Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDN5BG3OC najdete zde
strana
Úplné znění dotčených ustanovení aktu č. 422 / 2016 Sb.
Uzavřená verze: 2025-0248-002-TVO
Úplné znění dotčených ustanovení aktu č. 422 / 2016 Sb.
strana
Uzavřená verze: 2025-0248-002-TVO
422
VYHLÁŠKA
ze dne 14. prosince 2016
o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje
Státní úřad pro jadernou bezpečnost stanoví podle § 236 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, k provedení § 9 odst. 2 písm. c) a j), § 17 odst. 3, § 24 odst. 7, § 25 odst. 2 písm. a) až d), § 60 odst. 4, § 61 odst. 6, § 63 odst. 6, § 66 odst. 6, § 67 odst. 4, § 68 odst. 2 písm. a) až i) § 68 odst. 2 písm. a) až i) a písm. k), § 69 odst. 2, § 70 odst. 2 písm. b) a c), § 71 odst. 2, § 72 odst. 5, § 73 odst. 3, § 74 odst. 4, § 75 odst. 5 písm. a), § 76 odst. 6, § 77 odst. 2, § 78 odst. 3, § 81 odst. 3, § 83 odst. 7, § 84 odst. 6, § 85 odst. 4 § 85 odst. 5, § 86 odst. 3, § 87 odst. 5, § 88 odst. 6, § 89 odst. 2, § 93 odst. 4 § 93 odst. 5, § 95 odst. 6, § 96 odst. 3, § 98 odst. 4, § 99 odst. 5, § 100 odst. 3, § 101 odst. 4, § 104 odst. 9, § 159a odst. 5 a § 164 odst. 2:
ČÁST PRVNÍ
§ 2
Pro účely této vyhlášky se rozumí
a) absorbovanou dávkou podíl střední energie předané ionizujícím zářením v objemovém elementu a hmotnosti látky obsažené v tomto objemovém elementu,
b) aktivitou podíl očekávané hodnoty počtu jaderných přeměn z energetického stavu a časového intervalu, ve kterém tyto přeměny proběhnou,
c) D-hodnotou aktivita radionuklidu v radionuklidovém zdroji, který může způsobit závažnou tkáňovou reakci, není-li pod dohledem; D-hodnotu stanoví příloha č. 1 k této vyhlášce,
d) ekvivalentní dávkou součin radiačního váhového faktoru a střední absorbované dávky v orgánu nebo tkáni pro ionizující záření nebo součet takových součinů, jestliže je pole ionizujícího záření složeno z více druhů nebo energií; radiační váhový faktor stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce,
e) efektivní dávkou součet součinů tkáňových váhových faktorů a ekvivalentní dávky v ozářených tkáních nebo orgánech; tkáňový váhový faktor stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce,
f) kolektivní efektivní dávkou součet efektivních dávek všech jednotlivců v určité skupině,
g) dobou τ
1. 50 let pro příjem radionuklidů u dospělých, nebo
2. období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí,
h) úvazkem efektivní dávky časový integrál příkonu efektivní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu,
i) úvazkem ekvivalentní dávky časový integrál příkonu ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu,
j) dávkovým ekvivalentem součin absorbované dávky v určitém bodě tkáně a jakostního faktoru vyjadřujícího rozdílnou biologickou účinnost různých druhů ionizujícího záření; jakostní faktor stanoví příloha č. 2 k této vyhlášce,
k) osobním dávkovým ekvivalentem dávkový ekvivalent v určitém bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně,
l) ICRU koulí koule o průměru 30 cm vyrobená z materiálu ekvivalentního tkáni s hustotou 1 g/ cm3 a hmotnostním složením 76,2 % kyslíku, 11,1 % uhlíku, 10,1 % vodíku a 2,6 % dusíku,
m) prostorovým dávkovým ekvivalentem dávkový ekvivalent v daném bodě pole záření, který by byl vytvořen odpovídajícím usměrněným a rozšířeným polem v ICRU kouli v hloubce 10 mm na poloměru mířícím proti směru pohybu částic v usměrněném poli,
n) směrovým dávkovým ekvivalentem dávkový ekvivalent v daném bodě pole záření, který by byl vytvořen odpovídajícím rozšířeným polem v ICRU kouli v hloubce 0,07 mm na poloměru ve specifikovaném směru,
o) ekvivalentní objemovou aktivitou radonu vážený součet objemové aktivity a1 218Po, objemové aktivity a2 214Pb a objemové aktivity a3 214Bi; ekvivalentní objemová aktivita radonu je rovna součtu 0,106 × a1, 0,513 × a2 a 0,381 × a3,
p) příjmem radionuklidu aktivita radionuklidu přijatá do lidského organizmu z prostředí, zejména požitím nebo vdechnutím,
q) konverzním faktorem pro příjem radionuklidu koeficient udávající úvazek efektivní dávky připadající na jednotkový příjem radionuklidu; konvenční hodnoty konverzních faktorů pro příjem radionuklidu stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
r) hing konverzní faktor příjmu radionuklidu požitím,
s) hinh konverzní faktor příjmu radionuklidu vdechnutím,
t) Iing roční příjem radionuklidu požitím,
u) Iinh roční příjem radionuklidu vdechnutím,
v) indikativní dávkou úvazek efektivní dávky z ročního příjmu všech radionuklidů přítomných ve vodě s výjimkou tritia, 40K, 222Rn a krátkodobých produktů jeho přeměny, a
w) zubním výpočetním tomografem zubní panoramatické zařízení nebo jiné zařízení používané při lékařském ozáření v zubní radiodiagnostice pro snímkování zubů, čelistí nebo lebky, které umožňuje tomografické nebo panoramatické snímkování se širokým kónickým svazkem nebo snímkování s využitím výpočetní tomografie nebo vytváří trojrozměrné obrazy nebo tomografické skeny, a.
x) neužitečným zářením ionizující záření pocházející ze zdroje ionizujícího záření, které je mimo hlavní svazek záření.
ČÁST DRUHÁ
HLAVA I
Díl 1
§ 5
Limity pro žáka a studenta
(K § 63 odst. 6 atomového zákona)
(1) Dodržení limitů pro žáka a studenta musí posuzovat držitel povolení nebo registrant, na jehož pracovišti žák a student v průběhu svého studia pracuje se zdrojem ionizujícího záření.
(2) Posuzování, zda nedošlo k překročení limitů pro žáka a studenta, musí
a) být prováděno soustavně a
b) zohlednit součet dávek ze všech cest ozáření a při všech činnostech, které žák a student se zdrojem ionizujícího záření vykonává.
(3) Limity pro žáka a studenta ve věku od 16 do 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou za jeden kalendářní rok
a) pro součet efektivních dávek ze zevního ozáření a úvazků efektivních dávek z vnitřního ozáření 6 mSv,
b) pro ekvivalentní dávku v oční čočce 15 mSv,
c) pro průměrnou ekvivalentní dávku na každý 1 cm2 kůže 150 mSv bez ohledu na ozářenou plochu a
d) pro ekvivalentní dávku na ruce od prstů až po předloktí a na nohy od chodidel až po kotníky 150 mSv.
(4) Limity pro žáka a studenta mladšího než 16 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s obecnými limity pro obyvatele.
(5) Limity pro žáka a studenta staršího než 18 let, kteří jsou povinni v průběhu svého studia pracovat se zdrojem ionizujícího záření, jsou shodné s limity pro radiačního pracovníka.
§ 6
Odvozené limity
(K § 63 odst. 6 atomového zákona)
(1) Limity pro radiační pracovníky se považují za nepřekročené, pokud nejsou překročeny kvantitativní ukazatele vyjádřené v měřitelných veličinách (dále jen „odvozené limity“).
(2) Odvozenými limity pro zevní ozáření jsou
a) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm hodnota 500 mSv za kalendářní rok,
b) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 3 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok a
c) pro osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm hodnota 20 mSv za kalendářní rok.
(3) Odvozenými limity pro vnitřní ozáření za kalendářní rok, kromě případů stanovených v odstavci 5, jsou pro příjem jednotlivého radionuklidu radiačním pracovníkem
a) požitím aktivita
b) vdechnutím aktivita
(4) Při současném zevním a vnitřním ozáření v průběhu kalendářního roku, kromě případů uvedených v odstavci 6 odstavcích 6 až 8, se považují limity pro radiační pracovníky za nepřekročené, platí-li současně
Hp(0,07) ≤ 0,5 Sv a
kde
Hp(0,07) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 0,07 mm,
Hp(10) (Sv) je roční osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm,
hi,ing (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu požitím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
Ii,ing (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu požitím,
hi,inh (Sv/Bq) je konverzní faktor pro příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím; konverzní faktor stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce a
Ii,inh (Bq) je roční příjem jednotlivého radionuklidu vdechnutím.
(5) Pro výpočet podle odstavce 4 se u neidentifikované formy a vlastností radionuklidu použije konverzní faktor, který je v příloze č. 3 k této vyhlášce doporučen pro všechny nespecifikované formy radionuklidu.
(6) Odvozeným limitem odpovídajícím úvazku efektivní dávky 20 mSv pro ozáření směsí dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady je příjem vdechnutím 1 600 Bq za kalendářní rok.
(7) Odvozeným limitem odpovídajícím úvazku efektivní dávky 20 mSv při ozáření produkty přeměny radonu je příjem latentní energie na podzemních pracovištích
a) s nucenou ventilací 8 mJ za kalendářní rok,
b) s přirozeným větráním 4 mJ za kalendářní rok.
(8) V případě, že je radiační pracovník vystaven současně zevnímu a vnitřnímu ozáření produkty přeměny radonu a směsí dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady, považuje se limit pro radiační pracovníky za nepřekročený, je-li splněno, že
Eext + Eint, Rn + Eint,dl.alfa ≤ 0,02 Sv,
kde
Eext (Sv) je efektivní dávka ze zevního ozáření zářením gama
Eint,Rn (Sv) je úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření produkty přeměny radonu
Eint,dl.alfa (Sv) je úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady.
Díl 2
§ 8
[K § 24 odst. 7 a § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona]
(1) Postupy optimalizace radiační ochrany musí každý, kdo provádí činnosti v rámci expozičních situací, používat pravidelně tak, aby nebyly opomenuty nově vzniklé podmínky pro příslušnou expoziční situaci nebo nové možnosti zajištění radiační ochrany pro tuto expoziční situaci, a to zejména dojde-li k překročení limitů ozáření, stanovených dávkových optimalizačních mezí nebo referenčních úrovní.
(2) U lékařského ozáření pro radioterapeutické účely, včetně léčebných aplikací radionuklidu, musí být ozáření cílových objemů u každé fyzické osoby podstupující léčbu jednotlivě plánováno a jejich dosažení odpovídajícím způsobem ověřeno, přičemž musí být vzato v úvahu, že dávky pro objemy a tkáně, které nejsou cílové, musí být tak nízké, jak je to při zamýšleném radioterapeutickém účelu ozáření rozumně dosažitelné.
(3) Při stanovování dávkových optimalizačních mezí pro radiační činnost nebo zdroj ionizujícího záření musí být zohledněny
a) dosavadní zkušenosti s podobnými činnostmi a zdroji ionizujícího záření tak, aby úroveň radiační ochrany nebyla nižší, než již bylo dosaženo, a
b) vlivy jiných činností a zdrojů ionizujícího záření tak, aby nehrozilo překročení limitů ozáření.
(4) Při optimalizaci radiační ochrany musí být postup této optimalizace dokumentován.
(5) Dokumentace Postupy optimalizace radiační ochrany musí
a) systematicky a strukturovaně popisovat postup této optimalizace,
b) zohlednit všechna významná hlediska v expoziční situaci použitá při této optimalizaci a
c) obsahovat použité varianty zajištění radiační ochrany a reprezentativní znaky.
Díl 3
§ 10
Zproštění
(K § 67 odst. 4 atomového zákona)
(1) Zprošťovací úrovně aktivity pro radionuklidy stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce. Zprošťovací úrovně aktivity se vztahují na celkové množství radioaktivních látek používaných osobou, s nimiž se v rámci určité radiační činnosti nakládá.
(2) Zprošťovací úrovně hmotnostní aktivity pro radionuklidy použité v rámci určité radiační činnosti stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce.
(3) Aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní aktivit je menší než 1.
(4) Hmotnostní aktivita směsi radionuklidů je nižší než zprošťovací úrovně, pokud součet podílů hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a příslušných zprošťovacích úrovní hmotnostních aktivit je menší než 1.
§ 15
[K § 61 odst. 6 písm. a) atomového zákona]
Významným zdrojem ionizujícího záření je
a) generátor záření určený k lékařskému ozáření, kromě rentgenového kostního denzitometru, zubního intraorálního rentgenového zařízení a zubního panoramatického rentgenového zařízení,
b) urychlovač částic s energií nad 1 MeV,
c) zdroj ionizujícího záření určený k radioterapii protony, neutrony a jinými těžkými částicemi,
d) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k radioterapii,
e) zařízení obsahující uzavřený radionuklidový zdroj určený k ozařování tkání, krve a předmětů, včetně potravin, surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí,
f) mobilní defektoskop s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, nebo
g) vysokoaktivní zdroj., nebo
h) generátor záření používaný ve veterinární radioterapii pro účely léčby.
§ 18
[K § 61 odst. 6 písm. b) atomového zákona]
(1) Na pracovišti, kde dochází ke shromažďování se současně vyskytuje více radionuklidových zdrojů, musí být pro účely zabezpečení použita kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření na pracovišti nebo v transportním obalovém souboru.
(2) Kategorie zabezpečení celého souboru zdrojů ionizujícího záření podle odstavce 1 musí být stanovena na základě agregovaného poměru A/D, vypočteného následujícím způsobem:
kde Ai,n je aktivita A každého jednotlivého zdroje i radionuklidu n a Dn je D-hodnota pro radionuklid n.
§ 19
Kategorizace pracovišť
[K § 61 odst. 6 písm. c) atomového zákona]
(1) Pracovištěm I. kategorie je
a) pracoviště s drobným zdrojem ionizujícího záření, jehož typ není schvalován Úřadem,
b) pracoviště s kostním denzitometrem, který není drobným zdrojem ionizujícího záření,
c) pracoviště s veterinárním nebo se zubním rentgenovým zařízením,
d) pracoviště s kabinovým rentgenovým zařízením,
e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a
f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti nevyžaduje vymezení kontrolovaného pásma., a
g) pracoviště s rentgenovým zařízením používaným ve veterinární medicíně, kromě radioterapie pro účely léčby.
(2) Pracovištěm II. kategorie je
a) pracoviště s jednoduchým zdrojem ionizujícího záření, které není pracovištěm I. kategorie,
b) pracoviště s rentgenovým zařízením určeným k lékařskému ozáření v radiodiagnostice nebo radioterapii, s výjimkou
1. kostního denzitometru, nebo
2. zubního rentgenového zařízení,
c) pracoviště s mobilním defektoskopem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,
d) pracoviště s mobilním ozařovačem obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj,
e) pracoviště s indikačním nebo měřicím zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma,
f) pracoviště s technickým rentgenovým zařízením, u něhož charakter radiační činnosti vyžaduje vymezení kontrolovaného pásma, a
g) pracoviště s kompaktním mimotělním ozařovačem krve obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj. a
h) pracoviště s rentgenovým zařízením používaným ve veterinární radioterapii pro účely léčby.
(3) Pracovištěm III. kategorie je
a) pracoviště s urychlovačem částic s energií nad 1 MeV,
b) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj, které je určeno k radioterapii,
c) uznaný sklad,
d) pracoviště se zařízením obsahujícím uzavřený radionuklidový zdroj a určeným k ozařování předmětů, včetně potravin a surovin, předmětů běžného užívání nebo jiných věcí, a
e) pracoviště, na němž se vykonávají činnosti související se získáváním radioaktivního nerostu, s výjimkou sanací a rekultivací prováděných na úložných místech těžebních odpadů, na kterých byla ukončena hornická činnost.
(4) Pracovištěm IV. kategorie je
a) pracoviště s jaderným zařízením a
b) pracoviště s úložištěm radioaktivního odpadu, které není jaderným zařízením.
(5) Kritériem pro zařazení pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem do kategorie, kromě pracovišť uvedených v odstavci 3 písm. e) a odstavci 4, je vybavení pracoviště ventilačními, izolačními a stínicími zařízeními a provedení kanalizace. Požadavky na standardní vybavení pracoviště pro účely jeho zařazení do kategorie stanoví příloha č. 9 k této vyhlášce.
Díl 4
§ 21
Výčet veličin a skutečností důležitých z hlediska radiační ochrany
[K § 25 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
(1) Veličinami důležitými z hlediska radiační ochrany jsou veličiny
a) používané pro stanovení osobní dávky fyzické osoby,
b) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů na pracovišti,
c) charakterizující výpusti radionuklidů do okolí pracoviště,
d) charakterizující pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště,
e) používané při hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
f) charakterizující zdroj ionizujícího záření a
g) používané pro hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření.
(2) Skutečnostmi důležitými z hlediska radiační ochrany jsou
a) vlastnosti zdroje ionizujícího záření,
b) ochranné vlastnosti osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek a zařízení pro práci se zdrojem ionizujícího záření,
c) vlastnosti obalových souborů pro přepravu, skladování nebo ukládání radioaktivní nebo štěpné látky,
d) vlastnosti příslušenství, včetně softwaru a nástrojů umělé inteligence, které má vliv na radiační ochranu,
e) skutečnosti dokládající schválení typu v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu,
f) skutečnosti uvedené v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
g) skutečnosti uvedené v průvodním listu otevřeného radionuklidového zdroje,
h) informace o použitých metodách monitorování osob, pracoviště, okolí pracoviště a výpustí, a výsledky tohoto monitorování,
i) skutečnosti dokládající informování radiačního pracovníka o riziku jeho práce,
j) skutečnosti dokládající poučení fyzických osob vstupujících do kontrolovaného pásma,
k) skutečnosti dokládající ověřování znalostí radiačního pracovníka o bezpečném nakládání se zdrojem ionizujícího záření a způsobilosti k němu pravidelnými zkouškami,
l) závěry preventivních lékařských pracovnělékařských prohlídek k ověření zdravotní způsobilosti radiačního pracovníka kategorie A,
m) skutečnosti dokládající nedodržení požadavků radiační ochrany zjištěné v rámci soustavného dohledu,
n) údaje o radiačním pracovníkovi, pracovišti a výsledcích jeho osobního monitorování,
o) údaje vedené v osobním radiačním průkazu,
p) údaje o vstupech a době pobytu fyzických osob v kontrolovaném pásmu,
q) výsledky inventarizace uzavřených radionuklidových zdrojů a
r) skutečnosti uvedené v protokolech o měření vydaných držitelem povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona.
