Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDMUGLUEK najdete zde


                IV.


DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. OBECNÁ ČÁST
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též „návrh zákona“) obsahuje řadu změn, které implementují evropské předpisy, ale také reaguje na situaci v ČR a aplikační praxi v oblasti kapitálového trhu. Návrh zákona obsahuje tyto dílčí změny:
Listing Act balíček
Velká část návrhu se věnuje implementaci Listing Act balíčku (dále též „balíček“), jehož cílem je zatraktivnit kapitálový trh zejména pro malé a střední společnosti. Celý balíček se skládá:
· z nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809 ze dne 23. října 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu (dále též „nařízení Listing Act balíčku“) a 
· ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2810 ze dne 23. října 2024 o strukturách zahrnujících akcie s násobným hlasovacím právem ve společnostech, které usilují o přijetí svých akcií k obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále též „směrnice MVSD“) a 
· ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2811 ze dne 23. října 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu a kterou se zrušuje směrnice 2001/34/ES (dále též „směrnice Listing Act balíčku“). 

Jedná se z velké části o balíček obsahující spíše technické úpravy revidující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dále též „MiFID II“) a rušící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (dále též „směrnice o listingu“). Dále je v rámci balíčku revidováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále též „nařízení o prospektu“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (dále též „nařízení MAR“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále též „MiFIR“). 
Směrnice Listing Act balíčku zavádí možnost provozovat jako trh pro růst malých a středních podniků i pouze segment mnohostranného obchodního systému, je-li tento dostatečně oddělen od zbylé části mnohostranného obchodního systému. Dále dochází k rozvolnění možnosti investičního výzkumu a případné úhrady za něj. Nařízení Listing Act balíčku se soustřeďuje mimo jiné na změny prahových hodnot – navýšení prahové hodnoty pro prospekt, prahové hodnoty pro povolené manažerské obchody nebo větší proporcionalitu maximálních sankcí pro malé a střední podniky (dále též „SME“). Dále je cílem snížit administrativní zátěž ve vztahu k reportingu – ať jde již o seznam obeznámených osob (tzv. insider list) nebo odložení zveřejnění vnitřních informací. Dochází také ke snížení zátěže ve vztahu k prospektu, resp. k zastropování jeho maximálního rozsahu. Nařízení Listing Act balíčku obsahuje řadu diskrecí, kterých mohou členské státy využít –
· jedná se právě o prahovou hodnotu pro prospekt, kdy je nastavena obecná hranice 12 mil. EUR s tím, že tuto mohou členské státy snížit na 5. mil. EUR; 
· možnost požadovat formalizovaný dokument pod hranicí prospektu; 
· jazyk prospektu při čistě vnitrostátní nabídce; 
· stanovení alternativních požadavků zajištění dostatečné likvidity při veřejné nabídce cenných papírů nebo
· poskytnutí vysvětlení v případě odložení uveřejnění vnitřních informací až na vyžádání dohledového orgánu.
Směrnice MVSD zavádí celoevropskou úpravu přijímání akcií s vícenásobným hlasovacím právem na mnohostranném obchodním systému. Cílem části týkající se emitentů, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů a související změny zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o obchodních korporacích“ nebo „ZOK“), je právě zapracování směrnice MVSD do českého právního řádu.
Transpozice směrnice o evropské tržní infrastruktuře (EMIR 3)
Návrhem zákona se dále transponuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2994 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034, pokud jde o přístup k riziku koncentrace vyplývajícímu z expozic vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing provádí ústřední protistrana (dále též „směrnice EMIR 3“), která doprovázela nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2024/2987 ze dne 27. listopadu 2024, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, (EU) č. 575/2013 a (EU) 2017/1131, pokud jde o opatření ke zmírnění nadměrných expozic vůči ústředním protistranám ze třetích zemí a ke zlepšení účinnosti clearingových trhů Unie (dále též „nařízení EMIR 3“). 
Směrnice EMIR 3 reaguje na potřebu zmírnit nadměrné expozice vůči systémově významným ústředním protistranám ze třetích zemí (tzv. tier 2 CCPs) a dává si za cíl posílit efektivitu clearingových trhů v EU. Nařízení EMIR 3 zavádí požadavek na aktivní účet u evropské ústřední protistrany pro subjekty, na které se vztahuje povinný clearing derivátů, a v návaznosti na to směrnice EMIR 3 posiluje požadavky na řízení rizika koncentrace. Instituce (banky, družstevní záložny, obchodníci s cennými papíry) musí nově implementovat postupy a cíle pro sledování a snižování těchto rizik, včetně pravomocí dohledu k jejich kontrole a vymáhání.
Směrnice EMIR 3 také harmonizuje přístup k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí pro zmíněné instituce tak, aby umožnila efektivnější využívání clearingových služeb v rámci EU. Změny podporují přechod k evropským ústředním protistranám, posilují pravomoci dohledových orgánů (v našem případě ČNB) a stanovují povinnost vypracování konkrétních plánů a kvantifikovatelných cílů pro řízení rizika koncentrace.
Transpozice směrnice o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky (směrnice IFD)
Návrh zákona také reaguje na některé výtky ze strany Evropské komise (dále též „EK“) uplatněné vůči ČR ve vztahu k transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a  2014/65/EU (dále též „směrnice IFD“). Navrhují se i změny reagující na praxí identifikované nedostatky v současné právní úpravě. Tyto změny jsou převážně technického rázu a slouží k odstranění pochybností ve výkladu. 
Redukce gold-platingu
V neposlední řadě se návrh zákona snaží reagovat na nutnost snížení administrativní zátěže pro subjekty na kapitálovém trhu. Tato zátěž byla při mnohých příležitostech vyhodnocena jako neopodstatnění a nad míru restriktivní (viz. např. Draghiho zpráva[footnoteRef:2]).  [2:  The future of European competitiveness: Report by Mario Draghi (dostupné na: https://commission.europa.eu/topics/eu-competitiveness/draghi-report_en#paragraph_47059)
] 

V rámci snižování administrativní zátěže a po diskuzi s ČNB předkladatel navrhuje odstranit z právního řádu některé povinnosti, které byly přijaty ze strany českého zákonodárce nad rámec požadavků evropských předpisů a byly shledány jako zatěžující. Takovými požadavky jsou např. požadavek na registraci další podnikatelské činnosti pro obchodníka s cennými papíry (dále též „OCP“) či organizátora regulovaného trhu nebo snížení reportovací povinnosti, kdy některé údaje se oznamují zbytečně dvakrát. 
Varování při nabídce dluhopisů
S ohledem na přetrvávající problematiku nabízení dluhopisů laické veřejnosti, u kterých může být pochybnost o jejich bonitě, kdy je veřejnost uváděna v omyl ohledně role ČNB při schvalování dluhopisů, bylo přistoupeno k legislativnímu řešení dané otázky. ČNB se dle svého vyjádření opakovaně setkává se zneužíváním svého jména při nabízení podnikových dluhopisů, přičemž investoři mohou mylně nabývat dojmu, že ČNB garantuje finanční zdraví emitentů nebo návratnost investice, což však neodpovídá skutečnosti.
Ve snaze o zabránění klamavým sdělením potencionálním investorům do dluhopisů návrh zákona vkládá do zákona č. 190/2004 S., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o dluhopisech“ nebo „ZoD“), povinnost při nabídce dluhopisů uvádět varování, že ČNB neposuzovala finanční zdraví emitenta a negarantuje návratnost investice.
Transpozice směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi, ve znění jejích pozdějších revizí (směrnice CRD)
V návrhu zákona je také obsažena dílčí transpozice dvou směrnic novelizujících směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 20063/49/ES (dále též „CRD“), a to
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/878 ze dne 20. května 2019, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o osvobozené subjekty, finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, odměňování, opatření a pravomoci v oblasti dohledu a opatření na zachování kapitálu (dále též „CRD V“), a 
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1619 ze dne 31. května 2024, kterou se mění směrnice 2013/36/EU, pokud jde o pravomoci dohledu, sankce, pobočky ze třetích zemí a environmentální, sociální a správní rizika (dále též „CRD VI“).
Návrh zákona reaguje na výtky ze strany EK uplatněné vůči ČR ve vztahu k transpozici směrnice CRD V v rámci tzv. pilotního řízení (Conformity Pilot). ČR v odpovědi EK v červnu 2025 přislíbila provést transpozici dotčeného ustanovení do zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „ZoB“) a do zákona č. 87/1995 Sb., o spořitelních a  úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „ZSÚD“) v nejbližším možném termínu.
Dále se do ZoB navrhuje doplnit opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora, pokud nesplní povinnost informovat ČNB o skutečnostech zjištěných podle zákona č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „zákon o auditorech“). Shodné opatření k nápravě bude s účinností k 11. lednu 2026 zrušeno novelou ZoB - zákonem č. 280/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti s úpravou činnosti poboček zahraničních bank z jiných než členských států, úpravou některých přestupků a v souvislosti s posílením pravomocí orgánu dohledu a jeho nezávislosti (dále jen „zákon č. 280/2025 Sb.“). S ohledem na to, že se jedná o transpoziční ustanovení k CRD V, je nutné zajistit plnou transpozici tohoto ustanovení doplněním opatření k nápravě do ZoB.
V neposlední řadě je v návrhu zákona provedena dílčí revize transpozice směrnice CRD VI do ZoB a ZSÚD týkající se úpravy výpočtu celkového ročního čistého obratu (§ 36i ZoB, § 27e ZSÚD). V navazujících ustanoveních obou zákonů, v nichž je tento obrat použit pro účely výpočtu výše pokuty za přestupek právnické osoby, je z důvodu nadbytečnosti vypuštěno upřesnění, že se jedná o celkový roční obrat právnické osoby za bezprostředně předcházející účetní období a dále se vypouští právní úprava výpočtu výše celkového ročního čistého obratu pro ovládající osoby, která je obsažena v § 36i odst. 2 a 3 ZoB a § 27e odst. 2 a 3 ZSÚD.
Cílem navrhované právní úpravy je zajistit soulad s úpravou v CRD VI. 
Pro úplnost je vhodné doplnit, že výše uvedené úpravy ZoB a ZSÚD vyplynuly z  pilotního řízení ke směrnici CRD V, resp. z diskusí s EK v návaznosti na transpoziční workshop ke směrnicím CRD VI již ve velmi pokročilé fázi legislativního procesu k zákonu č. 280/2025 Sb., kdy již nebylo možné do znění daného zákona zasahovat.
Adaptace nařízení o ESG ratingu
Cílem návrhu zákona je dále adaptovat český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3005 ze dne 27. listopadu 2024 o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a (EU) 2023/2859 (dále jen „nařízení o ESG ratingu“). Toto nařízení se použije od 2. července 2026, přičemž do tohoto dne je třeba adaptovat na nařízení o ESG ratingu český právní řád. Současně je třeba do 2. dubna 2026 určit příslušný národní orgán pro účely tohoto nařízení. 
