Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDMUGLUEK najdete zde


                Závěrečná zpráva RIA - shrnutí


SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
Ministerstvo financí
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, 
v případě dělené účinnosti rozveďte
duben 2026
červen 2026
červenec 2026
prosinec 2026

	Implementace práva EU: ; 
- uveďte termín stanovený pro implementaci: duben 2026, červen 2026, červenec 2026, prosinec 2026; 
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU?: Ano

	2. Cíl návrhu zákona 

	Návrh zákona má za cíl implementovat balíček legislativních opatření, který adaptuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) 596/2014 a (EU) č. 600/2014 a účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu. 
Dále návrh zákona transponuje směrnici (EU) 2024/2810 ze dne 23. října 2024 o strukturách zahrnujících akcie s násobným hlasovacím právem ve společnostech, které usilují o přijetí svých akcií k obchodování v mnohostranném obchodním systému. Zároveň návrh zákona transponuje směrnici (EU) 2024/2811 ze dne 23. října 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu a kterou se zrušuje směrnice 2001/34/ES. Obě výše zmíné předpisy jsou součástí balíčku Listing Act.
Návrh zákona transponuje i směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2994 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034, pokud jde o přístup k riziku koncentrace vyplývajícímu z expozic vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing provádí ústřední protistrana. 
Konečně návrh zákona také adaptuje český právní řád na  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3005 ze dne 27. listopadu 2024 o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a (EU) 2023/2859.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty:  

	      

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: 

	Předpokládá se zvýšení mezinárodní konkurenceschopnosti kapitálových trhů, a to hlavně prostřednictvím snížení administrativní zátěže pro subjekty působící na finančním trhu EU, zjednodušení přístupu ke kapitálovému financování a posílení právní jistoty. Implementace těchto opatření do českého právního řádu by měla vést ke zvýšení atraktivity domácího kapitálového trhu, a to jak pro tuzemské, tak pro zahraniční investory. Listing Act reaguje na trend, kdy firmy odcházejí z burz nebo se vstupu na trh brání. Nová pravidla mají tento trend zvrátit.

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí:  

	Jedním z hlavních přínosů pro podnikatelské prostředí je snížení administrativní zátěže a následné potenciální snížení nákladů subjektů působících na finančních trzích; stejně tak jako zviditelnění zejména malých a středních podniků plynoucího z balíčku Listing Act.

	3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky:  

	 

	3.5 Sociální dopady:  

	

	3.6 Dopady na rodiny:  

	

	3.7 Dopady na spotřebitele: Ano

	Návrh zákona změnou zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, zvyšuje ochranu malých investorů (zejména spotřebitelů), kdy omezuje praxi, při které jsou tyto dluhopisy nabízeni bez ohledu na investiční profil investora. 

	3.8 Dopady na životní prostředí: 

	

	3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: 

	

	3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: 

	

	3.11 Korupční rizika: 

	

	3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: 

	

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE

1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále též návrh zákona).

1.2. Definice problému
Návrh zákona má za cíl implementovat legislativní balíček Evropské unie označovaný jako „Listing Act balíček“ reflektující poslední vývoj v oblasti finančních trhů, který zahrnuje následující právní akty EU:

· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2809 ze dne 23. října 2024, kterým se mění nařízení (EU) 2017/1129, (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 600/2014 za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu (dále též „nařízení Listing Act balíčku“)
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2810 ze dne 23. října 2024 o strukturách zahrnujících akcie s násobným hlasovacím právem ve společnostech, které usilují o přijetí svých akcií k obchodování v mnohostranném obchodním systému (dále též „směrnice MVSD“)
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2811 ze dne 23. října 2024, kterou se mění směrnice 2014/65/EU za účelem zvýšení atraktivity veřejných kapitálových trhů v Unii pro společnosti a usnadnění přístupu malých a středních podniků ke kapitálu a kterou se zrušuje směrnice 2001/34/ES (dále též „směrnice Listing Act balíčku“)

Jedná se z velké části o balíček obsahující spíše technické úpravy revidující směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (dále též „MiFID II“) a rušící směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (dále též „směrnice o listingu“). Dále je v rámci balíčku revidováno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (dále též „nařízení o prospektu“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (dále též „MAR“), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (dále též „MiFIR“). Změny se zaměřují především na podporu rozvoje trhu malých a středních podniků a na snížení administrativní zátěže pro emitenty působící na kapitálových trzích.

Zákony, které jsou návrhem zákona upravovány:
· zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZPKT“),
· zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoB“)
· zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZSÚD“)
· zákon č. 15/1998 Sb., o dohledu v oblasti kapitálového trhu a o změně a doplnění dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· zákon č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZoD“),
· zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZOK“).

Závěrečná zpráva o hodnocení dopadů regulace se zaměřuje na diskrece, které mají členské státy při implementaci legislativního balíčku Listing Act, zejména ve vztahu k volitelným parametrům transpozice. 

Návrh zákona dále adaptuje český právní řád na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3005 ze dne 27. listopadu 2024 o transparentnosti a integritě činností v oblasti environmentálního, sociálního a správního (ESG) ratingu a o změně nařízení (EU) 2019/2088 a (EU) 2023/2859 (dále též „nařízení o ESG ratingu“). Cílem adaptace je zejména určit příslušný národní orgán, který může být po konzultaci a za náhradu nákladů pověřen jednotlivými úkoly dohledu v ČR. Primárním dohledovým orgánem podle nařízení o ESG ratingu je ESMA.

1.3. Popis existujícího právního stavu v dané oblasti

V současné době je do zákona ZPKT transponována řada směrnic – mimo jiné i MiFID II a směrnice o listingu – stejně jako je adaptována řada nařízení – například MAR, nařízení o prospektu i MiFIR. Vzhledem k tomu, že tyto evropské právní předpisy jsou více či méně často podrobovány revizím, je nutné změny v evropské úpravě reflektovat i v ZPKT. Směrnice Listing Act balíčku a nařízení Listing Act balíčku jsou převážně technicistními novelami cílícími na odstranění nadměrné regulatorní zátěže. Návrh zákona tak reaguje na požadavek odstranění nadměrné evropské regulatorní zátěže. Jako zásadní ve vztahu k směrnici Listing Act balíčku se upravuje vymezení výzkumu a požadavky na investiční výzkum a výzkum hrazený emitentem, včetně poplatků, které obchodník s cennými papíry za takový výzkum platí. Doposud se právní úprava v ZPKT omezovala pouze na investiční výzkum ve vztahu k SME, což se nově mění. Oproti stávajícímu stavu bude také nově možné organizovat jako trh pro růst malých a středních podniků i jen segment mnohostranného obchodního systému, nikoliv pouze celek.