Díl 5
§ 26
Přejímací zkouška
[K § 68 odst. 2 písm. a) a k) a § 69 odst. 2 písm. c) a g) atomového zákona]
(1) Přejímací zkouška musí být provedena po instalaci zdroje ionizujícího záření před zahájením jeho používání
a) u nově vyrobeného zdroje ionizujícího záření,
b) po kompletní renovaci zdroje ionizujícího záření, při níž se významně změní většina jeho vlastností nebo příslušenství,
c) po přestěhování stacionárního zdroje ionizujícího záření,
d) po přestěhování pojízdného zdroje ionizujícího záření na jinou adresu,
e) po změně držitele povolení k jeho používání a zároveň adresy pracoviště v případě přenosného generátoru záření používaného pro lékařské ozáření nebo ve veterinární medicíně,
f) po jiné změně, která může významně ovlivnit funkčnost zdroje ionizujícího záření.
(2) Přejímací zkouška musí být provedena ve chvíli, kdy jsou zdroj ionizujícího záření a pracoviště s ním způsobilé k jejímu provedení.
(3) Přejímací zkouška musí zahrnovat testy uvedené v příloze č. 12 k této vyhlášce.
(4) Omezený provoz v případě nevyhovujících výsledků přejímací zkoušky lze stanovit pouze v případě zdroje ionizujícího záření používaného držitelem povolení pro lékařské ozáření, pokud se nevyhovující výsledky týkají specifického omezeného režimu používání zdroje ionizujícího záření s tím, že existuje jiný omezený režim jeho provozu, který je pro konkrétní účel jeho použití plnohodnotný a bez závad. V takovém případě
a) osoba řídící přejímací zkoušku může ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem pracoviště, na němž se zdroj používá, rozhodnout o její úspěšnosti pro tento specifický omezený režim a zároveň stanovit omezení provozu, které odpovídá zjištěným skutečnostem,
b) omezení provozu s jeho důvody osoba řídící přejímací zkoušku spolu s klinickým radiologickým fyzikem písemně zaznamená a tento záznam neprodleně předá držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroj ionizujícího záření bude používat,
c) omezení provozu s jeho důvody uvede osoba řídící přejímací zkoušku v protokolu z přejímací zkoušky.
(5) V případě pozdější nápravy lze přejímací zkoušku, u níž byl stanovený omezený rozsah, doplnit částečnou přejímací zkouškou, která v případě úspěšného výsledku změní, nebo zruší omezení provozu, kterého se prvotní přejímací zkouška týkala.
(6) Osoba, která provádí přejímací zkoušku, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
(7) Držitel povolení, který provedl přejímací zkoušku, je povinen předat protokol z přejímací zkoušky držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroj ionizujícího záření používá, nejpozději do 1 měsíce ode dne provedení zkoušky.
§ 27
[K § 68 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
(1) Zkouška dlouhodobé stability musí být prováděna
a) pravidelně s četností nejméně jednou za dobu
1. 12 měsíců v případě zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radioterapii,
2. 12 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření určeného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
3. 12 měsíců v případě mobilního defektoskopického zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
4. stanovenou v příloze č. 11 k této vyhlášce v případě uzavřeného radionuklidového zdroje, který není součástí zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo je možné jej za účelem provedení samostatné zkoušky dlouhodobé stability z tohoto zařízení vyjmout,
5. 24 měsíců v případě významného zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4 a
6. 36 měsíců v případě jednoduchého zdroje ionizujícího záření neuvedeného v bodech 1 až 4,
b) při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
c) při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
d) pokud výsledky zkoušek provozní stálosti naznačují nebo poukazují na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
e) po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce dlouhodobé stability nebo parametr při ní ověřovaný, zejména po výměně rentgenky nebo receptoru obrazu, po servisním zásahu do systému kolimace svazku nebo do systémů určujících geometrii ozáření nebo po opravě expoziční automatiky nebo generátoru,
f) po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a
g) po odstranění závady zjištěné při zkoušce dlouhodobé stability., s výjimkou méně závažné závady bez dopadu na radiační ochranu, u níž bylo v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability, při níž byla závada poprvé identifikována, uvedeno, že její odstranění může být potvrzeno zkouškou provozní stálosti,
h) v případě odstranění důvodu k omezenému provozu podle § 30 odst. 3 a
i) při významné změně způsobu používání zdroje ionizujícího záření, která má vliv na parametry testované zkouškou dlouhodobé stability.
(2) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle odstavce 1 písm. a) musí být provedena nejpozději v kalendářním měsíci, v jehož průběhu uplyne lhůta pro její provedení.
§ 28
[K § 68 odst. 2 písm. a) a § 69 odst. 2 písm. c) atomového zákona]
(1) Obsah zkoušky dlouhodobé stability stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.
(2) Osoba, která provádí zkoušku dlouhodobé stability, musí přizpůsobit její rozsah konkrétnímu účelu použití a specifickým vlastnostem zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
§ 29
[K § 68 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
(1) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle § 27 odst. 1 písm. b) až g) může být prováděna v omezeném rozsahu tak, aby v případě podle
a) § 27 odst. 1 písm. b) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
b) § 27 odst. 1 písm. c) bylo potvrzeno nebo vyvráceno podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
c) § 27 odst. 1 písm. d) byly ověřeny vlastnosti zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, které mohou souviset s výsledkem zkoušky provozní stálosti,
d) § 27 odst. 1 písm. e) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit údržba, oprava nebo servisní zásah,
e) § 27 odst. 1 písm. f) byly ověřeny vlastnosti a parametry ověřované při zkoušce dlouhodobé stability, které mohla ovlivnit výměna příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a ochranu,
f) § 27 odst. 1 písm. g) bylo ověřeno, zda
1. závada zjištěná při předchozí zkoušce dlouhodobé stability byla odstraněna a
2. odstraněním této závady nevznikla jiná závada,
g) § 27 odst. 1 písm. h) bylo ověřeno, že byl odstraněn důvod k omezenému provozu podle § 30, a
h) § 27 odst. 1 písm. i) bylo ověřeno, že zařízení splňuje požadavky zkoušky dlouhodobé stability i v rozsahu nově zaváděného způsobu použití.
(2) Zkouškou dlouhodobé stability prováděnou v omezeném rozsahu podle odstavce 1 (dále jen „částečná zkouška dlouhodobé stability“) nelze nahradit zkoušku dlouhodobé stability podle § 27 odst. 1 písm. a).
§ 30
Hodnocení zkoušky dlouhodobé stability a odstraňování závad
[K § 68 odst. 2 písm. g) a § 69 odst. 2 písm. g) atomového zákona]
(1) Pravidla kategorizace velmi závažných a méně závažných závad zjištěných při zkoušce dlouhodobé stability stanoví příloha č. 12 k této vyhlášce.
(2) Protokol ze zkoušky dlouhodobé stability musí držitel povolení, který ji provedl, předat držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroj ionizujícího záření používá, nejpozději do 1 měsíce ode dne provedení zkoušky.
(3) Stanovit omezený provoz v případě nevyhovujících výsledků při zkoušce dlouhodobé stability lze pouze v případě zdroje ionizujícího záření používaného držiteli povolení pro lékařské ozáření, pokud se nevyhovující výsledky týkají jen specifického omezeného režimu používání zdroje ionizujícího záření s tím, že existuje jiný omezený režim jeho provozu, který je pro konkrétní účel jeho použití plnohodnotný a bez závad. V takovém případě může osoba řídící zkoušku dlouhodobé stability ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem pracoviště, na němž se zdroj používá, rozhodnout o její úspěšnosti pro tento specifický omezený režim a zároveň stanovit omezení provozu, které odpovídá zjištěným skutečnostem.
(4) Omezení provozu a jeho důvody musí osoba řídící zkoušku dlouhodobé stability spolu s klinickým radiologickým fyzikem písemně zaznamenat a tento záznam neprodleně předat držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroje ionizujícího záření používá. Omezení provozu a jeho důvody musí být uvedeny i v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.
(5) V případě, že částečná zkouška dlouhodobé stability podle § 29 odst. 1 písm. g) prokáže, že důvod k omezenému provozu byl odstraněn, je omezení provozu zrušeno.
(6) Pokud je během zkoušky dlouhodobé stability zjištěna velmi závažná závada, držitel povolení, který zkoušku provádí, musí neprodleně sdělit písemně tuto skutečnost držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroj ionizujícího záření používá, a jeho klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a uvést ji v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.
(7) Lhůtu pro odstranění méně závažné závady a provozní omezení vyplývající z této závady musí držitel povolení provádějící zkoušku dlouhodobé stability
a) neprodleně po zjištění této závady sdělit držiteli povolení nebo registrantovi, který zdroj ionizujícího záření používá, a jeho klinickému radiologickému fyzikovi, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, a
b) uvést je v protokolu ze zkoušky dlouhodobé stability.
(8) Při stanovování lhůty pro odstranění méně závažné závady podle odstavce 7 musí být zohledněn charakter zjištěné méně závažné závady a způsob běžného používání zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu.
(9) Lhůta pro odstranění méně závažné závady nesmí být delší než 3 měsíce a běží ode dne provedení zkoušky dlouhodobé stability, při níž byla tato závada poprvé zjištěna.
§ 30a
Rozsah a způsob vykonávání činností osob řídících a vykonávajících hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření
[K § 69 odst. 2 písm. f) atomového zákona]
(1) Osoba řídící hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření
a) zajišťuje metodické vedení osob provádějících hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření, případně osob, které při tom asistují, a jejich odborné vstupní i průběžné vzdělávání v této oblasti,
b) zajišťuje udržování správné praxe při hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření, zejména s ohledem na aktuální vědecký stav poznání a technologický vývoj,
c) vytváří a aktualizuje metodiky, vzorové protokoly a koncepci zajištění měření veličin a udržuje je v souladu s požadavky správné praxe, skutečným stavem prováděné činnosti a požadavky atomového zákona,
d) odpovídá za metrologické zajištění prováděné činnosti a za dostupnost a vhodnost pomůcek pro měření,
e) v případě výskytu, nebo podezření na výskyt závad u zdroje ionizujícího záření nepoužívaného v radiodiagnostice, v intervenční radiologii nebo pro nelékařské ozáření rozhoduje o jejich zařazení do kategorie, určení lhůty k jejich odstranění, případně o provozních omezeních vyplývajících z méně závažné závady,
f) v případě výskytu, nebo podezření na výskyt velmi závažných závad nebo atypických méně závažných závad u zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice, v intervenční radiologii nebo pro nelékařské ozáření rozhoduje o jejich zařazení do kategorie, určení lhůty k jejich odstranění, případně o provozních omezeních vyplývajících z méně závažné závady,
g) rozhoduje o postupu zkoušky v případě atypického zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství nebo atypických zjištění během zkoušky,
h) v případě přejímací zkoušky, nebo v případě zkoušky dlouhodobé stability, při které byla odhalena nevhodnost současného rozsahu nebo četnosti zkoušek provozní stálosti, vypracovává návrh jejich změn nebo nový návrh,
i) posuzuje, zda je pracoviště a zdroj ionizujícího záření technicky způsobilé k zahájení zkoušky,
j) v případě potřeby se osobně účastní zkoušky a provádí hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření, včetně vyhodnocování výsledků,
k) v případě hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření nepoužívaného v radiodiagnostice, v intervenční radiologii nebo pro nelékařské ozáření vyhodnocuje výsledky testů,
l) ve spolupráci s klinickým radiologickým fyzikem pracoviště, které používá zdroj ionizujícího záření, stanovuje omezení provozu podle § 26 odst. 4 a § 30 odst. 3.
(2) Osoba vykonávající hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření
a) vykonává hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření za standardních okolností a zaznamenává naměřené hodnoty,
b) v případě hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice, v intervenční radiologii nebo pro nelékařské ozáření vyhodnocuje výsledky testů,
c) v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability, při které byla odhalena nevhodnost současného rozsahu nebo četnosti zkoušek provozní stálosti, předá osobě řídící hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podklady pro vypracování návrhu jeho změny nebo nového návrhu,
d) v případě výskytu, nebo podezření na výskyt běžných méně závažných závad u zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice, v intervenční radiologii nebo pro nelékařské ozáření rozhoduje o jejich zařazení, určení lhůty k jejich odstranění, případně o provozních omezeních vyplývajících z méně závažné závady; v ostatních případech si vyžádá vedení osobou řídící hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
e) v případě atypického zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství anebo atypických zjištění během zkoušky si vyžádá metodické vedení osobou řídící hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření na místě měření.
§ 31
[K § 68 odst. 2 písm. b) a c) a § 69 odst. 2 písm. c) atomového zákona]
(1) Registrant musí provádět zkoušky provozní stálosti v rozsahu a četnosti, které stanoví příloha č. 13 k této vyhlášce.
(2) Rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti musí stanovit držitel povolení tak, aby zahrnovaly
a) vizuální kontrolu celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,
b) ověření charakteristických provozních parametrů a vlastností zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, a to
1. pravidelně s četností odpovídající vlivu ověřované skutečnosti na běžný provoz,
2. při každém důvodném podezření na nesprávnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, zejména po změně zobrazení při běžném snímkování, po změně dávkových indikací nebo při podezření na změnu geometrie nebo kolimace svazku záření,
3. po údržbě, opravě nebo jiném servisním zásahu, který je důležitý z hlediska radiační ochrany a mohl by významně ovlivnit vlastnost ověřovanou při zkoušce provozní stálosti, zejména po opravě nebo kalibraci diagnostického monitoru, po zásahu do softwaru digitalizace obrazu nebo po přeprogramování expozičních předvoleb, a
4. po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, a
c) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje nebo zařízení s ním zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje, a to
1. pravidelně nejméně jednou za 12 měsíců,
2. při používání v chemicky agresivním prostředí nebo tam, kde je zvýšené riziko mechanického poškození, nejméně jednou za 3 měsíce,
3. po každém čištění a
4. při podezření na netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje a
d) v případě zdroje ionizujícího záření používaného ve skiagrafii nebo mamografii analýzu opakovaných snímků jednou za 12 měsíců.
(3) Rozsah a způsob provedení zkoušky těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje stanoví příloha č. 10 k této vyhlášce.
(4) Při stanovování rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti musí držitel povolení zohlednit
a) stav zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
b) běžné způsoby použití a provozu zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu,
c) rozsah a četnost těchto zkoušek, které jsou uvedené v
1. instrukcích od výrobce zdroje ionizujícího záření,
2. rozhodnutí o schválení typu zdroje ionizujícího záření, nebo
3. protokolu o přejímací zkoušce nebo o zkoušce dlouhodobé stability, a
d) pravidla správné praxe zajišťující radiační ochranu při používání zdroje ionizujícího záření.
§ 32
[K § 68 odst. 2 písm. c) až f) atomového zákona]
(1) Zkoušky provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření musí provádět
a) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost vyšší než měsíční,
1. lékař, který běžně v klinické praxi popisuje na monitoru rentgenové snímky, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti spočívající v kontrole příslušného diagnostického monitoru v radiodiagnostice, nebo
2. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, nebo pokud to provozní podmínky vyžadují, radiologický fyzik nebo radiologický technik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti výpočetního tomografu, včetně výpočetního tomografu používaného v nukleární medicíně a radioterapii,
b) u zkoušky, pro kterou je stanovena četnost měsíční nebo vyšší,
1. zdravotnický pracovník, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v intervenční radiologii, zubní radiodiagnostice, skiaskopii nebo kostní denzitometrii, nebo
2. radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v mamografii nebo skiagrafii, která nespočívá v kontrole diagnostického monitoru v radiodiagnostice, a
c) radiologický asistent, který v klinické praxi zdroj ionizujícího záření používá, radiologický technik nebo radiologický fyzik, pokud se jedná o zkoušku provozní stálosti zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii.
(2) Osobou povinnou zajistit ověřování vlastností zdroje ionizujícího záření prostřednictvím řídící zkoušky provozní stálosti, průběžné hodnocení výsledků této zkoušky a v případě nevyhovujících výsledků provedení nápravných opatření je
a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo
b) není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika,
1. dohlížející osoba, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření držitel povolení, nebo
2. osoba zajišťující radiační ochranu registranta, nakládá-li se zdrojem ionizujícího záření registrant.
(3) Osobou povinnou stanovit rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti pro držitele povolení je
a) klinický radiologický fyzik, pokud je vyžadována jeho dostupnost podle jiného právního předpisu, nebo
b) dohlížející osoba, není-li podle jiného právního předpisu vyžadována dostupnost klinického radiologického fyzika.
(3) Osoba řídící zkoušky provozní stálosti
a) odpovídá za fungování systému zkoušek provozní stálosti, školení pracovníků, kteří zkoušky provozní stálosti provádí, a identifikaci pomůcek potřebných k jejich provádění,
b) odpovídá za systém předávání informací o výsledcích a nápravných opatřeních podle odstavců 4 a 5,
c) volí vhodný způsob jejich provádění a zaznamenávání,
d) stanovuje rozsah a četnost zkoušek provozní stálosti u držitele povolení.
(4) Hodnocení výsledků zkoušky provozní stálosti musí být
a) provedeno neprodleně po jejím provedení,
b) písemně zaznamenáno a,
c) být k dispozici osobě řídící zkoušky provozní stálosti a
d) v případě nevyhovujících výsledků neprodleně předáno osobě řídící zkoušky provozní stálosti.
(5) Jsou-li na základě výsledků zkoušky provozní stálosti provedena nápravná opatření, musí být o těchto nápravných opatřeních neprodleně informováni všichni pracovníci používající v běžném provozu zdroj ionizujícího záření.
Díl 6
§ 33
Uchovávání osobních dávek držitelem povolení
[K § 25 odst. 2 písm. b) a c) atomového zákona]
(1) Držitel povolení musí uchovávat v evidenci osobních dávek radiačních pracovníků kategorie A následující údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo datum narození,
d) velikost osobních dávek a další údaje vztahující se k osobní dávce, které byly obdrženy od držitele povolení k provádění osobní dozimetrie, a
e) údaje sloužící k charakterizaci ozáření stanovené v programu monitorování.
(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány po celou dobu trvání činnosti zahrnující ozáření ionizujícím zářením a dále do doby, kdy radiační pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení činnosti, během které byl radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření.
(3) Provozovatel kontrolovaného pásma musí zaznamenávat vstup fyzických osob, které nejsou radiačními pracovníky kategorie A, do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzických osob, které podstupují v kontrolovaném pásmu lékařské nebo nelékařské ozáření nebo dobrovolně pomáhají fyzické osobě podstupující v kontrolovaném pásmu lékařské ozáření. V evidenci vstupu do kontrolovaného pásma musí být o vstupující fyzické osobě vedeny následující údaje:
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození, nebo jiný jednoznačný identifikátor,
d) doba pobytu,
e) výsledky osobního monitorování, jsou-li k dispozici, a
f) konzervativní odhad efektivní dávky, nejsou-li k dispozici údaje podle písmene e).
(4) Údaje podle odstavce 3 musí provozovatel kontrolovaného pásma uchovávat po dobu 10 let.
