Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDMRHVCNE najdete zde


                Vypořádání připomínek
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

V Praze dne 21. listopadu 2025

Dokument obsahuje pouze doporučující připomínky.
Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Ministerstvo financí
	1.1. K návrhu vyhlášky: úvodní větě 

Za slova „a zákona č. 152/2025 Sb.“ doporučujeme vložit slova „(dále jen „zákon“) a na konci úvodní věty pak doporučujeme slovo „tohoto“ vypustit.
	Neakceptováno

Máme za to, že zavádět legislativní zkratku v tomto případě není účelné.

	
	1.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 12

1. K bodu 12 – nově vkládaná část osm A
Upozorňujeme na rozpor mezi Důvodovou a Předkládací zprávou ohledně novelizačního bodu 12, kde podle Důvodové zprávy se za část osmou vkládá nová část devátá, ale podle Předkládací zprávy a materiálu samotného se vkládá část „osmá A“. Tento nesoulad je nejlépe odstranit, pokud toto nelze provést, vzhledem k tomu, že materiál je generován systémem E-legislativa, je třeba upravit Důvodovou zprávu. Souhlasíme s předkladatelem, že se nelze smířit s argumentací Národní agentury pro komunikační a informační technologie, ohledně systémového nastavení podmínek v novelách citovaných v Předkládací zprávě, kdy za § 4 nelze vložit § 5, ale systém vygeneruje §4a), a je třeba intenzivně vyvinout tlak na agenturu, aby daný problém odstranila, jinak se stane právní řád nepřehledný.
	Akceptováno

Akceptováno. Důvodová zpráva byla upravena.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	2.1. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 7

​Nově je konstruována maximální úhrada za ubytování v jednolůžkovém pokoji. Tuto úpravu považujeme za problematickou, jelikož není odkazováno na materiálně technický standard, jenž jednolůžkový pokoj definuje. Zejména v objektech, které původně (historicky) nebyly určeny k poskytování sociálních služeb, může být podoba „jednolůžkového pokoje“ velmi problematická (průchozí pokoje, pokoje bez dostatečného denního osvětlení, nedostatečné podlahové plochy, pokoj se sociálním zařízením a bez něj apod.).
Navrhujeme proto doplnit odkaz na vyhlášku č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu, která definuje požadavky na stavby, mimo jiné v oblasti sociálních služeb. Za jednolůžkový pokoj by měl být považován pouze takový pokoj, který splňuje náležitosti vyhlášky o požadavcích na výstavbu (zejména § 37). Zároveň tyto požadavky považujeme za naprosté minimum a doporučujeme nastavení vyššího standardu pro jednolůžkový pokoj v rámci předkládané novely vyhlášky.
​
	Vysvětleno

Odlišení maximální platby za jednolůžkový pokoj je odůvodněno nejen kvalitativními faktory, ale v tomto případě jednolůžkové pokoje umožňují zejména poskytovat péči v souladu s principy důstojnosti, soukromí a individuálního přístupu, tedy se jedná o vyšší standard pro klienty. Na zařízení nebo místa, kde se poskytují sociální služby se vztahují předpisy stavebního práva, vč. ČSN, a to bez ohledu na to, jak vysoká cena je/bude za ubytování. Není tedy možné, aby si poskytovatel např. ze skladu nebo úklidové místnosti vybudoval jednolůžkový pokoj.

	
	2.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 a 9

Navržená konstrukce úhrad v případě odlehčovacích služeb (nový odstavec 3 v § 10) a denních stacionářů (nový odstavec 3 v § 12) odkazuje na novou úpravu v zákoně o sociálních službách, která umožňuje sjednat namísto úhrady za základní činnosti úhradu za dobu poskytování služby. Nová sazba za „dobu poskytování služby“ tak de facto představuje čas, v němž je klient ve službě „přítomen“ bez ohledu na to, zda je mu poskytována nějaká podpora ze strany pracovníků služby.
Stanovení sazby za „dobu poskytování služby“ ve stejné výši jako za „hodinu poskytování úkonů služby“ – tj. za činnosti spojené s přímou podporou, zapojením pracovníka, považujeme za disproporční (stejná sazba za čas skutečně poskytované a zaznamenané přímé podpory a za čas „evidenční“, tj. přítomnosti ve službě).
Navrhujeme, aby hodinová sazba za „dobu poskytování služby“ byla stanovena v nižší sazbě, než za hodinu přímé intervence služby (poskytování dokládaných základních činností a úkonů služby), tj. např. ve výši 2/3 sazby odvozené od sazby úhrady za služby podle skutečně poskytovaných úkonů, resp. času nezbytného k jejich zajištění, pokud se služba osobě poskytuje v rozsahu vyšším než 80 hodin měsíčně. Bude tak na poskytovateli, zda zvolí pro něj méně zatěžující formu evidence poskytované podpory (nesoucí nižší průkaznost o obsahu poskytované služby) za cenu nižší finanční sazby.
	Vysvětleno

Tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě, smyslem úpravy je odstranit pro pracovníky administrativně náročný způsob vedení dokumentace, spojený se zaznamenáváním časové dotace úkonů u každého jednotlivého klienta. Tato úprava nemění systém úhrad, ale doplňuje možnost, jak úhradu stanovit.Umožněním alternativního způsobu stanovení úhrady by nemělo docházet k plošnému zavedení maximální částky úhrady ve vztahu ke klientům bez rozdílu (z výkaznictví zasílaného MPSV v současné době lze naopak vysledovat časté poskytování nulové péče ze strany poskytovatelů), ale po adaptačním procesu ve službě, u každého jednotlivého klienta, vysledovat jeho potřeby a nastavit individuální pevnou hodinovou úhradu. K maximální částce by mělo být přistoupeno pouze u klientů s nejvyšší mírou podpory.

