Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDKVG689M najdete zde
strana
Důvodová zpráva
Uzavřená verze: 2025-0196-002-TVO
Důvodová zpráva
strana
Uzavřená verze: 2025-0196-002-TVO
Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
I. Obecná část
1. Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí, a zhodnocení platného právního stavu.
Předkládaný návrh nařízení vlády reaguje na novelizaci krizového zákona provedenou v zákonem č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). Ten byl Parlamentem ČR projednán a schválen jako sněmovní tisk č. 947, resp. senátní tisk č. 147.
Konkrétně na úrovni krizového zákona došlo ke změnám v oblasti plánovací dokumentace. Tyto změny je proto nutné reflektovat i do prováděcí právní úpravy. Jmenovitě se jedná o reakci na zakotvení zcela nové plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky), jakožto i zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury.
V rámci stávající plánovací dokumentace pak dochází k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky.
2. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky, zejména se zákonem, který je návrhem prováděn.
Navrhované nařízení vlády je určeno k provedení krizového zákona. Konkrétně je zmocnění k jeho vydání obsaženo v § 40 odst. 1 krizového zákona, které stanoví, že vláda stanoví nařízením:
a) obsahové náležitosti, členění a způsob zpracování posouzení rizik České republiky, krizového plánu České republiky, krizového plánu ministerstva nebo jiného ústředního správního úřadu, krizového plánu kraje, krizového plánu obce s rozšířenou působností a plánu krizové připravenosti,
b) obsah činnosti a složení bezpečnostní rady kraje, bezpečnostní rady obce s rozšířenou působností, krizového štábu kraje a krizového štábu obce s rozšířenou působností,
c) podrobnosti o označování, stanovení režimu evidence, manipulace a ukládání písemností a jiných materiálů obsahujících zvláštní skutečnosti, a postup při určování osob ke styku se zvláštními skutečnostmi.
V návrhu novely navržené změny spadají svým rozsahem do oblasti vymezené v písmeni a).
Je proto možné konstatovat, že předkládané nařízení vlády je vydáváno na základě zmocnění stanoveného zákonem a je v jeho mezích. Je tedy souladné s ústavní zásadou secundum et intra legem. Vzhledem k tomu je připravováno v souladu s ústavním pořádkem.
Návrhem není dotčeno právo územní samosprávných celků na samosprávu, neboť problematika krizového řízení a z ní vyplývající úkoly orgánů krajů a obcí jsou podle § 39a krizového zákona výkonem přenesené působnosti.
3. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh nařízení vlády je plně slučitelný s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, jakož i s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Prostřednictvím návrhu nařízení vlády jsou do právního řádu České republiky implementovány podrobnosti ke zpracování posouzení rizik členského státu v souladu s čl. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES (směrnice CER). Vlastní implementační povinnost však již Česká republika splnila vytvořením tohoto institutu na úrovni zákona. Proto není navržené znění § 18 nařízení vlády výslovně uváděno jako ustanovení implementující zmíněnou směrnici.
4. Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh není v rozporu s mezinárodními závazky České republiky.
5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Se samotným návrhem nařízení vlády nejsou spojeny hospodářské dopady, ani finanční dopady na státní rozpočet nebo na ostatní veřejné rozpočty nebo dopady na podnikatelské prostředí České republiky. Nová plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky) bude zpracovávána ze strany Ministerstva vnitra, respektive generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky [viz § 10 odst. 1 písm. e) a f) krizového zákona], přičemž se zajištěním jejího zpracování není spjat požadavek na nové prostředky ze státního rozpočtu.
U ostatní plánovací dokumentace dochází pouze k drobným obsahovým změnám, které s sebou nepřináší zvýšené výdajů. Oproti současnému stavu dochází ke zjednodušení struktury a obsahu krizových plánů a plánů krizové připravenosti. Tyto obsahové změny budou do plánovací dokumentace zapracovávány průběžně v rámci její aktualizace, kdy je za tímto účelem stanoveno poměrně dlouhé přechodné období.
6. Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Účinnost návrhu je s ohledem na skutečnost, že novela krizového zákona nabyla účinnosti 19. srpna tohoto roku, stanovena na patnáctý den po dni vyhlášení novely nařízení vlády. S ohledem na očekávaný průběh legislativního procesu však bude termín nabytí účinnosti blízký 1. lednu 2026.
7. Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Změny jsou odrazem změn v oblasti plánovací dokumentace v krizovém zákoně. Jmenovitě se jedná o reakci na zakotvení zcela nové plánovací dokumentace (krizový plán České republiky a posouzení rizik České republiky), jakožto i zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. V rámci stávající plánovací dokumentace pak dochází k dílčím změnám stran její struktury a obsahových náležitosti, aby byl dosažen vzájemný soulad s krizovým plánem České republiky.
8. Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
8.1. Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Návrh nařízení vlády se částečně dotýká podnikajících fyzických osob a právnických osob v části týkající se plánu krizové připravenosti. Samotná povinnost zpracovat tento plán vyplývá z krizového zákona (§ 29 odst. 1 krizového zákona), přičemž obsahem návrhu nařízení vlády je toliko stanovení obsahových náležitostí a členění plánu krizové připravenosti. V tomto kontextu lze připomenout, že plán krizové připravenosti je zpracováván již podle dosavadní právní úpravy – v souvislosti s návrhem dochází toliko ke změně v jeho obsahu (zjednodušení jeho struktury a vypuštění některých nadbytečných částí). Blíže viz zvláštní část důvodové zprávy.
V širších souvislostech může návrh přinést pozitivní dopady ve vztahu k podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, neboť zlepšení kvality plánovací dokumentace přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání. To se může projevit snížením negativních dopadů krizových situací na podnikající fyzické osoby a právnické osoby.
Dosavadní nařízení vlády č. 462/2000 Sb. neobsahuje žádné veřejnoprávní povinnosti. Jeho navrhovaná novela také žádné veřejnopárvní povinnosti nevytváří.
8.2. Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Se samotným návrhem nařízení vlády nejsou spojeny dopady na podnikatelské prostředí České republiky.
8.3. Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, neboť jím není zakládáno poskytování podpory státem nebo ze státních prostředků, které by narušovalo nebo mohlo narušit hospodářskou soutěž tím, že by zvýhodňovalo určité podniky nebo určitá odvětví výroby, a ovlivňovalo obchod mezi členskými státy Evropské unie.
8.4. Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
8.5. Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Návrh nařízení vlády nemá žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
8.6. Dopad na životní prostředí.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá dopady na životní prostředí.
8.7. Dopad na ochranu práv dětí a na rodiny.
Návrh nařízení vlády nepředpokládá dopady na ochranu práv dětí nebo dopady na rodiny.
8.8. Dopad na územní samosprávné celky.
Negativní dopady na územní samosprávné celky se nepředpokládají. Územních samosprávných celků se dotýká problematika krizového plánu kraje a krizového plánu obce s rozšířenou působností. Oproti dosavadnímu stavu však dochází k jejich zjednodušení, přičemž zpracovatelem této plánovací dokumentace je podle § 15 odst. 1 písm. c) a d) krizového zákona hasičský záchranný sbor kraje.
V širších souvislostech může návrh přinést pozitivní dopady na území, neboť zlepšením kvality plánovací dokumentace přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání. To se může projevit snížením negativních dopadů krizových situací v území.
8.9. Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Návrh nařízení vlády má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu, zejména ve spojení se krizovým zákonem, k jehož provedení je vydáváno, neboť přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání.
8.10. Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh nařízení vlády se netýká oblasti ochrany soukromí, ani nepředpokládá zpracovávání osobních údajů.
9. Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
V souladu s Metodikou hodnocení korupčních rizik (CIA) nebyla identifikována žádná významná korupční rizika. Návrh nařízení vlády nestanovuje kompetence orgánů moci veřejné ani neupravuje rozhodovací procesy nebo jiné postupy, při kterých by mohl vznikat korupční potenciál.
10. Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
Návrh nařízení vlády má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu, zejména ve spojení se krizovým zákonem, k jehož provedení je vydáváno, neboť přispěje k efektivnější přípravě na řešení krizových situací a jejich zvládání.
11. Informace dle zákona o regulaci lobbování
V průběhu dosavadní přípravy návrhu nebyl zaznamenán, ani zpracovatelům důvodové zprávy oznámen žádný případ lobbování.
12. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
13. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
Předsedkyně Legislativní rady vlády vyhověla žádosti Ministerstva vnitra a svým dopisem č.j. 30772-2025-UVCR ze dne 12. srpna 2025 udělila výjimku z povinnosti provést hodnocení dopadů regulace (RIA).
II. Zvláštní část
K čl. I (Změna nařízení vlády č. 462/2000 Sb.)
K úvodní věta
Ke změně názvu nařízení vlády - S ohledem na skutečnost, že z krizového zákona byla vypuštěna ustanovení zmiňovaná v názvu nařízení vlády, je navrhováno název nařízení vlády upravit tak, aby nepůsobil matoucím dojmem.
Ministerstvo vnitra současně směřuje ke zrušení nařízení vlády č. 432/2010 Sb. Nařízení vlády č. 462/2000 Sb. tak bude jediným nařízením vlády provádějícím krizový zákon. Proto by ani obecnější název předpisu neměl vést adresáty právní úpravy k pochybnostem ohledně jeho obsahu.
Ke změně úvodní věty nařízení vlády - S ohledem na skutečnost, že z krizového zákona byla vypuštěna ustanovení zmiňovaná v úvodní větě nařízení vlády, je navrhováno úvodní větu nařízení vlády upravit, aby nepůsobila matoucím dojmem.
K § 15
Krizový plán České republiky je koncipován jako zastřešující národní dokument pro potřeby krizového řízení. Jak ze zkušeností z proběhlých krizových situací, tak ze zahraničí vznikl požadavek na jeho zpracování. Krizové plán nižších úrovní budou zpracovány tak, aby byly s národním s plánem v souladu. Krizový plán České republiky obsahuje základní a přílohovou část.
Základní část krizového plánu České republiky obsahuje charakteristiku organizace krizového řízení v České republice a přehled možných zdrojů rizik a analýzu ohrožení pro podmínky České republiky. Analýzou ohrožení se rozumí část posouzení rizik České republiky v rámci, kterého jsou analyzovány hrozby, které mají závažný, zásadní dopad na území České republiky nebo části jejího území. Dále obsahuje základní část výpis z přehledu právnických a fyzických osob na národní úrovni, které zajišťují plnění opatření vyplývající z krizového plánu České republiky. Tento výpis bude vyžádán od jednotlivých ústředních správních úřadů, které ho vedou jako součást svého krizového plánu. V tomto případě se bude jednat o výpis právnických a fyzických osob, které mohou přispět k řešení krizové situace na území České republiky. Dále krizový plán České republiky bude v základní části obsahovat krizová opatření, která budou nutná k překonání vzniklé krizové situace na národní úrovni.
Součástí základní části krizového plánu České republiky je i způsob zajištění krizové komunikace, přehled spojení na subjekty podílející se na připravenosti na krizové situace a jejich řešení.
Typové plány jsou již pro potřeby řešení krizových situací zpracovány, ale v průběhu zpracování krizového plánu České republiky bude docházet k jejich revizím a aktualizacím.
Přílohovou část bude tvořit výpis plánu nezbytných dodávek ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a České národní banky zpracovaný podle zvláštního právního předpisu a plnění regulačních opatření pro potřeby řešení krizové situace na území České republiky v návaznosti na posouzení rizik České republiky.
Přehled plánů zpracovávaných podle zvláštních právních předpisů slouží k přehledu dokumentů, které je možno použít při řešení vzniklé krizové situace. S tím souvisí i další dokumentace, která může být nápomocná k řešení krizové situace.
Posouzením rizik České republiky je myšleno přiložení kompletního dokumentu k posouzení rizik včetně části týkající se ošetření rizik. Jednotlivé scénáře jsou součástí posouzení rizik České republiky.
K § 15a
V souvislosti s nově upraveným krizovým plánem České republiky dochází k úpravě náležitostí ostatních krizových plánů. Tyto krizové plány se budou skládat ze základní části a přílohové části. Tímto krokem dojde ke zkrácení dokumentu a k jeho výraznému zjednodušení. Současně zpracované krizové plány budou pouze upraveny podle nově stanovené struktury s možností zachovat odborný obsah jednotlivých kapitol.