(5) Osobní dávky Údaje o osobních dávkách z výjimečného ozáření a z havarijního ozáření musí být zaznamenávány odděleně.
(6) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu následující údaje o ozáření radiačních pracovníků:
a) osobní údaje radiačního pracovníka kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření do 1 měsíce od zahájení práce, při které je radiační pracovník vystaven ionizujícímu záření, a při každé změně těchto údajů; výčet těchto údajů stanoví příloha č. 14 k této vyhlášce,
b) údaje o osobních dávkách radiačních pracovníků kategorie A do 2 měsíců po ukončení monitorovacího období a
c) roční přehled osobních dávek všech radiačních pracovníků kategorie A do 31. března za rok předcházející.
(7) Údaje podle odstavce 6 musí být oznámeny Úřadu elektronicky ve strojově čitelném formátu podle jeho požadavku, který umožňuje databázové zpracování, prostřednictvím držitele povolení k provádění osobní dozimetrie.
(8) Držitel povolení musí oznamovat Úřadu neprodleně
a) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 10 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 10 mSv nebo ekvivalentní dávku 150 mSv na končetiny nebo kůži, dosaženou za monitorovací období nebo jednorázově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry,
b) efektivní dávky ze zevního ozáření převyšující hodnotu 15 mSv nebo ekvivalentní dávky na oční čočku ze zevního ozáření převyšující 15 mSv nebo ekvivaletní dávku 300 mSv na končetiny nebo kůži, které byly dosaženy sečtením v jednotlivých monitorovacích obdobích, a to též v průběhu roku, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry, a
c) úvazek efektivní dávky z vnitřního ozáření převyšující 6 mSv, jednorázově a součtově, s vyhodnocením příčin takové situace a přijatými závěry.
(9) Oznámení podle odstavce 8 písm. a) nebo b) musí být provedeno též v případě, že dozimetr, na kterém bylo zjištěno překročení stanovených hodnot efektivní dávky, byl umístěn na ochranné zástěře. Zeslabení způsobené zástěrou musí být zohledněno v rámci vyhodnocení příčin této situace.
§ 35
(K § 79 odst. 9 atomového zákona)
(1) Osoba povinná zajistit radiační ochranu externího pracovníka musí požádat Úřad o vydání osobního radiačního průkazu před zahájením provádění radiační činnosti tímto pracovníkem. K žádosti o vydání osobního radiačního průkazu musí žadatel připojit fotografii o velikosti 3,5 × 4,5 cm.
(2) Osobní radiační průkaz se skládá z
a) části A sloužící k průběžné evidenci dávek a platné do zaplnění údaji, nejdéle však 10 let od vydání osobního radiačního průkazu, a
b) části B sloužící k evidenci dávek v kalendářním roce a platné po tento kalendářní rok.
(3) Platnost osobního radiačního průkazu končí
a) smrtí externího pracovníka, nebo
b) zánikem povolení, je-li externí pracovník současně držitelem povolení.
(4) Vzor Obsahové náležitosti osobního radiačního průkazu stanoví příloha č. 15 k této vyhlášce.
§ 38
[K § 25 odst. 2 písm. d) atomového zákona]
(1) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, se kterým nakládá, následující doklady a údaje:
a) popis zdroje ionizujícího záření umožňující jeho jednoznačnou identifikaci, zahrnující zejména název, označení typu, jméno výrobce a výrobní nebo identifikační číslo,
b) účel nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
c) povolení a jiná rozhodnutí týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
d) provozní záznamy charakterizující způsob a rozsah nakládání se zdrojem ionizujícího záření, v případě otevřeného radionuklidového zdroje také účel a bilanci jeho spotřeby, a
e) záznamy týkající se nakládání se zdrojem ionizujícího záření pořízené v rámci soustavného dohledu nad radiační ochranou a záznamy z kontrolní činnosti.
(2) Držitel povolení nebo registrant musí vést o každém zdroji ionizujícího záření, který má ve své držbě, dále následující doklady a údaje:
a) datum fyzického převzetí zdroje ionizujícího záření,
b) doklad nabytí držby zdroje ionizujícího záření,
c) v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schválení typu, s výjimkou radionuklidového zdroje, prohlášení o shodě vystavené výrobcem, dovozcem nebo distributorem,
d) v případě uzavřeného radionuklidového zdroje osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
e) v případě otevřeného radionuklidového zdroje průvodní list vystavený při předání tohoto zdroje předchozím držitelem,
f) protokol o přejímací zkoušce a protokoly o zkouškách dlouhodobé stability, jsou-li tyto zkoušky pro zdroj ionizujícího záření vyžadovány,
g) záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušek provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění,
h) je-li zdroj ionizujícího záření předáván do držby jiné osobě, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a v případě otevřeného radionuklidového zdroje také průvodní list vystavený při tomto předání,
i) je-li radionuklidový zdroj uvolňován z pracoviště, záznamy o jeho uvolnění z pracoviště,
j) je-li radionuklidový zdroj odstraňován jako radioaktivní odpad, údaj o tom, komu a kdy byl předán, a průvodní list radioaktivního odpadu vystavený při tomto předání a
k) v případě vysokoaktivního zdroje fotografii nebo jiné obdobné vyobrazení, stanoví-li tak atomový zákon tato vyhláška.
(3) Protokol o přejímací zkoušce a záznam o omezení provozu podle § 26 odst. 4 musí být uchováván po dobu držitel povolení nebo registrant, který zdroj ionizujícího záření používá, uchovávat po dobu používání zdroje ionizujícího záření.
(4) Protokol o zkoušce dlouhodobé stability musí být uchováván držitel povolení nebo registrant, který zdroj ionizujícího záření používá, uchovávat do provedení následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 3 let od provedení zkoušky dlouhodobé stability. V případě, že součástí zkoušky dlouhodobé stability bylo měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, musí být protokol o této zkoušce dlouhodobé stability uchováván dlouhodobé stability držitelem povolení nebo registrantem, který zdroj ionizujícího záření používá, uchováván po celou dobu provozu zdroje ionizujícího záření. Záznam o omezení provozu podle § 30 odst. 3 musí držitel povolení nebo registrant, který zdroj ionizujícího záření používá, uchovávat po celou dobu platnosti tohoto omezení.
(5) Záznamy s výsledky měření prováděných v rámci zkoušky provozní stálosti a snímky vzniklé při jejich provádění musí být uchovávány do následující zkoušky dlouhodobé stability, nejméně však po dobu 1 roku od jejich pořízení.
(6) Nestanoví-li tato vyhláška jinak, údaje podle odstavců 1 a 2 se uchovávají nejméně po dobu 2 let od ukončení nakládání se zdrojem ionizujícího záření.
§ 39
[K § 25 odst. 1 písm. h) a odst. 2 písm. d) atomového zákona]
(1) Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření a registrant musí zasílat písemně Úřadu údaje o zdroji ionizujícího záření, který mají ve své držbě, kromě nevýznamného zdroje ionizujícího záření a drobného zdroje ionizujícího záření, jehož typ byl schválen Úřadem, a to o
a) generátoru záření nejpozději do 1 měsíce po
1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,
2. změně údajů,
3. předání do držby jiné osobě a
4. vyřazení z provozu,
b) uzavřeném radionuklidovém zdroji nejpozději do 1 měsíce po
1. fyzickém převzetí uzavřeného radionuklidového zdroje,
2. změně údajů,
3. předání do držby jiné osobě a
4. odstranění jako radioaktivního odpadu nebo jiném zneškodnění,
c) zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nejpozději do 1 měsíce po
1. úspěšném provedení přejímací zkoušky,
2. změně údajů,
3. předání zařízení do držby jiné osobě a
4. vyřazení zařízení z provozu.
(2) Rozsah údajů zasílaných Úřadu podle odstavce 1 stanoví příloha č. 16 k této vyhlášce.
(3) Držitel povolení k výrobě, dovozu, distribuci nebo vývozu zdroje ionizujícího záření a registrant, držitel povolení k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě nebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku a registrant musí zasílat písemně Úřadu přehled vyrobených, dovezených, distribuovaných nebo vyvezených zdrojů ionizujícího záření souhrnně za předchozí kalendářní čtvrtletí nejpozději do 1 měsíce po jeho uplynutí. Rozsah zasílaných údajů stanoví příloha č. 17 k této vyhlášce.
HLAVA II
Díl 1
§ 43
Dohlížející osoba
[K § 72 odst. 5 písm. a) a b) atomového zákona]
(1) Dohlížející osoba na pracovišti, kde je vymezeno kontrolované pásmo, musí být radiačním pracovníkem kategorie A. V jiných případech je dohlížející osoba radiačním pracovníkem kategorie A nebo B.
(2) Dohlížející osoba musí vykonávat dohled nad radiační ochranou
a) sledováním a hodnocením plnění povinností držitele povolení při zajištění všech opatření pro
1. bezpečné nakládání se zdrojem ionizujícího záření,
2. provádění radiačních činností,
3. bezpečný provoz pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a
4. vyřazování z provozu pracoviště, kde se vykonává radiační činnost, a
b) zajištěním spolupráce s držitelem povolení při
1. přípravě a zavádění nových činností, které souvisí se zajištěním radiační ochrany, a
2. nákupu zdroje ionizujícího záření, ochranných pomůcek a prostředků nebo měřicích přístrojů.
(3) Dohlížející osoba musí zajišťovat pro držitele povolení zejména
a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se v kontrolovaném nebo sledovaném pásmu na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany,
b) vzdělávání radiačního pracovníka,
c) přípravu programu monitorování, provádění monitorování a hodnocení výsledků monitorování podle programu monitorování,
d) evidenci osobních dávek, včetně součtu osobních dávek ze všech pracovních činností, radiačního pracovníka,
e) stanovení efektivní dávky osoby, která vstoupila do kontrolovaného pásma,
f) provádění optimalizace radiační ochrany a stanovení dávkových optimalizačních mezí,
g) vedení dokumentace pro povolovanou činnost, včetně programu systému řízení nebo programu zajištění radiační ochrany,
h) provádění hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany,
i) evidenci zdrojů ionizujícího záření, zařízení a přístrojů majících vliv na radiační ochranu a vedení informací o jejich pohybu a stavu,
j) provádění ročních inventurních kontrol zdrojů ionizujícího záření,
k) organizování přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability a spolupráci s osobou, která je provádí,
l) zkoušku řízení zkoušky provozní stálosti, nestanoví-li tato vyhláška jinak,
m) šetření radiační mimořádné události, ztráty, odcizení nebo poškození zdroje ionizujícího záření a vypracování návrhů na přijetí nápravných opatření a kontrolu provádění nápravných opatření,
n) řešení radiologické události,
o) sledování a řešení neshody, která není radiační mimořádnou událostí, v oblasti radiační ochrany,
p) dohled nad zajištěním poskytování pracovnělékařských služeb radiačnímu pracovníkovi,
q) operativní komunikaci s radiačním pracovníkem a jinou osobou, je-li potřebná konzultace s nimi s ohledem na aktuální radiační situaci, a to tak, aby byly informace sdělovány jednoznačně, srozumitelně a bez zbytečného odkladu, a
r) metodické vedení osob s přímým dohledem nad radiační ochranou a koordinaci jejich činností.
(4) Počet pracovišť, na nichž dohlížející osoba vykonává soustavný dohled, se považuje pro účely účinného zajištění radiační ochrany za nadměrný, pokud je na uvedených pracovištích dohromady více než 75 generátorů a zařízení s uzavřenými radionuklidovými zdroji nebo se jedná o pracoviště u více než 25 držitelů povolení. Toto omezení se netýká zajišťování soustavného dohledu dohlížející osobou u držitelů povolení podle § 9 odst. 2 písm. f) bod 6 a písm. i) atomového zákona.
(5) Dohlížející osoba spolupracuje s klinickým radiologickým fyzikem, pokud jiný právní předpis vyžaduje jeho dostupnost.
Díl 2
§ 46
(K § 73 odst. 3 atomového zákona)
(1) Kontrolované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště
a) ucelená a jednoznačně určená,
b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné, a
c) se zajištěním proti vstupu nepovolané fyzické osoby.
(2) Kontrolované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno
a) znakem radiačního nebezpečí,
b) upozorněním „Kontrolované pásmo se zdroji ionizujícího záření, nepovolaným vstup zakázán“ a
c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.
(3) Kontrolované pásmo musí být vymezeno v rozsahu zahrnujícím všechna pracovní místa, kde nelze vyloučit, že
a) průměrný příkon prostorového dávkového ekvivalentu na pracovním místě může být za kalendářní rok vyšší než 2,5 µSv/h,
b) součet součinů objemových aktivit jednotlivých radionuklidů v ovzduší na pracovišti a konverzních faktorů hinh pro příjem vdechnutím radiačním pracovníkem může být v průměru za rok větší než 2,5 µSv/m3, nebo
c) povrchová kontaminace na pracovním místě může být vyšší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.
(4) Do kontrolovaného pásma může vstupovat jen fyzická osoba poučená o způsobu chování, kterým neohrožuje zdraví své a zdraví jiných fyzických osob. V případě fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, se poučení podle věty prvé nepožaduje.
(5) Osoba mladší 18 let může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu připravuje na výkon povolání nebo se v něm má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření.
(6) Těhotná žena může do kontrolovaného pásma vstupovat, pokud se v kontrolovaném pásmu má podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření nebo v kontrolovaném pásmu pracuje.
(7) V kontrolovaném pásmu může vykonávat práce, které souvisí s radiační činností, kvůli níž je kontrolované pásmo vymezeno, pouze radiační pracovník kategorie A. Jiná fyzická osoba může do kontrolovaného pásma vstupovat pouze v odůvodněných případech a provádět tam nezbytnou nebo nahodilou činnost po dobu nezbytně nutnou a pod dohledem radiačního pracovníka kategorie A určeného provozovatelem kontrolovaného pásma, nebo jde-li o radiačního pracovníka kategorie B činnost spočívající v poskytování pomoci fyzické osobě podstupující lékařské ozáření.
(8) Do kontrolovaného pásma může samostatně vstupovat inspektor Úřadu za účelem výkonu správní a kontrolní činnosti.
(9) Úklid nebo údržbu v kontrolovaném pásmu může samostatně provádět
a) radiační pracovník kategorie B nebo jiná fyzická osoba na pracovišti s generátorem záření, s uzavřeným radionuklidovým zdrojem nebo se zařízením s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, pokud je zajištěno, že v době jejich přítomnosti nemůže být zařízení uvedeno do provozu, nebo
b) radiační pracovník kategorie B na pracovišti II. nebo III. kategorie s otevřeným radionuklidovým zdrojem, pokud se na pracovním místě s tímto zdrojem v době jeho přítomnosti nenakládá a měřením je potvrzeno, že povrchová kontaminace na pracovním místě je menší než hodnoty plošné aktivity stanovené v příloze č. 18 k této vyhlášce.
§ 47
(K § 73 odst. 3 atomového zákona)
Radiační ochrana v kontrolovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:
a) místnosti, prostory a místa v kontrolovaném pásmu pracoviště s jaderným zařízením, kde jsou trvale překročeny hodnoty uvedené v § 46 odst. 3, musí být označeny tabulkou s vyznačením míry rizika ozáření; pokud jsou tyto hodnoty překročeny dočasně, musí být tyto místnosti, prostory a místa označeny tabulkou s uvedením naměřených hodnot příkonu prostorového dávkového ekvivalentu a objemové a plošné aktivity radionuklidů,
b) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí kontrolovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace,
c) provozovatel kontrolovaného pásma musí vybavit fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma osobními ochrannými prostředky a pomůckami přiměřenými radiační situaci v kontrolovaném pásmu a způsobu vykonávané práce a důvodům vstupu do kontrolovaného pásma,
d) v případě, že za běžného provozu nebo předvídatelných odchylek od běžného provozu může příkon prostorového dávkového ekvivalentu v kontrolovaném pásmu překročit 1 mSv/h, musí provozovatel kontrolovaného pásma vybavit každou fyzickou osobu vstupující do kontrolovaného pásma, s výjimkou fyzické osoby, která se má v kontrolovaném pásmu podrobit lékařskému ozáření nebo nelékařskému ozáření, operativním osobním dozimetrem s funkcí zřetelné signalizace překročení nastavené úrovně,
e) pokud v kontrolovaném pásmu nelze vyloučit povrchovou kontaminaci vstupující fyzické osoby, lze do něj, kromě osob podstupujících lékařské ozáření nebo nelékařské ozáření, vstoupit po převléknutí do oděvu určeného vnitřním předpisem provozovatele kontrolovaného pásma; při opuštění kontrolovaného pásma musí být provedena kontrola povrchové kontaminace fyzické osoby a v případě zjištění povrchové kontaminace osobní očista a dekontaminace; nelze-li povrchovou kontaminaci odstranit, může fyzická osoba opustit kontrolované pásmo za podmínek uvedených ve vnitřním předpisu provozovatele kontrolovaného pásma,
f) pokud nelze vyloučit povrchovou kontaminaci předmětů vynášených z kontrolovaného pásma, musí být provedena kontrola jejich povrchové kontaminace a v případě zjištění povrchové kontaminace jejich dekontaminace,
g) v kontrolovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem je zakázáno kouřit; jíst a pít lze v případě, že vzhledem k rozsahu kontrolovaného pásma a druhu vykonávané činnosti jej nelze krátkodobě opustit; v takovém případě musí provozovatel kontrolovaného pásma vymezit pro konzumaci zvláštní prostor s možností kontroly povrchové kontaminace fyzických osob a stanovit opatření vylučující kontaminaci potravin, a
h) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem a vstupuje do kontrolovaného pásma, musí pásma, kromě osob podstupujících lékařské ozáření nebo nelékařské ozáření, musí provozovatel kontrolovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění nepřekročení dávkových optimalizačních mezí pro obyvatele.
§ 48
(K § 24 odst. 7 a § 73 odst. 3 atomového zákona)
(1) Dokumentace pro povolovanou činnost, kterou je vymezení kontrolovaného pásma, při provádění povolované činnosti musí obsahovat
a) rozsah kontrolovaného pásma výčtem místností a schematickým plánem,
b) zdůvodnění navrhovaného rozsahu kontrolovaného pásma, zejména výpočty a jiné údaje dokládající splnění požadavků této vyhlášky a atomového zákona,
c) popis stavebního a technického zajištění kontrolovaného pásma proti vstupu nepovolané fyzické osoby,
d) popis způsobu zajištění radiační ochrany v kontrolovaném pásmu a
e) údaje o předpokládaném počtu fyzických osob pracujících v kontrolovaném pásmu a způsobu jejich poučení o rizicích při práci v kontrolovaném pásmu.
