Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDKVG689M najdete zde
strana
Návrh aktu
Uzavřená verze: 2025-0196-002-TVO
Návrh aktu
strana
Uzavřená verze: 2025-0196-002-TVO
…
NAŘÍZENÍ VLÁDY
ze dne …,
kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vláda nařizuje podle § 40 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 430/2010 Sb. a zákona č. 266/2025 Sb.:
Čl. I
Nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění nařízení vlády č. 36/2003 Sb. a nařízení vlády č. 431/2010 Sb., se mění takto:
1. Název právního předpisu zní: „Nařízení vlády k provedení některých ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon)“
2. V úvodní větě se slova „, k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 tohoto zákona“ zrušují.
3. Nadpis nad označením § 15 se zrušuje.
4. § 15 až 15c znějí:
„§ 15
Krizový plán České republiky
(1) Krizový plán České republiky se skládá ze základní a přílohové části.
(2) Základní část krizového plánu České republiky obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení,
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c) výpis z přehledů právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky,
d) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
e) způsob zajištění krizové komunikace, přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
f) typové plány pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení.
(3) Přílohová část krizového plánu České republiky obsahuje
a) výpisy z plánů nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracované podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy v návaznosti na posouzení rizik České republiky,
b) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
c) přehled plánů zpracovávaných podle jiných právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací,
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením,
e) posouzení rizik České republiky.
§ 15a
Obecné obsahové náležitosti a členění krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, jiného státního orgánu, kraje a obce s rozšířenou působností
(1) Krizový plán se skládá ze základní a přílohové části.
(2) Základní část krizového plánu obsahuje
a) charakteristiku organizace krizového řízení,
b) přehled možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení,
c) přehled právnických osob a podnikajících fyzických osob, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu,
d) přehled krizových opatření a způsob zajištění jejich provedení,
e) způsob zajištění krizové komunikace, přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení,
f) postupy pro řešení konkrétních druhů hrozících krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení.
(3) Přílohová část krizového plánu obsahuje
a) plán nezbytných dodávek zpracovaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
b) způsob plnění regulačních opatření podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy,
c) přehled plánů zpracovávaných podle jiných právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací,
d) další dokumenty související s připraveností na krizové situace a jejich řešením,
e) přehled aktualizací krizového plánu.
§ 15b
Zvláštní obsahové náležitosti krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu
Přílohová část krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo státního orgánu uvedeného v § 28 odst. 2 krizového zákona obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též plán hospodářské mobilizace zpracovávaný podle zákona upravujícího hospodářská opatření pro krizové stavy.
§ 15c
Zvláštní obsahové náležitosti krizového plánu kraje
Přílohová část krizového plánu kraje obsahuje kromě náležitostí podle § 15a odst. 3 též posouzení rizik pro území kraje.“.
5. Nadpis nad označením § 17 se zrušuje.
6. § 17 zní:
„§ 17
Obsahové náležitosti a členění plánu krizové připravenosti
(1) Plán krizové připravenosti se skládá ze základní části a přílohové části.
(2) Základní část obsahuje
a) vymezení předmětu činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby a úkolů a opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,
b) přehled a hodnocení možných zdrojů rizik a analýzy ohrožení a jejich možný dopad na činnost právnické nebo podnikající fyzické osoby,
c) přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení a způsob zajištění jejich provedení,
d) způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby,
e) postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení.
(3) Přílohová část obsahuje
a) plán opatření hospodářské mobilizace u dodavatelů mobilizační dodávky,
b) přehled spojení na příslušné orgány krizového řízení,
c) přehled plánů zpracovávaných podle jiných právních předpisů19) využitelných při řešení krizových situací,
d) přehled uzavřených smluv k zajištění provedení opatření, které byly důvodem zpracování plánu krizové připravenosti,
e) další dokumenty související s připraveností na mimořádné události nebo krizové situace a jejich řešením.“.
7. § 17a se zrušuje.
8. § 18 zní:
„§ 18
Posouzení rizik České republiky
(1) Posouzení rizik České republiky se skládá z identifikace možných rizik, analýzy rizik, hodnocení rizik a ošetření rizik.
(2) Identifikace možných rizik obsahuje stanovení postupu pro vyhledání a popsání rizik, která mohou mít dopad na bezpečnost, stabilitu nebo fungování České republiky a poskytování základních služeb subjekty kritické infrastruktury.
(3) Analýza rizik obsahuje posouzení identifikovaných rizik, včetně určení jejich zdrojů, možného vývoje, následků a pravděpodobnosti výskytu, a to prostřednictvím strukturovaných scénářů ohrožení.
(4) Hodnocení rizik obsahuje porovnání výsledků analýzy rizik s předem stanovenými kritérii přijatelnosti rizika.
(5) Ošetření rizik obsahuje popis způsobu výběru a realizace opatření ke zvládání rizik.
(6) Posouzení rizik České republiky musí splňovat náležitosti posouzení rizik podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie Text s významem pro EHP.
(7) Posouzení rizik České republiky dále musí splňovat náležitosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES.
(8) Při zpracování posouzení rizik České republiky zpracovatel zohlední principy podle ČSN ISO 31000.“.
9. V § 19 odstavec 2 zní:
„(2) Souhrnná aktualizace krizového plánu a plánu krizové připravenosti se provádí v čtyřletých cyklech od jejich schválení. Dojde-li ke změně, která má dopad na obsah krizového plánu a plánu krizové připravenosti, provádí se jejich aktualizace bezodkladně.“.
10. Poznámky pod čarou č. 15 až č. 18 se zrušují.
Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Krizový plán České republiky se zpracuje do 31. prosince 2027.
2. Krizový plán ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky, jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, kraje a obce s rozšířenou působností musí splňovat náležitosti podle tohoto nařízení do 31. prosince 2029.
3. Plán krizové připravenosti musí splňovat náležitosti podle tohoto nařízení do 31. prosince 2030.
Čl. III
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, s výjimkou
a) ustanovení čl. I bodu 1, které nabývá účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení.