela novou funkci manažera kritické infrastruktury, účastnit se cvičení k ověření odolnosti atd. A to vše pod hrozbou extrémně vysokých pokut. V souvislosti s tím zdůrazňujeme nepřiměřenost stanovování takových nových povinností i s ohledem na skutečnost, že dotčené subjekty kritické infrastruktury jsou subjekty soukromého práva, kterým stát ani žádným způsobem nepřispívá na jejich provoz, ani zajištění ochranné funkce, kterou nadto dle zákona o vnitrozemské plavbě musejí poskytovat uživatelům plavidel v době povodní zdarma.
Jak plyne z důvodové zprávy k zákonu o kritické infrastruktuře (důvodová zpráva Návrhu nařízení na ni v tomto směru odkazuje), počet subjektů kritické infrastruktury se v důsledku nové úpravy více než zdvojnásobí. Nové povinnosti tak budou dopadat na nezanedbatelné množství subjektů. Otázka finančních dopadů na tyto subjekty a to, zda vůbec disponují dostatečnými finančními prostředky k zajištění plnění nově stanovených povinností, ale nebyla v důvodové zprávě zákona o kritické infrastruktuře dostatečně zhodnocena. Důvodová zpráva je v tomto ohledu jen velmi obecná. Lze důvodně předpokládat, že finanční dopady nové právní úpravy budou dalekosáhlé a budou dopadat na značné množství subjektů (včetně těch menších s nižšími finančními možnostmi) – to ostatně přiznává sama důvodová zpráva zákona o kritické infrastruktuře. Zákon o kritické infrastruktuře, ani Návrh nařízení na tuto skutečnost přitom nijak nereagují a nezavádějí žádný mechanismus, kterým by bylo razantní zvýšení nákladů subjektům kritické infrastruktury alespoň částečně kompenzováno z rozpočtu státu, k zajištění jehož bezpečnosti ostatně celá nová právní úprava slouží. I v tom je navrhovaná nová právní úprava nepřiměřená.
Změněno na doporučující
Připomínkové místo nenavrhlo alternativu, nejedná se o připomínku.
18.4. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
Požadujeme provést v textu následující změny:
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení
a) Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení zdroj tepelné energie o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož soustavě rozvodnému tepelnému zařízení je přímo nebo prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 750 1000 odběrných míst, nebo
c) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož soustavě je připojeno nejméně 20 000 domácností.
Odůvodnění:
Pro jednoznačnost vymezení povinných subjektů je především potřeba pracovat s pojmy uvedenými v § 2 odst. 2 písm. c) energetického zákona:
1. distributorem tepelné energie osoba, která má vlastnické nebo užívací právo k rozvodnému tepelnému zařízení, kterým se tepelná energie dopravuje nebo transformuje a dodává k dalšímu využití jiné fyzické nebo právnické osobě,
11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi, předávacími stanicemi a tepelnými přípojkami; předávací stanice nebo tepelná přípojka jsou částí rozvodného tepelného zařízení v případě, že k nim má distributor tepelné energie vlastnické nebo užívací právo; částí rozvodného tepelného zařízení jsou s ním související řídicí a zabezpečovací systémy a systémy přenosu dat,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se využíváním paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
Dále je potřeba vzít v úvahu, že soustava zásobování tepelnou energií (viz definice v energetickém zákonu) může být ve vlastnictví více subjektů, z nichž každý provozuje své rozvodné tepelné zařízení, na které má vydanou licenci na rozvod tepelné energie, a tato rozvodná tepelná zařízení na sebe navazují. Kritérium počtu odběrných míst je ovšem potřeba posuzovat za celou soustavu zásobování tepelnou energií, a tedy brát v úvahu návazné distributory tepelné energie. Bylo by nelogické, aby páteřní rozvod tepla, ke kterému ale nejsou připojená odběrná zařízení, nebyl součástí kritické infrastruktury, kterou by byla až další část soustavy (může být majetkem jiného subjektu) k níž již odběrná místa připojená jsou.
Počet 750 odběrných míst se jeví jako velmi nízký ve srovnání s distribucí elektřiny, kde je kritérium stanoveno na 90 tisíc odběrných míst. Zatímco v elektroenergetice je odběrné místo jednotlivý byt, v teplárenství je to celá budova, i tak by se při snaze o zachycení srovnatelného počtu domácností v závislosti na průměrném počtu bytů v budově muselo v teplárenství jednat přinejmenším o jednotky tisíc odběrných míst. Navrhujeme proto posunout kritérium alespoň na 1000 odběrných míst. Je potřeba brát v úvahu, že zpravidla ne všechna odběrná místa daného rozvodného tepelného zařízení jsou bytové domy, na teplárny jsou také obvykle připojeny budovy terciální sféry – školky, školy, zdravotní střediska, úřady, obchody apod. Kritérium počtu připojených domácností není v praxi možné exaktně vyhodnotit. Provozovatel rozvodného tepelného zařízení má vztah pouze se svými zákazníky, kterými jsou vlastníci budov, společenství vlastníků jednotek, družstva apod. Tito zákazníci ale nemají žádnou povinnost poskytovat držiteli licence na rozvod tepelné energie informace o počtu domácností, které v dané budově žijí. Provozovatel rozvodného tepelného zařízení tak může počet zásobovaných domácností pouze odhadovat z různých nepřímých indicií, ale přesnou exaktní a ověřitelnou informací nedisponuje a tuto informaci nemá k dispozici ani státní správa. Požadujeme proto toto kritérium jako v praxi neaplikovatelné vypustit.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MPO, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo dohody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
1. Poskytování dálkového vytápění nebo dálkového chlazení
a) Držitel licence na výrobu tepelné energie podle energetického zákona, který provozuje zařízení o celkovém instalovaném tepelném výkonu nejméně 500 MWt, nebo
b) držitel licence na rozvod tepelné energie podle energetického zákona, k jehož rozvodnému tepelnému zařízení je přímo nebo prostřednictvím návazných distributorů tepelné energie připojeno nejméně 1500 odběrných míst.
18.5. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6
Požadujeme vypustit bez náhrady.
Odůvodnění:
S návrhem nelze souhlasit, jelikož zahrnutí sítí čerpacích stanic do kritické infrastruktury by představovalo enormní administrativní, finanční i jinou zátěž jak pro jejich provozovatele – např. co se týče hodnocení rizik, provádění cvičení, přijímání opatření k zajišťování odolnosti. Stejně tak by byly zatížené i státní subjekty, jejich součinnost je pro zajišťování odolnosti kritické infrastruktury nezbytná.
Jedná se o ustanovení zcela nad rámec směrnice CER a o jednoznačný gold-plating. Nadto jde o gold-plating, jehož důsledkem je uvalování dalších (značných) povinností na adresáty právního předpisu, s čímž nelze souhlasit. Návrh je tímto také v příkrém rozporu se závazky ke snižování byrokracie a míry regulace, které zástupci vlády vůči průmyslu opakovaně činí. Čerpací stanice nejsou zahrnuty v současné právní úpravě (nařízení vlády č. 432/2010 Sb.). Důvodová zpráva neposkytuje dostatečné – resp. jakékoliv – odůvodnění aktuálního zahrnutí tohoto bodu, což ze strany předkladatele považujeme za naprosto nepřijatelné, když se jedná o úpravu, která jde naprosto zásadně nad rámec směrnice a její záběr je buď extrémně široký (pokud by se skutečně jednalo o celou síť) nebo extrémně neurčitý (pokud by ze sítě měly být jako součást kritické infrastruktury pouze vybrané čerpací stanice).
Změněno na doporučující
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností. Z tohoto důvodu připomínku neakceptujeme.
18.6. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
Navrhujeme, aby u tohoto bodu byly stanoveny mezní hodnoty, které jednoznačně určí významnost z hlediska kapacity mezinárodních letišť.
Odůvodnění:
Podle stávajícího textu by do seznamu spadalo mnoho letišť, pravděpodobně i ta, která na seznamu být nemusí. Tyto kapacity lze typicky determinovat pomocí dvou povinně sledovaných hodnot. Jedná se o počet přepravených cestujících, který může upřesnit pohled na kapacitu terminálů nebo významnost letiště z pohledu počtu osob, které letiště využily. Dále pak počet pohybů letadel (vzlety a přistání), který může ukazovat kapacitu pohybových ploch, ale především vytížení z pohledu objemu provozu. Toto je možné popsat také ročním objemem MTOW realizovaného provozu na daném letišti. Pro představu uvádíme číselné srovnání dvou mezinárodních letišť, které v popsaných parametrech dosahují nejvyšších hodnot. 2024Počet odbavených cestujícíchPočet pohybů letadelLetiště Václava Havla Praha16,8 mil.134 tis.Letiště Brno-Tuřany750 tis.26 tis.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo shody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
1. Služby osobní a nákladní letecké dopravy využívané ke komerčním účelům
Tuzemský letecký dopravce podle zákona upravujícího civilní letectví, který provozuje letadla zapsaná v Leteckém rejstříku České republiky a jehož průměrný počet přepravených cestujících za rok přesahuje 1 000 000 osob nebo jehož průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok přesahuje 3000 tun, za období posledních tří kalendářních let.
18.7. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2 písm. a)
Žádáme vysvětlit následující podmínku:
„...které má dostatečnou kapacitu pohybových ploch a terminálu.“
Odůvodnění: Podle tohoto pohledu mohou i některá největší letiště v ČR prohlásit a případně doložit, že nemají dostatečnou kapacitu terminálů. Ze seznamu pak tedy vypadávají? Naopak např. Karlovy Vary (nebo jakékoliv jiné letiště v ČR) mají kapacit dostatek a v seznamu zůstávají? Co je zamýšleno touto podmínkou?
