Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDKVG689M najdete zde


                Vypořádání připomínek
k návrhu nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů

V Praze dne 21. ledna 2026

Dokument obsahuje zásadní připomínky, ale žádná z nich není předmětem rozporu.
Zásadní připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo obrany
	1.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. b)

V § 15a odst. 2 se za písmeno a) vkládá nové písmeno b), které zní:
„b) vymezení rolí a odpovědností jednotlivých organizačních útvarů ministerstva při řízení krizových situací,“.
Dosavadní písmena b) až f) se označují jako písmena c) až g).
	Změněno na doporučující

Neakceptováno.
Toto je obsahem bodu a) charakteristika organizace krizového řízení.
Současně došlo i k úpravě rozsahu novely.

	
	1.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. d)

V § 15a odst. 2 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) scénáře vývoje možných krizových situací s určením jejich pravděpodobného průběhu a předpokládaných dopadů,“.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena e) až h).
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví. Otázka stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci stávající pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy. Scénáře vývoje jsou součástí posouzení rizik České republiky, které je blíže definováno v připravovaném nařízení vlády č. 462/2000.

	
	1.3. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. g)

V § 15a odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
„g) zásady spolupráce a komunikace s veřejností, hromadnými sdělovacími prostředky, a právnickými a fyzickými osobami, jejichž činnost je důležitá pro řešení krizových situací, včetně opatření k zajištění kybernetické bezpečnosti a kontinuity činností ministerstva,“.
Dosavadní písmena g) a h) se označují jako písmena h) a i).
	Změněno na doporučující

Neakceptováno.
Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	1.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. d)

V § 15a odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) seznam kontaktních údajů na klíčové subjekty a přehled prvků kritické infrastruktury v působnosti ministerstva s určením priorit jejich ochrany,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
	Změněno na doporučující

Neakceptováno.
Struktura plánů byla navrácena do původního znění. Vzhledem k novému způsobu určování subjektů KI není relevantní ponechat – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů, Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu. Aktuální seznam subjektů včetně identifikované kritické infrastruktury bude dostupný v portálu KI.

	
	1.5. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. e)

V § 15a odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) přehled mechanismů mezinárodní spolupráce a vzory komunikačních sdělení určených pro veřejnost a hromadné sdělovací prostředky,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Neexistují jednotné vzory. Požadované informace se v čase mění v reakci na nastalou krizovou situaci, a proto nelze vytvořit univerzální vzor. Aspekty komunikace s veřejností však budou řešeny v rámci plánu krizové komunikace.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	2.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Upozorňujeme, že předložený návrh nařízení vlády je v rozporu s požadavky systému e-Legislativa. V nařízení vlády nejsou provedeny křížové odkazy na jednotlivá ustanovení krizového zákona. MV, jako gestor systému e-Legislativa, by mělo dodržovat požadavky, jež samo nastavilo.
	Změněno na doporučující

V případě novely se s výjimkou úvodní věty nařízení vlády odkazy do normativního textu nevkládají. Patří do platného znění. 
Chybějící odkazy byly doplněny.

	
	2.2. K návrhu nařízení vlády obecně

V návrhu novely není ustálen způsob používání termínů daných krizovým zákonem a tyto termíny jsou v textu používány nesystematicky. Obdobně je zacházeno s principy, které jsou již implementované a zažité, jako například institut typových plánů, který návrhem novely ztrácí své ukotvení a vytrácí se z textu v rámci jednotlivých ustanovení, bez bližšího vysvětlení nebo efektivní náhrady.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	2.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 2 písm. b)

Vzhledem k tomu, že přílohová část krizového plánu ČR obsahuje posouzení rizik ČR není zcela zřejmé, jaký účel má plnit písm. b). Samotné posouzení rizik ČR podle předkládaného návrhu obsahuje analýzu rizik zahrnující jejich identifikaci, včetně určení jejich zdrojů. Podle současného znění krizového zákona provádějí analýzy ohrožení ministerstva, jiné ústřední správní úřady, ČNB a hasičský záchranný sbor kraje. Požadujeme, alespoň v důvodové zprávě, uvést rozdíl mezi analýzou rizik a analýzou ohrožení, včetně popsání odlišností v souvislosti s posouzením rizik ČR.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět. Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	2.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 2 písm. c)

Žádáme předkladatele, aby vysvětlil odlišnost mezi opatřeními zmíněnými v písm. c) a krizovými opatřeními vycházejícími z krizového zákona. Zda se jedná o sekundární opatření například o povinnost účasti právnických a podnikajících fyzických osob na jednání krizového štábu v případě vyzvání apod. V tuto chvíli krizový zákon explicitně neukládá povinnost plnit opatření z krizového plánu právnickým a podnikajícím fyzickým osobám a poskytovat informace s tím spojené, resp. nelze toto postihnout. Pouze jsou povinny podílet se na zpracování krizového plánu a zpracovat svůj plán krizové připravenosti. Žádáme předkladatele, aby byla tato “opatření“ jasně definována.
Pakliže se v případě opatření vyplývajících z krizového plánu jedná o sekundární opatření, požadujeme toto ustanovení z návrhu vypustit. Jednalo by se, alespoň z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu, o obsáhlý seznam opatření. Pro představu, seznam by obsahoval opatření pro výrobce elektrické energie, provozovatele přenosové soustavy, provozovatele distribučních soustav a mnohé další účastníky trhu s energiemi. Nedomníváme se, že takovýto seznam svojí obsáhlostí odpovídá strategickému charakteru dokumentu, jakým má být krizový plán ČR.
	Změněno na doporučující

Uvedené ustanovení vychází již ze současné struktury krizového plánu a odkazuje se na § 29 krizového zákona, kdy právě plnění opatření z krizového plánu je důvodem pro zpracování plánu krizové připravenosti. V kontextu krizového plánu se pak jedná o opatření, která daná PO a pFO provádí nad rámec své běžné činnosti. V návaznost na vypořádání připomínek související s odstraněním úprav struktury krizových plánů však bude tato úprava vrácena do původního znění.

	
	2.5. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 2 písm. f)

Požadujeme slova „v analýze ohrožení“ nahradit slovy „na základě posouzení rizik České republiky“. Na základě nové úpravy krizového zákona ministerstva, jiné ústřední správní úřady a ČNB zpracovávají typový plán ve své působnosti na základě posouzení rizik ČR nikoliv analýzy ohrožení.
	Akceptováno částečně

Akceptováno částečně Návrat k původní struktuře krizových plánů, nicméně typový plán je zpracováván dle nového ustanovení § 14a na konkrétní druhy hrozících krizových situací identifikovaných v Posouzení rizik ČR.

	
	2.6. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a odst. 2 písm. f)

Požadujeme před slovo „postupy“ umístit slova „rozpracování typových plánů na“ a dále slova „v analýze ohrožení“ nahradit slovy „na základě posouzení rizik České republiky“
Typové plány nyní vychází z Analýzy hrozeb pro ČR z roku 2016. Usnesení vlády ČR č. 369 ze dne 27. dubna 2016 ukládá ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům zpracovat typové plány pro oblast jejich působnosti podle aktualizovaného Metodického pokynu ke zpracování typových plánů.
Dále na základě Metodiky zpracování krizových plánů podle § 15 až 16 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, správní úřady rozpracovávají typové plány ve svých krizových plánech pro ty hrozby, které byly identifikovány pro oblast jejich působnosti.
Tímto návrhem pozbývají typové plány smysl, jelikož jsou dále zcela vypuštěny a neslouží původnímu účelu.
	Akceptováno částečně

Návrat k původní struktuře krizových plánů, nicméně typový plán je zpracováván dle nového ustanovení § 14a na konkrétní druhy hrozících krizových situací identifikovaných v Posouzení rizik ČR.

	
	2.7. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8

Původní znění § 18 je zrušeno. Domníváme se, že by předkladatel neměl měnit znění celého paragrafu bez uvedení zrušení předchozích ustanovení, nebo alespoň bez upozornění, že se jedná o znění nové, respektive nahrazované.
Současně trváme na ponechání původního znění s odstraněním pasáží týkajících se kritické infrastruktury. Nově text zní:
„Způsob zpracování plánu krizové připravenosti a plánu krizové připravenosti
Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba při přípravě plánu krizové připravenosti projedná s příslušným orgánem krizového řízení, který zpracovává krizový plán,
a) zaměření a rozsah plánu krizové připravenosti zpracovávaného ve své působnosti,
b) podíl a rozsah spolupráce s dalšími subjekty na zpracování plánu krizové připravenosti a způsob jejího zajištění,
c) termíny pro průběžnou kontrolu prací, závěrečný termín zpracování plánu krizové připravenosti, a
d) způsob manipulace s plánem krizové připravenosti.“
Toto znění je důležité z hlediska nastavení spolupráce s právnickou nebo podnikající fyzickou osobou, které plní některá opatření z krizového plánu Ministerstva průmyslu a obchodu, v tomto případě se jedná například také o Státní tiskárnu cenin, s. p., která plní roli z hlediska zajištění regulačních opatření a metodická pomoc při přípravě plánu krizové připravenosti je pro ni nezbytná.
	Akceptováno

​Text návrhu byl upraven.

	
	2.8. K návrhu nařízení vlády: čl. II bodu 2

Upozorňujeme, že předkladatel ponechal v § 19 odst. 1 znění: „Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.“, nicméně v čl. II dále uvádí přechodná ustanovení ke zpracování krizového plánu ČR a plnění náležitostí krizového plánu a plánu krizové připravenosti uvedených v tomto návrhu v daných termínech, které jsou navíc v rozporu s dotčeným ustanovením.
	Vysvětleno

Vysvětleno
Jde o nedorozumění.
Ustanovení § 19 odst. 1 je přechodné ustanovení patrně již ze začátku století z doby, kdy nařízení vlády č. 462 vzniklo. Pro jakoukoli budoucí aplikaci již nemá význam. Jen je proti legislativním zvyklostem aktivně ho rušit.
Aktuální přechodné ustanovení k této novele je uvedeno v čl. II. Fakticky nemůže dojít k jejich aplikační kolizi.

	Ministerstvo zahraničních věcí
	3.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Navrhuje se ve zvláštní části důvodové zprávy více ozřejmit rozdíl mezi obsahem pojmu „přehled možných rizik a analýzy ohrožení“, tj. dokumenty uvedenými v § 15 odst. 2 písm. b), a pojmu “posouzení rizik České republiky“ uvedeným v § 15 odst. 3 písm. e).
MZV se domnívá, že z hlediska rizik jde, jak v případě přehledu možných zdrojů a analýz ohrožení, tak posouzení rizik ČR, o totéž. V krizovém plánu ČR by tak tyto náležitosti byly obsaženy dvakrát. Je-li tomu tak, je nezbytné výše citovaná ustanovení upravit, což by přispělo ke zjednodušení krizového plánu ČR. Pokud se dle předkladatele jedná o rozdílné dokumenty, je třeba je v důvodové zprávě zřetelněji rozlišit, aby je bylo možné odlišit i v praxi.
null
	Změněno na doporučující

Změněno na doporučující na základě vysvětlení: 
Vysvětleno
Součástí krizového plánu České republiky bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět. Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	3.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Obdobně jako u připomínky ke vztahu obsahových náležitostí krizového plánu ČR uvedených v § 15 odst. 2 písm. b) a obsahové náležitosti uvedené v § 15 odst. 3 písm. e) MZV navrhuje ve zvláštní části důvodové zprávy vysvětlit u krizového plánu kraje rozdíl mezi obsahem pojmu „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení“ vyžadovaných dle § 15 odst. 2 písm. b) a pojmem „posouzení rizik pro území kraje“ vyžadovaného dle § 15c.
MZV se domnívá, že z hlediska rizik jde o totéž. Je-li tomu tak, je třeba výše citované ustanovení § 15c upravit.
	Změněno na doporučující

Změněno na doporučující na základě vysvětlení:
Vysvětleno
Součástí krizového plánu České republiky bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik. (§ 15 návrat k původní struktuře plánu)

	
	3.3. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. f)

V § 15 odst. 2 písm. f) se na konci textu doplňují slova „rozpracované s využitím příslušných typových plánů“.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno z důvodu změny rozsahu návrhu novely. Změněno na doporučující.
Neakceptováno. Ustanovení § 15 zůstane v původním znění, při zpracování bude postupováno standardním postupem - součástí je rozpravování typových plánů (které vznikají v návaznosti na posouzení rizik ČR, dříve analýzu hrozeb pro ČR).

	
	3.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. d)

V § 15a odst. 3 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) ​typový plán, který příslušné ministerstvo, jiný ústřední ​správní úřad nebo Česká národní banka zpracovala pro konkrétní druh krizové situace z hlediska své působnosti, v němž stanovuje obecný postup jejího řešení,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
	Akceptováno

Akceptováno.
Struktura krizového plánu v § 15, resp. § 15a odst. 3, byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	3.5. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. e)

V § 15a odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) zásady manipulace s krizovým plánem,“.
Dosavadní písmena e) a f) se označují jako písmena f) a g).
	Akceptováno

Akceptováno.
Struktura krizového plánu v § 15, resp. § 15a, byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	3.6. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 3 písm. e)

V § 17 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) zásady manipulace s plánem krizové připravenosti,“.
Dosavadní písmeno e) se označuje jako písmeno f).
	Akceptováno

Akceptováno.
Struktura krizového plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	Ministerstvo zdravotnictví
	4.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Požadujeme, aby bylo v návrhu nařízení vlády, nebo alespoň v důvodové zprávě, uvedeno, zda bude krizový plán ČR (dále také jen „KP ČR“) veřejný, resp. v jaké formě a jakým způsobem bude veden a zpracováván.
	Akceptováno

Vysvětleno.
Doplněno do důvodové zprávy. Krizový plán České republiky bude neveřejným dokumentem. Zpracován bude v souladu s krizovým zákonem do 4 let od nabytí účinnosti zákona.

