Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDLNJR6SC najdete zde


                strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2025-0225-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2025-0225-001-TVO

IV.

Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády, kterým se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití

I. Obecná část
1.   Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Ministerstvo zdravotnictví předkládá návrh nařízení vlády, kterým se stanovují podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití (dále jen “návrh nařízení vlády“). Jedná se o návrh nařízení vlády, jehož cílem je provést právní úpravu obsaženou v zákonu č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o léčivech“), a v zákonu č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o návykových látkách“).
Zákon č. 270/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „zákon č. 270/2025 Sb.“), novelizoval některé zdravotnické přepisy, mimo jiné také zákon o léčivech a zákon o návykových látkách. Nově je v obou zákonech upravována možnost předepsat, vydat a použít psilocybin pro léčebné použití, resp. individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem této léčivé látky.
Návrh nařízení vlády si klade za cíl provést ustanovení § 79a odst. 2 zákona o léčivech a § 33l zákona o návykových látkách v oblastech, kde je oběma zákony předpokládáno vydání nařízení vlády. V praxi se tak jedná o stanovení podmínek pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití. Návrh nařízení vlády stanoví konkrétní léčebné indikace, pro které je individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem psilocybinu pro léčebné použití možné předepsat, dále stanoví množstevní omezení pro předepsání a použití psilocybinu pro léčebné použití za stanovené období pro jednoho pacienta a dále stanoví délku zvláštního dohledu konaného po podání psilocybinu pro léčebné použití v závislosti na velikosti podané dávky.
Situace v oblasti duševního zdraví v České republice je z hlediska míry duševních onemocnění i systémových výzev mimořádně vážná a v některých parametrech horší nežli je průměr v EU. Statistiky ukazují, že v ČR narostl počet pacientů s duševními poruchami již mezi lety 2010 a 2021 o 22 %, což je značně vysoké tempo zhoršování, které se zásadně akcelerovalo v posledních letech. Téměř každý třetí dospělý Čech se potýká s duševním onemocněním, přičemž nárůst duševních chorob je patrný ve všech věkových skupinách. Navíc výdaje na zdravotnictví na obyvatele v ČR jsou stále o čtvrtinu nižší než průměr EU, což omezuje možnosti úspěšné reformy a rozšíření péče. Úmrtnost z příčin, kterým lze předejít a které jsou léčitelné, je v ČR o 25% vyšší než v průměru EU, což rovněž svědčí o horší efektivitě zdravotní péče, včetně péče o duševní zdraví.
Jednou z cest řešení, kterou ČR volí je zavádění inovativních postupů léčby, které Česko prosazuje i na evropské úrovni. Z uvedených důvodů Parlament ČR schválil zákon č. 270/2025 Sb. Uvedená legislativní změna pak umožňuje od 1. ledna 2026 využití léčebného psilocybinu v terapii některých psychických poruch.
Zvolený legislativní krok se opírá o významný pokrok v klinickém výzkumu využití psilocybinu, který odstartoval celosvětově (včetně EU) živou diskusi o nezbytnosti úpravy legislativního postavení psilocybinu pro léčebné použití tak, aby se dostalo do souladu s vědeckými poznatky a jeho léčebný potenciál mohl být využit ve prospěch nemocných. 
V této souvislosti je vhodné připomenout, že se Česká republika významně podílí na výzkumu v oblasti duševního zdraví a léčebného využití psilocybinu a měla by se proto také aktivně podílet na uvedení výsledků výzkumu do praxe v této oblasti. Změna legislativního postavení psilocybinu je logickou odpovědí, která může nejen snížit a zkrátit utrpení, ale přinést také ekonomické benefity ve smyslu zkrácení pracovní neschopnosti a invalidity.
S ohledem na datum nabytí účinnosti relevantních částí zákona č. 270/2025 Sb. je navrhovaná účinnost návrhu nařízení vlády stanovena shodně k 1. lednu 2026.
2.   Zhodnocení platného právního stavu a odůvodnění nezbytnosti jeho změny
Stávající legislativní postavení psychedelických látek (tj. Úmluva o psychotropních látkách OSN, zákon o návykových látkách, nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů, resp. jeho novela č. 242/2018 Sb.) sice umožňovalo klinický výzkum, ale znemožňovalo implementaci jeho výsledků do klinické praxe. Tento fakt vyvolal i v jiných státech potřebu legislativní reakce. Příkladem posunu je stanovisko americké FDA, která v říjnu 2018 označila psilocybin u rezistentní deprese za průlomovou léčbu v péči o duševní zdraví (tzv. „breakthrough therapy“), o rok později pak léčba psilocybinem získala tento status pro depresivní onemocnění jako takové.
