Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDHXM3579 najdete zde
III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. Obecná část
A) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejich hlavních principů
1. Název
Vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2026 (dále jen „vyhláška“).
2. Důvod předložení
Český statistický úřad (dále též „ČSÚ“) každoročně předkládá návrh vyhlášky k provedení § 27 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb. (dále též „zákon“).
Podle § 10 odst. 1 zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. Český statistický úřad stanoví vyhláškou program statistických zjišťování na následující kalendářní rok. ČSÚ vypracovává návrh vyhlášky v součinnosti s ministerstvy, popřípadě i s jinými správními úřady, a vyhlásí ji vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku ve Sbírce zákonů.
Na základě vydané vyhlášky budou ČSÚ a další orgány státní statistické služby (dále též „ministerstva“) realizovat v kalendářním roce 2026 potřebný sběr statistických dat za účelem plnění zákonem stanovených úkolů a taktéž požadavků vyplývajících z právních předpisů Evropské unie (dále též „EU“). Hlavním zdrojem statistických údajů jsou konkrétní závazná statistická zjišťování uvedená v programu statistických zjišťování.
2.1 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou orgány státní statistické služby, které provádějí statistická zjišťování v rámci Vyhlášky o Programu statistických zjišťování 2026 (kapitola 2.1.1) a příslušné zpravodajské jednotky statistických zjišťování (dále i „respondenti“), tj. především ekonomické subjekty – právnické a fyzické osoby zapsané i nezapsané v obchodním rejstříku, kraje a obce (kapitola 2.1.2).
2.1.1 Orgány státní statistické služby
Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví (výkonem státní statistické služby pověřen Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR), Ministerstvo zemědělství.
2.1.2 Zpravodajské jednotky statistických zjišťování
Podle § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, je okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, uveden u každého statistického zjišťování v programu statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok. V závislosti na zvolené metodě statistického zjišťování uvedené v písm. c) jsou tyto zpravodajské jednotky oslovovány všechny, tj. vyčerpávajícím zjišťováním, nebo jen jejich část výběrovým zjišťováním. V některých případech se uvedené metody kombinují. Při výběru zpravodajských jednotek se vždy přihlíží ke skutečnosti, zda je zpravodajská jednotka vedena v Registru ekonomických subjektů (RES) jako ekonomicky aktivní či nikoliv.
1. V případě použití výběrové metody statistického zjišťování je z množiny všech zpravodajských jednotek, které splňují kritéria pro dané statistické zjišťování, náhodně za použití matematicko-statistických metod vybrán soubor statistických jednotek tak, aby reprezentoval celou statistickou populaci, splňoval požadavky na kvalitu a současně minimalizoval administrativní zátěž respondentů. Pro výběr těchto jednotek jsou použita kritéria, jako jsou např. převažující ekonomická činnost dle mezinárodní statistické Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE), velikost subjektu vyjádřená počtem zaměstnanců, výše aktiv či obratu. Výběrové soubory jednotek jsou tvořeny každoročně znovu.
1. V případě vyčerpávající metody statistického zjišťování jsou vybírány všechny zpravodajské jednotky splňující kritéria pro dané statistické zjišťování.
O vzniklé zpravodajské povinnosti jsou všechny vybrané zpravodajské jednotky informovány písemně prostřednictvím Oznámení o zpravodajské povinnosti vůči Českému statistickému úřadu. V oznámení jsou vyjmenována všechna statistická zjišťování, ke kterým má daná zpravodajská jednotka zpravodajskou povinnost, a dále je v něm uveden odkaz na příslušné statistické formuláře. Zpravodajská jednotka má možnost se rozhodnout, zda požadované údaje vyplní elektronicky či do papírového formuláře.
2.2 Popis cílového stavu
Statistická zjišťování obsažená ve vyhlášce jsou určena k získání dat pro další zpracování s cílem vytvářet souhrnné statistické informace o sociálním, ekonomickém, demografickém a ekologickém vývoji České republiky. V přílohách č. 1 a 2 vyhlášky je stanoven Program statistických zjišťování na rok 2026 obsahující statistická zjišťování prováděná ČSÚ a ministerstvy za podmínek a v rozsahu stanoveném v § 3 odst. 5 a 6 zákona ve znění zákona č. 250/2014 Sb.
U statistických zjišťování uvedených v programu statistických zjišťování mají zpravodajské jednotky zpravodajskou povinnost podle § 10 odst. 3 zákona. U každého statistického zjišťování ve vyhlášce je uveden jeho účel, obsah, okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, dále způsob statistického zjišťování, periodicita, lhůty k poskytnutí údajů a orgán provádějící statistické zjišťování.
Program statistických zjišťování na rok 2026 byl připraven v těsné spolupráci všech zainteresovaných subjektů a byl projednán Českou statistickou radou (poradním orgánem ČSÚ). Statistická zjišťování byla také konzultována se zástupci z řad zpravodajských jednotek statistických zjišťování a hlavních uživatelů statistických informací.
V rámci přípravy návrhů jednotlivých statistických zjišťování je kladen důraz nejenom na věcný obsah zjišťování plynoucí z požadavků na tvorbu výstupních ukazatelů, ale také na hodnocení administrativní zátěže. Zátěž se každoročně optimalizuje s ohledem na zachování požadované kvality výstupů a na minimalizaci zátěže zpravodajských jednotek.
Při rozhodování o tom, která statistická zjišťování a v jakém rozsahu se mají provádět, se orgány státní statistické služby řídí zejména hledisky potřebnosti, rozsahu a nákladovosti sledovaných statistik a také ochrany individuálních údajů. Dbají na to, aby zatěžování zpravodajských jednotek nepřekročilo nezbytně nutnou a objektivně zdůvodněnou míru a maximálně se využívaly administrativní a jiné dostupné zdroje dat nahrazující statistická zjišťování.
V období září až prosinec 2024 byl testován nový způsob přebírání dat z Informačního systému územní identifikace (ISÚI+). Kvalita dat a způsob jejich přebírání byly vyhodnoceny jako adekvátní, proto získávání dat bude probíhat pouze sdílením tohoto administrativního zdroje. Stavební úřady statistické zjišťování Stav 7-99 (Hlášení o dokončení budovy nebo o dokončení bytu) již vyplňovat nebudou. K duplicitnímu sběru dat tedy nedojde.
Změny ve statistických zjišťováních uvedených v Programu statistických zjišťování na rok 2026 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2025 jsou provedeny z důvodů změn v právních předpisech, optimalizace některých zjišťování, aktualizace ukazatelů a výsledků analýz aktuálních potřeb ČSÚ a ministerstev. V následujícím výčtu jsou uvedena nová a vyřazená statistická zjišťování na rok 2026 včetně zdůvodnění.
Zrušená statistická zjišťování v Programu statistických zjišťování na rok 2026 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2025.
a) Zrušená/opětovně vyřazená statistická zjišťování prováděná ČSÚ:
CR 2-04 Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních
Kult 6-01 Roční výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání
VH 8b-01 Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích
VZ Dotazník o odborném vzdělávání
Z programu je vyřazeno zjišťování CR 2-04 (Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních). Všechny jednotky ze čtvrtletní úlohy CR 2-04 nově přešly do měsíční úlohy CR 1-12.
Z programu je vyřazeno zjišťování Kult 6-01 (Roční výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání). Zjišťování lze nahradit administrativními zdroji dat z výročních zpráv organizací zabývajících se rozhlasovým a televizním vysíláním.
Z programu je vyřazeno zjišťování VH 8b-01 (Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích). Zjišťování lze nahradit administrativním zdrojem dat z Ministerstva zemědělství - Vybrané údaje z majetkové a provozní evidence vodovodů a kanalizací.
Z programu je opětovně vyřazeno zjišťování VZ (Dotazník o odborném vzdělávání) a to z důvodu pětileté periodicity zjišťování.
b) Zrušená statistická zjišťování prováděná ministerstvy:
Žádná statistická zjišťování ministerstev nejsou zrušena.
