Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDHY7VG1F najdete zde
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů
A. OBECNÁ ČÁST
Odůvodnění návrhu vyhlášky je zpracováno podle čl. 16 odst. 4 Legislativních pravidel vlády.
1. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
1.1. Název
Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů.
1.2. Navržená právní úprava a odůvodnění hlavních principů právní úpravy
I. Důvodem předložení návrhu vyhlášky je zajištění provedení zákona č. 87/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „novela energetického zákona“). Návrh vyhlášky reaguje na rozšíření zákonného zmocnění a některé další dílčí změny energetického zákona. Návrh rovněž plní transpoziční požadavky vyplývající především ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění).
II. Energetický regulační úřad (dále jen „Úřad“) je povinen na prováděcí úrovni stanovit rozsah, náležitosti a termíny poskytování informace o vyúčtování dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Minimální požadavky na obsah a četnost poskytovaných informací o vyúčtování v oblasti plynárenství stanovuje Příloha I směrnice 2024/1788. Návrh plní tuto povinnost doplněním výše uvedených aspektů informace o vyúčtování v plynárenství do § 18a vyhlášky, obdobně jako u již účinné úpravy informace o vyúčtování v oblasti elektroenergetiky.
III. Návrh dále zavádí jako novou náležitost dokladu o vyúčtování informaci, že Úřad vykonává činnost jednotného kontaktního místa. Tato informace je jednou z povinných minimálních náležitostí vyúčtování podle směrnic 2019/944 a 2024/1788, doposud ovšem pro její transpozici chyběla úprava na zákonné úrovni, která by tuto funkci Úřadu přiznávala. Po doplnění energetického zákona zákonem č. 87/2025 Sb. je návrhem vyhlášky splněn i tento transpoziční požadavek.
IV. Novela energetického zákona zavedla též změnu koncepce uvádění informací o původu energie u dodávek elektřiny i plynu. Návrh vyhlášky tyto změny reflektuje. U dodávky plynu se jedná o zcela novou náležitost dokladu o vyúčtování vyplývající mimo jiné ze směrnice 2024/1788 (tj. povinnost na dokladu uvádět podíl plynu z obnovitelných zdrojů a podíl nízkouhlíkového plynu, oba tyto podíly musí být vždy podloženy zárukami původu). V oblasti dodávek elektřiny bylo nutné nahradit překonaný způsob vykazování původu energie pouze na základě zbytkového energetického mixu s v praxi nefunkční možností promítnutí záruk původu. V souladu se zákonným základem bude na dokladu o vyúčtování uváděna informace o původu elektřiny na úrovni konkrétního zákazníka (tj. v návaznosti na množství elektřiny dodané do odběrného místa zákazníka), a to v souladu se zbytkovým energetickým mixem s možností promítnutí záruk původu uplatněných k dodávce elektřiny do odběrného místa zákazníka.
V. V případě náležitostí dokladu o vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství poskytovaného zákazníkovi kategorie domácnost nebo kategorie maloodběratel se též doplňuje uvedení informací o dopadech zemního plynu a vodíku na životní prostředí s údaji o emisích CO2, a to alespoň formou odkazu na takový veřejně dostupný zdroj. Tato náležitost je též projevem požadavku směrnice 2024/1788.
VI. Návrhem vyhlášky Úřad v nezbytné míře reaguje na změny energetického zákona a naplňuje transpoziční požadavky směrnice 2024/1788, v dílčích aspektech dochází též k transpozici či retranspozici dalších níže uvedených směrnic.
VII. S ohledem na výše uvedené Energetický regulační úřad předkládá návrh vyhlášky.
2. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
I. Navrhovaná právní úprava splňuje požadavky ustanovení čl. 79 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.
II. Návrh vyhlášky je v souladu se zmocněním uvedeným v ustanovení § 98a odst. 2 písm. j) energetického zákona, podle kterého Energetický regulační úřad stanoví „rozsah a náležitosti vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících služeb v elektroenergetice a souvisejících služeb v plynárenství a poskytnuté flexibility a rozsah a náležitosti informací o vyúčtování dodávek elektřiny, plynu a souvisejících služeb v elektroenergetice a plynárenství a dodávek tepelné energie, a termíny poskytování informací o vyúčtování“. Novelou energetického zákona došlo k úpravě zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování, konkrétně k rozšíření o povinnost stanovit rozsah a náležitosti informace o vyúčtování dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství a termíny poskytování těchto informací o vyúčtování. Na další nový aspekt zmocnění, kterým je rozsah a náležitosti vyúčtování poskytnuté flexibility, bude s ohledem na odloženou účinnost zákonných ustanovení (1. srpna 2026) přistoupeno až v následující novele vyhlášky.