(2) Dokumentace provozu kontrolovaného pásma musí obsahovat
a) pokyny a podmínky pro vstup do kontrolovaného pásma a podmínky vstupu do kontrolovaného pásma pro radiačního pracovníka a jinou fyzickou osobu,
b) postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané v kontrolovaném pásmu,
c) postupy hodnocení ozáření jiné fyzické osoby vstupující do kontrolovaného pásma a
d) podmínky pro opuštění kontrolovaného pásma fyzickou osobou a vynášení předmětů z kontrolovaného pásma, včetně způsobu provádění dekontaminace.
§ 49
Sledované pásmo
(K § 74 odst. 4 atomového zákona)
(1) Sledované pásmo musí být vymezeno jako část pracoviště
a) ucelená a jednoznačně určená a
b) stavebně oddělená, je-li to prakticky proveditelné.
(2) Sledované pásmo musí být na vchodu nebo ohraničení označeno
a) znakem radiačního nebezpečí,
b) upozorněním „Sledované pásmo se zdroji ionizujícího záření“ a
c) údaji o charakteru zdroje ionizujícího záření a rizika s ním spojeného.
(3) Radiační ochrana ve sledovaném pásmu musí být zajištěna následujícím způsobem:
a) radiační činnost může vykonávat pouze radiační pracovník kategorie A nebo B,
b) pro fyzickou osobu, která není radiačním pracovníkem, vstupuje do sledovaného pásma, nepodstupuje v něm lékařské nebo nelékařské ozáření a mohlo by u ní pobytem ve sledovaném pásmu dojít k překročení dávkové optimalizační meze pro obyvatele, musí provozovatel sledovaného pásma stanovit v programu monitorování operativní hodnoty pro zajištění jejich nepřekročení,
c) pracovní místo ve sledovaném pásmu musí být vybaveno ochrannými prostředky a pomůckami a stíněním podle charakteru zdroje ionizujícího záření, s nímž je nakládáno, a nakládáno,
d) povrchová kontaminace pracovních míst, zařízení nebo stavebních částí sledovaného pásma musí být v době, kdy se se zdrojem ionizujícího záření nenakládá, nižší než hodnoty plošné aktivity stanovené přílohou č. 18 k této vyhlášce; překračuje-li povrchová kontaminace tyto hodnoty, musí být provedena účinná dekontaminace., a
e) režim ve sledovaném pásmu pracoviště s otevřeným radionuklidovým zdrojem musí být upraven tak, aby šíření radioaktivních látek bylo omezeno v souladu s postupy optimalizace podle § 66 atomového zákona.
(4) Dokumentace provozu sledovaného pásma musí obsahovat postupy pro jednotlivé činnosti vykonávané ve sledovaném pásmu.
Díl 3
§ 50
Informování a příprava pracovníků
[K § 68 odst. 2 písm. h) a i) atomového zákona]
(1) Radiační pracovník a fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, musí být držitelem povolení nebo registrantem informováni o
a) charakteru a rozsahu možného ohrožení zdraví, rizicích spojených s prací v prostředí ionizujícího záření a možné zdravotní újmě,
b) obecných postupech a zásadách radiační ochrany a opatřeních, která musí být k příslušné činnosti přijata,
c) konkrétních provozních a pracovních podmínkách vztahujících se k pracovišti a činnosti, ke které může být přidělen,
d) významu požadavku ochrany zdraví a technických a administrativních požadavků k zajištění radiační ochrany,
e) významu kultury bezpečnosti pro zajištění radiační ochrany a
f) významu včasného oznámení těhotenství a kojení z důvodu rizika vyplývajícího z případného ozáření pro nenarozené dítě a kojence, jde-li o ženu.
(2) Držitel povolení nebo registrant musí o poskytnutí informací podle odstavce 1 provést záznam. Záznam musí radiační pracovník nebo fyzická osoba, která se připravuje v kontrolovaném pásmu nebo sledovaném pásmu na výkon povolání, potvrdit svým podpisem.
(3) Držitel povolení nebo registrant musí zajišťovat systém průběžného vzdělávání radiačních pracovníků tak, aby pracovníci znali
a) obecná pravidla a postupy radiační ochrany,
b) opatření týkající se radiační ochrany při výkonu radiační činnosti při běžném provozu, za předvídatelných odchylek od tohoto provozu nebo při vzniku radiační mimořádné události a
c) vnitřní předpisy a dokumentaci pro povolovanou činnost.
(4) Pro radiačního pracovníka pracujícího v kontrolovaném pásmu pracoviště IV. kategorie musí systém průběžného vzdělávání zahrnovat seznámení s vnitřními předpisy a dokumentací pro toto kontrolované pásmo.
(5) Držitel povolení musí znalost radiačního pracovníka a jeho způsobilost k bezpečnému výkonu radiační činnosti ověřit před zahájením práce a dále pravidelně, nejméně jednou za kalendářní rok, ověřovat zkouškou, o které musí být proveden záznam. V případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl, musí držitel povolení stanovit opatření k nápravě.
(6) Záznam o zkoušce podle odstavce 5 musí obsahovat
a) rozsah ověřovaných znalostí,
b) jmenný seznam všech zkoušených radiačních pracovníků,
c) datum zkoušky,
d) kritéria hodnocení zkoušky,
e) výsledek zkoušky a
f) popis opatření k nápravě v případě, že radiační pracovník při zkoušce neuspěl.
(7) Ověřování podle odstavce 5 se nevyžaduje u radiačního pracovníka, který vykonává funkci dohlížející osoby pro příslušného držitele povolení.
§ 52
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
Program zajištění radiační ochrany musí dále obsahovat pro
a) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti I. nebo II. kategorie
1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
2. popis metrologického zajištění měření a měřidel,
3. popis způsobu zajištění přejímacích zkoušek a zkoušek dlouhodobé stability,
4. rozsah a popis způsobu provádění zkoušek provozní stálosti a stálosti,
5. četnost zkoušek provozní stálosti, a
6. popis sledování servisních zásahů na zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, které mají vliv na radiační ochranu,
b) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti s otevřenými radionuklidovými zdroji
1. zásady nakládání s radioaktivním odpadem,
2. zásady uvolňování radioaktivní látky z pracoviště a
3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
c) nakládání se zdroji ionizujícího záření na pracovišti, kde se provádí lékařské ozáření,
1. popis způsobu zaznamenávání radiologické události, provádění jejího prošetření a přijetí opatření k předcházení jejímu vzniku a omezení jejích následků a
2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování, a přidělování,
d) dovoz, vývoz nebo distribuci zdroje ionizujícího záření
1. specifikaci dokumentace předávané uživatelům dováženého, vyváženého nebo distribuovaného zdroje ionizujícího záření a
2. popis způsobu zajištění dopravy zdroje ionizujícího záření, s výjimkou generátoru záření,
e) poskytování služeb v kontrolovaném pásmu provozovateli pracoviště IV. kategorie
1. výčet kontrolovaných pásem, ve kterých je povolovaná činnost vykonávána,
2. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
3. popis systému monitorování a hodnocení osobních dávek radiačních pracovníků,
4. popis systému vedení osobních radiačních průkazů,
5. popis činností zajišťovaných dodavateli a
6. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
f) hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření podle § 9 odst. 2 písm. f) bodu 8 atomového zákona
1. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
2. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování,
3. popis způsobu zajištění součinnosti s osobou, pro kterou je hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření prováděno,
4. popis způsobu hodnocení výsledků zkoušky dlouhodobé stability a přejímací zkoušky,
5. popis určování lhůt k odstranění méně závažných závad,
6. popis postupu v případě, že je v rámci zkoušky dlouhodobé stability navržena změna rozsahu zkoušek provozní stálosti,
7. popis způsobu uchovávání materiálů získaných při zkouškách zdroje ionizujícího záření a
8. popis činností zajišťovaných dodavateli,
g) nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu a uloženými na odvalech a odkalištích
1. zásady nakládání s produkty hornické činnosti vzniklými při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu,
2. zásady pro uvolňování produktů hornické činnosti vzniklých při činnostech souvisejících se získáváním radioaktivního nerostu do životního prostředí a
3. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování a přidělování,
h) služby významné z hlediska radiační ochrany podle § 9 odst. 2 písm. h) bodů 2 a 5 až 7 atomového zákona
1. popis metrologického zajištění měření a měřidel,
2. popis systému vzdělávání fyzických osob podílejících se na vykonávání této služby a
3. míru fyzické účasti fyzické osoby řídící vykonávání této služby při měřeních prováděných v rámci vykonávání služby. a
i) instalace, opravy a servis zdroje ionizujícího záření
1. popis způsobu seznámení se s dokumentací pro povolovanou činnost uživatele zdroje ionizujícího záření,
2. popis informování držitele povolení nebo registranta, který zdroj ionizujícího záření používá, o prováděných servisních změnách na něm, které mají vliv na radiační ochranu,
3. popis způsobu provádění školení pracovníků provádějících činnost v servisních postupech od výrobce zdroje ionizujícího záření,
4. popis posouzení připravenosti zdroje ionizujícího záření a pracoviště s ním pro další provoz po dokončení instalace, opravy nebo servisu zdroje ionizujícího záření určeného k léčbě v radioterapii,
5. pracovní postupy monitorování pracoviště nebo měření neužitečného záření v případě instalace zdroje ionizujícího záření určeného k léčbě v radioterapii,
6. seznam přístrojového vybavení používaného pro účely měření prováděného při instalaci zdroje ionizujícího záření určeného k léčbě v radioterapii,
7. popis způsobu zajištění poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovíkům a
8. zásady používání osobních ochranných prostředků a pomůcek, jejich charakteristiky a popis systému jejich přidělování.
§ 53
Jiná dokumentace
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
(1) V rámci specifikace zdroje ionizujícího záření, se kterým má být nakládáno, jeho typu a příslušenství a činností, které na něm mají být vykonáván, musí být uvedena informace o tom, zda bude zdroj ionizujícího záření využíván k lékařskému nebo nelékařskému ozáření anebo ve veterinární medicíně.
(2) Příloha č. 19 k této vyhlášce stanoví obsah jiné vybrané dokumentace.
§ 54
Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany
[K § 69 odst. 2 písm. a) atomového zákona]
(1) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany držitelem povolení musí zahrnovat
a) popis posouzení optimalizace radiační ochrany na základě výsledků osobního monitorování nebo monitorování pracoviště,
b) přehled a rozbor odchylek od běžného provozu a překročení monitorovacích úrovní nebo dávkových optimalizačních mezí a přijatých opatření,
c) přehled plnění povinností držitele povolení, a to
1. zajišťování poskytování pracovnělékařských služeb radiačním pracovníkům,
2. vzdělávání radiačních pracovníků a
3. ověřování způsobilosti radiačních pracovníků k bezpečnému výkonu radiační činnosti,
d) posouzení vybavenosti ochrannými prostředky a pomůckami,
e) hodnocení stavu zdroje ionizujícího záření na základě výsledků prováděných zkoušek,
f) posouzení zabezpečení zdroje ionizujícího záření,
g) hodnocení provedené inventurní kontroly uzavřených radionuklidových zdrojů,
h) hodnocení bilance spotřebované aktivity otevřených radionuklidových zdrojů,
i) statistiku radiologických událostí a potenciálních radiologických událostí,
j) přehled revizí místních typické hodnoty veličin sloužící k posouzení optimalizace pomocí diagnostických referenčních úrovní a
k) popis hodnocení uskutečněného havarijního cvičení.
(2) Hodnocení způsobu zajištění radiační ochrany musí být schváleno držitelem povolení nebo jeho statutárním orgánem, je-li právnickou osobou.
Díl 4
§ 56
Podmínky bezpečného provozu uzavřeného radionuklidového zdroje, zařízení a pracoviště s ním
[K § 75 odst. 5 písm. a) atomového zákona]
(1) Uzavřený radionuklidový zdroj musí být používán pouze po dobu nezbytně nutnou k dosažení požadovaného účelu.
(2) Není-li uzavřený radionuklidový zdroj používán, musí být uložen ve stínícím krytu nebo jinak stíněn tak, aby
a) při skladování příkon prostorového dávkového ekvivalentu
1. na povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů a stíněných boxů nepřekročil hodnotu 100 µSv/h a
2. ve vzdálenosti 1 m od povrchu krytu, kontejneru, stíněných skladovacích prostor, trezorů nebo stíněných boxů nepřekročil hodnotu 10 µSv/h a
b) při přenášení uzavřeného radionuklidového zdroje na pracovišti příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu přepravního krytu nepřekročil hodnotu 100 µSv/h.
(3) Při ozařování a prozařování uzavřeným radionuklidovým zdrojem musí být po skončení práce nebo před vstupem do vymezeného nebo stíněného ozařovacího prostoru měřením nebo signalizací ověřeno, zda je zdroj řádně stíněn nebo zasunut do stínicího krytu.
(4) Při manipulaci s uzavřeným radionuklidovým zdrojem, u něhož nelze vyloučit jeho uvolnění z ozařovacího zařízení nebo jeho ztrátu, musí být používáno měřidlo, které umožňuje za všech podmínek stanovit polohu tohoto zdroje.
(5) Funkčnost příslušenství mobilního zařízení obsahujícího uzavřený radionuklidový zdroj musí být ověřována pravidelně nejméně jednou ročně.
(6) V případě zjištění netěsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být zajištěno odstavení uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním z provozu a jejich řádná ochrana proti zneužití.
(7) Jde-li o značnou netěsnost s více než stonásobkem mezní hodnoty podle přílohy č. 10 bodu 2 přílohy č. 10 bodu 2.2 k této vyhlášce, musí být uzavřeno okolí uzavřeného radionuklidového zdroje a zařízení s ním do doby, než je provedena zkouška radioaktivní kontaminace a v případě potřeby účinná dekontaminace.
Díl 6
§ 63
Náplň práce osoby zajišťující radiační ochranu registranta
[K § 70 odst. 2 písm. b) atomového zákona]
Osoba zajišťující radiační ochranu registranta musí zajistit
a) informování radiačního pracovníka a osoby připravující se na pracovišti na výkon povolání o skutečnostech důležitých z hlediska radiační ochrany a možném riziku práce se zdrojem ionizujícího záření,
b) průběžné vzdělávání radiačního pracovníka o bezpečném používání zdroje ionizujícího záření,
c) řádné vedení dokumentace pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření,
d) evidenci pohybu a stavu zdrojů ionizujícího záření,
e) organizaci provádění přejímacích zkoušek, zkoušek dlouhodobé stability a zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření a účast na nich předávání informací osobám, které je vykonávají,
f) provádění postupů k bezpečnému nakládání se zdrojem pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření, včetně postupů, jak zabránit neoprávněnému nakládání se zdrojem ionizujícího záření, jeho ztrátě, odcizení nebo poškození, a včetně postupů pro případ odchylky od běžného provozu,
g) prošetření radiologické události a provedení opatření v návaznosti na ni a ni,
h) pravidelné ověřování ochranných vlastností osobních ochranných prostředků a dalších ochranných pomůcek., a
i) řízení zkoušek provozní stálosti zdroje ionizujícího záření.
§ 65
Dokumentace pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření
(K § 17 odst. 3 atomového zákona)
(1) Dokumentací pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření je
a) protokol přejímací zkoušky nebo poslední zkoušky dlouhodobé stability zdroje ionizujícího záření a
b) doklad absolvování přípravy osoby zajišťující radiační ochranu registranta.
(2) Dokumentací pro registrovanou činnost pro používání zdroje ionizujícího záření je dále
a) v případě používání přenosného intraorálního rentgenového zařízení pro lékařské ozáření zdůvodnění klinické potřeby jeho použití a popis monitorování radiačních pracovníků,
b) v případě používání kostního denzitometru pro nelékařské ozáření zdůvodnění zamýšleného účelu používání.
(2)(3) Vzory registračních formulářů stanoví příloha č. 21 k této vyhlášce.
Díl 7
§ 66
Program monitorování
(K § 24 odst. 7 atomového zákona)
(1) Program monitorování musí mít v závislosti na druzích monitorování, které je držitel povolení povinen provádět, následující části:
a) monitorování pracoviště,
b) osobní monitorování,
c) monitorování výpustí a
d) monitorování okolí.
(2) Program monitorování musí obsahovat pravidla monitorování pro běžný provoz pracoviště, předvídatelné odchylky od běžného provozu pracoviště, radiační nehodu a radiační havárii, a to
a) vymezení monitorovaných veličin,
b) způsob, rozsah a četnost měření,
c) způsob zaznamenávání a dobu uchovávání výsledků měření,
d) postupy vyhodnocování výsledků měření,
e) hodnoty monitorovacích úrovní a opatření při jejich překročení,
f) hodnoty dávkových optimalizačních mezí,
g) popis metod měření,
h) popis monitorování osob, které podle vnitřního havarijního plánu na pracovišti zasahují při radiační nehodě nebo radiační havárii,
i) určení místa na těle radiačního pracovníka, na němž je umístěn osobní dozimetr, a
j) určení používaných typů měřicích přístrojů a pomůcek a jejich parametrů. a
k) výčet stanovených měřidel, za jejichž ověření je odpovědný držitel povolení, a jejich zařazení do položek druhového seznamu stanovených měřidel podle vyhlášky, kterou se stanoví měřidla k povinnému ověřování a měřidla podléhající schválení typu.
(3) Obsah programu monitorování musí být formulován tak, aby umožňoval
a) ověření dodržování limitů ozáření,
b) prokazování, že radiační ochrana je optimalizována, a
c) včasné zjištění odchylek od běžného provozu pracoviště.
(4) Program monitorování pracoviště IV. kategorie, jehož součástí je jaderný reaktor, musí obsahovat přehled zásahových úrovní, jejichž překročení indikuje vznik provozní události, včetně zařazení provozní události do příslušné kategorie.
§ 67
Postupy hodnocení veličin měřených v rámci monitorování
[K § 78 odst. 3 písm. d) atomového zákona]
(1) Je-li prováděn přepočet aktivit přijatých radionuklidů na úvazek efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory. V případě neidentifikovaných radionuklidů a chemických forem nebo vlastností vdechovaného aerosolu se pro radiační pracovníky použije konverzní faktor, který je v příloze č. 3 k této vyhlášce určen pro všechny nespecifikované formy radionuklidu, a pro jednotlivce z obyvatelstva nejvyšší konverzní faktor uvedený v příloze č. 3 k této vyhlášce pro příjem vdechnutím jednotlivcem dané věkové kategorie.
(2) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství vdechovaného vzduchu v jednom roce je pro reprezentativní osobu
a) ve věku do 5 let včetně 1 500 m3,
b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 6 500 m3 a
c) starší 15 let 8 500 m3.
(3) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, množství požité vody v jednom roce je pro reprezentativní osobu
a) ve věku do 5 let včetně 275 l,
b) ve věku od 6 let do 15 let včetně 365 l a
c) starší 15 let 730 l.
(4) Nejsou-li známa data lépe odpovídající situaci, při které dochází k ozáření, pak pracovník za rok při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 000 m3, s výjimkou pracovníka uvedeného v odstavci 7.
