Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                III.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. OBECNÁ ČÁST
A Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí
Předmětem návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady 
č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen „vyhláška“ nebo „vyhláška č. 395/1992 Sb.“), je změna stupně ohrožení vlka obecného (Canis lupus) ze stupně (kategorie) „kriticky ohrožený“ do „ohrožený“ v rámci seznamu zvláště chráněných druhů živočichů obsaženého v příloze č. III vyhlášky. 
Tato navrhovaná změna vyhlášky bezprostředně reaguje na změnu míry ochrany vlka obecného na úrovni Evropy i EU,  tedy na přeřazení tohoto druhu v rámci příloh Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (dále jen „Bernská úmluva“) z kategorie „přísně chráněný“ do kategorie „chráněný“, které bylo přijato stálým výborem Bernské úmluvy dne 6. prosince 2024 (a je účinné od 7. března 2025) a především na následně přijatou Směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1237 ze dne 17. června 2025, kterou se mění směrnice Rady 92/43/EHS, pokud jde o status ochrany vlka (Canis lupus)[footnoteRef:2], která nabyla účinnosti dne 14. července 2025. Touto změnou směrnice 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (dále jen „směrnice o stanovištích“) došlo k přeřazení vlka obecného ze seznamu druhů vyžadujících přísnou ochranu (dle čl. 12 a přílohy IV směrnice) mezi druhy, „jejichž odebírání z volné přírody a využívání může být předmětem určitých opatření na jejich obhospodařování“ (čl. 14 a příloha V směrnice o stanovištích). Podmínkou, resp. povinností členských států podle směrnice o stanovištích je i v případě tohoto snížení ochrany zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany ve smyslu směrnice.  [2:  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:L_202501237] 

Předkládaný návrh zároveň reflektuje současný vývoj populace vlka obecného v ČR, kdy oproti sporadickému výskytu, který byl od 90. let 20. století sledován v oblasti Karpat, resp. v území při hranicích se Slovenskem, dochází od roku 2010 k šíření vlků i z území Polska, Německa (z takzvané středoevropské nížinné populace) a k nárůstu početnosti i rozsahu rozšíření tohoto druhu na našem území. V současné době se na území ČR vyskytuje přibližně 250 - 400 jedinců, přičemž je doložen trvalý výskyt vlka ze všech pohraničních pohoří i z části vnitrozemských lesnatých oblastí. S ohledem na tento trend růstu populace vlka obecného v ČR, dostatek vhodných biotopů a obsazenost vhodných oblastí výskytu byl nyní v rámci reportingu podle směrnice o stanovištích (v rámci Hodnotící zprávy dle čl. 17 směrnice zaslané Evropské komisi v červenci 2025) stav druhu v ČR hodnocen nově jako příznivý. Dosažení (a zachování) příznivého stavu je mj. předpokladem pro uplatnění postupu podle výše zmíněného čl. 14 směrnice o stanovištích. Do aktuálního hodnocení stavu (stav hodnocen podle dat ke konci roku 2024) se nicméně ještě nepromítly aktuálně zjištěné případy pytláctví, resp. nelegálního zabíjení jedinců vlka (v roce 2025 bylo zaznamenáno již 6 nelegálně usmrcených jedinců). Případný nárůst případů nelegálního zabíjení by spolu s dalšími faktory, jako je fragmentace krajiny a mortalita jedinců spojená s dopravou, mohly zachování příznivého stavu druhu podle požadavků směrnice o stanovištích ohrozit. I z tohoto důvodu je zachováno zařazení druhu mezi zvláště chráněné živočichy podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „ZOPK“) a snížení míry ochrany je reflektováno navrhovaným přeřazením do nejnižšího stupně ochrany (kategorie „ohrožený“) podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. 