V České republice byla stávající právní úprava návykových a psychotropních látek zakotvena v zákoně o návykových látkách. Psilocybin je pak zařazen v příloze č. 4 prováděcího nařízení vlády k uvedenému zákonu. Tato příloha obsahuje psychotropní látky, pro které je stanoven nejpřísnější režim, který prakticky vylučuje jejich léčebné využití. Tím docházelo k rozporu mezi legislativním stavem a vědeckým poznáním.
Přijetí zákona č. 270/2025 Sb. pak řeší uvedený rozpor a zvyšuje možnosti systémového a inovativního řešení současné mimořádné vážné situace v oblasti duševního zdraví v ČR.
V současné době tedy neexistuje žádný platný právní předpis upravující podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití. Jelikož zákony o léčivech a o návykových látkách po novele provedené zákonem č. 270/2025 Sb. zahrnují úpravu psilocybinu pro léčebné použití, nezbývá, než tam, kde je předjímáno vydání nařízení vlády, úpravu provést právě nařízením vlády. Pokud by návrh nařízení vlády nebyl přijat, nebylo by naplněno zákonné zmocnění a rovněž by neexistovala platforma, která by závazným způsobem stanovovala podmínky pro předepisování, přípravu, distribuci, výdej a používání individuálně připravovaných léčivých přípravků s obsahem psilocybinu pro léčebné použití.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky
Návrh nařízení vlády je v souladu se zmocněním zákona č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění pozdějších předpisů a se zmocněním zákona č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a rovněž je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s předpisy EU, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Psilocybin je v současnosti zařazen na seznamu č. 4 psychotropních látek, který je uveden v příloze č. 4 k nařízení vlády č. 463/2013 Sb., o seznamech návykových látek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení vlády č. 463/2013 Sb.“), u nichž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nutné zabezpečit, aby látky a přípravky obsahující tyto psychotropní látky byly používány pouze k omezeným výzkumným, vědeckým a velmi omezeným terapeutickým účelům vymezeným v povolení k zacházení. Seznam č. 4 přitom zahrnuje rovněž psychotropní látky zařazené do Seznamu I podle Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb. Úmluvou o psychotropních látkách je Česká republika vázána. ​
S ohledem na poznatky z klinické praxe a fakta popsaná výše byly zjištěny pozitivní účinky psilocybinu pro léčebné použití, čili bylo přistoupeno rovněž ke změně nařízení vlády č. 463/2013 Sb., kdy se navrhuje zařadit látku psilocybin pro léčebné použití do přílohy č. 5 seznamu psychotropních látek. Přeřazení do seznamu č. 5 psychotropních látek v nařízení vlády č. 463/2013 Sb., znamená, že se zařadí na seznam psychotropních látek, s nimiž je z důvodu rozsahu jejich zneužívání anebo proto, že bezprostředně nebo nepřímo ohrožují zdraví, nezbytné umožnit zacházení jen na základě povolení k zacházení, nebo je z tohoto důvodu nutné zabezpečit, aby léčivé přípravky obsahující tyto psychotropní látky byly vydávány v lékárně pouze na recept nebo žádanku označené modrým pruhem směřujícím z levého dolního rohu do pravého horního rohu. Seznam č. 5 přitom zahrnuje rovněž seznam psychotropních látek zařazených do Seznamu II podle Úmluvy o psychotropních látkách.
Změna nařízení vlády č. 463/2013 Sb. znamená, že psilocybin pro léčebné použití bude nově možné v omezené míře předepsat na žádanku s modrým pruhem, přičemž pravidla pro předepisování stanoví návrh nařízení vlády a také související novela vyhlášky č. 329/2019 Sb., o předepisování léčivých přípravků při poskytování zdravotních služeb, ve znění pozdějších předpisů. ​
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Dopad na státní resp. veřejné rozpočty lze předpokládat, pokud bude stanovena úhrada ze systému veřejného zdravotního pojištění zahrnující výkon předepsaného dohledu, psychoterapie a podaný individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem psilocybinu pro léčebné použití.
7.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu
S ohledem na povahu navrhovaného předpisu bude tento oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
8.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména
8.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora
Návrhem nařízení vlády není zakládána veřejná podpora.
8.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny
Nepředpokládají se dopady v této oblasti. Za případný pozitivní vliv lze považovat rozšíření možnosti terapeutického užití psilocybinu pro léčebné použití, což ve svém důsledku může mít pozitivní dopad na společnost jako celek.
8.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.6   Dopad na životní prostředí
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.7   Dopad na ochranu práv dětí
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
8.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
9.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu
Návrh nařízení vlády nemá korupční potenciál a nepředstavuje tak z tohoto hlediska žádné riziko.