(5) Je-li při stanovení zevního ozáření prováděn přepočet průměrné expozice jednotlivce z obyvatelstva objemové aktivity aktivitě vzácných radioaktivních plynů rozptýlených v ovzduší ve vzduchu na příkon efektivní dávky, musí být použity konverzní faktory, které stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce.
(6) Pro výpočet efektivní dávky v důsledku inhalace produktů přeměny radonu z ovzduší v oblasti dotčené těžbou a zpracováním uranové rudy je hodnota pozadí ekvivalentní objemové aktivity radonu 10 Bq/m3, není-li v této oblasti jiná hodnota známa.
(7) Pro stanovení vnitřního ozáření produkty přeměny radonu a příjmu vdechnutím směsi dlouhodobých radionuklidů emitujících záření alfa uran-radiové řady za rok radiační pracovník vykonávající hornickou činnost nebo činnost prováděnou hornickým způsobem v podzemí při práci trvající 2 000 hodin vdechne 2 400 m3 vzduchu.
§ 68
Monitorovací úrovně
[K § 78 odst. 3 písm. c) atomového zákona]
(1) Monitorovací úrovně jsou
a) záznamová úroveň,
b) vyšetřovací úroveň a
c) zásahová úroveň.
(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni
a) 1/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo
b) nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.
(2) Záznamové úrovně musí být stanoveny na úrovni nejmenší detekovatelné hodnoty měřené veličiny.
(3) Vyšetřovací úrovně musí být stanoveny tak, aby sloužily k odhalení možných odchylek od běžného stavu, obvykle na úrovni
a) 3/10 limitů ozáření s ohledem na délku monitorovacího období, nebo
b) horní meze obvykle se vyskytujících hodnot měřené veličiny.
(4) Při dosažení nebo překročení záznamové úrovně musí být údaj zaznamenán a uchováván.
(5) Při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a zjištění důsledků výkyvu sledované veličiny radiační ochrany.
(6) Při překročení zásahové úrovně musí být provedeno předem stanovené opatření k
a) nápravě vzniklého stavu a
b) zabránění nežádoucího rozvoje vzniklého stavu.
§ 70
[K § 78 odst. 3 písm. a), e) a f) atomového zákona]
(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka musí být prováděno k určení osobních dávek radiačního pracovníka sledováním, měřením a hodnocením jeho zevního a vnitřního ozáření.
(2) Osobní monitorování zevního ozáření a v případě, že tak stanoví zákon, i vnitřního ozáření osobním dozimetrem musí být zajištěno pro radiačního pracovníka kategorie A, u kterého je období pro vyhodnocování osobního dozimetru 1 kalendářní měsíc.
(3) Osobní dozimetr musí být umístěn na referenčním místě, kterým je přední levá strana hrudníku, (dále jen „referenční místo“) nebo jiném místě v závislosti na geometrii ozáření. Při používání ochranné stínicí zástěry musí být osobní dozimetr umístěn vně této zástěry.
(4) Pokud jeden osobní dozimetr neumožňuje dostatečně přesné určení efektivní dávky a ekvivalentní dávky v orgánech a tkáních, pro které jsou stanoveny limity, musí být radiační pracovník vybaven dalšími osobními dozimetry, které svými vlastnostmi nebo umístěním toto určení umožní.
(5) Osobní dozimetr musí měřit všechny druhy záření podílející se na zevním ozáření radiačního pracovníka, jinak musí mít držitel povolení nebo registrant pro příslušný dozimetr schválenou a ověřenou metodu odvození dávek pro jiný druh záření. Neplní-li tento požadavek jeden osobní dozimetr samostatně, radiační pracovník musí být vybaven dalšími osobními dozimetry, nestanoví-li program monitorování jiný způsob osobního monitorování radiačního pracovníka.
(6) Radiační pracovník, který vykonává činnost, která je prováděna a kontrolována pomocí zdroje ionizujícího záření, za jeho přítomnosti v blízkosti zdroje ionizujícího záření, přičemž míra jeho ozáření může překročit v rámci běžných pracovních postupů hodnotu 10 mSv efektivní dávky za rok, a podle programu monitorování je vybaven ochrannou stínící zástěrou, musí mít přiděleny dva osobní dozimetry, z nichž jeden je umístěn na této zástěře a druhý pod ní. Dohlížející osoba musí stanovit koeficient zeslabení použité ochranné stínicí zástěry a efektivní dávku obdrženou radiačním pracovníkem se zohledněním ozáření nekrytých částí těla.
§ 72
[K § 78 odst. 3 písm. a) a f) atomového zákona]
(1) Osobní monitorování radiačního pracovníka kategorie B musí být zajištěno
a) osobním dozimetrem,
b) výpočtem osobních dávek radiačního pracovníka z údajů o monitorování pracoviště, na kterém vykonává pracovní činnosti, a sledování doby pobytu na tomto pracovišti, nebo
c) vybavením jednoho nebo více radiačních pracovníků kategorie B vykonávajících stejnou pracovní činnost na stejném pracovišti osobním dozimetrem a přiřazením osobní dávky získané jeho vyhodnocením ostatním radiačním pracovníkům bez osobního dozimetru na tomto pracovišti.
(2) Výsledky hodnocení osobních dávek radiačního pracovníka kategorie B musí být použity k prokázání
a) správnosti zařazení radiačního pracovníka do kategorie a
b) stálosti podmínek ozáření na pracovišti.
(3) Držitel povolení musí informovat radiačního pracovníka srozumitelným způsobem a tak, aby bylo zřejmé, že radiační pracovník byl informován, o
a) výsledcích jeho osobního monitorování a
b) postupech po přešetření příčin dosažení stanovené vyšetřovací nebo zásahové úrovně.
§ 73
Monitorování výpustí
[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Monitorování výpustí z pracoviště musí být prováděno sledováním, měřením, zaznamenáváním a hodnocením veličin a parametrů charakterizujících uvolňované radioaktivní látky, zejména stanovením bilance celkové vypuštěné aktivity a objemové aktivity radionuklidů.
(2) Monitorování výpustí musí zahrnovat
a) soustavné monitorování radionuklidů vypuštěných za stanovené období, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, vypuštěných za stanovené období (dále jen „bilanční měření“),
b) nepřetržité monitorování radionuklidů, které je schopné rychle signalizovat odchylky od běžného provozu pracoviště IV. kategorie, a
c) operativní monitorování jiných potenciálních cest uvolňování radioaktivní látky z pracoviště v případě jejího úniku tak, aby tento únik mohl být zahrnut do bilance výpustí.
(3) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby
a) při bilančním měření splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace a
b) při nepřetržitém monitorování radionuklidů umožňovala kontrolovat všechny provozní stavy.
(4) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena
a) při bilančním měření na úrovni očekávané hodnoty bilance výpusti radionuklidu s uvážením délky monitorovacího období a
b) při sledování odchylek od běžného provozu pracoviště jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny.
(5) Zásahová úroveň musí být stanovena tak, aby při
a) bilančním měření výpustí mohla být přijata opatření k zabránění překročení autorizovaných limitů nebo nedodržení podmínek povolení a
b) sledování odchylek od běžného provozu pracoviště bylo možno přijmout opatření k nápravě vzniklého stavu a zabránění jeho nežádoucího rozvoje.
§ 74
Monitorování okolí pracoviště
[K § 81 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Monitorování okolí pracoviště, z něhož jsou vypouštěny nebo jinými cestami uvolňovány radioaktivní látky, musí být prováděno sledováním, měřením, hodnocením a zaznamenáváním veličin a parametrů charakterizujících pole ionizujícího záření a výskyt radionuklidů v okolí pracoviště, zejména
a) příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,
b) objemových aktivit radionuklidů a
c) hmotnostních aktivit radionuklidů.
(2) Záznamová úroveň musí být stanovena tak, aby splňovala požadavky na nejmenší detekovatelnou hodnotu monitorované veličiny podle vyhlášky o monitorování radiační situace.
(3) Vyšetřovací úroveň musí být stanovena jako horní mez obvykle se vyskytujících hodnot monitorované veličiny, pokud tato vyhláška nestanoví jinak.
(4) Zásahová úroveň musí být stanovena v souladu s požadavky optimalizace ozáření obyvatelstva.
(5) Pokud jsou z pracoviště uvolňovány kapalné radioaktivní látky do povrchových vod, musí monitorování okolí pracoviště zahrnout jak povrchové vody výpustí neovlivněné, tak povrchové vody výpustí ovlivněné, nebo potenciálně ovlivněné. Odběrová místa povrchových vod se stanovují
a) ve vodách neovlivněných výpustí ve vodním toku nad výpustí; při vypouštění do vodní nádrže ve vodním toku nad vzdutím hladiny v nádrži,
b) ve vodách ovlivněných, nebo potenciálně ovlivněných výpustí
1. v místech, kde je možno předpokládat dostatečné promísení výpusti v toku, tj. v dostatečné vzdálenosti pod výpustí; při vypouštění do nádrže zpravidla pod výtokem z nádrže,
2. v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením navíc v ochranném pásmu vodního zdroje v každém místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou, pokud se takové místo nachází do vzdálenosti 30 říčních kilometrů pod výpustí, nebo v nejbližším níže položeném místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou.
(6) Monitorování povrchových vod, do nichž jsou uvolňovány radioaktivní látky, musí zahrnovat všechny uvolňované radionuklidy, které se nezanedbatelně podílejí na ozáření obyvatelstva, a to
a) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením
1. ve vodách neovlivněných výpustí ve vodním toku nad výpustí alespoň tritium a radionuklidy emitující záření gama s čtvrtletní četností,
2. ve vodách ovlivněných nebo potenciálně ovlivněných výpustí alespoň tritium a radionuklidy emitující záření gama s měsíční četností, v případě 90Sr s roční četností,
b) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením,
c) v případě výpusti z jiného pracoviště alespoň jedenkrát ročně operativně při vypouštění nebo nejpozději do 24 hodin po ukončení výpusti.
(7) Vyšetřovací úroveň ve vodách ovlivněných nebo potenciálně ovlivněných výpustí musí být stanovena podle vypouštěných radionuklidů
a) v případě výpusti z pracoviště s energetickým jaderným zařízením v místě odběru vody pro úpravu na vodu pitnou
1. pro tritium ve výši 100 Bq/l; při jejím překročení se musí vyhodnotit, zda nebyly porušeny postupy pro vypouštění a nebyla překročena vyšetřovací úroveň pro 137Cs,
2. pro 137Cs ve výši 0,5 Bq/l; při jejím překročení musí být o výsledcích stanovení objemové aktivity umělých radionuklidů informován odběratel vody pro úpravu na vodu pitnou,
b) v případě výpusti z pracoviště souvisejícího se získáváním radioaktivního nerostu pro Unat ve výši 0,3 mg/l, pro 226Ra ve výši 0,4 Bq/l; při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření příčin a případně stanoveno preventivní opatření,
c) v případě výpusti z jiného pracoviště ve výši jedné desetiny uvolňovací úrovně podle § 104 odst. 1 písm. b); při překročení vyšetřovací úrovně musí být provedeno šetření jeho příčiny a případně stanoveno preventivní opatření. Zásahová úroveň ve vodách ovlivněných, nebo potenciálně ovlivněných výpustí z pracoviště s energetickým jaderným zařízením musí být stanovena pro tritium ve výši 1000 Bq/l; při jejím překročení se musí vyhodnotit, zda nebyly porušeny postupy pro vypouštění, a případně stanovit nápravná nebo preventivní opatření s cílem nepřekročit roční průměrnou hodnotu objemové aktivity tritia 1000 Bq/l a nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity tritia 3500 Bq/l.
Díl 8
§ 75
Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii
[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]
(1) Pracoviště pro radioterapii musí být vybaveno, je-li
a) brachyterapeutické, zobrazovacím zařízením určeným k lokalizaci aplikátorů, plánovací jednotkou a dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,
b) s radioterapeutickým rentgenem, dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření, nebo
c) s radionuklidovým ozařovačem nebo urychlovačem částic,
1. plánovací jednotkou,
2. lokalizačním zařízením pro zobrazení ozařované oblasti,
3. dozimetrickým vybavením pro testování vlastností zdroje ionizujícího záření,
4. provádí-li se na něm radikální radioterapie, verifikačním systémem,
5. provádí-li se na něm radikální radioterapie, systémem pro dozimetrické ověřování aplikované dávky, kterým je in-vivo dozimetrie nebo její plnohodnotná alternativa, a
6. u technik s modulovanou intenzitou svazku systémem pro plošné a prostorové dozimetrické ověřování dávkové distribuce.
(2) Pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí mít vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit těhotenství pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb před provedením lékařského ozáření.
(3) Vybavení pracoviště pro rentgenovou diagnostiku a radioterapii musí zohledňovat zvláštní potřeby a charakter tohoto lékařského ozáření, provádí-li se na něm
a) lékařské ozáření dětí,
b) vyhledávací vyšetření, nebo
c) ozáření spojené s vysokou dávkou u pacienta při radioterapii, intervenční radiologii a výpočetní tomografii.
(4) Pracoviště se zdrojem ionizujícího záření určené pro lékařské ozáření musí být vybaveno pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti takto
a) radioterapeutické pracoviště s uzavřenými radionuklidovými zdroji nebo urychlovači částic, pracoviště nukleární medicíny a pracoviště registrantů pomůckami pro provádění všech zkoušek provozní stálosti,
b) ostatní pracoviště pomůckami pro provádění zkoušek provozní stálosti s četností měsíční nebo vyšší.
§ 76
[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]
Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření
a) určený pro účely plánování, řízení a ověřování v radioterapii instalovaný po 1. lednu 2017 musí být vybaven přístrojem nebo odpovídajícími prostředky, které poskytnou kvantitativní informaci o ozáření pacienta; je-li to technicky proveditelné, musí se tato informace automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
b) pro intervenční radiologii musí
1. indikovat celkový součin kermy a plochy a kumulativní referenční kermu ve vstupním referenčním bodě pacienta, je-li skiagraficko-skiaskopický nebo skiaskopický; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
2. poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, a
3. od 1. ledna 2030 v průběhu vyšetření informovat fyzickou osobu provádějící vyšetření o kumulované radiační zátěži pacienta a
c) který je výpočetním tomografem, včetně výpočetního tomografu používaného pro účely zobrazování v radioterapii a v nukleární medicíně, musí
1. být vybaven automatickou modulací proudu, pokud se jedná o stacionární zdroj ionizujícího záření,
2. mít vyšetřovací protokoly, které jsou přizpůsobeny vyšetřování dětí, jsou-li jím snímkovány děti,
3. poskytovat informaci o součinu kermy a délky; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
4. poskytovat informaci o objemovém kermovém indexu výpočetní tomografie; tato informace se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta, a
5. od 1. ledna 2030 poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, které se automaticky přenáší do záznamu o vyšetření pacienta, pokud se nejedná o CT simulátor.
§ 77
[K § 86 odst. 3 písm. a) atomového zákona]
(1) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření
a) skiagrafický
1. nesmí umožňovat snímkování ze štítu,
2. stacionární s digitálním receptorem obrazu, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být vybaven expoziční automatikou,
3. stacionární, s výjimkou zařízení určeného výhradně pro snímkování končetin, musí být od 1. ledna 2028 vybaven expoziční automatikou a orgánovými předvolbami, a
4. nesmí být od 1. ledna 2028 vybaven filmovým receptorem obrazu,
5. musí od 1. ledna 2028 poskytovat informaci o součinu kermy a plochy; zařízení instalovaná po 1. únoru 2026 musí tuto informaci automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
b) skiaskopický
1. nesmí umožňovat zobrazování přímou skiaskopií,
2. musí být vybaven automatickou regulací dávkového příkonu,
3. musí automaticky nastavovat velikost rentgenového svazku podle zvoleného zvětšení,
4. musí být vybaven zvukovou signalizací po uplynutí 5 minut celkového skiaskopického času,
5. musí být vybaven funkcí zachování posledního obrazu na monitoru po skončení expozice,
6. instalovaný po 1. únoru 2026 musí poskytovat strukturované zprávy o radiační dávce, a
7. musí od 1. ledna 2028 poskytovat informaci o součinu kermy a plochy, zařízení instalovaná po 1. únoru 2026 musí tuto informaci automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
c) mamografický
1. musí být vybaven expoziční automatikou,
2. nesmí být vybaven filmovým receptorem obrazu nebo nepřímou digitalizací,
3. musí poskytovat informaci o kompresní síle a tloušťce po kompresi,
4. vybavený více filtry musí být vybaven funkcí automatické výměny filtru v závislosti na tloušťce po kompresi,
5. musí umožňovat vytvoření snímku minimálně o rozměrech 23 cm x 29 cm, není-li určen pouze pro stereotaxi,
6. instalovaný po 1. únoru 2026 musí v klinickém provozu blokovat expozici při chybějící kolimaci,
7. instalovaný po 1. únoru 2026 musí v klinickém provozu blokovat expozici při nesprávné kolimaci vzhledem k velikosti použité kompresní lopatky,
8. musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, která se musí automaticky přenášet do záznamu o vyšetření pacienta,
9. musí poskytovat snímky, z nichž lze stanovit poměr signálu k šumu a poměr kontrastu k šumu z linearizovaných dat, a
10. musí v klinickém provozu blokovat expozici, pokud se snímek neukládá,
d) zubní intraorální
1. musí mít nominální napětí alespoň 60 kV,
2. musí mít vzdálenost ohniska od konce tubusu nejméně 20 cm,
3. nesmí být vybaven filmy citlivosti D nebo horší a
4. instalovaný po 1. lednu 2017 musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, anebo musí mít v dokumentaci ke zdroji ionizujícího záření uvedené hodnoty, z nichž lze vypočítat tuto informaci pro všechna expoziční nastavení,
e) zubní panoramatický
1. nesmí být od 1. ledna 2028 vybaven filmovým receptorem obrazu nebo nepřímou digitalizací a
2. instalovaný po 1. lednu 2017 musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta, nebo musí mít v dokumentaci ke zdroji ionizujícího záření uvedené hodnoty, z nichž lze vypočítat tuto informaci pro všechna expoziční nastavení.
(2) Zdroj ionizujícího záření používaný při lékařském ozáření, který je zubním výpočetním tomografem, nebo kostním denzitometrem instalovaným po 1. lednu 2017, musí poskytovat kvantitativní informaci o ozáření pacienta.
§ 78
Léčebná a diagnostická aplikace radionuklidu
[K § 86 odst. 3 písm. b) až d) atomového zákona]
(1) Při léčebné a diagnostické aplikaci radionuklidu musí být změřena aktivita otevřeného radionuklidového zdroje aplikovaného pacientovi, a to před jeho podáním.
(2) Léčebná aplikace radionuklidu musí být prováděna v lůžkové části zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb, speciálně upravené a vybavené pro tento účel. Tato podmínka neplatí, pokud ozáření fyzických osob žijících ve společné domácnosti s pacienty po léčebné aplikaci otevřeného radionuklidového zdroje nemůže překročit dávkovou optimalizační mez stanovenou v § 64 odst. 1 písm. a) atomového zákona. Při této léčebné aplikaci radionuklidu musí být zajištěno, aby pacient nepoužíval vlastní prádlo.