	
	4.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 a 15a

Požadujeme doplnit ustanovení, které zajistí provázanost KP ČR s krizovými plány zpracovanými subjekty, které podle zákona č. 240/2000 Sb. plní úkoly z krizového plánu České republiky.
Odůvodnění:
Podle příslušných ustanovení zákona č. 240/2000 Sb. plní ministerstva a jiné ústřední správní úřady (dále jen „ÚSÚ“) [§ 9 odst. 2 písm. j)], Česká národní banka [§ 13 odst. 1 písm. i)], hejtman [§ 14 odst. 2 písm. e)], krajský úřad [§ 14a odst. 1 písm. b)] a hasičský záchranný sbor kraje [§ 15 odst. 1) písm. e)] úkoly stanovené KP ČR. Stanovení těchto úkolů, resp. část, která by tomuto byla v KP ČR určena, v předloženém materiálu postrádáme. Naopak podle navrženého obsahu KP ČR působí jako kompilát informací z jednotlivých krizových plánů zpracovávaných ministerstvy a jinými ÚSÚ, což se jeví jako v rozporu s původním záměrem předkladatele novely zákona č. 240/2000 Sb.
Navržená ustanovení nevymezují jednoznačné vazby mezi jednotlivými krizovými plány. Postrádáme stanovení pravidel pro jejich obsahové provázání, metodické vedení, ani není zakotveno, že krizové plány krajů mají vycházet z krizového plánu ČR. V důsledku absence těchto vazeb hrozí vznik řady obsahově nekompatibilních dokumentů.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Momentálně toto není legislativně umožněno, protože z novely KZ to bylo v rámci jednání s Legislativní radou vlády vyjmuto.
Na základě na jednání s připomínkovým místem byla doplněna důvodová zpráva.

	
	4.3. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 a 15a

Požadujeme doplnit ustanovení, která upravují podmínky pro nakládání a manipulaci s krizovým plánem, pravidla zabezpečení a zpřístupnění dalším subjektům.
Odůvodnění:
Krizové plány obsahují citlivé informace, včetně údajů o subjektech kritické infrastruktury, nezbytných dodávkách, státních hmotných rezervách, postupech při krizových stavech apod. Neexistence pravidel pro přístup, zabezpečení a nakládání s krizovým plánem může vést ke zneužití těchto údajů či narušení bezpečnosti.
Podle navrženého znění nejsou tato pravidla známa ani pro KP ČR ani KP zpracovávané jinými subjekty. Navíc KP ČR je v souladu s § 4 odst. 3 písm. a) zákona č. 240/2000 Sb. schvalován vládou a jako takový bude podléhat postupu pravidel pro předkládání materiálů pro jednání vlády, což může vést k tomu, že k němu budou mít přístup všechny osoby mající přístup do knihovny eKLEP, což není s ohledem na citlivost uvedených informací jistě žádoucí. Dále se zpracovatel KP ČR bude muset vypořádat se skutečností, že řada podkladů vyžadovaných od KP ministerstev a ÚSÚ mohou být vedena v režimu zvláštních skutečností.
Na základě výše uvedeného považujeme za více než žádoucí v nařízení vlády tato pravidla zavést a v důvodové zprávě popsat tak, aby nemohlo dojít k jejich misinterpretaci.
	Akceptováno

Struktura KP v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2

Požadujeme do základní části KP ČR doplnit také část věnovanou plánům obnovy po krizových situacích a popis postupů pro zajištění mezinárodní pomoci (EU, NATO, bilaterální).
Odůvodnění:
Domníváme se, že KP ČR by měl komplexně pokrývat všechny fáze krizového řízení – tedy nejen prevenci, přípravu a reakci, ale i fázi obnovy. Zároveň by měl obsahovat jasný popis možností zapojení do mechanismů EU a NATO, včetně stanovení postupu žádání o humanitární pomoc, rozhodovacích pravomocí a rozsahu situací, kdy lze o pomoc žádat.
	Změněno na doporučující

Pro tyto plány, které v současné době neexistují není v krizovém zákoně uvedeno legislativní zmocnění. Zároveň otázka obnovy spadá primárně do působnosti zákona o obnově.
Připomínkové místo zdůraznilo, že se nejedná se o ukládání nových povinností subjektům, ale o koordinaci existujících mezinárodních závazků.
V návaznosti na další jednání s připomínkovým místem byla doplněna důvodová zpráva.

	
	4.5. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. b) a § 15 odst. 3 písm. e)

Upozorňujeme na duplicitu obsahu mezi odstavcem 2 písm. b) v základní části („přehled možných zdrojů rizik a analýz ohrožení“) a odstavcem 3 písm. e) v přílohové části („posouzení rizik České republiky“). Zde požadujeme sjednocení, nebo jasné rozlišení obsahu obou částí.
Odůvodnění:
Aktuální formulace vyvolává nejasnost, zda se jedná o dvě různé části hodnocení rizik, nebo o totéž rozdělené mezi základní a přílohovou část. Pokud jde o duplicitní požadavek, doporučujeme jednu z částí vypustit. Pokud se jedná o rozdílné dokumenty, měl by být jasně vysvětlen jejich rozdíl (např. analytická vs. strategická úroveň hodnocení rizik). Současně podle § 4 odst. 3 písm. b) zákona č. 240/2000 Sb. posouzení rizik České republiky schvaluje vláda, má-li se tedy jednat o toto posouzení rizik, není zřejmé, zda toto schválení proběhne v rámci schvalování KP ČR, anebo bude schváleno zvlášť a teprve následně bude posouzení vloženo do KP ČR. Jednoznačné vymezení pomůže předejít nejasnostem v procesních postupech a schvalování KP ČR a posouzení rizik ČR.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno - vysvětleno:
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.
Po posouzení je rozhodnuto, že ošetření rizik nebude samostatnou součástí posouzení rizik ČR.

	
	4.6. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. c)

Požadujeme text přiměřeně upravit tak, aby KP ČR neobsahoval výpisy konkrétních právnických osob a podnikajících fyzických osob, zejména subjektů kritické infrastruktury. Pokud je potřeba tuto informaci uvádět, doporučujeme ji řešit formou odkazu na relevantní informační systém ke kritické infrastruktuře.
Odůvodnění:
Zveřejnění konkrétních subjektů, které plní opatření krizového plánu (mezi kterými lze předpokládat, že budou také např. subjekty kritické infrastruktury), může představovat bezpečnostní riziko. Tyto informace jsou často velmi citlivé a jejich veřejné šíření by mohlo vést k ohrožení těchto subjektů (teroristický útok či incident v oblasti kybernetické bezpečnosti).
	Akceptováno částečně

Vzhledem k návratu k původní struktuře právnické a podnikající osobu bude ponechána ale vzhledem k novému způsobu určování subjektů KI není relevantní ponechat – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů, Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu. Aktuální seznam subjektů včetně identifikované kritické infrastruktury bude dostupný v portálu KI.
Připomínkové místo dále považovalo za vhodné nahradit zmínky o PO a PFO v KP ČR pouze uvedením kategorie, do které PO a PFO spadají (např. provozovatelé distribuční soustavy, dopravci, poskytovatelé zdravotních služeb atd.), s odkazem na konkrétní evidenci, kterou spravuje dotčený resort.
V návaznosti na další jednání s připomínkovým místem byla doplněna důvodová zpráva a byl upraven návrh (§ 14a odst. 2).

	
	4.7. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. f)

Požadujeme text přiměřeně upravit a upřesnit, zda typové plány uvedené jako součást krizového plánu ČR mají být veřejné, nebo zda budou tvořit jeho neveřejnou přílohu. V případě, že krizový plán ČR má být veřejný, požadujeme, aby typové plány byly z tohoto zveřejnění výslovně vyjmuty.
Odůvodnění:
Typové plány dosud nebyly veřejně přístupné z důvodu obsahu citlivých informací a podrobností o reakcích státu na konkrétní krizové situace. Jejich zveřejnění by mohlo vést k ohrožení bezpečnosti státu nebo k možnosti jejich zneužití. Pokud má být krizový plán ČR veřejný, je nutné tyto plány buď nezveřejňovat, nebo striktně oddělit jeho veřejnou a neveřejnou část.
	Akceptováno

Krizový plán České republiky bude neveřejným dokumentem, stejně jako typové plány.

	
	4.8. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 3 písm. a)

Požadujeme vypustit bez náhrady, případně jej zaměnit za obecnou informaci o vytváření státních hmotných rezerv v systému hospodářských opatření pro krizové stavy (dále jen „HOPKS“).
Odůvodnění:
Zveřejnění výpisů z plánů nezbytných dodávek nepřináší reálnou informaci o schopnosti státu zvládnout konkrétní krizovou situaci. Bez znalosti rozsahu, kontextu a souvislostí tyto výpisy nevypovídají o skutečnosti, zda je krizová situace řešitelná za použití dostupných státních hmotných rezerv. Naopak, zveřejnění těchto údajů by mohlo ohrozit bezpečnost státu i jednotlivých subjektů zajišťujících nezbytné dodávky.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno.
Tato část je podstatná a nelze vynechat.
​Bližší vysvětlení bylo po dalším jednání s připomínkovým místem doplněno do důvodové zprávy.

	
	4.9. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 3 písm. b)

Požadujeme upřesnit, co má být obsahem způsobu plnění regulačních opatření, resp. požadujeme jednoznačné vymezení odpovědnosti jednotlivých subjektů při plnění regulačních opatření, a to zejména s ohledem na gestorskou roli ministerstev.
Odůvodn​ění:
Regulační opatření jsou v praxi podle zákona o HOPKS v gesci jednotlivých ministerstev, která je připravují, plánují a vykonávají. Upřesnění odpovědnosti v krizovém plánu ČR je klíčové pro zajištění jednoznačnosti a funkčnosti tohoto nástroje v krizových stavech. Důvodová zpráva neobsahuje žádné odůvodnění tohoto ustanovení, není ​tedy zřejmé, zda návrh počítá s takovýmto rozlišením a konkretizací odpovědnosti.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno, vysvětleno. Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.10. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15b

Požadujeme upřesnit znění tak, aby bylo zřejmé, že se zpracování netýká všech uvedených zpracovatelů KP, ale pouze těch, kteří jsou objednateli mobilizační dodávky podle § 13 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.
Odůvodnění:
Z odůvodnění uvedeného v důvodové zprávě není zřejmý záměr tohoto ustanovení, zejména mají-li jej zpracovávat všichni uvedení zpracovatelé KP. Ovšem podle § 13 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb. je zpracovatelem tohoto plánu objednatel mobilizační dodávky, kterým však nejsou všichni uvedení zpracovatelé KP.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno, vysvětleno. Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.11. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17

Požadujeme doplnit také přehled aktualizací, podmínky pro nakládání a manipulaci s plánem, pravidla zabezpečení a zpřístupnění dalším subjektům.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Struktura PKP v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.12. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 2 písm. a) a c)

Požadujeme sloučit písmena a) a c).
Odůvodnění:
Domníváme, že obě ustanovení řeší stejné téma, a to opatření, která má právnická nebo podnikající fyzická osoba plnit na základě krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení.
Současné znění může vést ke zbytečným nejasnostem, zda má být uveden rozdílný obsah. Domníváme se, že opatření, která byla důvodem ke zpracování plánu krizové připravenosti, jsou právě ta, která danému subjektu ukládá orgán krizového řízení.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Struktura PKP v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.13. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 3

Požadujeme doplnit ustanovení také o povinnost zpracování následujících dokumentů, které jsou podstatné z hlediska přípravy na krizové situace: plán krizové komunikace, přehled sil a prostředků, plán obnovy.
Odůvodnění:
Přílohová část v současném znění neobsahuje klíčové oblasti krizové připravenosti. Dostupné zdroje, plán krizové komunikace a obnovy jsou základními prvky pro funkční krizovou plánovací dokumentaci, bez kterých je plán neúplný a může selhat při jeho praktickém použití.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Struktura PKP v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	4.14. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 4

Požadujeme do textu doplnit, kdo stanoví kritéria přijatelnosti rizik, a na základě jakého dokumentu či metodiky byla stanovena.
Odůvodnění:
Bez určení kompetentního subjektu, který stanoví kritéria přijatelnosti rizik, a rovněž v důsledku absence metodiky jejich stanovení, může dojít k nejednotnému, subjektivnímu a neúměrnému hodnocení rizik napříč krizovým plánováním.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno
Metodika je součástí zpracovávaného materiálu posouzení rizik ČR, stanovuje ji zpracovatel ve spolupráci s PS VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Vysvětleno blíže v důvodové zprávě.

	
	4.15. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 19 odst. 2

Požadujeme upřesnit text tak, aby bylo zřejmé, zda se dané ustanovení týká také KP ČR. V případě, že ano, požadujeme o upřesnění (alespoň v důvodové zprávě), zda každá dílčí aktualizace KP ČR bude předkládaná vládě ke schválení, nebo zda-li je zamýšlen jiný mechanismus, a to konkrétně jaký.
Odůvodnění:
Zákon č. 240/2000 Sb. ani předložený návrh nařízení vlády nezavádí legislativní zkratku „krizový plán“ a není tedy zřejmé, zda je uvedeným pojmem zamýšlen také KP ČR. V případě, že ano, není z normativního textu ani důvodové zprávy zřejmé, jakým způsobem budou prováděny jeho dílčí aktualizace, které mají probíhat „bezodkladně“ (např. zda budou schvalovány vládou, nebo zda k nim bude vládou pověřen některý z členů vlády).
	Akceptováno částečně

Znění § 19 bylo upraveno.
Na základě diskuze s připomínkovým místem byla doplněna i důvodová zpráva.