Nařízení o ESG ratingu je součástí širších politik Evropské unie financování udržitelnosti. Odpovídá Akci 4 písm. c) sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému výboru a Výboru regionů COM(2021) 390 final „Strategie financování přechodu k udržitelnému hospodářství“. 
Cílem nařízení o ESG ratingu je posílit srovnatelnost, spolehlivost a integritu ratingu ESG. K tomu za nástroj volí především zveřejňování metodik ratingů ESG jejich poskytovateli. Jde tak cestou povinné transparentnosti poskytovatelů ratingu ESG, ne skrze zavedení jednotné metodiky. Zveřejněná metodika v sobě musí obsahovat rozklíčování, do jaké míry bere v úvahu jednotlivé částí E (environmentální), S (sociální) a G (správní) a jejich poměrný vliv na konečné hodnocení.
Ratingem ESG nařízení o ESG ratingu rozumí hodnocení a skórování hodnocených položek na základě environmentálních, sociálních, lidskoprávních nebo správních faktorů, případně posouzení expozice hodnocených položek vůči rizikům plynoucích s těchto faktorů. Hodnocené položky nařízení o ESG ratingu definuje jako právnickou osobu, finanční nástroj, finanční produkt, orgán veřejné správy nebo veřejnoprávní subjekt.
Dohled nad poskytovateli ratingu ESG nařízení o ESG ratingu primárně svěřuje orgánu ESMA. ESMA má pravomoc účtovat poskytovatelům ratingu ESG poplatky za dohled. Podle čl. 30 nařízení o ESG ratingu má ESMA možnost přenést pravomoc žádat o informace a pravomoc provádět šetření a kontroly na místě na příslušný národní orgán členského státu. ESMA za takové přenesení příslušnému národnímu orgánu poskytne náhradu nákladů. Určení příslušného orgánu je v diskreci členských států. Tento návrh zákona za příslušný orgán v ČR stanovuje ČNB. 
Zhodnocení platného právního stavu
V současné době je do zákona č. 256/ 2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZPKT“), transponována řada směrnic – mimo jiné i MiFID II a směrnice o listingu – stejně jako je skrze tento zákona česká právní řád adaptován na řadu nařízení – nařízení MAR, nařízení o prospektu i MiFIR. Vzhledem k tomu, že tyto evropské právní předpisy jsou více či méně často podrobovány revizím, je nutné změny v evropské úpravě reflektovat i v ZPKT. Směrnice Listing Act balíčku a nařízení Listing Act balíčku jsou převážně technicistními novelami cílícími na odstranění nadměrné regulatorní zátěže. Návrh zákona tak reaguje na požadavek odstranění nadměrné evropské regulatorní zátěže. Zásadní úpravu ve vztahu k směrnici Listing Act balíčku představuje vymezení výzkumu a požadavku na investiční výzkum a výzkum hrazený emitentem, včetně poplatků, které OCP za takovýto výzkum platí. Doposud se právní úprava v ZPKT omezovala pouze na investiční výzkum ve  vztahu k SME, což se nově mění. Oproti stávajícímu stavu bude také nově možné organizovat jako trh pro růst malých a středních podniků i jen segment mnohostranného obchodního systému, nikoliv pouze celek. 
Vzhledem k tomu, že ČR v minulosti nevyužila možnost diskrece v nařízení o prospektu, byla hranice pro prospekt stanovena na 1 mil. EUR v nařízení o prospektu. S novou úpravou nařízení o prospektu by při nevyužití diskrece byla nová hranice stanovena na 12 mil. EUR (při využití diskrece pak na 5 mil. EUR), což si dále vyžádá úpravu ZPKT 
Ve vztahu k směrnici MVSD stávající právní úprava již umožňuje vydání akcií s rozdílnou vahou hlasů a nebrání provozovatelům mnohostranných obchodních systémů v přijetí investičních nástrojů emitentů, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů, k obchodování. Neobsahuje však úpravu transparentnosti ohledně těchto akcií v případě, kdy jsou akcie obchodovány v mnohostranných obchodních systémech, kterou požaduje směrnice MVSD. Současně se provozovatel mnohostranného obchodního systému může v souladu se stávající právní úpravou rozhodnout investiční nástroje k obchodování nepřijmout z důvodu, že jejich emitent vydal akcie s rozdílnou vahou hlasů.
K ochraně akcionářů společnosti, která vydala akcie s rozdílnou vahou hlasů, slouží zejména § 417 ZOK, podle kterého je o některých významných rozhodnutích valné hromady nutné tzv. hlasování podle druhu. Ve výčtu těchto rozhodnutí však chybí rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku. Naopak je vyžadován vyšší počet hlasů (dvoutřetinová většina přítomných akcionářů) v případě rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu podle § 416 ZOK, ačkoli dopady na práva a povinnosti akcionářů nejsou srovnatelné s jinými rozhodnutími, pro jejichž přijetí je vyžadován vyšší počet hlasů. 
Směrnice EMIR 3 vyžaduje, aby členské státy zpřísnily požadavky ve vztahu k řídícím a kontrolním systémům bank, spořitelních a úvěrních družstev a OCP a snižovaly svou závislost na clearing u ústředních protistran ze třetích zemí. Protože směrnice EMIR 3 vyžaduje zásah do řídicího a kontrolního systému OCP, banky či družstevní záložny bude potřeba v návaznosti na směrnici zasáhnout do ZPKT, ZoB a ZSÚD, ve kterých jsou řídicí a kontrolní systém OCP, banky a družstevní záložny upraveny.
Ze strany EK byly uplatněny vůči ČR v rámci pilotního řízení výtky ohledně znění ZPKT, které podle EK nepřesně implementuje některá ustanovení evropského práva, zvláště pak ve vztahu k transpozici směrnice IFD. Jedná se převážně o zastaralé, a tedy v současné době chybné odkazy na ustanovení v rámci ZPKT. Změny jsou tedy převážně technického rázu.
Dále byly ze strany EK uplatněny v rámci pilotního řízení výtky k transpozici čl. 1 odst. 28 písm. c) prvního odstavce věty druhé (čl. 97 odst. 4a) CRD V do ZoB a ZSÚD. Podle závěrů EK neodkazují vnitrostátní prováděcí opatření na konkrétní rizika, kterým může být každá instituce vystavena, a dále neodkazují ani na specifický charakter opatření uložených v souladu s článkem 104 CRD. ČNB může u bank a družstevních záložen s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. K zajištění souladu se CRD V se navrhuje upřesnit v § 25d odst. 1 větě druhé ZoB a § 21b odst. 1 větě druhé ZSÚD, že  metodika provádění přezkumu a vyhodnocování umožní zohlednit právě tato specifická rizika, aniž by tím byla dotčena pravomoc ČNB uložit konkrétní opatření v návaznosti na SREP a opatření k nápravě podle ZoB a ZSÚD, která jsou transpozičními k čl. 104 CRD.
Do ZoB se dále navrhuje doplnit opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora, pokud nesplní povinnost informovat ČNB o skutečnostech zjištěných podle zákona o auditorech. Shodné opatření k nápravě je upraveno v § 22 odst. 8 ZoB, nicméně bude s účinností k 11. lednu 2026 zrušeno zákonem č. 280/2025 Sb. S ohledem na to, že se jedná o transpoziční ustanovení k čl. 1 bodu 15 (čl. 63 odst. 1) CRD V, je nutné zajistit plnou transpozici tohoto ustanovení doplněním tohoto opatření k nápravě do ZoB co nejdříve.
V návaznosti na úpravu celkového ročního čistého obratu v CRD VI byla provedena dílčí revize transpozičních ustanovení v ZoB (§ 36a a násl.) a ZSÚD (§ 27b a násl.). Cílem navrhované právní úpravy je zajistit soulad s úpravou v CRD VI, upřesnit výpočet celkového ročního čistého obratu a zjednodušit právní úpravu v ZoB a ZSÚD odstraněním duplicit. 
ČNB identifikovala 41 bodů pro zmírnění národní regulatorní zátěže, které se objevují v současné právní úpravě finančního trhu. V tomto návrhu zákona jsme se zaměřili na oblast regulace kapitálového trhu. Změny navrhované na základě identifikace ČNB jdou nad rámec transpozice, a jedná se o odstraňování tzv. „gold-platingu“.
Z dohledové praxe, a i z veřejných medií plynou zjištění, že dochází k veřejnému nabízení dluhopisů, kdy role České národní banky je zveličována. Dluhopisy obecně jsou jak samotnými emitenty, tak i jejich distributory prezentovány jako bezpečný nástroj kapitálového trhu, který podléhá dohledu ČNB, což může vést k mylnému dojmu, že ČNB garantuje návratnost investice nebo finanční zdraví emitenta. Předkladatel tedy shledal jako účelné zavést novou informační povinnost v souvislosti s nabízením (korporátních) dluhopisů veřejnosti. Nová informační povinnost by měla představovat jednoduché a přímé varování investorů s co největším dosahem, které dosud v platné právní úpravě chybí.
Nařízení o ESG ratingu představuje první speciální úpravu ratingů ESG v českém právním řádu, v rámci EU i mezinárodně. Na bázi nepovinných standardů funguje regulace ratingů ESG v Japonsku, Indii nebo Singapuru. Spojené Království v současné době povinnou regulaci ratingů ESG připravuje. 
Některá pravidla českého právního řádu se na činnosti v oblasti ESG ratingů vztahovala nepřímo. Například skrze relevantní skutkové podstaty nekalé soutěže nebo ustanovení závazkového práva v rámci občanského zákoníku. Porovnatelnost a transparentnost metodik ratingů ESG ale upravena nebyla. Stejně tak poskytovatelé ESG ratingů nepodléhali specifické regulaci ani dohledu. 
Stávající právní úprava nezakládá diskriminaci na základě pohlaví, věku, rasy, národnosti, víry nebo jiného kritéria. Stávající právní úprava nemá negativní dopad do vztahu rovnosti mužů a žen.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Navrhovaná právní úprava reaguje na přijetí Listing Act balíčku, který přináší změny v několika oblastech. Konkrétně jde o zjednodušení povinností spojených s vydáním prospektu a zvýšení hranice pro povinnost jeho vypracování, snížení požadavku na minimální výši volně obchodovatelného podílu při přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu, možnost registrování segmentu mnohostranného obchodního systému jako trhu pro růst malých a středních podniků, změnu pravidel pro realizaci investičního výzkumu a přizpůsobení národní úpravy zrušení směrnice o listingu. 
Prospekt a informační povinnosti emitentů
Navrhovaná úprava adaptuje ZPKT na změny vyplývající z nařízení Listing Act balíčku v oblasti prospektu. Dochází zejména ke zvýšení hranice, od které je povinnost vypracovat prospekt, ze stávajícího 1 mil. EUR na 5 mil. EUR, neboť ČR využívá diskrece umožňující stanovit hranici na 5 mil. EUR namísto 12 mil. EUR. Z veřejné konzultace vyplynulo, že jde o preferované řešení nejen pro trh, ale i orgán dohledu (pro detaily viz Shrnutí závěrečné zprávy RIA). Emitenti s menšími emisemi již nebudou povinni zpracovávat plný prospekt, což významně sníží náklady spojené se vstupem na kapitálový trh. 
