Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDKVG689M najdete zde


                PŘÍLOHA K VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

Pro snazší orientaci ve změnách provedených v rámci vypořádání připomínkového řízení:

Obecně – upravená verze návrhu již neobsahuje řadu původně navržených změn. Změny v dosud existujících paragrafech jsou spíše dílčího rozsahu (zejména vypouštění zmínek o problematice KI). Nově navržené paragrafy věnované Krizovému plánu ČR a Posouzení rizik ČR jsou nově označeny jako § 14a a § 18a.

1) § 15 až 15c – Rozsah změn byl přehodnocen a výrazně zúžen. Nově již se počítá pouze s vypuštěním částí ustanovení odkazujících na přehled prvků krizové infrastruktury. Další původně navržené změny budou předmětem další diskuze v rámci příslušné pracovní skupiny. 
2) § 15 - Bude zachováno obecné pravidlo o náležitostech krizových plánů a vyjasněn vztah těchto zásad ke Krizovému plánu ČR (pro něj se nepoužijí).

3) Krizový plán České republiky (původně navržen jako § 15) je nově navrhován jako § 14a. I v jeho textu došlo k dílčím změnám.

4) § 17 věnovaný náležitostem plánu krizové připravenosti se nemění.

5) V původním znění § 18 je po dílčích úpravách zachován odstavec 1 (odstavec 2 vypouštěn s ohledem na problematiku KI).

6) Ustanovení o posouzení rizik ČR (navržené do § 18) je aktuálně obsahem § 18a. Také jeho obsah byl redukován.

7) Upraveno bylo i společné ustanovení v § 19.

8) Z novely budou vypuštěna i 2 z původních 3 přechodných ustanovení.


Vypořádání připomínek neuvedených v systému e-legislativa

Asociace krajů ČR
	Z/D
	Připomínky
	Vypořádání

	
	Obecná připomínka
​Zásadní připomínky AKČR k novelizaci NV č. 462/2000 Sb. byly obsaženy v přiloženém dokumentu.
	

	Z
	Obecně:
Předložené nařízení vlády má za cíl reflektovat změny v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zejména nově zavedený krizový plán ČR. V rámci stávající plánovací dokumentace pak má dojít k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky. Tento cíl se však daří v předloženém textu naplnit jen částečně, neboť není sjednocen pojmový aparát, některé pojmy jsou vyloženy pouze ve vztahu ke krizovému plánu ČR, ale použity i v jiných ustanoveních, některé pojmy nejsou vyloženy vůbec a předkladatel zjevně spoléhá na to, že jsou použity již ve stávajícím textu nařízení vlády. Tento předpoklad však není úplně správný a i z důvodu předpokládané (a fakticky již započaté) generační obměny u orgánů krizového řízení by bylo vhodné dát používaným pojmům jednoznačný obsah. 
V rámci novelizace předmětného nařízení vlády by proto bylo vhodné upravit i „stávající text“ nařízení či krizového zákona, alespoň v ustanoveních, která jsou dotčena navrhovanými změnami. Zároveň by bylo i s ohledem na komplexní novou úpravu obsahu krizových plánů alespoň v důvodové zprávě vyložit (a tím sjednotit výkladovou praxi) některé pojmy, které jsou v návrhu nařízení použity v návaznosti na text zákona, ale není definován jejich obsah. Zejména se jedná o pojmy hrozba, ohrožení, riziko, zajišťování. V praxi se používají bez větších problémů pojmy hrozba a riziko, byť se částečně lze setkat i s jejich zaměňováním. Nicméně pojem ohrožení je problematický, jak bude rozvedeno níže. Na vyjasnění těchto pojmů přitom není možné rezignovat už s odkazem na probíhající snahy o komplexní revizi krizové legislativy.

Nelze rovněž pominout, že se současně projednává Akční plán Strategie obnovy území po povodních v září 2024, kde je mimo jiné navrhováno zpracování krizových obnovovacích plánů, které by měly doplnit stávající krizové plány o specifickou část zaměřenou na střednědobou obnovu infrastruktury, veřejných služeb, sociálního zázemí a ekonomické stability území. Není vhodné, aby se dva dokumenty týkající se stejného tématu projednávaly separátně bez jakékoli návaznosti, neboť je nezbytné zajistit jejich návaznost. Žádáme tedy o projednání obou dokumentů ve vzájemných souvislostech.
	Akceptováno jinak a vysvětleno.
Struktura krizového plánu v §15 byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Problematika stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci činnosti pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.
Materiál “Akční plán obnovy území po povodních v září 2024” nebyl zpracován MV. GŘ HZS ČR s tímto materiálem zásadně nesouhlasilo prostřednictvím připomínkového řízení. Na základě připomínek nebudou obnovovací plány doplněny jako součást krizových plánů.