III. Zákonným základem pro novou náležitost dokladu o vyúčtování, a to informace, že ERÚ vykonává činnost jednotného kontaktního místa, je novelou energetického zákona zavedené ustanovení § 17 odst. 7 písm. z) „z) vykonává činnost jednotného kontaktního místa, které poskytuje zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici“.
IV. Problematika uvádění původu elektřiny a plynu je na zákonné úrovni upravena stanovením povinnosti obchodníků s elektřinou nebo plynem, po novele energetického zákona konkrétně pro obchodníka s elektřinou v § 30 odst. 2 písm. p) „p) uvádět ve vyúčtování dodávek elektřiny, kterou obchodník s elektřinou dodal zákazníkovi na základě smlouvy o dodávce elektřiny nebo smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, podíly jednotlivých zdrojů elektřiny v souladu se zbytkovým energetickým mixem zveřejněným operátorem trhu; podíl některého zdroje elektřiny může obchodník navýšit pouze o množství elektřiny podložené zárukami původu z odpovídajícího zdroje energie, uplatněnými k dodávce elektřiny do odběrného místa zákazníka za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie“, a pro obchodníka s plynem v § 61 odst. 2 písm. s) „ s) uvádět ve vyúčtování dodávek plynu, který obchodník s plynem dodal zákazníkovi na základě smlouvy o dodávce plynu nebo smlouvy o sdružených službách dodávky plynu, podíl plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu a tento podíl doložit zárukami původu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu uplatněnými k dodávce plynu do odběrného místa zákazníka za podmínek stanovených zákonem o podporovaných zdrojích energie“.
V. Návrh vyhlášky je ve všech směrech v souladu s výše uvedenými zákonnými ustanoveními.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie
Návrhem vyhlášky je do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie, konkrétně se jedná o transpozici (resp. dílčí retranspozici) těchto předpisů:
i. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1788 ze dne 13. června 2024 o společných pravidlech pro vnitřní trh s plynem z obnovitelných zdrojů, se zemním plynem a s vodíkem a o změně směrnice (EU) 2023/1791 a zrušení směrnice 2009/73/ES (přepracované znění)
ii. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 ze dne 5. června 2019, o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění)
iii. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2002 ze dne 11. prosince 2018, kterou se mění směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti
iv. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (přepracované znění)
v. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1791 ze dne 13. září 2023, o energetické účinnosti a o změně nařízení (EU) 2023/955 (přepracované znění)
vi. směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s právem Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
4. Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
I. Novelou energetického zákona došlo ke změně zmocnění pro vyhlášku o vyúčtování v § 98a odst. 2 písm. j) ve smyslu rozšíření o stanovení rozsahu, náležitostí a termínů poskytování informace o vyúčtování dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Ačkoliv v oblasti elektroenergetiky a teplárenství byly transpoziční požadavky na informaci o vyúčtování promítnuty do vyhlášky už novelou č. 271/2022 Sb., v oblasti plynárenství doposud vyhláška nebyla zmocněna k obdobné úpravě. Po doplnění zmocnění zákonem č. 87/2025 Sb. reaguje návrh vyhlášky úpravou obsahu informace o vyúčtování dodávek plynu a souvisejících služeb v plynárenství a úpravou termínů jejího poskytování doplněním § 18a odst. 7, a to v souladu s transpozičními požadavky danými směrnicí 2024/1788 (Příloha I odst. 1 a 2).
II. Informace o tom, která instituce vykonává činnost jednotného kontaktního místa, je zařazena mezi minimální požadavky na vyúčtování v plynárenství směrnicí 2024/1788 (Příloha I odst. 1.2 písm. h)) a v elektroenergetice směrnicí 2019/944 (Příloha I odst. 1.2 písm. h)). Tyto transpoziční požadavky nebylo možno na úrovni vyhlášky provést, neboť chyběla zákonná úprava činnosti jednotných kontaktních míst. Novelou energetického zákona byl tento nedostatek zhojen ustanovením § 17 odst. 7 písm. z), které určuje Úřad jakožto jednotné kontaktní místo poskytující zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Návrh vyhlášky je tedy již schopen reagovat na transpoziční požadavky doplněním povinné náležitosti dokladu o vyúčtování. Návrhem je též doplněna tato náležitost mezi povinné náležitosti informace o vyúčtování v elektroenergetice, jak vyžaduje směrnice 2019/944.
III. Další aspekt návrhu vyhlášky je projevem změny zákonného přístupu k uvádění podílů jednotlivých zdrojů energie na dokladu o vyúčtování elektřiny a plynu. Doposud tato náležitost v oblasti dodávek plynu zcela chyběla, u dodávky elektřiny bylo na dokladu o vyúčtování nutno uvést podíly jednotlivých zdrojů na celkové směsi paliv obchodníka s elektřinou. Informačním podkladem pro tuto náležitost byl zbytkový energetický mix, který je každoročně aktualizován operátorem trhu. Jednotlivé podíly bylo možno navýšit o uplatněné záruky původu, ovšem tyto nebyly nijak konkrétně navázány na dodávku elektřiny do odběrného místa zákazníka.
V reakci na směrnici 2024/1788 byla novelou zák. č. 87/2025 Sb. přijata úprava povinnosti obchodníka s plynem uvádět na dokladu o vyúčtování podíl plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu, s tím, že tento podíl je vždy nutno doložit zárukami původu uplatněnými k dodávce plynu do odběrného místa zákazníka (§ 61 odst. 2 písm. s) energetického zákona). V souvislosti s touto novou povinností bylo přistoupeno též k reformulaci obdobné povinnosti obchodníka s elektřinou v § 30 odst. 2 písm. p) energetického zákona, a to přímým navázáním na dodávku elektřiny do odběrného místa zákazníka s možností promítnutí záruk původu uplatněných vůči dodávce do odběrného místa, ovšem oproti plynu s tím rozdílem, že podíly zdrojů se stále uvádějí v souladu se zbytkovým energetickým mixem. Doklad o vyúčtování dodávky elektřiny nebo plynu tak má nově obsahovat informaci o původu elektřiny nebo plynu na úrovni konkrétního zákazníka (tj. v návaznosti na množství elektřiny nebo plynu dodané do odběrného místa zákazníka).
Návrh vyhlášky reflektuje zákonné změny a reviduje (resp. doplňuje) předmětná ustanovení tak, aby byla v souladu se zákonným pravidlem.
III. Směrnice 2024/1788 stanovuje v Příloze I odst. 5 písm. b) jako náležitost vyúčtování též uvedení informací o dopadech na životní prostředí, a to minimálně údajů o emisích oxidu uhličitého, které vznikly ze zemního plynu nebo vodíku dodaných dodavatelem za poslední rok. V případě záruk původu uplatněných na dodávku plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu bude tato povinnost splněna samotným prokázáním uplatnění záruk původu, neboť tyto v sobě obsahují též potvrzení o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů (§ 45b zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění novely č. 87/2025 Sb.). V ostatních případech bude postačovat odkaz na veřejně dostupné zdroje informací o dopadech zemního plynu a vodíku na životní prostředí.
IV. Návrh vyhlášky je ve všech oblastech provedením zákonného zmocnění a výše uvedených zákonných ustanovení v nezbytném rozsahu.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nepředpokládá žádné dodatečné nároky na státní rozpočet ani rozpočet Energetického regulačního úřadu, stejně tak v důsledku úpravy vyhlášky nevznikne potřeba navýšení počtu pracovníků. V důsledku navrhované právní úpravy se rovněž nepředpokládá jakýkoli dopad do ostatních veřejných rozpočtů.