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo shody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
2. Provoz, správa a údržba infrastruktury letišť a sítě letišť
a) Provozovatel mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, které má dostatečnou kapacitu terminálu pro odbavení alespoň 100 000 cestujících za rok, a je schopné zajistit obchodní leteckou dopravu z bodu A do bodu B, nebo
b) subjekt provozující odbavovací služby na letišti podle písmene a) na základě souhlasu uděleného Úřadem pro civilní letectví podle zákona upravujícího civilní letectví.
18.8. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2 písm. b)
Upozorňujeme na následující podmínku:
„subjekt provozující pomocné služby a zařízení související se zajištěním provozu mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů“.
Odůvodnění: Do seznamu spadnou nejen handlingové společnosti, ale třeba i takový Český hydrometeorologický ústav nebo všechny organizace a třetí strany, které se dodavatelsky podílejí na zajištění bezpečného provozu letiště. Těch může být opravdu mnoho, teoreticky i ze zahraničí.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD, HK ČR a SP ČR bylo dosaženo shody nad následujícím zněním kritéria významnosti:
2. Provoz, správa a údržba infrastruktury letišť a sítě letišť
a) Provozovatel mezinárodního letiště způsobilého přijetí letu podle přístrojů, které má dostatečnou kapacitu terminálu pro odbavení alespoň 100 000 cestujících za rok, a je schopné zajistit obchodní leteckou dopravu z bodu A do bodu B, nebo
b) subjekt provozující odbavovací služby na letišti podle písmene a) na základě souhlasu uděleného Úřadem pro civilní letectví podle zákona upravujícího civilní letectví.
18.9. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
V příloze bodě 1 písm. b) se slovo „4“ nahrazuje slovem „10“.
Akceptováno částečně
Text 4 % nahrazen číslem "10 000 000".
18.10. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. b)
Žádáme, aby v příloze Návrhu nařízení nebyl uveden provoz nákladní vodní dopravy. S ohledem na rozsah regulace zákona o vnitrozemské plavbě a jeho prováděcích právních předpisů nevidíme jako účelné řadit provoz nákladní vodní dopravy mezi základní služby, nadto když mezi ně není řazena ani například nákladní doprava silniční jako taková.
Odůvodnění:
Podle části II. C odst. 1 písm. b) přílohy Návrhu nařízení má být poskytovatelem základní služby „provozovatel vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy, […] jehož průměrná hmotnost přepraveného nákladu za rok je nejméně 3000 tun, za období posledních tří let“.
Navržený limit minimální průměrné hmotnosti přepraveného nákladu, který má být rozhodný z hlediska zařazení poskytovatele na seznam subjektů kritické infrastruktury, považujeme za nepřiměřeně nízký.
Limitu 3000 tun přepraveného materiálu se běžně dosahuje i při objemech relativně nižší přepravy, která není z hlediska zajištění bezpečnosti státu a plnění funkcí kritické infrastruktury nijak zásadní. Limitu 3000 tun lze snadno dosáhnout již při pouhých třech převozech plavidly o nosnosti 1000 tun.
V důvodové zprávě Návrhu nařízení zároveň přitom není nijak osvětleno, proč byl zvolen právě tento limit. Ohledně tohoto kritéria je důvodová zpráva Návrhu nařízení čistě popisná a opakuje text přílohy Návrhu nařízení. Důvodová zpráva tedy vůbec nepodává vysvětlení, proč má mít vodní doprava dosahující tohoto limitu přepraveného materiálu význam základní služby ve smyslu zákona o kritické infrastruktuře.
Kromě toho považujeme zařazení provozování nákladní vodní dopravy mezi základní služby za diskriminační a věcně neodůvodněné. Návrh nařízení totiž výslovně stanoví, že základní službou je provozování nákladní vodní dopravy nad stanovený hmotnostní limit přepravovaného zboží, avšak v porovnání s tím například provozování nákladní silniční dopravy mezi základní služby vůbec nezařazuje. Tato rozdílná úprava není v důvodové zprávě Návrhu nařízení jakkoli zdůvodněna, chybí jakákoliv analýza nebo komparativní úvaha, která by rozdíl v přístupu ospravedlňovala.
Z hlediska reálného objemu přepravovaného nákladu přitom není pochyb o tom, že nákladní silniční doprava hraje v České republice – i v Evropské unii jako celku – zcela zásadní roli. Většina nákladní přepravy se realizuje právě po silnicích. Objem nákladu přepravovaného po silnicích mnohonásobně převyšuje objem nákladu přepravovaného po vodních cestách. Silniční síť je navíc v České republice dobudovanější a v mnohem lepším stavu než vodní cesty. Z těchto důvodů je tak zjevně neopodstatněné a diskriminační, že je právě nákladní vodní doprava řazena mezi základní služby.
Především ale nepovažujeme za vhodné a nutné vůbec řadit nákladní vodní dopravu mezi základní služby ve smyslu zákona o kritické infrastruktuře, jelikož bezpečnost a odolnost vodní dopravy je již dostatečně zajištěna prostřednictvím povinností vyplývajících ze zákona o vnitrozemské plavbě.
Zmínit lze kupříkladu povinnost provozovat jen takové plavidlo, které splňuje podmínky technické způsobilosti (§ 9 odst. 1 písm. c), popř. odst. 3). Plavidlo přitom splňuje podmínky technické způsobilosti, jen pokud jsou plavidlo, jeho zařízení a vybavení v souladu s technickými požadavky na bezpečnost plavebního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí stanovenými vyhláškou č. 334/2015 Sb. (§ 9 odst. 6). Technickou způsobilost plavidel ověřuje příslušný plavební úřad (§ 10). Plavidlo musí být provozováno jen v souladu s podmínkami vymezenými v platném osvědčení plavidla nebo obdobném dokladu (§ 9 odst. 1 písm. b)).
Plavební provoz je podrobně regulován v § 22-32e zákona o vnitrozemské plavbě a ve vyhlášce č. 67/2015 Sb. Zákon o vnitrozemské plavbě stanoví, kdy je plavba z bezpečnostních důvodů zakázána, a umožňuje plavebnímu úřadu v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti provozu na vodní cestě regulovat plavební provoz (§ 22-22b). Zákon o vnitrozemské plavbě detailně upravuje povinnosti provozovatelů a vlastníků plavidel (zejm. § 23-23a) a požadavky na odbornost a způsobilost jednotlivých členů posádky plavidel a odborníků na plavidlech (§ 24-27a), které jsou dále rozvedeny ve vyhlášce č. 42/2015 Sb. Dále zákon o vnitrozemské plavbě stanovuje povinnosti účastníků plavebního provozu, vůdce plavidla a členů posádky a odborníků na plavidle.
Provozování vodní dopravy je upraveno v § 33-37 zákona o vnitrozemské plavbě. Zákon stanoví požadavky na odbornou způsobilost provozovatele vodní dopravy, práva a povinnosti provozovatele, upravuje přepravu nebezpečných věcí
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD a SP ČR bylo dosaženo dohody nad zněním kritérií významnosti u základních služeb v pododvětví "Vodní doprava" v následující podobě:
C. Vodní doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy
Společnost vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy vymezena pro námořní dopravu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004.
2. Provoz, správa a údržba přístavů a přístavních zařízení a provoz děl a zařízení v rámci přístavů
a) Provozovatel přístavu podle čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES, včetně jeho přístavního zařízení podle čl. 2 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004, nebo
b) provozovatel díla nebo zařízení v rámci přístavu podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES.
3. Služby lodní dopravě
Provozovatel služeb lodní dopravě podle čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
18.11. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
Žádáme Návrh nařízení upravit tak, že v jeho příloze nebude mezi základními službami zahrnut provoz veřejných přístavů s ochrannou funkcí.
Odůvodnění:
Příloha Podle části II. C. odst. 2 přílohy Návrhu nařízení bude poskytovatelem základní služby, který bude zařazen na seznam subjektů kritické infrastruktury, „provozovatel veřejného přístavu, který zajišťuje svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo v případě vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu podle zákona o vnitrozemské plavbě.“ To odpovídá definici přístavu plnícího ochrannou funkci ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o vnitrozemské plavbě.
Lze tedy shrnout, že všichni provozovatelé veřejných přístavů s ochrannou funkcí budou po nabytí účinnosti zákona o kritické infrastruktuře a Nařízení poskytovateli základních služeb ve smyslu zákona o kritické infrastruktuře a budou zařazeni na seznam subjektů kritické infrastruktury.
To považujeme za nepřiměřené a v kontextu českého právního řádu i za nadbytečné.
Účelem Nařízení je stanovit ty základní služby, které jsou klíčové pro zajištění bezpečnosti státu a jejichž kontinuitu, odolnost a stabilitu je třeba zejména za krizových událostí zajistit. Za tím účelem stanoví zákon o kritické infrastruktuře specifické povinnosti, které musejí poskytovatelé takto vymezených základních služeb plnit.