10.   Zhodnocení dopadů na rodiny, zejména s ohledem na plnění funkcí rodiny, s ohledem na počet vyživovaných členů, na případnou přítomnost hendikepovaných členů a rodiny samoživitelů, rodiny se třemi a více dětmi a další specifické životní situace, dále s ohledem na posílení integrity a stability rodiny a posílení rodinné harmonie, lepší rovnováhy mezi prací a rodinou a na posílení mezigeneračních a širších příbuzenských vztahů
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
11.   Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Nepředpokládají se dopady v této oblasti.
12.   Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy, včetně zhodnocení rizika vyloučení nebo omezení možnosti přístupu specifických skupin osob k některým službám v důsledku digitalizace jejich poskytování (digitální vyloučení)
Návrh nařízení vlády ​se této oblasti netýká.
13.   Odůvodnění případné navrhované odchylky v postupu projednání návrhu právního předpisu.
S ohledem na navrhovanou právní úpravu a potřebu jejího přijetí a nabytí účinnosti nejpozději k 1. lednu 2026, kdy nabyde účinnosti rovněž zákon č. 270/2025 Sb., předkladatel podal žádost o zkrácení lhůty pro meziresortní připomínkového řízení na délku 7 pracovních dnů. Této žádosti bylo vyhověno rozhodnutím ministryně spravedlnosti a předsedkyní Legislativní rady vlády pod čj. 32644-2025-UVCR.
Rovněž ve světle výše uvedeného a s ohledem na fakt, že zákonná právní úprava zavádějící úpravu psilocybinu pro léčebné použití neumožňuje jinou variantu řešení než přijetí návrhu nařízení vlády, byl předkladatelem zpracován Přehled dopadů návrhu nařízení vlády a rozhodnutím ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády byla návrhu nařízení vlády udělena výjimka z povinnosti zpracovat RIA pod čj. 32799-2025-UVCR.
Předkladatel dále uvádí, že je návrh nařízení vlády zpracováván v systému e-Legislativa, který v základu šablony pro obecnou část důvodové zprávy návrhu nařízení vlády negeneruje jednotlivé její body v souladu s Legislativními pravidly vlády. Šablona proto byla upravena tak, aby alespoň rámcově splňovala požadavky Legislativních pravidel vlády a bylo provedeno zhodnocení relevantní pro návrh nařízení vlády jako druh právního předpisu. 

II. Zvláštní část
K § 1
Ustanovení blíže specifikuje právní úpravu, kterou návrh nařízení vlády provádí. Jedná se konkrétně o oblasti vyjmenované v písmenech a) až c). S ohledem na zákonná zmocnění návrh nařízení vlády provádí ustanovení § 79a odst. 3 písm. a) a b) zákona o léčivech a § 33l odst. 1 a 4 zákona o návykových látkách.
Cílem ustanovení je adresátovi přiblížit, které oblasti upravuje přímo návrh nařízení vlády, neboť s ohledem na zákonem stanovené podmínky resp. zmocnění není návrh nařízení vlády jediným prováděcím právním předpisem, který psilocybin pro léčebné použití dále rozvádí. Navrhované ustanovení tak usnadní orientaci v navrhovaném právním předpisu.
K § 2
Ustanovení § 2 normuje pravidla pro předepisování a podání individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem psilocybinu pro léčebné použití. Odstavec 1 stanovuje indikace, pro které lze léčebný psilocybin předepsat. Zároveň jen tímto odstavcem stanovena odborná způsobilost lékařů, kteří tak můžou učinit. S ohledem na povahu psilocybinu pro léčebné použití je stanoveno, že jej může předepsat a podat pouze lékař se specializovanou způsobilostí ve specializačním oboru psychiatrie nebo zvláštní specializovanou způsobilostí v nástavbovém oboru lékařská psychoterapie. Léčebný psilocybin bude toliko předepisován a podáván pacientům, u kterých je splněna předpokládaná indikace, a to současně při neúčinnosti nebo zdokumentované nesnášenlivosti léčby registrovanými léčivými přípravky. Zároveň je léčebný psilocybin třeba podat v souladu s klinickým doporučeným postupem pro asistovanou psychoterapii psilocybinem pro léčebné použití. Individuálně připravované léčivé přípravky s obsahem psilocybinu pro léčebné použití by tak měly sloužit jako podpůrná léčba v okamžiku, kdy léčba jinými registrovanými přípravky není účinná. Primárním cílem je tak ulevit pacientovi v nepříznivém psychickém stavu, kdy jiná léčba nefunguje. 
