Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDMRHVCNE najdete zde


                I.
Předkládací zpráva

Ministerstvo práce a sociálních věcí předkládá návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 

Novelizace vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dál jen „vyhláška“) spočívá především v navýšení úhrad za některé úkony poskytované v rámci sociálních služeb.

Konkrétně dochází ke zvýšení maximální denní částky úhrady za celodenní stravu v rozsahu minimálně 3 hlavních jídel o 30 Kč, z toho úhrada za obědy se navyšuje o 15 Kč denně, a to u všech druhů sociálních služeb, které výše uvedené poskytují.

U pečovatelské služby se zvyšují sazby za dovoz nebo donášku jídla o 5 Kč, za vyprání a vyžehlení 1 kg prádla a za realizaci velkého nákupu, nákupu ošacení nebo nezbytného vybavení domácnosti o 10 Kč.  

Zvyšují se současné maximální denní částky úhrady za ubytování o 20 Kč u těchto druhů pobytových služeb sociální péče: odlehčovací služby, týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením, domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem a sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních lůžkové péče. U těchto druhů sociálních služeb dochází nově k odlišení maximální úhrady u jednolůžkového pokoje na částku 380 Kč denně. K odlišení maximální částky úhrady za jednolůžkový pokoj bylo přistoupeno v důsledku ekonomických, kvalitativních a kapacitních faktorů. Jednolůžkové pokoje představují vyšší náklady na provoz, ale zároveň umožňují poskytovat péči v souladu s principy důstojnosti, soukromí a individualizace. Tento trend je podporován jak vývojem kapacit, tak strategickými dokumenty Ministerstva práce a sociálních věcí, které reflektují potřebu transformace pobytových služeb.

Nová úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) stanoví, že jde-li o služby v denních stacionářích nebo odlehčovací služby v ambulantní formě, lze sjednat namísto úhrady za základní činnosti úhradu za dobu poskytování služby. V návaznosti na to se u těchto služeb doplňuje do vyhlášky maximální výše úhrady v případě, kdy si poskytovatel sociálních služeb sjedná s klientem úhradu za dobu poskytování služby namísto úhrady za základní činnosti. Úprava přispěje k odstranění administrativní zátěže. Úhrada poskytnuté stravy přitom není návrhem dotčena. Maximální úhrada v případě úhrady sjednané za dobu poskytování služby činí 145 Kč za hodinu doby poskytování služby. Tento návrh nezvyšuje prostor pro zvýšení úhrad a nemá tedy přímý dopad na uživatele služeb.
Zákon předpokládá, že náležitostí žádosti o registraci je popis realizace poskytování sociálních služeb. Vyhláška má na základě nově doplněného zmocnění stanovit náležitosti a rozsah tohoto popisu realizace. Do vyhlášky se proto vkládá se nový § 39d, který sjednocuje popis realizace poskytování sociální služby. Vyhláška v současné podobě neupravuje náležitosti a rozsah popisu realizace poskytování sociální služby. Z důvodu, že vyhláškou dosud náležitosti a rozsah popisu realizace nebyly specifikovány, poskytovatelé sociálních služeb nepostupovali jednotně při vyplňování údajů, které se týkaly popisu realizace. Následkem absence této úpravy byly zaznamenány duplicity vůči údajům obsaženým v rozhodnutí o registraci. Původní záměr, kdy náležitosti a rozsah popisu realizace poskytované sociální služby nebyly upraveny vyhláškou, vedl v praxi k tomu, že dokument, který obsahoval popis realizace služby, suploval základní informace o službě a často tak sloužil i jako materiál pro klienty sociální služby. Tento přístup se však postupem času ukázal jako neefektivní a v současné době již překonaný. Navržené znění § 39d vyhlášky přispívá k transparentnosti, právní srozumitelnosti a efektivitě správního řízení o registraci sociální služby. Zároveň respektuje kompetenční rámec mezi registrací a inspekcí, reflektuje vývoj praxe v oblasti informování veřejnosti, zpřesňuje vymezení okruhu osob, činností a druhu služby a podporuje elektronizaci veřejné správy.
Závěrem předkladatel uvádí, že si je vědom, že novelizačním bodem č. 12 by měla být vkládána nová část devátá, nikoliv část osmá A. Tato věc byla konzultována s Národní agenturou pro komunikační a informační technologie, která předkladateli sdělila, že požadovaná úprava není možná, neboť takto jsou podmínky v novelách systémově nastaveny s tím, že stejným způsobem je to například u paragrafů, kdy se v novele za § 4 nevytvoří § 5, ale § 4a, protože při novelizaci se pouze doplňují další fragmenty do již existujícího právního aktu. Předkladatel tuto situaci bude nadále řešit a usilovat o nápravu.
Účinnost se navrhuje dnem 1. ledna 2026.
Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení bude doplněno po jeho provedení.