Zároveň se zavádí povinnost vypracovat tzv. emisní dokument při veřejné nabídce cenných papírů, nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu v případě, že jejich hodnota přesahuje 1 mil. EUR, ale nedosahuje 5 mil. EUR. Rozsah tohoto emisního dokumentu bude stejný, jako je obsah shrnutí prospektu podle čl. 7 nařízení o prospektu. Pro emise nedosahující 1 mil. EUR se při jejich veřejné nabídce nebo přijetí k obchodování na regulovaném trhu v této oblasti de facto ani de iure nic nemění.
Objem volně obchodovatelných akcií a alternativní způsoby zajištění dostatečné likvidity
Směrnice Listing Act balíčku snižuje požadavek na minimální volně obchodovatelný objem akcií z dosavadních 25 % na 10 %. Návrh zákona proto mění podmínky pro přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu tak, aby tento snížený požadavek bylo možné uplatnit i v českém právním prostředí. Změna umožní vstup na burzu širšímu okruhu podniků, které si budou moci ponechat větší míru kontroly nad společností. Zároveň bude možné k zajištění dostatečné likvidity namísto požadovaných 10 % volně obchodovatelných akcií naplnit požadavek alternativním způsobem stanoveným organizátorem regulovaného trhu. 
Oznámení o odložení uveřejnění vnitřních informací 
Pokud se emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise rozhodl odložit uveřejnění vnitřní informace, má povinnost poskytnout ČNB na její žádost písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky pro odložení uveřejnění dané informace. Nařízení MAR ukládá emitentům povinnost vést seznam všech zasvěcených osob, které mají přístup k vnitřním informacím. Pro trh malých a středních podniků ovšem nově platí zjednodušený režim, kdy emitenti musí vést pouze zjednodušený seznam zasvěcených osob, tj. seznam osob, které se  s vnitřními informacemi seznamují na pravidelné bázi.
Investiční výzkum
Listing Act se zaměřuje také na zvýšení dostupnosti a kvality investičního výzkumu, zejména pro malé a střední podniky. Dosavadní právní rámec vycházel z přísných pravidel MiFID II, podle nichž musel být investiční výzkum hrazen odděleně od poplatků za obchodování. Tento režim měl sice posílit transparentnost a zamezit střetu zájmů, v praxi však vedl k poklesu objemu analytického pokrytí, především u menších emitentů. To snižovalo informovanost investorů a zhoršovalo likviditu akcií menších společností. Na základě změn zavedených směrnicí Listing Act balíčku se proto vytváří možnost uvolnit pravidla pro financování investičního výzkumu a podpořit jeho šíření. Toto by mělo vést k větší informovanosti investorů.
Úpravy v oblasti MiFID II a MiFIR
Směrnice Listing Act balíčku současně ruší zastaralou směrnici o listingu a začleňuje její vybrané části do modernizovaného rámce MiFID II. Návrh zákona provádí odpovídající změny v ZPKT, zejména v oblasti informačních povinností a požadavků na organizátory regulovaných trhů. Současně se přizpůsobují pravomoci ČNB tak, aby mohla efektivně vykonávat dohled.
Akcie s vícenásobným hlasovacím právem
Doplnění ustanovení o emitentech, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů, je požadováno čl. 5 MVSD za účelem ochrany investorů a efektivity trhu prostřednictvím zveřejňování přesných a úplných informací. Související změny včetně změn v zákoně o obchodních korporacích rovněž vychází z potřeby promítnutí MVSD do českého právního řádu a tím zvýšení úrovně ochrany akcionářů společností, které vydaly akcie s rozdílnou vahou hlasů.
Nové požadavky ve vztahu ke clearingu 
V návaznosti na nová pravidla pro clearing a snahu přesunout alespoň část clearingu do EU, se rozšiřují požadavky na banky, spořitelní a úvěrní družstva a OCP na řízení systému ve vztahu k velkým expozicím k ústředním protistranám, které jsou kvalifikované jako systémově významné (tier 2) ze třetích zemí a požadavky na aktivní účet.
Snižování gold-platingu
Změny v ZPKT jdoucí nad rámec implementace Listing Act balíčku a nad rámec transpozice směrnice EMIR 3 mají za hlavní cíl snížení administrativní zátěže povinných subjektů při zachování dostatečné ochrany investorů. Nově například OCP a organizátor regulovaného trhu budou pouze oznamovat další podnikatelskou činnost, neboť se bude jednat o změnu informací v rámci povolení. Mělo by tak dojít ke snížení administrativní zátěže a uvolnění trhu.
Upozornění pro investory při nabízení dluhopisu
Navrhovaná právní úprava reaguje na přetrvávající problémy spojené s nabízením podnikových dluhopisů retailovým investorům. Nabízení dluhopisů je v této právní úpravě chápáno jako  zastřešující označení pro činnosti spočívající mj. také v distribuci nebo propagaci (korporátních) dluhopisů. Cílem navrhované úpravy je zvýšit ochranu retailových investorů, zejména v kontextu častého zneužívání jména ČNB v marketingu dluhopisů. Ustanovení zavádí povinnost emitenta uvádět při nabízení dluhopisů standardizované upozornění na rizika spojená s investováním do těchto nástrojů a na omezenou roli ČNB, která nevykonává dohled nad finančním zdravím emitenta ani negarantuje návratnost investice. Navrhované znění platí jak pro „nadlimitní“, tak pro „podlimitní“ dluhopisy. Tato úprava doplňuje stávající rámec ochrany investorů. Dopad na emitenty je z hlediska administrativní náročnosti minimální, avšak měl by významně přispívat k informovanosti investorů a omezení klamavých praktik při veřejné nabídce dluhopisů.
Adaptace nařízení o ESG ratingu
Cílem návrhu zákona je dále adaptovat český právní řád na nařízení o ESG ratingu. Navrhuje se přitom postupovat obdobně jako při adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (dále jen „nařízení CRA“). Obě nařízení vycházejí z obdobného regulačního rámce a obdobným způsobem stanovují i systém dohledu.
Nařízení CRA je adaptováno do ZPKT, ve kterém je určena působnost ČNB, a dále je adaptováno do zákona č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů (dále též „zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu“), kde je provedena povinnost zajistit, aby byla rozhodnutí ESMA v České republice vykonatelná a aby bylo poskytnutí výpisu telefonních hovorů a datových přenosů podmíněno vydáním soudního příkazu. 
Nařízení o ESG ratingu svěřuje dohled nad poskytovateli ratingu ESG orgánu ESMA. K naplnění dohledových úkolů nařízení o ESG ratingu svěřuje ESMA pravomoc ukládat pokuty a penále. ESMA má také pravomoc stanovit poskytovatelům ratingu ESG poplatky za dohled. 
Vedle toho nařízení o ESG ratingu ponechává členským státům určit svůj příslušný národní orgán, který bude v mezích, které nařízení definuje, spolupracovat s ESMA v dohledu nad poskytovateli ratingu ESG. Na příslušný orgán může ESMA přenést úkoly dohledu, zejména pravomoc provádět šetření a kontroly a místě a pravomoc žádat informace, a to po předchozí konzultaci. Za takové přenesení poskytne ESMA příslušenému orgánu náhradu nákladů.
Navrhuje se, aby za tento příslušný orgán podle nařízení o ESG ratingu byla určena ČNB, obdobně jako v nařízení CRA. Předmět právní úpravy, činnosti v oblasti ratingu ESG, spadá do oblasti podnikání na finančním trhu, jak ostatně na několika místech uvádí samotné nařízení o ESG ratingu. Srov. např. bod preambule č. 8: „V rámci veřejné konzultace, která se konala v roce 2022, zúčastněné strany potvrdily obavy týkající se nedostatečné transparentnosti metodik a cílů ratingu ESG a z nejasnosti ohledně činností v oblasti ratingu ESG. Vzhledem k  tomu, že důvěra má zásadní význam pro fungování finančních trhů, je třeba tuto nedostatečnou transparentnost a spolehlivost ratingů ESG naléhavě řešit.“ ČNB je v ČR orgánem vykonávajícím dohled nad finančními trhy a má své zástupce v orgánu ESMA, který je primárním dohledovým orgánem podle nařízení o ESG ratingu. Návrh zákona dále také stanovuje, že ČNB na žádost potvrdí rozhodnutí ESMA, aby mohlo být v České republice podle vnitrostátních předpisů vykonáno. 
Nařízení o ESG ratingu dále ponechává  na členských státech možnost podmínit soudním příkazem pravomoc ESMA v oblasti obecného šetření, žádost o výpis telefonních hovorů a  datových přenosů (čl. 33 odst. 1 písm. e) nařízení o ESG ratingu), a v oblasti kontroly na místě (čl. 34 nařízení o ESG ratingu). V těchto oblastech se navrhuje, obdobně jako v případě nařízení CRA, podmínit soudním příkazem pouze žádost o výpis telefonních hovorů a datových přenosů. V ostatních uvedených případech není v právním řádu ČR obvyklé soudní příkaz vyžadovat.
Úpravy v souvislosti s transpozicí CRD V a CRD VI
Navrhovaná úprava transpozice CRD V v příslušných ustanoveních ZoB a ZSÚD má za cíl zpřesnit jakým způsobem má Česká národní banka vykonávat pravomoc spočívající v ukládání opatření k nápravě povinným osobám a zároveň rozšířit spektrum opatření k nápravě, která Česká národní banka může povinné osobě uložit a rozšířit tak instrumentárium pravomocí České národní banky v případě, kdy je porušen zákon.
Co se týče úpravy transpozice CRD VI v příslušných ustanoveních ZoB a ZSÚD v oblasti celkového ročního čistého obratu, tato cílí na zpřesnění určování výše sankce, kterou Česká národní banka může povinné osobě za porušení právní povinnosti uložit.
Navrhovaná právní úprava nezakládá diskriminaci na základě pohlaví, věku, rasy, národnosti, víry nebo jiného kritéria. Všechny subjekty jsou vázány stejnými pravidly. Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopad do vztahu rovnosti mužů a žen.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Návrh zákona je v souladu s ústavním pořádkem ČR. Z ústavního pořádku ČR nevyplývají specifické právní normy ústavněprávní síly dopadající na oblast kapitálových trhů.
Návrh zákona respektuje ústavní postavení ČNB a ústavní zásadu, že do činnosti ČNB lze zasahovat pouze na základě zákona (čl. 98 odst. 1 Ústavy). Činí tak způsobem, který neohrožuje plnění jejího hlavního ústavně zakotveného cíle, péče o cenovou stabilitu.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů EU nebo obecnými právními zásadami práva EU, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů EU
Návrh zákona je v souladu s právními předpisy EU. Navrhovaná právní úprava je implementací Listing Act balíčku, konkrétně směrnice Listing Act balíčku (kterou je potřeba transponovat do českého práva do 6. června 2026), nařízení Listing Act balíčku a směrnicí MVSD (kterou je potřeba transponovat do českého práva do 5. prosince 2026). Dále uvádí české právo do souladu se směrnicí EMIR 3, kterou je třeba do právního řádu ČR transponovat do 25. června 2026. Návrhem zákona bude také zajištěn soulad české právní úpravy se směrnicí CRD V a CRD VI v nejbližší možné době.