Nová statistická zjišťování v Programu statistických zjišťování na rok 2026 ve srovnání s Programem statistických zjišťování na rok 2025.
a) Nová/opětovně zařazená statistická zjišťování prováděná ČSÚ:
GVC 1-01 Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců
Zem IŠ 1-01 Integrované šetření v zemědělství
TI Dotazník o inovacích
Do programu jsou z důvodu tříleté periodicity opětovně zařazena zjišťování GVC 1-01 (Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců) a Zem IŠ 1-01 (Integrované šetření v zemědělství). Z důvodu dvouleté periodicity je zařazeno zjišťování TI (Dotazník o inovacích).
b) Nová statistická zjišťování prováděná ministerstvy:
Žádná nová statistická zjišťování nejsou ministerstvy požadována
2.3 Zhodnocení rizika
Nepřijetí vyhlášky v zákonem stanoveném termínu by znemožnilo plnění povinností vyplývajících z právních aktů EU, které by mohlo vyústit v sankční opatření EU vůči České republice.
Na národní úrovni by to znamenalo porušení povinnosti uložené Českému statistickému úřadu v § 10 odst. 1 zákona, podle kterého program statistických zjišťování stanoví ČSÚ vyhláškou, kterou vypracovává v součinnosti s ministerstvy a jinými správními úřady. Vyhláška se vyhlásí vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku.
Tato skutečnost by měla zásadní vliv na činnost nejen ČSÚ, ale i na činnost ostatních orgánů vykonávajících státní statistickou službu, které vyplývají z jejich působnosti. Nepřijetí vyhlášky by představovalo nerespektování ustanovení § 1 odst. 1, § 3 odst. 1 a 5, § 4, § 7 a § 17 odst. 1 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb. Byla by ohrožena povinnost těchto orgánů vykonávat státní statistickou službu, protože by jim byl znemožněn přístup k individuálním údajům sbíraným na základě zpravodajské povinnosti.
V souvislosti s tím by se zřejmě jednalo o porušení povinností vyplývajících jak z právních předpisů, tak z usnesení vlády, na základě kterých mají příslušná ministerstva a další orgány státní správy realizovat svou činnost: podávat zprávy, analýzy, plánovat, vytvářet koncepce a plnit další uložené úkoly. Lze předpokládat, že by absence statistických informací plynoucí z nepřijetí vyhlášky měla negativní dopad na většinu procesů řízení sociálního, ekonomického, demografického a ekologického vývoje v České republice, které vycházejí ze statistických údajů.
3. Návrh řešení
Předkládaný návrh vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2026 se považuje za optimální řešení vzhledem k porovnání přínosů a nákladů. Stěžejní přínos je shledáván ve splnění všech povinností, které pro Českou republiku vyplývají z národních právních předpisů a právních předpisů EU, potažmo v produkci nezbytných statistických informací v požadované kvalitě. Vazba předpisů EU na jednotlivá statistická zjišťování je zachycena v tabulce v části C) „Seznam předpisů Evropské unie vztahujících se k vyhlášce o Programu statistických zjišťování na rok 2026“.
Součástí nákladů, které vznikají na základě zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, resp. každoročně vydávané vyhlášky o programu statistických zjišťování, jsou náklady ČSÚ a ministerstev na výkon státní statistické služby a náklady zpravodajských jednotek při plnění zpravodajské povinnosti.
Dlouhodobým cílem ČSÚ je redukce zátěže zpravodajských jednotek spojené s vyplňováním formulářů, a to přebíráním údajů od jiných institucí a implementací nových metod zpracování dat (např. scanner data). Český statistický úřad dlouhodobě a systematicky využívá pro tvorbu statistických informací a statistických registrů údaje administrativních a jiných dostupných zdrojů a je na nich do velké míry závislý. Tyto zdroje (např. informační systém pro výběr daní, platby sociálního a zdravotního pojištění, evidence pracovní neschopnosti atd.) nejsou primárně vytvořeny a spravovány pro statistické účely. Jejich vlastníci je vedou na základě zvláštních právních předpisů.
Hlavními výhodami využívání administrativních dat pro statistické účely je jejich vícenásobné využití v rámci státní správy, stabilita a úplné pokrytí ekonomických subjektů, kterých se právní předpis týká, a zamezení duplicitního zjišťování dat. Důležitým přínosem je i nahrazení statistických zjišťování administrativními daty, což přispívá ke snižování administrativní zátěže respondentů statistickými výkazy. Navíc využití administrativních dat často vede i ke zvýšení kvality a rozsahu publikovaných statistických informací. Mezi hlavní nevýhody administrativních dat pak můžeme zařadit zejména nedostupnost v potřebném čase, odlišné metodické vymezení ukazatelů dané jiným primárním účelem jejich užití, kvalita dat neodpovídající potřebám produkce oficiálních statistik, finanční požadavky na úpravu aplikací pro předávání dat apod. ČSÚ průběžně spolupracuje se správci administrativních zdrojů dat na odstranění výše uvedených překážek pro přebírání a implementaci těchto dat do statistického systému. Přestože ČSÚ v současné době využívá více než sto těchto zdrojů dat, stále se neobejde bez údajů získaných od respondentů v rámci statistických zjišťování.
Možnost přístupu a využívání údajů od jiných orgánů státní správy je pro další redukci administrativní zátěže zásadní. Podporou pro ČSÚ je v tomto směru nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění (dále i „nařízení o evropské statistice“), jež posiluje pozici národních statistických úřadů. Čl. 17a nařízení stanoví těmto subjektům povinnost bezplatně umožnit národnímu statistickému úřadu přístup k údajům a příslušným metadatům z administrativních zdrojů údajů, databází, systémů interoperability nebo údajům relevantním a nezbytným pro vývoj, vypracování a šíření evropské statistiky, jejich použití a integraci, a to včas a s dostatečnou četností a úrovní podrobnosti pro účely vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky.
Pozici ČSÚ rovněž posiluje schválené usnesení vlády České republiky, které ČSÚ inicioval, ze dne 14. prosince 2016 č. 1135, o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu, ukládající členům vlády a vedoucím ostatních ústředních správních úřadů spolupracovat s ČSÚ při realizaci přístupu k jejich administrativním zdrojům dat.
ČSÚ a ministerstva každoročně analyzují všechny statistické formuláře z hlediska potřebnosti sledovaných ukazatelů. Obsahové vymezení jednotlivých statistických zjišťování je spojeno s řadou průběžných konzultací s významnými externími uživateli statistických informací a se zástupci zpravodajských jednotek. Rozsah zjišťování je dán i novými požadavky mezinárodních institucí, zejména Eurostatu.
4. Vyhodnocení nákladů a přínosů
Každoroční nároky programu statistických zjišťování na státní rozpočet jsou u ministerstev vymezeny přidělenými prostředky z rozpočtu těchto institucí na státní statistickou službu. V případě ČSÚ je program statistických zjišťování podstatnou částí jeho činností a dotýká se proto rozpočtu úřadu v celé jeho struktuře. Kromě rozpočtovaných výdajů nebude mít návrh vyhlášky další dopady na státní rozpočet, ani na ostatní veřejné rozpočty. To se týká i personálních a mzdových nákladů. Případné zvýšení nákladů na plnění zpravodajské povinnosti bude pokryto z vlastních finančních zdrojů příslušných organizací bez dodatečného požadavku na státní rozpočet.
4.1 Náklady
Předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev, které vykonávají státní statistickou službu na základě programu statistických zjišťování, jsou vyčísleny v tabulce č. 1. Pro stanovení nákladů na rok 2026 byl použit stanovený postup výpočtu těchto nákladů publikovaný Ministerstvem vnitra v „Metodice pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti“ z roku 2020.