Vzhledem k tomu, že Česká republika v minulosti nevyužila možnost diskrece v nařízení o prospektu, byla hranice pro prospekt stanovena na 1 mil. EUR. S novou úpravou nařízení o prospektu by při nevyužití diskrece byla nová hranice stanovena na 12 mil. EUR (při využití diskrece pak na 5 mil. EUR). Posouzení této diskrece je součástí vyhodnocení dopadů a výsledky jsou popsány v této závěrečné zprávě.

Ve vztahu k směrnici MVSD stávající právní úprava již umožňuje vydání akcií s rozdílnou vahou hlasů a nebrání provozovatelům mnohostranných obchodních systémů v přijetí investičních nástrojů emitentů, kteří vydali akcie s rozdílnou vahou hlasů, k obchodování. Neobsahuje však úpravu transparentnosti ohledně těchto akcií v případě, kdy jsou akcie obchodovány v mnohostranných obchodních systémech, kterou požaduje směrnice MVSD. Současně se provozovatel mnohostranného obchodního systému může v souladu se stávající právní úpravou rozhodnout investiční nástroje k obchodování nepřijmout z důvodu, že jejich emitent vydal akcie s rozdílnou vahou hlasů.

K ochraně akcionářů společnosti, která vydala akcie s rozdílnou vahou hlasů, slouží zejména § 417 ZOK, podle kterého je o některých významných rozhodnutích valné hromady nutné tzv. hlasování podle druhu. Ve výčtu těchto rozhodnutí však chybí rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací a rozhodnutí o rozdělení likvidačního zůstatku. Naopak je vyžadován vyšší počet hlasů (dvoutřetinová většina přítomných akcionářů) v případě rozhodnutí o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu podle § 416 ZOK, ačkoli dopady na práva a povinnosti akcionářů nejsou srovnatelné s jinými rozhodnutími, pro jejichž přijetí je vyžadován vyšší počet hlasů.

Směrnice EMIR 3 vyžaduje, aby členské státy zpřísnily požadavky ve vztahu k řídícím a kontrolním systémům bank, spořitelních a úvěrních družstev a obchodníků s cennými papíry a snižovaly svou závislost na clearingu u ústředních protistran ze třetích zemí. Úprava řídícího a kontrolního systému obchodníka s cennými papíry je upravena v ZPKT, bank je upravena v ZoB a družstevních záložen je upravena v ZSÚD. Protože směrnice EMIR 3 zdůrazňuje potřebu řízení rizika koncentrace a zakotvení těchto principů do ŘKS obchodníků s cennými papíry, bank a družstevních záložen, je třeba upravit ZPKT, ZoB a ZSÚD.

Ze strany Evropské komise byly uplatněny vůči České republice v rámci tzv. pilotního řízení výtky ohledně znění ZPKT, které podle Komise nepřesně implementuje některá ustanovení evropského práva, zvláště pak ve vztahu k transpozici směrnice IFD. Jedná se převážně o zastaralé, a tedy v současné době chybné odkazy na ustanovení v rámci ZPKT. Změny jsou tedy převážně technického rázu.

Před účinností nařízení o ESG ratingu nebyl rating ESG v českém právním řádu speciálně upraven. Nepřímo se na činnosti spojené s ratingem ESG vztahovala některá ustanovení soukromého práva, zejména relevantní skutkové podstaty nekalé soutěže nebo ustanovení závazkového práva v občanském zákoníku. Na metodiky ratingu ESG se ale nevztahovala pravidla transparentnosti a porovnatelnosti a stejně tak poskytovatelé ratingu ESG nebyli konkrétně regulováni ani dohlíženi. Cílem nařízení o ESG ratingu je zvýšit soudržnost, transparentnost a srovnatelnost ratingových činností v EU, aby se posílila důvěra investorů v udržitelné finanční produkty. Ratingy ESG poskytují stanovisko k profilu společnosti nebo finančního nástroje z hlediska udržitelnosti, a to posouzením jejich dopadu na společnost a životní prostředí a jejich expozice vůči rizikům v oblasti udržitelnosti. Poskytovatelé ratingů ESG usazení v Unii budou muset mít povolení k činnosti a budou podléhat dohledu Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (ESMA).

1.4. Identifikace dotčených subjektů

Mezi tzv. dotčené subjekty, na které budou mít zvažované varianty dopad, se řadí:
· Česká národní banka, jakožto orgán dohledu nad kapitálovým trhem
· Obchodníci s cennými papíry
· Zákazníci obchodníků s cennými papíry, kteří budou ovlivněni změnami v dostupnosti informací, transparentnosti trhu a nabídce investičních produktů
· Emitenti cenných papírů
· Organizátoři regulovaných trhů nebo mnohostranných obchodních systémů
· Poskytovatelé investičního výzkumu
· Poskytovatelé ratingu ESG

1.5. Popis cílového stavu

Cílem je modernizace a zjednodušení právního rámce kapitálového trhu v České republice v souladu s evropskou legislativou, snížení regulatorní zátěže, zvýšení právní jistoty a zlepšení přístupu podniků k veřejnému financování. Tím by mělo dojít k podpoře rozvoje kapitálového trhu.

Součástí cílového stavu je zjednodušení povinností spojených s vydáním prospektu, včetně zavedení přehlednějších formátů a zvýšení hranice pro jeho povinné vypracování. Dále je cílem zvýšit obchodování na kapitálových trzích zvláště s cílem zapojení menších emitentů. Změny se dotýkají také oznamovacích povinností členů vedení emitenta, kde se zvyšuje prahová hodnota pro zveřejnění transakcí, čímž se snižuje počet povinných oznámení.

Prospekt a emisní dokument

Navrhovaná úprava adaptuje česká právní řád na změny vyplývající z nařízení Listing Act balíčku v oblasti prospektu. Dochází zejména ke zvýšení hranice, od které je povinnost vypracovat prospekt, emitenti s menšími emisemi již nebudou povinni zpracovávat plný prospekt, což významně sníží náklady spojené se vstupem na kapitálový trh. Cílem však není snížení ochrany poskytované (potenciálním) investorům.

Free float a zajištění likvidity

Směrnice Listing Act balíčku snižuje požadavek na minimální volně obchodovatelný objem akcií z dosavadních 25 % na 10 %. Cílem je zajištění dostatečné likvidity na regulovaném trhu a snížení rizika její fragmentace. Zajištění dostatečného free-float při přijetí akcie k obchodování může být dosaženo i splněním alternativních podmínek. Změna má za cíl umožnit vstup na regulovaný trh širšímu okruhu podniků.