S ohledem na požadavek směrnice o stanovištích na zachování příznivého stavu druhu (který byl u vlka takto nově za ČR reportován) je nezbytné zachovat přinejmenším současnou početnost a rozsah rozšíření vlka v ČR. I přes vyšší flexibilitu, kterou změna míry ochrany vlka v rámci Bernské úmluvy a směrnice o stanovištích členským státům poskytuje, tak bude nadále nezbytné řešit opatření k zajištění soužití s vlkem v naší krajině zejména prostřednictvím opatření k prevenci a omezení škod na hospodářských zvířatech a řešením situací, kdy by docházelo k ohrožení bezpečnosti při výskytu jedinců vlka s problematickým, nebezpečným chováním. Těmto situacím je nezbytné věnovat patřičnou pozornost a opatření spojená s managementem druhu cíleně směřovat na jejich omezení a řešení. Zachování zvláštní ochrany druhu podle ZOPK, byť ve sníženém stupni „ohrožený“, umožní zároveň mj. zachovat i současné možnosti podpory hospodařících subjektů v místech opakovaného výskytu vlků, ať již jde náhrady škod působených vybranými zvláště chráněnými druhy podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů, náhrady újmy za ztížené zemědělské hospodaření v oblastech výskytu vlka podle § 58 ZOPK nebo nabídku podpor na zabezpečení stád hospodářských zvířat z Operačního programu Životní prostředí. To je k zajištění uvedeného soužití s vlkem v podmínkách ČR rovněž zásadní. 
Změnu míry ochrany vlka obecného bude nezbytné metodicky promítnout do postupů orgánů ochrany přírody podle ZOPK tak, aby byla zajištěna větší flexibilita řešení zejména v situacích výskytu problematických jedinců vlka, včetně případů ohrožení bezpečnosti osob nebo vzniku opakovaných škod na zabezpečených chovech hospodářských zvířat. Pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného vypracovalo v r. 2023 Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství jako jedno z opatření Programu péče o vlka obecného tzv. Pohotovostní plán, který specifikuje systém sběru informací (podnětů) o nežádoucím chování vlků, jejich odborného vyhodnocování, a především odpovídající reakce v případě problematického chování jedinců vlka. Pohotovostní plán je uplatňován jako metodický dokument pro postup orgánů ochrany přírody a orgánů státní správy myslivosti - od roku 2023 bylo příslušnými orgány ochrany přírody vydáno na základě postupu specifikovaného Pohotovostním plánem celkem 11 povolení výjimek podle § 56 ZOPK pro problémové jedince (většinou ve formě opatření obecné povahy vydaných na základě § 56 odst. 4 ZOPK), pokrývajících těžiště současného výskytu vlka v ČR. V souvislosti se změnou míry ochrany vlka, tedy změnou jeho zařazení v seznamu zvláště chráněných druhů v rámci přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb., bude ve spolupráci Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zemědělství zajištěna úprava Pohotovostního plánu a navrženo zjednodušení postupu příslušných orgánů v uvedených případech. 
Návrh nijak nezasahuje do právní úpravy obsažené v dalších právních přepisech. Dotčena nebude výše zmíněná možnost poskytovat náhradu škod způsobeným vlkem (na hospodářských zvířatech apod.) podle zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů a navržená úprava nemění (a s ohledem na závazky v rámci úmluvy CITES a úpravu na úrovni EU ani měnit nemůže) ani zařazení vlka mezi druhy, na něž se vztahuje zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů. Dotčeno není rovněž postavení vlka obecného podle zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů, jako druhu zvěře, které nelze lovit podle mezinárodních smluv, jimiž je ČR vázána nebo druhy zvěře, které jsou zvláště chráněnými živočichy podle ZOPK nebyla-li k jejich lovu povolena výjimka.
B Zhodnocení platného právního stavu
Vlk obecný byl dosud zařazen podle § 48 ZOPK a přílohy č. III vyhlášky č. 395/1992 Sb. mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „kriticky ohrožený“. Toto zařazení odpovídalo tehdejšímu stavu druhu, kdy se v 90. letech minulého století vlk začal v ČR (poté, co byl v 19. století vyhuben) objevovat v příhraničních oblastech se Slovenskem a až do r. 2010 byl jeho výskyt omezen pouze na jednotlivé jedince v horských, lesnatých oblastech Beskyd, resp. české části Karpat. Zařazení mezi zvláště chráněné druhy v kategorii „kriticky ohrožený“ současně (po vstupu do EU v r. 2004) reflektovalo požadavek směrnice o stanovištích na zajištění „přísné ochrany“ dle čl. 12 směrnice (přičemž ve vztahu k výše zmíněné Bernské úmluvě a konkrétně ochraně vlka uplatnila ČR v minulosti, při přistoupení k úmluvě, tzv. výhradu a nebyla tedy k ochraně vlka úmluvou přímo vázána). 