	
	2.3. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 39d písm. c) bodu 2

V § 39d písm. c) bodě 2 se slova „a role jednotlivých pracovních pozic v těchto pracovních postupech“ zrušují.
	Vysvětleno

Ustanovení § 39d písm. c) bod 2 vyžaduje, aby byl v popisu realizace poskytování sociální služby uveden způsob koordinace pracovních postupů sociální a zdravotní péče. Součástí této koordinace je i vyjasnění rolí jednotlivých pracovních pozic v procesu poskytování koordinované péče. Tento požadavek není zamýšlen jako povinnost vytvářet syntézu interních dokumentů ani předkládat interní předpisy registrujícímu orgánu. Cílem je, aby poskytovatel měl jasně definováno, kdo v procesu koordinované péče vykonává jakou roli, což je klíčové pro zajištění bezpečnosti, kontinuity a kvality péče. Vymezení rolí podporuje efektivní spolupráci mezi sociálními a zdravotnickými pracovníky a předchází nejasnostem v odpovědnosti při poskytování služeb. Výklad je připraven v doporučeném postupu k registracím, který bude mít účinnost od 1. 1. 2026.

	
	2.4. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

​K navýšení úhrad za sociální služby
Oceňujeme, že není navrhováno navýšení úhrad za služby prevence. Nicméně u služeb, kde k navýšení dochází, jsou důvody pro něj v důvodové zprávě popsány nedostatečně. Obecně jsou zmíněny potřeby navýšení spojené s predikcí nárůstu celkových nákladů na poskytování sociálních služeb. Srovnány jsou náklady za rok 2023 a predikce roku 2026, přičemž vyčíslený úhrn nárůstu nákladů mezi těmito lety představuje 8 %. Tato hodnota však nekoresponduje s navýšením sazeb úhrad provedených novelizacemi vyhlášky č. 505/2006 Sb. v letech 2023, 2024 a 2025, které v úhrnu představují v oblasti „ubytování a strava“ navýšení o 20 % a v oblasti péče cca o 6-8 %.
Aktuální navýšení úhrad oproti stávajícím platným maximálním sazbám je v rozpětí 6-13 %, přičemž k navýšení úhrad za ubytování bylo přistoupeno naposledy vyhláškou č. 195/2024 Sb. s účinností od 1. července 2025.
Do důvodové zprávy proto navrhujeme uvést, že důvodem pro navýšení úhrad je zvýšení podílů participace klientů služeb. Pokud je snahou přenést vyšší míru podílení se na nákladech poskytovaných služeb stran jejich klientů, mělo by to být v důvodové zprávě uvedeno. Máme však za to, že tento důvod je v rozporu s tvrzením obsaženým ve třetím odstavci bodu 1 obecné části důvodové zprávy, v němž se uvádí, že je zachovávána úroveň ochrany uživatelů ve smyslu současné ekonomické dostupnosti služeb.
	Akceptováno

Do důvodové zprávy bylo doplněno, že důvodem pro navýšení úhrad je též zvýšení participace klientů služeb. Klienti, u kterých je to možné, budou hradit více. Zároveň platí, že jim musí zůstat zaručený minimální zůstatek z příjmů, a to jim zachovává úroveň ochrany.

	Ministerstvo průmyslu a obchodu
	3.1. K návrhu vyhlášky obecně

Na konci návrhu vyhlášky doporučujeme doplnit příslušnou podpisovou doložku.
	Akceptováno

Akceptováno.

	Ministerstvo spravedlnosti
	4.1. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 12

Tímto novelizačním bodem je za část osmou vkládána nová část, která je označena „ČÁST OSMÁ A“. Ačkoliv toto označení plyne z použití systému eLegislativa, lze je považovat za matoucí a rozporné s obvyklou legislativní praxí. Doporučujeme proto v dalším procesu tvorby vyhlášky, pokud to bude možné, zajistit označení nově vkládané části jako části deváté a v návaznosti na to přečíslovat následující části.
Tímto novelizačním ustanovením také dochází ke stanovení obsahu popisu realizace poskytování sociální služby. Součástí tohoto popisu má podle návrhu § 39d písm. c) být také popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče v případě poskytování sociálně-zdravotních služeb. Ze způsobu struktury a formulace tohoto ustanovení nemusí být pro adresáta normy zřejmé, že popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče musí popis realizace poskytování sociální služby obsahovat pouze tehdy, jde-li o poskytování sociálně-zdravotních služeb, jak stanoví § 79 odst. 5 písm. d) bod 4 zákona o sociálních službách. Z tohoto důvodu doporučujeme strukturovat § 39d tak, aby bylo více jasné, že ​popis koordinace poskytování sociální a zdravotní péče musí být ​v popisu realizace ​poskytování sociální služby obsažen pouze ve výše uvedeném ​případě, a to např. ​rozčleněním § 39d na více odstavců, kdy by první odstavec ​stanovil obsahové náležitosti pro všechny popisy realizace poskytování sociální služby a ​druhý odstavec by ​stanovil další obsahovou náležitost pro výše uvedený případ.
	Akceptováno částečně