Oznámení o odložení uveřejnění vnitřních informací, seznam zasvěcených osob

Nařízení Listing Act balíčku novelizuje pravidla obsažená v nařízení MAR. Nově pokud se emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise rozhodne odložit uveřejnění vnitřní informace, má povinnost oznámit příslušnému dohledovému orgánu, že se rozhodl vnitřní informace neuveřejnit a poskytnout dohledovému orgánu písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky pro odložení uveřejnění dané informace. Členské státy mohou stanovit, že vysvětlení je nutné poskytnout až na základě vyžádání dohledového orgánu.

Nařízení MAR ukládá emitentům povinnost vést seznam všech zasvěcených osob, které mají přístup k vnitřním informacím. Pro trh malých a středních podniků bude nově platit zjednodušený režim, ve kterém jsou emitenti povinni vést zjednodušený seznam zasvěcených osob. Navzdory tomu mohou členské státy za určitých podmínek vyžadovat, aby emitenti vedli úplný seznam, tedy takový, který zahrnuje i osoby, jež se seznámí s vnitřními informacemi ad hoc.

Investiční výzkum a výzkum hrazený emitentem, unbundling

Listing Act se zaměřuje také na zvýšení dostupnosti a kvality investičního výzkumu, zejména pro malé a střední podniky. Dosavadní právní rámec vycházel z přísných pravidel nastavených směrnicí MiFID II, podle nichž musel být výzkum hrazen odděleně od poplatků za obchodování. Tento režim měl za cíl posílit transparentnost a zamezit střetu zájmů, v praxi však vedl k poklesu objemu analytického pokrytí, především u menších emitentů. Toto následně vedlo ke snížení informovanosti investorů, zejména ve vztahu k malým a středním podnikům. Cílem je tedy uvolnit pravidla pro financování investičního výzkumu a podpořit jeho expanzi. To by mělo vést k větší informovanosti investorů a zviditelnění (zejména malých a středních) podniků.

Stanovení příslušného orgánu podle nařízení o ESG ratingu

Cílem adaptace českého právního řádu na nařízení o ESG ratingu je především stanovit příslušný národní orgán, který bude moci být po konzultaci a za náhradu nákladů pověřený k výkonu konkrétních úkolů dohledu, a který bude vykonávat úkony, které jsou podle nařízení o ESG ratingu svěřeny příslušnému národnímu orgánu. Primárním orgánem dohledu podle nařízení o ESG ratingu je orgán ESMA. Ve výběru příslušného orgánu má ČR diskreci.

1.6. Zhodnocení rizika

Navrhovaná právní úprava má za cíl adaptovat český právní řád na přímo použitelná evropská nařízení a transponovat změny vyplývající z novelizovaných evropských směrnic v oblasti kapitálového trhu. Tato povinnost vyplývá z členství České republiky v Evropské unii a z principu loajální spolupráce podle článku 4 odst. 3 Smlouvy o EU.

Nepřijetím navrhované právní úpravy by se Česká republika vystavila riziku porušení svých závazků vůči EU, což může vést k zahájení řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU. Takové řízení může mít nejen právní, ale i reputační dopady, včetně možné finanční sankce.

Kromě právních rizik v případě neimplementace by nepřijetí nové právní úpravy vedlo k zachování neefektivního a zastaralého právního rámce, který neodpovídá aktuálním potřebám trhu, kdy trendem je snižování regulatorní zátěže. Což by vedlo k ponechání více zatěžující úpravy v platnosti a zhoršení konkurenceschopnosti českých obchodníku s cennými papíry, organizátory trhu ale i jiných subjektů na trhu. 

Takovýto stav by měl následně negativní dopad na nejen konkurenceschopnost českých podniků, ale i omezil jejich přístup ke kapitálovému financování a snížil tak atraktivitu českého kapitálového trhu pro zahraniční investory.

Na druhou stranu by bylo nežádoucím stavem, pokud by došlo ke snížení adekvátní ochrany investorů a omezení dohledových pravomocí České národní banky (dále jen „ČNB“) nad rámec nezbytného. I toto by v důsledku vedlo ke snížení právní jistoty a tím ke snížení atraktivity českého kapitálového trhu.

2. Návrh variant řešení

Tato část se zabývá hodnocením dopadů regulace a vyhodnocením možných variant implementace legislativního balíčku Listing Act do českého právního řádu, změn jdoucích nad rámec implementačních ustanovení - odstraňování gold-platingu a upozornění při propagaci dluhopisů se netýká, neboť Ministerstvo financí zastává názor, že snižování administrativní zátěže, pokud je to možné, by mělo být vždy využito a upozornění při propagací dluhopisů nemá negativní dopady.

Hodnocení dopadů směrnice a nařízení obsažených v balíčku Listing Act bylo provedeno na úrovni Evropské komise v rámci přípravy návrhu legislativy. Totéž platí pro směrnici EMIR 3. Z tohoto důvodu není ze strany České republiky nezbytné provádět samostatné posouzení jejich přímých dopadů. V rámci přípravy implementace byly nicméně analyzovány možnosti využití tzv. diskrecí, tedy ustanovení, které členským státům umožňují využití specifických parametrů právní úpravy.

Možnosti využití těchto diskrecí byly konzultovány prostřednictvím veřejného konzultačního materiálu zveřejněného na internetových stránkách Ministerstva financí, a to za účelem získání zpětné vazby od dotčených subjektů.

V rámci hodnocení dopadů je dále vyhodnocováno, kdo má být příslušným národním orgáne podle nařízení o ESG ratingu, neboť toto zhodnocení nebylo učiněno při tvorbě rámcové pozice, tak je činěno při adaptaci českého právního řádu na nařízení o ESG ratingu.

2.1. Revize požadavků balíčku Listing Act

V rámci implementace legislativního balíčku Listing Act do českého právního řádu byla provedena analýza oblastí, ve kterých mají členské státy možnost využít diskreční pravomoci a upravit konkrétní parametry právní úpravy podle vlastního uvážení.