(3) Při propuštění pacienta po léčebné aplikaci radionuklidu podle odstavce 2, musí být všechny jeho předměty osobní potřeby zkontrolovány z hlediska možného znečištění radionuklidem a v případě takového znečištění dekontaminovány nebo zneškodněny jako radioaktivní odpad.
(4) Podstupuje-li pacient léčebnou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci před opuštěním zdravotnického zařízení
a) písemnou informaci o rizicích ionizujícího záření a
b) písemné pokyny, jak omezit dávky fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, na tak nízkou úroveň, jaké lze rozumně dosáhnout.
(5) Podstupuje-li pacient diagnostickou aplikaci radionuklidu, musí držitel povolení poskytnout pacientovi před opuštěním zdravotnického zařízení písemné pokyny podle odstavce 4 písm. b) v případě, že by se ozáření fyzické osoby, která přichází s pacientem do styku, mohlo blížit hodnotám obecných limitů pro obyvatele.
(6) Na pracovišti, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být vyvěšeno na viditelném místě sdělení o nezbytnosti oznámit před provedením lékařského ozáření pracovníkům poskytovatele zdravotních služeb těhotenství nebo kojení před provedením lékařského ozáření.
(7) Vybavení pracoviště, na kterém se provádí léčebná nebo diagnostická aplikace radionuklidu, musí být v souladu se zvláštními potřebami a povahou tohoto lékařského ozáření.
§ 79
Obsah oznámení o podání žádosti o povolení klinického hodnocení radiofarmak
(K § 85 odst. 5 atomového zákona)
Oznámení o podání žádosti o povolení klinického hodnocení radiofarmak obsahuje skutečnosti týkající se tohoto hodnocení, které jsou důležité z hlediska radiační ochrany, zejména
a) souhrn protokolu klinického hodnocení,
b) specifikace radiofarmaka,
c) informace pro pacienta, včetně způsobu ochrany ostatních osob,
d) vzor informovaného souhlasu pacienta,
e) informace pro osoby žijící ve společné domácnosti s účastníkem klinického hodnocení a
f) seznam pracovišť, na kterých se klinické hodnocení bude provádět.
§ 80
Chybné ozáření pacienta
[K § 60 odst. 4 písm. a) atomového zákona]
(1) Ozářením pacienta, které je považováno za chybné pro účely vymezení radiologické události, je
a) ozáření vzniklé z důvodu
1. nezáměrné události při lékařském ozáření zahrnující lidskou chybu nebo selhání přístroje, nebo
2. jiné události při lékařském ozáření, jejíž důsledky nemohou být opomenuty z hlediska radiační ochrany,
b) v radioterapii
1. ozáření při záměně pacienta,
2. terapeutické ozáření jiné tkáně nebo orgánu, než bylo plánováno,
3. aplikace celkové dávky nebo dávky na frakci, která se významně liší od indikované dávky,
4. aplikace chybně předepsané dávky,
5. ozáření, které způsobí, že radiobiologický efekt léčby neodpovídá původně plánovanému, způsobené přerušením nebo předčasným ukončením plánované léčby, které není způsobeno zdravotním stavem pacienta, nebo
6. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu,
c) v nukleární medicíně
1. aplikace jiného radiofarmaka, než bylo plánováno,
2. aplikace aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity,
3. ozáření při záměně pacienta,
4. aplikace aktivity nebo radiofarmaka, které byly chybně předepsány,
5. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu, nebo
6. při výkonu prováděném u kojící ženy nezáměrné ozáření dítěte,
d) v radiodiagnostice
1. ozáření násobně vyšší než potřebné,
2. ozáření při záměně pacienta,
3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno, nebo
4. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, a
e) v intervenční radiologii
1. ozáření násobně vyšší než potřebné,
2. ozáření při záměně pacienta,
3. ozáření jiného orgánu nebo tkáně, než bylo plánováno,
4. při výkonu prováděném u těhotné ženy nezáměrné ozáření zárodku nebo plodu přímým svazkem, nebo
5. případ, kdy dojde ke tkáňové reakci z důvodu nesprávného provedení výkonu.
(2) Aplikací aktivity výrazně odlišné od předepsané aktivity je v nukleární medicíně pro účely vymezení chybného ozáření u
a) léčebné aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 20 %, nebo
b) diagnostické aplikace radionuklidu aplikace aktivity, která se liší od předepsané aktivity o více než 40 %.
§ 81
Radiologické události
(K § 87 odst. 5 atomového zákona)
(1) Radiologická událost kategorie A je závažnou radiologickou událostí.
(2) Příloha č. 23 k této vyhlášce stanoví
a) kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie A, B nebo C,
b) postup pro případ výskytu radiologické události a potenciální radiologické události,
c) obsah a dobu uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo potenciální radiologické události a
d) rozsah informování o závažné radiologické události a potenciální radiologické události a lhůty k jeho provedení.
Díl 9
§ 83
Záznamy o nelékařském ozáření lékařským radiologickým vybavením zařízením
(K § 83 odst. 7 atomového zákona)
Záznamy o nelékařském ozáření lékařským radiologickým vybavením zařízením musí obsahovat
a) identifikaci fyzické osoby, která podstupuje nelékařské ozáření,
b) zdůvodnění každého nelékařského ozáření,
c) datum a čas provedení každého nelékařského ozáření,
d) záznam parametrů ozáření, pomocí kterých lze odhadnout dávku z nelékařského ozáření,
e) identifikaci zdroje ionizujícího záření, kterým je nelékařské ozáření provedeno, provedeno a
f) porovnání dávky z nelékařského ozáření s místní diagnostickou referenční úrovní používanou pro vyšetření v rámci lékařského ozáření s obdobným postupem a zdrojem ionizujícího záření a
g)f) informaci o provedení nelékařského ozáření bez souhlasu ozařované fyzické osoby, je-li v souladu s jiným právním předpisem takto postupováno.
Díl 11
§ 87
Pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu
[K § 93 odst. 5 písm. a) atomového zákona]
Pracovištěm s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu je pracoviště, na kterém se provádí
a) těžba, transport produktovody nebo zpracování ropy a plynu,
b) těžba uhlí,
c) těžba rud,
d) zpracování niobové nebo tantalové rudy,
e) zpracování suroviny obsahující vzácnou zeminu,
f) primární výroba železa,
g) tavení cínu, olova nebo mědi,
h) výroba cementu, včetně údržby slínkových pecí,
i) výroba fosfátových hnojiv, výroba kyseliny fosforečné nebo termická výroba fosforu,
j) výroba pigmentu na bázi oxidu titaničitého,
k) zpracování zirkonu nebo zirkonia,
l) výroba, zpracování nebo užití materiálů s obsahem thoria a uranu,
m) spalování uhlí v zařízení s tepelným výkonem nad 5 MW, včetně údržby kotlů,
n) získávání geotermální energie,
o) provoz zařízení na úpravu vlastností podzemní vody nebo nakládání s vodárenskými kaly z úpravy vody z podzemního zdroje,
p) nakládání s materiálem, u kterého bylo prokázáno, že obsah přírodního radionuklidu v něm přesahuje uvolňovací úroveň nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu některou z uvolňovacích úrovní stanovených v § 105 nebo zvyšuje příkon prostorového dávkového ekvivalentu o více než 0,5 µSv/h,
q) hornická činnost v podzemí,
r) činnost prováděná hornickým způsobem v podzemí, nebo
s) činnost související s nakládáním s těžebním odpadem.
§ 88
Stanovení osobních dávek pracovníka na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
[K § 93 odst. 5 písm. b) atomového zákona]
(1) Způsob měření za účelem stanovení osobních dávek
a) pracovníka, který nakládá s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, musí zahrnovat
1. měření příkonu prostorového dávkového ekvivalentu,
2. měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší,
3. měření povrchové kontaminace na pracovišti a
4. evidenci doby pobytu, nebo
b) pracovníka, který je členem letecké posádky na palubě letadla při letu ve výšce nad 8 km, musí zahrnovat stanovení
1. míry účasti pracovníka na jednotlivých letech,
2. letových charakteristik a
3. parametrů důležitých pro výpočet efektivní dávky, a to opakovaně za každý kalendářní rok.
(2) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být provedeno měření k posouzení, zda jsou překročeny úrovně
a) 300 Bq/m3 pro průměrnou objemovou aktivitu radonu v ovzduší při výkonu práce, nebo
b) 1 mSv za rok pro efektivní dávku, která nezahrnuje dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí a z ozáření radonem a z produktů jeho přeměny.
(3) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém nebylo zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, nemusí být prováděno stanovování osobních dávek pracovníka, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin.
(4) Na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, na kterém je zjištěno překročení úrovně podle odstavce 2, musí být provedena optimalizace radiační ochrany a provedeno měření po optimalizaci za účelem stanovení osobní dávky pracovníka při pobytu na pracovišti.
(5) Pokud po provedení optimalizace radiační ochrany může na pracovišti ozáření pracovníka překročit efektivní dávku 6 mSv za rok, musí být osobní dávky pracovníka na pracovišti stanovovány opakovaně v každém kalendářním roce.
(6) Stanovení osobních dávek pracovníka nemusí být opakovaně v každém kalendářním roce prováděno na pracovišti s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, nedochází-li ke změně pracovních podmínek, výrobních postupů nebo surovin a pokud měřením podle odstavce 4 nebyla zjištěna možnost překročení
a) 6 mSv za rok pro efektivní dávku, nebo
b) 1/3 limitů stanovených na kalendářní rok v § 4 odst. 1 písm. a) až d).
(7) V případě práce na více pracovištích s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu musí být efektivní dávky pracovníka sčítány.
(8) Dávkové konverzní faktory pro stanovení efektivní dávky jsou uvedeny v příloze č. 30 k této vyhlášce.
§ 89
Informace o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření a jejich předávání Úřadu
[K § 93 odst. 5 písm. b) a c) atomového zákona]
(1) Údaje získané měřením podle § 88 odst. 2 a údaje o stanovených osobních dávkách musí být uchovávány po celou dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.
(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 88 odst. 2 a odst. 4 písm. b) odst. 5 písm. b) musí být Úřadu oznamovány do 1 měsíce od jejich získání, a to prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bod 2 atomového zákona.
(3) Úřadu musí být o pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření oznamovány následující informace:
a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,
b) název a adresa pracoviště,
c) údaje o zařazení pracoviště podle § 93 odst. 1 atomového zákona a § 87,
d) údaje o surovině používané na pracovišti a popis technologie používané na pracovišti,
e) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce a doby pobytu pracovníka na pracovišti,
f) způsob uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření,
g) údaj o tom, zda je uvolňovaná radioaktivní látka používána k výrobě stavebního materiálu, a
h) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 94 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.
(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště a dále při každé jejich změně.
(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány nejméně po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.
§ 90
Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
[K § 66 odst. 6 písm. c) a § 93 odst. 5 písm. d) atomového zákona]
(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděna při překročení úrovně podle § 88 odst. 2. V rámci optimalizace musí být zpracována optimalizační analýza obsahující varianty řešení a vybrána a uplatněna nejvhodnější varianta ke snížení ozáření z přírodního zdroje záření.
(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména
a) změna
1. používaných surovin,
2. technologie, nebo
3. organizace, způsobu nebo režimu práce a
b) úprava pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně úpravy ventilace.
§ 91
Uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
[K § 95 odst. 6 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí být prováděno v případě pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu zejména u
a) usazenin,
b) kalů,
c) použitých filtrů,
d) odpadů a odpadní vody uvolňované mimo pracoviště a
e) materiálů z tohoto pracoviště určených k opakovanému použití nebo recyklaci.
(2) Měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být prováděno poprvé při zahájení provozu tohoto pracoviště a poté při změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce, nejméně jednou za 12 měsíců.
(3) Nepřekročí-li výsledky měření v 5 po sobě jdoucích letech uvolňovací úrovně stanovené v § 105, měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být dále prováděno alespoň jednou za 5 let, nebo dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah radionuklidů v radioaktivní látce.
(3)(4) Vnitřní předpis pro nakládání s radioaktivní látkou uvolňovanou z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření musí obsahovat
a) výčet radioaktivních látek vyskytujících se na pracovišti, včetně údajů o obsahu radionuklidů v nich,
b) popis nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti, včetně způsobu její likvidace nebo uvolnění z pracoviště,
c) pokyny pro bezpečné nakládání s radioaktivní látkou na pracovišti a
d) postupy evidence množství radioaktivní látky.
(4)(5) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být Úřadu předávány do 1 měsíce od jejich získání přímo nebo prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 7 atomového zákona.
(5)(6) Protokoly s výsledky měření a hodnocení podle odstavce 1 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení provozu pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření.
HLAVA III
§ 93
Efektivní dávka pracovníka na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu
[K § 96 odst. 3 písm. b) atomového zákona]
(1) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděno měření k posouzení, zda je překročena referenční úroveň 300 Bq/m3 pro pro průměrnou objemovou aktivitu radonu při době pobytu pracovníka na pracovišti v délce 2000 hodin za 12 měsíců. V případě odlišné doby době pobytu pracovníka na pracovišti musí být použit časový integrál objemové aktivity radonu odpovídající době pobytu.
(2) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém bylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1, musí být provedena optimalizace radiační ochrany a měření po optimalizaci za účelem stanovení efektivní dávky pracovníka.
(3) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém nebylo zjištěno překročení referenční úrovně podle odstavce 1 nebo na kterém nebyla při opakovaném měření měřením po optimalizaci podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, nemusí být v následujících letech měření a stanovení efektivní dávky prováděno, nedošlo-li
a) ke změně
1. pracovních podmínek,
2. organizace nebo režimu práce, nebo
b) k úpravě pracoviště, včetně změny ventilace.
(4) Na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu, na kterém byla při opakovaném měření měřením po optimalizaci podle odstavce 2 zjištěna možnost překročení hodnoty efektivní dávky pracovníka 6 mSv za 12 měsíců, musí být měření a stanovení efektivní dávky prováděno opakovaně v každém kalendářním roce.
(5) Dávkové konverzní faktory pro stanovení efektivní dávky pracovníka jsou uvedeny v příloze č. 30 k této vyhlášce.
§ 94
Informace o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu a jejich předávání Úřadu
[K § 96 odst. 3 písm. c) a d) atomového zákona]
(1) Údaje získané měřením podle § 93 odst. 1 a údaje o stanovených efektivních dávkách pracovníků na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být uchovávány po dobu trvání pracovní činnosti pracovníka a dále do doby, kdy pracovník dosáhne nebo by dosáhl 75 let věku, nejméně však po dobu 30 let po ukončení pracovní činnosti.
(2) Údaje podle odstavce 1 a informace o překročení hodnot podle § 93 odst. 1 a 2 musí být Úřadu oznamovány do jednoho měsíce od jejich získání. získání, a to prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bod 2 atomového zákona.
(3) Úřadu musí být o pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu oznamovány následující informace:
a) identifikační údaje osoby vykonávající činnost, při které je provozováno pracoviště,
b) název a adresa pracoviště,
c) typ pracoviště podle § 96 odst. 1 atomového zákona,
d) popis pracoviště, organizace, způsobu a režimu práce, ventilačních poměrů a doby pobytu pracovníka na pracovišti,
e) popis optimalizace radiační ochrany na pracovišti a
f) v případě, že je splněna podmínka podle § 97 odst. 1 atomového zákona, popis opatření přijatých k zajištění radiační ochrany a popis zajištění požadavků podle § 97 odst. 2 atomového zákona na pracovišti.
(4) Informace podle odstavce 3 musí být Úřadu oznamovány poprvé před zahájením provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu a dále při každé jejich změně.
(5) Informace podle odstavce 3 musí být uchovávány po dobu 30 let od ukončení provozu pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu.
§ 95
Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu
[K § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona]
(1) Optimalizace radiační ochrany na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu musí být prováděna při překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1. V rámci optimalizace radiační ochrany musí být zpracována optimalizační analýza obsahující varianty řešení a vybrána a uplatněna nejvhodnější varianta opatření ke snížení objemové aktivity radonu, která musí splňovat tyto požadavky
a) jejich provedení dokáže zajistit pokles objemové aktivity radonu,
b) jsou na pracovišti realizovatelná a
c) nemohou zhoršit stavebně technický stav pracoviště.
(2) Opatřeními k provedení optimalizace radiační ochrany podle odstavce 1 jsou zejména
a) stavebně technická opatření,
b) zvýšená výměna vzduchu a
c) změna organizace nebo režimu práce.
Ochrana před přírodními radionuklidy ve vodě
§ 98
[K § 100 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Nejvyšší přípustnou hodnotu objemové aktivity radonu a tritia v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(2) Referenční úrovně obsahu přírodních radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(3) Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(4) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být prováděno ve vodě z podzemního zdroje a ve směsi vody z podzemního zdroje a vody povrchové
a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu,
b) poprvé před zahájením dodávání balené vody na trh v České republice a
c) následně pravidelně v průběhu dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo balené vody na trh v České republice.
(5) Systematické měření a hodnocení obsahu umělých radionuklidů ve vodě musí být prováděno, byla-li pro výrobu pitné vody použita voda z povrchového nebo podzemního vodního zdroje ovlivněného výpustí z pracoviště s energetickým jaderným zařízením.
(5)(6) Četnost systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(6)(7) V rámci systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být provedeno stanovení indikativní dávky, dojde-li k překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity alfa, vyšetřovací úrovně objemové aktivity 137Cs nebo celkové objemové aktivity beta. Vyšetřovací úrovně stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(7)(8) Stanovení indikativní dávky podle odstavce 6 musí být odstavce 7 musí být v případě přírodních radionuklidů provedeno s využitím výsledků doplňujícího rozboru. Postup doplňujícího rozboru stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
§ 99
[K § 100 odst. 3 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Není-li vyšetřovací úroveň celkové objemové aktivity alfa překročena a překročení vyšetřovací úrovně celkové objemové aktivity beta je způsobeno pouze přítomností 40K, indikativní dávka podle § 98 odst. 6 nemusí být stanovována a její § 98 odst. 7 nemusí být stanovována a její referenční úroveň se považuje za nepřekročenou.
(2) Systematické měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě může být provedeno v rozsahu základního rozboru, bylo-li
a) zjištěno, že referenční úroveň indikativní dávky není překročena, nebo
b) prokázáno, že při překročení referenční úrovně podle písmene a) je radiační ochrana optimalizována.
(3) Rozsah základního rozboru podle odstavce 2 stanoví příloha č. 27 k této vyhlášce.