Tabulka č. 1: Předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev v roce 2026
Řádek
Sledovaný údaj
Jednotka
Hodnota
A
Přepočtený počet úředníků 1)
počet
731
B
Mzdové náklady (roční)
jednotkové mzdové náklady 2)
[tis. Kč]
755
C
celkové (roční)
[tis. Kč]
551 464
D
Poměr režijních a mzdových nákladů
[%]
27
E
Celkové režijní náklady (roční) 3)
[tis. Kč]
150 057
F
Mzdové a režijní náklady (roční)
[tis. Kč]
701 520
G
Jednorázové náklady 4)
[tis. Kč]
50 860
H
Čisté náklady na výkon státní správy
(součet řádků F a G)
[tis. Kč]
752 380
1) Přepočtený počet úředníků, kteří budou vykonávat státní statistickou službu podle Programu statistických zjišťování na rok 2026, se vypočítá jako: A = B/C, kde B je součet součinů průměrného evidenčního počtu zaměstnanců vykonávající státní statistickou službu podle programu statistických zjišťování ve fyzických osobách za rok a příslušného počtu odpracovaných hodin při výkonu státní statistické služby za týden a C je týdenní pracovní doba zavedená u zaměstnavatele.
2) Jednotkové mzdové náklady na jednoho úředníka na rok se vypočítají podle vzorce M1= (T8+0,25 * T12) * 1,338 * 12, kde T8 je měsíční platový tarif v 8. platovém stupni a T12 je měsíční platový tarif ve 12. platovém stupni. Při stanovení tarifu se vychází z platové třídy a platového stupně, vybraná platová třída musí odpovídat kvalifikačním předpokladům pro výkon navrhované agendy a katalogu prací. Platový stupeň T8 se stanoví jako průměrný, T12 jako nejvyšší. Koeficienty zahrnují nadtarifní složku platu (např. osobní příplatek, atd.) ve výši 25 %, povinné odvody ve výši 33,8 % a počet měsíců v roce.
3) Režijní náklady na výkon státní statistické služby podle programu statistických zjišťování může mít každý úřad individuální. Jedná se o náklady související s řízením, činností a obsluhou úřadu, např. kancelářské potřeby, energie, telefony, pošta, nájemné, odpisy, pojištění, vzdělávání úředníků, náklady na obslužný a řídící personál. Podrobněji viz kapitola 4.2 Metodiky pro stanovení nákladů na výkon státní správy v přenesené působnosti, vydané Ministerstvem vnitra v roce 2020.
4) Jedná se o jednorázové náklady na pořízení hmotného a nehmotného majetku vynaložené na zajištění výkonu agendy Státní statistická služba podle Programu statistických zjišťování (např. náklady na nákup a instalaci vybavení pracovišť, softwarové vybavení, materiálové vybavení).
Pozn.: Do počtu úředníků jsou započteni pouze zaměstnanci, kteří se přímo podílejí na pracích souvisejících s programem statistických zjišťování. Ostatní zaměstnanci započteni nejsou. (V případě ČSÚ nejsou započteni např. zaměstnanci, kteří se podílejí na zpracování statistických zjišťování mimo program statistických zjišťování a obslužné útvary - IT, odbor personální apod.). Stejným způsobem byly vyčísleny i režijní náklady.
Předpokládaná administrativní zátěž všech zpravodajských jednotek (nejenom podnikatelů) za statistická zjišťování uvedená v programu 2026 činí 226,8 mil. Kč, v tom 207,0 mil. Kč za ČSÚ a 19,8 mil. Kč za ministerstva (viz tabulka č. 2). Zátěž je vyčíslena podle „Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů“ Ministerstva průmyslu a obchodu, která byla v červenci 2017 aktualizovaná na verzi 2.1.
Z celkové odhadované výše administrativní zátěže zpravodajských jednotek za statistická zjišťování uvedená v programu na rok 2026 se předpokládá, že zátěž obcí plynoucí z plnění zpravodajské povinnosti bude činit 15,8 mil. Kč (tj. 7,0 % z celkové zátěže), v tom vůči ČSÚ 12,0 mil. Kč a vůči ministerstvům 3,8 mil. Kč.
Tabulka č. 2: Vyčíslení administrativní zátěže všech zpravodajských jednotek za statistická zjišťování uvedená v programu 2025 a 2026
Zdroje administrativní zátěže
Počty zjišťování
Administrativní zátěž v tis. Kč 1)
2025
2026
rozdíl
původní odhad 2)
2025
upřesněný odhad 3)
2025
odhad
2026 4)
rozdíl 4) 5)
ČSÚ
90
89
-1
212 538
206 432
207 006
574
MD
14
14
0
2 903
2 915
2 920
5
MK
12
12
0
2 391
2 471
2 520
49
MPSV
5
5
0
8 284
8 284
7 293
-991
MPO
7
7
0
143
144
147
3
MZ
12
12
0
6 678
6 535
6 535
0
MZe
16
16
0
446
429
421
-8
Celkem
156
155
-1
233 383
227 210
226 842
-368
1) V případě vyčíslení administrativní zátěže se jedná o kvalifikované odhady, které vycházejí z odhadu náročnosti vyplnění formuláře, z předepsané periodicity statistického zjišťování a odhadu rozsahu výběrových souborů (hodinové náklady x počet hodin na vyplnění x periodicita x počet zpravodajských jednotek). Hodinové náklady jsou podle Metodiky měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů uvažovány se sazbou 180,13 Kč/h. Uvedené hodnoty odhadů se mohou dále měnit na základě zpřesňování rozsahu výběrových souborů.
2) Jedná se o původní odhad na rok 2025, který byl stanoven v květnu 2024. Tento odhad byl uveden v odůvodnění k vyhlášce o Programu statistických zjišťování na rok 2025.
3) Jedná se o upřesněný odhad na rok 2025, který byl na základě přesnějšího vymezení výběrových souborů zpravodajských jednotek stanoven v květnu 2024.
4) Přepočteno novou metodikou výpočtu AZ u zjišťování typu hlášení (Obyv 1-12, Obyv 2-12, Obyv 3-12, Obyv 4-12 a Stav 7-99), kdy je do výpočtu místo počtu zpravodajských jednotek zahrnut počet událostí (hlášení) a periodicita má hodnotu 1.
5) Rozdíl mezi odhadem na rok 2026 a upřesněným odhadem na rok 2025.
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD
Český statistický úřad bude v roce 2026 provádět 89 statistických zjišťování, tedy o jedno méně než v roce 2025. Z programu je vyřazeno zjišťování CR 2-04 (Čtvrtletní dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních). Zjišťování bude sloučeno se zjišťováním CR 1-12 (Měsíční dotazník o hostech v hromadných ubytovacích zařízeních), administrativní zátěž v oblasti cestovního ruchu zůstane téměř stejná (všichni respondenti ze zjišťování CR 2-04 budou obesláni výkazem CR 1-12). Vzhledem k možnosti využití administrativních zdrojů dat budou z programu vyřazena zjišťování Kult 6-01 (Roční výkaz o audiovizuálních mediálních službách a rozhlasovém vysílání) a zjišťování VH 8b-01 (Roční výkaz o vodovodech a kanalizacích). Administrativní zátěž se tím sníží o cca 2,1 mil. Kč (0,2 mil. Kč za Kult 6-01, 1,9 mil. Kč za VH 8b-01). Z důvodu tříleté periodicity je z programu vyřazeno zjišťování VZ (Dotazník o odborném vzdělávání), administrativní zátěž se tím sníží cca o 1,2 mil. Kč. Z důvodu víceleté periodicity jsou do programu zařazena zjišťování GVC 1-01 (Dotazník o zapojení podniků do globálních hodnotových řetězců), Zem IŠ 1 -01 (Integrované šetření v zemědělství) a TI (Dotazník o inovacích). Administrativní zátěž se tím zvýší cca o 8,0 mil. Kč (0,7 mil. Kč za GVC 1-01, 5,2 mil. Kč za Zem IŠ 1-01 a 2,1 mil. Kč za TI).
Celková administrativní zátěž za ČSÚ pro rok 2026 se odhaduje na 207,0 mil. Kč, což je zvýšení o 0,3 % oproti upřesněnému odhadu pro rok 2025, který činí 206,4 mil. Kč.
MINISTERSTVO DOPRAVY
Ministerstvo dopravy bude i v roce 2026 provádět 14 statistických zjišťování. Z celkového počtu statistických zjišťování je 9 nutných pro plnění povinností vyplývajících z právních předpisů Evropské unie a dalších mezinárodních organizací. Ostatní jsou využívány pro potřeby Ministerstva dopravy, dalších ústředních orgánů státní správy a pro odbornou i laickou veřejnost.