V případě veřejných přístavů s ochrannou funkcí je však tohoto účelu dosaženo již díky stávající právní úpravě v podobě zákona o vnitrozemské plavbě. Podle zákona o vnitrozemské plavbě lze pozemní část přístavu provozovat jen na základě povolení plavebního úřadu (§ 6 odst. 3). V povolení plavební úřad stanoví podmínky provozování pozemní části přístavu, které slouží k zajištění bezpečnosti a plynulosti plavby a k ochraně životního prostředí (§ 6 odst. 6) – je jimi tedy zajištěna i schopnost přístavu plnit ochrannou funkci. Provozovatel pozemní části přístavu je dle zákona o vnitrozemské plavbě povinen provozovat pozemní část přístavu po celou dobu platnosti povolení a udržovat ji ve stavu umožňujícím bezpečný plavební provoz v přístavu (§ 7 odst. 1 písm. a)). Dále je provozovatel povinen zveřejnit informace o druhu a rozsahu poskytovaných služeb (§ 7 odst. 1 písm. b) bod 4.) či má povinnost spolupracovat se správcem dané vodní cesty při zajišťování bezpečného provozu přístavu (§ 7 odst. 3). Na základě jednotlivých povolení provozování pozemní části přístavu vydaných Státní plavební správou jsou dotčené subjekty povinny vydávat provozní řády, které mimo jiné upravují postup uživatelů přístavů při kolísání vodní hladiny. Podle § 71 odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, dotčené subjekty nadto zpracovávají povodňové plány. Oba dokumenty tak dostatečně zajišťují připravenost na krizové stavy.
Vše vypovídajícím důkazem o dostatečnosti stávající právní úpravy jsou povodně proběhlé v minulosti. Přístavy s ochrannou funkcí během těchto stavů vždy řádně plnily svou ochrannou funkci a zajišťovaly bezpečné stání plavidlům. To jasně ukazuje, že již stávající právní úprava je dostačující a adekvátně zajišťuje připravenost daných přístavů plnit ochrannou funkci v době, kdy je jí třeba.
S ohledem na to jsme přesvědčeni, že pro zařazení provozu veřejných přístavů s ochrannou funkcí na seznam základních služeb v příloze Návrhu nařízení není dán důvod, a to i vzhledem k jejich významně méně frekventovanému využití v porovnání např. se silniční nákladní dopravou. Proto žádáme, aby byl Návrh nařízení upraven tak, že v jeho příloze nebude mezi základními službami zahrnut provoz veřejných přístavů s ochrannou funkcí.
Pokud by měl přesto být provoz veřejných přístavů s ochrannou funkcí v příloze Návrhu nařízení zahrnut mezi základními službami, je třeba část II. C odst. 2 přílohy Návrhu nařízení přeformulovat následovně:
„provozovatel veřejného přístavu s ochrannou funkcí ve vztahu k době, kdy přístav aktivně zajišťuje svým umístěním na vodní cestě nebo stavebními úpravami bezpečné stání plavidla a možnost bezpečného přístupu na plavidlo během vysokého vodního stavu, zámrazy nebo chodu ledu podle zákona o vnitrozemské plavbě.“
V současné podobě totiž tato část není v kontextu celé právní úpravy kritické infrastruktury formulována systematicky správně, jelikož není provázána s dobou, kdy přístav během krizové události plní svou ochrannou funkci. I dle důvodové zprávy Návrhu nařízení má být cíleno právě na akt plnění ochranné funkce během povodní a dalších krizových stavů. Dodáváme však, že s uvedením provozu veřejných přístavů s ochrannou funkcí v příloze Návrhu nařízení primárně nesouhlasíme.
Akceptováno částečně
Na základě jednání s MD a SP ČR bylo dosaženo dohody nad zněním kritérií významnosti u základních služeb v pododvětví "Vodní doprava" v následující podobě:
C. Vodní doprava
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Služby vnitrozemské, námořní a pobřežní osobní a nákladní vodní dopravy
Společnost vnitrozemské, námořní nebo pobřežní osobní nebo nákladní vodní dopravy vymezena pro námořní dopravu podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004.
2. Provoz, správa a údržba přístavů a přístavních zařízení a provoz děl a zařízení v rámci přístavů
a) Provozovatel přístavu podle čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES, včetně jeho přístavního zařízení podle čl. 2 odst. 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 725/2004, nebo
b) provozovatel díla nebo zařízení v rámci přístavu podle čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES.
3. Služby lodní dopravě
Provozovatel služeb lodní dopravě podle čl. 3 písm. o) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES.
18.12. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. c)
V příloze bodě 1 písm. c) se slovo „50“ nahrazuje slovem „10“.
Změněno na doporučující
Podle § 3 odst. 3 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících obec zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu nad rámec dopravní obslužnosti území kraje.
Podle našeho názoru navržené kritérium spočívající v přepravení více než 50 mil. osob za rok nebude mít za následek narušení kritické infrastruktury v takovém rozsahu, aby to mělo zásadní vliv na poskytování přepravních služeb jakožto základní služby. Tento závěr opíráme o statistická data Ročenky dopravy ČR 2024, podle níž bylo v Praze v rámci městské dopravy v roce 2024 přepraveno 993,4 mil. osob a v celé České republice bylo v rámci městské dopravy přepraveno 1982,2 mil. osob. Při počtu obyvatel v Praze podle Českého statistického úřadu ke konci roku 2024, tj. necelé 1,4 mil. obyvatel bylo přepraveno v rámci městské hromadné dopravy 993,4 mil. osob. V případě akceptace připomínky by tak subjektem kritické infrastruktury byl dopravce provozující městskou hromadnou dopravu pro obci s počtem obyvatel cca 14 tis. osob. V případě hodnoty kritéria 50 mil. osob tato hodnota odpovídá zajištění dopravní obslužnosti obce (města) s počtem obyvatel cca 71 tis. osob, přičemž nezohledněn byl rozsah cestovního ruchu, který je v Praze vysoký.
Současně dodáváme, že tato připomínka souvisí i s připomínkou výše (pod bodem 89), resp. navrženou formulací.
Písmena a), b) a c) byla sloučena do jednoho kritéria významnosti v této podobě: „Dopravce, který na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 3 odst. 2 a 3 nebo § 4 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících přepraví více než 50 000 000 cestujících za rok.“
18.13. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6
V příloze bodě 6 úvodní části ustanovení se na konci doplňuje slovo „denně“.
Změněno na doporučující
Navazující písmena a), b) a c) ve svém znění zahrnují časovou specifikaci ("nejméně (…) denních dávek…"). Z tohoto důvodu je navrhovaná změna nadbytečná. Denní dávka je vždy definována jako spotřeba daného přípravku na 1 pacienta za 1 den.
18.14. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
V příloze bod 8 zní:
„8. Distribuce léčivých přípravků
Držitel povolení k distribuci léčivých přípravků vydaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který,
a) je velkým podnikem,
b) za účelem dodávání léčivých přípravků tyto obstarával a skladoval s využitím vlastní skladovací a přepravní infrastruktury, a
c) v posledním kalendářním roce fyzicky dodával léčivé přípravky osobám uvedeným v § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou
1. distributorů léčiv,
2. prodejců vyhrazených léčivých přípravků a provozovatelů oprávněných k výdeji podle § 82 odst. 2 písm. e) zákona o léčivech, pokud jde o radiofarmaka.““.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce SP ČR.
18.15. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bodě 1 se slova „na relevantním trhu České republiky dosahuje nejméně 10 % podílu.“ nahrazují slovy „a) je velkým nebo středním podnikem, b) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací skrze nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo c) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.“.
Akceptováno částečně
Byl akceptován návrh NIX.CZ s drobnou úpravou. Z navrhovaného znění kritérií významnosti u obou základních služeb bylo vypuštěno písm. a), neboť velikost podniku není relevantní pro systém kritické infrastruktury. Proto bylo použito následující znění:
1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
18.16. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
V příloze bodě 2 se slova „na relevantním trhu České republiky dosahuje nejméně 10 % podílu.“ nahrazují slovy „má nejméně 20% tržní podíl v počtu účastníků dané služby elektronických komunikací.“.
Akceptováno částečně
Byl akceptován návrh NIX.CZ s drobnou úpravou. Z navrhovaného znění kritérií významnosti u obou základních služeb bude vypuštěno písm. a), neboť velikost podniku není relevantní pro systém kritické infrastruktury. Proto bude použito následující znění:
1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
18.17. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6
V příloze bodě 6 se slovo „.“ nahrazuje slovy „a poskytuje službu datového centra nejméně deseti zákazníkům“.“.
Akceptováno částečně
Na základě společného návrhu NÚKIB a SP ČR bylo akceptováno znění kritéria významnosti v následující podobě:
6. Poskytování služby datového centra
Poskytovatel služby datového centra, jehož datové centrum dosahuje
a) projektované elektrické kapacity alespoň 3 MW,
b) počtu racků nejméně 430,
c) alespoň tří nezávislých přípojek konektivity,
d) přítomnosti internetového výměnného uzlu,
e) smluvně garantované dostupnosti jeho služby alespoň 99,8 % a
f) plné redundance napájení a chlazení (2N).
18.18. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
Žádáme vypuštění předmětné části ustanovení:
1. Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky
a) Provozovatel nejméně 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2, nebo
b) provozovatel distribučního centra prodejce potravin o rozloze nejméně 50 000 m2.
2. 1. Velkoobchodní distribuce potravin
Velkoobchodní distributor potravin, jehož podíl na velkoobchodním trhu s potravinami je nejméně 10 %.
Odůvodnění:
Příloha k nařízení vlády zahrnuje mezi kritéria významnosti pro zařazení poskytovatele základní služby na seznam subjektů kritické infrastruktury mimo jiné provozovatele nejméně 100 prodejen potravin v rámci jedné sítě o rozloze prodejní plochy jednotlivých prodejen nejméně 200 m2 (dále jen „provozovatelé maloobchodních prodejen“). Tím jde nad rámec Směrnice, která provozovatele prodejen mezi subjekty kritické infrastruktury nezahrnuje. Ze stejného důvodu považujeme za tzv. gold-plating zařazení provozovatelů distribučních center prodejců potravin o rozloze nejméně 50 000 m2.
