Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDHRJD8RA najdete zde
III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 117/2018 Sb., o zkušebním řádu aprobační zkoušky, ve znění pozdějších předpisů.
Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 117/2018 Sb., o zkušebním řádu aprobační zkoušky (dále jen „vyhláška č. 117/2018 Sb.“).
Vyhláška je prováděcím právním předpisem k zákonu č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 95/2004 Sb.“).
Překladatel rozhodl dle čl. 5.7. Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace na základě přehledu dopadů, že se hodnocení dopadů regulace neprovede.
Obecná část
A) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh novely vyhlášky o zkušebním řádu aprobační zkoušky směřuje k potřebám procesních změn, posunutí termínů v institutu omluv, ukotvení problematiky námitek k písemné a ústní části aprobační zkoušky, všechny změny jsou provedeny v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb.
Aprobační zkouška je vedle prokázání zdravotní způsobilosti a bezúhonnosti jedním
z nezbytných předpokladů pro uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta na území České republiky. Uznání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta je podmínka, kterou musí splnit osoby, které hodlají vykonávat povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta na území České republiky, pokud odbornou kvalifikaci pro výkon povolání zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta nezískali v České republice nebo v jiném členském státě Evropské unie nebo již uvedená povolání nevykonávali v souladu s právními předpisy v jiném členském státě Evropské unie než v České republice a současně nejsou osobami, které jsou vyjmenovány v části sedmé zákona.
Aprobační zkouškou se ověřují odborné vědomosti, znalost systému zdravotnictví v České republice a schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném
k výkonu zdravotnického povolání uchazečů, kteří jsou osobami uvedenými výše a kteří mají zájem vykonávat zdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta v České republice. Aprobační zkouška je tedy součástí procesu profesního uznávání odborných kvalifikací, který se zaměřuje se na posouzení znalostí a schopností konkrétní osoby. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné znalosti a schopnosti, aby mohla vykonávat konkrétní povolání nebo činnost. V tomto případě jde tedy o proces, jehož výsledkem je rozhodnutí o uznání způsobilosti vykonávat zdravotnické povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta na území České republiky.
Lze tedy konstatovat, že návrh novely vyhlášky vychází ze základních principů vyhlášky č. 117/2018 Sb., které jsou v praxi již dlouhodobě zavedeny. Cílem předpokládaného návrhu je tak především úprava termínu pro podání omluvy z některé části aprobační zkoušky, úprava termínu pro podání přihlášky k ústní části po absolvování praktické části nebo po přerušení řízení po omluvě. Návrh dále upravuje uplatnění námitek uchazeče vůči výsledku písemné nebo ústní části aprobační zkoušky, přičemž stanovuje způsob vypořádání těchto námitek včetně lhůty pro jejich podání. Výše uvedenými změnami dojde k upřesnění nejednoznačného výkladu a tím i zvýšení právní jistoty uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a rovněž tak ministerstva jakožto garanta aprobační zkoušky.
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je vyhláška navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh vyhlášky je v souladu se zákonem č. 95/2004 Sb. i s jeho zmocňovacím ustanovením v § 37 odst. 1 písm. f).
C) Soulad s právem EU, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami Evropské unie
Problematika návrhu vyhlášky se okrajově dotýká směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací. Tato vyhláška ji ovšem netransponuje. Směrnice je transponována samotným zákonem, k jehož provedení je předkládána tato vyhláška. Vyhláška je s ní tedy plně slučitelná.
D) Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Úprava průběhu aprobační zkoušky je doposud stanovena vyhláškou č. 117/2018 Sb. Novelizace vyhlášky nebude mít za následek žádnou změnu další platné legislativy.
E) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí ČR.
Navrhovaná právní úprava nebude mít hospodářské a finanční dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty a ani dopady na podnikatelské prostředí, neboť jde pouze
o legislativní zpřesnění procesu vykonání aprobačních zkoušek, které již v současnosti probíhají.
Navrhovaná právní úprava nebude mít sociální dopady ani dopady na životní prostředí.
F) Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Vyhláškou není zakládána veřejná podpora.
G) Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Práva a povinnosti fyzických a právnických osob vyplývají ze zákona, předkládaná vyhláška žádná nová práva a povinnosti nezakládá.
H) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná úprava nebude mít negativní sociální dopady.
Navrhovaná úprava nebude mít dopady na životní prostředí.
I) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky neobsahuje žádný požadavek, kvůli kterému by mohl být konstatován rozpor se zásadou zákazu diskriminace. Návrh se nedotýká problematiky rovnosti mužů a žen.
J) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá vliv na ochranu soukromí a osobních údajů.