Ustanovení § 39d bylo legislativně-technicky upraveno.
K chybnému označení částí:
Předkladatel se danou situaci nadále snaží vyřešit s agenturou Nakit. Oprava dosud nebyla realizována. ​

	Ministerstvo zdravotnictví
	5.1. K návrhu vyhlášky obecně

Doporučujeme na konec předloženého materiálu doplnit podpisovou doložku, a to dle přílohy čl. 3 k Legislativním pravidlům vlády (dále jen „LPV“).
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 1

Slova „se číslo 260 nahrazuje číslem 290“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 260 Kč nahrazuje částkou 290 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. m) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.3. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 2

Slova “se číslo 120 nahrazuje číslem 135“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 120 Kč nahrazuje částkou 135“ Kč, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. m) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.4. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 3

Slova „se číslo 60 nahrazuje číslem 65“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 60 Kč nahrazuje částkou 65 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. l) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.5. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 4

Slova „se číslo 170 nahrazuje číslem 180“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 170 Kč nahrazuje částkou 180 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. l) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.6. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 5

Slova „se číslo 100 nahrazuje číslem 110“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 100 Kč nahrazuje částkou 110 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. l) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.7. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 6

Slova „se číslo 315 nahrazuje číslem 335“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 315 Kč nahrazuje částkou 335 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. l) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.8. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 10

Slova „se číslo 255 nahrazuje číslem 285“ doporučujeme nahradit slovy „se částka 255 Kč nahrazuje částkou 285 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. m) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.9. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 11

Slova „se číslo 115 nahrazuje číslem 130“ doporučuje nahradit slovy „se částka 115 Kč nahrazuje částkou 130 Kč“, a to podle čl. 57 odst. 4 písm. m) LPV.
Uvedenou změnu doporučujeme promítnout do platného znění s vyznačením navrhovaných změn.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.10. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 12

Návětí novelizačního bodu doporučujeme podle čl. 58 odst. 2 písm. c) LPV reformulovat tak, že bude znít: „Za část osmou se vkládá nová část devátá, která včetně nadpisu zní: „ ….“.“.
V závěru bodu se uvede věta:
„Dosavadní části devátá a desátá se označují jako části desátá a jedenáctá.“.
Podotýkáme, že zvláštní část důvodové zprávy k bodu 12 hovoří rovněž o části deváté, nikoli „části osmé A“.
	Vysvětleno

Znění návětí novelizačního bodu je generováno systémem eSeL. Jak je uvedeno v předkládací zprávě, předkladatel usiluje o nápravu číslování částí. Předkladatel se danou situaci nadále snaží vyřešit s agenturou Nakit. Oprava dosud nebyla realizována.

	
	5.11. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1

V posledním odstavci, třetí větě, doporučujeme vypustit duplicitně použité zvratné zájmeno „se“.
	Akceptováno

Akceptováno.

	
	5.12. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 3

Doporučujeme tento bod obecné části důvodové zprávy nadepsat tak, aby odpovídal čl. 16 odst. 4 ve spojení s čl. 14 odst. 1 písm. d) LPV a obsahové náplni uvedené v tomto bodě, tj. „Zhodnocení souladu navrhované úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním k jejímu vydání“.
	Neakceptováno

Znění dotčeného bodu důvodové zprávy je automaticky vygenerováno systémem eSeL. Předkladatel má za to, že nadpis je v souladu s obsahem ​odůvodnění daného bodu.

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	6.1. K návrhu vyhlášky obecně

Po stránce formální:
Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Předmětem návrhu je parametrická změna týkající se navýšení maximální denní částky úhrady za stravu a za ubytování u služeb sociální péče a také nový popis realizace poskytování sociální služby. Právo EU dotčenou problematiku nereguluje.
Připomínky a případné návrhy změn:
Z hlediska posuzování slučitelnosti s právem EU nemáme k návrhu žádné připomínky.
Závěr:
Návrh vyhlášky nezapracovává právo EU a návrh není s právem EU v rozporu.
Zpracovala: Mgr. Michaela Hrušková
Mgr. Ing. Dušan Uher
ředitel Odboru kompatibility
	Vysvětleno

​Není uplatňována připomínka. Jedná se o ​komplexní vyjádření k návrhu vyhlášky.