Takový postup by představoval významný zásah do práv, ale zejména povinností provozovatelů maloobchodních prodejen a souvisejících distribučních center, a to bez konkrétního pozitivního dopadu na odolnost kritické infrastruktury. Došlo by rovněž ke zvýšení jejich administrativní zátěže a nákladů, a naopak k ohrožení jejich konkurenceschopnosti.
Navíc je tak činěno bez hlubší analýzy, když je v důvodové zprávě uvedeno pouze, že „při posuzování naplnění kritérií významnosti bude stěžejní počet prodejen a rozloha jejich prodejní plochy, rozloha distribučního centra nebo procentuální podíl na velkoobchodním trhu s potravinami“. Vzhledem k tomu, že, nad rámec Směrnice, navrhované zahrnutí provozovatelů maloobchodních prodejen a provozovatelů distribučních center těchto prodejců potravin (většinou tentýž prodejce) by pro tyto subjekty znamenalo výrazné zvýšení povinností, administrativní zátěže a nákladů, a to bez konkrétního pozitivního dopadu na odolnost kritické infrastruktury, navrhujeme vypuštění předmětné části ustanovení.
Akceptováno částečně
Na základě vzenených připomínek souhlasíme s vyškrtnutím písm. a) týkajícího se prodejen potravin. Současně je nutné základní službu "Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky" v nařízení vlády ponechat, neboť tuto základní službu definuje nařízení komise v přenesené pravomoci (EU) 2023/2450. V návaznosti na to ponecháváme aktuální kritérium významnosti pod písm. b), které cílí na velkoobchodní distributory potravin.
18.19. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
K Důvodové zprávě
Navrhujeme lépe specifikovat, k jaké základní službě se vysvětlení jednotlivých kritérií vztahuje, např. K příloha odvětví I. Energetika, pododvětví A. Elektřina, bod 1. Důvodová zpráva ve zvláštní části obsahuje nadpisy pro jednotlivé body nařízení vlády, ale názvy jsou matoucí a není jasné, k jaké základní službě se bod na první pohled vztahuje, např. „K označení přílohy příloha“; „K příloha označení přílohy bod 6“
Vysvětleno
Způsobeno vkládáním do systému elegislativa.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
19.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
Akceptováno
Systém e-legislativa je tak dokonalý, že umožňuje uplatňovat i prázdné připomínky. Aleluja.
19.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 8
V příloze bod 8 zní:
„8. Distribuce léčivých přípravků
.
Držitel povolení k distribuci léčivých přípravků vydaného Státním ústavem pro kontrolu léčiv, který
a) je velkým podnikem,
b) za účelem dodávání léčivých přípravků tyto obstarával a skladoval s využitím vlastní skladovací a přepravní infrastruktury, a
c) v posledním kalendářním roce fyzicky dodával léčivé přípravky osobám uvedeným v § 77 odst. 1 písm. c) zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s výjimkou
1. distributorů léčiv,
2. prodejců vyhrazených léčivých přípravků a provozovatelů oprávněných k výdeji podle § 82 odst. 2 písm. e) zákona o léčivech, pokud jde o radiofarmaka.“.
Akceptováno částečně
Znění kritéria významnosti bylo upraveno v návaznosti na připomínky MZd z dubna 2025. Současně obsahově odpovídá připomínce UZS ČR.
Český telekomunikační úřad
20.1. K návrhu nařízení vlády obecně
ČTÚ považuje stanovená kritéria významnosti v části přílohy „VIII. DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA“, bodu „B. Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací“ za problematická a nejednoznačná, a to z dále uvedených hledisek:
i. V obou bodech není zřejmé a jednoznačné, o jaké relevantní trhy elektronických komunikací se jedná (z pohledu ČTÚ by se mohlo jednat o oblasti mobilních a fixních služeb, avšak relevantní trhy lze definovat různě). Stanovení kritérií tak potřebuje upřesnit, lépe definovat, jakého trhu, resp. jakých veřejně dostupných služeb elektronických komunikací se má týkat, zda je relevance myšlena ve vztahu k rozsahu území ČR či jiná apod.
ii. Z návrhu obou bodů není zřejmé, jak má být uvedený tržní podíl spočítán, tj. za jaké uvažované služby a zda se jedná o tržní podíly podle počtu poskytovaných služeb koncovým zákazníkům (např. na počtu aktivních SIM karet, počtu aktivních přípojek, na kterých je poskytována služba přístupu k internetu, počtu účastnických stanic pro hlasovou komunikační službu v pevném místě apod.) nebo o tržní podíly podle tržeb (za výše uvedené dílčí služby či souhrnné maloobchodní tržby) či tržní podíly podle objemu provozu za určité služby (hlasový provoz, objem přenesených dat apod.).
iii. Stanovení kritérií významnosti tržním podílem pro poskytovatele služeb elektronických komunikací, resp. osoby zajišťující veřejnou komunikační síť se jeví jako nepraktické a nedostatečně transparentní, a to zejména z důvodu, že účastníci trhu (tj. jednotliví poskytovatelé) neznají své přesné podíly na trhu (ať již z pohledu jednotlivých služeb či z pohledu celkových tržeb) a nebudou si tak moci jednoduše ověřit, jestli splňují dotčená prahová kritéria významnosti či nikoliv.
ČTÚ tedy doporučuje stanovit kritéria významnosti tak, aby bylo zřejmé, zda se v konkrétním případě o významnou základní službu jedná či nikoli, když poskytovatel veřejně dostupné služby nebo osoba zajišťující veřejnou komunikační síť sám nemusí být schopen určit, jaký podíl na trhu má, a to navíc v situaci, kdy není zřejmé, o jaký trh se jedná a k čemu se podíl vztahuje.
Kritérium významnosti může být podle návrhu § 10 odst. 1 písm. a) zákona o kritické infrastruktuře stanoveno i jako určitý minimální „počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby“. Hranice tržního podílu v úrovni 10 % by při využití kritéria podle uvedeného § 10 odst. 1 písm. a) návrhu zákona o kritické infrastruktuře např. z pohledu mobilních služeb činila cca 1,5 mil. aktivních SIM karet, z pohledu služby přístupu k internetu v pevném místě cca 410 tisíc aktivních přípojek a z pohledu hlasových komunikačních služeb poskytovaných v pevném místě cca 110 tisíc účastnických stanic pevné hlasové komunikační služby. Přitom platí, že tyto prahové hodnoty by splňovalo jen několik největších poskytovatelů veřejně dostupných služeb, resp. osob zajišťujících veřejné komunikační sítě elektronických komunikací v souladu se uvedeným na str. 24 důvodové zprávy k návrhu nařízení, kde je odůvodněno využití kritérií významnosti pro veřejné služby a veřejné komunikační sítě.
Na podporu stanovení kritéria významnosti s ohledem na počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby, lze odkázat i na materiál Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) „Nařízení vlády o regulovaných službách, které splňují podmínky strategicky významné služby a o částech strategicky významných služeb tvořících nezbytný rozsah zajištění dostupnosti strategicky významných služeb (nařízení o strategicky významných službách)“ předložený do meziresortního připomínkového řízení pod čj. 3934/2025-NÚKIB-E/110 dne 30. května 2025, který stanoví strategicky významnou službu v odvětví digitální infrastruktura a služby také s využitím prahových hodnot z pohledu „počtu uživatelů“ za konkrétní (předem definované) služby (viz vymezení strategicky významných služeb v odvětví digitální infrastruktura v příloze 1 odst. 4 písm. a) a b) uvedeného návrhu nařízení NÚKIB). Využití stejného či obdobného principu pro stanovení kritérií významnosti v obou těchto právních předpisem by bylo současně i koncepčnějším řešením.
ČTÚ tedy navrhuje, aby bylo pro určení významnosti v oblasti „Veřejné komunikační sítě a veřejně dostupné služby elektronických komunikací“ využito kritéria podle návrhu § 10 odst. 1 písm. a) zákona o kritické infrastruktuře, tj. stanoven určitý minimální „počet uživatelů, kteří jsou závislí na základní službě poskytované poskytovatelem základní služby“, a to s pomocí výše uvedených parametrů (počty aktivních SIM karet pro mobilní služby, počet aktivních pevných internetových přípojek.) obdobně jako v případě výše uvedeného materiálu NÚKIB (návrh nařízení o strategicky významných službách). Současně by mělo být splnění jakéhokoli parametru (kritéria) vztaženo ke konkrétnímu datu či období, aby bylo zřejmé, zda se taková číselná hodnota vztahuje například ke stavu k 1.1. konkrétního kalendářního roku, k aktuálnímu dni relevantnímu k posouzení či např. o průměrný počet za určité období a pro jaké období platí. Takové ukotvení v čase by přispělo k vyšší právní jistotě, když bez této konkretizace není zřejmé, o jaký konkrétní počet se jedná.
Akceptováno částečně
Byl akceptován návrh NIX.CZ s drobnou úpravou. Z navrhovaného znění kritérií významnosti u obou základních služeb bude vypuštěno písm. a), neboť velikost podniku není relevantní pro systém kritické infrastruktury. Proto bude použito následující znění:
1. Poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací
Poskytovatel veřejně dostupné služby elektronických komunikací podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
2. Zajišťování veřejné komunikační sítě
Subjekt zajišťující veřejnou komunikační síť podle zákona o elektronických komunikacích, který
a) je poskytovatelem veřejně dostupné služby elektronických komunikací prostřednictvím nejméně 350 000 aktivních mobilních SIM karet na území České republiky, nebo
b) je poskytovatelem nejméně 100 000 aktivních pevných internetových přípojek na území České republiky.