Neakceptováno:
Zpracovatel novely NV nebyl osloven zpracovatelem Akčního plánu a o zpracování krizových obnovovacích plánů s nikým nejedná a ani o nich neuvažuje do současné novely.

	Z
	K Čl. I bod 4, nové znění § 15, resp. § 15a: 
Dle odst. 1 písm. b) obou uvedených ustanovení základní část krizového plánu obsahuje „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,“. Tento text se objevuje již v současném znění nařízení vlády a krizového zákona, nicméně není zcela jasné, co bylo cílem normotvůrce ohledně jeho druhé části. Varianty výkladu jsou minimálně dvě: buď základní část krizového plánu obsahuje analýzy ohrožení (tedy několik analýz, každá na jiné ohrožení) nebo obsahuje přehled analýz ohrožení. Další možností je, že text není legislativně technicky korektní a postačila by změna spočívající v uvedení slova „analýzy“ do odpovídajícího tvaru („přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení“).
Tím však výkladový problém s tímto ustanovením nekončí, neboť nikde není definováno ani vyloženo, co se rozumí analýzou ohrožení. Pouze v důvodové zprávě se lze ve vztahu k analýze ohrožení ČR dočíst, že se jí rozumí část posouzení rizik České republiky v rámci, kterého jsou analyzovány hrozby, které mají závažný, zásadní dopad na území České republiky nebo části jejího území. Ve vztahu ke krizovým plánům ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností však v důvodové zprávě výklad chybí, přičemž subsidiární použití výkladu analýzy ohrožení pro území celé ČR není zřejmě zcela přiléhavé. Tento přístup je navíc zatížen použitím slov závažný, zásadní, které mají subjektivní charakter a umožňují opět různý výklad. 
Současně se nejeví jako logické, aby základní část krizového plánu obsahovala „část přílohové části“, jak vyplývá z výše citované pasáže důvodové zprávy.
Závěr: V kontextu doplnění „posouzení rizik pro území kraje“ jako povinné části krizového plánu kraje dle nově navrhovaného textu § 15c by bylo více než vhodné alespoň na úrovni důvodové zprávy vymezit, co má obsahovat analýza ohrožení a co posouzení rizik pro území kraje, případně zaměnit pojem „analýza ohrožení“ za obecně používaný pojem „analýza hrozeb“. Ze zavedení povinné části „posouzení rizik“ totiž plyne záměr normotvůrce, aby krizové plány obsahovaly jednak „analýzu ohrožení“, jednak „posouzení rizik“, aniž by byl vysvětlen vzájemný vztah a logická návaznost této části dokumentace.
	Akceptováno jinak a vysvětleno.

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Problematika stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci činnosti pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.

	Z
	K § 15 odst. 3 a § 15a odst. 3
Do odst. 3 v obou případech požadujeme doplnit nové písm.: f) zásady manipulace s krizovým plánem.
Není zřejmé, proč byly zásady manipulace z textu nařízení vlády vypuštěny. Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je podstatné, aby byly jasně stanoveny způsoby nakládání s krizovým plánem, povinnosti osob, které mají do plánu přístup, a to i s přihlédnutím k tomu, že krizové plány mohou být v některých svých částech kvalifikovány jako zvláštní skutečnosti. 
V praxi se lze setkat se situacemi, kdy jsou pracovníci odpovědní za výkon agendy krizového řízení dotazováni na obsah krizového plánu, případně přímo žádáni o jeho zpřístupnění či zapůjčení osobami, které nesplňují pravidlo „need-to-know“. Právo omezit poskytnutí informace dle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přitom situaci dostatečně neřeší, neboť je využitelné pouze v případě, kdy poskytnutí konkrétní informace významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení. 
Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod. 
	Akceptováno. 
Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Zásady manipulace s krizovým plánem bude tedy ponechána. 