Pro rok 2026 se žádný z výkazů MD v podstatě nemění, byly provedeny jen drobné upřesňující úpravy. Odhad administrativní zátěže pro rok 2026 se oproti upřesněnému odhadu na rok 2025 jen mírně zvýšil a to z důvodu revize počtu respondentů (byly aktualizovány seznamy koncesí u jednotlivých druhů dopravy).
MINISTERSTVO KULTURY
Ministerstvo kultury bude v roce 2026 provádět 12 statistických zjišťování, z nichž 9 je určeno i pro podnikatele a 1 zjišťování pro orgány státní správy a samosprávy. 2 zjišťování jsou určena výhradně pro Národní knihovnu ČR. Údaje z těchto zjišťování jsou využívány pro plnění národních právních předpisů, pro výkon státní správy Ministerstva kultury a dalších ústředních orgánů, pro potřeby mezinárodních organizací a pro sestavování Satelitního účtu kultury.
Odhad administrativní zátěže pro rok 2026 se v porovnání s původním odhadem na rok 2025 mírně zvýšil. Tato skutečnost je způsobena navýšením počtu zpravodajských jednotek souvisejícím mimo jiné s rozšířením záběru výkazu o multifunkčních kulturních zařízeních.
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ
Ministerstvo práce a sociálních věcí bude podle současného právního stavu za rok 2026 zajišťovat 5 resortních statistických zjišťování.
U těchto zjišťování dojde k meziročnímu snížení odhadované administrativní zátěže respondentů o cca 1,0 mil. Kč. Důvodem této změny je redukce počtu sledovaných údajů ve výkaze Soc (MPSV) V-01 (Roční výkaz o sociálních službách). U ostatních výkazů frekvence sběru dat a počet zpravodajských jednotek zůstanou na obdobné úrovni. V případě, že v roce 2026 dojde k nabytí účinnosti zákona o jednotném měsíčním hlášení zaměstnavatele, předpokládá MPSV zrušení šetření ISPV (MPSV) V 1-02 (Pololetní šetření o průměrném výdělku). MPSV by tak za rok 2026 realizovalo pouze čtyři statistická zjišťování při celkové odhadované administrativní zátěži ve výši 2,5 mil. Kč.
MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU
V roce 2026 bude Ministerstvo průmyslu a obchodu realizovat shodný počet statistických zjišťování jako v roce 2025, tedy 7 zjišťování.
Administrativní zátěž za rok 2026 se mírně zvýší, předpokládá se pokračující koncentrace čerpacích stanic do rukou klíčových provozovatelů a růst počtu provozovatelů dobíjecích stanic.
MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ
Ministerstvo zdravotnictví bude v roce 2026 provádět celkem 12 statistických zjišťování, tedy stejný počet jako v roce 2025.
Důvodem snížení upřesněného odhadu administrativní zátěže na rok 2025 cca o 2,1 % oproti původnímu odhadu je snížení celkového počtu oslovených respondentů. Ke snížení počtu respondentů došlo z důvodu zrušení výkazu E (MZ) 4-01 (Roční výkaz o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců, smluvních pracovnících a odměňování) pro zpravodajské jednotky poskytovatelů zdravotních služeb s druhem zařízení „Samostatná ordinace praktického lékaře stomatologa“ a “Samostatná ordinace lékaře specialisty“. Ke zrušení výkazu E (MZ) 4-01 pro uvedené druhy poskytovatelů zdravotních služeb došlo na základě rozhodnutí MZD ČR a ÚZIS ČR s platností od sběru dat za r. 2024. Data z tohoto výkazu je nyní již možno získat z Národního registru zdravotnických pracovníků (NRZP) nebo Národního registru hrazených zdravotních služeb (NRHZS).
MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ
Ministerstvo zemědělství bude v roce 2026 provádět 16 statistických zjišťování, tedy stejný počet jako v předchozím roce. Návrhy výkazů byly zpracovány s ohledem na optimalizaci administrativní zátěže respondentů. V případě nabytí účinnosti novely zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, bude upuštěno od statistického zjišťování Mysl (MZe) 1-01 (Roční výkaz o honitbách, stavu a lovu zvěře od 1. dubna 2026 do 31. března 2027).
Administrativní zátěž pro zpravodajské jednotky se pro rok 2026 odhaduje na 0,4 mil. Kč a je oproti upřesněnému odhadu roku 2025 snížená o cca 2,0 %. Snížení zátěže je způsobeno zejména snížením frekvence čtvrtletního zjišťování Obil (MZe) 7-04 (Čtvrtletní výkaz o zdrojích a užití obilovin a řepky v obchodních a zpracovatelských ekonomických subjektech), které bude probíhat od roku 2026 jako pololetní.
4.2 Přínosy
Konkrétní přínosy návrhu vyhlášky jsou kvalitativně vyjádřeny v přílohách č. 1 a 2 v návrhu vyhlášky v bodě a) „Účel statistického zjišťování a jeho obsah“ u každého zjišťování.
5. Implementace návrhu řešení a vynucování
Kromě toho, že vyhláška je prováděcím předpisem k zákonu č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, slouží k provedení četných právních předpisů (směrnic, nařízení a rozhodnutí) Evropské unie. Tyto právní předpisy jsou uvedeny v tabulce v části C) „Seznam předpisů Evropské unie vztahujících se k vyhlášce o Programu statistických zjišťování na rok 2026“. Neplněním úkolů a povinností vyplývajících z těchto právních předpisů by se Česká republika vystavovala nebezpečí, že proti ní budou použity ze strany orgánů Evropské unie sankce.
6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti řešení je v působnosti ČSÚ a ministerstev uvedených výše mezi dotčenými subjekty v bodě 2.1.1.
7. Konzultace a zdroje dat
Návrh programu statistických zjišťování byl společně připraven ČSÚ a dalšími orgány státní statistické služby a projednán Českou statistickou radou. Změny ve statistických výkazech byly konzultovány se zástupci zpravodajských jednotek, uživateli statistických informací, odbornými svazy a asociacemi.
Český statistický úřad
Změny ve zjišťováních, provedené zejména z důvodu změn v právních předpisech, optimalizace některých zjišťování, aktualizace ukazatelů a výsledků analýz aktuálních potřeb ČSÚ, byly konzultovány s vybraným vzorkem zpravodajských jednotek, uživateli statistických informací, odbornými svazy a asociacemi.
Ministerstvo zemědělství
Do konzultací k návrhům všech statistických zjišťování byly zapojeny následující subjekty: Agrární komora ČR, Potravinářská komora ČR, Asociace soukromého zemědělství ČR, Zemědělský svaz ČR, Českomoravský svaz mlékárenský, z. s., Svaz drůbežářských podniků, Českomoravská drůbežářská unie, z. s., Spolek pro komodity a krmiva, Státní zemědělský intervenční fond, Ústav zemědělské ekonomiky a informací, Národní lesnický institut, Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i a odborné útvary Ministerstva zemědělství.
8. Kontakt na zpracovatele důvodové zprávy
Ing. Petr Eliáš, ředitel Odboru obecné metodiky ČSÚ, tel.: 274 054 142, e-mail: petr.elias@csu.gov.cz
B) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Návrh předkládané vyhlášky je plně v souladu s ustanoveními § 10 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění zákona č. 411/2000 Sb., zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb., podle nichž ČSÚ každoročně stanoví v souladu s jeho § 27 písm. b) zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb. program statistických zjišťování na následující kalendářní rok.
Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny. Návrh vyhlášky je v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění zákona č. 272/1996 Sb.
