Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDK9DFTG2 najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Ministerstvo dopravy předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, (dále též „návrh zákona“).
Jde o monotematický návrh zákona, jehož jediným cílem je transponovat do právního řádu České republiky směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2661 ze dne 22. listopadu 2023, kterou se mění směrnice 2010/40/EU o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy (dále jen „novela směrnice o ITS“). Plné transpozice této směrnice pak bude dosaženo vydáním prováděcí právní úpravy Ministerstvem dopravy, s čímž návrh zákona rovněž počítá.
Za účelem transpozice novely směrnice o ITS se navrhují změny 6 zákonů v oblasti dopravy.
Návrh zákona stanoví základní pravidla směřující ke splnění povinnosti České republiky zajistit, aby 27 kategorií dat vztahujících se k poskytování vybraných služeb inteligentních dopravních systémů bylo dostupných a prostřednictvím vnitrostátních přístupových míst rovněž přístupných. Zatímco dle novely směrnice o ITS se rozumí dostupností dat jejich existence v digitálním strojově čitelném formátu, přístupností je možnost v tomto formátu dotčená data obdržet, a to prostřednictvím digitálního rozhraní zřízeného členským státem.
U drtivé většiny dat, jejichž dostupnost a přístupnost má být zajištěna, k tomu dojde prostřednictvím již existujícího celostátního dopravního informačního systému.
Návrhem zákona se rozšiřuje soubor údajů, které budou vedeny v celostátním dopravním informačním systému, a to právě dle požadavků novely směrnice o ITS. Vedle dosavadních údajů o situaci v provozu na pozemních komunikacích v něm budou nově vedeny i údaje o obecné, místní a přechodné úpravě provozu na pozemních komunikacích a dále údaje o parkovištích a jejich dostupnosti. Navrhuje se též v zákoně o silničním provozu uvést, že správcem celostátního dopravního informačního systému je Ředitelství silnic a dálnic s. p., což odpovídá již stávajícímu faktickému stavu. Precizuje se dále výčet subjektů povinných k poskytování údajů, jež mají být vedeny v celostátním dopravním informačním systému, a to zejména vztažením předmětné povinnosti i na vlastníky pozemních komunikací v případech, kdy výkon správy pozemních komunikací není zajišťován prostřednictvím správců. Současně se navrhuje vypustit z právní úpravy pravidla týkající se sběru údajů povinnými subjekty s ohledem na jejich nadbytečnost. Jednotlivé údaje vedené v celostátním dopravním informačním systému vymezí specificky, detailně a konkrétně vyhláška, jejíž vydání Ministerstvem dopravy návrh zákona předpokládá. Tato vyhláška rovněž stanoví rozsah a způsob poskytování jednotlivých údajů určenými subjekty Ředitelství silnic a dálnic s. p. a způsob jejich zveřejňování tímto státním podnikem.
Podle novely směrnice o ITS má Česká republika zajistit kromě výše zmíněných dat také dostupnost a skrze vnitrostátní přístupová místa rovněž přístupnost dat vztahujících se k tzv. přístupovým uzlům pro všechny druhy pravidelné dopravy. Jde v podstatě o místa pro pravidelný nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní a letecké přepravy osob. Z tohoto důvodu se návrhem zákona ukládá povinnost poskytovat Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění zastávek linkové osobní dopravy, stanic, zastávek a nástupišť na dráze, přístavů a přístavišť využívaných pro přepravu cestujících podle jízdního řádu a letišť, na nichž je provozována pravidelná obchodní letecká doprava osob. Poskytovány mají být též údaje o přístupnosti těchto míst (zejména z hlediska osob s omezenou schopností pohybu a orientace) a přístupových cestách k nim. Adresáty povinnosti poskytovat uvedené údaje budou, v závislosti na druhu údajů, vlastníci nebo správci pozemních komunikací a provozovatelé dráhy, přístavů, přístavišť nebo letišť. Ministerstvo dopravy bude obdržené údaje zveřejňovat. I v případě těchto údajů stanoví podrobnosti vyhláška, jejíž vydání Ministerstvem dopravy návrh zákona předpokládá.
Návrh zákona stanoví v návaznosti na uložení výše popsaných povinností skutkové podstaty přestupků za jejich porušení ze strany vybraných subjektů a odpovídající správní tresty za spáchání těchto přestupků.