Návrh zákona dále adaptuje český právní řád na nařízení o ESG ratingu. Nařízení o ESG ratingu je samo o sobě přímo použitelné. Dohledovým orgánem podle nařízení je Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Návrh zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
Vzhledem k povaze navrhované právní úpravy lze předpokládat spíše mírně pozitivní hospodářský a finanční dopad. 
Návrh zákona ve svém celku, a zejména v ustanoveních implementujících Listing Act balíček, jde cestou snižování regulatorní zátěže, což by se mělo v praxi promítnout i ve snížení nákladů jak povinných subjektů, tak dohledového orgánu.
Pravidla o emitentech, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů, posilují ochranu investorů a efektivitu trhu prostřednictvím zveřejňování přesných a úplných informací, měla by tak mít pozitivní dopad na podnikatelské prostředí v ČR. Stejně tak drobná úprava pravidel v zákoně o obchodních korporacích posiluje ochranu akcionářů společností, které vydaly akcie s rozdílnou vahou hlasů, což by mělo mít taktéž pozitivní dopady na podnikatelské prostředí v ČR. 
Směrnice EMIR přináší na rozdíl od Listing Act balíčku spíše další požadavky na subjekty, které budou podle své velikosti nuceny přesunout část svého clearingu do EU, což povede k dodatečným nákladům a tříštění likvidity.
V souvislosti s přijetím návrhu zákona nejsou očekávány přímé dopady na státní rozpočet ani na rozpočet územních samosprávných celků. 
Vzhledem k tomu, že nebyla využita diskrece v nařízení Listing Act balíčku připojit se k tzv.  mechanismus pro výměnu údajů o příkazech (též „CMOBS“), neočekává se ani přímá finanční zátěž pro ČNB.
Přímá finanční zátěž ČNB nevznikne ani z navržené role jako příslušný orgán podle nařízení o ESG ratingu. Dohledovým orgánem podle nařízení o ESG ratingu je ESMA. Na ČNB jako na příslušný orgán mohou být ze strany ESMA přeneseny konkrétní dohledové úkoly, za jejich výkon ale ESMA poskytne ČNB náhradu nákladů. Obdobně je situace řešena v regulačním rámci zřízeném nařízení CRA.
Zhodnocení sociálních dopadů, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít negativní sociální dopady, protože necílí na žádné specifické skupiny obyvatel. Měla by mít pozitivní dopady na osoby, které jsou snáze manipulovatelné, neboť díky varování při propagaci dluhopisů by měla být snížena praxe, kdy jsou tyto dluhopisy nabízeni bez ohledu na investiční profil investora. U navrhované právní úpravy se nepředpokládá dopad na životní prostředí, protože neobsahuje žádná specifická pravidla, která by cílila na životní prostředí.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Návrh zákona nebude mít žádné dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, protože nezavádí žádné nové, ani neměnní stávající, zpracování osobních údajů. 
Zhodnocení korupčních rizik
V rámci postupu CIA zpracovatelé návrhu zákona dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. U navrhované právní úpravy se tak nepředpokládá vznik nových ani změna existujících korupčních rizik. 
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
U navrhované právní úpravy se nepředpokládá žádný dopad na bezpečnost nebo na obranu státu. 
Zhodnocení dopadů na rodiny
U navrhované právní úpravy se nepředpokládá žádný dopad na rodiny. 
Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Nepředpokládají se žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
Zhodnocení souladu návrhu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava není v rozporu se zásadami digitálně přívětivé legislativy.


II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K článku I (změna zákona o podnikání na kapitálovém trhu)
K bodům 1 až 7 (k pozn. pod čarou č. 1, 2, 61, 72 a 112 ZPKT)
Ruší se odkaz na směrnici o listingu, neboť tato byla zrušena směrnicí Listing Act balíčku. Aktualizuje se odkaz na směrnici MiFID II, která byla změněna směrnicí Listing Act balíčku. Doplňuje se odkaz na směrnici EMIR 3, aby byl naplněn požadavek v čl. 4 odst. 1 směrnice EMIR 3 a to aktualizací směrnice IFD. Dále se reflektuje, že došlo k revizi jednotlivých evropských nařízení.
K bodu 8 (k § 5)
Jde o zrušení nadbytečného odkazu.
K bodům 8 až 11 (k § 6, 28a,  30 a 38)
Požadavek svéprávnosti se ruší v důsledku snahy o snižování administrativní zátěže a odstraňování gold-platingu. Unijní předpisy explicitně požadavek svéprávnosti neobsahují a v praxi se podle vyjádření ČNB žádosti nesvéprávných osob nevyskytují. I v případě, že by k takové situaci došlo, ČNB si v případě českých občanů, může požadavek svéprávnosti sama ověřit a v případech, kdy ČNB svéprávnost osoby sama ověřit nemůže, nemá čestné prohlášení případné nesvéprávné osoby žádnou relevanci.  
Ve snaze o snížení regulatorní zátěže došlo ke zrušení registrační povinnosti další činnosti OCP. Za účelem zachování efektivního dohledu ČNB, bylo přistoupeno k povinnosti informovat ČNB o dalších činnostech OCP v žádosti o povolení k činnosti OCP (odst. 1) a tím i návazné povinnosti oznámit změny v činnosti podnikání podle odst. 4. Jedná se o notifikační povinnost, kdy je však ČNB ponechána možnost přijmout vhodná opatření pro případy, že by seznala, že  další činnost OCP představuje hrozbu pro finanční stabilitu OCP nebo narušuje efektivní dohled ČNB nad daným subjektem. Změnou by se měla uvolnit situace pro OCP a umožnit jim tak další podnikání, které by ovšem nemělo mít zásadní negativní vliv na jejich činnosti na kapitálových trzích.
K bodu 12 (k § 6a) 
Ruší se § 6a v důsledku snah o snížení regulatorní zátěže. Cílem je usnadnit činnost OCP zrušením povinnosti registrace další podnikatelské činnosti. Postačí ponechání obecné povinnost OCP řídit rizika ve spojení s oznamovací povinností vůči ČNB před zahájením další podnikatelské činnosti. ČNB bude následně posuzovat další činnost v rámci běžného výkonu dohledu nad finančním trhem. 
K bodu 13 (k § 7)
Úprava souvisí se zrušením povinnosti registrace další podnikatelské činnosti.
K bodu 14 (k § 12aa)
Jedná se o opravu transpozičního ustanovení k čl. 25 odst. 4 čtvrtého pododstavce směrnice IFD. Kontrolující osoba skutečnost práva třetí země prokazuje v řízení na vyžádání – v rámci kontroly, či řízení o opatření k nápravě. Prokázání rozporu s právem třetího státu není podmínkou pro samotnou aplikaci výjimky.
K bodu 15 (k § 12ab)
S přijetím nařízení EMIR 3 se zavádí požadavky na řízení rizika koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám, zvláště pak požadavek na aktivní účet u ústředních protistran, které mají povolení v EU, což je dále reflektováno v revizní směrnici EMIR 3. Z toho důvodu je nutné upravit i v řídícím a kontrolním systému OCP.
K bodu 16 až 18 (k § 12ad)
Pro OCP je dále specifikováno řízení rizika koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám. OCP má za úkol si nastavit, jak bude snižovat riziko koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám, které jsou systémové významné. Spojení „podstatného významu“ je potřeba vykládat i v souladu s čl. 25 nařízení EMIR, tedy vztahuje se to zvláště pak na ústřední protistrany ze třetích zemí, které jsou kvalifikovány jako tzv. tier 2 resp. tier 2+.
OCP je také povinen, spadá-li do působnosti povinného clearingu derivátů podle čl. 7a nařízení EMIR, otevřít si aktivní účet u evropské ústřední protistrany, dosahuje-li jeho clearing hranice pro povinný clearing, a plnit tak nastavené cíle.  
K bodu 19 (k § 14c)
Požadavek svéprávnosti se ruší v důsledku snahy o snižování administrativní zátěže a odstraňování gold-platingu. Unijní předpisy explicitně požadavek svéprávnosti neobsahují a v praxi se, podle vyjádření ČNB, žádosti nesvéprávných osob nevyskytují.
K bodu 20 a 21 (k § 15)
Jde o technickou úpravu reagující na změnu pravidel ohledně investičního výzkumu v čl. 24 MiFID II. 
K bodu 22 (k § 15ca)
Jde o promítnutí změn v podmínkách poskytování výzkumu. Původní úprava povolující pouze výzkum ve vztahu k SMEs se nahrazuje obecnou úpravou výzkumu. Cílem je podpořit využívání výzkumu na kapitálovém trhu a podpořit zviditelnění emitentů na kapitálovém trhu.
V návaznosti na nové pojetí oblasti výzkumu se nově zavádí definice výzkumu, která byla doposud obsažena v § 15ca odst. 3 a 4 ve vztahu k výzkumu SMEs. Odstavec 2 dále negativně vymezuje, jaké informace a jaká propagační sdělení nelze považovat za výzkum a neuplatňují se tedy na ně pravidla výzkumu.
V rámci odstavce 3 jsou nastavena pravidla výzkumu, které jsou důležitá ve vztahu k investorovi.
V odstavci 4 se zavádí definice investičního výzkumu, na který jsou kladeny přísnější požadavky, které jsou dále vymezeny v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice.
K bodu 23 (k § 15cb a 15cc)
V důsledku snah o podporu výzkumu v MiFID II, se dále ruší zákaz spojených plateb za investiční výzkum a provádění pokynů, kdy je tento nahrazen informační povinností OCP o zvoleném způsobu plateb za investiční výzkum. Volba využití spojených či oddělených plateb je ponechána na OCP.
Na koncepční změnu v MiFID II reaguje i nová úprava v §15cb, která se věnuje povinnostem OCP spojenými s poplatky za investiční výzkum. 
V § 15cc se zavádí úprava výzkumu, který je alespoň z části hrazen emitentem. Smyslem ustanovení je nastavit pravidla pro nově vznikající typ výzkumu. Vzhledem k tomu, že současná úprava v oblasti výzkumů nevedla ke vzniku a výraznějšímu rozvoji segmentu investičního výzkumu, což v konečném důsledku vedlo k poškození převážně SMEs, zavádí se  tzv. výzkum sponzorovaný emitentem. 
Výzkum hrazený emitentem by měl odpovídat tzv. Kodexu chování EU pro výzkum sponzorovaný emitentem (dále též „Kodex“), který bude přijat na základě ESMA technických norem a kterým EK doplní směrnici Listing Act balíčku.