Návrh vyhlášky představuje možný finanční dopad pro soukromé subjekty (Úřad z úřední činnosti nezná množství funkcionalit současných systémů IT dotčených účastníků trhu), na které se změna vyhlášky vztahuje, tj. dodavatele energií. Nové náležitosti dokladu o vyúčtování a zavedení informace o vyúčtování dodávky plynu a související služby v plynárenství, byť není vyloučeno jejich poskytování způsobem umožňujícím dálkový přístup nebo jiným elektronickým způsobem, ve srovnání se současnou praxí znamenají nové požadavky na dotčené subjekty, včetně souvisejících finančních nákladů. Je tak pravděpodobné, že navržené změny vygenerují nutnost úpravy interních IT systémů dotčených účastníků trhu s energiemi.
V této souvislosti je však nutné zdůraznit, že se v případě vyhlášky o vyúčtování jedná o návrh implementačního předpisu, kde není dána možnost diskrece požadavků práva EU. Protože je členský stát EU povinen respektovat lhůty pro transpozici směrnic (v případě směrnice 2024/1788 do 5. srpna 2026, v případě ostatních směrnic lhůta již uběhla), nemá Úřad možnost požadovaná pravidla v návrhu vyhlášky nezohlednit, byť znamenají související finanční dopady. Energetický regulační úřad tak nemůže tyto náklady ovlivnit ani vyčíslit.
Návrh znění vyhlášky je současně koncipován ve snaze minimalizovat finanční zátěž na straně dotčených držitelů licence na podnikání v energetických odvětvích, včetně konečných zákazníků.
6. Zhodnocení, zda není návrhem vyhlášky zakládána veřejná podpora
Návrhem vyhlášky není zakládána veřejná podpora.
7. Zhodnocení dopadů na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Práva a povinnosti účastníků trhu s elektřinou jsou zakotveny na úrovni zákona. Návrh vyhlášky působí pozitivně na právní jistotu adresátů práva, neboť specifikuje náležitosti a rozsah poskytování dokladu o vyúčtování a informací o vyúčtování.
8. Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotní postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Návrh vyhlášky nevyvolává žádné sociální dopady, dopady na ochranu práv dětí ani dopady na životní prostředí. Zvolené řešení rovněž nemá vliv na postavení specifických skupin obyvatel včetně osob sociálně slabých, osob se zdravotním postižením a národnostních menšin.
9. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navržená právní úprava nemá dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů.
10. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navržená právní úprava nemá nepříznivý dopad v porovnání se současným stavem ochrany soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, v platném znění (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) a zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění zákona č. 448/2024 Sb.
11. Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava nevytváří prostor pro korupční rizika.
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik tak, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik). Při zpracování návrhu nové vyhlášky zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při aplikaci této vyhlášky.
Předkladatel si dovoluje konstatovat, že smyslem navrhované právní úpravy je kromě jiného omezit korupční rizika tím, že budou upřesněny povinnosti a postupy, které stanoví energetický zákon. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání dotčených subjektů, ani orgánu provádějícího kontrolu dodržování příslušných ustanovení energetického zákona (návrhem vyhlášky nedochází k zásahu do kompetencí Energetického regulačního úřadu).
12. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navržená právní úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
13. Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Navržená právní úprava nemá dopady na rodiny.
14. Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navržená právní úprava nemá žádné územní dopady. Návrh se nedotýká samostatné ani přenesené působnosti územně samosprávných celků.
15. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Navrhovaná právní úprava nesouvisí s digitální agendou. Návrh neupravuje poskytování konkrétní služby pro veřejnost ani nepředpokládá budování digitálních služeb, nedotýká se informačních systémů veřejné správy. Posouzení technologické neutrality a uživatelské přívětivosti předloženého návrhu není relevantní.
B. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I:
K bodům 1 a 2 (§ 1)
Úpravy v § 1 jsou projevem rozšíření zmocnění pro vyhlášku o stanovení rozsahu a náležitostí informace o vyúčtování plynu a souvisejících služeb v plynárenství. Dále došlo k doplnění poznámky pod čarou č. 1 o směrnici 2024/1788 jakožto směrnici transponovanou vyhláškou o vyúčtování.