20.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
V příloze bodě 2 úvodní části ustanovení se slova „Poskytování veřejné sítě elektronických komunikací“ nahrazují slovy „Zajištování veřejné komunikační sítě“.
Akceptováno
20.3. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
V příloze bodě 2 se slova „Provozovatel veřejné sítě elektronických komunikací“ nahrazují slovy „Osoba zajišťující veřejnou komunikační síť“.
Akceptováno
Namísto pojmu "provozovatel" bude použit pojem "subjekt".
Doporučující připomínky
Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
1.3. K návrhu nařízení vlády obecně
K příloze návrhu (čl. II - Doprava, písm. B - Železniční doprava, bod 1 písm. b) a c))
Podle důvodové zprávy k návrhu rámci by měla být regulace pododvětví Železniční doprava zacílena na provozovatele osobní a nákladní železniční dopravy, provozovatele celostátní nebo regionální dráhy, provozovatele zařízení služeb a subjekty zajišťující provoz, správu a údržbu řízení železničního provozu. Předpokládá se zahrnutí soukromých i státních subjektů. Kritéria významnosti obsahují specifika související s podílem zajištění celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech osobní dopravy, vlastnictvím celostátní nebo regionální dráhy, vazbou zařízení služeb na provozovanou drážní dopravu nebo zajišťováním provozu, správy a údržby řízení železničního provozu.
Materiál představuje mimo jiné transpozici směrnice EP a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES. Ta dané pododvětví Železniční doprava a stěžejní subjekty vymezuje prostřednictvím provozovatele infrastruktury ve smyslu čl. 3 bodu 2 směrnice EP a Rady (EU) o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru, tj. železniční podniky ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice 2012/34/EU a provozovatele zařízení služeb ve smyslu čl. 3 bodu 12 směrnice 2012/34/EU.
Není však zcela zřejmé, z jakého důvodu byla zvolena procentní kritéria významnosti u dopravců v železniční dopravě (1 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech osobní dopravy v závazku veřejné služby u osobních dopravců a 4 % celkově přepravených hrubých tunových kilometrů na výkonech nákladní železniční dopravy na území České republiky za rok u nákladních dopravců).
Doporučujeme zvolená procentní kritéria blíže objasnit, například podrobnějším uvedením v rámci důvodové zprávy.
Akceptováno částečně
Souhlasíme s MD ohledně jednotného kritéria významnosti pro celé pododvětví v podobě: „Dopravce, který na základě jedné nebo více smluv o veřejných službách v přepravě cestujících podle § 3 odst. 2 a 3 nebo § 4 zákona o veřejných službách v přepravě cestujících přepraví více než 50 000 000 cestujících za rok.“
Ministerstvo financí
2.1. K návrhu nařízení vlády obecně
V Příloze k nařízení vlády jsou některé subjekty kritické infrastruktury kategorizovány na mikro podniky, malé podniky a střední podniky. Kategorizace vychází z Doporučení Komise ze dne 6. května 2003, týkající se definice mikropodniků a malých a středních podniků.
Toto doporučení stanoví kritéria pro určení toho, zda je určitá společnost mikropodnik, malý nebo střední podnik (MSP). Tyto kategorie, založené na počtu zaměstnanců společnosti a jejím obratu či rozvaze, určují její způsobilost pro finanční programy a programy podpory jak od EU, tak od jednotlivých států.
Jelikož Příloha k nařízení používá pojmy z účetnictví jako je "roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř účetních období", "celkový obrat", "hodnota zboží" nebo "bilance", doporučujeme při určování kategorie podniků vycházet z evropské účetní směrnice, tj. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků. Tato směrnice kategorizuje účetní jednotky na mikro, malé, střední a velké na základě kritérií čistého obratu, aktiv celkem a průměrného počtu zaměstnanců.
Rovněž doporučujeme při výpočtu výše uvedených účetních pojmů vycházet z účetních předpisů.
Vysvětleno
Kritérium zahrnující velikost podniku je aplikováno pouze u základních služeb, u kterých je kritérium významnosti definováno způsobem, kdy se neřeší ekonomický výkon subjektu, ale pouze fakt, že se jedná či nejedná o podnik specifické velikosti.
2.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Navrhuje se v Příloze k nařízení vlády v odd. IX v bodu 1. písm. c) Výkon svěřených pravomocí subjektu veřejné správy upravit písmeno c), které řeší výkon činnosti jiného správního úřadu s celostátní působností neuvedeného v písmenu a) nebo b), tak že slova „finanční správy, celní správy“ se nahradí slovy „ působnosti orgánů Celní správy České republiky, působnosti orgánů Finanční správy České republiky“. Generální finanční ředitelství a Generální ředitelství cel nevykonávají státní správu na úseku „finanční správy a celní správy“, tedy na úseku soustav orgánů státní správy, ale na úseku působností orgánů, kterými jsou tyto soustavy tvořeny.
Akceptováno
Ministerstvo obrany
3.2. K návrhu nařízení vlády obecně
K obálce materiáluUpozorňujeme, že v bodě III. obálky je uveden naprosto nesouvisející návrh nařízení vlády („návrh nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů“). Je třeba namísto něho uvést posuzovaný návrh nařízení vlády.
Dále je obálka nadepsána “pro schůzi vlády“ ale obálka má být označena “pro mezirezortní připomínkové řízení“. Je třeba vybrat správnou obálku v elegislativě.
Akceptováno
3.3. K návrhu nařízení vlády obecně
Obecně ke zvláštní části důvodové zprávy k příloze k nařízení vládyNadpisy jednotlivých částí jsou velmi „uživatelsky nepřívětivé“. Není z nich vůbec zřejmé, k čemu se vztahují. Toto se dá dovodit pouze z obsahu textu uvedeného pod nimi, popř. v některých případech jen z pořadí v textu (pořadí v důvodové zprávě odpovídá pořadí odvětví a pododvětví v návrhu nařízení vlády).Např. úplně stejný a nic neříkající název „K označení přílohy příloha“ je užit ve 27 případech a není nikdy nijak blíže upřesněn. Přitom se v některých případech týká pododvětví, jindy odvětví, ale nikdy není v názvu uvedeno kterého.Doporučuji provést revizi všech nadpisů ve zvláštní části důvodové zprávy k příloze k nařízení vlády a jednoznačně u každého uvést, k jakému odvětví či pododvětví se vztahuje. Názvy je třeba upravit i jazykově (je zde uvedeno např. „K příloha označení přílohy bod 1“ či „K označení přílohy příloha“).
Vysvětleno
Způsobeno vkládáním do systému e-legislativa
3.4. K návrhu nařízení vlády: § 1
Upozorňujeme na nesprávné označení poznámek pod čarou.
Poznámky jsou označeny nesprávně takto: 1), namísto správně: 1). V poznámkách pod čarou č. 6 a 7 není uvedena úplná citace uvedených aktů Evropské unie. Poznámka pod čarou č. 6 by měla obsahovat pouze odkaz na citované nařízení a nikoli nějaký komentář („Určené Ministerstvem zdravotnictví v souladu s“). Srov. čl. 47 Legislativních pravidel vlády.
Vysvětleno
Způsobeno vkládáním do systému e-legislativa
3.5. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 3
V příloze bodě 3 úvodní části ustanovení se slova „Referenční činnosti v ochraně veřejného zdrav“ nahrazují slovy „Referenční činnosti v ochraně veřejného zdraví“.
Akceptováno
3.6. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 10 písm. a)
V příloze bodě 10 písm. a) se slovo „zřízené“ nahrazuje slovem „zřízený“.
Akceptováno
3.7. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 10 písm. b)
V příloze bodě 10 písm. b) se slovo „zřízené“ nahrazuje slovem „zřízený“.
Akceptováno
Ministerstvo pro místní rozvoj
4.1. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 3)
V poznámce pod čarou č. 3 se na konci textu doplňují slova „, v platném znění“.
Akceptováno
4.2. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 5)
V poznámce pod čarou č. 5 se na konci textu doplňují slova „, ve znění pozdějších předpisů“.
Akceptováno
4.3. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 7)
V poznámce pod čarou č. 7 se za slovo „765/2008“ vkládají slova „ze dne 9. července 2008“.
Akceptováno
4.4. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 7)
V poznámce pod čarou č. 7 se čárka nahrazuje slovy „a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh“.
Akceptováno
4.5. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 7)
V poznámce pod čarou č. 7 se na konci textu doplňují slova „, v platném znění“.
Akceptováno
4.6. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 8)
V poznámce pod čarou č. 8 se na konci textu doplňují slova „, v platném znění“.
Akceptováno
4.7. K návrhu nařízení vlády: poznámce pod čarou 9)
V poznámce pod čarou č. 9 se slova „(Text s významem pro EHP)“ nahrazují slovy „, v platném znění“.
Akceptováno
Ministerstvo průmyslu a obchodu
5.5. K návrhu nařízení vlády obecně
K poznámkám pod čarou obecně:
Značka poznámky pod čarou, a to jak v normativním textu, tak před textem poznámky v zápatí stránek, má mít podobu horního indexu. Předložený návrh ovšem kombinuje horní index u čísel poznámek pod čarou a standardní písmo u závorek. Doporučujeme proto značky pod čarou upravit takto: „1)“, „2)“ atd.