(4) Nepřekročí-li výsledky v 5 po sobě jdoucích letech referenční úrovně stanovené v § 98 odst. 2, systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě musí být dále prováděno, jen dojde-li ke změně, která by mohla ovlivnit obsah přírodních radionuklidů ve vodě, s výjimkou úpravy vody ke snížení obsahu přírodních radionuklidů.
(5) Dodržení hodnot podle § 98 odst. 1, 2 Systematické měření a 6 hodnocení obsahu radionuklidů v pitné vodě musí být posuzováno prováděno
a) u vody dodávané z vodovodní sítě na místě, kde voda vytéká z kohoutku,
b) u vody dodávané z cisterny na místě jejího výtoku z cisterny,
c) u vody stáčené do láhve nebo kontejneru, které jsou určeny k prodeji, na místě plnění do láhve nebo kontejneru a
d) u vody používané k přípravě potravin v potravinářském podniku na místě, kde se voda v tomto podniku používá.
(6) Vzorky vody musí být pro systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě odebírány tak, aby byly reprezentativní pro
a) vodu dodávanou během celého kalendářního roku a pro celou vodou zásobovanou oblast a
b) veškerou vyrobenou vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů.
(7) Pokud je ve vodě zjištěno překročení ukazatele objemové aktivity tritia 100 Bq/l, musí být provedeno měření objemové aktivity radionuklidů emitujících záření gama.
§ 100
Údaje vztahující se k ochraně před přírodními radionuklidy ve vodě a jejich oznamování Úřadu
[K § 100 odst. 3 písm. d) atomového zákona]
(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu zahrnovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je dodavatelem vody,
b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je dodavatelem vody,
c) název vodovodu a identifikační číslo provozní evidence,
d) identifikační údaje o zdroji vody,
e) údaje o vydatnosti zdroje vody a roční objem dodané vody,
f) výčet zásobovaných obcí a počet zásobovaných obyvatel,
g) údaje o úpravě vody,
h) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,
i) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,
j) protokoly s výsledky měření vzorků a
k) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
(2) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve vodě a dalších údajů musí v případě dodávání balené vody na trh v České republice zahrnovat
a) identifikační údaje v rozsahu podle odstavce 1 písm. a) a b)
1. výrobce balené vody a
2. dovozce balené vody,
b) označení a druh balené vody,
c) identifikační údaje o zdroji vody,
d) roční objem výroby nebo dovozu balené vody,
e) údaje o úpravě vody,
f) údaje o opatřeních podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona,
g) údaje o místě, datu a způsobu odběru vzorků,
h) protokoly s výsledky měření vzorků a
i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
(3) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být uchovávány po dobu 5 let od ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo uvádění balené vody na trh v České republice.
(4) Údaje podle odstavců 1 a 2 musí být oznamovány Úřadu
a) poprvé před zahájením dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice a
b) v případě každé změny v evidovaném údaji.
(5) Údaje podle odstavce 1 písm. i) a j) a odstavce 2 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.
(6)(5) Údaje o ukončení dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu nebo dodávání balené vody na trh v České republice musí být oznamovány Úřadu neprodleně.
§ 101
Optimalizace radiační ochrany při dodávání pitné vody pro veřejnou potřebu a dodávání balené vody na trh v České republice
[K § 66 odst. 6 písm. c) atomového zákona]
Při přijímání opatření podle § 100 odst. 2 písm. c) a d) atomového zákona musí dodavatel vody a výrobce a dovozce balené vody zohlednit účelnost těchto opatření. Těmito opatřeními jsou zejména:
a) výběr jiného zdroje vody,
b) v případě dovozu balené vody dovoz obdobné balené vody s nižším obsahem přírodního radionuklidu, nebo
c) instalace zařízení ke snížení obsahu přírodního radionuklidu., nebo
d) mísení vody z několika zdrojů.
§ 102
Ochrana před přírodními radionuklidy ve stavebním materiálu
[K § 9 odst. 2 písm. j) a § 101 odst. 4 písm. a) až c) atomového zákona]
(1) Výčet stavebních materiálů podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona stanoví příloha č. 28 k této vyhlášce.
(2) Referenční úroveň pro stavební materiál je 1 mSv za rok pro efektivní dávku reprezentativní osoby ze zevního ozáření zářením gama při užívání stavby s obytnými nebo pobytovými místnostmi nezahrnující dávku obdrženou z ozáření z přírodního pozadí.
(3) Index hmotnostní aktivity I je bezrozměrná veličina určená vztahem
I=aK/3 000 Bq.kg-1 + aRa/300 Bq.kg-1 + aTh/200 Bq.kg-1
na základě hmotnostních aktivit vyjádřených v Bq.kg-1 radionuklidů 40K, 226Ra a 228Th 232Th.
(4) Hodnota indexu hmotnostní aktivity pro stavební materiál je 1. Při překročení této hodnoty se má referenční úroveň podle odstavce 2 za překročenou.
(5) Systematické měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu musí být prováděno stanovením indexu hmotnostní aktivity
a) poprvé před uvedením stavebního materiálu na trh a
b) nejméně jednou za kalendářní rok.
(6) Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků měření hmotnostních aktivit 40K, 226Ra a 228Th 232Th zjištěných podle odstavce 5 a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.
(7) Je-li stavebním materiálem nebo jeho součástí radioaktivní látka s porušenou rovnováhou dlouhodobých přírodních radionuklidů uvolňovaná z pracoviště s materiálem se zvýšeným obsahem přírodního radionuklidu, stanovení indexu hmotnostní aktivity musí být nahrazeno měřením podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona. Výsledky tohoto měření musí být hodnoceny porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2. Efektivní dávka reprezentativní osoby z užívání stavebního materiálu ze zevního ozáření zářením gama musí být stanovena z výsledků tohoto měření a hodnocena porovnáním s referenční úrovní podle odstavce 2.
§ 103
Údaje vztahující se k ochraně před přírodními radionuklidy ve stavebním materiálu a jejich oznamování Úřadu
[K § 101 odst. 4 písm. d) atomového zákona]
(1) Evidence výsledků měření obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu a dalších údajů musí zahrnovat
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a adresu místa pobytu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, fyzické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,
b) název, sídlo nebo adresu umístění organizační složky na území České republiky, byla-li zřízena, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, právnické osoby, která je výrobcem nebo dovozcem stavebního materiálu,
c) označení nebo typ stavebního materiálu a surovin pro jeho výrobu a údaj o jejich původu,
d) údaj o ročním objemu výroby nebo dovozu stavebního materiálu,
e) údaj o původu dováženého stavebního materiálu,
f) údaje charakterizující rozsah a způsob použití stavebního materiálu ve stavbách,
g) údaj o místu, datu a způsobu odběru vzorků,
h) protokoly s výsledky měření vzorků a
i) evidenční číslo držitele povolení, který provádí měření.
(2) Údaje podle odstavce 1 musí být uchovávány nejméně po dobu 5 let od ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice.
(3) Údaje podle odstavce 1 musí být odstavce 1 písm. a) až f) musí být oznamovány Úřadu
a) poprvé před dodáním stavebního materiálu na trh v České republice a
b) v případě každé změny v evidovaném údaji.
(4) Údaje podle odstavce 1 písm. g) a h) lze Úřadu oznamovat prostřednictvím držitele povolení podle § 9 odst. 2 písm. h) bodu 6 atomového zákona.
(5)(4) Údaj o ukončení dodávání stavebního materiálu na trh v České republice musí být oznamován Úřadu neprodleně.
HLAVA IV
§ 104
Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření
(K § 76 odst. 6 atomového zákona)
(1) Uvolňovací úrovně pro pracoviště se zdroji ionizujícího záření se považují za překročené
a) při uvolňování předmětu nebo pevné látky, pokud
1. v uvolňovaném předmětu nebo v uvolňovaném množství pevné látky je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1; uvolňovací úrovně hmotnostní aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce, nebo
2. kdekoliv na ploše 300 cm2 povrchu uvolňovaného předmětu je povrchová kontaminace vyšší než uvolňovací úrovně plošné aktivity; uvolňovací úrovně plošné aktivity stanoví příloha č. 7 k této vyhlášce,
b) při vypouštění odpadních vod do povrchových vod, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 0,1 mSv/m3; maximální konverzní faktor hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
c) při vypouštění odpadních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich maximálních konverzních faktorů hing pro příjem požitím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva je větší než 10 mSv/m3; v případě průběžného vypouštění se posuzují průměrné denní objemové aktivity a v případě jednorázového vypouštění průměrné objemové aktivity vztažené k celkovému vypuštěnému objemu,
d) při vypouštění radionuklidů do ovzduší, pokud součet součinů průměrných objemových aktivit jednotlivých vypouštěných radionuklidů a jejich konverzních faktorů hinh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva podle přílohy č. 3 k této vyhlášce je větší než 0,1 µSv/m3; konverzní faktor hinh pro příjem vdechnutím dospělým jednotlivcem z obyvatelstva stanoví příloha č. 3 k této vyhlášce,
e) při ukládání na skládky odpadu, pokud
1. v uvolňovaném předmětu nebo uvolňované pevné látce je součet podílů průměrných hmotnostních aktivit jednotlivých radionuklidů a jejich uvolňovacích úrovní hmotnostní aktivity větší než 1, nebo
2. příkon prostorového dávkového ekvivalentu ve vzdálenosti 1 m od povrchu skládky je v místě uložení na skládce větší než 0,4 µSv/h, a
f) při spalování ve spalovně, pokud
1. spalné plyny vypouštěné do ovzduší překračují uvolňovací úrovně podle písmene d), nebo
2. popel vzniklý spálením překračuje uvolňovací úrovně podle písmene a) nebo e).
(2) Průměrná hmotnostní aktivita podle odstavce 1 písm. a) a e) se vztahuje na jednotlivý uvolňovaný předmět nebo na uvolňované množství homogenní pevné látky. Uvolňované množství pevné látky se považuje za homogenní, pokud hustota pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hustoty o více než 30 % a hmotnostní aktivita pevné látky se v žádné části objemu neliší od její průměrné hmotnostní aktivity o více než 30 %.
(3) Průměrná objemová aktivita uvolňovaného množství kapalné nebo plynné látky podle odstavce 1 písm. b) až d) musí být určována z reprezentativního vzorku látky odebraného před jejím uvolněním nebo odebíraného během uvolňování.
§ 105
Uvolňovací úrovně pro pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření
[K § 95 odst. 6 písm. d) atomového zákona]
(1) Uvolňovací úrovně pro uvolňování pevných materiálů z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, včetně jejich ukládání na skládky odpadu, uvolňování k opakovanému použití, recyklaci nebo spalování, jsou
a) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady 238U 1 kBq/kg,
b) hmotnostní aktivita přírodních radionuklidů z řady 232Th 1 kBq/kg, nebo
c) hmotnostní aktivita 40K 10 kBq/kg.
(2) Uvolňovací úrovně podle odstavce 1 se nepovažují za překročené, pokud průměrná hmotnostní aktivita žádného radionuklidu není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(3) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod a důlních vod do vod povrchových jsou
a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 0,5 Bq/l a
b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K ve všech látkách 1 Bq/l.
(4) Uvolňovací úrovně podle odstavce 3 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(5) Uvolňovací úrovně pro vypouštění odpadních vod a důlních vod do kanalizace pro veřejnou potřebu jsou
a) průměrná celková objemová aktivita alfa ve všech látkách 50 Bq/l a
b) průměrná celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K ve všech látkách 100 Bq/l.
(6) Uvolňovací úrovně podle odstavce 5 se nepovažují za překročené, pokud průměrná objemová aktivita alfa nebo a průměrná objemová aktivita beta po odečtení příspěvku 40K není větší než hodnota uvolňovací úrovně.
(7) Průměrné hodnoty podle odstavců 1, 3 a 5 se vztahují na množství uvolňovaných materiálů, ve kterých lze hmotnostní nebo objemovou aktivitu považovat za homogenní.
HLAVA V
§ 107
Ochranná opatření v nehodové expoziční situaci
[K § 104 odst. 9 písm. a) atomového zákona]
(1) Při zdůvodnění a optimalizaci v rámci rozhodování o zavedení ochranných opatření v nehodové expoziční situaci musí být zohledněny
a) okolnosti ovlivňující proveditelnost ochranných opatření, zejména
1. hustota obyvatel,
2. dopravní situace,
3. existence velkých sídelních jednotek,
4. doba potřebná k přípravě evakuace obyvatel, nebo
5. aktuální meteorologická situace,
b) velikost ozáření fyzických osob, které by bylo odvráceno zavedením ochranného opatření, a
c) důsledky zaváděných ochranných opatření.
(2) Neodkladná ochranná opatření musí být zavedena vždy, jestliže by absorbované dávky v orgánech mohly v průběhu méně než 2 dnů u kterékoli fyzické osoby překročit úrovně stanovené přílohou č. 29 k této vyhlášce.
(3) Odůvodněným neodkladným ochranným opatřením je
a) ukrytí, pokud odvrácená efektivní dávka je větší než 10 mSv za období ukrytí trvající nejdéle 2 dny,
b) jódová profylaxe, pokud
1. hrozí vnitřní kontaminace radioaktivním jódem a
2. odvrácený úvazek ekvivalentní dávky ve štítné žláze způsobený radioizotopy jódu je větší než 100 mSv,
c) evakuace, pokud součet efektivní dávky dosud obdržené v nehodové expoziční situaci se započtením účinku již realizovaných ochranných opatření a efektivní dávky, která by mohla být odvrácena evakuací na 7 dní, je větší než 100 mSv ,
d) zákaz konzumace a distribuce místně produkovaných nebo nijak nechráněných potravin v oblastech dotčených radiační havárií na dobu nezbytně nutnou pro stanovení konkrétních podmínek jejich konzumace a distribuce v dané nehodové situaci, nebo
e) zákaz distribuce a uvádění na trh výrobků nacházejících se v oblastech dotčených radiační havárií na dobu nezbytně nutnou pro stanovení konkrétních podmínek jejich distribuce a uvádění na trh v dané nehodové situaci.
(4) Odůvodněným následným ochranným opatřením je
a) omezení používání radionuklidy kontaminovaných potravin, vody a krmiv, pokud odvrácený roční úvazek efektivní dávky je větší než 1 mSv, přičemž platí, že pokud lze oblasti dotčené radiační havárií, kde na základě vyhodnocení radiační situace mohou nadále za stanovených podmínek pobývat fyzické osoby, zásobovat nekontaminovanými potravinami, vodou a krmivy, upřednostní se tato možnost, a
b) přesídlení obyvatel, nelze-li zajistit efektivní dávku obyvatel při návratu na zasažené území menší než 20 mSv za období následujících 12 měsíců.
(5) Při rozhodování o odvolání zavedených ochranných opatření musí být zohledněno ozáření, ke kterému by došlo po odvolání ochranných opatření.
(6) Odůvodněným je odvolání ochranného opatření ukrytí, evakuace a přesídlení obyvatel, bude-li efektivní dávka za období následujících 12 měsíců po odvolání ochranného opatření menší než 20 mSv.
(7) Při současném výskytu nehodové expoziční situace a mimořádné situace po jiné havárii musí být zohledněno možné zvýšení škod z mimořádné situace po jiné havárii v důsledku zavedení ochranného opatření v rozsahu větším, než je přínos ze snížení ozáření.
ČÁST TŘETÍ
§ 114a
Rozsah a způsob zajištění, trvalého rozvíjení, udržování a pravidelného hodnocení kultury zabezpečení radionuklidového zdroje
(K § 159a atomového zákona)
Držitel povolení musí v rámci kultury zabezpečení radionuklidového zdroje zajistit
a) stanovení odpovědnosti za dodržování zavedených bezpečnostních zásad a postupů,
b) srozumitelnost a jednoznačnost dokumentace související se zabezpečením radionuklidového zdroje vůči všem odpovědným a dotčeným osobám,
c) zavedení systematického přístupu ke školení a zvyšování kvalifikace odpovědných a dotčených osob z pohledu zabezpečení radionuklidového zdroje,
d) informování odpovědných a dotčených osob o hrozbách a významu zabezpečení radionuklidového zdroje,
e) pravidelné ověřování a hodnocení účinnosti systému zabezpečení radionuklidového zdroje,
f) předání aktuálních výsledků ověřování účinnosti systému zabezpečení radionuklidového zdroje odpovědným a dotčeným osobám a v případě, že ověření účinnosti zabezpečení plně neodpovídá cílům, přijmout opatření k nápravě tohoto stavu,
g) neohrožení integrity bezpečnostního systému a v případě předvídatelných událostí postupovat podle předem připravených postupů,
h) využití kompenzačních opatření při pravidelné údržbě a revizi systému zabezpečení radionuklidového zdroje, pokud by tím byla narušena jeho účinnost,
i) proces sebehodnocení k potvrzení odpovídající úrovni kultury zabezpečení radionuklidového zdroje,
j) podporu komunikace a zapojení odpovědných, dotčených, ale i jiných osob v procesu hodnocení rizik a identifikaci nedostatků zabezpečení radionuklidového zdroje včetně předkládání návrhů na jeho zlepšení,
k) podporu a povzbuzování kultury zabezpečení se zaměřením na týmovou spolupráci, otevřenost a důvěru mezi odpovědnými a dotčenými osobami.
ČÁST ČTVRTÁ
§ 116
Přechodná ustanovení
(1) Zkouška dlouhodobé stability prováděná podle § 27 odst. 1 písm. a) bodu 6 po nabytí účinnosti této vyhlášky na jednoduchém zdroji ionizujícího záření, který je
a) zubním intraorálním rentgenovým zařízením, na němž byla předchozí zkouška dlouhodobé stability provedena v roce 2015, musí být provedena do 24 měsíců od této zkoušky dlouhodobé stability,
b) zubním intraorálním rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2005, na němž byla předchozí zkouška dlouhodobé stability provedena v roce 2016, musí být provedena do 24 měsíců od této zkoušky dlouhodobé stability,
c) zubním panoramatickým rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2009, musí být provedena do 12 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability,
d) zubním panoramatickým rentgenovým zařízením vyrobeným v letech 2009 až 2011, musí být provedena do 24 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability, nebo
e) veterinárním rentgenovým zařízením vyrobeným před rokem 2006, musí být provedena do 24 měsíců od předchozí zkoušky dlouhodobé stability.
(2) Požadavky na zdroje ionizujícího záření používané pro lékařské ozáření uvedené v
a) § 76 písm. a), písm. b) bodech 3 a 4 a písm. c) bodech 3 až 6 se použijí na zdroje ionizujícího záření instalované po nabytí účinnosti této vyhlášky a
b) § 76 písm. b) bodě 5 a písm. c) bodě 7 se použijí na zdroje ionizujícího záření instalované po 1. únoru 2018.