2.1.1. Stanovení prahové hodnoty pro povinnost uveřejnit prospekt

Nařízení Listing Act balíčku stanovuje jako primární hranici pro povinnost uveřejnit prospekt 12 000 000 EUR, ovšem umožňuje členským státům zvolit si hranici nižší - 5 000 000 EUR. V současnosti je v českém právním řádu stanovena prahová hodnota 1 000 000 EUR, nad kterou vzniká povinnost uveřejnit prospekt podle nařízení o prospektu.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – ponechání prahové hodnoty 12 000 000 EUR
· Varianta 2 – využití možnosti snížit prahovou hodnotu na 5 000 000 EUR

Varianta 1 – ponechání prahové hodnoty 12 000 000 EUR
Tato varianta by znamenala nevyužití diskrece členského státu, čímž by došlo k výraznému rozšíření okruhu veřejných nabídek, které by nepodléhaly povinnosti vyhotovit prospekt. Přínosem by bylo výrazné snížení administrativní zátěže pro emitenty, avšak za cenu potenciálního oslabení ochrany drobných investorů zvláště pak v situaci, kdy je český kapitálový trh relativně malý. Vzhledem k tomu, že v současné době je prahová hodnota povinnosti pro prospekt stanovena na 1 000 000 EUR, znamenalo by nevyužití diskrece navýšení na dvanácti násobek.

Varianta 2 – využití možnosti implementovat prahovou hodnotu 5 000 000 EUR
Zvolení hranice 5 000 000 EUR představuje využití diskrece. Tato varianta, oproti variantě 1, přináší možnost veřejné nabídky bez vyhotovení prospektu užšímu okruhu subjektů, ale zachovává vyšší míru ochrany pro drobné investory. I tak by se snížily náklady a zjednodušil přístup ke kapitálovému financování oproti současnému stavu. Zároveň se jedná o navýšení prahové hodnoty na pětinásobek. Tato hranice je v souladu s doporučeními většiny respondentů v rámci veřejné konzultace a odpovídá potřebám českého trhu. 

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla vybrána varianta 2 – stanovení hranice 5 000 000 EUR, která představuje kompromis mezi ochranou investorů a snížením administrativní zátěže pro emitenty, když zachovává přiměřenou rovnováhu mezi ochranou investorů a podporou přístupu k financování.

V rámci konzultací se všechny vyjádřivší se subjekty klonily právě k této variantě, a to i s ohledem na velikost kapitálového trhu v ČR. 

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Snížení administrativní zátěže pro menší emitenty při zachování dostatečné ochrany investorů
· Soulad s preferencemi dotčených subjektů
	· Menší okruh emisí osvobozených od povinnosti prospektu oproti variantě 1
· Nutnost úpravy vnitrostátní legislativy


2.1.2. Zavedení standardizovaného emisního dokumentu pro podlimitní nabídky cenných papírů

Nařízení Listing Act balíčku umožňuje členským státům zavést povinnost vyhotovit standardizovaný emisní dokument pro veřejné nabídky cenných papírů, které nedosahují prahové hodnoty pro povinnost uveřejnit prospekt. Tento dokument má mít zjednodušenou podobu, obsahovat pouze základní informace o emitentovi, nabízených cenných papírech a souvisejících rizicích, a sloužit jako přehledná alternativa k plnohodnotnému prospektu.

V současné době je v České republice pro veřejné nabídky cenných papírů s objemem přesahujícím 1 000 000 EUR vyžadován prospekt, kdy pod touto hraniční hodnotu není pro investiční cenné papíry, až na dluhopisy, při veřejné nabídce zákonem vyžadován emisní dokument. Nová úprava v nařízení Listing Act balíčku spolu s navýšením hranice pro prospekt zároveň dovoluje členským státům požadovat pod danou hranicí dokument, jež by odpovídal shrnutí prospektu, nebo byl i méně zatěžující pro emitenty.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – nezavádět emisní dokument
· Varianta 2 – zavést emisní dokument pro veškeré podlimitní nabídky podle ZPKT
· Varianta 3 – zavést emisní dokument pro podlimitní nabídky podle ZPKT od hranice 1 000 000 EUR
· Varianta 4 – zavést emisní dokument pro podlimitní nabídky jako jsou emisní podmínky v ZoD – tedy od 100 000 EUR

Varianta 1 – nezavádět standardizovaný emisní dokument
Došlo by k situaci, kdy by pro veřejně nabízené nebo obchodované investiční cenné papíry, jejichž emise za posledních 12 měsíců nedosáhla hraniční hodnoty, nebylo nutné vypracovávat žádný emisní dokument. Tím by sice došlo k odpadnutí velké části administrativní i finanční zátěže pro emitenty, ovšem zároveň by došlo ke snížení informovanosti investorů, v důsledku absence alespoň základních údajů o emitentovi, nad rámec informací povinně uveřejňovaných v obchodním rejstříku.

Varianta 2 – zavést emisní dokument pro veškeré podlimitní nabídky
Tato varianta představuje využití diskrece členského státu k zavedení zjednodušeného dokumentu, který by obsahoval základní informace. Veškeré podlimitní nabídky by tak byly zatíženy povinností uveřejnit emisní dokument. V praxi by se tak jednalo o zvýšení administrativní a finanční zátěže pro emitenty, jejichž podlimitní nabídky by se pohybovali pod hranicí 1.000.000 EUR. Toto zvýšení by bylo zásadní pro emitenty akcií a o něco více zatěžující oproti současné situaci pro emitenty dluhopisů, na které dopadají požadavky na emisní podmínky podle § 9a ZoD od 100 000 EUR. Tato varianta by vedla ke sjednocení úpravy podlimitní veřejné nabídky dluhopisů a ostatních investičních cenných papírů, což by ovšem znamenalo navýšení požadavků na emitenty akcií, toto by ale bylo v rozporu s cíli návrhu zákona, kterým je snižování administrativních nákladů.

Varianta 3 – zavést emisní dokument pro podlimitní nabídky od 1 000 000 EUR
Tato varianta představuje využití diskrece k zavedení zjednodušeného dokumentu, který by obsahoval základní informace. Oproti variantě 2, tato varianta zavádí povinnost uveřejnit emisní dokument při veřejné nabídce od hranice 1 000 000 EUR. V praxi by nová úprava tedy vedla ke stavu, kdy by veřejná nabídka akcií pod 1 000 000 EUR nebyla zatížena povinností emisního dokumenty, tj. byl by pro tyto podlimitní nabídky zachován stávající stav. Ovšem v případě veřejné nabídky mezi 1 000 000 EUR a 5 000 000 EUR by byla nově zavedena povinnost emisního dokumentu. I v takovém případě by se ovšem jednalo o snížení administrativní zátěže, neboť emitenti by nemuseli vyhotovovat prospekt (tak, jak je tomu dnes), ale pouze emisní dokument, který svým rozsahem odpovídá shrnutí prospektu. Důsledkem varianty 3 by byl v případě dluhopisů stav, kdy pod hranicí 100 000 EUR není zákonem požadován formalizovaný dokument, v rozmezí 100 000 EUR až 1 mil. EUR by byl vyžadován tzv. mini-prospekt podle ZoD, od 1 mil. EUR do 5 mil. EUR by byl vyžadován emisní dokument podle ZPKT a při veřejné nabídce nad 5 mil. EUR by byl vyžadován prospekt. Tato varianta byla podpořena většinou vyjádřivších se respondentů z řad dotčených subjektů.

Varianta 4 – zavést emisní dokument pro podlimitní nabídky jako jsou emisní podmínky v ZoD – tedy od 100 000 EUR
Tato varianta představuje využití diskrece členského státu k zavedení zjednodušeného dokumentu, který by obsahoval základní informace v rozsahu, který je v § 9a ZoD pro všechny obchodované cenné papíry od 100 000 EUR. Tato varianta by pro dluhopisy znamenala zachování status quo pro emisi mezi 100 000 EUR a 1 000 000 EUR a výrazné snížení požadavků pro emise v rozmezí 1 000 000 EUR a 5 000 000 EUR. V případě akcií by, ale navýšila administrativní náklady pro emise mezi 100 000 a 1 000 000 EUR, kde se žádný takto formalizovaný dokument prozatím nevyžaduje. Takový přístup by pravděpodobně nebyl v souladu s cíli snižování administrativní zátěže, který si zákonodárce stanovil.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění

Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 3 – zavedení emisního dokumentu, který svým rozsahem odpovídá shrnutí prospektu pro všechny cenné papíry v rozmezí od 1 000 000 EUR do 5 000 000 EUR a zachování speciální úpravy emisních podmínek pro dluhopisy v § 9a ZoD od 100 000 EUR do 1 000 000 EUR.

V rámci konzultací se všichni respondenti vyjádřili pro zavedení tohoto dokumentu – někteří pro veškeré podlimitní nabídky, ale většina pro podlimitní nabídky od hranice 1 000 000 EUR. Změna přináší významné zjednodušení oproti předchozímu stavu, kdy byl vyžadován prospekt pro nabídky od 1 000 000 EUR. Zároveň však nedochází k výraznému zhoršení ochrany investorů ani navyšování administrativních nákladů. Situace bude o trochu komplikovanější pro emitenty dluhopisů, kteří v závislosti na výši emise budou muset vyhotovit jeden ze tří typů dokumentu. Ale rozsah dokumentu se liší, nejmenší podmínky jsou pro emisní podmínky podle § 9a ZoD, o něco více je vyžadováno v rámci emisního dokumentu, který bude mít rozsah shrnutí prospektu a výrazně více je vyžadováno v prospektu.

Shrnutí dopadů zvolené varianty 3
	Přínosy
	Negativa

	· Zjednodušení požadavků ve srovnání se současným stavem
· Snížení administrativní zátěže pro emitenty 
· Soulad s preferencemi trhu a dohledového orgánu
· Zachování odpovídající ochrany investorů prostřednictvím poskytnutí základních informací
· Právní jistota při zachování stávajícího stavu pro veřejné nabídky pod hranicí 1 000 000 EUR
	· Nutnost úpravy vnitrostátní legislativy 
· Rozdílná úprava pro podlimitní veřejnou nabídku dluhopisů a ostatních investičních cenných papírů

2.1.3. Jazyk prospektu v případě vnitrostátní veřejné nabídky 

Nařízení stanovuje povinnost v případě vnitrostátní nabídky uveřejnit prospekt v jazyce přijímaném příslušným dohledovým orgánem nebo v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, což je v současné době anglický jazyk. Výběr jazyka je čistě na emitentovi. Členské státy mají možnost se od tohoto pravidla odchýlit a stanovit, že prospekt musí být v jazyce přijímaném příslušným dohledovým orgánem. V současné době je pro nabídky, které mají přeshraniční charakter, možné využít anglický jazyk, avšak pro čistě domácí emise tato možnost neexistuje.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – vyžadovat český jazyk pro čistě vnitrostátní nabídky
· Varianta 2 – umožnit volbu jazyka i pro čistě vnitrostátní nabídky

Varianta 1 – vyžadovat český jazyk pro čistě vnitrostátní nabídky
Tato varianta by znamenala využití diskrece a zachování povinnosti uveřejnit prospekt v českém jazyce pro čistě vnitrostátní veřejné nabídky cenných papírů. Tento přístup by zajistil dostupnost informací pro domácí investory.

Varianta 2 – umožnit volbu jazyka i pro čistě vnitrostátní nabídky
Tato varianta znamená, že emitenti by mohli sestavit prospekt buď v českém, nebo v anglickém jazyce, a to bez ohledu na to, zda se jedná o čistě vnitrostátní nabídku, nebo o přeshraniční nabídku. Tento přístup by snížil administrativní zátěž pro emitenty, zejména ty, kteří plánují více emisí v rámci EU, a zvýšil by atraktivitu českého kapitálového trhu pro zahraniční investory. Nevýhodou je potenciální snížení dostupnosti informací pro drobné investory, kteří neovládají angličtinu. Na druhou stranu již v současné době mohou být na českém trhu nabízeny cenné papíry, ke kterým byl uveřejněn prospekt pouze v anglickém jazyce.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 2 – umožnit volbu jazyka (čeština nebo angličtina). Respondenti se v zásadě shodli, že preferují možnost emitentů zvolit si jazyk prospektu dle svého uvážení i v případě čistě vnitrostátních nabídek.

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Snížení administrativní zátěže pro emitenty
· Zvýšení atraktivity českého trhu pro zahraniční investory
	· Riziko nižší dostupnosti informací pro investory neovládající angličtinu


2.1.4. Alternativní požadavky na splnění požadavku likvidity

V případě přijetí akcií k obchodování na regulovaném trhu bude tedy nově požadováno, aby alespoň 10 % upisovaného kapitálu představovaly volně obchodovatelné akcie (tzv. „free float“). 
Nově směrnice Listing Act balíčku ve směrnici MiFID II v čl. 51a odst. 5 členským státům umožňuje se od tohoto pravidla odchýlit a požadovat, aby regulované trhy při přijetí stanovily pro žádost o přijetí akcií k obchodování alespoň jeden z těchto požadavků:
a) v držení veřejnosti je dostatečný počet akcií;
b) akcie drží dostatečný počet akcionářů;
c) tržní hodnota akcií držených veřejností představuje v rámci dotčeného druhu akcií dostatečnou úroveň upsaného kapitálu.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – nevyužití diskrece, a stanovit pouze požadavek 10 % free float
· Varianta 2 – využití diskrece, a umožnit splnění požadavku splněním alternativních kritérií

Varianta 1 – nevyužití diskrece, stanovit pouze požadavek 10 % free float
Tato varianta požaduje, aby alespoň 10 % upisovaného kapitálu bylo v držení veřejnosti k okamžiku přijetí cenných papírů k obchodování. Tento přístup je jednoduchý, zajišťuje likviditu a transparentnost trhu, ale nebere v potaz situace, kdy může být dostatečná likvidita zajištěna i jinými způsoby.