Text poznámky pod čarou má být uváděn v zápatí té stránky, na které se na poznámku odkazuje poprvé. Zalomení stránek se liší v editovatelné a needitovatelné podobě návrhu nařízení vlády. Pokud vyjdeme z needitovatelné verze generovanou e-legislativou, doporučujeme přesunout text poznámek 1 a 2 do zápatí strany 1, poznámek 3, 4, 5, 6, 7, 8 a 9 do zápatí strany 7 a poznámky 10 do zápatí strany 10.
Akceptováno
5.6. K návrhu nařízení vlády: úvodní větě
V úvodní větě se slova „k provedení § 10 odst. 2 zákona“ zrušují.
Akceptováno
5.7. K návrhu nařízení vlády: § 1 písm. a)
K § 1 písm. a) nařízení:
Doporučujeme toto ustanovení přeformulovat, neboť ve stávající podobě postrádá smysl. Ustanovení by mohlo znít například takto: „a) jednotlivá odvětví a pododvětví základních služeb a“.
Akceptováno
5.8. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
K obecné části důvodové zprávy obecně:
Upozorňujeme, že v důvodové zprávě absentují náležitosti stanovené LPV. Doporučujeme proto do obecné části důvodové zprávy doplnit:
- zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání podle čl. 14 odst. 1 písm. b) LPV,- zhodnocení dopadů na rodiny podle čl. 14 odst. 1 písm. m) LPV,- zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky podle čl. 14 odst. 1 písm. n) LPV a- zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy podle čl. 14 odst. 1 písm. o) LPV.
Akceptováno
5.9. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K obecné části, kapitole 1. důvodové zprávy:
Doporučujeme doplnit informaci, v jaké fázi legislativního procesu je návrh zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, tedy že je projednáván v Senátem Parlamentu České republiky (senátní tisk č. 147).
Změněno na doporučující
Zákon již byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.
5.10. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 4
K obecné části, kapitole 4. důvodové zprávy:
Doporučujeme v souladu čl. 14 odst. 1 písm. e) LPV v nadpisu kapitoly 4 nahradit druhé slovo „a“ čárkou a na konci nadpisu doplnit slova „a na podnikatelské prostředí České republiky“.
Akceptováno
Ministerstvo zdravotnictví
6.2. K návrhu nařízení vlády: § 2
Ustanovení je podtrženo, což indikuje, že se má jednat o implementační ustanovení, nicméně absentuje uvedení celexového čísla. Podle smyslu by se mělo jednat o CELEX 32022L2557. Není zřejmé, zda se jedná o záměr či jen chybu systému e-Legislativa, nicméně doporučujeme celexové číslo doplnit.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak. Nařízení nebude vykazováno jako implementační
6.3. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Ač se zřejmě nejedná o chybu předkladatele, je skutečně jen velmi těžko srozumitelné a stran orientace v textu takřka nemožné použití označení ve zvláštní části důvodové zprávy, která zahrnuje toliko textaci „K označení přílohy příloha„ nebo „K příloha označení přílohy bod 1“. I jen ze stylistického hlediska textace působí spíše komicky.
Akceptováno
Ano, je to komické, nikoliv však zásluhou předkladatele.
Nadpisy v důvodové zprávě byly manuálně změněny.
Ministerstvo zemědělství
7.8. K návrhu nařízení vlády obecně
K obsahu obálky
Doporučujeme opravit obsah bodu III., kde je chybně uveden název předloženého materiálu (Návrh nařízení vlády o stanovení výše a způsobu úhrady efektivně a účelně vynaložených nákladů na odposlech a záznam zpráv a příspěvku na uchovávání provozních a lokalizačních údajů).
Akceptováno
Ministerstvo životního prostředí
8.1. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
1. C. Hydrometeorologická výstražná služba
Kritéria významnosti pro základní službu
1. Poskytování hydrometeorologické výstražné služby
Poskytovatel výstražné služby v oblasti operativní meteorologie
a hydrologie v rámci systému integrované výstražné služby.
Nevíme, zda by zde nemělo být samostatně uvedeno: „2. Poskytování
meteorologické výstražné služby pro civilní letectví.“, nebo zda
předkladatel považuje za součást článku II. DOPRAVA, A. Letecká
doprava 2.b).
Ve smlouvě mezi ČHMÚ a ŘLP ČR, s.p. je uvedeno následující: „Výkon služby meteorologické výstražné služebny (Meteorological Watch Office, dále jen MWO) pro oblast odpovědnosti FIR Praha (LKAA), a to v souladu s požadavky ICAO a EU.“
Doporučujeme tedy zvážit samostatné uvedení.
Akceptováno
Nově stanoveno jako písm. b) u základní služby "Poskytování hydrometeorologické výstražné služby" ve znění "b) poskytovatel meteorologické výstražné služby pro civilní letectví.". Původní kritérium významnosti je nově stanoveno jako písm. a).
Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
9.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Stanovisko OKOM viz příloha
Akceptováno
9.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Akceptováno částečně
Návrh nebude vykazován jako implementační, podtržení, celexová čísla ani srovnávací a rozdílové tabulky tedy nejsou potřeba.
Hlavní město Praha
10.1. K návrhu nařízení vlády obecně
Obecná připomínka
Zásadně nesouhlasíme s izolovaným projednáváním návrhu nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti bez toho, aby byla známy návrh dalších prováděcích právních předpisů. Je tomu tak zejména proto, že přestože byli zástupci krajů v průběhu projednávání samotného zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury ujišťováni o tom, že krajské úrovně se povinnosti podle tohoto zákona netýkají, na regionální úrovni se s vymezováním prvků kritické infrastruktury nepočítá a zákon nebude mít dopady do rozpočtů krajů, předložený návrh nařízení vlády zařazuje činnost krajského úřadu mezi základní služby (k tomu viz níže).
Bez znalosti obsahu dalších prováděcích předpisů k provedení zákona o odolnosti subjektů kritické infrastruktury. Jedná se zejména o prováděcí předpisy, které budou stanovovat náležitosti, způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury a dále obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, nelze posoudit, jakou zátěž budou muset krajské úřady nově nést.
Z výše uvedených důvodů žádáme o prodloužení lhůty pro podání připomínek a její sladění s připomínkovým řízením k prováděcímu předpisu stanovícímu náležitosti plánu odolnosti a posouzení rizik.
K zařazení činnosti krajských úřadů do výčtu základních služeb
V rámci meziresortního připomínkového řízení k návrhu zákona o odolnosti KI Asociace krajů České republiky (dále jen „AKČR“) několikrát upozorňovala, že důvodová zpráva nedostatečně zohledňuje náklady, které u krajů povinnosti podle tohoto zákona vyvolají. Dále pak AKČR s žádala, aby krajská a obecní úroveň byly zahrnuty do systému odolnosti subjektů KI alespoň v rovině informační a plánovací. Ještě v důvodové zprávě k zákonu se v odst. 7. 2. píše „Dopady na rozpočty územních samosprávných celků (konkrétně pouze krajů) lze očekávat spíše sekundárního nepřímého charakteru zejména v souvislosti s tím, že územní samosprávné celky budou v některých případech přímo zřizovateli subjektů kritické infrastruktury. Jejich dodatečné náklady se tak mohou projevit v majetkové sféře územních samosprávných celků, ať už jako snížení zisku obchodních korporací, v nichž mají podíl, nebo ve zvýšení cen za odebírané služby (ať už budou odběrateli služeb samotné územní samosprávné celky nebo jimi zřizované organizace). V této souvislosti lze totiž předpokládat, že subjekty kritické infrastruktury promítnou své náklady na plnění nově stanovených povinností právě do cen pro odběratele služeb. V případě, že bude aplikován zákaz konkrétního dodavatele dle § 15 návrhu zákona, vyvstanou subjektu kritické infrastruktury, jehož zřizovatelem může být územní samosprávný celek, další dodatečné náklady spojené s výběrovým řízením na dodavatele nového.“. Očividně se tedy nepočítalo s tím, že kraje by měly být přímo subjekty KI, jak je nyní navrhováno v nařízení vlády.
Návrh nařízení, který nyní počítá s tím, že základní službou má být také „výkon činnosti krajského úřadu“, je tedy překvapením. Jakkoli chápeme potřebu státu zachovat výkon veřejné správy v území, je nutno se před paušálním zahrnutím činnosti krajského úřadu pod regulaci zákona o odolnosti subjektů KI zabývat následujícími otázkami:
a) Jaké činnosti krajského úřadu mají být základní službou?
b) Jakou povahu bude mít z hlediska ZKI činnost ředitele Magistrátu hlavního města Prahy, který není úředníkem Magistrátu hlavního města Prahy úřadu, ale má zásadní kompetence dle zákona o krizovém řízení? Obdobně to platí o Radě hlavního města Prahy a Zastupitelstvu hlavního města Prahy, jejichž kompetence zejména co se týče nakládání s majetkem hlavního města Prahy, nelze nahradit.
c) Jestliže je nutno zachovat základní výkon veřejné správy, nebude to v území realizovatelné bez činnosti úřadů ORP a obecních úřadů – jakým způsobem bude jejich činnost navázána na zajištění základních služeb podle ZKI?
Bez zodpovězení výše položených otázek a bez znalosti ostatních prováděcích právních předpisů nemůžeme se zařazením služby „výkon činnosti krajských úřadů“ do přílohy předkládaného nařízení vlády souhlasit.
Zároveň upozorňujeme, že vymezení kritérií významnosti je v některých případech natolik „široké“, že je splní celá řada regionální poskytovatelů, včetně těch zřizovaných kraji či obcemi. Dopady do rozpočtů územně samosprávných celků budou tedy zásadní.