Psilocybin patří do skupiny tryptaminů, které svým působením na serotoninových receptorech navozují specifické psychologické účinky, tzv. změněný stav vědomí, charakterizovaný vyvolanými změnami na úrovni percepce, myšlení a emotivity. Rovněž byla prokázána nízká toxicita psilocybinu, minimální až žádné riziko závislosti a obecně vysoká bezpečnost (Tyls et al., 2014).
Léčebné využití psilocybinu je dnes realizováno v kombinaci se strukturovanou psychoterapií a hovoříme pak o tzv. psilocybinem-asistované psychoterapii (Schenberg, 2018). Starší i nedávno publikované studie dokládají významný efekt psilocybinu, resp. psilocybinem asistované psychoterapie v případě 1) depresivní poruchy, která neodpovídá na běžnou léčbu (farmakorezistetní) (Carhart-Harris et al., 2016, Goodwin et al., 2022), a také u deprese, která rezistenci na běžnou léčbu nevykazuje (von Rotz et al., 2023, Gukasyan et al., 2022, Carhart-Harris et al., 2021). Další významnou oblastí je 2) deprese u nemocných s onkologickým a/nebo jiným neléčitelným onemocněním (Reiche et al., 2018, Grob et al., 2011, Ross et al., 2016, Griffiths et al., 2016). Psilocybin však vykazuje léčebnou účinnost také u dalších onemocnění jako je obsedantně-kompulzivní porucha (Moreno et al., 2006), nebo závislost na alkoholu a nikotinu (Johnson et al., 2017, Bogenschutz et al., 2015). V případě depresivní poruchy (vč. její varianty doprovázející onkologická onemocnění) jsou však nálezy natolik přesvědčivé, že již dnes vyžadují legislativní reakci.
Hlavní výhodou léčby psilocybinem je urychlení nástupu antidepresivní odpovědi u depresivní poruchy, která představuje jedno z nejzávažnějších a nejčastějších psychických onemocní (prevalence kolem 10 %, čtvrtá nejčastější příčina pracovní neschopnosti vůbec). Pro depresivní nemocné může být tento druh léčby významnou pomocí, neboť může zásadně zkrátit dobu utrpení i pracovní neschopnosti.
Antidepresivní potenciál u farmakorezistentní deprese byl potvrzen již v roce 2017 ve studii, která ukázala, že podání psilocybinu vede ke zlepšení příznaků deprese po jednom měsíci, přičemž tento efekt přetrvával u 80 % subjektů minimálně 3 měsíce (Carhart-Harris et al., 2017). Nejvýznamnější evidenci pak poskytla mezinárodní, multicentrická studie, do které bylo zařazeno 233 pacientů s farmakorezistentní středně těžkou (30 % pacientů) a těžkou (68 %) depresivní poruchou. Na této studie participovali také čeští odborníci. Studie prokázala signifikantní zlepšení stavu u obou vyšších dávek (Goodwin et al., 2022, Goodwin et al., 2023). Uvedené výsledky jsou v plném souladu s řadou dalších studií.
S ohledem na změnu legislativního postavení psilocybinu pro léčebné použití jsou pak významné studie, které porovnávaly účinnost psilocybinu a standardních, na trhu běžně dostupných antidepresív. Tyto práce potvrdily u nemocných s dlouhodobou středně těžkou až těžkou depresivní poruchou minimálně stejnou účinnost psilocybinu jako u standardní léčby antidepresívy ze skupiny SSRI s tím, že hlavní výhodou je právě rychlý nástup zlepšení stavu (Carhart-Harris et al., 2021, Zeifman et al., 2023). Dosavadní studie pak potvrzují dlouhodobý antidepresivní efekt, který přetrvává 3-12 týdnů od podání psilocybinu nemocným se závažnějšími formami deprese (Goodwin et al., 2022, Davis et al., 2021, Carhart-Harris et al., 2021). Dlouhodobá sledování pak poukazují na klinickou odpověď přetrvávající 12 měsíců od podání psilocybinu (Gukasyan et al., 2022).
Psychické strádání nemocných v pokročilých stádiích onkologických onemocnění (resp. v paliativní péči) představuje další zásadní klinickou výzvu. Pro tyto pacienty jsou stávající možnosti psychiatrické léčby limitované až žádné (Ostuzzi et al., 2018). Příznivé výsledky série nových randomizovaných kontrolovaných studií psychedeliky-asistované psychoterapie přinesly zásadní naději pro tyto vážně nemocné. Výsledky potvrzují, že antidepresivní efekt u těchto nemocných nastupuje okamžitě, je dlouhodobý (6 měsíců po podání) a léčbě je bezpečná (Grob et al., 2011, Griffiths et al., 2016). Dlouhodobé zlepšení stavu (6,5 měsíce až 4,5 roku) po jednorázovém podání psilocybinu se pak týká 60–80 % nemocných (Ross et al., 2016, Agin-Liebes et al., 2020). Přesvědčivost uvedených nálezů byla rovněž prokázána na úrovni meta-analýzy, která potvrdila min. půl roční snížení úzkosti a depresivních příznaků u těchto vážně nemocných (Goldberg et al., 2020).