Varianta 2 – využití diskrece, posuzování likvidity akcií na základě alternativních kritérií
Alternativně k základnímu požadavku 10% free float lze akcie přijmout k obchodování, pokud je splněno alespoň jedno z následujících alternativních kritérií: 
a) dostatečný objem akcií ve veřejném vlastnictví, 
b) dostatečný počet akcionářů, 
c) dostatečná tržní kapitalizace volně obchodovatelných akcií. 
Pro využití této varianty se vyjádřila většina respondentů. Tato varianta poskytuje větší flexibilitu, které právě na menším trhu, kterým trh v ČR je, může být klíčová.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 2 – v rámci posuzování dostatečné likvidity akcií při přijímání na kapitálový trh povolit i alternativních kritérií, které poskytne flexibilitu při uvádění akcií na trhu.

Většina respondentů podpořila kombinaci základního požadavku 10 % free float s možností alternativních řešení, což odpovídá principu proporcionality a zohledňuje specifika jednotlivých emisí. Flexibilita pro výběr posuzovaného kritéria je dána organizátorovi trhu, který je odpovědný za dodržování pravidel na regulovaném trhu.

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Zajištění likvidity a ochrany investorů
· Flexibilita 
· Větší dostupnost obchodování na trzích a dostupnost vstupu na trh pro nové subjekty
	· Vyšší komplexnost parametrů posuzovaných pro organizátorem trhu


2.1.5. Požadavek na vedení seznamu zasvěcených osob pro trhy růstu malých a středních podniků

Díky nařízení Listing Act balíčku nově nařízení MAR upravuje povinnost emitentům vést seznam zasvěcených osob, které mají přístup k vnitřním informacím. Pro trh malých a středních podniků nově platí zjednodušený režim, který snižuje administrativní zátěž. Emitenti, jejichž investiční cenné papíry jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků tak musí vést pouze zjednodušený seznam zasvěcených osob. Členské státy ovšem mohou vyžadovat, je-li to odůvodněno specifickými obavami ohledně integrity vnitrostátního trhu, aby emitenti vedli úplný seznam, který zahrnuje i osoby, jež se seznámí s vnitřní informací ad hoc.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – nevyužití diskrece
· Varianta 2 – využít diskreci a požadovat po emitentech úplný seznam zasvěcených osob

Varianta 1 – nevyužít diskreci
Nevyužitím diskrece by došlo fakticky ke změně stavu a snížení administrativní zátěže, neboť MAR nově požaduje pouze zjednodušený seznam zasvěcených osob. V tomto případě jsou na seznam zahrnovány pouze osoby, které mají z důvodu povahy svých úkolů nebo své funkce pravidelný přístup k vnitřním informacím. Tím ovšem není dotčeno oprávnění ČNB v rámci dohledové pravomoci vyžádat si v případě potřeby i seznam osob, které se s vnitřní informací seznámily ad hoc. Tato varianta si získala i podporu trhu.
Varianta 2 – využít diskreci a požadovat úplný seznam zasvěcených osob
V takovém případě by emitenti byli nuceni nadále vést úplný seznam zasvěcených osob, i těch, které se s vnitřní informací setkaly ojediněle nebo nahodile. De facto by byl zachován současný stav, kdy emitenti musí vést seznam všech osob. Tento požadavek ovšem i sama Komise vyhodnotila jako nadmíru zatěžující a neopodstatněný. Pro využití diskrece by také musel existovat závažný důvod v podobě specifických obav ohledně integrity vnitrostátního trhu. Ministerstvu financí ovšem nejsou známy žádné takovéto specifické obavy.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 1 – nevyužít diskreci a umožnit emitentů na trhu pro růst malých a středních podniků vést pouze zjednodušený seznam zasvěcených osob. Ministerstvo financí také neshledalo konkrétní obavy ohledně ohrožení integrity vnitřního trhu v případě zavedení pouze zjednodušeného seznamu. Tato diskrece může být pro trh více relevantní, kdy nově může být trhem pro růst malých a středních podniků pouze segment trhu, a tak může na českém trhu vzniknout tento typ trhu, kter se zde dosud nevyskytuje.

Shrnutí dopadů zvolené varianty 1
	Přínosy
	Negativa

	· Snížení administrativní zátěže pro emitenty
· Podpora atraktivity trhu pro růst malých a středních podniků
· Soulad s cílem proporcionality v MAR
	· Snížená dostupnost dat na straně ČNB, která si bude muset dožádat další informace v případě potřeby

2.1.6. Dobrovolné zapojení ČNB do mechanismu CMOBS

Nařízení Listing Act balíčku v nařízení MAR zavádí tzv. mechanismus pro výměnu údajů o příkazech (CMOBS). Povinně účastny tohoto systému budou dohledové orgány nad obchodními systémy s významným přeshraničním rozměrem. Seznam těchto obchodních systémů stanoví aktem v přenesené pravomoci Komise. Obchodní systémy v ČR by neměly být v seznamu zahrnuty, což však neznamená, že se ČNB nemůže zapojit do systému na dobrovolné bázi na základě zákona.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – využít diskreci a zapojit se do mechanismu CMOBS
· Varianta 2 – nevyužít diskreci a nezapojovat se do mechanismu CMOBS

Varianta 1 – zapojit ČNB do mechanismu CMOBS
Tento přístup by znamenal aktivní účast ČNB na sdílení dat a koordinovaném dohledu v rámci EU. Nevýhodou jsou významné náklady na implementaci IT systémů, personální zajištění a údržbu, přičemž přidaná hodnota pro český kapitálový trh je vzhledem k jeho velikosti omezená. V rámci proběhlé konzultace se pro tuto variantu nevyjádřil ani jeden respondent.