	Krajský úřad Karlovarského kraje
	7.1. K návrhu vyhlášky obecně

Připomínka: 
§ 39 písm. d) popis personálních, materiálních a technických podmínek
Odůvodnění:
Personální zajištění služby dokládají poskytovatelé v samostatném dokumentu. Jedná se o údaje, které se nejčastěji mění. Není vhodné uvádět v popisu realizace počet pracovníků a pracovní úvazky. Součástí popisu realizace by mohl být maximálně výčet, příp. popis pracovních pozic pracovníků uvedených v § 115 odst. 1 zákona o sociálních službách s odkazem na samostatně uveřejňované personální zajištění v registru poskytovatelů. Pokud by se v popisu realizace uváděly
i aktuální pracovní úvazky a počty pracovníků, musel by se při jakékoliv změně měnit i popis realizace, což by byla zátěž pro poskytovatele i registrující orgán. Poskytovatel by duplicitně uváděl stejné údaje v popisu realizace a v oznamování změn personálního zajištění.
Návrh nového znění:
Navrhujeme vypustit slovo personálních a odkázat na samostatný dokument s personálním zajištěním služby, který nebude součástí popisu realizace.
Vypracovala a osoba oprávněná k vypořádání zásadních připomínek:
Mgr. Jana Petrůjová, odbor sociálních věcí
e-mail: jana.petrujova@kr-karlovarsky.cz
telefon: 354 222 241
	Akceptováno

Nové znění § 39d písm. d):
„materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu a formě poskytované sociální služby, její kapacitě, okruhu osob, pro které je určena a časovém rozsahu a“ kterým je poskytována, a“

	Krajský úřad Olomouckého kraje
	8.1. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb. obecně

V navrhovaném ustanovení § 39d by bylo vhodné změnit písm. e) nově na písm. g), doplnit nové písm. e), tj. požadavek na popis stanovení úhrad za poskytované služby, včetně popisu postupu vztahujícího se ke spoluúčasti na úhradě nákladů za poskytování ubytování a stravu, a doplnit nově písm. f), tj. požadavek na popis fakultativních činností, včetně stanovení úhrad za ně, v případě, kdy je poskytovatel bude chtít pro uživatele zajišťovat. 
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní.
	Vysvětleno

Požadavek na doplnění popisu stanovení úhrad do § 39d nelze akceptovat, protože oblast úhrad není součástí registrace sociální služby podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (§ 78 a násl.). Registrace se zaměřuje na odborné, personální, materiální a technické podmínky poskytování služby, nikoli na finanční ujednání mezi poskytovatelem a uživatelem. Úhrady jsou upraveny samostatně v části zákona o financování služeb (§ 71–77), návazně na vyhlášku a jejich sjednání je předmětem smluvního vztahu, nikoli řízení o registraci. Zařazení tohoto požadavku do popisu realizace by znamenalo nepřiměřené rozšíření kompetencí registrujícího orgánu a administrativní zátěž v posuzování stanovení úhrady v rámci procesu registrace, která není opřena o zákonný rámec.

	
	8.2. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 39d písm. a)

V § 39d písm. a) se slova „poslání a vymezení cílů a zásad poskytování sociální služby,“ nahrazují slovy „, okruh osob, kterým je sociální služba určena (cílová a věková skupina, včetně pozitivního a/nebo negativního vymezení), a nepříznivá sociální situace, kterou sociální služba řeší,“.
	Akceptováno částečně

Nové znění § 39d písm. a):
„a) okruhu osob, kterým je sociální služba určena, a nepříznivé sociální situace, kterou sociální služba řeší,“.

	
	8.3. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 39d písm. d)

V § 39d písm. d) se slovo „personálních,“ zrušuje.
	Akceptováno

Nové znění § 39d písm. d):
„materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu a formě poskytované sociální služby, její kapacitě, okruhu osob, pro které je určena a časovém rozsahu a“ kterým je poskytována, a“

	Krajský úřad Pardubického kraje
	9.1. K návrhu vyhlášky obecně

Navrhujeme do § 11 vložit odstavec 3 ve znění připomínky k § 12 odst. 3.
	Vysvětleno

V § 11, tj. u center denních služeb, nebylo přistoupeno k úpravě záměrně. V centrech denních služeb jsou poskytovány zejména úkony osobní hygieny nízkopříjmovým uživatelům, nepředpokládá se dlouhodobější setrvání ve službě.

	
	9.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8

K bodu 8. a 9. 
Navrhujeme snížení částky za hodinu doby poskytování služby dle navrhovaného § 10 odst. 3 a § 12 odst. 3 z částky 145 Kč. Přesnou výši částky by mělo stanovit MPSV na základě analýz a jednání se sociálními partnery.
Zdůvodnění: Výše úhrady stanovená za dobu poskytování služby, tj. de facto za dobu přítomnosti klienta v zařízení sociální služby, je vysoká a nezohledňuje míru poskytované podpory. V současné době poskytovatelé nastavují výši podpory různými způsoby, aby úhrada v maximální možné míře odpovídala skutečně poskytnuté podpoře ze strany služby (např. členění úhrad dle náročnosti péče, členění úhrad dle individuální nebo skupinové podpory apod.). Při využití maximální výše úhrady za dobu poskytování služby, dojde dle našeho názoru k neúměrnému navýšení úhrad za poskytování služby, a to i uživatelům s nižší mírou potřebné podpory, aniž by se změnil rozsah poskytované péče. To může snížit poptávku po ambulantních službách a naopak zvýšit tlak na pobytové služby.
	Vysvětleno

Tak, jak je uvedeno v důvodové zprávě, smyslem úpravy je odstranit pro pracovníky administrativně náročný způsob vedení dokumentace, spojený se zaznamenáváním časové dotace úkonů u každého jednotlivého klienta. Tato úprava nemění systém úhrad, ale doplňuje možnost, jak úhradu stanovit.
Umožněním alternativního způsobu stanovení úhrady by nemělo docházet k plošnému zavedení maximální částky úhrady ve vztahu ke klientům bez rozdílu (z výkaznictví zasílaného MPSV v současné době lze naopak vysledovat časté poskytování nulové péče ze strany poskytovatelů), ale po adaptačním procesu ve službě, u každého jednotlivého klienta, vysledovat jeho potřeby a nastavit individuální pevnou hodinovou úhradu. K maximální částce by mělo být přistoupeno pouze u klientů s nejvyšší mírou podpory.