	
	4.16. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Máme za to, že důvodová zpráva zcela neplní požadavky stanovené Legislativními pravidly vlády (dále jen „LPV“), neboť neobsahuje dostatečné věcné zdůvodnění navrhovaných změn. Ve zvláštní části důvodové zprávy nejsou jednotlivá ustanovení řádně odůvodněna. Text často pouze popisuje navrhované znění, aniž by vysvětloval, proč je konkrétní úprava navrhována, jaké nedostatky existující právní úpravy řeší, a jaké dopady má mít. Jako příklad lze uvést zvláštní část k navrhovanému znění § 15, kde je podrobně popsán obsah KP ČR, avšak zcela chybí vysvětlení, z jakého důvodu bylo přistoupeno zrovna ke stanovení navrhovaného obsahu KP ČR, jaké konkrétní poznatky a zkušenosti s řešením krizových situací k tomuto návrhu přispěly a jaký přínos budou mít uvedené části pro krizovou připravenost ČR.
Z tohoto důvodu požadujeme důvodovou zprávu přepracovat v souladu s čl. 14 odst. 1 závěrečnou částí ustanovení ve spojení s čl. 9 odst. 4 LPV tak, aby jednotlivé navrhované změny byly náležitě a věcně odůvodněny.
	Akceptováno

Důvodová zpráva byla zpřesněna.
Současně se výrazně změnil (zúžil) rozsah prováděných změn.

	Asociace krajů České republiky
	5.1. K návrhu nařízení vlády obecně

​Zásadní připomínky AKČR k novelizaci NV č. 462/2000 Sb. jsou obsaženy v přiloženém dokumentu.
	Akceptováno částečně

Akceptováno jinak a vysvětleno.
Konkrétní způsob vypořádání uveden v samostatné příloze.

	Hospodářská komora
	6.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Zákonem č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury, resp. jeho připravovanými prováděcími předpisy předkladatel navrhuje razantní rozšíření okruhu subjektů kritické infrastruktury. V nyní předkládané novele nařízení vlády je v § 17, který upravuje obsahové náležitosti a členění plánu krizové připravenosti, v odst. 2 písm. d) uvedeno, že základní část obsahuje „způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby“. Z uvedených předpisů ani z důvodové zprávy k nyní předkládanému materiálu však není zřejmé, kdo ta opatření k „zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby“ provede a zaplatí. Nedávný hromadný výpadek energie např. ukázal, že většina subjektů poskytujících služby obchodu není vybavena náhradními zdroji energie ani přípojkami na připojení mobilních zdrojů. Pokud by však měl v budoucnu být subjektem kritické infrastruktury např. obchod nebo provozovatel čerpacích stanic (o definované velikosti sítě), nabízí se otázka, jaký způsob jeho „akceschopnosti“ může po něm být ze strany veřejné správy požadován a kdo takto vynucená opatření zaplatí. Vzhledem k tomu, že se jedná o zvládání krize České republiky, se předpokládá, že by tyto náklady měl nést stát. Takto výslovně by také měl být způsob financování deklarován, např. v důvodové zprávě.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Jedná se o ustanovení, které v nařízení vlády zůstalo ve stejném znění. Zároveň NV nemá zmocnění k tomu řešit finanční otázky související se zpracováváním dokumentace.

	
	6.2. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

K bodu 8.1
Na konec třetího odstavce se žádá doplnit ujištění, že veškeré náklady na „zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby“ nepůjdou k tíži subjektů kritické infrastruktury. Výsledný text odstavce by pak mohl znít např. takto:
„Dosavadní nařízení vlády č. 462/2000 Sb. neobsahuje žádné veřejnoprávní povinnosti. Jeho navrhovaná novela také žádné veřejnoprávní povinnosti nevytváří. Veškeré náklady právnické nebo fyzické osoby k zajištění akceschopnosti k plnění plánu krizové připravenosti budou této osobě kompenzovány v plném rozsahu.“
Odůvodnění: Důvodová zpráva uvádí, že navrhovaná novela žádné veřejnoprávní povinnosti nevytváří, což je samostatně zřejmě pravda, ale ustanovením § 17 odst. 2 písm. d) vytváří podklad pro budoucí požadavek na „zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby“. Tyto náklady by však neměla nést tato právnická nebo fyzická osoba.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Jedná se o ustanovení, které v nařízení vlády zůstalo ve stejném znění. Zároveň NV nemá zmocnění k tomu řešit finanční otázky související se zpracováváním dokumentace.

	Krajský úřad Jihomoravského kraje
	7.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15c

Přílohovou část krizového plánu „posouzení rizik pro území kraje“ je potřeba alespoň na úrovni důvodové zprávy specifikovat s uvedením, co má být uvedeno v části „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení“ a „posouzení rizik“ nebo jak tyto části budou provázány. V důvodové zprávě k tomuto odstavci je jen uvedeno, že k úpravě dochází z důvodu tohoto, aby struktura krizového plánu kraje odpovídala struktuře krizového plánu ČR. Chybí zde však i zdůvodnění proč je stejná struktura těchto plánů nezbytná a jaká bude provázanost v této části mezi těmito plány.
	Změněno na doporučující

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	7.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8 § 18

Je potřeba specifikace pojmu „ošetření rizik“, a to zda se jedná o preventivní opatření. Dále specifikovat, zda jsou opatření vymahatelná a kdo bude za jejich realizaci odpovídat.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno.
Po posouzení je rozhodnuto, že ošetření rizik nebude samostatnou součástí posouzení rizik ČR.

	Krajský úřad Jihočeského kraje
	8.1. K návrhu nařízení vlády obecně

V rámci nedokončené novelizace krizové legislativy, která probíhala v letech 2023 – 2025, měla být na základě programového prohlášení vlády, mimo jiné, provedena komplexní analýza plánovací krizové dokumentace. Analýza plánovací krizové dokumentace provedena nebyla, v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu novely zákona č. 240/2000Sb., krizový zákon (dále jen zákon č. 240/2000 Sb.) nebyly dořešeny zásadní připomínky krajů, přesto Návrh novely NV řeší nejen strukturu a obsah zcela nového Krizového plánu ČR, ale také strukturu krizových plánů krajů a ORP a plánů krizové připravenosti aniž by MV nebo GŘ HZS ČR před předložením návrhu novely NV do mezirezortního připomínkového řízení strukturu a obsah těchto plánů projednal s kraji nebo je minimálně se záměrem konkrétních úprav seznámil. Dle důvodové zprávy, byla struktura a obsah krizových plánů projednán s HZS krajů. HZS krajů jsou i přes výhrady AKČR sice zpracovatelé, nikoliv však uživatelé zpracovaného dokumentu, takže jejich náhled na obsah krizového plánu může být zkreslený a odlišný od potřeb uživatele.
Není rovněž dořešen vztah mezi plánem krizové připravenosti (dále jen PKP), krizovým plánem kraje a krizovým plánem ORP. V případě, že KÚ/OÚ ORP budou zpracovávat PKP v navrhované struktuře a obsahu, bude docházet k obsahovým duplicitám s krizovými plány krajů.
S ohledem na termín zpracování Krizového plánu ČR do 31.12.2027, kdy může při jeho zpracování dojít i k podnětu na změnu nebo úpravu obsahu, ale především vzhledem k termínu pro přepracování krizových plánů ministerstev, ÚSÚ, krajů a ORP až do 31.12.2029, požadujeme úpravu struktury a obsahu krizových plánů krajů a obcí s rozšířenou působností ponechat až po přijetí novely z. 240/2000 Sb., tj. v této novele NV tuto strukturu a obsah neupravovat. Tento požadavek je opřen i o faktický dopad navrhované změny, který je de facto nulový. Dochází pouze k přesunu jednotlivých částí již zpracovaných krizových plánů do jiné struktury, resp. do stejné struktury krizových plánů jako tu byla do roku 2010 a obsahem stejným jako je v současné době. Předpokládaná změna krizové legislativy v následujícím období by se měla dotknout zákona 240/2000 Sb., což nepochybně vyvolá znovu novelu NV 462/2000Sb., v rámci které se mohou změnit i struktury a obsah krizových plánů a plánů krizové připravenosti, a to v návaznosti na analýzu a vzájemné odladění plánovací krizové dokumentace na všech stupních.
Přitom rozdělení na základní, operativní a pomocnou část bylo logické – v základní části byly informace o nastavení systému krizového řízení při řešení krizových situací, v operativní části konkrétní postupy a v pomocné části dokumentace pomocná a vzory. Pro představu uvádíme srovnání nově navržené struktury KP kraje v §15a) a §15c) a obsahu se současným stavem:
Odst. 2) Základní část krizového plánu obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení, (Základní část současného KP, část A-1)
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení, Základní část současného KP, část A-2)
c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, (Základní část současného KP, část A-3)
d) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení, (Operativní část současného KP, část B-1)
e) způsob zajištění krizové komunikace (Základní část současného KP, část A-1.4.), přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení, (Operativní část současného KP, část B-4)
f) postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení. (Operativní část současného KP, část B-5)
odst. 3) Přílohová část krizového plánu obsahuje
a) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, (Operativní část současného KP, část B-2)
b) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy, (Operativní část současného KP, část B-3)
c) přehled plánů zpracovávaných podle jiných právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací, (Operativní část současného KP, část B-6)
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením, (Pomocná část současného KP, část C-4)
e) posouzení rizik pro území kraje (§15c) (Základní část současného KP, část A-2)
V současné době je v mezirezortním připomínkovém řízení Akční plán Strategie obnovy území po povodních v září 2024, kde je mimo jiné navrhováno zpracování krizových obnovovacích plánů. Pokud mají být krizové obnovovací plány nově začleněny jako doplněk ke stávajícím krizovým plánům, je nezbytné zajistit jejich logické a obsahové provázání s ostatními částmi dokumentace, což by mělo dopad na strukturu a obsah krizových plánů krajů/ORP.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Problematika stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci činnosti pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.
Obecně není v tuto chvíli jasné, jaký by měl být časový harmonogram přípravy případné novely krizového zákona.

	
	8.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15

Do odst. 3 v obou případech požadujeme doplnit nové písm.: f) zásady manipulace s krizovým plánem.
Není zřejmé, proč byly zásady manipulace z textu nařízení vlády vypuštěny. Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je podstatné, aby byly jasně stanoveny způsoby nakládání s krizovým plánem, povinnosti osob, které mají do plánu přístup, a to i s přihlédnutím k tomu, že krizové plány mohou být v některých svých částech klasifikovány jako zvláštní skutečnosti.
Dále považujeme za nutné, aby krizový plán obsahoval také informace o tom, kdo nese odpovědnost za jeho obsahové zpracování (aktualizace), kde je uložen v písemné podobě a kde v elektronické podobě.
V praxi se lze setkat se situacemi, kdy jsou pracovníci odpovědní za výkon agendy krizového řízení dotazováni na obsah krizového plánu, případně přímo žádáni o jeho zpřístupnění či zapůjčení osobami, které nesplňují pravidlo „need-to-know“. Právo omezit poskytnutí informace dle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přitom situaci dostatečně neřeší, neboť je využitelné pouze v případě, kdy poskytnutí konkrétní informace významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod.
	Změněno na doporučující

Akceptováno jinak a vysvětleno.
Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.
Tento požadavek je už na hraně s tím, jak zní příslušné zmocnění v § 40 odst. 1 písm. a). Pokud zpracovatelé krizového plánu nějaká „administrativní“ opatření do plánu vloží, tak to nemusí být výslovně v nařízení vlády jako povinná součást.
Část požadavků zejména z druhé poloviny připomínky už přesahuje to, co můžeme stanovit nařízením. To by mělo být řešeno spíš zákonem.
Vzato na vědomí. Touto problematikou se bude zabývat pracovní skupina k novele z. 240/2000 Sb.

	
	8.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a

Do odst. 3 v obou případech požadujeme doplnit nové písm.: f) zásady manipulace s krizovým plánem.
Není zřejmé, proč byly zásady manipulace z textu nařízení vlády vypuštěny. Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je podstatné, aby byly jasně stanoveny způsoby nakládání s krizovým plánem, povinnosti osob, které mají do plánu přístup, a to i s přihlédnutím k tomu, že krizové plány mohou být v některých svých částech klasifikovány jako zvláštní skutečnosti.
Dále považujeme za nutné, aby krizový plán obsahoval také informace o tom, kdo nese odpovědnost za jeho obsahové zpracování (aktualizace), kde je uložen v písemné podobě a kde v elektronické podobě.
V praxi se lze setkat se situacemi, kdy jsou pracovníci odpovědní za výkon agendy krizového řízení dotazováni na obsah krizového plánu, případně přímo žádáni o jeho zpřístupnění či zapůjčení osobami, které nesplňují pravidlo „need-to-know“. Právo omezit poskytnutí informace dle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přitom situaci dostatečně neřeší, neboť je využitelné pouze v případě, kdy poskytnutí konkrétní informace významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod.
	Změněno na doporučující

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.
Vzato na vědomí. Touto problematikou se bude zabývat pracovní skupina k novele z. 240/2000 Sb.

	
	8.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15c

Jak již bylo uvedeno, je třeba tuto nově zaváděnou část dokumentace logicky provázat s ostatními částmi krizového plánu, zejména s analýzou ohrožení, a stanovit, co má tato část krizového plánu obsahovat (obdobně jako je tomu u posouzení rizik ČR).
	Změněno na doporučující

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví. Otázka stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci stávající pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.

	
	8.5. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8 § 18

K odst. 1 a 3
Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik … se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik.
Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit – např. v některém odstavci termín „posouzení“ vůbec nepoužívat a nahradit jiným textem.
K odst. 1 a 5
Není zcela zřejmé, jaký je záměr normotvůrce při zavedení pojmu „ošetření rizik“. Má se jednat o preventivní opatření? Budou tato opatření vymahatelná? Kdo za jejich realizaci bude odpovídat? Zejména v kontextu oddělení plánování a odpovědnosti na úrovni krajů jde o zásadní otázky.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno - vysvětleno:
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.
Po posouzení je rozhodnuto, že ošetření rizik nebude samostatnou součástí posouzení rizik ČR.