Návrh zákona dále v souladu s novelou směrnice o ITS stanoví, že posuzování souladu s požadavky stanovenými specifikacemi (tedy nařízeními Evropské komise) provádí právnická osoba zřízená nebo založená Ministerstvem dopravy, kterou k tomu Ministerstvo dopravy pověří. Předkladatel návrhu zákona počítá s tím, že touto osobou bude Centrum dopravního výzkumu, v. v. i. Jde o etablovanou veřejnou výzkumnou instituci, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo dopravy.
Návrh zákona též stanoví v souladu s novelou směrnice o ITS dílčí pravidla ochrany osobních údajů spjatá s povinností jejich anonymizace, případně pseudonymizace.
Návrh zákona počítá s tím, že dojde k rozvoji celostátního dopravního informačního systému, a to zejména z důvodu podstatného rozšíření okruhu údajů vedených v tomto systému. Jeho správcem je Ředitelství silnic a dálnic s. p. a náklady na provedení změn dotčeného informačního systému budou hrazeny ze Státního fondu dopravní infrastruktury. Investiční náklady nutné ke splnění požadavků plynoucích nejen z novely směrnice o ITS, ale i ze specifikací přijatých Evropskou komisí, dosahují dle odhadů Ředitelství silnic a dálnic s. p. cca 25 mil. Kč.
Ministerstvo dopravy bude mít dále povinnost podle návrhu zákona shromažďovat, zpracovávat a zveřejňovat údaje o místech pro pravidelný nástup a výstup cestujících v rámci silniční, drážní, vodní a letecké přepravy osob, o přístupnosti těchto míst a o přístupových cestách k nim. Tato agenda bude, alespoň v oblasti silniční a drážní dopravy, zabezpečena připravovaným Informačním systémem veřejné dopravy, který bude zajišťovat shromažďování, zpracovávání a zveřejňování otevřených dat o veřejné dopravě včetně elektronizace procesů v oblasti licencí k provozování veřejné linkové dopravy (tedy daleko nad rámec požadavků návrhu zákona). Celkové náklady na vybudování Informačního systému veřejné dopravy a jeho provoz v letech 2028-2033 jsou předpokládány ve výši 255 mil. Kč, přičemž financování dotčeného informačního systému bude průběžně probíhat ze státního rozpočtu (o pokrytí zvýšených výdajů se povedou další jednání při sestavování státního rozpočtu na příslušný rok).
Návrh zákona zakládá v oblasti inteligentních dopravních systémů správní agendu v rozsahu 1 systemizovaného služebního místa, kterou však Ministerstvo dopravy zabezpečí ze stávajících personálních zdrojů, a to i s využitím umělé inteligence.
Pokud jde o náklady na posuzování souladu s požadavky stanovenými ve specifikacích přijatých Evropskou komisí Centrem dopravního výzkumu, v. v. i, odhadují se ve výši cca 4 mil. Kč ročně. Tyto prostředky budou hrazeny ze schváleného rozpočtového limitu výdajů Ministerstva dopravy.
Negativní dopady navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí lze označit za minimální a spjaté toliko s uložením nové povinnosti vybraných vlastníků a správců pozemních komunikací, včetně vlastníků parkovišť, a vybraných provozovatelů dráhy, přístavů, přístavišť a letišť poskytovat Ředitelství silnic a dálnic s. p. nebo Ministerstvu dopravy návrhem zákona stanovené (a vyhláškou specifikované) údaje vztahující se k poskytování vybraných služeb inteligentních dopravních systémů. Navrhovaná právní úprava bude mít tak převážně pozitivní dopady na podnikatelské prostředí, jež jsou spjaty se zveřejňováním velkého množství aktuálních údajů, které bude možné využívat za účelem poskytování služeb inteligentních dopravních systémů (včetně vyhledávačů dopravních spojení) a jejich využívání.
Vyjma skutečnosti týkající se zpoždění při jeho přijetí je předkládaný návrh zákona plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie. Problematika služeb inteligentních dopravních systémů není předmětem regulace obsažené v mezinárodních smlouvách, jimiž je Česká republika vázána.
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady na zákaz diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
Navržená právní úprava nevyvolá žádné dopady ani na rodiny, integritu či stabilitu rodiny, rodinnou harmonii, rovnováhu mezi prací a rodinou ani na mezigenerační a širší příbuzenské vztahy.