Akceptováno.

	Z
	K § 15c – posouzení rizik pro území kraje
Jak již bylo uvedeno, je třeba tuto nově zaváděnou část dokumentace logicky provázat s ostatními částmi krizového plánu, zejména s analýzou ohrožení, a stanovit, co má tato část krizového plánu obsahovat (obdobně jako je tomu u posouzení rizik ČR).
	Akceptováno jinak a vysvětleno.

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Nařízení vlády tedy nezavádí novou část dokumentace. Problematika stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci činnosti pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.

	Z
	K § 18 – posouzení rizik ČR
K odst. 1 a 3
Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik … se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik. 
Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit – např. v některém z odstavci termín „posouzení“ vůbec nepoužívat a nahradit jiným textem.
K odst. 1 a 5
Není zcela zřejmé, jaký je záměr normotvůrce při zavedení pojmu „ošetření rizik“. Má se jednat o preventivní opatření? Budou tato opatření vymahatelná? Kdo za jejich realizaci bude odpovídat? Zejména v kontextu oddělení plánování a odpovědnosti na úrovni krajů jde o zásadní otázky. 
	
Akceptováno.
Posouzení rizik České republiky doznalo na základě připomínek úprav, které byly provedeny tak aby u jednotlivých částí posouzení rizik jasně vyplývalo, co je jeho účelem.  Posouzení rizik je označení materiálu jako celku, přičemž tento název vychází z překladu směrnice CER. Tento materiál obsahuje několik částí - věnující se identifikaci rizik, analýze rizik a hodnocení rizik. Blíže jsou jednotlivé části popsány v důvodové zprávě. Používané pojmy jsou v souladu s normou ISO 31000 (která však nemůže být uvedena přímo v textu nařízení vlády). 

Správa státních hmotných rezerv

	Z 1
	str. 1
§ 15, odst. 3
	(3) Přílohová část krizového plánu České republiky obsahuje
a) výpisy z plánů nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracované podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy v návaznosti na posouzení rizik České republiky,
b) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
	(3) Přílohová část krizového plánu České republiky obsahuje
a) plány nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracované podle zvláštního právního předpisu1) v návaznosti na posouzení rizik České republiky,
b) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštního právního předpisu1),
	Pojem „výpis z plánu nezbytných dodávek“ není definován žádným právním předpisem. V praxi hrozí nejednoznačný výklad tohoto pojmu. Doporučujme řešit tuto problematiku podobně, jak ji řeší NV č. 139/2017 Sb., o plánování obrany státu v případě Ústředního plánu obrany státu (§ 3, odst. 1, písm. d).
V odvolávce na právní předpis, podle kterého se plány nezbytných dodávek a regulační opatření zpracovávají požadujeme uvést jednoznačný odkaz.
	Neakceptováno
Zastáváme názor, že by odkaz měl být ponechán v původně navrhovaném znění (v souladu s čl. 45 odst. 4 LPV).


	Z 2
	str. 2
§ 15a odst. 3
	Obecně.
Z přílohové části krizových plánů ÚSÚ, KÚ, ORP vypadla část „rozpracování typových plánů na postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení,“
	Obecně
Doplnit ustanovení, které explicitně stanoví vazbu mezi typovými plány a krizovými plány ÚSÚ, KÚ a ORP.
Doplnit ustanovení, které zařazuje typové plány jako součást krizových plánů ministerstev, jiných ÚSÚ, ČNB, KÚ a ORP.
	Citované ustanovení stávajícího NV jako jediné stanovuje vazbu mezi typovými plány a krizovými plány.
Určitým pokusem nahradit původní ustanovení je nově zavedené ustanovení § 15a, odst. 2, písm. f), které však definuje vazbu krizových plánů pouze na analýzu ohrožení.
Za této situace se typové plány dostávají do izolované polohy bez explicitně stanovené vazby na krizové plány a prakticky se v systému krizového plánování stávají – i když jako součást Krizového plánu ČR nevyužitými.
V této souvislosti je potřebné připomenout i skutečnost, že i když krizový zákon (§ 9, odst. 2, písm. i) ukládá ministerstvům a jiným ÚSÚ zpracovat typové plány, podle návrhu novely NV 462/2000 Sb., již tyto přestávají být součástí jejich krizových plánů (viz návrh § 15b) čímž se typové plány dostávají do zcela marginální polohy v systému krizového plánování ČR.
	Akceptováno. 
Struktura KP v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.


