Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDM4DXEUP najdete zde


                Přehled dopadů návrhu právního předpisu

	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy

	Předkladatel
	Stanovený termín předložení vládě, v případě návrhu vyhlášek předsedovi LRV

	Ministerstvo spravedlnosti
	10/2025

	Spolupředkladatel
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti

	-
	1. ​1. 2026

	Transpozice práva EU: Číselné označení právních předpisů EU a jejich název v českém znění

	

	Termín stanovený pro implementaci

	

	2. Definice problému

	Navrhovaná úprava slouží primárně k provedení celkem tří zákonů, které nabyly v roce 2025 platnosti. Jedná se o zákon č. 176/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o podpoře bydlení, zákon č. 268/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, a zákon č. 269/2025 Sb., kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Podle novelizovaného § 40b odst. 1 o. s. ř., ve znění zákona č. 176/2025 Sb., může předseda senátu rozhodnout, že se písemný úkon soudu vyhotoví v elektronické podobě i v případě, kdy je věc vedena v listinném spisu. S tímto ustanovením je v rozporu současné znění § 21b odst. 1 jednacího řádu, podle kterého soud vyhotovuje rozhodnutí a další písemnosti v té podobě, v jaké je veden spis, a které je tak třeba uvést do souladu.

Uvedený zákon zároveň zakotvil nový § 175a o. s. ř. týkající se rozkazu k vyklizení. Jedná se o institut rozkazního řízení, který má s výjimkou jeho předmětu (kterým je nepeněžité plnění) shodné základní znaky s platebním rozkazem a jeho variacemi. Již stávající znění vyhlášky o jednacím řádu v § 6 odst. 2 umožňuje předsedy senátu pověřit soudní tajemníky, aby samostatně vykonávali úkony při přípravě jednání podle § 114a o. s. ř. a rozhodování podle § 114b odst. 1 o.s.ř., bylo-li o věci rozhodnuto platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem nebo elektronickým platebním rozkazem, a rozhodovali v řízení o návrzích na vydání platebního rozkazu, bylo-li výslovně vydání platebního rozkazu navrženo v žalobě, na vydání elektronického platebního rozkazu a na vydání evropského platebního rozkazu. S ohledem na výše uvedené podobnosti s platebním rozkazem se jeví jako vhodné, aby uvedené činnosti mohli provádět i soudní tajemníci v případě rozkazu k vyklizení.

Novela občanského soudního řádu v zákoně č. 269/2025 Sb. zakotvila do ustanovení § 158 odst. 5 u rozsudku a do § 169 odst. 5 u usnesení povinnost soudu vyhotovovat z těchto rozhodnutí, které slouží jako podklad pro zápis do katastru nemovitostí, výpis. Náležitosti výpisu z rozhodnutí pak ponechala na podzákonné právní úpravě. Bez přijetí navrhované právní úpravy by nebyly stanoveny náležitosti výpisu a pro účely komunikace mezi soudy a katastrálními úřady by vznikla nejistota ohledně podoby výpisu. Taková situace by vytvořila značné riziko nepřipuštění zápisu ze strany katastrálních úřadů nebo prodloužení řízení před katastrálním úřadem a tím by také měla negativní dopad i na jednotlivce, jejichž právní poměry rozhodnutí, ze kterého by se měl vytvořit výpis, upravuje.

Zákon č. 268/2025 Sb. přinesl do zákona o zvláštních řízeních soudních nový institut prozatímních rozhodnutí. Jedná se o institut použitelný v oblasti péče soudu o nezletilé, který v této oblasti až na výjimku podle § 452 a násl. z. ř. s. nahrazuje obecné předběžné opatření. S předběžným opatřením má obdobnou základní vlastnost, a to zatímní úpravu poměrů nezletilého; jedná se tedy o přechodné řešení situace. Konečnou úpravu poměrů dítěte přináší až rozhodnutí ve věci samé, které věc řeší konečně. Zatímní úprava poměrů vyvolává potřebu vydat rozhodnutí v řádu týdnů až nižšího řádu měsíců, aby šlo o účinný nástroj. Související znak představuje i omezená doba trvání, ať už pevnou dobou nebo obecně vykonatelností meritorního rozhodnutí. Konečně je shodným znakem vykonatelnost, která nastupuje společně s vyhlášením, případně vydáním rozhodnutí.