Na základě předchozích stanovisek pracovních komisí LRV pro veřejné právo (pro správní právo) ze dne 19. září 2016 (čj. 16660/2016-LRV), ze dne 9. října 2017 (čj. 25865/2017-LRV), ze dne 14. října 2018 (čj. 30583/2018-LRV) a ze dne 24. října 2019 (čj. 32847/2019-UVCR) se Český statistický úřad rozhodl změnit zákonnou úpravu, na jejímž základě je vyhlašován program statistických zjišťování na příslušný kalendářní rok. Navrhl, aby program statistických zjišťování byl upraven opatřením obecné povahy. Tento právní institut byl vyhodnocen z hlediska své formy jako vhodnější právní základ pro úpravu statistických zjišťování, než podzákonný právní předpis. V období od 20. května do 17. června 2021 proběhlo meziresortní připomínkové řízení k návrhu novely zákona o státní statistické službě. Vzhledem k tomu, že se nepodařilo prokázat kompatibilitu navrhovaného řešení s právem Evropské unie, protože nově navrhovaná forma neměla povahu právního předpisu, jak vyžaduje judikatura Soudního dvora EU a z ní vycházející Metodické pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, požádal předseda Českého statistického úřadu o zrušení úkolu předložit návrh novely tohoto zákona. Dne 30. 3. 2022 vláda se zrušením úkolu vyslovila souhlas ve svém usnesení č. 251 ke zprávě o plnění úkolů uložených vládou s termínem plnění od 1. února 2022 do 28. února 2022.
C) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Program statistických zjišťování je plně v souladu s právními předpisy Evropské unie. Většina statistických zjišťování je prováděna právě v souvislosti s plněním úkolů a závazků vyplývajících z konkrétních předpisů EU. Tyto úkoly a závazky mohou být definovány různým způsobem:
· právní předpis definuje obsah i formu statistického zjišťování,
· právní předpis definuje pouze obsah, forma statistického zjišťování je v pravomoci příslušných orgánů České republiky,
· právní předpis definuje výstupní ukazatele, které má povinnost Česká republika evropským orgánům reportovat, bez ohledu na zdroj vstupních dat.
Evropské právo v současnosti preferuje 3. způsob, který podporuje využívání dostupných administrativních zdrojů dat, jež nahrazují statistická zjišťování údajů u zpravodajských jednotek a snižují jejich administrativní zátěž. Aktivity ČSÚ v oblasti maximalizace využívání administrativních zdrojů dat jsou zcela v souladu s tímto principem (viz kapitola 3.).
Seznam předpisů citovaných u jednotlivých statistických zjišťování je uveden v tabulce v části C) důvodové zprávy.
Podle čl. 8 odst. 2 Legislativních pravidel vlády (dále jen „Pravidla“) pro prokazování slučitelnosti navrhovaných zákonů s právem Evropské unie platí postup uvedený v příloze č. 5 k těmto Pravidlům. Postup stanovený v této příloze se podle jejího čl. II. bod 4 použije obdobně i v případě návrhu vyhlášky. Podle čl. II. bod 2 této přílohy je součástí každého materiálu tam, kde je to možné, rozdílová tabulka.
V návaznosti na Stanovisko komise pro hodnocení dopadů regulace k návrhu vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2014 ze dne 12. září 2013 [č. j.: 11622/2013-RSL a Stanovisko pracovní komise pro veřejné právo I. (Komise pro správní právo č. 1) ze dne 16. září 2013 (bez č. j.)] Český statistický úřad vyhotovil pro účely prokázání slučitelnosti navrhované vyhlášky níže uvedenou tabulku, ve které přehledně uvedl náležitosti požadované přílohou č. 5 Pravidel. Konkrétně u každého předpisu EU je nejprve uvedeno celexové číslo, poté plný název předpisu EU ve formě požadované Úředním věstníkem EU včetně všech novelizací a v posledním sloupci jsou vymezena všechna statistická zjišťování obsažená v příloze č. 1 a 2 návrhu vyhlášky, kterými je prováděna transpozice nebo adaptace předpisu EU do právního řádu České republiky.
Vypracování rozdílové tabulky u návrhu vyhlášky o Programu statistických zjišťování na rok 2026 v podobě odpovídající vzoru připojenému k příloze č. 5 Pravidel je v daném případě nemožné (často jde o celý právní předpis či jeho podstatnou část), a proto předkladatel naplňuje stanovené formální požadavky obdobným způsobem - přehlednou tabulkou, ve které jsou zachyceny všechny potřebné údaje pro prokázání slučitelnosti návrhu vyhlášky s právem EU. Nadto předkladatel v návrhu vyhlášky zohledňuje celou osobní a věcnou působnost dotčených předpisů EU ve smyslu čl. 4 odst. 5 Pravidel.
Seznam předpisů Evropské unie vztahujících se k vyhlášce o Programu statistických zjišťování na rok 2026
CELEXOVÉ
ČÍSLO
Název dokumentu
Změny dokumentu (celexové číslo)
Statistická zjišťování, která z předpisu EU vychází
OBYVATELSTVO, ZDRAVOTNICTVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ
32008R1338
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 ze dne 16. prosince 2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Změna: 32019R1700
Obyv 2-12
Obyv 3-12
A (MZ) 1-01
E (MZ) 1-01
E (MZ) 2-01
E (MZ) 3-01
E (MZ) 4-01
E (MZ) 6-02
H (MZ) 2-01
L (MZ) 2-01
L (MZ) 301
L (MZ) 401
T (MZ) 1-01
V (MZ) 1-01
32011R0328
nařízení Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti
Obyv 2-12
Obyv 3-12
32013R1260
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice
Obyv 2-12
Obyv 3-12
32014R0205
prováděcí nařízení Komise (EU) č. 205/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se stanoví jednotné podmínky pro provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 o evropské demografické statistice, pokud jde o členění údajů, lhůty a revize údajů
Obyv 2-12
Obyv 3-12
ZEMĚDĚLSTVÍ
32004R0138
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 138/2004 ze dne 5. prosince 2003 o souhrnném zemědělském účtu ve Společenství
Změna: 32005R0306, 32006R0909, 32008R0212, 32008R1137, 32013R1350, 32019R0280, 32022R0590, 32024R3102
Zem 1-12
Zem 7-02
Zem 3-01
Zem 1-02
Zem 2-02
Osev 3-01
Zem 6-01
Zem V6
Zem V7
Zem V8
Zem V9
Ceny Zem 1-12
Ceny Zem 1-04
Ceny Zem 2-04
Ceny Zem 3-04
Ceny Zem 4-04
32017R1185
prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1185 ze dne 20. dubna 2017, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013 a (EU) č. 1308/2013, pokud jde o oznamování informací a dokumentů Komisi, a kterým se mění a ruší několik nařízení Komise
Změna: 32019R1746, 32022R0791, 32024R2391
Líh (MZe) 1-01
Líh (MZe) 2-01
Líh (MZe) 3-01
Obil (MZe) 7-12
Olej (MZe) 7-12
52021DC0572
sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů Nová Lesní strategie EU do roku 2030 (COM(2021) 572 final) ze dne 16. července 2021
Les 8-01
32022R2379
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379 ze dne 23. listopadu 2022 o statistice zemědělských vstupů a výstupů, změně nařízení Komise (ES) č. 617/2008 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1165/2008, (ES) č. 543/2009 a (ES) č. 1185/2009 a směrnice Rady 96/16/ES
Osev 3-01
Zem V6
Zem V7
Zem V8
Zem V9
Zem 1-02
Zem 1-12
Zem 2-02
Zem 3-01
Zem 6-01
Zem 7-02
Zem IŠ 1-01
Drůb (MZe) 4-12
Drůb (MZe) 4-01
Farm (MZe) 6-01
Mlék (MZe) 6-01
Mlék (MZe) 6-12
32024R2914
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2914 ze dne 25. listopadu 2024 o údajích, které mají být předkládány za referenční rok 2026 podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 o integrované statistice zemědělských podniků, pokud jde o seznam proměnných a jejich popis
Oprava: 32024R2914R(01)
Zem IŠ 1-01
32018R1091
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1091 ze dne 18. července 2018 o integrované statistice zemědělských podniků a o zrušení nařízení (ES) č. 1166/2008 a (EU) č. 1337/2011
Změna: 32021R2269
Oprava: 32018R1091R(02)
Zem IŠ 1-01
32023R2745
prováděcí nařízení Komise (EU) 2023/2745 ze dne 8. prosince 2023, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2379, pokud jde o statistiku živočišné výroby
Drůb (MZe) 4-12
Drůb (MZe) 4-01
Farm (MZe) 6-01
Mlék (MZe) 6-01
Mlék (MZe) 6-12
VODY, ODPAD, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