V případě, že nebudou naplněny požadavky na výzkum hrazený emitentem, tj. tento nebude vypracován v souladu s Kodexem, musí být takový výzkum označen jako propagační sdělení. Ustanovení tedy nezakazuje výzkum hrazený emitentem, který není v souladu s Kodexem, pouze vyžaduje v případě jeho realizace náležité označení, aby se zamezilo riziku záměny s tzv.  výzkumem hrazeným emitentem, který byl vypracován v souladu s Kodexem.
Výzkum sponzorovaný emitentem může být uveřejněn v ESAP. Jedná se ovšem o možnost, nikoliv povinnost. Uveřejnění v ESAP by mělo rozšířit povědomí o tomto výzkumu, a tak zvýšit atraktivnost emitenta.
K bodu 24 (k § 15e)
Jedná se o legislativně-technickou změnu, kdy se mění odkazy v důsledku změn § 15 a 15ca. 
K bodu 25 až 27 (k § 16)
Jde o legislativně-technickou změnu reagující na změnu § 6 a zrušení § 6a.
K bodu 28 (k § 16a)
Jedná se o opravu chybného odkazu.
K bodu 29 (k § 18)
Jde o legislativně-technickou změnu reagující na zrušení registrační povinnosti v případě další podnikatelské činnosti.
K bodu 30 (k § 30 a 198)
Požadavek svéprávnosti se ruší v důsledku snahy o snižování administrativní zátěže a odstraňování gold-platingu. Unijní předpisy explicitně požadavek svéprávnosti neobsahují a v praxi se podle vyjádření ČNB žádosti nesvéprávných osob nevyskytují.
K bodu 31 (k § 36 a 36a)
Nařízení o prospektu v čl. 3 odst. 1 stanovuje obecnou povinnost při veřejné nabídce cenných papírů nebo jejich přijetí k obchodování na regulovaném trhu uveřejnit prospekt. Toto ustanovení je ovšem nutné číst v souvislosti s odst. 2 nařízení o prospektu, který stanovuje výjimku pro povinnost z prospektu pro nabídky, které nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 25 nařízení o prospektu, stejně tak jako pro nabídky pod hranicí 12 000 000 EUR (tzv. hranice pro prospekt).
Hranice pro prospekt byla revizí nařízení zvýšena ve snaze usnadnit SME přístup k financím prostřednictvím kapitálového trhu namísto bankovního financování. Zároveň došlo k odbourání pásma hranice pro prospekt, kdy doposud byla stanovena hranice 1 000 000 EUR, ale diskrecí mohly členské státy určit libovolnou vyšší hranici až na 8 000 000 EUR. To vedlo k roztříštěnosti právní úpravy napříč členskými státy.
Nařízení o prospektu tedy nově stanovuje obecnou hranici pro prospekt na 12 000 000 EUR, ovšem dovoluje členským státům tuto hranici snížit na 5 000 000 EUR. Při využití této diskrece tak vzniká povinnost uveřejnit prospekt při celkovém souhrnném protiplnění v částce od 5 000 000 EUR. Celková souhrnná hodnota cenných papírů pro hranici prospektu je počítána podle čl. 3 odst. 2c nařízení o prospektu a představuje celkovou souhrnnou hodnotu protiplnění za nabízené cenné papíry na emitenta nebo osobu nabízející cenné papíry v rámci všech veřejných nabídek v celé EU za posledních 12 měsíců předcházejících dni zahájení nové veřejné nabídky cenných papírů, jde tedy o klouzavou lhůtu.
S ohledem na dosavadní praxi, kdy v ČR povinnost uveřejnit prospekt vznikala již při protiplnění ve výši 1 000 000 EUR a při zohlednění velikosti tuzemského kapitálového trhu, ČR se rozhodla využít diskreci plynoucí z nařízení o prospektu a stanovila hranici pro prospekt na 5 000 000 EUR. 
Ustanovení § 36 v tomto kontextu nelze vnímat jako ustanovení, které by omezovalo/rušilo přímo aplikovatelné výjimky v nařízení o prospektu; pouze stanovuje nižší obecnou hranici pro prospekt. 
V případě veřejné nabídky nebo přijetí k obchodování cenných papírů, které by byly vyňaty z povinnosti uveřejnit prospekt pouze z toho důvodu, že celkové souhrnné protiplnění nedosahuje hranice pro prospekt, tj. nedosahuje částky 5 000 0000 EUR, je zavedena povinnost uveřejnit emisní dokument. 
Pod hranicí pro prospekt, která podle § 36 činí 5 000 000 EUR, mohou členské státy vyžadovat informace, jejichž rozsah nebude větší, než je rozsah shrnutí prospektu podle nařízení o prospektu. ČR této možnosti využila (§ 36a), a to i s ohledem na skutečnost, že doposud byla hranice pro prospekt stanovena na 1 000 000 EUR. Nově budou takové veřejné nabídky/přijetí k obchodování podléhat pouze povinnosti uvést informace v rozsahu shrnutí prospektu, čímž dojde ke snížení administrativní zátěže. Zároveň bude zachována dostatečná informační povinnost, ze které mají výhodu (potencionální) investoři při svém rozhodování. Toto poskytuje ochranu investora prostřednictvím poskytnutí dostatečného množství relevantních informací, aniž by docházelo k informačnímu přehlcení. Povinnost uveřejnit emisní dokument, v rámci konzultací podpořila i většina odpovídajících subjektů.
Je nutné vést v patrnosti, že tato úprava se vztahuje na všechny cenné papíry, tedy jak na akcie, tak na dluhopisy. Ovšem je nutno zdůraznit, že pro dluhopisy nadále zůstává v platnosti požadavek na náležitosti emisních podmínek dluhopisu nabízeného v rámci podlimitní veřejné nabídky podle § 9a ZoD, které bude nadále platit na emise v rozmezí mezi 100 000 EUR a  1 000 000 EUR.
Pro zvýšení atraktivity veřejných trhů Unie je nezbytné odstranit překážky způsobené délkou, složitostí a nákladností dokumentace k prospektu, a to jak v případech, kdy společnosti, včetně malých a středních podniků, usilují o přístup na veřejné trhy poprvé prostřednictvím počáteční veřejné nabídky, tak v případech, kdy společnosti vstupují na veřejné trhy za účelem sekundárních emisí kapitálových nebo nekapitálových cenných papírů. Ze stejného důvodu by se měla řešit také délka procesu kontroly a schvalování těchto prospektů příslušnými orgány a nedostatečné sbližování těchto procesů v Unii.
K bodu 32 a 33 (k § 38)
Požadavek svéprávnosti se ruší v důsledku snahy o snižování administrativní zátěže a odstraňování gold-platingu. Unijní předpisy explicitně požadavek svéprávnosti neobsahují a v praxi se podle vyjádření ČNB žádosti nesvéprávných osob nevyskytují.
Ve snaze o snížení regulatorní zátěže došlo ke zrušení registrační povinnosti další činnosti organizátora regulovaného trhu obdobně jako u OCP. Za účelem zachování efektivního dohledu ČNB bylo přistoupeno k povinnosti informovat ČNB o dalších činnostech v žádosti o povolení k činnosti organizátora regulovaného trhu a tím i návazné povinnosti oznámit změny v činnosti podnikání. Jedná se o oznamovací povinnost, kdy je ovšem ČNB ponechána možnost přijmout vhodná opatření pro případy, kdy by ČNB seznala, že další činnost organizátora regulovaného trhu by představovala hrozbu pro finanční stabilitu organizátora regulovaného trhu nebo narušovala efektivní dohled ČNB nad daným subjektem.
K bodu 34 (k § 39)
Zrušení ustanovení v důsledku snah o snížení regulatorní zátěže. Cílem je usnadnit činnost organizátora regulovaného trhu zrušením povinnosti registrace další podnikatelské činnosti. Postačí ponechání obecné povinnost řídit rizika ve spojení s notifikační povinností v žádosti o povolení organizátora regulovaného trhu podle § 38. ČNB bude posuzovat další činnost v rámci běžného výkonu dohledu nad finančním trhem. Zároveň se v zájmu větší svobody podnikání ruší i omezení okruhu další podnikatelských činností. Unijní právo omezení podnikatelských činností organizátora regulovaného trhu nevyžaduje, a mohou existovat činnosti, jež podpoří efektivní podnikání organizátorů trhu, a které stávající úprava nezná. 
K bodu 35 (k § 40)
Jde o legislativně-technickou změnu reagující na změnu § 38 a zrušení § 39.
K bodu 36 (k § 42)
Organizátor regulovaného trhu již nebude muset ČNB předem informovat o konání valné hromady a o jejím programu. O zásadních rozhodnutích valné hromady majících za následek podstatné změny obchodního plánu zůstane ČNB nadále informována v rámci notifikační povinnosti organizátora regulovaného trhu ve vztahu ke změnám podmínek pro výkon činnosti. ČNB nadále zůstává ponechána možnost účastnit se valných hromad. Cílem této změny je redukce administrativní zátěže.
K bodům 37 až 39 (k § 44, § 50, § 54 )
Jde o legislativně-technickou změnu reagující na zrušení § 39.
K bodu 40 (k § 56)
Odstavec 8 se zrušuje pro nadbytečnost, jde o deklaratorní ustanovení, neboť nařízení EK v přenesené pravomoci jsou přímo aplikovatelná. 
K bodu 41 (k § 57)
Jde o provedení transpozice nové právní úpravy ve směrnici MiFID II na základě směrnice Listing Act balíčku, která zavádí zvláštní pravidla pro přijetí k obchodování na regulovaném trhu. 
Cílem ustanovení je zajištění dostatečné likvidity na regulovaném trhu a snížení rizika její fragmentace. Pro zajištění dostatečného free-float jsou v odstavci 3 stanoveny podmínky pro přijetí akcie k obchodování, kdy pro účely zákona postačí splnění pouze jedné z nich, jedná se tedy o alternativní výčet. Je na uvážení organizátora regulovaného trhu, aby stanovil, která z daných podmínek musí být před přijetím akcie k obchodování splněna. Je vymezena obecná hranice 10 % akcií, je přijato k obchodování, co je možno brát jako pravidlo tzv. safe harbour. V případě nutnosti posouzení naplnění požadavku dostatečnosti (odst. 3 písm. b), c) a d), je toto na volném uvážení organizátora regulovaného trhu. Posouzení se provádí na individuálním základě. Splnění požadavku podle odst. 3 písm. b) až d) by ovšem nemělo v praxi být složitější než splnění požadavku podle odst. 3 písm. a). Požadavek volně obchodovaného objemu by měl být naplněn v okamžiku přijetí k obchodování, nikoliv po celou dobu, kdy je cenný papír obchodován na regulovaném trhu. 
K bodu 42 (k § 73aa včetně pozn. pod čarou č. 113)
Navrhované ustanovení promítá požadavky čl. 3 odst. 4 a čl. 5 směrnice MVSD. 