V rámci ZOPK je ochrana zvláště chráněných živočichů upravena v § 50 odst. 1 a 2 a zahrnuje zákazy škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat, dále není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla a je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny. Ze zákazů stanovených v § 50 odst. 2 ZOPK lze povolit výjimku podle § 56 odst. 1 a 2 ZOPK za podmínek a z důvodů stanovených ZOPK. Mezi zákonem stanovené důvody pro povolení výjimky patří mj. zájem veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu či zájem prevence závažných škod, s tím, že podmínkou pro povolení výjimky je vyhodnocení převahy jiného veřejného zájmu nad zájmem ochrany přírody (ochrany zvláště chráněného druhu), neexistence jiného uspokojivého řešení a neovlivnění dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany. Aktuálně je na základě výše zmíněného Pohotovostním plánu pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka obecného, který metodicky usměrňuje postup orgánů ochrany přírody, vydáno celkem 11 povolení výjimek podle § 56 ZOPK, týkajících se problémových jedinců, pokrývajících těžiště současného výskytu vlka v ČR; nicméně postup dle vydaných povolení nebyl dosud v praxi uplatněn.
Jak již bylo zmíněno výše, v rámci stávající právní úpravy je vlk obecný dále zahrnut v rámci zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 100/2004 Sb. o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění pozdějších předpisů, a  zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů. Právní úprava stanovená těmito předpisy není předkládaným návrhem vyhlášky dotčena.
C Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis respektuje princip dělby moci, když jako právní předpis připravovaný ústředním správním orgánem coby reprezentantem moci výkonné je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydáván na základě a v mezích zákona. Ministerstvo životního prostředí je navrhovaný právní předpis zmocněno vydat na základě ustanovení § 48 odst. 3 a § 79 odst. 5 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb.
Návrh nemění ani jinak nezasahuje do úpravy v rámci dalších právních přepisů (viz též výše v bodě A a B této důvodové zprávy).  
D Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání
Zmocnění pro vydání navrhované právní úpravy je obsaženo v § 48 odst. 3 ZOPK, na základě něhož Ministerstvo životního prostředí vyhláškou stanovuje seznam a stupeň ohrožení zvláště chráněných rostlin a živočichů. Návrh byl současně v souladu s § 55 odst. 2 ZOPK připraven v dohodě s Ministerstvem zemědělství.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s uvedeným zmocněním, které naplňuje již stávající znění vyhlášky č. 395/1992 Sb.; předkládaný návrh vyhlášky v tomto směru provádí jen dílčí změnu platného právního předpisu.
E Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Předkládaný návrh je předkládán v souvislosti se změnou směrnice o stanovištích provedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/1237 ze dne 17. června 2025, kterou se mění směrnice Rady 92/43/EHS, pokud jde o status ochrany vlka (Canis lupus), a navržené řešení zajistí nadále soulad s požadavky směrnice o stanovištích (naplňování požadavku na zachování příznivého stavu druhu i při snížení míry ochrany vlka). Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie. 
F Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Materie upravovaná navrhovaným právním předpisem se dotýká Úmluvy o ochraně evropských planě rostoucích rostlin, volně žijících živočichů a přírodních stanovišť (Bernská úmluva). V rámci této úmluvy došlo s účinností k 7. březnu 2025 rovněž ke snížení míry ochrany vlka obecného (přeřazení z kategorie „přísně chráněný“ do kategorie „chráněný“) a návrh je s touto úmluvou (jakkoli ČR nebyla s ohledem na v minulosti uplatněnou „výhradu“ předchozí ochranou dle úmluvy vázána) v souladu. Jiné mezinárodní smlouvy nejsou návrhem dotčeny. 
G Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty 
S návrhem nejsou spojeny nové hospodářské ani finanční dopady na státní rozpočet nebo ostatní veřejné rozpočty. Návrh právního předpisu upravuje stupeň ohrožení zvláště chráněného druhu vlk obecný - současné nastavení finančních podpor a kompenzací souvisejících se zařazením druhu mezi zvláště chráněné živočichy zůstává zachováno. Změnu míry ochrany bude nezbytné reflektovat v rámci postupu příslušných orgánů ochrany přírody a metodického vedení resortu životního prostředí, což bude zajištěno v rámci stávajících kapacit.  
H Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navržená změna míry ochrany vlka, tedy snížení stupně jeho ohrožení v rámci seznamu zvláště chráněných druhů, nijak přímo nezasahuje do práv a povinností fyzických a právnických osob. Úprava bude promítnuta do postupů orgánů ochrany přírody podle ZOPK a zvýší flexibilitu řešení zejména v situacích výskytu problematických jedinců vlka, včetně případného ohrožení bezpečnosti osob.    
I Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na podnikatelské prostředí České republiky
Navrhovaný právní předpis nebude mít významný vliv na podnikatelské prostředí České republiky. Úprava bude promítnuta do postupů orgánů ochrany přírody podle ZOPK a zvýší flexibilitu řešení zejména v situacích výskytu problematických jedinců vlka, včetně případů, které se týkají zemědělsky hospodařících subjektů (chovatelů hospodářských zvířat). Současné nastavení finančních podpor a kompenzací souvisejících se zařazením druhu mezi zvláště chráněné živočichy zůstává zachováno.    
J Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrh právního předpisu nezakládá veřejnou podporu ve smyslu Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).
K Zhodnocení sociálních dopadů návrhu právního předpisu, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
L Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na rovnost mužů a žen 
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen. 
M Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na životní prostředí
Navrhovaný právní předpis nebude mít negativní dopad na životní prostředí. Návrh předpokládá snížení míry ochrany vlka obecného v souladu se změnami přijatými v rámci Bernské úmluvy a směrnice o stanovištích (i faktickým vývojem početnosti druhu), bude však zachováno zařazení druhu mezi zvláště chráněné živočichy dle ZOPK tak, aby bylo mj. nadále možné zajistit požadavky směrnice o stanovištích na zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.       
N Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na ochranu práv dětí 
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
O Zhodnocení dopadů na rodiny
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na rodiny.
P Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
Q Zhodnocení dopadů návrhu právního předpisu ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaný právní předpis nebude působit nové zpracování osobních údajů, rozsah zůstává nezměněn. 
R Zhodnocení korupčních rizik
S navrhovaným právním předpisem není spojen nárůst korupčních rizik.
S Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky. 
T Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaný právní předpis je v souladu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.
U   Informace podle zákona o regulaci lobování
V souvislosti s přípravou, projednáváním a předložením návrhu novely vyhlášky č. 395/1992 Sb. nebyly ze strany lobbovaných osob vedeny žádné lobbistické kontakty ve smyslu § 2 a 12 zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K Příloze č. III
Předmětem navrhované úpravy je změna seznamu zvláště chráněných druhů živočichů v příloze č. III, kde se dosavadní stupeň ohrožení vlka obecného (Canis lupus) mění ze stupně (kategorie) „kriticky ohrožený“ na „ohrožený“. 
Tato navrhovaná úprava je, jak bylo popsáno v obecné části důvodové zprávy, přímou reflexí změny míry ochrany vlka obecného v rámci Bernské úmluvy (v rámci jejíchž příloh byl vlk přeřazen z kategorie „přísně chráněný“ do kategorie „chráněný“) a navazující změny směrnice o stanovištích přijaté Směrnici EP a Rady (EU) 2025/1237 ze dne 17. června 2025, kterou se mění směrnice Rady 92/43/EHS, pokud jde o status ochrany vlka (Canis lupus). Úprava odpovídá také faktickému vývoji stavu druhu v ČR. 
Navrhované zařazení do stupně „ohrožený“ se promítne (na základě metodického vedení resortu životního prostředí a resortu zemědělství) do postupu příslušných orgánů a umožní zejména zjednodušení řešení situací v případě problematických jedinců vlka obecného. Navrhovaná úprava zajistí, aby bylo nadále možné naplňovat požadavky směrnice o stanovištích na zachování příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a současně efektivně snižovat konfliktní potenciál vlka zejména s ohledem na škody na hospodářských zvířatech (zachováním možnosti kompenzace a podpory omezování škod vznikajících hospodařícím subjektům) a cíleným řešením případů problematického chování jedinců vlka, zejména při ztrátě plachosti vůči člověku nebo vzniku opakovaných škod na účinně zabezpečených chovech hospodářských zvířat. 
6