K bodům 3, 6 a 10 (§ 6 odst. 4 písm. a), § 7 odst. 4 písm. a), § 9 odst. 5)
V návaznosti na zákonnou změnu pojetí prokazování původu zdrojů a uplatňování záruk původu vůči konkrétnímu odběrnému místu zákazníka v § 30 odst. 2 písm. p) energetického zákona je přistoupeno k přeformulování předmětného ustanovení tak, aby byl v souladu se zákonným pravidlem. Dodavatel tedy nově na dokladu o vyúčtování prokazuje energetický mix na úrovni konkrétního odběrného místa, a to primárně s ohledem na zbytkový energetický mix, v případě uplatněných záruk původu s úpravou podílů o tyto hodnoty.
K bodům 4, 7 a 9 (§ 6 odst. 4 písm. j), § 7 odst. 4 písm. j), § 8 odst. 4 písm. d))
Ustanovení je projevem nové funkce Energetického regulačního úřadu jako jednotného kontaktního místa (§ 17 odst. 7 písm. z) energetického zákona), a to v souladu s transpozičními požadavky směrnice 2019/944, podle které je uvedení této skutečnosti povinnou minimální náležitostí vyúčtování.
K bodům 5, 8 a 11 (§ 6 odst. 5, § 7 odst. 5, § 9 odst. 6)
Návrh vyhlášky upravuje pravidlo projevu uplatněných záruk původu na dokladu o vyúčtování tak, aby odpovídalo novelizovanému znění energetického zákona.
K bodům 12 a 13 (§ 10 odst. 4 písm. h) až j), § 11 odst. 4 písm. h) až j))
Doklad o vyúčtování v plynárenství je doplněn o novou náležitost uvedenou v písmenu h), která je projevem nové funkce Energetického regulačního úřadu jako jednotného kontaktního místa (§ 17 odst. 7 písm. z) energetického zákona), a to v souladu s transpozičními požadavky směrnice 2024/1788, podle které je uvedení této skutečnosti povinnou minimální náležitostí vyúčtování.
Nové písmeno i) zavádí jako povinnou náležitost dokladu o vyúčtování uvedení informace o podílu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu. Novela energetického zákona zavedla v § 61 odst. 2 písm. s) povinnost obchodníka s plynem uvádět na vyúčtování dodávek plynu podíl plynu z obnovitelných zdrojů a podíl nízkouhlíkového plynu. Tyto podíly musí být podloženy zárukami původu uplatněnými k dodávce plynu do odběrného místa. Dochází též k doplnění poznámky pod čarou č. 5, která odkazuje na předmětné ustanovení energetického zákona.
Další povinnou náležitostí dokladu o vyúčtování v plynárenství je uvedení informací o dopadech zemního plynu a vodíku na životní prostředí včetně údajů o emisích oxidu uhličitého dodaných dodavatelem za předchozí rok. Informace musí být alespoň ve formě odkazu na veřejně dostupný zdroj, v případě uplatněných záruk původu při dodávce plynu z obnovitelných zdrojů nebo nízkouhlíkového plynu bude tato povinnost splněna uplatněním záruk původu, neboť obsahují též informace o splnění kritérií udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů.
K bodu 14 (§ 12 odst. 4 písm. d))
Doklad o vyúčtování v plynárenství je doplněn o novou náležitost uvedenou v písmenu h), která je projevem nové funkce Energetického regulačního úřadu jako jednotného kontaktního místa (§ 17 odst. 7 písm. z) energetického zákona), a to v souladu s transpozičními požadavky směrnice 2024/1788, podle které je uvedení této skutečnosti povinnou minimální náležitostí vyúčtování.
K bodu 15 (§ 13 odst. 5)
Odstavec 5 zavádí jako povinnou náležitost dokladu o vyúčtování uvedení informace o podílu plynu z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkového plynu. Novela energetického zákona zavedla v § 61 odst. 2 písm. s) povinnost obchodníka s plynem uvádět na vyúčtování dodávek plynu podíl plynu z obnovitelných zdrojů a podíl nízkouhlíkového plynu. Tyto podíly musí být podloženy zárukami původu uplatněnými k dodávce plynu do odběrného místa.