Vydání akcií s rozdílnou vahou hlasů je v akciové společnosti výslovně umožněno § 276 odst. 5 ZOK. Za dosavadní právní úpravy však není vyloučeno, aby provozovatel mnohostranného obchodního systému odmítl přijmout k obchodování investiční nástroje z důvodu, že jejich emitent vydal akcie s rozdílnou vahou hlasů. Nově je povinností členských států podle čl. 3 odst. 4 směrnice MVSD zabránit takovému omezení emitentů akcií s rozdílnou vahou hlasů. Proto se v odstavci 1 navrhuje výslovně zakázat provozovatelům mnohostranných obchodních systémů odmítnout přijetí investičních nástrojů emitenta z tohoto důvodu. 
Odstavce 2 až 5 upravují požadavky na transparentnost, které doprovází přijetí akcií emitenta, který vydal akcie s rozdílnou vahou hlasů, k obchodování v mnohostranném obchodním systému. Smyslem je zajištění ochrany investorů a efektivnosti trhu díky umožnění informovaného rozhodování o investicích. 
Relevantní informace vyjmenované v odst. 2 uvede emitent v první řadě v dokumentu doprovázejícímu přijetí jeho akcií k obchodování v mnohostranném obchodním systému, obvykle v prospektu. V případě změny těchto informací v průběhu obchodování uvede emitent aktualizované informace ve své pravidelné výroční finanční zprávě, pokud ji zpracovává, povinnost emitent při obchodování na mnohostranném obchodním systému podle § 118 ZPKT nemá. Jedná se o transpozici čl. 5 odst. 1 a 2 směrnice MVSD. 
Akcie emitenta, který vydal akcie s rozdílnou vahou hlasů, pak musí být v souladu s čl. 5 odst. 4 směrnice MVSD jasně označeny. Proto je emitent povinen provozovatele mnohostranného obchodního systému o vydání akcií s rozdílnou vahou hlasů vyrozumět (viz odst. 4) a provozovatel je povinen jeho akcie označit (viz odst. 5). Detaily týkající se tohoto označení upraví EK ve svém nařízení v přenesené pravomoci vydaném na základě návrhu regulačních technických norem, který by měl vypracovat Evropský orgán pro cenné papíry (ESMA) a předložit jej EK do 5. prosince 2025. 
K bodu 43 až 49 (k § 73b)
V souvislosti se směrnici Listing Act balíčku se mění § 73b. Nově je výslovně uvedeno, že trhem pro růst malých a středních podniků nemusí být pouze celý mnohostranný obchodní systém, ale i jeho část, je-li dostatečně oddělena od zbytku mnohostranného obchodního systému. Jedná se o upřesnění, jehož cílem je zvýšit právní jistotu, zlepšit viditelnost a profil trhů specializovaných na obchodování s cennými papíry malých a středních podniků a podpořit rozvoj společných unijních norem pro tyto podniky.
Odstavec 2 písm. i) stanovuje dodatečné podmínky, pro zapsání části mnohostranného obchodního systému do seznamu trhu pro růst malých a středních podniků, které musí být splněni nad rámec podmínek stanovených v odstavci 2 písm. a) až h). Tyto požadavky vyplývají z čl. 33 odst. 3a směrnice MiFID II. Identifikačním číslem trhu se rozumí čtyřznakový alfanumerický kód podle normy ISO 10383, který jednoznačně identifikuje burzy, obchodní platformy, regulované i neregulované trhy, nebo reportovací mechanismy. Tento kód přiděluje SWIFT na základě žádosti a stejně tak vede oficiální seznam všech subjektů, jimž byl přidělen.
Odstavec 5 se zrušuje pro nadbytečnost, jde o deklaratorní ustanovení, neboť nařízení Komise v přenesené pravomoci jsou přímo aplikovatelná. 
K bodu 50 až 52 (k § 73c)
V odstavci 1 a 3 se jedná o technicistní změnu reagující na skutečnost, že trhem pro růst malých a středních podniků může být i pouze část mnohostranného obchodního systému.
Odstavec 2 reaguje na změnu podmínek, za kterých je možné přijmout investiční nástroj emitenta obchodovaný na trhu pro růst malých a středních podniků k obchodování v jiném obchodním systému. Pokud má být takovým jiným obchodním systémem jiný trh pro růst malých a středních podniků, je možné tak učinit pouze pokud byl emitent o tomto předem informován. Investiční nástroj může být takto přijat k obchodování i bez souhlasu emitenta, pakliže zákon stejně jako směrnice stanoví jako podmínku absenci nesouhlasu ze strany emitenta. Na emitenta se v případě přijetí k obchodování na jiném trhu pro růst malých a středních podniků nevztahují žádné požadavky tohoto jiného trhu týkající se správy a řízení společnosti nebo počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování informací tohoto jiného trhu pro růst malých a středních podniků, a nemusí být tedy o nich informován. Naopak pokud by měl být investiční nástroj emitenta přijat k obchodování v jiném obchodním systému, který není trhem pro růst malých a středních podniků, musí být emitent informován o veškerých povinnostech, které se na něj budou vztahovat v oblasti správy a řízení společnosti nebo  počátečního, průběžného nebo jednorázového zveřejňování informací ve vztahu k tomuto jinému obchodnímu systému. Pro přijetí k obchodování investičního nástroje emitenta v tomto jiném obchodním systému opět stačí absence nesouhlasu emitenta.
Ustanovení § 73c je speciální k § 127 ZPKT.
K bodu 53 (k § 83)
Doplňuje se nově definice způsobilé ústřední protistrany, která je již v ZPKT použita v ustanovení § 152.
K bodům 54 a 55 (k § 87)
Účelem je snížení regulatorní zátěže. Povinnost předchozího souhlasu se změnami pravidel vypořádacího systému je nahrazena notifikační povinností. V návaznosti na zrušení povinnosti předchozího souhlasu se ruší odstavec 2 upravující řízení o něm ze strany ČNB.
K bodu 56 (k § 90g)
Jedná se o technicistní změnu v odkazu v důsledku změny § 87.
K bodu 57 (k § 100)
V souladu se snahami o snížení regulatorní zátěže se ruší povinnost označení (zahraničního) centrálního depozitáře jako centrálního depozitáře cenných papírů v obchodním rejstříku. Tato povinnost se mění na možnost centrálního depozitáře používat označení centrálního depozitáře cenných papírů. Zároveň jiné subjekty než (zahraniční) centrální depozitář nesmí v obchodní firmě obsahovat označení centrálního depozitáře cenných papírů, ani obdobné označení nebo  jeho jazykové mutace. Cílem je ochrana označení centrálního depozitáře, aby toto nemohlo být používáno zavádějícím nebo klamavým způsobem, vyvolávající mylnou domněnku o povaze subjektu. Zároveň novou textací dochází ke sladění s obdobnou úpravou označování bank podle ZoB. 
K bodu 58 (k § 127)
Jedná se o využití diskrece poskytnuté členským státům v čl. 17 odst. 4 druhém pododstavci nařízení MAR. Cílem je snížení administrativní zátěže povinných subjektů při zachování dostatečných nástrojů ČNB při její dohledové činnosti. 
K bodu 59 (k § 135a)
Obdobně jako v § 25c ZoB se zakotvují dohledové pravomoci ČNB ve vztahu k dohledu nad řízením postupů a cílů, které se nově pro OCP zavádějí.
K bodu 60 (k § 135c)
Jedná se o legislativně technickou opravu odkazu. Materie podmínek uložení dodatečného kapitálového požadavku je pak upravena v § 137a ZPKT.
K bodům 61 až 64 (k § 136)
S ohledem na změny v čl. 30 nařízení MAR provedené nařízením Listing Act balíčku a na změny v čl. 41 BMR provedené změnovým nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/914 ze dne 7. května 2025, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o  oblast působnosti pravidel pro referenční hodnoty, používání referenčních hodnot, které poskytuje administrátor nacházející se ve třetí zemi, v Unii a některé požadavky na podávání zpráv, dochází k úpravě opatření k nápravě, které ČNB může uložit.
Přidává se opatření k nápravě navazující na povinnosti, které plynou z transpozice směrnice EMIR 3.
K bodům 65 až 67 (k § 137a a 137c)
Jedná se o opravu chybných odkazů.
K bodu 68 a 69 (k § 145)
Písm. c) se ruší v důsledku zrušení povinnosti registrace další podnikatelské činnosti.
K bodu 70 (k § 150)
Jedná se o opravu chybného odkazu.
K bodu 71 a 72 (k § 153)
Jedná se o legislativně technickou opravu odkazu na normativní úpravu dohledového nástroje dodatečného kapitálového požadavku. Dodatečný kapitálový požadavek je jedním ze specifických kapitálových požadavků, taxativně vymezených v § 136 odst. 2 ZPKT, které může příslušný orgán dohledu (tedy ČNB) uložit OCP v případě porušení povinnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (IFR), ZPKT, právního předpisu jej provádějícího, rozhodnutí vydaného podle ZPKT nebo opatření obecné povahy vydaného podle ZPKT. Samotná materie podmínek uložení dodatečného kapitálového požadavku je pak upravena v § 137a ZPKT. 
Nová úprava lépe odpovídá koeficientu přepočtu CZK k EUR. 
K bodu 73 až 75 (k § 160 a 177)
Upravují se maximální možné výše pokut tak, aby jejich výše lépe odpovídaly koeficientu přepočtu CZK k EUR. 
K bodu 76 (k § 160)
V souvislosti s požadavkem nařízení MAR na sankce za opakované porušení čl. 14 nebo 15 může ČNB pozastavit výkonu funkce člena řídícího orgánu. 
K bodu 77 (k § 161b a 183)
Jedná se o technicistní úpravy odkazů reagující na změny v souvislosti s novou úpravou nařízení o prospektu danou nařízení Listing Act balíčku.
K bodu 78 (k § 170)
Jedná se o technicistní úpravy odkazů reagující na změnu § 87.
K bodu 79 (k § 172)
Zavádí se skutková podstata na novou povinnost uveřejnění emisního dokumentu podle § 36a ZPKT, naplnění skutkové podstaty dojde i když emisní dokument nebude obsahovat údaje, které podle zákona obsahovat má a to podle čl. 7 odst. 3 až 10 a 12 nařízení o prospektu.
K bodu 80 až 90 (k § 177 včetně pozn. pod čarou č. 114)
Jedná se o úpravy reagující na změny v souvislosti s novou úpravou nařízení MAR, kdy dochází k úpravě sankcí, a to ve světle lepší proporcionality vůči SMEs. Dále se ve světle snah o odstraňování gold-platingu upravují maximální možné výše pokut tak, aby jejich výše lépe odpovídaly koeficientu přepočtu CZK kEUR k 2. červenci 2014. Dosavadní národní úprava byla ve vztahu k sankcím přísnější.
V souvislosti s požadavkem nařízení MAR na sankce za opakované porušení čl. 14 nebo 15 může ČNB pozastavit výkonu funkce člena řídícího orgánu. 
K bodu 91 (k § 184)
Jedná se o legislativně technickou úpravu – doplnění chybějícího odkazu.
K bodu 92 (k § 192a)
Navrhuje se, aby ČNB vykonávala působnost příslušného orgánu podle nařízení o ESG ratingu. ČNB je v ČR orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Roli příslušného orgánu má ČNB i podle adaptace obdobného nařízení CRA.