	Krajský úřad Královéhradeckého kraje
	9.1. K návrhu nařízení vlády obecně

​Obecné připomínky 
Předložené Nařízení vlády má za cíl zohlednit změny v novelizovaném zákoně č.240/2000 Sb., o krizovém řízení, a to především nově stanovený krizový plán České republiky. Zároveň upravuje, do současné doby platnou, dokumentaci krizového plánování, zejména se snaží redukovat strukturu jednotlivých krizových plánů a plánů krizové připravenosti.
Struktura a obsah jednotlivých krizových plánů by měla vycházet z plánované analýzy krizové dokumentace, která však nebyla provedena. Novela Nařízení vlády nebyla nijak s kraji projednána ani s ní nebyly kraje seznámeny. Dle důvodové zprávy, byla struktura a obsah krizových plánů projednán s HZS krajů. HZS krajů jsou sice zpracovatelé krizového plánu, nikoliv však jeho uživatelé, takže jejich náhled na obsah krizového plánu může být zkreslený a odlišný od potřeb uživatele.
Navrhovaná struktura jednotlivých krizových plánů není zjednodušením, ale pouze přesunem jednotlivých částí stávající struktury do nové struktury. Dosavadní dělení krizového plánu na část základní, operativní a pomocnou bylo logické a vystihovalo použití jednotlivých částí krizového plánu. V nové struktuře taktéž nejsou zahrnuty některé důležité kapitoly, jako je „Přehled prvků kritické infrastruktury“. Přehled o jednotlivých subjektech kritické infrastruktury je nutný zejména z důvodu povinnosti hejtmana zajistit jejich přednostní zásobování. Vypuštění „Geografických podkladů“ může mít negativní vliv na plnění úkolů při řešení krizových situací v případě, že digitální podklady nebudou z různých důvodů dostupné.
Dále by bylo vhodné v navrhovaném Nařízení vlády sjednotit pojmový aparát. Výklad některých pojmů je vztažen pouze ke krizovému plánu ČR, ale v textu jsou použity i v ustanovení týkajících se i dalších plánů, což je matoucí. Jedná se zejména o používání pojmů hrozba, ohrožení a riziko.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno
Vzhledem k novému způsobu určování subjektů kritické infrastruktury není relevantní ponechat přehled subjektů – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů. Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu. Aktuální seznam subjektů včetně identifikované kritické infrastruktury bude dostupný v portálu KI.

	
	9.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

Dle odst. 1 písm. b) obou uvedených ustanovení základní část krizového plánu obsahuje „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,“. Tento text se objevuje již v současném znění nařízení vlády a krizového zákona, nicméně není zcela jasné, co bylo cílem normotvůrce ohledně jeho druhé části. Varianty výkladu jsou minimálně dvě: buď základní část krizového plánu obsahuje analýzy ohrožení (tedy několik analýz, každá na jiné ohrožení) nebo obsahuje přehled analýz ohrožení. Další možností je, že text není legislativně technicky korektní a postačila by změna spočívající v uvedení slova „analýzy“ do odpovídajícího tvaru („přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení“).
Tím však výkladový problém s tímto ustanovením nekončí, neboť nikde není definováno ani vyloženo, co se rozumí analýzou ohrožení. Pouze v důvodové zprávě se lze ve vztahu k analýze ohrožení ČR dočíst, že se jí rozumí část posouzení rizik České republiky v rámci, kterého jsou analyzovány hrozby, které mají závažný, zásadní dopad na území České republiky nebo části jejího území. Ve vztahu ke krizovým plánům ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností však v důvodové zprávě výklad chybí, přičemž subsidiární použití výkladu analýzy ohrožení pro území celé ČR není zřejmě zcela přiléhavé. Tento přístup je navíc zatížen použitím slov závažný, zásadní, které mají subjektivní charakter a umožňují opět různý výklad.
Současně se nejeví jako logické, aby základní část krizového plánu obsahovala „část přílohové části“, jak vyplývá z výše citované pasáže důvodové zprávy.
Závěr: V kontextu doplnění „posouzení rizik pro území kraje“ jako povinné části krizového plánu kraje dle nově navrhovaného textu § 15c by bylo více než vhodné alespoň na úrovni důvodové zprávy vymezit, co má obsahovat analýza ohrožení a co posouzení rizik pro území kraje, případně zaměnit pojem „analýza ohrožení“ za obecně používaný pojem „analýza hrozeb“. Ze zavedení povinné části „posouzení rizik“ totiž plyne záměr normotvůrce, aby krizové plány obsahovaly jednak „analýzu ohrožení“, jednak „posouzení rizik“, aniž by byl vysvětlen vzájemný vztah a logická návaznost této části dokumentace.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Součástí posouzení rizik ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	9.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

K § 15 odst. 3 a § 15a odst. 3
Do odst. 3 v obou případech požadujeme doplnit nové písm.: f) zásady manipulace s krizovým plánem.
Není zřejmé, proč byly zásady manipulace z textu nařízení vlády vypuštěny. Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je podstatné, aby byly jasně stanoveny způsoby nakládání s krizovým plánem, povinnosti osob, které mají do plánu přístup, a to i s přihlédnutím k tomu, že krizové plány mohou být v některých svých částech kvalifikovány jako zvláštní skutečnosti.
V praxi se lze setkat se situacemi, kdy jsou pracovníci odpovědní za výkon agendy krizového řízení dotazováni na obsah krizového plánu, případně přímo žádáni o jeho zpřístupnění či zapůjčení osobami, které nesplňují pravidlo „need-to-know“. Právo omezit poskytnutí informace dle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přitom situaci dostatečně neřeší, neboť je využitelné pouze v případě, kdy poskytnutí konkrétní informace významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	9.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

K § 15c – posouzení rizik pro území kraje
Jak již bylo uvedeno, je třeba tuto nově zaváděnou část dokumentace logicky provázat s ostatními částmi krizového plánu, zejména s analýzou ohrožení, a stanovit, co má tato část krizového plánu obsahovat (obdobně jako je tomu u posouzení rizik ČR).
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Struktura krizového plánu v § 15 a paragrafech následujících byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	9.5. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8

K § 18 – posouzení rizik ČR
K odst. 1 a 3
Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik … se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik.
Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit – např. v některém z odstavci termín „posouzení“ vůbec nepoužívat a nahradit jiným textem.
K odst. 1 a 5
Není zcela zřejmé, jaký je záměr normotvůrce při zavedení pojmu „ošetření rizik“. Má se jednat o preventivní opatření? Budou tato opatření vymahatelná? Kdo za jejich realizaci bude odpovídat? Zejména v kontextu oddělení plánování a odpovědnosti na úrovni krajů jde o zásadní otázky.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Součástí posouzení rizik ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik Ošetření rizik po posouzení nebude součástí Posouzení rizik ČR.

	Krajský úřad Moravskoslezského kraje
	10.1. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Aktualizace nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „NV č. 462/2000 Sb.) reaguje na aktualizaci zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „krizový zákon“), kdy nově bude zpracován krizový plán České republiky. V rámci aktualizace je provedeno také sjednocení struktury krizových plánů a revize struktury plánu krizové připravenosti. Změny, které mají vést ke zkrácení dokumentu a jeho výraznému zjednodušení, ale požadovaného úmyslu nedosahují. Vypuštěna byla operativní část plánu, kde bývaly části plánu řešící konkrétní krizová opatření a krizové situace. Dle návrhu bude plán obsahovat již jen základní a přílohovou část. Tímto krokem ale dochází k určité nepřehlednosti, kdy konkrétní řešení krizových situací je rozděleno do dvou částí, v základní části jsou plány na řešení situací identifikovaných v analýze ohrožení, v přílohové části jsou plány zpracovávané podle zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o HOPKS“). Toto řazení není zcela logické, plány zpracovávané podle zákona o HOPKS by měly být ve stejné části jako plány řešící konkrétní krizové situace identifikované analýzou ohrožení.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.2. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Dále v nově navrhované struktuře krizových plánů krajů a obcí s rozšířenou působností chybí část věnovaná rozpracování vybraných typových plánů. I v současné době se rozpracovávají některé určené typové plány, kdy nemusí analýzou ohrožení pro dané území být daná událost identifikovaná jako možná krizová situace.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno 
Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví, kde je stanoveno “rozpracování typových plánů”.

	
	10.3. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

Matoucí je také nově zpracovávané posouzení rizik České republiky, jež je součástí přílohové části krizového plánu České republiky, v kontextu ke zpracování základní části. Dle navrhovaného znění nařízení vlády č. 462/2000 Sb. se posouzení rizik skládá z identifikace rizik, analýzy rizik, hodnocení rizik a ošetření rizik. Dle navrhovaného znění § 18 bude posouzení rizik České republiky v podstatě obsahovat také přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení, které tvoří samostatnou část základní části krizových plánů. Tedy na dvou místech krizového plánu budou obsaženy stejné informace, což zbytečně prodlužuje dokument. Dle navrhovaného znění § 15c bude také přílohovou část krizového plánu kraje tvořit i posouzení rizik pro území kraje. Posouzení rizik tak bude zpracovávané pro krizový plán České republiky a krizový plán kraje, ale v dalších krizových plánech, včetně krizového plánu obce s rozšířenou působností již posouzení rizik není požadováno, tímto vzniká nejednotnost ve struktuře krizových plánů, kdy sjednocení struktury krizových plánů je žádoucím stavem úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Posouzení rizik obsahuje náležitosti dané krizovým plánům v základní části písm. b), tedy přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení, kdy tyto části v podstatě odpovídají v posouzení rizik částem identifikace rizik a analýza rizik. Pro jednotnost struktury všech krizových plánů by bylo tedy vhodnější v základní části pod písm. b) zpracovávat posouzení rizik.
	Změněno na doporučující

Vzato na vědomí.
Vysvětleno.
Celý materiál posouzení rizik nebude součástí krizového plánu České republiky. Promítnut bude pouze výpis z posouzení rizik České republiky v rámci základní části krizového plánu ČR.

	
	10.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. b)

V § 15 odst. 2 písm. b) se slova „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení“ nahrazují slovy „posouzení rizik České republiky“.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno - vysvětleno:
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.
Po posouzení je rozhodnuto, že ošetření rizik nebude samostatnou součástí posouzení rizik ČR.

	
	10.5. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. c)

V § 15 odst. 2 písm. c) se slova „výpis z přehledů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky“ nahrazují slovy „přehled právnických a fyzických osob na národní úrovni, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu České republiky“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.6. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. g)

V § 15 odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g) výpisy z plánů nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracované podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy v návaznosti na posouzení rizik České republiky,“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.7. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 2 písm. h)

V § 15 odst. 2 se doplňuje písmeno h), které zní:
„h) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.8. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 3 písm. a)

V § 15 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.9. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 3 písm. a)

V § 15 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až d) se označují jako písmena a) až c).
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.10. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15 odst. 3 písm. d)

V § 15 odst. 3 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d) zásady manipulace s krizovým plánem České republiky.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.11. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. b)

V § 15a odst. 2 písm. b) se slova „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení“ nahrazují slovy „posouzení rizik ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, pro území kraje či území obce s rozšířenou působností“.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	10.12. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. e)

V § 15a odst. 2 písm. e) se na konci doplňují slova „a to včetně náhradního způsobu spojení,“.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno 
Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.13. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. f)

V § 15a odst. 2 písm. f) se na konci tečka nahrazuje slovy „a rozpracování vybraných typových plánů,“.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno 
Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví, kde je stanoveno “rozpracování typových plánů”.

	
	10.14. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. g)

V § 15a odst. 2 se doplňuje písmeno g), které zní:
„g) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.15. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 2 písm. h)

V § 15a odst. 2 se doplňuje písmeno h), které zní:
„h) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.16. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. a)

V § 15a odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.17. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. a)

V § 15a odst. 3 písm. a) se slova „způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,“ zrušují.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.18. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. e)

V § 15a odst. 3 se doplňuje písmeno e), které zní:
„e) zásady manipulace s krizovým plánem.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.19. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15b

V § 15b se slovo „Přílohová“ nahrazuje slovem „Základní“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.20. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15b

V § 15b se slova „§ 15a odst. 3“ nahrazují slovy „§ 15a odst. 2“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.21. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 2 písm. c)

V § 17 odst. 2 písm. c) se slova „přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení,“ nahrazují slovy „přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení právnickou osobou či podnikající fyzickou osobou,“.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Struktura krizového plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.22. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 2 písm. f)

V § 17 odst. 2 se doplňuje písmeno f), které zní:
„f) plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.23. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 3 písm. a)

V § 17 odst. 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.24. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 17 odst. 3 písm. e)

V § 17 odst. 3 se za písmeno d) vkládá nové písmeno e), které zní:
„e) zásady manipulace s plánem krizové připravenosti.“.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	10.25. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18

Navrhujeme v tomto ustanovení vypustit slova „České republiky“ a ponechat tak pouze „posouzení rizik“.
V oblasti provádění vyhodnocení rizik a analýzy ohrožení a dalších souvisejících činností je potřeba jednotnosti. Všechny činnosti spadající pod posouzení rizik by měly být provedeny jak pro území České republiky, tak také jednotlivými ministerstvy, jinými ústředními správními úřady, Českou národní bankou, tak pro území kraje či obce s rozšířenou působností.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno:
NV musí reflektovat KZ, které ukládá zpracování posouzení rizik České republiky. Posouzení rizik ČR bude promítnuto až do krajské úrovně. Do zpracování posouzení rizik jsou zapojeni gestoři za vybrané hrozby, z národní úrovně na úroveň kraje.

	
	10.26. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 5

Potřeba lépe definovat pojem ošetření rizik a které všechny činnosti pod tento pojem spadají, co vše má být v rámci této činnosti provedeno. Vhodné uvést, zda se pod ošetření rizik budou počítat také opatření přijatá v souladu s dalšími právními předpisy a zda bude stačit odkaz na danou legislativu, nebo bude nutné tato opatření do části posouzení rizik konkrétně vypsat.
Také je potřeba definovat postup pro případ, kdy toto ošetření rizik není možné realizovat, např. u rizika tornádo není možné přijmout žádná opatření z důvodu neznalosti místa vzniku této mimořádné události, neznalosti jejího rozsahu a velice krátké doby trvání.
Odůvodnění:
Pro jednoznačný výklad a zamezení vzniku nejasností či dvojího výkladu.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Po posouzení připomínky bylo stanoveno, že Posouzení rizik ČR nebude obsahovat ošetření rizik, které bude řešeno samostatně v rámci typových plánů.