Zdůvodnění indikací
V současnosti je psilocybin jedním nejvíce prozkoumaných psychedelik, jež patří do skupin tzv. rychle působících antidepresiv. Jedná se o látku, která je velmi bezpečná z hlediska rizika výskytu závažných nežádoucích účinků (somatická rizika jsou v terapeutických dávkách zanedbatelná, rizika psychické dekompenzace při vyloučení zásadní kontraindikací typu psychóz je také minimální), zároveň ve srovnání s ostatními psychedeliky o účinnosti psilocybinu v léčbě neuropsychiatrických poruch existuje největší evidence. V registrech klinických hodnocení clinicaltrials.gov a EudraCT je aktuálně registrováno více než 300 klinických hodnocení s psilocybinem v nejrůznějších indikacích, primárně u neuropsychiatrických poruch. Nejvíce pokročilé (předregistrační fáze III klinického hodnocení) a na největších data setech jsou v současnosti klinické studie s psilocybinem v léčbě depresivní poruchy, a to včetně deprese rezistentní k léčbě (nejen farmakorezistentní). Druhou zásadní indikací s vysokou mírou evidence je pak využití psilocybinem asistované terapie v léčbě deprese, existenciální tísně a demoralizace u onkologických pacientů a pacientů s neléčitelnými onemocněními (v rámci paliativní indikace). Dalšími diagnózami, u kterých existuje stále robustnější evidence jsou některé úzkostné poruchy, například obsedantně kompulzivní porucha, generalizovaná úzkostná porucha, posttraumatická porucha.
Mechanismy účinku a srovnání s běžnou léčbou
Psilocybin na rozdíl od běžné léčby antidepresivy má značně odlišný mechanismus a nástup účinku. Primárně často jeho efekt nastupuje prakticky okamžitě po expozici, resp. po odeznění účinků látky. Tím se výrazně zkracuje doba utrpení pacientů, kteří při standardní léčbě čekají na efekt často v řádu měsíců (běžná doba pro zhodnocení antidepresivního efektu je 6-8 týdnů po nastavení antidepresivní dávky, navíc zdaleka ne všichni pacienti odpoví na první antidepresivum). Současně, pokud je psilocybin pacientovi zabere, pacient buď nepotřebuje žádné antidepresivum v udržovací léčbě, nebo nižší dávky běžných léků. Lze tak do značné míry minimalizovat výskyt nežádoucích účinků spojených s běžnými léky (přibývání na váze, útlum, sexuální dysfunkce apod.). Na rozdíl od ostatních psychofarmak je bezpečností profil psilocybinu velmi vysoký, jeho použití v léčebné indikaci je spojeno s minimálním výskytem závažných nežádoucích účinků, navíc často dočasných či přechodných, a krátkého trvání. V případě léčby deprese a existenciální tísně a demoralizace u pacientů s onkologickým onemocněním či neléčitelným onemocněním běžná léčba antidepresivy prakticky nezabírá, leckdy vzhledem k povaze některých těchto onemocnění není ani časový prostor pro to, aby byla možnost zkoušet a titrovat různé léky. Psilocybin zde může přinášet zcela zásadní terapeutický efekt v podobě přijetí závažné diagnózy a smíření se se smrtí či dlouhodobým postižením.