K bodu 16 (§ 18a odst. 1)
Ustanovení § 18a odst. 1, které upravuje poskytování informace o vyúčtování dodávky elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, je doplněno o uvedení informace, že Úřad plní roli jednotného kontaktního místa, jako povinné náležitosti informace o vyúčtování, podle požadavku směrnice 2019/944 (Příloha č. 1 odst. 1.2 písm. h)).
K bodu 17 (§ 18a odst. 7)
Požadavky na rozsah poskytování informace o vyúčtování jsou vymezeny v Příloze I odst. 1.2 směrnice 2024/1788. V plynárenství je rozsah informace o vyúčtování vymezen poskytnutím údajů podle § 10 odst. 2 písm. a), d) a f), § 10 odst. 3 písm. a) a b) a § 10 odst. 4 písm. b) až e) a h) nebo podle § 11 odst. 2 písm. a), d) a f), § 11 odst. 3 písm. a) a b) a § 11 odst. 4 písm. b) až e) a h) vyhlášky o vyúčtování.
Promítnutí požadavků do vyhlášky o vyúčtování je podrobně uvedeno v následující tabulce:
Minimální obsahové požadavky na informaci o vyúčtování – Příloha I směrnice 2024/1788
Odkaz na ustanovení vyhlášky č. 207/2021 Sb., o vyúčtování dodávek a souvisejících služeb v energetických odvětvích, ve znění pozdějších předpisů
1.2 a) spotřeba zemního plynu a vodíku za zúčtovací období
§ 10 odst. 2 písm. d): „celkové množství plynu dodaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období“
§ 11 odst. 2 písm. d): „celkové množství plynu dodaného do odběrného místa nebo do odběrných míst zákazníka za zúčtovací období v energetických jednotkách“
1.2 b) název a kontaktní údaje dodavatele
§ 10 odst. 2 písm. a): „identifikační údaje obchodníka s plynem nebo výrobce plynu“
§ 11 odst. 2 písm. a): „identifikační údaje obchodníka s plynem nebo výrobce plynu“
(§ 435 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník: „Každý podnikatel musí uvádět na obchodních listinách a v rámci informací zpřístupňovaných veřejnosti prostřednictvím dálkového přístupu své jméno a sídlo. Podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku uvede na obchodní listině též údaj o tomto zápisu včetně oddílu a vložky; podnikatel zapsaný v jiném veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do tohoto rejstříku; podnikatel nezapsaný ve veřejném rejstříku uvede údaj o svém zápisu do jiné evidence. Byl-li podnikateli přidělen identifikující údaj, uvede i ten.“)
1.2 b) linka podpory pro spotřebitele
§ 10 odst. 2 písm. f): „kontakt na zákaznickou telefonní linku obchodníka s plynem nebo kontakt na výrobce plnu a kontakt na poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav“
§ 11 odst. 2 písm. f): „kontakt na zákaznickou telefonní linku obchodníka s plynem nebo kontakt na výrobce plynu a kontakt na poruchovou telefonní linku provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatelů distribučních soustav, pokud je ČÁST A poskytována zákazníkovi za více odběrných míst, která jsou připojena k distribučním soustavám více provozovatelů distribučních soustav“
1.2 c) název sazby
§ 10 odst. 3 písm. b): „označení produktu obchodníka s plynem, je-li sjednán“
§ 11 odst. 3 písm. b): „označení produktu obchodníka s plynem, je-li sjednán“
1.2 d) datum ukončení smlouvy
§ 10 odst. 4 písm. c): „datu ukončení závazku ze smlouvy a o datu, kdy dochází ke změně produktu nebo ceny, je-li taková změna produktu nebo ceny sjednána“
§ 11 odst. 4 písm. c): „datu ukončení závazku ze smlouvy a o datu, kdy dochází ke změně produktu nebo ceny, je-li taková změna produktu nebo ceny sjednána“
1.2 e) informace o možnosti změny dodavatele a výhodách z toho plynoucích
§ 10 odst. 4 písm. d): „možnosti změny obchodníka s plynem nebo výrobce plynu“
§ 11 odst. 4 písm. d): „možnosti změny obchodníka s plynem nebo výrobce plynu“
1.2 f) kód konečného zákazníka pro změnu dodavatele nebo jedinečný identifikační kód jeho odběrného místa