Primárním dohledovým orgánem stanovuje nařízení o ESG ratingu orgán ESMA. Role příslušného orgánu na národní úrovni je druhotná. ESMA může po konzultaci příslušný orgán pověřit výkonem konkrétních úkolů dohledu, jako např. provést šetření a kontroly na místě nebo žádat o informace. Za výkon činností na základě takového pověření by ČNB náležela náhrada nákladů od ESMA.
K bodu 93 (k § 198a)
Jedná se o opravu chybného odkazu.
K bodu 94 (k § 198b)
Vzhledem k tomu, že dochází ke zrušení požadavku registrace další podnikatelské činnosti v případě organizátora regulovaného trhu, bylo přistoupeno ve stejném duchu i ke zrušení registrační povinnosti pro další podnikatelskou činnost komoditních burz a zrušení odkazu na rušený § 39.
K bodům 95 a 96 (k § 199)
Úprava nařízení MAR navýšila prahovou hodnotu povolených manažerských obchodů z 5 000  EUR na 20 000 EUR, zároveň ovšem v čl. 19 odst. 9 nařízení MAR stanovila pravomoc národním orgánům tuto prahovou hodnotu snížit na 10 000 EUR, stejně tak jako zvýšit na 50 000 EUR. Ve světle nové úpravy bylo do § 199 odst. 9 ZPKT vloženo zmocnění pro ČNB opatřením obecné povahy zvýšit nebo snížit prahovou hodnotu manažerských obchodů. V případě vydání opatření obecné povahy podle § 199 odst. 9 musí být zachovány podmínky stanovené v čl. 19 odst. 9 nařízení MAR, tj. informovat ESMA o rozhodnutí vydat opatření obecné povahy včetně důvodech, které k jeho přijetí vedly, spolu s konkrétním odkazem na tržní podmínky.
K článku II (přechodné ustanovení)
Zavádí se přechodné ustanovení k § 73aa ZPKT.
V souladu s čl. 1 odst. 2 směrnice MVSD se povinné označení akcií společností (emitentů), které vydaly akcie s rozdílnou vahou hlasů, uplatní i na společnosti (emitenty), jejichž akcie byly přijaty k obchodování v mnohostranném obchodním systému před nabytím účinnosti zákona, kterým se provádí směrnice MVSD. Z toho důvodu je nezbytné stanovit přechodným ustanovením oznamovací povinnost emitenta a odpovídající povinnost provozovatele mnohostranného obchodního systému i ve vztahu k těmto emitentům. Rozhodným okamžikem v tomto případě nebude okamžik vydání akcií s rozdílnou vahou hlasů, nýbrž okamžik nabytí účinnosti zákona, kterým se provádí směrnice MVSD.
Směrnice MVSD nepožaduje, aby informace podle § 73aa odst. 3 uveřejňovali i emitenti, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů a jejichž akcie byly přijaty k obchodování v mnohostranném obchodním systému již před nabytím účinnosti zákona, kterým se provádí směrnice MVSD. Pro vyloučení pochybností je vhodné výslovně stanovit, že se na tyto emitenty § 73aa odst. 3 neuplatní.
K článku III (změna zákona o bankách)
K bodu 1 (k poznámce pod čarou č. 1)
Aktualizuje se odkaz v důsledku transpozice změnové směrnice EMIR 3.
K bodu 2 (k § 3b)
Navrhuje se doplnit definici ústřední protistrany odkazem na nařízení EMIR, aby bylo nade vší pochybnost jasné, kdo spadá pod pojem ústřední protistrana.
K bodům 3 a 4 (k § 8b)
S přijetím revize nařízení EMIR nařízením EMIR 3 se zvyšují požadavky na řízení rizika koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám. Zvláště pak se zavádí požadavek na aktivní účet u ústředních protistran, které mají povolení v EU, což je dále reflektováno ve směrnici EMIR 3. Těmto změnám by měl odpovídat i ZoB v řídícím a kontrolním systému banky, kde by mělo být zakotveno řízení rizika koncentrace.
Pro tyto účely si má banka i stanovit postupy a cíle, jak bude plnit požadavky na aktivní účet, pokud se na ni tento požadavek vztahuje podle podmínek stanovených nařízením EMIR, respektive nařízením EMIR 3. Spojení „podstatného významu“ je potřeba vykládat i v souladu s čl. 25 nařízení EMIR, tedy vztahuje se to zvláště na ústřední protistrany ze třetích zemí, které jsou kvalifikovány jako tzv. tier 2 resp. tier 2+.
K bodu 5 (§ 12ah odst. 2 a § 36h odst. 4 písm. i))
Navrhují se legislativně-technické změny související s přečíslováním odstavců v § 26 v návaznosti na vložení nového odstavce 6 (opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora).
K bodu 6 (k § 25c)
Změnová směrnice EMIR 3 v čl. 2 odst. 3 předpokládá pravomoci dohledu kontrolovat postup banky ve vztahu k řízení rizika koncentrace vůči ústředním protistranám, a i dalších povinností, zvláště plnění cílů aktivních účtů, pokud se povinnost aktivního účtu na banku vztahuje podle čl. 7a nařízení EMIR.
K bodu 7 (§ 25d odst. 1)
V souvislosti s přezkumem transpozice CRD V v rámci pilotního řízení EK dochází k doplnění transpozice článku 1 odst. 28 písm. c) směrnice CRD V (článku 97 odst. 4a prvního pododstavce věty druhé).
Podle závěrů EK neodkazují vnitrostátní prováděcí opatření na konkrétní rizika, kterým může být každá instituce vystavena a dále neodkazují ani na specifický charakter opatření uložených v souladu s článkem 104 CRD. ČNB může u bank s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. K zajištění souladu se CRD V se navrhuje upřesnit v § 25d odst. 1 větě druhé ZoB, že metodika provádění přezkumu a vyhodnocování umožní zohlednit právě tato specifická rizika, aniž by tím byla dotčena pravomoc ČNB uložit konkrétní opatření v návaznosti na provádění procesu přezkumu a vyhodnocování a opatření k nápravě podle ZoB a ZSÚD, která jsou transpozičními k čl. 104 CRD. Neodkazuje se na § 26 odst. 2 písm. f) a g) ZoB, neboť se jedná o opatření vztahovaná ke kmenovému kapitálu Tier 1, která nejsou upravena v čl. 104 CRD.
K bodu 8 (k § 26)
Přidává se opatření k nápravě navazující na povinnosti, které plynou z transpozice směrnice EMIR 3.
K bodu 9 (§ 26 odst. 6)
Doplňuje se opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora, pokud nesplní povinnost informovat ČNB o skutečnostech zjištěných podle § 21 odst. 3 nebo 4 zákona o auditorech. Shodné opatření k nápravě je upraveno v § 22 odst. 8 ZoB, nicméně bude s účinností k 11. lednu 2026 zrušeno zákonem č. 280/2025 Sb. S ohledem na to, že se jedná o transpoziční ustanovení k čl. 1 bodu 15 (čl. 63 odst. 1) směrnice CRD V, je nutné zajistit plnou transpozici tohoto ustanovení doplněním tohoto opatření k nápravě do ZoB.
K bodu 10 (§ 26 odst. 10, § 36a odst. 1 písm. f), § 36c odst. 1 písm. g)), 
Navrhují se legislativně-technické změny související s přečíslováním odstavců v § 26 v návaznosti na vložení nového odstavce 6 (opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora).
K bodu 11 (§ 26ac odst. 1 písm. b), § 38d odst. 2 písm. s)), k bodu 12 (§ 31 odst. 6), k bodu 21 (§ 38hc písm. a)) 
Navrhují se legislativně-technické změny související s přečíslováním odstavců v § 26 v návaznosti na vložení nového odstavce 6 (opatření k nápravě udělující pravomoc ČNB nařídit bance změnu auditora).

K bodům 13 až 19 (§ 36c odst. 8 písm. f) a g), § 36d odst. 7 písm. b), v § 36da odst. 5 písm. b), § 36e odst. 7 písm. d) a e), § 36f odst. 4 písm. b) a c), § 36h odst. 5 písm. d))
V souvislosti s revizí transpozice CRD VI týkající se výpočtu celkového ročního čistého obratu, která je promítnuta v § 36i zákona, dochází pro nadbytečnost k vypuštění upřesnění, že se jedná o celkový roční čistý obrat právnické osoby za bezprostředně předcházející účetní období. Dále se vypouští právní úprava výpočtu výše celkového ročního čistého obratu pro ovládající osoby, která je obsažena v § 36i odst. 2 a 3 zákona. Tyto změny se týkají všech ustanovení, v nichž se používá celkový roční čistý obrat pro účely výpočtu výše pokuty za přestupek právnické osoby (§ 36c, § 36d, § 36da, § 36e, § 36f a § 36h ZoB).
Dále jsou provedeny navazující legislativně-technické změny spočívající ve vypuštění duplicitních ustanovení.
K bodu 20 (§ 36i odst. 3)
V souvislosti s dílčí revizí transpozice CRD VI týkající se výpočtu celkového ročního čistého obratu, která je promítnuta v tomto ustanovení zákona, dochází k upřesnění, že se jedná o poslední dostupnou konsolidovanou účetní závěrku ovládající osoby. Nejedná se o mateřskou instituci podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení CRR, ale o ovládající osobu. Cílem navrhované právní úpravy je zajištění souladu se směrnicí CRD VI.
K článku IV (změna zákona o spořitelních a úvěrních družstvech)
K bodu 1 (k poznámce pod čarou č. 1)
Aktualizuje se odkaz v důsledku transpozice směrnice EMIR 3.
K bodu 2 (k § 1a)
Navrhuje se doplnit definici ústřední protistrany obdobně jako je tomu v ZoB odkazem na nařízení EMIR.
K bodům 3 a 4 (k § 7a)
S přijetím nařízení EMIR 3 se zvyšují požadavky na řízení rizika koncentrace ve vztahu k ústředním protistranám, zvláště pak požadavek na aktivní účet u ústředních protistran, které mají povolení v EU. Toto je dále reflektováno ve směrnici EMIR 3, což by mělo být upraveno i v řídícím a kontrolním systému družstevní záložny.
Pro tyto účely si má družstevní záložna stanovit postupy a cíle, jak bude plnit požadavky na aktivní účet, dopadá-li  na něj tento požadavek podle podmínek stanovených v čl. 7a nařízením EMIR, respektive nařízením EMIR 3. Spojení „podstatného významu“ je potřeba vykládat i v souladu s čl. 25 nařízení EMIR, tedy vztahuje se to zvláště pak na ústřední protistrany ze třetích zemí, které jsou kvalifikovány jako tzv. tier 2 resp. tier 2+.