32011R0691
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 ze dne 6. července 2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech
Změna: 32014R0538, 32022R0125, 32024R3024, 32025R0472
ŽP 1-01
VH 8a-01
EP 5-01
Les 8-01
ENERGETIKA
31995R2964
nařízení Rady (ES) č. 2964/95 ze dne 20. prosince 1995, kterým se zavádí registrace dovozu a dodávek ropy ve Společenství
EPR 1-12
EPS 1-12
Ceny E 1-12
31999D0566
rozhodnutí Komise ze dne 26. července 1999, kterým se provádí rozhodnutí Rady (1999/280/ES) ze dne 22. dubna 1999 o postupu Společenství při získávání informací a při konzultacích o nákladech na dodávky ropy a spotřebních cenách ropných produktů (1999/566/ES)
Ceny E 1-12
Ceny E 2-52
Ceny E 3-12
32008R1099
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008 ze dne 22. října 2008 o energetické statistice
Změna: 32010R0844, 32013R0147, 32014R0431, 32017R2010, 32019R2146, 32022R0132, 32024R0264
Ceny E 1-12
Ceny E 3-12
EPR 1-12
EPS 1-12
EP 5-01
EP 6-01 (mutace)
EP 7-01
EP 8-01 (mutace)
EP 9-01
EP 10-01
Eng (MPO) 1-12
Eng (MPO) 4-01
Eng (MPO) 5-01
Eng (MPO) 6-12
Crs (MPO) 1-01
Crs (MPO) 2-02
32009L0119
směrnice Rady 2009/119/ES ze dne 14. září 2009, kterou se členským státům ukládá povinnost udržovat minimální zásoby ropy nebo ropných produktů
Změna: 32018L1581, 32018R1999
EPR 1-12
EPS 1-12
32016R1952
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES
Ceny E 6-04
Ceny Elek 1-12
32019R0803
prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/803 ze dne 17. května 2019 o technických požadavcích na obsah zpráv o kvalitě evropských statistik cen zemního plynu a elektřiny podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952
Ceny E 6-04
Ceny Elek 1-12
FINANCE
32009R0479
nařízení Rady (ES) č. 479/2009 ze dne 25. května 2009 o použití Protokolu o postupu při nadměrném schodku, připojeného ke Smlouvě o založení Evropského společenství
Změna: 32010R0679, 32014R0220
Zdp 3-04
Zdp 5-01
VPI 3-04
NI 1-01 (mutace)
VI 1-01 (mutace)
32013R0549
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii
Změna: 32015R1342, 32023R0734
P 6-04 (mutace)
P 5-01
P 7-01 (mutace)
Stav 7-99
Zdp 3-04
Pen 3c-04
Zdp 5-01
Poj 5a-01
Pen 5-01
VPI 3-04
NI 1-01 (mutace)
VI 1-01 (mutace)
Ceny Ob 1-12
Opce 1-01
DOPRAVA
32003R0437
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 437/2003 ze dne 27. února 2003 o statistickém vykazování letecké přepravy cestujících, zboží a poštovních zásilek
Změna: 32003R1358, 32005R0546, 32006R1791, 32009R0219, 32013R0517
Dop (MD) 7-12
32012R0070
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 70/2012 ze dne 18. ledna 2012 o statistickém vykazování silniční přepravy zboží (přepracované znění)
Změna: 32013R0517
Oprava: 32012R0070R(01)
Dop (MD) 2-99
32018R0643
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/643 ze dne 18. dubna 2018 o statistice železniční dopravy (přepracované znění)
Dop (MD) 1-12
Dop (MD) 1-01
Dop (MD) 2-01
Dop (MD) 7-01
32018R0974
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/974 ze dne 4. července 2018 o statistice přepravy věcí po vnitrozemských vodních cestách (kodifikované znění)
Dop (MD) 1-04
Dop (MD) 5-04
PRŮMYSL, SLUŽBY, CESTOVNÍ RUCH, PRÁCE, VĚDA, TECHNIKA, INF. SPOLEČNOST
31999R1726
nařízení Komise (ES) č. 1726/1999 ze dne 27. července 1999, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 530/1999 o strukturální statistice výdělků a nákladů práce s ohledem na definici a předávání informací o nákladech práce
Změna: 32005R1737, 32007R0973, 32025R0447
ÚNP 4-01
32003R0450
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce
Změna: 32006R1893, 32009R0596
Práce 2-04
32008R0453
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 453/2008 ze dne 23. dubna 2008 o čtvrtletní statistice volných pracovních míst ve Společenství
Práce 2-04
32005R0184
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 184/2005 ze dne 12. ledna 2005 o statistice Společenství týkající se platební bilance, mezinárodního obchodu službami a přímých zahraničních investic
Změna: 32006R0602, 32008R1137, 32009R0707, 32012R0555, 32013R0519, 32016R1013, 32019R0505, 32024R3104
ZO 1-04
32006R1893
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech
Změna: 32008R0295, 32019R1243, 32023R0137
Oprava: 32006R1893R(02)
Ceny Prům 1-12
Ceny Teplo 1-12
Ceny ZOD 1-12
Ceny ZOV 1-12
32008R0451
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 451/2008 ze dne 23. dubna 2008, kterým se zavádí nová statistická klasifikace produkce podle činností (CPA) a zrušuje nařízení Rady (EHS) č. 3696/93
Změna: 32014R1209, 32019R1243, 32024R3103
Ceny Teplo 1-12
32011R0692
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 692/2011 ze dne 6. července 2011 o evropské statistice cestovního ruchu a o zrušení směrnice Rady 95/57/ES
Změna: 32013R0253, 32019R1681, 32020R1569
CR 1-12
32016R0792
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792 ze dne 11. května 2016 o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen a indexu cen bytových nemovitostí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2494/95
Změna: 32024R3159
Ceny Ob 1-12
32019R2152
nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik
Změna: 32021R1704
Ceny E 1-12
Ceny E 2-52
Ceny E 3-12
Ceny Ob 1-12
Ceny Prům 1-12
Ceny Stav 1-04
Ceny Teplo 1-12
Ceny TS 1-12 (mutace)
Ceny ZO 2-12
Ceny ZOD 1-12
Ceny ZOV 1-12
GVC 1-01
ICT 5-01
Lic 5-01
P 5-01
P 7-01 (mutace)
Pen 5-01
Poj 5a-01
Prům 1-12
Prům 2-01 (mutace)
Práce 2-04
RES 1-99
RES 2-99
SP 1-12
Stav 1-12
Stav 2-12
Stav 5-01
Stav 7-99
TI
ÚNP 4-01
VTR 5-01 (mutace)
32020R1148
prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1148 ze dne 31. července 2020, kterým se stanoví metodické a technické specifikace v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/792, pokud jde o harmonizované indexy spotřebitelských cen a index cen bytových nemovitostí
Změna: 32023R1470, 32024R1720
Ceny Stav 1-04
Ceny ZO 3-12
Ceny NB 1-04
Ceny Nájem 1-12
Přímé zjišťování 1
Přímé zjišťování 2
Přímé zjišťování 3
32020R1197
prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1197 ze dne 30. července 2020, kterým se stanoví technické specifikace a úprava podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik
Změna: 32021R1225, 32022R2552, 32024R1840
Ceny Prům 1-12
Ceny E 1-12
Ceny E 2-52
Ceny E 3-12
Ceny Stav 1-04
Ceny ZOV 1-12
Ceny ZOD 1-12
32024R1840
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/1840 ze dne 27. června 2024, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1197, (EU) 2022/918 a (EU) 2022/1092, pokud jde o odkazy na statistickou klasifikaci ekonomických činností NACE Revize 2 zavedenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006
Ceny E 1-12
Ceny E 2-52
Ceny E 3-12
Ceny Prům 1-12
Ceny Stav 1-04
Ceny ZOD 1-12
Ceny ZOV 1-12
32021R1949
prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1949 ze dne 10. listopadu 2021 o zásadách pro odhad služeb obydlí pro účely nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/516 o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení rozhodnutí Komise 95/309/ES, Euratom a nařízení Komise (ES) č. 1722/2005
Stav 7-99
32025R0941
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/941 ze dne 7. května 2025 o statistikách trhu práce Evropské unie týkajících se podniků a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 530/1999 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 a (ES) č. 453/2008
P 5-01
ISPV (MPSV) V 1-02
ÚNP 4-01
Na program statistických zjišťování se nevztahují konkrétní mezinárodní smlouvy obecné povahy, avšak většina statistických zjišťování je prováděna rovněž v souladu s cíli, potřebami a úkoly vyplývajícími z členství České republiky ve specializovaných mezinárodních organizacích (vzájemná výměna informací, metodika a okruh sledování apod.), např. Evropské hospodářské komisi OSN, OECD, UNESCO, Světové zdravotnické organizaci aj.
D) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
V dané oblasti dochází k neustálému vyhodnocování finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí v České republice, a to vzhledem k usnesení vlády ze dne 29. srpna 2012 č. 634 k Záměru zefektivnění výkonu státní statistické služby, usnesení vlády ze dne 18. prosince 2013 č. 980 k návrhu dalšího postupu zefektivnění výkonu státní statistické služby a revize v oblasti výkaznictví a evidencí ve znění usnesení vlády ze dne 14. prosince 2016 č. 1135 o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu. Každoročně se vyčíslují předpokládané roční náklady ČSÚ a ministerstev, které vykonávají státní statistickou službu, a náklady (administrativní zátěž) obcí plynoucí z plnění zpravodajské povinnosti vůči ČSÚ a ministerstvům, viz kapitola 4.1.
Nepředpokládá se, že by navrhovaná právní úprava měla negativní hospodářský dopad na státní rozpočet. Předložený návrh vyhlášky představuje administrativní zátěž pro podnikatele a pro ostatní zpravodajské jednotky (viz kapitola 4.1).
E) Zhodnocení, zda návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
F) Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Návrh vyhlášky nezakládá práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Práva a povinnosti zpravodajských jednotek vyplývají ze zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, který zmocňuje k jejímu vydání. Vyhláška pouze stanoví program statistických zjišťování na následující kalendářní rok v součinnosti s ministerstvy, popřípadě i s jinými správními úřady, a vyhlásí ji vždy nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku ve Sbírce zákonů.
G) Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Předkládaná vyhláška nepřináší žádné dopady do sociální oblasti, na specifické skupiny obyvatel, na ochranu práv dětí ani na životní prostředí.
H) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava je ve vztahu k rovnosti mužů a žen neutrální. Porušování zákazu diskriminace v souvislosti s navrhovanou úpravou se proto neočekává.
I) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
1. Obecně
Český statistický úřad a další orgány státní statistické služby (dále společně také jen „správci“) při výkonu činností podle zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, tj. při výkonu státní statistické služby, zpracovávají relevantní údaje za účelem produkce statistických informací, jak vyplývá z jejich působnosti vymezené tímto zákonem. Předložený návrh vyhlášky počítá se zpracováváním některých osobních údajů subjektů údajů a realizuje pouze ta oprávnění správců, která vyplývají z § 10 citovaného zákona za plného respektování § 3 odst. 6 tohoto zákona.
Se všemi osobními údaji správci nakládají v souladu s nařízením Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2016/679, ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), v platném znění (dále jen „GDPR“) a zákonem č. 110/2019 Sb. o zpracování osobních údajů, ve znění zákona č. 448/2024 Sb. (dále jen „zákon o zpracování osobních údajů)“. Správci zejména:
1. zpracovávají osobní údaje, které jim poskytly zpravodajské jednotky z důvodu plnění právní povinnosti podle zákona,
1. zpracovávají osobní údaje ze statistických zjišťování pouze pro účely a na základě právních důvodů, konkretizovaných pro každé statistické zjišťování uvedené v programu statistických zjišťování v příloze č. 1 a 2 návrhu vyhlášky,
1. při zpracování osobních údajů důsledně dbají na ochranu soukromého a osobního života subjektu údajů a dodržují další povinnosti stanovené GDPR a jinými platnými právními předpisy v oblasti ochrany osobních údajů,
1. v souladu se zásadou minimalizace dat zpracovávají vždy pouze ty osobní údaje, které nezbytně potřebují pro daný účel a uchovávají je po nezbytně nutnou dobu. Jakmile tato doba uplyne, jsou osobní údaje anonymizovány nebo vymazány,
1. v souladu s požadavky GDPR, zákona o zpracování osobních údajů a zákona o státní statistické službě zabezpečují veškeré osobní údaje prostředky, postupy a technologiemi, které je možné s ohledem na aktuální stav technologií a prostředků po správci rozumně vyžadovat,
1. mohou poskytnout osobní údaje jako důvěrné statistické údaje pouze v souladu s § 17 zákona, a to vždy způsobem, který zajišťuje ochranu jejich důvěrnosti.
Každý správce zodpovídá za zpracování osobních údajů z těch statistických zjišťování, která podle této vyhlášky provádí.
2. Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů v oblasti statistiky obyvatelstva
ČSÚ vyhodnotil, že provede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů zpracovávaných ve statistice obyvatelstva, a to s ohledem na počet a citlivost zpracovávaných osobních údajů v uvedeném statistickém zjišťování.
Společný právní rámec pro vývoj, tvorbu a šíření evropských statistik týkajících se obyvatelstva a událostí přirozené změny (narození a úmrtí) je stanoven nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1260/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o evropské demografické statistice a nařízením Komise (EU) č. 328/2011 ze dne 5. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, pokud jde o statistiky příčin smrti (zemřelí a mrtvě narozené děti). Předkládaný návrh vyhlášky, ve srovnání s vyhláškou č. 316/2023 Sb., o Programu statistických zjišťování na rok 2024 nestanoví žádné nové statistické zjišťování pro účely statistiky obyvatelstva, pouze hlášení o uzavření manželství bude od roku 2026 rozšířeno o hlášení o uzavření partnerství a hlášení o rozvodu se bude vztahovat i na ukončení registrovaných partnerství. Návrh vyhlášky předpokládá, stejně jako v minulých letech, shromažďování osobních údajů v rámci statistiky obyvatelstva, a to při respektování výše uvedených předpisů.
2.1 Specifický účel
Zpracování osobních údajů v rámci statistiky obyvatelstva je realizováno čtyřmi statistickými zjišťováními, která provádí Český statistický úřad. Jedná se o následující:
1. Obyv 1-12 Hlášení o uzavření manželství/partnerství,
1. Obyv 2-12 Hlášení o narození,
1. Obyv 3-12 Hlášení o úmrtí,
1. Obyv 4-12 Hlášení o rozvodu.
U všech vyjmenovaných statistických zjišťování je v návrhu vyhlášky uveden jeho účel a obsah, okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, způsob statistického zjišťování, periodicita, lhůty k poskytnutí údajů a skutečnost, že toto zjišťování provádí ČSÚ.
Účelem zpracování uvedených osobních údajů je sestavování statistiky stavu a pohybu obyvatelstva (dále jen „statistika obyvatelstva“) podle § 4 odst. 1 písm. h) zákona. Statistika obyvatelstva je založena na sběru individuálních hlášení o demografických událostech (obsahující osobní údaje), nikoliv souhrnných hlášení, a to zejména z důvodu zpracování statistik v (kombinačním) třídění podle demografických údajů nositelů událostí (např. podle bydliště (nikoliv místa události), pohlaví, věku, rodinného stavu a dalších zjišťovaných údajů). Osobní údaje slouží pouze pro vytváření statistik, výpočtu odvozených ukazatelů z rodného čísla, data narození (u rozvodů) a z data události a k zajištění kvality zpracovávaných statistik, mají tak identifikační a verifikační význam.
Do okruhu zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost, patří obecní úřady pověřené vedením matrik a zdravotnická zařízení. V případě hlášení o rozvodu (Obyv 4-12) jsou zpravodajskými jednotkami Ministerstvo spravedlnosti, okresní soudy (pro okres Brno-město Městský soud v Brně), obvodní soudy.