§ 10 odst. 3 písm. a): „adresu a alfanumerický kód (EIC kód) odběrného místa nebo jednotlivých odběrných míst“
§ 11 odst. 3 písm. a): „adresu a alfanumerický kód (EIC kód) odběrného místa nebo jednotlivých odběrných míst“
1.2 g) informace o právech konečného zákazníka ve vztahu k mimosoudnímu řešení sporů, včetně kontaktních údajů příslušného subjektu podle článku 25
§ 10 odst. 4 písm. b): „právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a obchodníkem s plynem nebo výrobcem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu a související služby v plynárenství nebo jejich vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů“
§ 11 odst. 4 písm. b): „právech zákazníka, vznikne-li mezi zákazníkem a obchodníkem s plynem nebo výrobcem plynu spor ve věci týkající se dodávky plynu nebo jejího vyúčtování, a způsobech řešení takových sporů“
1.2 h) jednotné kontaktní místo podle článku 24
§ 10 odst. 3 písm. l) (ve znění návrhu vyhlášky): „informaci o tom, že Energetický regulační úřad vykonává činnost jednotného kontaktního místa.“
§ 11 odst. 3 písm. k) (ve znění návrhu vyhlášky): „informaci o tom, že Energetický regulační úřad vykonává činnost jednotného kontaktního místa.“
1.2 i) pouze v případě zemního plynu adresa internetové stránky nebo jiný odkaz na místo, kde lze najít srovnávací nástroje uvedené v článku 14
§ 10 odst. 4 písm. e): „adrese internetové stránky nebo jiném odkazu na místo, kde lze najít srovnávací nástroje pro srovnání nabídek obchodníků s plynem provozované nebo zajišťované Energetickým regulačním úřadem, pokud Energetický regulační úřad takový srovnávací nástroj provozuje nebo jeho provoz zajišťuje“
§ 11 odst. 4 písm. e): „adrese internetové stránky nebo jiném odkazu na místo, kde lze najít srovnávací nástroje pro srovnání nabídek obchodníků s plynem provozované nebo zajišťované Energetickým regulačním úřadem, pokud Energetický regulační úřad takový srovnávací nástroj provozuje nebo jeho provoz zajišťuje“
V dalších aspektech je úprava obdobná jako u informace o vyúčtování elektřiny a souvisejících služeb v elektroenergetice, tj. informace o vyúčtování se poskytuje bezplatně a poskytuje se za období od posledního dne zúčtovacího období vyúčtování.
Návrh stanovuje měsíční poskytování informace o vyúčtování v případě měřícího zařízení s dálkovým přenosem údajů, tedy na základě údajů zaznamenaných měřicím zařízením předaných provozovatelem distribuční soustavy. V případě, že v odběrném místě zákazníka není instalováno měřicí zařízení s dálkovým přenosem údajů, je stanoven termín poskytování informace o vyúčtování jednou za šest měsíců, v případě samoodečtu či elektronického poskytování informace o vyúčtování jednou za tři měsíce. Úřad tedy obdobně jako u informace o vyúčtování v elektroenergetice zakotvil možnost jejího poskytnutí na základě samoodečtu zákazníka, jak je umožněno podle Přílohy I bodu 2. písm. c) směrnice 2024/1788.
Termín poskytnutí informace o vyúčtování je v případě, že není instalováno měřící zařízení s dálkovým přenosem údajů, stanoven časovým úsekem 15 dnů ode dne předání údajů provozovatelem distribuční soustavy. Pro případ, kdy je instalováno měřící zařízení s dálkovým přenosem údajů, nepřikročil Úřad k výslovně stanovenému termínu poskytnutí informace o vyúčtování (obdobně jako u informace o vyúčtování v elektroenergetice), neboť je dostatečným samotné určení četnosti poskytování informace o vyúčtování v podobě kalendářního měsíce.
K čl. II – Účinnost:
Datum nabytí účinnosti respektuje § 9 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
Datum účinnosti 1. ledna 2026 je zvoleno v přímé návaznosti na účinnost výše zmíněných ustanovení energetického zákona zavedených novelou č. 87/2025 Sb..
27