Varianta 2 – nezapojovat ČNB do mechanismu CMOBS
ČNB by nadále vykonávala dohled nad obchodováním na národní úrovni bez zapojení do evropského mechanismu. Tento přístup minimalizuje náklady a administrativní zátěž při zachování současné praxe.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 2. Žádný z respondentů v rámci konzultace nepovažoval zapojení ČNB do CMOBS za vhodné či žádoucí. Naopak zazněly obavy z navýšení nákladů a složitosti procesů, které by nebyly vyváženy přínosy. Tento přístup je v souladu s principem proporcionality a efektivního využívání zdrojů, zejména s ohledem na velikost českého kapitálového trhu a stávající úroveň dohledu, která již odpovídá požadavkům evropské legislativy.

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Vyhnutí se dodatečným nákladům na IT a personál
· Zachování jednodušších dohledových procesů
· Soulad s principem proporcionality
· Vyhovění názoru účastníků konzultace
	· Nižší propojenost s trhy pro sledování zneužití trhů

2.1.7. Oznámení o odložení uveřejnění vnitřních informací  

Pokud se emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise rozhodl odložit uveřejnění vnitřní informace, má povinnost oznámit příslušnému dohledovému orgánu, že se rozhodl vnitřní informace neuveřejnit a poskytnout dohledovému orgánu písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky pro odložení uveřejnění dané informace. Emitent musí vysvětlení podat dohledovému orgánu ihned poté, co vnitřní informace uveřejní. Odchylně mohou členské státy stanovit, že vysvětlení je nutné poskytnout až na základě vyžádání dohledového orgánu, tedy ČNB.

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají dvě varianty řešení:
· Varianta 1 – nevyužití diskrece a ponechání povinnosti poskytnout vysvětlení ČNB vždy po uveřejnění informace
· Varianta 2 – využit diskreci a stanovit povinnost poskytnout vysvětlení pouze na žádost ČNB

Varianta 1 – povinnost poskytnout vysvětlení vždy po uveřejnění
Emitenti by byli povinni po uveřejnění vnitřní informace automaticky poskytnout dohledovému orgánu písemné vysvětlení, jakým způsobem byly splněny podmínky odložení uveřejnění takové informace. Tento přístup zvyšuje transparentnost a umožňuje rychlejší dohled, ale zároveň představuje vyšší administrativní zátěž pro emitenty.

Varianta 2 – povinnost poskytnout vysvětlení pouze na žádost dohledového orgánu
Emitenti by uchovávali důvody odložení a poskytli je pouze v případě, že si je dohledový orgán vyžádá. Tento přístup snižuje administrativní náklady a riziko předčasného uveřejnění citlivých informací, přičemž dohled zůstává zachován prostřednictvím kontrolních mechanismů. Pro tuto variantu se vyjádřila většina respondentů konzultace.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvhodnější varianta byla navržena varianta 2 – povinnost poskytnout vysvětlení pouze na žádost dohledového orgánu. Většina respondentů podpořila tento přístup, protože představuje snížení administrativní zátěže a nákladů spojených s přípravou dokumentace a zároveň poskytuje lepší ochranu vnitřních informací proti riziku úniku před uveřejněním. 

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Snížení administrativní zátěže a nákladů 
· Lepší ochrana citlivých informací 
· Soulad s principem proporcionality
	· Potenciálně pomalejší reakce dohledového orgánu


¨

2.1.8. Určení příslušného orgánu podle nařízení o ESG ratingu

Nařízení o ESG ratingu svěřuje dohled nad poskytovateli ratingu ESG orgánu ESMA. Vedle toho nařízení o ESG ratingu ukládá členským státům určit příslušné orgány na národní úrovni. Příslušný orgán může být po předchozí konzultaci a za náhradu nákladů pověřen ESMA k výkonu některých úkolů dohledu v ČR jako provádění kontrol na místě nebo vyžádání si informací. Nařízení o ESG ratingu dává povinnost příslušný orgán určit, v jeho výběru má ale ČR diskreci.  

Návrh variant řešení:
V úvahu připadají tři varianty řešení:
· Varianta 1 – příslušný orgán se nestanoví 
· Varianta 2 – příslušným orgánem se stanoví ČNB
· Varianta 3 – příslušným orgánem se stanoví subjekt odlišný od ČNB

Varianta 1 – příslušný orgán se nestanoví
Tato varianta je v rozporu s evropským právem, které ukládá členským státům příslušný orgán určit. Z tohoto důvodu není tato varianta dále zohledňována.

Varianta 2 – příslušným orgánem se stanoví ČNB
ČNB by vedle ostatních činností na finančním trhu dohlížela i poskytovatele ratingu ESG. Dodržela by se tím koncepční celistvost systému dohledu nad finančním trhem v ČR. ČNB je v současnosti jednotným orgánem dohledu nad finančním trhem v ČR. Zároveň je ČNB členem ESMA a má své zástupce i v jednotlivých kolegiích dohledu zřízených při ESMA. Spolupráce s ESMA jakožto primárním orgánem dohledu podle nařízení o ESG ratingu je pro příslušný orgán klíčová. Analogicky zákonodárce již stanovil ČNB příslušným orgánem podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne 16. září 2009 o ratingových agenturách (dále jen „nařízení CRA“). Nařízení CRA a nařízení o ESG ratingu shodně určují orgánem dohledu ESMA a podle obou nařízení se může ESMA obrátit na příslušný orgán na národní úrovni a po předchozí konzultaci a za náhradu nákladů jej pouze eventuálně pověřit plněním některým úkolů dohledu.

Varianta 3 – příslušným orgánem se stanoví subjekt odlišný od ČNB

Tato možnost by znamenala určit za příslušný orgán jinou instituci odlišnou od ČNB, případně zřídit instituci novou. V ČR není jiná instituce, která by systematicky vykonávala dohled nad finančním trhem. Z předmětu úpravy nařízení o ESG ratingu by jako nejbližší instituce připadalo Ministerstvo financí nebo Ministerstvo životního prostředí. Zde se jeví jako problematické a nesystémové učinit z ústředního orgánu státní správy orgán dohledu. Ani jedno ze jmenovaných ministerstev nemá zavedený oddělený systém, v rámci kterého by mohlo nezávislý dohled vykonávat. Chybí také napojení na ESMA, prvotní orgán dohledu podle nařízení o ESG ratingu. Zřízení nového orgánu by znamenalo disproporční administrativní zátěž s ohledem na potenciálně nejisté a menší množství agendy, které navíc v čase může fluktuovat. Tento nový orgán by musel nést relativně vysoké fixní provozní náklady, přičemž potřebnost jeho využití by byla nejistá.