K) Zhodnocení korupčních rizik
Ministerstvo zdravotnictví nepředpokládá vznik korupčních rizik v souvislosti s uznáváním odborné způsobilosti lékařů, zubních lékařů a farmaceutů.
L) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky nemá negativní dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
M) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další 18 specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Návrh vyhlášky nemá dopad na tuto oblast.
N) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Návrh vyhlášky nemá dopad na tuto oblast.
O) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Návrh vyhlášky nebude mít vliv na vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení).
Zvláštní část
K § 2
Žádost, přihláška, termín konání a místo konání písemné a ústní části aprobační zkoušky
Zkouškové období pro písemnou a ústní část aprobační zkoušky stanoví ministerstvo pro příslušný kalendářní rok, a to vždy tak, aby se písemná a ústní část aprobační zkoušky konala vždy nejméně dvakrát ročně. Konkrétní termín příslušné části aprobační zkoušky v daném zkouškovém období pak stanoví uchazeči ministerstvo a na tento termín jej pozve nejméně 30 dnů před tímto termínem.
V návrhu novely ustanovení § 2 se nově odlišuje termín žádost a přihláška, přičemž žádostí o uznání odborné způsobilosti a o vykonání aprobační zkoušky se správní řízení zahajuje a podáním přihlášky se uchazeč hlásí k příslušné části aprobační zkoušky v rámci již probíhajícího správního řízení.
K doručování pozvánky k příslušné části aprobační zkoušky se navrhuje upřesnit, že konkrétní termín a místo konání uchazeči sdělí uchazeči nejméně 30 dnů předem ministerstvo nebo pověřená organizace. Dále se navrhuje umožnit uchazečům zvolit si způsob, jakým jim bude zaslána pozvánka k aprobační zkoušce, a to buď ve stávající listinné podobě na doručovací adresu uvedenou v žádosti nebo v elektronické podobě zasílané na e-mailovou adresu nebo do datové schránky, uvedené do žádosti. Pro uchazeče, kteří datovou ani e-mailovou schránku zřízenou nemají, tedy zůstává zachována možnost listinné pozvánky zasílané poštou. Cílem této úpravy je především snížení finančních nákladů na poštovné (cca 1000 pozvánek ročně, jedna pozvánka za 76 Kč v rámci ČR a 120 Kč do zahraničí) a také eliminace problémů spojených se samotným doručováním v listinné podobě (např. nezanechání výzvy k převzetí zásilky ze strany poskytovatele poštovních služeb, neoznačené poštovní schránky apod.) Kromě snížení nákladů spojených se zasíláním poštou spočívá další výhoda elektronické verze pozvánky v rychlejší a pružnější komunikaci s uchazeči.
Z organizačních důvodů je navrženo umožnit podání přihlášky k ústní části aprobační zkoušky i uchazečům, kteří úspěšně absolvují praktickou část, a to jeden měsíc po ukončení termínu pro podání přihlášky s tím, že doklad o absolvování odborné praxe uchazeč dodá do 5 kalendářních dnů od ukončení odborné praxe. Tato úprava umožní uchazečům, kteří absolvují praktickou část krátce po ukončení termínu pro podání přihlášky, jít k ústní části a ukončit tak aprobační proces o několik měsíců dříve. Lhůta pro posouzení potvrzení o absolvování odborné praxe a odeslání osvědčení bude pro ministerstvo dostačující.
K § 4
Písemná část aprobační zkoušky
Ze strany IPVZ vzešel návrh na snížení procentuální hranice úspěšnosti u písemných testů, a to jak z odborných znalostí, tak i ze znalostí ze systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v ČR ze současných 70% na 60%, ministr s navrhovaným snížením souhlasí. Dle IPVZ se stávající nastavení hranice úspěšnosti jeví v praxi jako nereálné a způsobuje vysoký počet opakování testu. Nastavení hranice testu, který vyloučí polovinu (u zubních lékařů dokonce 75%) všech účastníků testu není správné. Návrh na snížení vychází z metody Cohenové, citace: ŠTUKA, Čestmír a VEJRAŽKA, Martin. Testování a hodnocení studentů na VŠ. Praha: Univerzita Karlova, nakladatelství Karolinum, 2021. ISBN 978-80-246-5107-1.