Návrh zákona byl projednán v mezirezortním připomínkovém řízení, které probíhalo od 5. srpna 2025 do 2. září 2025. K návrhu zákona bylo uplatněno 45 připomínek, které byly označeny jako zásadní. Uplatnilo je Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Digitální a informační agentura, Odbor kompatibility Úřadu vlády, Hlavní město Praha, Karlovarský kraj, Liberecký kraj, Zlínský kraj, Středočeský kraj, Jihomoravský kraj, Olomoucký kraj, Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky. 42 zásadních připomínek bylo vypořádaných jejich akceptací nebo vysvětlením důvodů, pro které akceptovány nebyly. Návrh zákona je předkládán se 3 rozpory, a to se Zlínským krajem (2 rozpory) a Jihomoravským krajem (1 rozpor).
Zlínský kraj nesouhlasí s tvrzením předkladatele návrhu zákona, dle něhož návrhem zákona zaváděné přestupky budou mít finančně marginální dopad na dotčené správní orgány, případně žádá o doložení tohoto tvrzení. Předkladatel na tomto tvrzení setrvává a odkazuje na kapitolu O. obecné části důvodové zprávy, obsahující zhodnocení územních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na územní samosprávné celky, v níž jsou popsány důvody pro závěr stran marginálních dopadů nové přestupkové agendy na dotčené správní orgány.
Zlínský kraj dále nesouhlasí s povinností poskytovat údaje vztahující se k některým službám inteligentních dopravních systémů pouze na transevropskou dopravní síť a vybrané městské uzly, jak údajně stanoví navržená změna zákona o silničním provozu, přičemž dle jeho názoru takto úzce vymezený přístup povede k fragmentaci digitální vrstvy dopravní infrastruktury v rozporu s cíli novely směrnice o ITS. Předkladatel návrhu zákona k tomu uvádí, že omezení na vybrané městské uzly se týká pouze údajů o stanicích, zastávkách a nástupištích poskytovaných podle zákona o silniční dopravě a zákona o dráhách, nikoli údajů podle zákona o silničním provozu. Návrh změny zákona o silničním provozu povinnost poskytování údajů geograficky (na konkrétní kategorie pozemních komunikací či městské uzly) neomezuje. Tento přístup je již přitom zvolen ve stávajícím znění zákona o silničním provozu, ale i v prováděcí právní úpravě k němu. Lze předpokládat, že v nové vyhlášce určité geografické omezení bude obsaženo, nicméně tomu tak bude zejména u těch kategorií údajů, které se doposud Ředitelství silnic a dálnic s. p. neposkytovaly, konkrétně údajů o místní nebo přechodné úpravě provozu a údajů o parkovištích a jejich dostupnosti. Zde bude rozsah údajů z hlediska dotčených pozemních komunikací vycházet z požadavků novely směrnice o ITS. Důvodem je, aby nedošlo k neúměrnému rozšíření povinností a k prudkému nárůstu administrativní zátěže subjektů, které údaje poskytují. Návrh vyhlášky bude zvlášť projednáván v meziresortním připomínkovém řízení, a připomínková místa tak budou mít možnost se k němu vyjádřit. I Evropská unie přitom postupuje při zavádění funkčního řešení služeb inteligentních dopravních systémů systematicky a postupně. Návrh zákona je plně slučitelný s cíli novely směrnice o ITS.
Jihomoravský kraj nesouhlasí s povinností vlastníků a správců pozemních komunikací (a s tím související přestupkovou odpovědností) ohledně poskytování údajů o přístupnosti zastávek a o přístupových cestách k nim. Předkladatel návrhu zákona se domnívá, že vlastník nebo správce pozemní komunikace musí mít přehled o umístění dopravního značení, tj. i o umístění zastávek linkové osobní dopravy, na jím vlastněných či spravovaných pozemních komunikacích. Nemusí však disponovat všemi dalšími požadovanými údaji, zejména o přístupnosti zastávek, a proto byl návrh zákona doplněn o výslovné oprávnění vlastníka nebo správce pozemní komunikace vyžádat si tyto údaje od organizátora integrovaných dopravních systémů, který mu je bude povinen poskytnout. Předkladatel přitom nepopírá, že povinný subjekt bude nucen v některých případech fakticky zastávku navštívit a na místě ověřit její přístupnost. Jde o subjekty vykonávající pečovatelskou veřejnou správu, přičemž je obecným zájmem pomoci zajistit informace o reálné přístupnosti zastávek, aby i pohybově a smyslově znevýhodnění občané (včetně seniorů a rodičů s kočárky) mohli řádně využívat veřejnou dopravu. Je objektivně potřebné, aby veřejná správa tyto informace shromáždila.
2