	
	9.3. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 10

Navrhujeme výši úhrady dle § 17 odst. 2 písm. a) bod 1 ve výši 290 Kč, tj. srovnatelnou s výši úhrady v ostatních pobytových službách sociální péče.
	Neakceptováno

Klienty CHB jsou zpravidla lidé, pobírající pouze invalidní důchod, který přes pravidelnou valorizaci nedosahuje dostatečnou výši pro navrhovanou úpravu.
Co se týká stravování, předpokládá se, že klienti si stravu připravují sami nebo s pomocí, odebírání celodenní stravy je výjimečné.

	
	9.4. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 11

Navrhujeme výši úhrady dle § 17 odst. 2 písm. a) bod 2 ve výši 135 Kč, tj. srovnatelnou s výši úhrady v ostatních pobytových službách sociální péče.
	Neakceptováno

Klienty CHB jsou zpravidla lidé, pobírající pouze invalidní důchod, který přes pravidelnou valorizaci nedosahuje dostatečnou výši pro navrhovanou úpravu.
Klienti CHB také nejsou chránění zůstatkem 15 % z příjmu.
Co se týká stravování, předpokládá se, že klienti si stravu/oběd připravují sami nebo s pomocí.

	Krajský úřad Středočeského kraje
	10.1. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb. obecně

Chápeme zvýšení úhrady za poskytnuté sociální služby za stravu a ubytování s ohledem na růst cen, a tudíž i nákladů. Nicméně v souvislosti se zvýšením (valorizacemi) úhrad by měly být rovněž valorizovány pojistné i nepojistné dávky (příspěvek na péči).
U pobytových služeb DOZP, DS, DZR je pojistkou zákonný zůstatek 15 % z příjmu. Ale přesto se zvyšuje počet nízkopříjmových klientů (bez nároku na výplatu důchodu, jsou tedy příjemci dávek pomoci v hmotné nouzi/dávek státní sociální pomocí). Úhrada za péči je stále ve výši přiznaného příspěvku.
U ostatních služeb není hranice úhrad zůstatkem příjmu zastropována. Odlehčovací služba je určena na podporu neformálních pečovatelů v době jejich hospitalizace, potřebě nezbytného odpočinku aj. Pečující osoby z důvodu podpory svých blízkých nemohou být výdělečně činné, a tudíž nemají dostatek finančních prostředků na dofinancování služby. Služba se rovněž využívá při uzavírkách v době přerušení provozu v denních a týdenních stacionářích, školských zařízeních (prázdniny aj.). V mnoha případech nahrazují nedostatečné kapacity celoročních pobytových služeb.
Tato připomínka je doporučující
	Vysvětleno

Od 1. ledna 2026 dojde k navýšení příspěvku na péči, zejména u dětí, a částečně i u dospělých. Uvědomujeme si, že toto zvýšení nemusí plně kompenzovat růst nákladů, proto bude v roce 2026 provedena analýza skutečných dopadů a zvážena další úprava příspěvku. Nicméně navýšení úhrad je koncipováno tak, aby zásadně neohrozilo specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.

	
	10.2. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 18 odst. 2 písm. a)

V § 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a) a § 18 odst. 2 písm. a) se slova „; pokud je osoba ubytována v jednolůžkovém pokoji, činí úhrada nejvýše 380 Kč denně“ zrušují.
	Neakceptováno

V pobytových zařízeních sociálních služeb bude i nadále zachován zaručený minimální zůstatek z příjmů klienta (15 %, respektive 25 %), což omezuje u většiny klientů využití i současné maximální výše úhrady za stravu a ubytování poskytovatelem. Poskytovatel by měl služby poskytovat podle individuálních potřeb, nikoliv finanční situace klienta.

	
	10.3. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 14 odst. 2 písm. a) a § 15 odst. 2 písm. a)

V § 14 odst. 2 písm. a) a § 15 odst. 2 písm. a) se slova „; pokud je osoba ubytována v jednolůžkovém pokoji, činí úhrada nejvýše 380 Kč denně,“ zrušují.
	Neakceptováno

V pobytových zařízeních sociálních služeb bude i nadále zachován zaručený minimální zůstatek z příjmů klienta (15 %, respektive 25 %), což omezuje u většiny klientů využití i současné maximální výše úhrady za stravu a ubytování poskytovatelem. Poskytovatel by měl služby poskytovat podle individuálních potřeb, nikoliv finanční situace klienta.