Dále se navrhuje snížení počtu otázek, a to v testu ze znalostí systému zdravotnictví a základů práva ve vztahu k poskytování zdravotních služeb v ČR. Systém zdravotnictví a základy práva představují v pregraduální výuce studentů všeobecného lékařství, zubního lékařství nebo farmacie v Česku naprostý zlomek z celkového rozsahu, rozhodně významně pod 10 %. Vyžadovat po zahraničních zájemcích o práci o povolání lékaře, zubního lékaře nebo farmaceuta mnohem významnější znalosti systému zdravotnictví a základů práva, než mají absolventi českých lékařských a farmaceutických fakult, je zcela nepřiměřené, zbytečně odrazující a vylučující. 120 otázek z odborných znalostí versus 50 otázek ze systému zdravotnictví a základů práva je tak zcela nepřiměřené. Proto je navrhováno, aby otázek ze systému zdravotnictví a základů práva bylo 15, což je ve srovnání se 120 otázkami z odborných znalostí stále více než 10 %. V souvislosti se snížením počtu otázek se navrhuje zkrátit časový limit na test ze systému zdravotnictví a základů práva tak, aby trval 20 minut oproti původním 50 minutám. Na jednu otázku vychází tedy více než 1 minuta, ale je tomu tak proto, že systém zdravotnictví a základy práva jsou v Česku specifické, zatímco odborné znalosti jsou všude zhruba tak stejné.
Navrhovaná úprava se dále týká problematiky uplatňování námitek ze strany uchazečů k výsledku písemné části aprobační zkoušky. Jelikož postup v těchto případech dosud nebyl vyhláškou ani zákonem stanoven, je nyní navrhováno, aby v případě, že uchazeč bude uplatňovat námitky vůči výsledku písemného testu, tyto námitky uplatnil v písemné formě přímo u pověřené organizace, která zodpovídá za správnost a srozumitelnost testových otázek. Pověřená organizace se s námitkami ve stanovené lhůtě 10 pracovních dnů vypořádá a ministerstvu předá výsledný podklad (protokol) pro vydání rozhodnutí. Pro zvýšení právní jistoty uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a současně též pro ochranu samotného ministerstva pro případ sporů s neúspěšnými uchazeči, se navrhuje výslovně stanovit výše uvedený postup předkládaným návrhem vyhlášky.
K § 5
Praktická část aprobační zkoušky
Obsah a podmínky praktické části aprobační zkoušky zůstávají v souladu s ustanovením § 36 odst. 7 zákona č. 95/2004 Sb., ve znění zákona č. 67/2017 Sb., stanovené Věstníku Ministerstva zdravotnictví. Odborné podmínky průběhu praktické části tedy budou vymezeny ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví.
Návrhem dochází ke sjednocení terminologie týkající se praktické části aprobační zkoušky v odst. 1 a 3 písm. d).
K § 7
Průběh ústní části aprobační zkoušky
Za současných podmínek se může být ústní části aprobační zkoušky společně s uchazečem přítomen výhradně lékař, zubní lékař nebo farmaceut vykonávající přímé odborné vedení a na základě požadavku IPVZ se navrhuje umožnit účast u ústní části aprobační zkoušky buď lékařům, zubním lékařům nebo farmaceutům vykonávajícím přímé odborné vedení anebo lékařům, zubním lékařů nebo farmaceutům působícím ve vedoucí funkci zařízení, v němž uchazeč absolvoval praktickou část aprobační zkoušky. Důvodem je vyšší variabilita s ohledem na provozní situaci u poskytovatele zdravotních služeb.
K § 8
Navrhovaná úprava se opět týká problematiky uplatňování námitek ze strany uchazečů k výsledku v tomto případě ústní části aprobační zkoušky. Jelikož postup v těchto případech dosud nebyl vyhláškou ani zákonem stanoven je nyní navrhováno, aby v případě, že uchazeč bude uplatňovat námitky vůči výsledku ústní části, tyto námitky uplatnil v písemné formě přímo u pověřené organizace, která zodpovídá za správný průběh ústní části. Pověřená organizace se s námitkami ve stanovené lhůtě 10 pracovních dnů vypořádá a ministerstvu předá výsledný podklad (protokol) pro vydání rozhodnutí. Pro zvýšení právní jistoty uchazečů o vykonání aprobační zkoušky a současně též pro ochranu samotného ministerstva pro případ sporů s neúspěšnými uchazeči, se navrhuje výslovně stanovit výše uvedený postup předkládaným návrhem vyhlášky.
K § 9
Neúčast a odstoupení od vykonání části aprobační zkoušky
V odstavci 2 se navrhuje změnit původní požadavek na podání omluvy bez udání důvodu z minimálně 15 pracovních dnů na minimálně 15 kalendářních dnů. Jedná se v zásadě o to, že uchazečům o vykonání aprobační zkoušky bude poskytnut větší časový prostor pro podání omluvy poté, co se dozví o termínu zkoušky v doručené pozvánce.
2