2.2 Kategorie zpracovávaných osobních údajů
Na základě přijaté vyhlášky a v souladu s § 12 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů, budou zpracovávány zejména tyto osobní údaje: jméno, rodné číslo, datum události (narození, sňatku, rozvodu, úmrtí), adresa místa trvalého pobytu (u cizinců obvyklého pobytu), pohlaví, rodinný stav, státní občanství, porodní charakteristiky narozeného dítěte, pořadí manželství a u rozvedených příčina rozvratu manželství. Jméno není ukládáno do databází, slouží pouze jako pomocný údaj pro zajištění kvality zpracování (určení duplicit, došetření chybějících či nesprávně vyplněných jiných osobních údajů u zpravodajských jednotek).
ČSÚ pro účely statistiky obyvatelstva nezpracovává zvláštní kategorie osobních údajů podle článku 9 GDPR.
2.3 Veřejnost zpracování a předávání údajů
Individuální údaje mohou být zveřejněny nebo poskytnuty třetím osobám pouze za podmínek stanovených zákonem či jiným právním předpisem[footnoteRef:1]). [1: ) Zákon č. 89/1995 Sb. o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů,
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství, v platném znění,
Nařízení Komise (EU) č. 557/2013 ze dne 17. června 2013, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 o evropské statistice, pokud jde o přístup k důvěrným údajům pro vědecké účely, a kterým se zrušuje nařízení (ES) č. 831/2002.
]
2.4 Identifikace potencionálního nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů
Osobní údaje z výše uvedených hlášení jsou zpracovávány v neveřejném databázovém prostředí ČSÚ. Data se ukládají na vnitřních zabezpečených datových serverech (z venkovního prostředí nepřístupných, přístup k nim mají pouze určení zaměstnanci v ČSÚ). Přístup do databáze je autorizovaný a má ho pouze omezený počet zaměstnanců – přístupová práva jsou udělena pouze těm, kteří vytváření statistiky obyvatelstva zabezpečují a kteří mají složen slib mlčenlivosti podle § 16 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.
2.5 Lhůty pro uchování osobních údajů
S ohledem na ochranu osobních údajů, pro potřeby zpracování a zajištění kvality dat jsou data, obdržená od zpravodajských jednotek v analogové podobě, v elektronické podobě ve strojově čitelném formátu (XML či PDF), uchovávána po dobu prokazatelné existence statistického účelu, nejpozději do skončení zpracování dat následujícího roku, tj. maximálně 1,5 roku po skončení referenčního období. Poté jsou skartována/vymazána. Přístup k primárním údajům obdrženým od zpravodajských jednotek je navíc omezen pouze na zpracování roku, kterého se údaje týkají, po další období jsou uchovány v oddělené relaci.
J) Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nemá dopad ve vztahu ke korupčním rizikům.
K) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
L) Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navrhovaná právní úprava je z pohledu dopadů na rodiny neutrální. Nepředpokládají se žádné dopady v této oblasti, neboť návrh vyhlášky žádným způsobem do této oblasti nezasahuje.
M) Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nebude mít v této oblasti dopady.
Pokud budou územní samosprávné celky zpravodajskými jednotkami u vybraných statistických zjišťování, pak jim vznikne určitá administrativní zátěž, nicméně se nebude jednat o rozsáhlé a trvalé dopady, nýbrž o jednorázové vyplňování statistických formulářů za příslušné období. Celková administrativní zátěž zpravodajských jednotek se však nezvyšuje, jelikož dochází k obměně těchto jednotek.
N) Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava je v souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Návrh vyhlášky nediskriminuje potřeby těch, kteří mají problémy s elektronickou komunikací.
O) Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad nebylo k předkládanému návrhu vyhlášky prováděno. Podklad ČSÚ k Souhrnu vyhlášek byl zaslán dne 29. ledna 2025 pod č. j. CSU-001059/2025. Návrh vyhlášky je předkládán v souladu se Souhrnem návrhů vyhlášek na rok 2025 s vyznačením zpracování hodnocení dopadů regulace (RIA) (vyvěšeno dne 17. 2. 2025 na webu ria.vlada.cz Plán vyhlášek), přičemž povinnost zpracování RIA pro tento návrh ze souhrnu nevyplývá.
II. Zvláštní část
K § 1:
V roce 2026 se provedou statistická zjišťování se zpravodajskou povinností uvedená v přílohách č. 1 a 2 této vyhlášky. Provedení většiny uvedených statistických zjišťování vyplývá z požadavků stanovených v právních předpisech Evropské unie. Program statistických zjišťování na rok 2026 neobsahuje statistická zjišťování prováděná na bázi dobrovolnosti.
K § 2:
Program statistických zjišťování se stanoví pro rok 2026. V souladu s § 10 odst. 1 zákona ve znění zákona č. 411/2000 Sb. musí být Program statistických zjišťování na rok 2026 vyhlášen ve Sbírce zákonů nejpozději do 30. listopadu 2025. Účinnosti musí vyhláška nabýt nejpozději k 1. lednu 2026, aby bylo možné provádět statistická zjišťování již od počátku roku 2026.
K přílohám č. 1 a 2 vyhlášky:
Příloha č. 1 je členěna na 3 části (přehled statistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem, nezbytné identifikační údaje o zpravodajské jednotce, popis jednotlivých statistických zjišťování prováděných Českým statistickým úřadem), příloha č. 2 má 2 části (přehled statistických zjišťování prováděných ministerstvem a jejich popis).
V § 10 odst. 2 písmeno a) až e) zákona ve znění zákona č. 81/2004 Sb. a zákona č. 230/2006 Sb. je stanovena charakteristika každého statistického zjišťování uvedeného v Programu statistických zjišťování na rok 2026.
Písmeno a) - „Účel statistického zjišťování a jeho obsah“ uvádí hlavní důvody zjišťování (zejména právní předpisy České republiky a Evropské unie) a konkrétní skupiny zjišťovaných ukazatelů. Za zjišťované ukazatele jsou zmiňovány hlavní ukazatele nebo jejich skupiny. Uvést vyčerpávající seznam všech požadovaných ukazatelů by znamenalo vyjmenovat všechny ukazatele sestavené z názvů v řádcích a sloupcích tabulek. Těchto názvů je na jednotlivých výkazech řádově od několika desítek až po více než tisíc a jejich soupis by tak znamenal výrazný nárůst rozsahu Programu statistických zjišťování na rok 2026 při současném snížení jeho přehlednosti. Formuláře (výkazy a dotazníky) jsou k dispozici na webových stránkách ČSÚ a příslušných ministerstev.
Písmeno b) - vymezuje okruh zpravodajských jednotek, které mají zpravodajskou povinnost. Pro výběr těchto jednotek jsou použita kritéria, jako např. převažující ekonomická činnost, velikost subjektu vyjádřená počtem zaměstnanců, výše aktiv či obratu. Pro kritérium převažující ekonomické činnosti je využívána klasifikace CZ-NACE, vydaná sdělením ČSÚ č. 244/2007 Sb., o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ -NACE). V roce 2024 byla vydána nová verze této klasifikace (CZ-NACE 2025), a to sdělením ČSÚ č. 400/2024 Sb., o aktualizaci Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). ČSÚ bude na tuto klasifikaci postupně přecházet.
Písmeno c) vymezuje způsob statistického zjišťování, písmeno d) periodicitu a lhůty k poskytnutí individuálních údajů, poslední písmeno e) orgán provádějící statistické zjišťování. Všechna ustanovení písmen a) až e) musejí být u každého statistického zjišťování naplněna.
V příloze č. 1 je 89 statistických zjišťování prováděných ČSÚ.
V příloze č. 2 jsou uvedena statistická zjišťování prováděná ministerstvy – celkem 66.
Konkrétní rozsah resortních statistických zjišťování je následující: Ministerstvo dopravy – 14, Ministerstvo kultury – 12, Ministerstvo práce a sociálních věcí – 5, Ministerstvo průmyslu a obchodu – 7, Ministerstvo zdravotnictví – 12 a Ministerstvo zemědělství – 16.
11