	Krajský úřad Zlínského kraje
	11.1. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. f)

V § 6 odst. 1 písm. f) úvodní části ustanovení se slova „pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:“ nahrazují slovy „pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí:“.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.
Předkladatel uvádí, že z informačního systému ODok vyplývá, že připomínkové místo uplatnilo 2 připomínky, které se však v systému eSeL rozdělily na celkem 8 připomínek. Z tohoto důvodu nejsou připomínky a jejich vypořádání zcela přehledné.
Níže uvadíme znění obou připomínek: 
K § 6 odst. 1 písm. f)
V § 6 odst. 1 písm. f) se nahrazuje text „f) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů,
2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí,“ textem: „f) pomoc při zajištění bezpečí a možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí: dohled, aby osoba závislá na pomoci nezpůsobila ohrožení sobě ani svému okolí,“.
K § 6 odst. 1 písm. g)
§ 6 odst. 1 písm. g) zní: „g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí:
1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů,
2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.“

	
	11.2. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. f) bodu 1

V § 6 odst. 1 písm. f) se bod 1 zrušuje.
Dosavadní bod 2 se označuje jako bod 1.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.3. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. f) bodu 1

V § 6 odst. 1 písm. f) se bod 1 zrušuje.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.4. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. g)

V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „zajištění bezpečí“ nahrazují slovy „uplatňování práv, oprávněných zájmů“.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.5. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. g)

V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „možnosti setrvání v přirozeném sociálním prostředí“ nahrazují slovy „při obstarávání osobních záležitostí“.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.6. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. g)

V § 6 odst. 1 písm. g) se slova „dohled, aby osoba závislá na pomoci nezpůsobila ohrožení sobě ani svému okolí.“ zrušují.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.7. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. g) bodu 1

V § 6 odst. 1 písm. g) se doplňuje bod 1, který zní:
„1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů“.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	
	11.8. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 6 odst. 1 písm. g) bodu 2

V § 6 odst. 1 písm. g) se doplňuje bod 2, který zní:
„2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí.“.
	Neakceptováno

Jedná se pouze o legislativně- technickou úpravu v části vyhlášky, která není předmětem aktuální novely. Na úpravu bude případně myšleno při budoucí úpravě vyhlášky.

	Krajský úřad Ústeckého kraje
	12.1. K návrhu změn vyhlášky č. 505/2006 Sb.: § 39d písm. d)

V § 39d písm. d) se slovo „personálních,“ zrušuje.
	Akceptováno

Nové znění § 39d písm. d):
„materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu a formě poskytované sociální služby, její kapacitě, okruhu osob, pro které je určena a časovém rozsahu a“ kterým je poskytována, a“

	Unie zaměstnavatelských svazů ČR
	13.1. K návrhu vyhlášky obecně

Navýšení úhrad za ubytování se opakovaně netýká služby chráněné bydlení (§ 17). Jelikož příjmy v podobě invalidních důchodů jsou valorizovány i uživatelům těchto služeb, bylo by logické a správné navýšit úhradu za ubytování i u této sociální služby. Důvodem je trvalý nárůst souvisejících nákladů. Stejně tak by mělo být zohledněno ubytování v jednolůžkových pokojích, podobně jako je to navrhováno u jiných sociálních služeb, jejichž součástí je poskytnutí ubytování za úhradu. V této souvislosti zároveň upozorňujeme na již dnes existující neodůvodněnou disproporci, jelikož maximální výše úhrady je právě u chráněného bydlení již dnes o 10 Kč nižší než u jiných sociálních služeb, jejichž součástí je poskytnutí ubytování za úhradu.
	Neakceptováno

Klienty CHB jsou zpravidla lidé, pobírající pouze invalidní důchod, který přes pravidelnou valorizaci nedosahuje dostatečnou výši pro navrhovanou úpravu.
Chráněné bydlení je často poskytováno formu skupinového bydlení.
Díky osamostatňování osob se zdravotním postižením a umístěním v chráněném bydlení se nepředpokládá možnost větší finanční participace rodinných příslušníků a dalších osob podle § 71 odst. 3 zákona o sociálních službách na dofinancování jejich pobytu jako v jiných pobytových službách (DPS, DZR, DOZP ad.). U CHB navíc není pojistka zákonného zůstatku 15 % z příjmu.

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	14.1. K návrhu vyhlášky obecně