Terapeutická rezistence a off-label indikace
V psychiatrii a v neurologii se často setkáváme s rezistencí na léčbu, jinými slovy pacienti objektivně nereagují na standardní způsoby léčby, a to i přes to, že vyzkoušejí dva a více různých léků. Typickým je pak extrémně dlouhé utrpení, často v řádu měsíců či let, a s tím spojené důsledky jako je dlouhé trvání pracovní neschopnosti, invalidita různého stupně a s tím spojené zhoršené uplatnění na trhu práce a celkové zhoršení kvality života pacientů. V některých případech se dokonce jedná o stavy, které jsou s vysokým rizikem suicidálních úvah a činů. Díky tomu tito pacienti generují nejen značné náklady na léčbu, ale výrazně zatěžují i sociální systém. V případě, že lékař zjistí, že v takovýchto případech byly vyčerpány běžně dostupné metody léčby, je oprávněn indikovat a využít k léčbě i neregistrovaných přípravků či metod, o kterých ovšem existuje v odborné/vědecké literatuře evidence, že tento typ léčby může přinést zlepšení. Vzhledem k této skutečnosti, a velmi vysokému bezpečnostnímu profilu psilocybinu, je zásadní, aby psilocybinem asistovaná terapie byla využitelná i pro tyto závažné stavy/situace. Mezi tyto diagnózy, na základě aktuální evidence v odborné literatuře patří posttraumatická stresová porucha (vysoká míra rezistence, riziko rozvoje sekundární závislosti, vysoké riziko sebevražd), poruchy příjmu potravy (vysoké riziko úmrtí a rozvoj závislostí), obsedantně kompulzivní porucha (těžké na léčbu nereagující OCD, invalidizující, s četnými suicidálními ideacemi), závislosti (vysoké riziko úmrtí ať už v důsledku předávkování (např. opiáty) či v důsledku somatického poškození (cirhóza jater, ICHS, endokarditidy), cluster headache (šlehavé bolesti hlavy refrakterní na běžnou léčbu), roztroušená skleróza (výrazná spasticita, komorbidní deprese nereagující na léčbu).
Mechanismus rychlého antidepresivního účinku
Mechanismy rychlého antidepresivního účinku jsou primárně 4: 1) rychlá změna receptorů (např. downregulace 5-HT2a receptorů klíčových v reakci nálady a úzkosti), 2) rychlá změna funkčního stavu mozku (jakýsi reset mozkových neuronálních sítí), 3) indukce neuroplasticity (vytváření nových spojů mezi neurony a aktivace nových mozkových okruhů) a 4) psychologický kontext (obsah zkušenosti může přinést klíčové vhledy týkající se psychologických aspektů duševní poruchy a může fungovat jako akcelerátor psychoterapeutického procesu).
K § 3
V § 3 jsou stanoveny podmínky pro množstevní omezení podání psilocybinu pro léčebné použití. Limit pro předepsání, výdej a použití individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem psilocybinu pro léčebné použití je stanoven na nejvýše 75 mg psilocybinu pro léčebné použití v období 1 kalendářního měsíce, a to v souhrnném množství. Odstavec 2 pak totiž stanoví, že jednotlivá dávka nesmí obsahovat více než 35 mg psilocybinu pro léčebné použití a nesmí přesáhnout dávkování 0,4 mg/kg tělesné hmotnosti pacienta. Dále je stanoveno omezení pro podání z časového hlediska a podmínky kontraindikace. Data, která byla použita pro účely regulace, vycházejí z poznatků z aplikační praxe a rovněž z poznatků z klinických hodnocení.
V současné době v ČR probíhá 5 klinických hodnocení s hodnoceným přípravkem Psilocybin. Dvě mezinárodní a tři národní klinická hodnocení, z toho dvě pro pacienty s diagnózou farmakorezistentní deprese, dvě pro pacienty s diagnózou depresí spojených s onkologickým onemocněním a jedno pro pacienty s diagnózou stabilní ischemické choroby srdeční s anamnézou prodělaného infarktu myokardu nejméně 6 týdnů před vstupem do klinického hodnocení. Všech 5 studií již bylo v ČR zahájeno.
Mezinárodní klinické hodnocení, jehož zadavatelem je společnost Compass Pathfinder Limited (UK), je zaměřeno na hledáním vhodné dávky přípravku. Plánovaných 568 účastníků z 9 členských států EU s diagnózou farmakorezistentní deprese by mělo být přiřazeno v poměru 2:1:1 do jedné ze 3 léčebných skupin. Všichni dostanou jednorázově přípravek COMP360, což je syntetický psilocybin, v dávce 25 mg, 10 mg nebo 1 mg. Klinické hodnocení je povoleno a zahájeno.
Druhé akademické klinické hodnocení, jehož zadavatelem je Lékařské univerzitní centrum v Groningenu (NL) zařazuje pacienty s depresemi v souvislosti s onkologickým onemocněním. Do klinického hodnocení bude zařazeno 100 pacientů ze 4 členských států, všem bude podán psilocybin ve 2 dávkách (15 mg a 25mg vs. 1mg a 1mg). Klinické hodnocení je povoleno a zahájeno.
Další tři klinická hodnocení jsou národní, u všech je plánováno zařazení vždy 60 pacientů. U dvou je zadavatelem Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) Klecánky. První je pro pacienty s diagnózou farmakorezistentní deprese a druhé pro pacienty s diagnózou depresí spojených s onkologickým onemocněním. Obě klinická hodnocení mají design srovnávacího klinického hodnocení. Pacienti jsou rozděleni do tří léčebných skupin po 20, první skupina pacientů dostane psilocybin, druhá skupina ketamin a třetí midazolam (jako „placebo efekt“). Klinická hodnocení jsou běžící, výsledky zatím nemáme.