K bodu 5 (k § 21a)
Směrnice EMIR 3 v čl. 2 odst. 3 předpokládá pravomoci dohledu kontrolovat postup družstevní záložny ve vztahu k řízení rizika koncentrace ve vztahu vůči ústředním protistranám a i dalších povinností, zvláště pak navázání a plnění cílů aktivních účtů, pokud se povinnost aktivního účtu na družstevní záložnu vztahuje.
K bodu 6 (§ 21b odst. 1)
V souvislosti s přezkumem transpozice CRD V v rámci pilotního řízení EK dochází k doplnění transpozice článku 1 odst. 28 písm. c) směrnice CRD V (článku 97 odst. 4a prvního pododstavce věty druhé), které ČR přislíbila provést v nejbližším možném termínu.
Podle závěrů EK neodkazují vnitrostátní prováděcí opatření na konkrétní rizika, kterým může být každá instituce vystavena a dále neodkazují ani na specifický charakter opatření uložených v souladu s článkem 104 CRD. ČNB může u družstevních záložen s podobným rizikovým profilem přizpůsobit metodiku provádění procesu přezkumu a vyhodnocování s ohledem na rizikově orientovaná kritéria a kvantitativní ukazatele. K zajištění souladu se CRD V se navrhuje upřesnit v § 21b odst. 1 větě druhé ZSÚD, že metodika provádění přezkumu a vyhodnocování umožní zohlednit právě tato specifická rizika, aniž by tím byla dotčena pravomoc ČNB uložit konkrétní opatření v návaznosti na SREP a opatření k nápravě podle ZSÚD, která jsou transpozičními k čl. 104 CRD. Neodkazuje se na § 28 odst. 2 písm. e) a f) ZSÚD, neboť se jedná o opatření vztahovaná ke kmenovému kapitálu Tier 1, která nejsou upravena v čl. 104 CRD.
K bodům 7 až 9 (§ 27b odst. 5 písm. d) a e), § 27c odst. 5 písm. e) a f))
V souvislosti s revizí transpozice CRD VI týkající se výpočtu celkového ročního čistého obratu, která je promítnuta v § 27e zákona, dochází pro nadbytečnost k vypuštění upřesnění, že se jedná o celkový roční čistý obrat právnické osoby za bezprostředně předcházející účetní období. Dále se vypouští právní úprava výpočtu výše celkového ročního čistého obratu pro ovládající osoby, která je obsažena v § 27e odst. 2 a 3 zákona. Tyto změny se týkají všech ustanovení, v nichž se používá celkový roční čistý obrat pro účely výpočtu výše pokuty za přestupek právnické osoby (§ 27b a § 27c ZSÚD).
Dále jsou provedeny navazující legislativně-technické změny spočívající ve vypuštění duplicitních ustanovení.
K bodu 10 (§ 27e odst. 3)
V souvislosti s dílčí revizí transpozice CRD VI týkající se výpočtu celkového ročního čistého obratu, která je promítnuta v tomto ustanovení zákona, dochází k upřesnění, že se jedná o poslední dostupnou konsolidovanou účetní závěrku ovládající osoby. Nejedná se o mateřskou instituci podle čl. 4 odst. 1 bodu 29 nařízení CRR, ale o ovládající osobu. Cílem navrhované právní úpravy je zajištění souladu se směrnicí CRD VI.
K bodu 11 (k § 28)
Přidává se opatření k nápravě navazující na povinnosti, které plynou z transpozice změnové směrnice EMIR 3, tak aby bylo možno jej vymáhat.
K článku V (změna zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu)
K bodu 1 (k § 4 odst. 1)
Podle čl. 38 odst. 3 nařízení o ESG ratingu se vymáhání pokut a penále řídí procesními pravidly platnými v členském státě nebo třetí zemi, v níž jsou pokuty a penále vymáhány. V podmínkách českého právního řádu se proto postupuje podle daňového řádu, a to stejným způsobem, jako v případě nařízení CRA.
K bodu 2 (k § 4 odst. 2)
Podle čl. 33 odst. 33 odst. 5 a 6 nařízení o ESG ratingu může vnitrostátní právní předpis stanovit nutnost přivolení soudního orgánu v případě, kdy ESMA žádá o výpisy telefonních hovorů a datových přenosů. V podmínkách českého právního řádu je důvodné, aby takový zásah byl přivolením soudu podmíněn. Navrhuje se, aby byl zaveden stejný režim, jako v případě nařízení CRA, a jaký byl dále precizován v rámci novely č. 32/2025 Sb., protože není důvodné se od něj odchylovat.
K bodu 3 (k poznámce pod čarou č. 41)
Zákon o dohledu v oblasti kapitálového trhu se nově stane adaptačním k nařízení o ESG ratingu, a proto je třeba rozšířit výčet adaptovaných předpisů Evropské unie v příslušné poznámce pod čarou.
K článku VI (změna zákona o dluhopisech)
K bodu 1 (k § 7a)
Cílem ustanovení je posílení ochrany retailových investorů a zvýšení transparentnosti při veřejné nabídce (korporátních) dluhopisů. Ustanovení reaguje na přetrvávající problémy spojené s distribucí a propagací podnikových dluhopisů retailovým investorům. ČNB se opakovaně setkává se zneužíváním svého jména při marketingu podnikových dluhopisů, přičemž investoři mohou mylně nabývat dojmu, že ČNB garantuje finanční zdraví emitentů nebo návratnost investice, což však neodpovídá skutečnosti.
Navrhuje se doplnit standardizované upozornění, které má emitent nebo osoba, která nabízí dluhopisy při nabízení sdělit. Toto upozornění by mělo být poskytnuto při jakékoliv formě nabízení, tedy uveřejněno na internetových stránkách, vytištěno na letácích, či v případě komunikace rádiem, by mělo být součástí oznámení. V neposlední řadě při osobním setkání by mělo být sděleno osobou nabízející dluhopisu.
Toto upozornění má za cíl informovat investora o rizicích spojených s investováním do těchto nástrojů a na omezenou roli ČNB či jiného veřejného orgánu. Navrhované znění platí jak pro „nadlimitní“, tak pro „podlimitní“ dluhopisy. Tato úprava doplňuje stávající rámec ochrany investorů, přičemž její dopad na emitenty by měl být z hlediska administrativní a finanční náročnosti minimální.
K bodu 2 (k § 9a)
Jde o sladění terminologie se ZPKT, kdy je hranice pro povinnost uveřejnit prospekt nebo emisní dokument také stanovována v návaznosti na nařízení o prospektu.
K bodu 3 (k § 40c)
Jedná se o sankční ustanovení za nesplnění nové informační povinnosti při veřejném nabízení dluhopisů. Jedná se o vymáhající informační povinnost, které má za cíl ochranu retailových investorů a posílení transparentnosti.
K bodu 4 (k § 41)
Toto ustanovení zavádí příslušnost ČNB k projednání přestupků podle § 40 až nově § 40c.
K článku VII (přechodné ustanovení)
Přechodné ustanovení stanoví odklad účinnosti nové informační povinnosti podle § 7a zákona o dluhopisech pro případy, kdy bylo nabízení dluhopisu zahájeno před účinností novely. Tato úprava reflektuje potřebu právní jistoty a předvídatelnosti pro emitenty a osoby nabízející dluhopisy, kteří již zahájili marketingové nebo distribuční aktivity, např. vytiskli letáky, natočili klip. 
Šestiměsíční lhůta poskytuje emitentům a osobám nabízejícím dluhopisy dostatečný časový prostor pro uvedení svých postupů a dokumentace do souladu s novou právní úpravou, aniž by  došlo k zásadnímu narušení již probíhajících nabídek. Tím se zajišťuje právní jistota a  plynulý přechod k vyšší úrovni ochrany investorů. 
K článku VIII (změna zákona o obchodních korporacích)
K bodu 1 (k § 416)
Navrhované ustanovení promítá čl. 4 odst. 1 písm. b) bod ii) podbod 2) směrnice MVSD, podle kterého je pro omezení dopadu akcií s rozdílnou vahou hlasů nutné, aby většina rozhodnutí, pro které je vyžadována kvalifikovaná většina, současně vyžadovala souhlas akcionářů za každý druh akcií, jejichž práva jsou rozhodnutím dotčena (tzv. hlasování podle druhu). To  v současnosti nesplňuje rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu, které se navrhuje z § 416 ZOK vypustit, neboť jeho význam pro ochranu práv akcionářů neodpovídá (ve srovnání s ostatními rozhodnutími) potřebě schválení kvalifikovanou většinou (dvoutřetinovou většinou přítomných akcionářů). Ke schválení tohoto rozhodnutí bude nově postačovat prostá většina přítomných akcionářů podle § 415 ZOK, nepředepíšou-li stanovy většinu kvalifikovanou. Naopak rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a o rozdělení likvidačního zůstatku, které rovněž doposud nesplňovalo požadavek čl. 4 odst. 1 písm. b) bod ii) podbod 2) směrnice MVSD, se navrhuje doplnit do § 417 ZOK (více viz odůvodnění změny § 417 ZOK).
K bodu 2 (k § 417)
Navrhovanou změnou se rozšiřuje rozsah rozhodnutí valné hromady akciové společnosti, která vyžadují schválení kvalifikovanou většinou a hlasování podle druhu. Rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a o rozdělení likvidačního zůstatku se navrhují doplnit do § 417 ZOK tak, aby se kromě kvalifikované většiny na úrovni celé společnosti podle § 416 ZOK (dvoutřetinová většina přítomných akcionářů) vyžadovalo i hlasování podle druhu (dvoutřetinová většina hlasů přítomných akcionářů v rámci každého druhu akcií). Jedná se  o zásadní rozhodnutí v životě společnosti, ve kterých by měla být role rozdílné váhy hlasů spojené s jednotlivými druhy akcií snížena. Současně tím dojde k uvedení české právní úpravy do souladu s čl. 4 odst. 1 písm. b) bod ii) podbod 2) směrnice MVSD, který hlasování podle druhu v těchto případech vyžaduje. 
K článku VIX (účinnost)
Revizní směrnice Listing Act balíčku předpokládá splnění transpoziční lhůty do 6. června 2026 a směrnice MVSD stanovuje transpoziční lhůtu do 5. prosince 2026 a směrnice EMIR 3 uvádí, že členské státy uvedou svůj právní řád do souladu 25. června 2026. Nařízení o ESG ratingu pak stanoví, že příslušný orgán musí být určen do 2. dubna 2026 a český právní řád má být na nařízení s ohledem na den nabytí účinnosti (použitelnosti) nařízení o ESG ratingu adaptován ke 2. červenci 2026.
S ohledem na implementační lhůty se stanovuje dělená účinnost ke 2. 4. 2026, 6. 6. 2026, 25.  6. 2026, 2. 7. 2026 a k 5. 12. 2026, kdy základní účinnost je nastavena na 6. června 2026, neboť většina změn souvisí s Listing Act balíčkem a pro body směrnice MVSD, směrnice EMIR 3 a nařízení o ESG ratingu je nastavena speciální účinnost podle jejich implementačních lhůt. Účinnost změn v souvislosti se CRD V a CRD VI se navrhuje jednotně v souvislosti se směrnicí EMIR 3.
1
28