Návrh nejvhodnějšího řešení a odůvodnění
Jako nejvýhodnější varianta se navrhuje varianta 2, tedy aby příslušným národním orgánem byla stanovena ČNB. Určením ČNB za příslušný národní orgán by ČR dostála svým povinnostem plynoucím z evropského práva. ČNB je v ČR jednotný dohledový orgán pro dohled v oblasti finančního trhu a má pro výkon případných přenesených úkolů dohledu nejlepší institucionální expertízu. Zavedená spolupráce ČNB s ESMA a členství ČNB v ESMA pak zaručuje efektivní přenos informací a know-how mezi oběma institucemi. 

Shrnutí dopadů zvolené varianty 2
	Přínosy
	Negativa

	· Koncepční jednota v oblasti dohledu finančních trhů a předvídatelnost pro dohlížené subjekty
· Efektivnější výkon přeneseného dohledu díky již ustavené expertíze a kapacitám ČNB
· Propojení na primární orgán dohledu ratingů ESG skrze zástupce ČNB v ESMA
	


3. Vyhodnocení nákladů a přínosů

3.1. Identifikace nákladů a přínosů

Vzhledem k tomu, že se jedná o využití diskrecí členského státu v rámci implementace balíčku Listing Act, nebyly identifikovány žádné zásadní změny v oblasti nákladů ani přímé finanční přínosy. Diskrece se týkají zejména regulatorního nastavení, které má dopad na administrativní náročnost a právní jistotu, nikoli na rozpočtové výdaje. 

3.2. Náklady

Navrhovaná právní úprava ve vztahu k Listing Actu nebude znamenat dodatečné náklady pro orgán dohledu ani pro státní rozpočet. Ani na straně dotčených subjektů působících na kapitálovém trhu nelze očekávat významné náklady v souvislosti s využitím nebo nevyužitím diskrece. V každém případě se jedná o snížení administrativní zátěže, a tím přeneseně i finančních nákladů. Využití nebo nevyužití jednotlivých diskrecí by mohlo pouze mít dopad na míru snížení regulatorní zátěže.

Určení orgánu dohledu podle nařízení o ESG ratingu bude představovat náklady pouze pro ČNB, nikoliv pro účastníky trhu, které ovšem vzniknout pouze ve výjimečných situací, a tak jsou zanedbatelné.

3.3. Přínosy

Vzhledem k tomu, že diskrece umožňují přizpůsobit právní rámec potřebám českého trhu, lze očekávat přínosy zejména v oblasti snížení administrativní zátěže, zvýšení flexibility pro emitenty a posílení atraktivity českého kapitálového trhu.

· Emitenti mohou využít zjednodušené dokumenty a těžit z nižších nákladů na vstup na trh a na následné setrvání na něm.
· Pro subjekty na kapitálovém trhu se zachovává stabilní regulatorní prostředí bez nových povinností.

3.4. Vyhodnocení nákladů a přínosů variant

Varianty u jednotlivých diskrecí jsou z hlediska přímých nákladů a přínosů v zásadě neutrální. Rozdíly se projevují zejména v oblasti regulatorní flexibility, administrativní náročnosti a atraktivity trhu pro emitenty.


4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení

Níže je uvedeno shrnutí variant, které navrhuje Ministerstvo financí uplatnit v předkládaném návrhu zákona.

	Řešená otázka
	Doporučené řešení

	Využít/nevyužít možnost snížit prahovou hodnotu pro povinnost uveřejnit prospekt.
	Varianta 2 – využití možnosti snížené prahové hodnoty 5 000 000 EUR

	Využít/nevyužít možnost zavedení emisního dokumentu pro podlimitní nabídky cenných papírů.
	Varianta 3 – zavedení emisního dokumentu pro veřejnou nabídku CP

	Využít/nevyužít možnost uveřejnit prospekt pro čistě vnitrostátní veřejnou nabídku a českém nebo v anglickém jazyce.
	Varianta 2 – umožnit volbu jazyka (čeština nebo angličtina)

	Využít/nevyužít možnost alternativních požadavků oproti 10% free float při přijímání akcií na regulovaný trh.
	Varianta 2 – umožnit splnění alternativních kritérií při přijímání akcií na regulovaný trh namísto 10% free float

	Využít/nevyužít možnost úplného seznamu zasvěcených osob emitentů na trhu růstu malých a středních podniků.
	Varianta 1 – nevyužít možnost a ponechat zjednodušený seznam zasvěcených osob

	Využít/nevyužít dobrovolné zapojení ČNB do mechanismu CMOBS
	Varianta 2 – nezapojovat ČNB do mechanismu CMOBS

	Využít/nevyužít možnost poskytnout písemné vysvětlení o odložení uveřejnění vnitřní informace až na žádost ČNB.
	Varianta 2 – povinnost poskytnout vysvětlení pouze na žádost dohledového orgánu

	Určení příslušného orgánu podle nařízení o ESG ratingu
	Varianta 2 - příslušným orgánem se stanoví ČNB


5. Implementace doporučené varianty a vynucování

Začlenění doporučených variant bude provedeno předložením návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

6. Přezkum účinnosti regulace

Přezkum účinnosti a vhodnosti nové právní úpravy bude prováděn ČNB jako dohledovým orgánem, ESMA a Evropskou komisí. Ministerstvo financí se bude aktivně podílet na vyjednávání případných změn směrnice a nařízení na kapitálovém trhu v rámci plánovaných revizních období stanovených unijním právem. Výsledky přezkumu budou sloužit jako podklad pro případné úpravy právní úpravy a pro vyjednávání na unijní úrovni.

7. Konzultace a zdroje dat
Ministerstvo financí zveřejnilo na svých internetových stránkách veřejnou konzultaci k připravované implementaci Listing Act balíčku, a to v období od 18. prosince 2024 do 17. ledna 2025. V rámci neformální konzultace byly projednávány klíčové otázky týkající se úpravy pravidel pro kapitálový trh, zejména (ne)využití diskrecí, přičemž jednotlivé příspěvky a návrhy byly následně vyhodnoceny. Možnost vyjádřit se využilo celkem 5 subjektů, mezi ně patřila Asociace pro kapitálový trh, dohledový orgán a zástupci trhu. Vyhodnocení konzultace je možno nalézt na stránkách MF: Shrnutí výsledku konzultace k Listing Act balíčku | Ministerstvo financí ČR.

8. Kontakt na zpracovatele RIA

Ing. Mgr. Jana Exelová, oddělení Kapitálový trh a finanční inovace
Tel: + 420 257 042 013, e-mail: jana.exelova@mfcr.cz

Mgr. Lucie Rychlá LL.M., oddělení Kapitálový trh a finanční inovace
Tel: + 420 257 043 282, e-mail: lucie.rychla@mfcr.cz

21