1. Přenášení nákladů na klientyČMKOS chápe nutnost reagovat na rostoucí provozní náklady při poskytování sociálních služeb, které jsou důsledkem inflace, nárůstu cen energií a dalších vstupů. Uvědomujeme si potřebu zajistit udržitelnost systému sociálních služeb a kvalitní péče o klienty.Současně však odmítáme, aby se tíha těchto rostoucích nákladů přenášela na klienty sociálních služeb, tedy na osoby, které patří z hlediska sociální a ekonomické situace mezi nejzranitelnější skupiny obyvatel.Následující tabulka ukazuje vývoj měsíčních nákladů na celodenní stravu a ubytování v pobytových zařízeních sociálních služeb (zejména v domovech pro osoby se zdravotním postižením, domovech pro seniory, domovech se zvláštním režimem) v porovnání s průměrným starobním důchodem v jednotlivých letech. Z dat vyplývá, že podíl těchto nákladů na starobním důchodu se stále zvyšuje – z přibližně 76 % v roce 2023 na téměř 86 % v roce 2026, což svědčí o rostoucí finanční zátěži pro příjemce důchodů v pobytových službách.RokPrůměrný důchod (Kč)Celodenní strava (30 dní)Ubytování (30 dní)Součet nákladů (strava + ubytování)Podíl nákladů na důchodu (%)202320 2337 0508 40015 45076.4202420 6537 6509 15016 80081.3202521 0637 8009 45017 25081.9202621 8398 70010 05018 75085.9Podle § 73 a 74 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, musí klientovi po úhradě za ubytování a stravu při poskytování pobytových služeb zůstat alespoň 15 % (resp. 25 %) jeho příjmu. Z toho vyplývá, že u části klientů nebude možné uplatnit navrhovanou maximální výši úhrady a navýšení tak ve skutečnosti nepřinese očekávaný finanční efekt. Především uvědomíme-li si, že u většiny klientů pobytových zařízení sociálních služeb výše starobního důchodu nedosahuje jeho průměrné hodnoty.I kdyby klient pobíral starobní důchod na úrovni průměrného důchodu, tedy pro rok 2026 ve výši 21 839 korun, nebude-li mít k dispozici jiné prostředky, nebude schopen uhradit náklady na stravu a ubytování v plné výši, neboť součet maximálních (a obvyklých) částek za tyto služby pro rok 2026 činí 18 750 korun. A když odečteme od výše průměrného důchodu částku, která musí klientovi po úhradě těchto nákladů zůstat, tedy 15 %, zbyde klientovi s průměrným důchodem k dispozici 18 563,15 korun, tedy částka o 186,85 korun nižší, než je cena poskytovaných služeb.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vysvětleno

Předkladatel bere uvedené informace na vědomí. Nicméně stále platí, že klientům v domovech pro seniory musí zůstat 15 % příjmu. Navýšení se tedy nedotkne všech seniorů.

	
	14.2. K návrhu vyhlášky obecně

2. Dopad na úhradu osobních potřeb klientůRovněž upozorňujeme na to, že cena věcí osobní potřeby a služeb se z důvodu inflace a rostoucích nákladů na straně dodavatelů a poskytovatelů těchto služeb také zvýšila, resp. i nadále zvyšuje. Máme proto obavy, že si klienti dané věci osobní potřeby a služby již nebudou moci dle svých potřeb pořídit. V praxi se jedná např. o hygienické potřeby, doplatky za léky a pomůcky, ošacení, pochutiny, služby pedikérky, které jsou nezbytné u diabetiků, holiče, kadeřníka atd. Máme obavy, že si řada klientů vzhledem k rostoucím nákladům tyto věci osobní potřeby a služby nebude moci vůbec dovolit, čímž by mohlo dojít ke značnému zhoršení životních podmínek řady osob.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vysvětleno

Předkladatel bere uvedené informace na vědomí. Viz výše, klientům musí zůstat 15 % příjmu, za které si mohou nakoupit zmiňované služby.

	
	14.3. K návrhu vyhlášky obecně

3. Riziko snížení kvality a dostupnosti sociálních služebNa základě výše uvedeného máme rovněž obavy, že navrhované navýšení maximálních úhrad nepovede k zachování kvality poskytovaných služeb, ale naopak může mít negativní dopad na nejzranitelnější skupiny osob. Pokud sociální služby nebudou dostatečně zafinancovány i z jiných zdrojů, může dojít k omezování rozsahu služeb, úbytku pracovních míst a snížení jejich dostupnosti a kvality.Předložený návrh měl primárně směřovat k udržitelnosti systému sociálních služeb, nikoliv k prohlubování finanční zátěže klientů a jejich rodinných příslušníků.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vysvětleno

Předkladatel bere uvedené informace na vědomí. Nicméně, aby se udrželi pracovníci ve službách, dochází také k navýšení platů a mezd. Zároveň se zvyšuje i objem státní dotace pro rok 2026 pro poskytovatele sociálních služeb.

	
	14.4. K návrhu vyhlášky obecně

4. Vyčíslení dopadů v důvodové zprávěZ důvodové zprávy však není zřejmé, jaký konkrétní finanční přínos má navrhované navýšení maximálních úhrad za ubytování a stravu přinést do systému sociálních služeb. Není ani zohledněno procento klientů, kteří nebudou moci platit zvýšené úhrady. Výše starobních důchodů vzhledem k výdělkům se však v jednotlivých regionech výrazně liší a navrhovaná změna tak nebude mít jednotný dopad.Důvodová zpráva navíc zmiňuje, že zvýšení maximálních úhrad otevře možnost větší finanční participace rodinných příslušníků klientů sociálních služeb a dalších osob. Není však zřejmé, do jaké míry se tato možnost participace rodinných příslušníků promítne do praxe, kdy u řady osob dochází k poklesu reálných příjmů, k růstu inflace apod.Žádáme proto o doplnění, resp. upřesnění důvodové zprávy o vyčíslení:· očekávaného přínosu navýšení maximálních úhrad podle krajů,· odhadu podílu klientů, kteří nebudou schopni platit zvýšené úhrady,· a reálných možností finanční spoluúčasti rodinných příslušníků klientů.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Akceptováno částečně