K vymezení kritérií významnosti v oblasti veřejné správy
Jak již bylo uvedeno výše., konstrukce, kdy je subjektem kritické infrastruktury poskytovatel základní služby splňující kritéria významnosti podle navrhovaného nařízení vlády, vzbuzuje v oblasti veřejné správy otázku, co vše v rámci činnosti ústředního správního úřadu, ministerstva, krajského úřadu apod. je významnou službou.
Podle našeho názoru není nutné ani ekonomicky vhodné považovat veškerou činnost orgánů vyjmenovaných v Části IX návrhu nařízení vlády za poskytování základní služby. Zmapování kriticky důležitých agend, které je nutno zachovat i za krizových stavů a jejich poskytování nelze tedy ani dočasně přerušit, mělo být předmětem analýzy na ústřední úrovni již několikrát (např. podle usnesení BRS č. 53 ze dne 7. prosince 2022). Namísto toho jsou opětovně předkládány nekoncepční návrhy, které jdou zbytečně nad rámec nutného výkonu veřejné správy v rámci krizových stavů. Bez povšimnutí nelze ponechat ani nesoulad mezi systematikou předloženého nařízení vlády s nařízením vlády o regulovaných službách, které splňují podmínky strategicky významné služby a o částech strategicky významných služeb tvořících nezbytný rozsah zajištění dostupnosti strategicky významných služeb, jež předložil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost k provedení nového zákona o kybernetické bezpečnosti (dále jen „NV ZKB“). Oproti návrhu nařízení vlády k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury obsahuje NV ZKB části strategicky významných služeb tvořící nezbytný rozsah strategicky významných služeb a způsob jejich vymezení. Zákon o kybernetické bezpečnosti pak jednoznačně stanoví povinnost regulovaného subjektu zajistit poskytování služby ve vymezeném nezbytném rozsahu. Bez zajímavosti není, že na rozdíl od předloženého nařízení vlády k zákonu o odolnosti subjektů KI obsahuje příloha NV ZKB ve výčtu poskytovatelů strategicky významné služby také Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu a Kancelář Poslanecké sněmovny. Naopak kraje ani krajské úřady nejsou regulovány jako poskytovatelé strategicky významné služby, ale až jako poskytovatel služby v režimu vyšších povinností. Pohled na to, co je z hlediska výkonu veřejné správy strategicky významnou službou a co službou základní (jazykovým výkladem tedy „méně důležitou“) se tedy evidentně v rámci ústředních správních úřadů liší. To pak vnáší nejistotu do postavení jednotlivých prvků ve vztahu ke kybernetické bezpečnosti, systému ochrany kritické infrastruktury, krizového řízení a potažmo v rámci celého bezpečnostního systému České republiky. Nezbývá než doufat, že se v rámci revize krizové legislativy podaří obdobné nejistoty pojmenovat a posléze systematicky odstraňovat.
Zákon o odolnosti subjektů kritické infrastruktury povinnost k samotnému poskytování služby nezakotvuje a vymezení základní služby je stanoveno jen velmi obecně, což bylo kraji kritizováno v průběhu legislativního procesu. AKČR i jednotlivé kraje byly ujišťovány, že není cílem určovat subjekty KI na regionální úrovni a že upřesnění základních služeb přijde až s prováděcími právními předpisy. Z těchto důvodů také nebyly stanoveny žádné režimy nižších povinností a z hlediska zákona tedy budou mít subjekty KI stejné povinnosti, ať už budou poskytovat službu v jakémkoli rozsahu.
Bohužel předložené nařízení vlády v oblasti veřejné správy ještě více rozmělňuje původní účel zákona, tedy zajištění fungování základních služeb, nikoli veškerých činností veřejné správy. Naopak v jiných oblastech jde nařízení ve stanovení kritérií do takové podrobnosti, že mezi subjekty KI zahrne i řadu regionálních poskytovatelů (např. v zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod či zdravotnictví). Z tohoto pohledu je návrh nesystémový a je nutno najít i pro oblast veřejné správy taková kritéria, která jednoznačně vymezí činnosti, které je nezbytné vykonávat za jakýchkoli okolností.
Je tedy nutno specifikovat, kterých agend vykonávaných orgány veřejné správy se předložené nařízení vlády dotýká, resp. v jakém rozsahu má být výkon těchto agend předmětem povinností ze zákona o odolnosti subjektů KI.
Finanční dopady
Zásadně nesouhlasíme se zněním důvodové zprávy v části týkající se dopadů nařízení vlády do veřejných rozpočtů. V rámci důvodové zprávy a závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA) zpracovaných k zákonu o kritické infrastruktuře bylo hodnocení těchto hospodářských nebo finančních dopadů spojených s povinnostmi uložených zákonem o kritické infrastruktuře provedeno zcela nedostatečně, na což AKČR soustavně poukazovala. Předložené nařízení vlády jde navíc značně nad rámec toho, co bylo předkladatelem prezentováno v rámci projednávání návrhu zákona, tudíž budou finanční dopady značně větší, než byly původně odhadovány.
Doporučující připomínky
Návrh nařízení vlády nepojímá mezi základní služby nakládání s odpady, doporučujeme tedy zvážit zařazení této služby do jeho přílohy.
Důvodovou zprávu je třeba formálně upravit tak, aby nadpisy odpovídaly jednotlivým částem nařízení.
Závěr:
Požadujeme projednávání kompletního balíku prováděcích předpisů k zákonu o odolnosti subjektů kritické infrastruktury jako celku ve vzájemných souvislostech.
Do předložení zbývajících prováděcích právních předpisů pak využít čas k prodiskutování kritérií významnosti pro oblast veřejné správy s akcentem na vymezení agend, které mají být zajišťovány, a k dopracování důvodové zprávy. Přitom by měly být zohledněny stávající povinnosti dle krizové legislativy a nového zákona o kybernetické bezpečnosti, ale také kritérium přiměřenosti a efektivity výkonu veřejné správy.
Vysvětleno
Ad 1: V rámci MPŘ k návrhu zákona o KI byly předloženy teze prováděcích právních předpisů. Tyto byly v průběhu dalšího legislativního procesu upřesňovány a jsou veřejně dostupné - např. v eKLEP. Ačkoliv lze chápat požadavek na seznámení se se zněním dalších prováděcích předpisů, nemá předkladatel povinnost předložit všechny tyto předpisy ve stejný okamžik. Návrh nařízení je oproti ostatním prováděcím předpisům předkládán s nepatrným předstihem, neboť se u něj předpokládá déletrvající legislativní proces a jeho brzké vydání je z pohledu zákona esenciální. V případě prováděcích právních předpisů se předkladatel nemůže odchýlit od zákonného zmocnění a lze proto v tuto chvíli odkázat na rozsah zákonného zmocnění ve spojení s tezemi.
Ad 2: Krajské úřady byly vypuštěny
Ad 3: Kritéria významnosti u základní služby "Výkon svěřejných pravomocí subjektu veřejné správy" byla definována podrobněji. Krajské úřady byly vypuštěny.
Ad 4: V rámci MPŘ k návrhu zákona o KI byly předloženy teze prováděcích právních předpisů. Tyto byly v průběhu dalšího legislativního procesu upřesňovány a jsou veřejně dostupné - např. v eKLEP. Ačkoliv lze chápat požadavek na seznámení se se zněním dalších prováděcích předpisů, nemá předkladatel povinnost předložit všechny tyto předpisy ve stejný okamžik. Návrh nařízení je oproti ostatním prováděcím předpisům předkládán s nepatrným předstihem, neboť se u něj předpokládá déletrvající legislativní proces a jeho brzké vydání je z pohledu zákona esenciální. V případě prováděcích právních předpisů se předkladatel nemůže odchýlit od zákonného zmocnění a lze proto v tuto chvíli odkázat na rozsah zákonného zmocnění ve spojení s tezemi.
Hospodářská komora
11.33. K návrhu nařízení vlády obecně
Připomínka k definici zařízení pro poskytování služeb výkonové rovnováhy
Příloha je strukturovaná podle typu vytvářených produktů nebo poskytovaných služeb. Ke křížení této koncepce a možnému rozdílnému výkladu dochází u poskytování SVR. Ty jsou primárně definovány v části Energetika bodu A. Elektřina podbodu 4 písm. b) y, a následně v podbodech 6 a7 a potom v bodu E. Vodík. V praxi ovšem bude docházet k situacím, kdy jeden významný poskytovatel SVR může poskytovat více než 100 MW výkonu z různých typů zařízení např turbína a baterie. Navrhujeme upravit definice tak, aby bylo možné výkony různých zařízení sčítat nebo zohlednit jinou formou.
Vysvětleno
Znění kritéria významnosti u základní služby "Výroba elektřiny" písm. b) nevylučuje zahrnutí většího množství zařízení, lze tedy výkony jednotlivých zařízení sčítat. Tato informace bude rovněž uvedena v důvodové zprávě.
Krajský úřad Jihomoravského kraje
12.2. K návrhu nařízení vlády: § 1 písm. a)
V § 1 písm. a) se slova „základních služeb“ zrušují.
Akceptováno částečně
Dáno do souladu s návrhem zákona o odolnosti subjektů KI - "…odvětvích nebo pododvětvích, ve kterých jsou poskytovány základní služby,…".
12.3. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Nadpisy ve zvláštní části důvodové zprávy neodpovídají jednotlivým částem návrhu NV.
Vysvětleno
Způsobeno vkládáním do systému e-legislativa.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
13.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Návrh nařízení vlády nezahrnuje mezi základní služby nakládání s odpady, doporučujeme tedy zvážit zařazení této služby do jeho přílohy v rozsahu:
Komunální odpad
Nebezpečný odpad
Asanační podniky
Vysvětleno
Zahrnutí odvětví "Odpadové hospodářství" bylo diskutováno s Ministerstvem životního prostředí coby potenciálním gestorem tohoto odvětví, nicméně na základě doporučení z jejich strany bylo od tohoto záměru upuštěno.