	Z 3
	str. 2
§ 15a, odst. 3
	(3) Přílohová část krizového plánu obsahuje
a) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
b) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
	(3) Přílohová část krizového plánu obsahuje
a) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zvláštního právního předpisu[1])
b) způsob plnění regulačních opatření podle zvláštního právního předpisu1)
	Jednoznačný odkaz na právní předpis, podle kterého jsou plány nezbytných dodávek a regulační opatření zpracovány.
	Neakceptováno
Zastáváme názor, že by odkaz měl být ponechán v původně navrhovaném znění (v souladu s čl. 45 odst. 4 LPV).


	Z 4
	str. 3
§ 15b
	Přílohová část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy.
	Přílohová část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zvláštního právního předpisu1).
	Jednoznačný odkaz na právní předpis, podle kterého jsou plány hospodářské mobilizace zpracovány.
	Neakceptováno
Zastáváme názor, že by odkaz měl být ponechán v původně navrhovaném znění (v souladu s čl. 45 odst. 4 LPV).


	Z 5
	str. 1
§ 15; odst. 2; písm. b)
	Základní část krizového plánu České republiky obsahuje přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení.
	Základní část krizového plánu České republiky obsahuje posouzení rizik České republiky.
	Krizový plán České republiky jako vrcholný krizový plán by měl být přímo provázán s posouzením rizik České republiky, tzn. že u tohoto typu plánu uvádět zvláštní přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení se jeví za nadbytečné a duplicitní, zejména pokud má být dle § 15, odst. 3, písm. e) posouzení rizik součástí přílohy Krizového plánu České republiky.
	Vysvětleno: na základě připomínek byla základní část KP ČR upravena a bude obsahovat výpis z Posouzení rizik ČR. 

	Z 6
	str. 2
§ 15; odst. 2; písm. f)
	Základní část krizového plánu České republiky obsahuje typové plány pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení.
	Základní část krizového plánu České republiky obsahuje typové plány pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v posouzení rizik České republiky.
	Viz předešlá připomínka č. 5. Dále veškeré identifikované typové krizové situace/typové plány pro řešení krizových situací na území České republiky budou součástí dokumentu posouzení rizik České republiky.
	Vysvětleno: 
Typové plány pro řešení krizových situací budou součástí základní části KP ČR, ale ne součástí posouzení rizik ČR. Posouzení rizik slouží k vyhodnocení toho, pro která rizika se budou TP zpracovávat.  

	Z 7
	str. 3
§ 15c
	Přílohová část krizového plánu kraje obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též posouzení rizik pro území kraje.
	Přílohová část krizového plánu kraje obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též posouzení rizik České republiky.
	Posouzení rizik České republiky by mělo být součástí Krizového plánu kraje, respektive Krizový plán kraje by měl rozpracovávat posouzení rizik České republiky ve svém přehledu možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení.
Dokument/termín „posouzení rizik pro území kraje“ neexistuje.
	Neakceptováno. 
Struktura a náležitosti původních krizových plánů jsou navráceny do původního znění v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst a ve vazbě na přípravu komplexní novely krizové legislativy.