Poslední klinické hodnocení, jehož zadavatelem je společnost Psyon s.r.o., která je spojena rovněž s lékaři z NÚDZ, zařazuje pacienty s diagnózou stabilní ischemické choroby srdeční s anamnézou prodělaného infarktu myokardu. Pacienti budou rozděleny v poměru 1:1 do léčebné skupiny s psilocybinem 20 mg nebo do léčebné skupiny s midazolamem 5 mg. Podání přípravku bude jednorázové. Klinické hodnocení zahájeno, zatím výsledky nemáme.
V evropském registru klinických hodnocení (Clinical Trials Register) je nyní uvedeno schválených a probíhajících 19 klinických hodnocení s psilocybinem včetně 5ti výše uvedených. Jedna další studie pak byla ukončena, výsledky ale nejsou prozatím dostupné.
Zdůvodnění dávkovacích schémat a dávek
V léčbě s využitím psilocybinem asistované terapie se na základě historické evidence a zkušeností z aktuálních klinických hodnocení využívá několik základních režimů léčby. Léčbu bychom mohli rozdělit z hlediska časového na indukční fází a následně na fázi udržovací.
U indukční fáze je třeba brát zásadní ohled na to, zdali pacient přichází poprvé do kontaktu s tímto typem léčby, nebo zdali se jedná již například o řešení další epizody stejného onemocnění (typicky relaps depresivní fáze). Zatímco v případě prvního podání, zejména u pacientů bez předchozí zkušenosti s psychedeliky, je zásadní klást maximální důraz na edukaci pacienta o somatických a psychických účincích látky, způsobu vedení léčby během přípravných sezení (zvládání případného tělesného a psychického dyskomfortu, práce s hudbou, práce s tělem během sezení apod.), u pacientů, kteří za sebou mají již jednu čí více zkušeností je možné se již více soustředit na vlastní psychoterapii, jinými slovy na hledání otázek a odpovědí týkajících se jejich konkrétních potíží. V obou případech je zásadní navodit bezpečný rámec pro podání látky. Většina studií dnes pracuje v kontextu psychedelické terapie s plnými psychedelickými dávkami, které jsou typicky mezi 20-35 mg na dospělého člověka. Většinou je používána fixní dávka, některé protokoly používají nicméně i přepočet na kilogram tělesné hmotnosti, typicky od 0,2 do 0,4 mg/kg. Dávky více jak 35 mg na jedince se v léčebné indikaci zatím nepoužívají, nicméně byly použity v klinických studiích zaměřených na bezpečnost a farmakokinetiku u zdravých dobrovolníků.
Jednorázové versus opakované podání
Ve studiích se setkáváme jak s podáním jedné dávky a následném čekání za jak dlouho efekt odezní, nebo s modelem dvou dávek, často v tzv. dose escallation režimu (postupně se navyšující dávky) s následnými open label extenzemi. Indikace další dávky se často řídí klinickým stavem pacienta, tedy pokud odeznívá terapeutický efekt, co nejrychleji se indikuje další sezení s další dávkou. Tato schémata platí nejen pro psilocybin, ale například i pro příbuznou látku 5-MeO-DMT (5-methoxy-N,N-dimethyltryptamin) či DMT (N.N-dimethyltryptamin). Současně se ukazuje, že míra a trvání antidepresivní či jiné léčebné odpovědi souvisí přímo úměrně s intenzitou účinku a psychedelické či mystické zkušenosti. Dále ze zkušeností s off-label léčbou deprese a dalších poruch s využitím disociativního anestetika ketaminu v subanestetických dávkách (má pak do určité podobné psychotomimetické účinky jako serotonergní psychedelika), pak také vyplývá, že účinnější jsou režimy, jež pracují s opakovaným podáním ketaminu v sérii nežli samostatně jednorázové podání. Tato schémata docilují i delšího trvání antidepresivní odpovědi, která po jedné intervenci typicky trvá v řádu několika dnů, maximálně týdnů. Na základě extrapolace těchto dat a i studií, ve kterých bylo použito více dávek psilocybinu lze tedy klinicky extrapolovat, a předpokládat, že i v případě psilocybinu se podání v sérii několika dávek po sobě (2-3), bude léčebný efekt větší a delšího trvání.