U krizového plánu obce s rozšířenou působností se nepředpokládají zvláštní náležitosti odlišné od náležitostí uvedených v § 15a. Naopak u krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, a krizového plánu kraje budou zvláštní náležitosti nad rámec náležitostí podle § 15a uvedeny v § 15b a 15c.
K § 15b
Dochází k úpravě náležitostí krizového plánu ministerstva, jiného ústředního správního úřadu, České národní banky nebo jiného státního orgánu, jemuž krizový zákon ukládá povinnost zpracovat krizový plán, odpovídala struktuře krizového plánu České republiky.
K § 15c
Dochází k úpravě náležitostí krizového plánu kraje tak, aby struktura krizového plánu kraje odpovídala struktuře krizového plánu České republiky.
K Celé Nařízení vlády
Pro nadbytečnost (a z důvodu rozporu s Legislativními pravidly vlády) je navrhováno zrušení skupinových nadpisů nad § 15 a 17. Jednotlivé paragrafy (§ 15 až 18) budou mít vlastní odpovídající nadpisy.
K § 17
Změnou ustanovení § 17 dochází k úpravě plánu krizové připravenosti. Plán krizové připravenosti doznal oproti stávajícímu znění drobných změn. Jde opět o zjednodušení struktury plánu krizové připravenosti pouze na základní část a přílohovou část. V základní části došlo k vypuštění charakteristiky krizového řízení, a naopak do této části byla přidána část obsahující přehled opatření vyplývajících z krizového plánu příslušného orgánu krizového řízení, způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a postupy řešení krizových situací identifikovaných v analýze ohrožení. Do přílohové části byl přesunut plán opatření hospodářské mobilizace a plán spojení na příslušné orgány krizového řízení. Z původní pomocné části byly vypuštěny zásady manipulace s plánem krizové připravenosti a grafické podklady, které v případě potřeby mohou být součástí části s názvem další dokumenty související s připraveností na krizové situace.
K § 17a
Dochází ke zrušení ustanovení upravující náležitosti plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, neboť tento plán byl zrušen i na úrovni krizového zákona.
K § 18
Dochází ke stanovení náležitostí, členění a požadavků na zpracování posouzení rizik České republiky. Identifikace možných rizik stanoví postup pro vyhledávání a popsání rizik, která budou mít dopad na bezpečnost, stabilitu a fungování České republiky. Analýza rizik popisuje identifikovaná rizika, včetně jejich zdrojů. Jejich vývoj, následky a pravděpodobnost výskytu, prostřednictvím scénářů ohrožení. Hodnocení rizik porovnává výsledky analýzy rizik s kritérii přijatelnosti rizika. Ošetření rizik popisuje způsob výběru a realizaci opatření přijatá k zvládání rizik. Při zpracování posouzení rizik České republiky zpracovatel zohlední kromě požadavků vyplývajících z unijních předpisů též principy podle ČSN ISO 31000.
K § 19 odst. 2
Jedná se o legislativně-technickou změnu reagující na zrušení plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury. Zmínky o tomto typu plánu jsou vypouštěny z obou dosavadních vět.
K čl. II (Přechodná ustanovení)
K čl. II
Přechodná ustanovení specifikují termíny, které je nutné dodržet pro zpracování krizového plánu České republiky, aktualizaci krizových plánů a plánů krizové připravenosti. Tyto lhůty byly stanoveny v návaznosti na termín pro zpracování posouzení rizik členského státu podle směrnice CER, které má členský stát zpracovat do 17. ledna 2026.
Jelikož uvedené plány jsou vzájemně provázány (nižší plány zohledňují plány vyšší), je u každého plánu stanoveno dostatečné přechodné období pro jejich zpracování, resp. aktualizaci.
K čl. III (Účinnostní ustanovení)
K čl. III
Den nabytí účinnosti předloženého nařízení vlády je navrhován patnáctým dnem po jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů. S ohledem na skutečnost, že nařízení vlády upravuje některé oblasti související s transpozičním zákonem o kritické infrastruktuře (obsahujícím novelizaci krizového zákona), je potřeba, aby toto nařízení vlády nabylo účinnosti co nejdříve po okamžiku nabytí účinnosti zákona o kritické infrastruktuře (19. srpna 2025). Z tohoto důvodu je navrhován výše uvedený termín nabytí účinnosti.