	
	10.27. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 8

Text „Při zpracování posouzení rizik České republiky zpracovatel zohlední principy podle ČSN ISO 31000“ nahradit konkrétním výčtem požadovaných principů.
Odůvodnění:
Jednoznačné určení principů, které mají být při zpracování posouzení rizik dodrženy, zamezí se vzniku rozličných výkladů.
	Akceptováno částečně

Akceptováno jinak.
Ustanovení o aplikaci normy 31000 bylo ze znění odstraněno. Aplikace principů z normy je doplněna do důvodové zprávy k tomuto ustanovení.

	Krajský úřad Pardubického kraje
	11.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Předložené nařízení vlády má za cíl reflektovat změny v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zejména nově zavedený krizový plán ČR. V rámci stávající plánovací dokumentace pak má dojít k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky. Tento cíl se však daří v předloženém textu naplnit jen částečně, neboť není sjednocen pojmový aparát, některé pojmy jsou vyloženy pouze ve vztahu ke krizovému plánu ČR, ale použity i v jiných ustanoveních, některé pojmy nejsou vyloženy vůbec a předkladatel zjevně spoléhá na to, že jsou použity již ve stávajícím textu nařízení vlády. Tento předpoklad však není úplně správný a i z důvodu předpokládané (a fakticky již započaté) generační obměny u orgánů krizového řízení by bylo vhodné dát používaným pojmům jednoznačný obsah.
V rámci novelizace předmětného nařízení vlády by proto bylo vhodné upravit i „stávající text“ nařízení či krizového zákona, alespoň v ustanoveních, která jsou dotčena navrhovanými změnami. Zároveň by bylo i s ohledem na komplexní novou úpravu obsahu krizových plánů alespoň v důvodové zprávě vyložit (a tím sjednotit výkladovou praxi) některé pojmy, které jsou v návrhu nařízení použity v návaznosti na text zákona, ale není definován jejich obsah. Zejména se jedná o pojmy hrozba, ohrožení, riziko, zajišťování. V praxi se používají bez větších problémů pojmy hrozba a riziko, byť se částečně lze setkat i s jejich zaměňováním. Nicméně pojem ohrožení je problematický, jak bude rozvedeno níže. Na vyjasnění těchto pojmů přitom není možné rezignovat už s odkazem na probíhající snahy o komplexní revizi krizové legislativy.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. 
Není uveden návrh řešení ani odůvodnění. Připomínka je řečnického charakteru. Komplexnější úprava bude následně vyplývat z úprav navržených v rámci pracovní skupiny k revizi krizové legislativy

	
	11.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

K Čl. I bod 4, nové znění § 15, resp. § 15a: 
Dle odst. 1 písm. b) obou uvedených ustanovení základní část krizového plánu obsahuje „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,“. Tento text se objevuje již v současném znění nařízení vlády a krizového zákona, nicméně není zcela jasné, co bylo cílem normotvůrce ohledně jeho druhé části. Varianty výkladu jsou minimálně dvě: buď základní část krizového plánu obsahuje analýzy ohrožení (tedy několik analýz, každá na jiné ohrožení) nebo obsahuje přehled analýz ohrožení. Další možností je, že text není legislativně technicky korektní a postačila by změna spočívající v uvedení slova „analýzy“ do odpovídajícího tvaru („přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení“).
Tím však výkladový problém s tímto ustanovením nekončí, neboť nikde není definováno ani vyloženo, co se rozumí analýzou ohrožení. Pouze v důvodové zprávě se lze ve vztahu k analýze ohrožení ČR dočíst, že se jí rozumí část posouzení rizik České republiky v rámci, kterého jsou analyzovány hrozby, které mají závažný, zásadní dopad na území České republiky nebo části jejího území. Ve vztahu ke krizovým plánům ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností však v důvodové zprávě výklad chybí, přičemž subsidiární použití výkladu analýzy ohrožení pro území celé ČR není zřejmě zcela přiléhavé. Tento přístup je navíc zatížen použitím slov závažný, zásadní, které mají subjektivní charakter a umožňují opět různý výklad.
Současně se nejeví jako logické, aby základní část krizového plánu obsahovala „část přílohové části“, jak vyplývá z výše citované pasáže důvodové zprávy.
Závěr: V kontextu doplnění „posouzení rizik pro území kraje“ jako povinné části krizového plánu kraje dle nově navrhovaného textu § 15c by bylo více než vhodné alespoň na úrovni důvodové zprávy vymezit, co má obsahovat analýza ohrožení a co posouzení rizik pro území kraje, případně zaměnit pojem „analýza ohrožení“ za obecně používaný pojem „analýza hrozeb“. Ze zavedení povinné části „posouzení rizik“ totiž plyne záměr normotvůrce, aby krizové plány obsahovaly jednak „analýzu ohrožení“, jednak „posouzení rizik“, aniž by byl vysvětlen vzájemný vztah a logická návaznost této části dokumentace.
	Akceptováno

Akceptováno
Součástí krizového plánu České republiky bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	11.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

K § 15c – posouzení rizik pro území kraje
Jak již bylo uvedeno, je třeba tuto nově zaváděnou část dokumentace logicky provázat s ostatními částmi krizového plánu, zejména s analýzou ohrožení, a stanovit, co má tato část krizového plánu obsahovat (obdobně jako je tomu u posouzení rizik ČR).
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	11.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8

K § 18 – posouzení rizik ČR
K odst. 1 a 3
Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik … se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik.
Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit – např. v některém z odstavci termín „posouzení“ vůbec nepoužívat a nahradit jiným textem.
K odst. 1 a 5
Není zcela zřejmé, jaký je záměr normotvůrce při zavedení pojmu „ošetření rizik“. Má se jednat o preventivní opatření? Budou tato opatření vymahatelná? Kdo za jejich realizaci bude odpovídat? Zejména v kontextu oddělení plánování a odpovědnosti na úrovni krajů jde o zásadní otázky.
	Akceptováno částečně

Součástí krizového plánu České republiky bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	Krajský úřad Plzeňského kraje
	12.1. K návrhu nařízení vlády obecně

nové znění § 15, resp. § 15a
Dle odst. 2 písm. b) obou uvedených ustanovení základní část krizového plánu obsahuje „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,“. Tento text se objevuje již v současném znění nařízení vlády a krizového zákona, nicméně není zcela jasné, co bylo cílem normotvůrce ohledně jeho druhé části. Varianty výkladu jsou minimálně dvě: buď základní část krizového plánu obsahuje analýzy ohrožení (tedy několik analýz, každá na jiné ohrožení) nebo obsahuje přehled analýz ohrožení. Další možností je, že text není legislativně technicky korektní a postačila by změna spočívající v uvedení slova „analýzy“ do odpovídajícího tvaru („přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení“).
Tím však výkladový problém s tímto ustanovením nekončí, neboť nikde není definováno ani vyloženo, co se rozumí analýzou ohrožení. Pouze v důvodové zprávě se lze ve vztahu k analýze ohrožení ČR dočíst, že se jí rozumí část posouzení rizik České republiky v rámci kterého jsou analyzovány hrozby, které mají závažný, zásadní dopad na území České republiky nebo části jejího území. Ve vztahu ke krizovým plánům ministerstev, jiných ústředních správních úřadů, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností však v důvodové zprávě výklad chybí, přičemž subsidiární použití výkladu analýzy ohrožení pro území celé ČR není zřejmě zcela přiléhavé. Tento přístup je navíc zatížen použitím slov závažný, zásadní, které mají subjektivní charakter a umožňují opět různý výklad. Současně se nejeví jako logické, aby základní část krizového plánu obsahovala „část přílohové části“, jak vyplývá z výše citované pasáže důvodové zprávy.
Závěr: V kontextu doplnění „posouzení rizik pro území kraje“ jako povinné části krizového plánu kraje dle nově navrhovaného textu § 15c by bylo více než vhodné alespoň na úrovni důvodové zprávy vymezit, co má obsahovat analýza ohrožení a co posouzení rizik pro území kraje, případně zaměnit pojem „analýza ohrožení“ za obecně používaný pojem „analýza hrozeb“. Ze zavedení povinné části „posouzení rizik“ totiž plyne záměr normotvůrce, aby krizové plány obsahovaly jednak „analýzu ohrožení“, jednak „posouzení rizik“, aniž by byl vysvětlen vzájemný vztah a logická návaznost této části dokumentace.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	12.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15c

Jak již bylo uvedeno, je třeba tuto nově zaváděnou část dokumentace logicky provázat s ostatními částmi krizového plánu, zejména s analýzou ohrožení, a stanovit, co má tato část krizového plánu obsahovat (obdobně jako je tomu u posouzení rizik ČR).
K Čl. I bod 4, nové znění § 15 odst. 3 a § 15a odst. 3
Do odst. 3 v obou případech požadujeme doplnit nové písm.: f) zásady manipulace s krizovým plánem. Není zřejmé, proč byly zásady manipulace z textu nařízení vlády vypuštěny. Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je podstatné, aby byly jasně stanoveny způsoby nakládání s krizovým plánem, povinnosti osob, které mají do plánu přístup, a to i s přihlédnutím k tomu, že krizové plány mohou být v některých svých částech kvalifikovány jako zvláštní skutečnosti.
V praxi se lze setkat se situacemi, kdy jsou pracovníci odpovědní za výkon agendy krizového řízení dotazováni na obsah krizového plánu, případně přímo žádáni o jeho zpřístupnění či zapůjčení osobami, které nesplňují pravidlo „need-to-know“. Právo omezit poskytnutí informace dle § 11 odst. 1 písm. d) z. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím přitom situaci dostatečně neřeší, neboť je využitelné pouze v případě, kdy poskytnutí konkrétní informace významně nebo přímo ohrožuje účinnost bezpečnostního opatření stanoveného na základě zvláštního předpisu pro účel ochrany bezpečnosti osob, majetku a veřejného pořádku nebo připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 a paragrafů následujících byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	12.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8

K Čl. I bod 8, nové znění § 18 odst. 1 a 3 – posouzení rizik ČR
Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik … se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik. Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit – např. v některém z odstavců termín „posouzení“ vůbec nepoužívat a nahradit jiným textem.
K Čl. I bod 8, nové znění § 18 odst. 1 a 5 – posouzení rizik ČR
Není zcela zřejmé, jaký je záměr normotvůrce při zavedení pojmu „ošetření rizik“. Má se jednat o preventivní opatření? Budou tato opatření vymahatelná? Kdo za jejich realizaci bude odpovídat? Zejména v kontextu oddělení plánování a odpovědnosti na úrovni krajů jde o zásadní otázky.
	Akceptováno částečně

Součástí krizového plánu České republiky bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	12.4. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 7 písm. h)

Povinné začlenění vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu do bezpečnostní rady kraje je neúčelné a nadbytečné.
Členem bezpečnostní rady je ředitel krajského úřadu, který je nadřízený všem vedoucím úředníkům a který jim v případě potřeby předává informace a ukládá úkoly vyplynuvší z jednání bezpečnostní rady. Takto by mohli být členy bezpečnostní rady i např. vedoucí útvarů dopravy, životního prostředí, školství, sociálního zabezpečení, kteří jsou ve stejné pozici. Nutnosti členství v bezpečnostní radě, tedy potřebě stálé přítomnosti vedoucího útvaru zdravotnictví na jejích jednáních, potažmo na jednání krizového štábu kraje, nenasvědčuje ani formulace obsahu činnosti bezpečnostní rady kraje v ust. § 6 předmětného nařízení. V případech, kdy je přítomnost vedoucího útvaru zdravotnictví (či jakéhokoliv jiného zaměstnance krajského úřadu) na jednání bezpečnostní rady potřeba, lze využít ust. § 24 odst. 4 krizového zákona, podle kterého na jednání bezpečnostní rady kraje mohou být přizvány další osoby, pokud je jejich účast nezbytná k posouzení stavu zabezpečení a stavu připravenosti na krizové situace. Vzhledem k tomu, že počet členů bezpečnostní rady kraje je navíc nařízením vlády limitován a hejtman ji může dle svého uvážení doplnit pouze o jednu další osobu, představuje nelogické členství vedoucího útvaru zdravotnictví krajského úřadu podstatné omezení funkčnosti a akceschopnosti tohoto orgánu krizového řízení.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. Jde o připomínku nad rámec zaměření novely. Tento § není novelizován.

	Krajský úřad Zlínského kraje
	13.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15

Přílohovou část krizového plánu „posouzení rizik pro území kraje“ je potřeba alespoň na úrovni důvodové zprávy specifikovat s uvedením, co má být uvedeno v části „přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení“ a „posouzení rizik“ nebo jak tyto části budou provázány. V důvodové zprávě k tomuto odstavci je jen uvedeno, že k úpravě dochází z důvodu tohoto, aby struktura krizového plánu kraje odpovídala struktuře krizového plánu ČR. Chybí zde však i zdůvodnění proč je stejná struktura těchto plánů nezbytná a jaká bude provázanost v této části mezi těmito plány.
	Změněno na doporučující

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	13.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 2 písm. f)

Na konci textu tohoto bodu doplnit slova „rozpracované s využitím příslušných typových plánů“. Domníváme se, že tak jako je nyní identifikováno 22 typů nebezpečí (viz Analýza hrozeb pro ČR schválená usnesením vlády ze zdne 26. dubna 2016 č. 369), přičemž pro každé z nich je vypracován typový plán, tak i po zpracování tzv. Posouzení rizik pro ČR (viz § 18 návrhu novelizace předmětného nařízení vlády) budou identifikována aktuální rizika pro ČR a pro každé z nich bude v gesci příslušného resortu zpracován typový plán obsahující optimální postup pro řešení daného rizika. Zpracovatelé krizového plánu podle § 15a novelizovaného nařízení vlády by při zpracování postupů řešení měli využívat tyto typové plány. Bylo by to žádoucí jak z hlediska použití optimálního postupu pro řešení daného typu krizové situace, tak by toto ustanovení současně přispělo i ke zpřehlednění a ke sjednocení obsahu těchto postupů pro jejich řešení.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	13.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a odst. 3

Doplnit nový bod do tohoto odstavce (tj. do přílohové části krizového plánu) ve znění „zásady manipulace s krizovým plánem“ 
Zásady manipulace je dle našeho názoru nutné ponechat jako samostatnou část ve struktuře krizových plánů, neboť jde o alespoň základní ochranu citlivých informací. Je nezbytné, aby krizový plán obsahoval základní údaje o tom, který organizační celek příslušného zpracovatele jej zpracoval (odpovídá za jeho zpracování i aktualizace), v jakém stupni utajení (příp. jako zvláštní skutečnost), v kolika výtiscích a kde jsou uloženy (jak v tištěné podobě, tak elektronicky). Bylo by tedy vhodné se této problematice věnovat i v rámci revize krizové legislativy a na úrovni zákona stanovit, která část krizového plánu má být veřejně přístupná a která nikoli, kdo k ní má přístup, jak jsou tyto přístupy evidovány apod.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	13.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8

Ustanovení je potřeba precizovat, obsahuje argumentaci kruhem: v odst. 1 se uvádí, že posouzení rizik se skládá z identifikace, analýzy, hodnocení a ošetření rizik. V odst. 3 je pak psáno, že analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik. Pokud posouzení rizik v odst. 1 je stejné jako v odst. 3, je celé ustanovení neproveditelné. Pokud má jít o jiné posouzení, je třeba ustanovení precizovat a vysvětlit.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět. Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik.

	
	13.5. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8 § 18 odst. 1

Je potřeba specifikace pojmu „ošetření rizik“, a to, zda se jedná o preventivní opatření. Dále specifikovat, zda jsou opatření vymahatelná a kdo bude za jejich realizaci odpovídat.
	Změněno na doporučující

Vysvětleno.
Ošetření rizik nebude součástí Posouzení rizik ČR.

	Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
	14.1. K návrhu nařízení vlády obecně

​K vzniku Informačního systému pro krizové řízeníNÚKIB v návrhu novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. postrádá uvedení větších podrobností k zásadní změně, která má vliv na krizové řízení, což je vznik Informačního systému pro krizové řízení (dále jen „ISKŘ“). Tato změna by dle našeho názoru měla být v nařízení vlády podrobněji rozepsána z hlediska oprávnění do ISKŘ přistupovat (oprávněné subjekty, úrovně nahlížení, příp. editace).
	Změněno na doporučující

Pro uvedené úpravy nařízení vlády neexistuje zákonné zmocnění, které by vyplývalo z krizového zákona.

	
	14.2. K návrhu nařízení vlády obecně

​Ke způsobu správy krizových plánůNÚKIB v návrhu novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. postrádá způsob správy krizových plánů – pokud nyní přibyla nová úroveň, tj. Krizový plán ČR, ze kterého by ostatní krizové plány nižší úrovně měly vycházet, mělo by být jasně stanoveno, kde bude tento plán v aktuální podobě k dispozici, jak bude provázán s krizovými plány nižších úrovní apod.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. Legislativní provázanost jednotlivých krizových plánů byla z novely KZ vyjmuta, a proto tento aspekt momentálně není součástí návrhu nařízení vlády. Nutno řešit další novelou KZ.

	
	14.3. K návrhu nařízení vlády obecně

​Ke struktuře krizových plánůZměna struktury krizových plánů z původní (základní, operativní, pomocná část) na novou (základní a přílohová část) je dle názoru NÚKIB zcela samoúčelná a nemá žádný přínos ke zlepšení krizového plánování. Důsledkem této změny bude pouze nutnost všech zainteresovaných subjektů (Ústřední správní úřady a další subjekty na centrální úrovni, kraje a složky Integrovaného záchranného systému na krajské úrovni, obce s rozšířenou působností, subjekty určené krajem a obcí s rozšířenou působností k plnění úkolů z krizových plánů) formálně plány přepracovat do nové struktury, což je nadbytečné navýšení administrativní zátěže. Stávající struktura plánů je mnohem přehlednější a logičtější z hlediska rozdělení typů dokumentů na popisné, exekutivní (postupy řešení) a pomocné. Považujeme za žádoucí ponechat stávající strukturu krizových plánů.
	Akceptováno

Akceptováno. Struktura KP byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	14.4. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8 § 18

Dle našeho názoru nový § 18 svým obsahem působí značně chaoticky – zcela volně nakládá s jasně definovanými pojmy z oblasti risk managementu. V odst. 1, 2 a 3 se mylně uvádí pojem „identifikace možných rizik“. Správně by zde měl být pojem „identifikace možných hrozeb“, protože „riziko“ je již kvantifikovaná pravděpodobnost hrozby. Takže nejdříve je nutné identifikovat možné hrozby a tyto hrozby podle stanovené metodiky (ta již existuje) propočítat na konkrétní míru rizika podle mnoha dalších ukazatelů, které je třeba vzít v úvahu. Součástí analýzy rizik je zpravidla i hodnocení přijatelnosti rizik, takže odst. 4 je zde nadbytečný. Doporučujeme přepracovat § 18 tak, aby nebyly zaměňovány pojmy z oblasti risk managementu. Případně je možné v § 18 pouze uvést, že posouzení rizik ČR bude zpracováno dle stanovené metodiky a je v souladu s příslušnými ČSN. Vzhledem k tomu, že toto posouzení bude zpracovávat samo Ministerstvo vnitra, není nutné v nařízení vlády podrobněji popisovat obsah.
	Změněno na doporučující

Neakceptováno. Je postupováno v souladu s normou, která ale nemůže být v nařízení vlády.

	
	14.5. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 8 § 18

NÚKIB upozorňuje, že vypuštěním původního § 18 zůstane nevyřešena otázka zpracování plánů krizové připravenosti u subjektů určených z úrovně kraje a obce s rozšířenou působností k plnění úkolů z příslušných krizových plánů. Považujeme za žádoucí stávající text § 18, odst. 1 v textu Nařízení vlády ponechat.
	Akceptováno částečně

Akceptováno. Částečně upraveno podle potřeby vypuštění částí o KI.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	15.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 10 bodu 8

V obecné části důvodové zprávy je zapotřebí oddíl 8.10 Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů (DPIA) přepracovat. 
Odůvodnění
Ačkoliv návrh výslovně neobsahuje konkrétní druhy osobních údajů, vyžaduje však přehled spojení (na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení) § 15 odst. 2 písm. e), § 15a odst. 2 písm. e) a § 17 odst. 3 písm. b) (plán krizové připravenosti). To z povahy věci znamená, že vedle funkčních údajů mohou být zpracovávány i osobní (služební) kontakty fyzických osob (jméno, funkce, služební e-mail/telefon) za účelem jejich dosažitelnosti. Proto by DPIA měla tuto souvislost zohlednit, a to ve smyslu:
„Návrh výslovně neupravuje zpracování konkrétních osobních údajů; vyžaduje však přehled spojení a přehled právnických/podnikajících osob. Vedle funkčních kontaktních kanálů mohou být zahrnuty rovněž údaje a služební kontakty fyzických osob (jméno, funkce, služební e-mail/telefon), a to v nezbytném rozsahu k zajištění dosažitelnosti. Účelem je dosažitelnost odpovědných osob podílejících se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení.“
Dále je třeba zvážit, kterou regulací se zpracování osobních údajů bude řídit, zejména zda se nejedná o IV. hlavu ZZOÚ. Vzhkleden k tomu, že § 43 odst. 3 ZZOÚ nezná právní důvod zpracování veřejný zájem, pak by právním základem bylo dodržení povinnost správce podle písmene a).
	Akceptováno

Příslušný odstavec byl doplněn.
Zkratkou ZZÚO ÚOOÚ myslí zákon č. 110/2019 Sb.
Jeho Hlava IV se pak týká OCHRANY OSOBNÍCH ÚDAJŮ PŘI ZAJIŠŤOVÁNÍ OBRANNÝCH A BEZPEČNOSTNÍCH ZÁJMŮ ČESKÉ REPUBLIKY. Zejména § 43 odst. 3. GŘ HZS ČR: V případě řešení krizové situace by potenciálně mohlo zpracování těchto údajů spadnout do režimu hlavy IV zákona č. 110/2019 Sb., nicméně s ohledem na skutečnost, že tyto údaje se dávají do dokumentace již v okamžiku plánování a jde o standardně strukturované údaje, domníváme se, že není důvod, aby se hlava IV zákona č. 110/2019 Sb. na danou materii vztahovala obecně.

Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo obrany
	1.6. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15

Doporučujeme § 15 upravit obdobně ve smyslu připomínky uplatněné k § 15a.
	Neakceptováno

Neakceptováno. Neexistují jednotné vzory. Požadované informace se v čase mění na nastalou krizovou situaci, a proto nelze vytvořit univerzální vzor.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 1 s účinností dnem následujícím po dni vyhlášení

Na konci novelizačního bodu doporučujeme doplnit tečku.
	Akceptováno

Text novelizačních bodů vytváří systém e-legislativa sám.
I tak byla v mezidobí tečka na konci novelizačních bodu doplněna.

	
	2.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 10

Umožňuje-li to systém E-Legislativa, pak doporučujeme slova „až č. 18“ nahradit slovy „až 18“.
	Akceptováno částečně

S ohledem na výsledky vypořádání uplatněných připomínek již k vypouštění více poznámek pod čarou jediným novelizačním bodem nedochází.

	
	2.3. K návrhu nařízení vlády: čl. III

Vzhledem k tomu, že se jedná pouze o jednu odlišnou účinnost, pak doporučujeme účinnostní ustanovení NEčlenit na písmena.
	Vysvětleno

Doporučení MMR je obecně správné. Toto ustanovení však vytváří systém e-legislativa automaticky.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	3.9. K návrhu nařízení vlády: úvodní větě 

V úvodní větě se za slovo „40“ vkládají slova „odst. 1 písm. a)“.
	Akceptováno

Ano, tento text vložíme. V srpnu ještě zcela nešlo odkazovat na nové znění, tak jsem ponechal jen odkaz na celý § 40. Nyní již můžeme upřesnit, že jde o § 40 odst. 1.

	
	3.10. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 3

Doporučujeme, za účelem přehlednosti, zvážit přidání do přílohové části písmena zahrnujícího seznam subjektů kritické infrastruktury, a to z důvodu možného dlouhodobého výpadku či nefunkčnosti Portálu kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Vzhledem k novému způsobu určování subjektů kritické infrastruktury není relevantní ponechat přehled subjektů – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů. Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu.

	
	3.11. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15 odst. 3 písm. a)

Doporučujeme vydefinovat, alespoň v důvodové zprávě, slovo „výpis“ z plánu nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a ČNB s ohledem na obsahové náležitosti dle vyhlášky č. 498/2000 Sb., o plánování a provádění hospodářských opatření pro krizové stavy, a to z důvodu jeho možné objemnosti. Metodika plánování nezbytných dodávek v systému hospodářských opatření pro krizové stavy pro ústřední správní úřady, krajské úřady, hasičský záchranný sbor a úřady obcí s rozšířenou působností stanoví části plánu nezbytných dodávek, kterými jsou seznam požadovaných nezbytných dodávek, seznam nezajištěných nezbytných dodávek a přehled dodavatelů nezbytných dodávek. U ústředních správních úřadů navíc přibývá ještě seznam položek pohotovostních zásob. Jen u Ministerstva průmyslu a obchodu se jedná o stovky stran v minimální čitelné formě.
	Vysvětleno

Vypořádáno jinak.
Nové znění § 14a již na výpisy z plánu nezbytných dodávek neodkazuje.

	
	3.12. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a odst. 2 písm. e)

Doporučujeme v § 15a odst. 2 nahradit čárku na konci písmene e) slovem „a“. Obecně se totiž doporučuje, aby text právního předpisu vyjádřil výslovně vztah mezi jednotlivými položkami výčtu.
Tutéž úpravu doporučujeme provést v § 15a odst. 3 písm. d), § 17 odst. 2 písm. d) a odst. 3 písm. d).
	Vysvětleno

S ohledem na zúžený rozsah změn nařízení vlády, jsou tyto legislativně technické připomínky už překonané.

	
	3.13. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a odst. 3

Doporučujeme zvážit, za účelem přehlednosti, vložení dalšího písmene do přílohové části zahrnujícího dílčí výpis (podle gesce či územní působnosti) subjektů kritické infrastruktury, a to z důvodu možného dlouhodobého výpadku či nefunkčnosti Portálu kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Neakceptováno. Vzhledem k novému způsobu určování subjektů kritické infrastruktury není relevantní ponechat přehled subjektů – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů. Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu.

	
	3.14. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a odst. 3

Doporučujeme zvážit vložení, s ohledem na původní znění nařízení vlády, dalšího písmena zahrnujícího zásady manipulace, a to především z důvodu ponechání institutu zvláštních skutečností, který vyžaduje specifické zacházení.
	Akceptováno

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	3.15. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15c

Doporučujeme vyjasnit, alespoň v důvodové zprávě, význam slov „posouzení rizik pro území kraje“. Hasičský záchranný sbor kraje podle § 15 krizového zákona zpracovává krizový plán kraje, vede podle totožného paragrafu také přehled možných zdrojů rizik a provádí analýzy ohrožení, avšak nijak nenakládá s posouzením rizik. Zde je opět nejasná terminologie analýzy rizik, analýzy ohrožení a posouzení rizik. Termín „posouzení rizik pro území kraje“ však krizový zákon neuvádí ani nedefinuje. Zároveň upozorňujeme, že přehled možných zdrojů rizik a analýzy již obsahuje základní část § 15a odst. 2 písm. b).
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.
Ve vztahu k užitému názvosloví byla doplněna důvodová zpráva.