K očekávanému přínosu navýšení maximálních úhrad podle krajů: Na tomto místě lze uvést, že celková očekávána částka získaná z úhrad od uživatelů bude v roce 2025 činit u Středočeského kraje 183 431 350 Kč, u hl. m. Prahy 139 757 219 Kč, u Moravskoslezského kraje 209 635 828 Kč, u Jihomoravského kraje 218 370 654 Kč, u Ústeckého kraje 139 757 219 Kč, u Jihočeského kraje 104 817 914 Kč, u Olomouckého kraje 104 817 914 Kč, u Zlínského kraje 139 757 219 Kč, u Plzeňského kraje 96 083 088 Kč, u Královehradeckého kraje 104 817 914 Kč, u Pardubického kraje 96 083 088 Kč, u Kraje Vysočina 96 083 088 Kč, u Libereckého kraje 69 878 609 Kč a u Karlovarského kraje 43 674 131 Kč. Oproti tomu v roce 2026 by měly předpokládané částky úhrad činit u Středočeského kraje 188 934 291 Kč, u hl. m. Prahy 143 949 936 Kč, u Moravskoslezského kraje 215 924 903 Kč, u Jihomoravského kraje 224 921 774 Kč, u Ústeckého kraje 143 949 936 Kč, u Jihočeského kraje 107 962 451 Kč, u Olomouckého kraje 107 962 451 Kč, u Zlínského kraje 143 949 936 Kč, u Plzeňského kraje 98 965 581 Kč, u Královehradeckého kraje 107 962 451 Kč, u Pardubického kraje 98 965 581 Kč, u Kraje Vysočina 98 965 581 Kč, u Libereckého kraje 71 974 967 Kč a u Karlovarského kraje 44 984 355 Kč.
K odhadu podílu klientů, kteří nebudou schopni platit zvýšené úhrady: hrubý odhad 10 %.
K reálným možnostem finanční spoluúčasti rodinných příslušníků klientů: nelze vyčíslit.
Důvodová zpráva byla doplněna.

	
	14.5. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 7

5. K čl. I bodu 7 (§ 10 odst. 2 písm. c), § 13 odst. 2 písm. a), § 14 odst. 2 písm. a), § 15 odst. 2 písm. a), § 16 odst. 2 písm. a), § 18 odst. 2 písm. a)ČMKOS upozorňuje, že navýšení rozdílu mezi úhradou za jednolůžkový a dvou a vícelůžkový pokoj může v praxi vést k tomu, že jednolůžkové pokoje se stanou dostupné pouze pro majetnější klienty.Rozhodování o jejich přidělení je přitom ve většině případů v kompetenci ředitelů nebo vedoucích pobytových zařízení, kteří současně nesou odpovědnost za hospodaření poskytované sociální služby. Existuje proto riziko, že ekonomická hlediska převáží nad potřebami klientů (např. zdravotními, psychickými, hygienickými). Jednolůžkový pokoj by měl být přidělován na základě individuálních potřeb klienta, nikoliv pouze podle finanční schopnosti hradit vyšší úhradu.Z uvedených důvodů navrhujeme buď ponechat dosavadní jednotnou maximální úhradu pro ubytování bez rozlišování typu pokoje, nebo v případě zachování rozdílu formou metodického pokynu MPSV stanovit bližší kritéria pro přidělování jednolůžkového pokoje.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vysvětleno

Poskytovatel sociální služby musí ze zákona vždy přistupovat individuálně k potřebám klienta. Uvedená hranice je stanovena jako maximální, ale nemusí být klientovi účtována v dané výši. Zároveň se předpokládá, že k navýšení nedojde skokově.

	
	14.6. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 12

6. K čl. I bodu 12 (část osmá A – Náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociální služby)Za ČMKOS máme za to, že formulace nově navrženého § 39d je velmi široká a v praxi umožňuje různé výklady. Proto žádáme, aby současně s uvedenou právní úpravou bylo vydáno metodické doporučení MPSV, které poskytovatelům sociálních služeb pomůže sjednotit výklad a postupy při jejím naplňování.Dále upozorňujeme na zvýšenou finanční zátěž spojenou se zdravotně-sociální službou, respektive se zaškolením zaměstnanců, se vzděláváním v oblasti tvorby vnitřních směrnic, a to i s ohledem na následné možné inspekce kvality. S tím se pojí navrhovaná, z našeho pohledu velmi krátká, lhůta pro vypracování nových směrnic. To vše v kontextu dlouhodobého nedostatku zaměstnanců jak na úseku sociální péče, tedy sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách, tak všeobecných sester.V neposlední řadě lze očekávat, že s navrhovanou změnou bude muset dojít k revizi postupů a systémů spravujících osobní údaje uživatelů služby v souvislosti s pravidly GDPR.Tuto připomínku považuje ČMKOS za zásadní.
	Vysvětleno

Popis realizace je s krajskými registrátory konzultován průběžně, konkrétně jedno setkání proběhlo 18. 11. 2025. Metodický výklad připravujeme. Bude vydán v roce 2026.

Vypracoval: Eva Bartůšková