	Z 8
	str. 4
§ 18 odst. 3
	Analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik, včetně určení jejich zdrojů, možného vývoje, následků a pravděpodobnosti výskytu, a to prostřednictvím strukturovaných scénářů ohrožení.
	Analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných hrozeb, včetně určení jejich zdrojů, možného vývoje, následků a pravděpodobnosti výskytu, a to včetně strukturovaných scénářů ohrožení.
	Již v pracovním připomínkovém řízení k připravovanému dokumentu „Posouzení rizik České republiky“ jsme upozorňovali na terminologickou nejednotnost a nesprávnost slova „riziko“ ve vztahu k materiálům materiálům: „Cross border and emerging risks in europe“ a „National risk assessment 2023“ z nichž dokument „Posouzení rizik České republiky“ vychází. Respektive vnímání tohoto pojmu je rozdílné oproti národnímu definičnímu přístupu, kdy EU pojímaný termín „risk“ ve smyslu prováděných analýz v zahraničních materiálech se spíše vztahuje k národnímu pojmu „hrozba“. V dokumentu „Posouzení rizik České republiky“ je třeba terminologicky stanovit, jak je třeba vnímat pojem „hrozba“ a „riziko“, např. v návaznosti na jejich správné definiční vymezení v dokumentu: „Analýza hrozeb pro Českou republiku“ z roku 2016.
Tedy znění § 18, odst. 3 je z věcného i odborného hlediska nelogické a nesprávné. Riziko plyne z hrozby, a tedy Analýza rizik posuzuje již identifikovaná nebezpečí/ hrozby a stanovuje prostřednictvím různých kritérií a přístupů jejich „míru rizika“.
Dále posouzení možného vývoje, následků a pravděpodobnosti výskytu „hrozeb“ pouze prostřednictvím strukturovaných scénářů ohrožení není opět optimálním přístupem, jelikož se jedná pouze o kvalitativní posouzení hrozeb. Identifikace konkrétních typů hrozeb by měla být posuzována také kvantitativními metodami ke stanovení míry jejich rizika.
Z výše uvedených důvodů požadujeme celkovou terminologickou revizi celé části: Posouzení rizik České republiky.
	Vysvětleno. 
V souladu s normou a směrnicí bude v NV používán pojem riziko.


Pokračování vypořádání připomínek SSHR

Za Správu státních hmotných rezerv se jedná o následující okruh problémů:
1. Nadále trváme na naší připomínce respektovat v systému bezpečnosti a krizového plánování, a tím i v textu novely NV č. 462/2000 Sb., pojmovou odlišnost termín „riziko“ a „hrozba“. Bližší zdůvodnění naleznete v poslední uplatněné připomínce SSHR v tabulce vypořádání připomínek. Respektive je zásadní, aby analýza rizik posuzovala identifikovaná nebezpečí/ hrozby a stanovila prostřednictvím různých kritérií a přístupů jejich „míru rizika“.

V návaznosti na online vypořádání byl upraven návrh (§ 18a) i důvodová zpráva).
Děkujeme za spolupráci.
1. Domníváme se, že Krizový plán ČR by ve své struktuře měl obsahovat i dokument řešící zabezpečení krizových situací potřebnými věcnými zdroji. Původně byly do jeho struktury zařazeny výpisy z plánů nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracované podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy. Tato část však byla bez náhrady vypuštěna.
Jsme si vědomi, že souhrnné plány nezbytných dodávek jsou v listinné formě neúměrně rozsáhlými dokumenty. Proto navrhujeme obdobné řešení, které bylo přijato v nařízení vlády č. 139/2017 Sb. o plánování obrany státu, kde do struktury Ústředního plánu obrany ČR byl zařazen dokument Plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona č. 241/2000 Sb. V důvodové zprávě k výše uvedenému NV č. 137/2017 Sb. bylo uvedeno, že tento dokument není zpracováván v listinné podobě, ale jsou využívána data z Informačního systému Argis resp. IS KISKAN , obsahující údaje o plánovaných nezbytných dodávkách a jejich dodavatelích za celé území ČR a souhrnné informace o státních hmotných rezervách.

V návaznosti na online vypořádání byl upraven návrh (§ 14a odst. 3) i důvodová zpráva). Následně byl upraven i text § 14a odst. 3.
1. Doporučujeme řešit rozpor mezi intervalem aktualizace krizových plánů, který NV č. 462/2000 Sb. stanovuje na 4 roky a intervalem aktualizace Plánů nezbytných dodávek (dále „PND“), které tvoří přílohovou část krizových plánů u všech zpracovatelů. Základním ukazatelem PND je totiž potřeba finančních prostředků státního rozpočtu na pořízení a udržování věcných zdrojů potřebných k řešení krizových situací. Střednědobý výhled státního rozpočtu je obvykle stanovován na dobu 2 let, což je i interval stanovený prováděcím předpisem pro aktualizaci PND. Nicméně aktualizace PND jako taková by měla rovněž prakticky vycházet z celkové aktualizace krizových plánů (z plánovaných krizových opatření, aktuálních potřeb a změn v bezpečnostním prostředí). 

Připomínkové místo na online vypořádání fakticky změnilo připomínku na doporučující.

2