	
	3.16. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 6 § 17 odst. 2

Doporučujeme zvážit vložení dalšího písmene do základní části zahrnujícího charakteristiku krizového řízení. Tuto kapitolu lze vnímat jako možný způsob uvědomění si pozice právnické a podnikající fyzické osoby v systému krizového řízení, jeho nastavení a popsání interních procesů krizového řízení. Tyto informace však může obsahovat případně i písm. a), v krajním případě písm. c).
	Neakceptováno

Struktura plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	3.17. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 6 § 17 odst. 3

Doporučujeme opět zvážit vložení dalšího písmene do přílohové části zahrnujícího zásady manipulace, a to z důvodu zachování institutu zvláštních skutečností.
	Neakceptováno

Struktura plánu v § 17 byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	
	3.18. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 6 § 17 odst. 3 písm. b)

Doporučujeme zvážit, v podobě jako u předchozích paragrafů (§ 15 a § 15a), vložení slov „způsob zajištění krizové komunikace,“ na začátek písm. b).
Pakliže by se jednalo o právnickou či podnikající fyzickou osobu plnící opatření vyplývající z krizového plánu, je také stěžejní, aby organizace měla nastavenou komunikaci i uvnitř firmy, nejenom směrem k orgánům krizového řízení.
	Neakceptováno

Struktura plánu krizové připravenosti byla vrácena do původního znění, přičemž komplexnější revize bude spojena s činností pracovní skupiny k revizi krizové legislativy.

	
	3.19. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 9 odst. 2

Doporučujeme v druhé větě slovo „a“ za slovy „na obsah krizového plánu“ nahradit slovem „nebo“. Domníváme se totiž, že takto je předmětné ustanovení míněno.
	Akceptováno

Spojka byla nahrazena.

	
	3.20. K návrhu nařízení vlády: čl. III písm. a)

Doporučujeme upravit textaci ustanovení tak, aby neobsahovala písmeno a), jež je osamocené (další písmena nejsou). Lze předpokládat, že tuto textaci vygeneroval systém e-Legislativa, nicméně to neznamená, že je tato textace tímto ospravedlnitelná.
	Vysvětleno

Příslušná formulace je pro tvůrce materiálu nezměnitelná. V těchto případech má nastavení systému podle č. 24 Legislativních pravidel vlády přednost.

	Ministerstvo spravedlnosti
	4.1. K návrhu nařízení vlády: úvodní větě 

Z § 40 odst. 1 krizového zákona, ve znění zákona č. 266/2025 Sb., a obsahu předloženého návrhu plyne, že návrhem je prováděno pouze písmeno a) uvedeného ustanovení krizového zákona. Tento závěr potvrzuje rovněž bod 2 obecné části důvodové zprávy. Doporučujeme proto tuto skutečnost promítnout do úvodní věty návrhu, tj. za text „§ 40“ vložit text „odst. 1 písm. a)“.V dané souvislosti dále upozorňujeme, že úvodní věta verze návrhu pro meziresortní připomínkové řízení obsažená v systému e-Legislativa obsahuje odkaz na § 40 odst. 1 krizového zákona ve znění účinném před nabytím účinnosti zákona č. 266/2025 Sb. Doporučujeme proto tento odkaz v systému e-Legislativa aktualizovat.
	Akceptováno částečně

Akceptováno
Ano, tento text vložíme. V srpnu ještě zcela nešlo odkazovat na nové znění, tak jsem ponechal jen odkaz na celý § 40. Nyní již můžeme upřesnit.

	
	4.2. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 2

Obdobně jako v případě připomínky č. 1 doporučujeme v novém znění úvodní věty nařízení vlády č. 462/2000 Sb. uvést, že nařízení provádí zmocnění uvedené v § 40 odst. 1 písm. a) krizového zákona, ve znění zákona č. 266/2025 Sb.
	Neakceptováno

Ne, v tomto případě si myslím, že nemůže jít jen o odkaz na písmeno a), protože nařízení provádí i další písmena tohoto odstavce.

	
	4.3. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4 § 15a

Doporučujeme ve všech odstavcích § 15a výslovně stanovit, na krizové plány jakých orgánů se tato ustanovení vztahují, tzn. za slova „Krizový plán“, resp. „krizového plánu“, vložit slova „ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností“.
	Akceptováno částečně

S ohledem na menších rozsah změn tohoto paragrafu zohledněno jinak.

	
	4.4. K návrhu nařízení vlády: čl. II bodu 2 a 3

i. Krizové plány a plány krizové připravenosti v přechodných ustanoveních vypočtených orgánů by neměly splňovat náležitosti „podle tohoto nařízení“, ale „podle nařízení vlády č. 462/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení“. Předložený návrh nařízení je novelou nařízení vlády č. 462/2000 Sb., tj. nově stanovená pravidla se dnem nabytí jeho účinnosti stanou součástí nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Krizové plány a plány krizové připravenosti by tak nově měly splňovat náležitosti stanovené nařízením vlády č. 462/2000 Sb. ve znění předloženého návrhu nařízení.
ii. Text „musí splňovat náležitosti podle tohoto nařízení do 31. prosince 2029“, resp. „do 31. prosince 2030“, lze interpretovat rovněž tak, že po uplynutí uvedených dat již krizové plány a plány krizové připravenosti nemusí dané náležitosti splňovat. Doporučujeme proto přechodná ustanovení přeformulovat tak, aby bylo patrné, že příslušné orgány krizového řízení musí do uvedených dat zajistit soulad krizových plánů, resp. plánů krizové připravenosti, s požadavky plynoucími z nového znění nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
	Vysvětleno

Děkujeme, takto by byl text přesnější.
Současně však budou příslušné body z přechodných ustanovení vypuštěny.
(Menší rozsah změn § 15 až 15c by již patrně sám nevyvolal potřebu zpracování další verze příslušné dokumentace. MV však ještě zváží, zda termíny pro aktualizaci jednotlivých dokumentů nebudou stanovena obdobně jako v dosavadním § 9 nově v návrhu usnesení vlády.)

	Ministerstvo zahraničních věcí
	5.7. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

V čl. III o účinnosti navrhované nové právní úpravy se v normativním textu doporučuje vypustit nadbytečný text „a)“ uvedený za slovy „s výjimkou“.
	Vysvětleno

Vysvětleno

Systém e-legislativa číslování fragmentů o odchylnbé účinnosti generuje automaticky.
Bez nastavení virtuální změny názvu nařízení vlády ihned se objevují nepřekonatelné chyby systému. Odchylná účinnost je proto nutná.

	
	5.8. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 15a odst. 3 písm. g)

V § 15a odst. 3 písm. g) se slova „přehled aktualizací krizového plánu“ zrušují.
	Akceptováno částečně

Struktura krizového plánu v § 15a byla navrácena do původního stavu, včetně názvosloví.

	Ministerstvo zdravotnictví
	6.17. K návrhu nařízení vlády: čl. I

Doporučujeme k citacím novel nařízení vlády č. 462/2000 Sb. vytvořit automatizované odkazy přes kartu Vložení - Odkaz - Odkaz na jiný právní akt.
	Akceptováno

Odkaz na prováděné ustanovení zákona byl zpřesněn.

	
	6.18. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 3

Doporučujeme v souladu s čl. 30 odst. 6 LPV novelizační bod formulovat následovně:
„Skupinový nadpis nad § 15 se zrušuje.“.
	Neakceptováno

Pro formulaci novelizačního bodu se uplatní nastavení systému e-legislativa, které má podle čl. 24 legislativních pravidel vlády vždy přednost. Vytváření ručního znění novelizačního bodu zde nedává smysl, protože nemůže dojít k záměně s jiným fragmentem.

	
	6.19. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 5

Doporučujeme v souladu s čl. 30 odst. 6 LPV novelizační bod formulovat následovně:
„Skupinový nadpis nad § 17 se ​zrušuje.“.
	Vysvětleno

Obecně by platila pozice uvedená u předešlé připomínky.
S ohledem na zúžení rozsahu novely byl ale tento skupinový nadpis zachován.

	
	6.20. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb. obecně

K § 15 až 15c, § 17, § 18 a § 19 odst. 2
Úplné znění s vyznačením navrhovaných změn vyexportované z ESEL obsahuje pouze nově navrhované znění ustanovení, a je tudíž v rozporu s čl. 10 odst. 7 písm. b) bodem 3 LPV, který stanoví, že „dosavadní ustanovení, včetně jednotlivých slov, nahrazované jiným ustanovením, se přeškrtne jednoduchou čarou. Bezprostředně za tímto textem se uvede tučným písmem nově navrhované ustanovení“. Pravděpodobně se však jedná o chybu systému ESEL.
	Vysvětleno

Ano, s touto podobou výstupu také nejsme spokojeni. V dalších fázích legislativního procesu už vložíme úplné znění všeho jako další samostatnou přílohu.
S ohledem na zúžení rozsahu novely by již měla být zobrazení ve většině případů postačující.

	
	6.21. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 6

Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit konkrétní ustanovení rozhodnutí, jež stanoví náležitosti posouzení rizik.
Odůvodnění:
Ačkoliv se jedná o přímo aplikovatelné rozhodnutí, pro přehlednost a jednoznačnost doporučujeme v důvodové zprávě doplnit odkaz na konkrétní ustanovení dotčeného rozhodnutí, podle kterých se má v případě posouzení rizik ČR postupovat, resp. ustanovení stanovující(ch) náležitosti posouzení.
	Neakceptováno

Neakceptováno, vysvětleno.
Ustanovení týkající se návaznosti na evropskou legislativu byla v rámci vypořádání dalších připomínek z textu odstraněna.

	
	6.22. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 6

V § 18 odst. 6 se slova „Text s významem pro EHP“ nahrazují slovy „, v platném znění“.
	Neakceptováno

Neakceptováno, vysvětleno.
Ustanovení týkající se návaznosti na evropskou legislativu byla v rámci vypořádání dalších připomínek z textu odstraněna.

	
	6.23. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 7

Doporučujeme buď odkaz na směrnici 2022/2557 upřesnit, a to uvedením konkrétního článku, jež obsahuje náležitosti posouzení rizik, nebo tyto náležitosti transponovat jiným vhodným způsobem do českého právního řádu, případně vysvětlit, proč byl zvolen tento způsob odkazu na náležitosti posouzení rizik stanovené směrnicí.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě je uvedeno, že dotčená směrnice již byl transponována zákonem č. 240/2000 Sb., resp. jeho novelou provedenou zákonem č. 266/2025 Sb. V zákoně je však uvedeno, že vláda stanoví nařízením mj. obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, jež upravuje navrhované znění § 18. Domníváme se tak, že by bylo vhodnější doplnit odkaz na směrnici o konkrétní ustanovení, jež tyto náležitosti stanoví, nebo jejich znění přenést do právního řádu ČR. Z navrhovaného znění totiž není zcela zřejmé, které další náležitosti podle dotčené směrnice musí posouzení rizik splňovat.
	Vysvětleno

Vypořádáno jinak, ustanovení vypuštěno.
Implementace směrnice byla plně provedena zákonem. Tudíž, že už prováděcí předpisy nejsou přímou implementací.

	
	6.24. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 18 odst. 8

Doporučujeme buď to vypustit přímý odkaz na normu ČSN ISO 31000, anebo v souladu s čl. 45a LPV postupovat v souladu s pravidly pro používání výlučných odkazů na technickou normu.
Odůvodnění:
V souladu s čl. 45a odst. 2 LPV je v případě použití výlučného odkazu na technickou normu tuto normu jednoznačným způsobem identifikovat, a to normativním odkazem uvedením označení, data vydání a úplného názvu technické normy přímo v textu nařízení vlády. Dále je nutné použití výlučného odkazu v důvodové zprávě odůvodnit a také stanovit způsob, jakým bude dotčená technická norma zpřístupněna veřejnosti.
	Vysvětleno

Vypořádáno jinak, ustanovení vypuštěno.

	
	6.25. K návrhu změn nařízení vlády č. 462/2000 Sb.: § 19 odst. 1

Doporučujeme v případě, že je pojmem „krizový plán“ zamýšlen také KP ČR (viz připomínka č. 15) úpravu tohoto ustanovení tak, aby v souladu s § 36 odst. 2 zákona č. 266/2025 Sb., resp. s termínem pro schválení KP ČR.
Odůvodn​ění:
Výše uvedené ustanovení uvádí: „Krizový plán České republiky zpracuje Ministerstvo vnitra ve spolupráci s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady a vláda schválí do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“, v nařízení vlády je však uvedeno: „Krizový plán a plán krizové připravenosti se zpracují nejdéle do 4 let po nabytí účinnosti tohoto nařízení.“
	Akceptováno částečně

Akceptováno jinak.
Ustanovení § 19 bylo upraveno následujícím způsobem:
“Souhrnná aktualizace krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností nebo plánu krizové připravenosti se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu nebo plánu krizové připravenosti, provádí se jejich aktualizace bezodkladně.”

	
	6.26. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

Doporučujeme slova „provedenou v zákonem“ nahradit slovy „provedenou zákonem“.
	Akceptováno

Opraveno.

	
	6.27. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

Doporučujeme slovo „náležitosti“ nahradit slovem „náležitostí“.
	Akceptováno částečně

Příslušná věta byla vypuštěna.

	
	6.28. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 3

Doporučujeme doplnit také souvislost s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie, v platném znění.
	Akceptováno

Doplněno.

	
	6.29. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5

Doporučujeme slova „zvýšené výdajů“ nahradit slovy „zvýšení výdajů“.
	Vysvětleno

Příslušná věta byla vypuštěna.

	
	6.30. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1 bodu 8

Doporučujeme slovo „veřejnopárvní“ nahradit slovem „veřejnoprávní“.
	Akceptováno

Opraveno.