Krajský úřad Středočeského kraje
14.2. K návrhu nařízení vlády obecně
Návrh nařízení vlády nepojímá mezi základní služby nakládání s odpady, doporučujeme tedy zvážit zařazení této služby do jeho přílohy.
Důvodovou zprávu je třeba formálně upravit tak, aby nadpisy odpovídaly jednotlivým částem nařízení.
Změněno na doporučující
Zahrnutí odvětví "Odpadové hospodářství" bylo diskutováno s Ministerstvem životního prostředí coby potenciálním gestorem tohoto odvětví, nicméně na základě doporučení z jejich strany bylo od tohoto záměru upuštěno.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
15.3. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 4 písm. a)
Nejasný pojem u základní služby pod bodem I/A/4/a) přílohy
Z vlastní formulace přílohy návrhu nařízení vlády ani z důvodové zprávy není zřejmé, co se rozumí pod pojmem „zařízení“, pakliže energetický zákon v souvislosti s výrobou elektřiny definuje pojem „výrobna elektřiny“ a licence na výrobu elektřiny jsou vázány k jednotlivým provozovnám.
Navrhujeme doplnit důvodovou zprávu v tomto směru, případně upravit formulaci kritérií významnosti pro základní službu tak, aby byla srozumitelná pro případné povinné osoby.
Akceptováno
Důvodová zpráva byla v navrženém duchu doplněna.
15.4. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
Nejasný pojem u základní služby pod bodem I/B/1/a) přílohy
Situace zde je shodná se situací v předchozí připomínce týkající se výroby elektřiny.
Z vlastní formulace přílohy návrhu nařízení vlády ani z důvodové zprávy není zřejmé, co se rozumí pod pojmem „zařízení“, pakliže energetický zákon v souvislosti s teplárenstvím pojem „zařízení“ nedefinuje a licence na výrobu tepelné energie jsou vázány k jednotlivým provozovnám.
Navrhujeme doplnit důvodovou zprávou v tomto směru, případně upravit formulaci kritérií významnosti pro základní službu tak, aby byla srozumitelná pro případné povinné osoby.
Akceptováno
Důvodová zpráva byla v navrženém duchu doplněna.
15.5. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6
Rozšířený okruh povinných subjektů v potravinářství a distribuci paliv
Návrh nařízení rozšiřuje výčet základních služeb v oblasti potravin a pohonných hmot nad rámec minimálních požadavků dle směrnice CER a delegovaného nařízení Komise (EU) 2023/2450. Evropská právní úprava umožňuje členským státům zohlednit národní specifika, daný přístup není v rozporu s právem EU. Doporučujeme však jasně a souhrnně v důvodové zprávě objasnit, proč jsou do režimu základních služeb zahrnovány i další kategorie subjektů (např. rozsáhlé maloobchodní sítě, velké čerpací stanice), aby bylo zřejmé, že jejich zařazení odpovídá českému pohledu na kritičnost služeb a není nahodilé. Tímto lze mitigovat potenciální připomínky k nadměrné regulaci či tzv. Goldplatingu, které nejsou na místě, nicméně se mohou vyskytnout.
Akceptováno
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností. Důvodová zpráva byla v návaznosti na připomínku doplněna.
S ohledem i na jiné připomínky bylo písm. a) u základní služby "Služby dodavatelského řetězce potravin, včetně skladování a logistiky" vyškrtnuto.
15.6. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6 písm. a)
Nejasný pojem u základní služby pod bodem I/C/6/a) přílohy
Pojem „síť skladů paliv“ není v české legislativě definován, navrhujeme doplnit důvodovou zprávu v tomto směru, případně upravit formulaci kritérií významnosti pro základní službu tak, aby byla srozumitelná pro případné povinné osoby.
Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna.
15.7. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 6 písm. b)
Nejasný pojem u základní služby pod bodem I/C/6/b) přílohy
Pojem „síť čerpacích stanic“ není v české legislativě definován, navrhujeme doplnit důvodovou zprávu v tomto směru, případně upravit formulaci kritérií významnosti pro základní službu tak, aby byla srozumitelná pro případné povinné osoby. Dáváme ke zvážení využít při formulaci kritérií významnosti pojem „provozovatel čerpací stanice“ podle § 2 písm. h) zákona o pohonných hmotách v účinném znění a pojem „síť“ formulovat prostřednictvím geografického rozložení této poskytované služby např. minimálně na úroveň kraje, dvou krajů a podobně.
Akceptováno
Důvodová zpráva doplněna.
15.8. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Totožně vymezená kritéria u základní služby pod bodem III přílohy
Z vlastní formulace přílohy návrhu nařízení vlády ani z důvodové zprávy není zřejmé, z jakého důvodu je pro služby 1. Přijímání vkladů a 2. Poskytování úvěrů užito zcela totožné kritérium významnosti pro základní službu. Navrhujeme sjednocení kritérií významnosti pro základní službu, případně úpravu důvodové zprávy.
Změněno na doporučující
Dle směrnice CER se jedná o dvě rozdílné základní služby, proto trváme na jejich oddělení i v rámci národní regulace. Mimo to jsou již obě odvětví uvedena v příloze zákona o kritické infrastruktuře, který již byl podepsán prezidentem a v době psaní tohoto odůvodnění se čeká na jeho vyhlášení ve sbírce zákonů.
15.9. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 3
Překlep v názvu základní služby pod bodem V/3 přílohy
Název služby obsahuje překlep v posledním slově („zdrav“ místo „zdraví“), navrhujeme opravu.
Akceptováno
15.10. K návrhu nařízení vlády: označení přílohy příloze
Rozšířený okruh povinných subjektů v potravinářství a distribuci paliv
Návrh nařízení rozšiřuje výčet základních služeb v oblasti potravin a pohonných hmot nad rámec minimálních požadavků dle směrnice CER a delegovaného nařízení Komise (EU) 2023/2450. Evropská právní úprava umožňuje členským státům zohlednit národní specifika, daný přístup není v rozporu s právem EU. Doporučujeme však jasně a souhrnně v důvodové zprávě objasnit, proč jsou do režimu základních služeb zahrnovány i další kategorie subjektů (např. rozsáhlé maloobchodní sítě, velké čerpací stanice), aby bylo zřejmé, že jejich zařazení odpovídá českému pohledu na kritičnost služeb a není nahodilé. Tímto lze mitigovat potenciální připomínky k nadměrné regulaci či tzv. Goldplatingu, které nejsou na místě, nicméně se mohou vyskytnout.
Akceptováno
Ačkoliv je pravdou, že směrnice CER na provozovatele čerpacích stanic necílí, považujeme jejich zařazení do systému kritické infrastruktury za důležité. A to zejména z pohledu krizového řízení v situaci, ve které by došlo k masivnímu narušení dodávek pohonných hmot nebo při aplikaci regulačních opatření na pohonné hmoty. Pro stát by v takové situaci bylo zcela klíčové mít včasné informace o tom, že dochází k významnému narušení, mimo jiné i proto, že se může týkat souběžně i více (či dokonce všech) subjektů poskytujícím danou základní službu. Současně spatřujeme vazbu na vyhlášku o regulovaných službách k novému zákonu o kybernetické bezpečnosti, která definuje provozovatele čerpací stanice pohonných hmot, který provozuje alespoň 100 veřejně přístupných čerpacích stanic motorového benzinu nebo motorové nafty na území České republiky jako povinnou osobu v režimu nižších povinností. Důvodová zpráva byla v návaznosti na připomínku doplněna.
15.11. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1 písm. a)
Nejasný pojem u základní služby pod bodem XI/B/1/a) přílohy
Pojem "síť prodejen potravin" není v české legislativě definován, navrhujeme doplnit důvodovou zprávu v tomto směru, případně upravit formulaci kritérií významnosti pro základní službu tak, aby byla srozumitelná pro případné povinné osoby. Pojem „síť“ lze dle našeho názoru formulovat prostřednictvím geografického rozložení této poskytované služby např. minimálně na úroveň kraje, dvou krajů a podobně.
Vysvětleno
Na základě ostatních připomínek bylo písm. a) vyškrtnuto, tudíž není potřeba připomínku akceptovat.
Česká národní banka
16.1. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bodě 1 se slova „Banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř účetních období je nejméně“ nahrazují slovy „Banka, jejíž aritmetický průměr celkové hodnoty aktiv stanovené na individuálním základě ke každému rozvahovému dni posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období převyšuje částku“.
Akceptováno
16.2. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 2
V příloze bodě 2 se slova „Banka, u které roční průměr celkové hodnoty jejích aktiv na individuálním základě za období posledních čtyř účetních období převyšuje částku“ nahrazují slovy „Banka, jejíž aritmetický průměr celkové hodnoty aktiv stanovené na individuálním základě ke každému rozvahovému dni posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období převyšuje částku“.
Akceptováno
16.3. K návrhu nařízení vlády: příloze označení přílohy bodu 1
V příloze bodě 1 se slova „Organizátor regulovaného trhu, jehož průměrný celkový roční objem obchodů za období posledních čtyř účetních období je nejméně“ nahrazují slovy „Organizátor regulovaného trhu, jehož aritmetický průměr celkových objemů obchodů s finančními nástroji za období 12 měsíců bezprostředně předcházejících rozvahovému dni každého z posledních čtyř po sobě jdoucích účetních období převyšuje částku“.
Akceptováno
Vypracoval: Ondrej Beňák