Udržovací léčba a dávkování
O udržovací léčbě zatím v posledních výzkumech neexistuje příliš informací, nicméně stávající klinická hodnocení se právě soustředí na to, jak dlouho drží efekt léčby po jedné dávce a jak jej posléze potencovat či prodloužit na základě klinického stavu pacienta, a většina studií dnes tedy nabízí off-label extenzi. V některých zemích byl navíc schválen pro určité diagnózy tzv. extended access program, tedy pacienti, kteří odpověděli na léčbu ve studii mohou mít přístup k pokračující léčbě neregistrovaným přípravkem. Na základě stávajících dat ze kontrolovaných a případových studií existuje poměrně robustní evidence o tom, že efekt psilocybinu drží v rozpětí několika dnů až měsíců někdy i v trvání jednoho roku.
Dávky, které se v klinických studiích používají, lze rozdělit na nízké (5-15 mg či ekvivalenty v mg/kg), dávky střední (15-25 mg či ekvivalenty v mg/kg) a dávky vyšší (25-35 mg či ekvivalenty v mg/kg). Vysoké dávky (35–50 mg) se v léčebných indikacích zatím nepoužívaly. Kombinací dávky a léčebného schématu, lze tedy odhadnout, kolik by měla být maximální měsíční dávka, která je bezpečná, zohledňuje klinický stav a odpověď a případnou individuální vnímavost k účinkům. Pokud bychom zvali v úvahu, že v indukční fázi lze použít až 3 dávky v dose escallation režimu, tak lze např. použít dávky 15 – 25 a 30 mg s minimálně týdenním rozestupem nebo 3x 25 mg. Nutno konstatovat, že kratší rozestup mezi dvěma dávkami, než jeden týden není opodstatněný, neb po jeho podání dochází k prakticky bezprostřední internalizaci a tím downregulaci 5-HT2A receptorů, které jsou primárně zodpovědné za akutní účinek psilocybinu, a tato downregulace přetrvává minimálně jeden týden po expozici psilocybinu. Díky tomu podání dalších dávek v kratších intervalech prakticky nedává smysl. Shrnutím těchto faktů se tedy dostaneme na maximální dávky 70-75 mg za měsíc.
K § 4

Ustanovení provádí zmocnění uvedené v zákonu o návykových látkách a stanovuje konkrétní délku zvláštního dohledu v závislosti na podané dávce psilocybinu pro léčebné použití.
V odstavci 1 se stanovují limity pro podání individuálně připravovaného léčivého přípravku resp. k tomu určená doba pro zvláštní dohled. V případě, kdy dávka nepřesahuje 14,99 mg psilocybinu pro léčebné použití, je doba zvláštního dohledu stanovena na 4 hodiny. Dávka přesahující tuto hodnotu, tj. od 15 mg psilocybinu pro léčebné použití, vyžaduje zvláštní dohled v délce 6 hodin. Podstatná při konání zvláštního dohledu je skutečnost, že stanovené doby jsou určeny pouze v minimálním rozsahu. Neexistuje proto varianta, kdy by v závislosti na podané dávce byla doba zvláštního dohledu zkrácena.
Odstavec 2 pak navazuje na odstavec 1, když stanovuje, že zvláštní dohled může být ukončen toliko po úplném odeznění účinků individuálně připravovaného léčivého přípravku s obsahem psilocybinu pro léčebné použití konstatovaného lékařem, který jej podal. Tedy, po uplynutí stanovené doby zvláštního dohledu podle odstavce 1 v případě, že stále přetrvávají účinky po podání, je třeba ve zvláštním dohledu pokračovat, dokud nebude konstatováno, že účinky přípravku pominuly. Tuto skutečnost pak indikuje pouze lékař, který individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem psilocybinu pro léčebné použití podal. Jen ten má totiž kompletní přehled a informaci o tom, jak vysoká dávka byla podána a jak průběh podání probíhal. Stanovení podmínky pominutí účinků bylo provedeno s ohledem na premisu ochrany života a zdraví pacienta a v souladu s principem prevence, kdy pacient, kterému byl individuálně připravovaný léčivý přípravek s obsahem psilocybinu pro léčebné použití podán, bude pod dohledem lékaře tak, aby mu v případě potřeby mohla být poskytnuta potřebná zdravotní péče či podpora.
K § 5
S ohledem na povahu navrhovaného nařízení vlády bude tento návrh právního předpisu oznámen v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
K § 6
Návrhu nařízení vlády se stanovuje účinnost v souladu požadavky zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, tj. k 1. lednu 2026. Zároveň změny v zákonu o léčivech, resp. v zákonu o návykových látkách, provedené zákonem č. 270/2025 Sb. nabydou účinnosti dne 1. ledna 2026. S ohledem na to, že se jedná o prováděcí nařízení vlády, které některá ustanovení zákona o léčivech a zákona o návykových látkách provádí, je žádoucí, aby účinnost tohoto nařízení vlády byla nastavena shodně s nabytím účinnosti změn v zákonu o léčivech a v zákonu o návykových látkách.