	
	6.31. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 2 bodu 8

Doporučujeme zvážit doplnění této části, neboť výše je uvedeno, že se návrh „částečně dotýká podnikajících fyzických osob a právnických osob v části týkající se plánu krizové připravenosti“.
	Akceptováno částečně

Podoba formulace bude zvážena v kontextu dalších změn novely.

	
	6.32. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 10

Doporučujeme text v tomto bodě upravit (shodný s textem uvedeným v bodě 8.9), nebo bod obecné části úplně vypustit.
	Akceptováno

​Bod 10 vypuštěn bez náhrady.

	
	6.33. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme slova „Krizové plán“ nahradit slovy „Krizové plány“.
	Akceptováno částečně

Akceptováno jinak, příslušná věta vypuštěna zcela.

	
	6.34. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme slova „v rámci, kterého“ nahradit slovy „, v rámci kterého“.
	Akceptováno

Opraveno.

	
	6.35. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme text odůvodnění k § 15b upravit, neboť z něj není zřejmý smysl tohoto ustanovení.
	Akceptováno částečně

Odůvodnění přepracováno s ohledem na výrazně menší rozsah prováděných změn.

	
	6.36. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme slovo „přijatá“ nahradit slovem „přijatých“.
	Vysvětleno

Příslušná věta vypuštěna zcela.

	
	6.37. Ke zvláštní části důvodové zprávy

Doporučujeme doplnit informaci, že se jedná o postup v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů.
	Akceptováno

Doplněno do odůvodnění.

	
	6.38. K dokumentu Stručný popis obsahu návrhu právního předpisu obecně

Doporučujeme ve druhém odstavci slovo „náležitosti“ nahradit slovem „náležitostí“.
	Vysvětleno

Příslušná věta vypuštěna zcela.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	7.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Po stránce formální:
Předkladatel částečně splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
K důvodové zprávě
V rámci obecné části důvodové zprávy, bodě 3., je potřeba upravit nejednotnost tvrzení překladatele, pokud jde o implementační charakter návrhu (viz níže v obecné připomínce).
Dále by mělo být ve výčtu předpisů EU, které se návrhu dotýkají, uvedeno rovněž rozhodnutí č. 1313/2013/EU, na které návrh odkazuje v novelizačním bodě 8., resp. § 18 odst. 6. Toto rozhodnutí navíc již bylo novelizováno a je tedy nutné jeho název doplnit o dovětek „v platném znění“.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrhu nařízení vlády se dotýkají níže uvedené předpisy Evropské unie:
● rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie, v platném znění,
● směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.
Připomínky a případné návrhy změn:
Obecně
Předkladatel v rámci obecné části důvodové zprávy v bodě 3. uvádí, že jsou návrhem implementovány podrobnosti ke zpracování posouzení rizik členského státu v souladu s čl. 5 směrnice 2022/2557, avšak implementace není v návrhu výslovně provedena, jelikož již byla provedena na úrovni krizového zákona. Toto tvrzení nepovažujeme za vhodné a mělo by být upraveno. Pokud návrhem není reálně prováděna implementace předpisu EU, nelze tvrdit, že návrh je implementační. Považujeme za vhodné v takových případech užít např. obratu „návrh navazuje na požadavky směrnice…” nebo „návrhem se doplňuje provazba na směrnici…”. Dáváme nicméně předkladateli ke zvážení, zda by návrhem implementace čl. 5 směrnice 2022/2557 skutečně neměla být formálně provedena.
Také máme za to, že je vhodné v důvodové zprávě blíže vyjasnit, co vše bude posouzení rizik ČR ve vztahu ke směrnici 2022/2557 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU obsahovat (viz i připomínka níže k jednotlivým ustanovením).
Vznášíme tedy dotaz, zda předložený návrh skutečně není implementační povahy a nemělo by být v návrhu provedeno výkaznictví vůči čl. 5 směrnice 2022/2557. Připomínku je třeba řádně vysvětlit a důvodovou zprávu dle toho adekvátně upravit, resp. doplnit.
K bodu 8. (§ 18 odst. 6)
Z názvu rozhodnutí č. 1313/2013/EU v § 18 odst. 6 je třeba odstranit slova “Text s významem pro EHP.”, neboť tato nejsou součástí názvů předpisů EU. Naopak je potřeba doplnit dovětek „v platném znění“, jelikož rozhodnutí již bylo novelizováno.
Dále, z důvodové zprávy ani vlastního návrhu není zřejmé, co přesně se má z rozhodnutí č. 1313/2013/EU použít, tedy co se míní tím, že mají být splněny „náležitosti posouzení rizik“ podle uvedeného rozhodnutí EU. Nemá jít o náležitosti „zvládání rizik“, které rozhodnutí EU upravuje?
Nebo se opravdu má na mysli pouze „obecné posouzení rizik provedené podle čl. 6 odst. 1 rozhodnutí č. 1313/2013/EU“, které ale výslovně požaduje čl. 5 odst. 2 směrnice 2022/2557 a které je tedy již předmětem § 18 odst. 7 návrhu? Pokud by šlo o tuto druhou variantu, postrádalo by ustanovení § 18 odst. 6 smysl, neboť by bylo součástí § 18 odst. 7 návrhu.
K bodu 8. (§ 18 odst. 7)
V uvedeném ustanovení bychom doporučili odkazovat přímo na čl. 5 směrnice 2022/2557, jak je naznačeno i v obecné části důvodové zprávy v bodě 3. Dále, důvodová zpráva by měla ospravedlnit použití přímého odkazu na směrnici (čl. 20a Metodických pokynů) – předpokládáme, že vzhledem k tomu, že posouzení rizik ČR zpracovává ministerstvo vnitra a schvaluje vláda, nebudou z tohoto posouzení bezprostředně vyplývat práva a povinnosti pro soukromé subjekty. V neposlední řadě je vhodné lépe odůvodnit obsah posouzení rizik v důvodové zprávě – směrnice v čl. 5 odst. 2 odkazuje mj. na speciální směrnice, ohlášené incidenty, apod. Odůvodnění v důvodové zprávě jde, zdá se, oproti vymezení podle směrnice, mimoběžně.
Závěr:
Návrh nařízení vlády se nejeví být s právem EU v rozporu, je však třeba vyjasnit a upravit výše uvedené, neboť navržená právní úprava je matoucí.
Zpracovala: Mgr. Kateřina Žáčková
	Akceptováno částečně

V důvodové zprávě je výslovně vysvětleno, že návrh na příslušnou směrnici pouze navazuje. Sám však nepředstavuje její implementaci. Implementace byla dokončena přijetím zákona č. 266/2025 Sb.
Návrh není implementační povahy. Proto k němu není nezbytné doplňovat formální náležitosti spojené s výkaznictvím.
V důvodové zprávě byly doplněny i zmínky o rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie, v platném znění.
Odkaz na příslušnou směrnici byl z návrhu vypuštěn.

	Hlavní město Praha
	8.1. K návrhu nařízení vlády: čl. I bodu 4

- Doporučujeme ponechat mezi základními částmi krizového plánu kraje přehled subjektů kritické infrastruktury a evropské kritické infrastruktury nacházejících se na území kraje.
Odůvodnění:
Kraje v rámci přípravy na krizové situace i při jejich případném řešení musí vědět, jaké subjekty kritické infrastruktury se vyskytují na jejich území. Ustanovení doporučujeme ponechat alespoň do doby zprovoznění Portálu kritické infrastruktury. Zákon o kritické infrastruktuře, konkrétně § 20 odst. 4 písm. c) zákona o kritické infrastruktuře, počítá s tím, že hejtman kraje a krajský úřad v rozsahu nezbytném pro výkon jejich působnosti podle krizového zákona používají informace obsažené v Portálu kritické infrastruktury. Důvodem je zajištění přehledu o kritické infrastruktuře nacházející se na území dotčeného kraje pro uvedené osoby. Pouze takto může být umožněno řádné plnění povinností podle krizového zákona, zejména ve vztahu k oprávnění hejtmana kraje vyhlásit krizové opatření přednostního zásobování subjektů kritické infrastruktury na území kraje. Po změně nařízení vlády a současně při nefunkčním Portálu kritické infrastruktury toto nebude možné.
	Neakceptováno

Neakceptováno
Vzhledem k novému způsobu určování subjektů kritické infrastruktury není relevantní ponechat přehled subjektů – podle nového systému budou určovány subjekty KI, přičemž identifikace kritické infrastruktury subjektů KI bude v kompetenci jednotlivých subjektů. Bude se tedy jednat o “živou” evidenci, která se bude v čase dynamicky měnit, nebude možné zajistit faktickou správnost a úplnost seznamu. Aktuální seznam subjektů včetně identifikované kritické infrastruktury bude dostupný v portálu KI.

	Krajský úřad Plzeňského kraje
	9.5. K návrhu nařízení vlády obecně

Předložené nařízení vlády má za cíl reflektovat změny v zákoně č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení, zejména nově zavedený krizový plán ČR. V rámci stávající plánovací dokumentace pak má dojít k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky. Tento cíl se však daří v předloženém textu naplnit jen částečně, neboť není sjednocen pojmový aparát, některé pojmy jsou vyloženy pouze ve vztahu ke krizovému plánu ČR, ale použity i v jiných ustanoveních, některé pojmy nejsou vyloženy vůbec a předkladatel zjevně spoléhá na to, že jsou použity již ve stávajícím textu nařízení vlády. Tento předpoklad však není úplně správný a i z důvodu předpokládané (a fakticky již započaté) generační obměny u orgánů krizového řízení by bylo vhodné dát používaným pojmům jednoznačný obsah.
V rámci novelizace předmětného nařízení vlády by proto bylo vhodné upravit i „stávající text“ nařízení či krizového zákona, alespoň v ustanoveních, která jsou dotčena navrhovanými změnami. Zároveň by bylo i s ohledem na komplexní novou úpravu obsahu krizových plánů alespoň v důvodové zprávě vyložit (a tím sjednotit výkladovou praxi) některé pojmy, které jsou v návrhu nařízení použity v návaznosti na text zákona, ale není definován jejich obsah. Zejména se jedná o pojmy hrozba, ohrožení, riziko, zajišťování. V praxi se používají bez větších problémů pojmy hrozba a riziko, byť se částečně lze setkat i s jejich zaměňováním. Nicméně pojem ohrožení je problematický, jak bude rozvedeno níže. Na vyjasnění těchto pojmů přitom není možné rezignovat už s odkazem na probíhající snahy o komplexní revizi krizové legislativy. Plzeňský kraj se připojuje ke všem zásadním připomínkám Asociace krajů ČR a doplňuje jednu zásadní připomínku ke složení bezpečnostní rady kraje.
	Vysvětleno

Neakceptováno, vysvětleno. 
Struktura krizového plánu byla navrácena do původního stavu, včetně původního názvosloví. Problematika stávající plánovací dokumentace bude řešena v rámci činnosti pracovní skupiny ke komplexní revizi krizové legislativy.

	Správa státních hmotných rezerv
	10.1. K návrhu nařízení vlády obecně

	Akceptováno částečně

Vypořádání připomínek SSHR je uvedeno v samostatné příloze.

	
	10.2. K návrhu nařízení vlády obecně

	Akceptováno částečně

Vypořádání připomínek SSHR je uvedeno v samostatné příloze.

	Státní úřad pro jadernou bezpečnost
	11.1. K návrhu nařízení vlády obecně

Připomínka k návrhu nařízení vlády – požadavek na terminologické sjednocení / vysvětlení pojmů.
V návrhu nařízení vlády dochází k paralelnímu používání pojmů „posouzení rizik“, „analýza rizik“ a „analýza ohrožení“, aniž by bylo zřejmé, zda jsou tyto termíny zaměnitelné, nebo zda označují odlišné procesy či úrovně hodnocení. Taková nejednoznačnost může vést k výkladovým nejasnostem při aplikaci nařízení v praxi.Pojmy by terminologicky měly být buď sjednoceny (pokud označují totéž), nebo jasně definovány (pokud označují různé postupy). V případě, že zachování všech tří termínů je záměrné, požadujeme, aby byla jejich vzájemná odlišnost srozumitelně vysvětlena v důvodové zprávě nebo v samotném textu nařízení (např. formou definic).
	Vysvětleno

Neakceptováno - vysvětleno:
Součástí krizového plánu ČR bude výpis z posouzení rizik ČR. Především se jedná o rizika s významným a velmi významným dopadem.
Celý materiál není součástí krizového plánu ČR vzhledem k jeho obsáhlosti a nadbytečnosti uvádět.
Identifikace hrozeb vychází jednak z materiálů na úrovni EU tak z předchozí analýzy rizik, přičemž tento soupis byl ještě podroben diskusi v pracovní skupině VCNP k aktualizaci analýzy hrozeb. Sestavení registru rizik je vždy do nějaké míry subjektivní, nicméně ČR nijak výrazně neliší od jiných okolních států tudíž použité výchozí materiály jsou relevantním zdrojem, ještě doplněným o doporučení gestorů jednotlivých problematik. Po posouzení je rozhodnuto, že ošetření rizik nebude samostatnou součástí posouzení rizik ČR.

	Český báňský úřad
	12.1. K návrhu nařízení vlády obecně

ČBÚ považuje za důležité, aby Ministerstvo vnitra poskytlo metodickou podporu, a to zejména jednotnou metodiku pro posuzování rizik a vzorovou strukturu krizových plánů, což je potřebné pro menší ústřední orgány, mezi které patří i ČBÚ.
Odůvodnění:Z návrhu nařízení vlády pro ČBÚ vyplývá povinnost vypracovat krizový plán v nové struktuře a pravidelně jej aktualizovat. Nově bude ČBÚ zřejmě muset do přílohové části zařadit také plán hospodářské mobilizace a provádět posouzení rizik v souladu s evropskou legislativoua normou ISO 31000. Tyto povinnosti sice vyplývají již ze zákona o krizovém řízení, ale předloženým návrhem nařízení vlády jsou přesněji specifikovány.
	Akceptováno

Vypracoval: VLASTIMIL JIROUŠ