Oproti předběžnému opatření však prozatímní rozhodnutí vyžaduje vyjádření všech účastníků řízení, resp. v průběhu tohoto řízení by jim měla být poskytnuta k vyjádření alespoň možnost. To představuje zásadní odklon od řízení o předběžném opatření, v němž se v zásadě vychází pouze z návrhu předloženého jedním účastníkem řízení. Jak uvádí důvodová zpráva k novele občanského zákoníku: “nezbytnost této změny lze spatřovat zejména v charakteru řízení ve věcech péče soudu o nezletilé, v němž kromě rodičů jako společných nositelů rodičovské odpovědnosti je účastníkem i samotné dítě, které s přihlédnutím k věku a volní a rozumové vyspělosti (§ 867 odst. 2 OZ) má mít rovněž možnost se k návrhu vyjádřit.“

Současná úprava v jednacím řádu institut prozatímních rozhodnutí nezná, což by mělo za následek vyvolání výkladových problémů o aplikaci tohoto institutu. V případě chybějící nové úpravy by bylo zejména problematické použití ustanovení týkajících se předběžných opatření, neboť jak bylo výše uvedeno, prozatímní rozhodnutí je v určitých otázkách shodné s institutem předběžných opatření, naopak v některých bodech se od předběžných opatření odlišuje.

Vedle otázky uvedených zákonných předpisů se na základě poznatků z praxe jeví několik dílčích ustanovení upravujících možnost konzumace nápojů v jednací síni a postup soudních komisařů v rámci zjišťování skutečností významných pro pozůstalostní řízení jako nevhodně stanovených a byla by vhodná jejich úprava.

	3. Cíl návrhu právního předpisu

	Na uvedené zákony navrhovaná úprava reaguje a promítá je do současného znění vyhlášky o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, případně ve vyhlášce vytváří novou úpravu, kterou vyhláška doposud neobsahovala. Z nové úpravy se jedná se především o zakotvení institutu výpisu z rozhodnutí, pro který navrhovaná úprava stanovuje jeho náležitosti. Do stávající úpravy ve vyhlášce se pak promítají nové instituty jako prozatímní rozhodnutí či rozkaz k vyklizení a také se zakotvuje možnost vyhotovit písemný úkon v elektronické podobě i v případě, kdy se ve věci vede listinný spis. Z dílčích změn se ​navrhuje umožnit vnášení a konzumaci ​nápojů, které nejsou horké a alkoholické, ​dále se konkretizuje ​postup soudních komisařů tak, aby odpovídal potřebám praxe.

	4. Odůvodnění varianty přípravy legislativního návrhu: ANO NE

	Navrhovaná úprava na zákonné úrovni je zpravidla velmi podrobná a stanovuje jediný postup. Pro účely vyhlášky se jedná o promítnutí této úpravy do relevantních ustanovení. Jde tedy primárně o legislativně-technickou otázku, která má jediné možné řešení. V úvahu připadá kromě varianty 1 toliko varianta nulová, jež však byla vyhodnocena jako krajně nevhodná, neboť by vyhláška nereflektovala zákonnou úpravu.

	5. Stanovisko předkladatele k zpracování RIA: ANO NE

	Úprava, kterou má vyhláška obsahovat, je podrobně upravena na zákonné úrovni. Pro účely vyhlášky se tak jedná pouze o promítnutí této úpravy do relevantních ustanovení. Úvahy při přípravě prováděcího předpisu jsou proto limitovány zákonnými mantinely a není možné uvažovat o variantním řešení.

Návrh vyhlášky byl zařazen do Souhrnu vyhlášek na rok 2025, pro který se nezpracovává hodnocení dopadů regulace (RIA).

	6. Přijetí prováděcích právních předpisů

	

	7. Dotčené subjekty

	Soudy, notáři, účastníci, katastrální úřady

	8. Konzultace

	Český úřad zeměměřický a katastrální, Notářská komora

	9. Dostupná data

	

	10. Charakteristika specifických dopadů

	

	10.1. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO NE

	

	10.2. Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: ANO NE

	

	10.3. Dopady na podnikatelské prostředí: ANO NE

	

	10.4. Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO NE

	

	10.5. Sociální dopady: ANO NE

	

	10.6. Dopady na rodiny: ANO NE

	

	10.7. Dopady na spotřebitele: ANO NE

	

	10.8. Dopady na životní prostředí: ANO NE

	

	10.9. Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: ANO NE

	

	10. 10 Dopady na výkon státní statistické služby: ANO NE

	

	10.11 Zhodnocení korupčních rizik: ANO NE

	

	10.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: ANO NE

	

	11. Kontakty na zpracovatele

	Mgr. Michael Koževnikov, vedoucí oddělení civilního práva procesního a správního soudnictví, odbor legislativní, Ministerstvo spravedlnosti, mail: Michael.Kozevnikov@msp.gov.cz