(3) Požadavky na zdroje ionizujícího záření používané pro lékařské ozáření uvedené v
a) § 77 odst. 1 písm. a) bodě 3, písm. b) bodě 7, písm. c) bodě 6, písm. d) bodech 3 až 6 a odst. 2 se použijí na zdroje ionizujícího záření instalované po nabytí účinnosti této vyhlášky,
b) § 77 odst. 1 písm. a) bodě 4 se použijí na zdroje ionizujícího záření instalované po 1. únoru 2018 a
c) § 77 odst. 1 písm. a) bodě 5 a písm. b) bodě 8 se použijí na zdroje ionizujícího záření instalované po 1. dubnu 2012.
(4)(2) Zasahující osoba, která je příslušníkem Hasičského záchranného sboru České republiky, Policie České republiky nebo Armády České republiky přede dnem nabytí účinnosti této vyhlášky, je považována za informovanou podle § 108 odst. 4 ode dne nabytí účinnosti této vyhlášky.
(5)(3) Souhlas zasahující osoby podle odstavce 4 ve smyslu § 109 odst. 1 je považován za udělený složením služebního slibu nebo přísahy před nabytím účinnosti této vyhlášky.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Lineární přenos energie L [keV/μm]
Jakostní faktor Q (L)
méně než 10
1
10 až 100
0,32.L -2,2 -2,2
více než 100
300.L -0,5
více než 100
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Konverzní faktory
Konverzní faktory pro výpočet příkonu efektivní dávky u jednotlivce z obyvatelstva po vnoření do mraku umělých radioaktivních vzácných plynů
Konverzní faktory pro výpočet 50letého úvazku efektivní dávky pro příjem požitím, vdechnutím a přímým vstupem do krve pro radiačního pracovníka
Konverzní faktory pro výpočet úvazku efektivní dávky pro příjem radionuklidu požitím a vdechnutím jednotlivcem z obyvatelstva
Příloha č. 5 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Postupy provedení konzervativních odhadů ozáření reprezentativní osoby
4. Údaje o životních návycích obyvatel v obydlených místech, kde jsou měřeny nebo modelem vypočteny největší obsahy radionuklidů ve složkách životního prostředí (dále jen „vybraná skupina osob“), musí být zkoumány v rozsahu informací o místě, stravovacích návycích a životním stylu, při zohlednění fyziologických faktorů, zejména věku. Z údajů o životních návycích vybrané skupiny osob musí být vyloučeny údaje o jedinci s extrémními návyky. Údaje o životních návycích vybrané skupiny osob musí být dlouhodobě platné. Nelze-li získat údaje o životních návycích místní populace, musí být použity údaje z příslušných regionálních nebo celostátních statistik a pro množství vdechovaného vzduchu a požité vody údaje podle § 67 odst. 2 a 3.
6. Pro přepočet aktivit přijatých radionuklidů na roční úvazek efektivní dávky musí být použity u vybrané skupiny osob konverzní faktory podle přílohy č. 3 k této vyhlášce. Přepočet musí být proveden pro věk
Příloha č. 10 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Postupy při ověřování těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje
1. Zkouška těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje musí být prováděna
1.4. emanační zkouškou. nebo jinou zkouškou ověřující přímo hermetičnost pouzdra uzavřeného zdroje nebo
1.5. měřením poklesu aktivity radionuklidu v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem obsahující radionuklid pouze v plynné formě.
2. Zkouška těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje v rámci přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem prováděná podle § 26 odst. 2 písm. d) bodu 5 nebo § 28 odst. 1 písm. b) bodu 5 musí být prováděna měřením poklesu aktivity radionuklidu v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem obsahující radionuklid pouze v plynné formě nebo otěrem na náhradní ploše v případě ostatních zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem.
3. Není-li doporučena jiná hodnota, považuje se uzavřený radionuklidový zdroj za netěsný, byly-li při zkoušce těsnosti překročeny zjištěny následující mezní hodnoty aktivity testovacího media skutečnosti:
3.1. u zkoušky ponořením do kapaliny překročení aktivity testovacího media 200 Bq,
3.2. u zkoušky otěrem uzavřeného radionuklidového zdroje překročení aktivity testovacího media 200 Bq,
3.3. u zkoušky otěrem na náhradní zkušební ploše překročení aktivity testovacího media 20 Bq, nebo
3.4. u emanační zkoušky překročení aktivity testovacího media 200 Bq za dvanáct hodin.,
3.5. u měření poklesu aktivity radionuklidu odchylka od přirozené křivky radioaktivní přeměny větší než 20 %.
Příloha č. 11 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Typ uzavřeného radionuklidového zdroje
Podmínky použití
Zmírněné *1
Běžné *2
Ztížené *3
Plošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření alfa
5 let
36 měsíců
12 měsíců
Plošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření beta s aktivitou vyšší než 40 MBq/cm2
10 let
5 let
24 měsíců
Plošný uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření beta s aktivitou nižší než 40 MBq/cm2 a s tlustým překryvem
15 let
10 let
36 měsíců
Jednoplášťový uzavřený radionuklidový zdroj emitující záření gama o nižší aktivitě
15 10 let
10 5 let
36 24 měsíců
Dvouplášťový uzavřený radionuklidový zdroj
15 let
10 let
36 měsíců
Uzavřený radionuklidový zdroj emitující nízkoenergetické fotony
10 let
5 let
24 měsíců
Příloha č. 12 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Obsah přejímací zkoušky, zkoušky dlouhodobé stability a kategorizace závad zjištěných při zkoušce dlouhodobé stability
1. Přejímací zkouška a zkouška dlouhodobé stability musí zahrnovat:
1.1. vizuální kontrolu
1.1.1. celistvosti a neporušenosti zdroje ionizujícího záření,
1.1.2. značení ovládacích prvků,
1.1.3. viditelnosti světelného pole, pokud je jím zdroj ionizujícího záření vybaven,
1.2. funkční testy řídicích, ovládacích, bezpečnostních, signalizačních, indikačních a nastavovacích prvků,
1.3. ověření, zda naměřené hodnoty odpovídají typickým hodnotám, a v případě, že neodpovídají, ověření, zda se nejedná o závadu,
1.4. v případě zdroje ionizujícího záření podléhajícího schvalování typu testy v rozsahu stanoveném v rozhodnutí o schválení typu výrobku,
1.5. v případě uzavřeného radionuklidového zdroje
1.5.1. ověření údajů uvedených v osvědčení uzavřeného radionuklidového zdroje,
1.5.2. zkoušku těsnosti podle přílohy č. 10,
1.6. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a generátoru záření
1.6.1. ověření funkčnosti zdroje ionizujícího záření,
1.6.2. ověření provozních parametrů a vlastností zdroje ionizujícího záření,
1.6.3. stanovení dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití zdroje ionizujícího záření,
1.7. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem zkoušku těsnosti uzavřeného radionuklidového zdroje podle přílohy č. 10,
1.8. zhodnocení, zda zdroj ionizujícího záření používaný pro lékařské ozáření splňuje požadavky § 76 a § 77,
1.9. v případě zdroje ionizujícího záření používaného v radioterapii pro účely léčby
1.9.1. ověření zobrazovacích systémů nevyužívajících ionizující záření nebo využívajících ionizující záření pocházející ze zdroje ionizujícího záření používaného k léčbě; ověřování zobrazovacích systémů přídavného rentgenového zařízení je součástí zkoušky tohoto zařízení podle bodu 1.10.1,
1.9.2. stanovení kombinované nejistoty měření veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření, a to
1.9.2.1. kermové vydatnosti v brachyterapii,
1.9.2.2. absorbované dávky za referenčních podmínek nebo dávkového příkonu u ostatních radioterapeutických modalit,
1.9.3. vybrané testy plánovacího systému,
1.9.4. vybrané testy záznamového a verifikačního systému,
1.10. u rentgenového zařízení používaného v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování
1.10.1. ověření zobrazovacích systémů,
1.10.2. kontrolu výskytu artefaktů v obrazu,
1.11. u mamografického rentgenového zařízení
1.11.1. test prostorového rozlišení,
1.11.2. testy digitální tomosyntézy,
1.12. u skiagrafického rentgenového zařízení
1.12.1. kontrolu reprodukovatelnosti kermy včetně expozice s krátkým expozičním časem,
1.12.2. test prostorového rozlišení,
1.12.3. kontrolu krátkého expozičního času,
1.13. u skiaskopického rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice a intervenční radiologii
1.13.1. kontrolu souladu velikostí ploch receptoru obrazu a pole rentgenového záření při základním zvětšení,
1.13.2. test prostorového rozlišení,
1.14. u zubního intraorálního rentgenového zařízení
1.14.1. s filmovým receptorem obrazu kontrolu stavu vyvolávacích chemikálií a filmů, vhodnost jejich kombinace a kontrolu dokumentace o jejich výměnách,
1.14.2. kontrolu stavu všech fólií nepřímé digitalizace,
1.15. u rentgenového zařízení používaného ve veterinární medicíně kontrolu stavu ochranných stínicích pomůcek,
1.16. u rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo radioterapii pro účely zobrazování, které poskytuje kvantitativní informaci o ozáření pacienta, kontrolu přesnosti této informace.
2. Přejímací zkouška musí dále obsahovat
2.1. ověření údajů od výrobce, které jsou z hlediska radiační ochrany významné pro možný způsob použití zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, nebo v případě, že jej nelze při zkoušce provést, ověření, že jej provedla osoba, která zdroj ionizujícího záření instalovala,
2.2. u radioterapeutického rentgenového ozařovače vytvoření ozařovací tabulky,
2.3. u zubního intraorálního rentgenového zařízení optimalizaci zobrazovacího procesu,
2.4. odhad neužitečného záření v okolí zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení a v případě nevyhovujícího výsledku jeho měření,
2.5. měření neužitečného záření v okolí rentgenového zařízení používaného při lékařském ozáření pro účely zobrazování jiného než v bodě 2.4,
2.6. kontrola, že bylo provedeno počáteční ověření plánovacího systému a záznamového a verifikačního systému v radioterapii.
3. Zkouška dlouhodobé stability musí dále obsahovat
3.1. ověření stability provozních parametrů a vlastností generátoru záření a zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a posouzení, zda jejich případná nestabilita je závadou,
3.2. ověření stability dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu použití generátoru záření a zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem a posouzení, zda jejich případná nestabilita je závadou,
3.3. ověření údajů od výrobce, které jsou z hlediska radiační ochrany významné pro způsob použití zdroje ionizujícího záření a jeho příslušenství, v případě, že jej lze při zkoušce provést,
3.4. u radioterapeutického rentgenového zařízení ověření ozařovací tabulky,
3.5. odhad neužitečného záření v okolí zubního intraorálního nebo zubního panoramatického rentgenového zařízení, došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním odhadu neužitečného záření, nebo pokud na zařízení od instalace žádný odhad nebo měření neužitečného záření nebylo provedeno, nebo jeho výsledky nejsou dohledatelné,
3.6. měření neužitečného záření v okolí rentgenového zařízení používaného při lékařském ozáření pro účely zobrazování jiného nežli uvedeného v bodě 3.5 , došlo-li k takové změně v jeho používání, která mohla ovlivnit hodnoty uvedené v posledním měření neužitečného záření, nebo pokud na zařízení od instalace žádné měření neužitečného záření nebylo provedeno, anebo jeho výsledky nejsou dohledatelné, a v případě nevyhovujícího výsledku odhadu neužitečného záření podle bodu 3.5,
3.7. v případě zkoušky dlouhodobé stability po výměně příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, ověření správnosti údajů uvedených v technické dokumentaci tohoto příslušenství, které mají z hlediska radiační ochrany význam pro běžné použití zdroje ionizujícího záření nebo jeho příslušenství,
3.8. v případě zkoušky dlouhodobé stability u registranta kontrolu zkoušek provozní stálosti a vybavenosti pomůckami pro jejich provádění,
3.9. u zubního intraorálního rentgenového zařízení ověření optimalizace zobrazovacího procesu a v případě nevyhovujícího výsledku její provedení.
4. U zdroje ionizujícího záření používaného při lékařském ozáření v radioterapii jsou
4.1. velmi závažné závady:
4.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
4.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pacienta nebo pracovníka nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,
4.2. méně závažné závady:
4.2.1. viditelné poškození uzavřeného radionuklidového zdroje, které by mohlo vést k jeho netěsnosti v blízké době a které není velmi závažnou závadou,
4.2.2. jiné závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.
5. U zdroje ionizujícího záření, používaného při lékařském ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování jsou
5.1. velmi závažné závady:
5.1.1. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pacienta nebo pracovníka nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany, a
5.1.2. výskyt významných artefaktů zcela znemožňujících diagnostické čtení snímku,
5.1.3. na skiagrafických a skiaskopických rentgenových zařízeních první polotloušťka při 80 kV menší než 2,3 mm Al,
5.1.4. na skiagrafických rentgenových zařízeních
5.1.4.1. odchylka napětí od nominální hodnoty větší než 20 %,
5.1.4.2. s filmovým receptorem obrazu reprodukovatelnost expoziční automatiky větší než 40 %, nebo
5.1.4.3. prostorové rozlišení menší než 1,6 lp/mm,
5.1.5. na skiaskopických rentgenových zařízeních
5.1.5.1. součet odchylek okrajů pole rentgenového záření a receptoru obrazu na všech stranách větší než 10 % ze vzdálenosti ohnisko - receptor obrazu,
5.1.5.2. nízkokontrastní detekovatelnost větší než 4 %, nebo
5.1.5.3. prostorové rozlišení menší než 0,8 lp/mm,
5.1.5.4. je umožněna přímá skiaskopie,
5.1.5.5. není funkční automatická regulace dávkového příkonu,
5.1.6. na zařízeních výpočetní tomografie pokles kermového indexu výpočetní tomografie o 70 % nebo více oproti výchozí hodnotě při stejných expozičních parametrech,
5.2. méně závažné závady:
5.2.1. nesoulad s požadavkem § 76 nebo § 77, který není velmi závažnou závadou,
5.2.2. u mamografického rentgenového zařízení poměr signálu k šumu z linearizovaných dat menší než 40,
5.2.3. u skiagrafického rentgenového zařízení používaného pro snímkování dětí do 3 let
5.2.3.1. variační koeficient přenosové kermy pro expoziční čas do 10 ms větší než 5 %,
5.2.3.2. prostorové rozlišení menší než 3 lp/mm,
5.2.3.3. nemožnost vytvořit použitelný snímek při 50 – 70 kV s expozičním časem menším než 10 ms,
5.2.4. u skiaskopického rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření
5.2.4.1. u zařízení, u kterých se liší tvar receptoru obrazu a tvar pole rentgenového záření, absolutní hodnota rozdílu velikostí ploch receptoru obrazu a pole rentgenového záření při základním zvětšení je větší než 10 % velikosti aktivní plochy receptoru obrazu,
5.2.4.2. nesoulad indikované a změřené hodnoty dávkové veličiny větší než 35 % změřené hodnoty,
5.2.4.3. používaného pro snímkování dětí do 3 let prostorové rozlišení menší než 1,4 lp/mm,
5.2.5. u zubního intraorálního rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření
5.2.5.1. nesoulad indikované a změřené hodnoty dávkové veličiny větší než 50 % změřené hodnoty,
5.2.5.2. s filmovým receptorem obrazu nevyhovující stav vyvolávacích chemikálií nebo filmů nebo jejich nevhodná kombinace,
5.2.5.3. nemožnost nalezení optimalizovaného nastavení expozičních parametrů,
5.2.6. u rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo v radioterapii pro účely zobrazování výskyt artefaktů zasahujících do diagnostického čtení snímku,
5.2.7. ostatní závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.
6. Závady zjištěné u zdroje ionizujícího záření, používaného v defektoskopii a karotáži, jsou
6.1. velmi závažné závady, a to
6.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
6.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pracovníka nebo jiné fyzické osoby nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,
6.2. méně závažné závady, a to jiné závady zjištěné během zkoušky dlouhodobé stability.
7. Závady zjištěné u jiného zdroje ionizujícího záření jsou
7.1. velmi závažné závady, a to
7.1.1. netěsnost uzavřeného radionuklidového zdroje,
7.1.2. závada závažného charakteru nebo závažná kombinace závad, které mohou vést k ohrožení zdraví pracovníka nebo jiné fyzické osoby nebo které závažným způsobem porušují principy radiační ochrany,
7.2. méně závažné závady, a to
7.2.1. viditelné poškození uzavřeného radionuklidového zdroje, které by mohlo vést k jeho netěsnosti v blízké době a které není velmi závažnou závadou,
7.2.2. poškození ochranných pomůcek u veterinárního rentgenového zařízení, které významně zhoršuje jejich ochrannou funkci, nebo
7.2.3. jiná závada zjištěná během zkoušky dlouhodobé stability.
Příloha č. 13 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Registrant musí provádět zkoušky provozní stálosti
1. u zubního intraorálního rentgenového zařízení používaného pro lékařské ozáření
2. u zubního panoramatického rentgenového zařízení
2.1. testem zobrazení fantomu čelisti v rozsahu podle pokynů výrobce zařízení nebo v případě, že výrobce tyto pokyny neposkytl, tak podle pokynů osoby, která provedla zkoušku dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušku
2.1.1. jednou za 6 měsíců,
2.1.2. při každém podezření na špatnou funkci zdroje ionizujícího záření nebo zobrazovacího procesu,
2.1.3. při změně důležité z hlediska radiační ochrany,
2.1.4. po odstávce delší než 6 měsíců a
2.1.5. v případě zjištění neshod v rámci bodů 2.1.1 až 2.1.4 po nápravném opatření,
2.2. vizuálním ověřením čistoty monitoru, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,
2.2.1. jednou měsíčně a
2.2.2. v případě zjištění nečistot monitoru v rámci bodu 2.2.1 po nápravném opatření,
2.3. průběžným ověřováním kvality standardně pořizovaných kefalografických snímků,
3. u zubního rentgenového zařízení, u kterého se používá negatoskop pro hodnocení snímků, testy podle bodu 1 nebo 2 a dále vizuálním ověřením čistoty negatoskopu,
5. u veterinárního rentgenového zařízení
5.1. ověřením stavu a neporušenosti ochranných pomůcek
5.1.2. po jejich opravě a,
5.1.3. při každém podezření na poškození ochranných pomůcek,
5.1.4. po odstávce delší než 1 rok a
5.1.3.5.1.5. po pořízení nových ochranných pomůcek,
5.2. u veterinárního skiagrafického zařízení testem souladu světelného pole s rentgenovým polem
5.2.2. při změně důležité z hlediska radiační ochrany a,
5.2.3. při každém podezření na špatnou kolimaci svazku rentgenového záření,
5.2.4. po odstávce delší než 6 měsíců a
5.2.3.5.2.5. při nevyhovujícím výsledku testu podle bodů 5.2.1 a 5.2.2 bodů 5.2.1 až 5.2.4 po provedení nápravného opatření,
5.3. u veterinárního skiaskopického zařízení testem souladu rentgenového pole s receptorem obrazu
5.3.1. jednou za 6 měsíců,
5.3.2. při změně důležité z hlediska radiační ochrany a
5.3.3. při nevyhovujícím výsledku testu podle bodů 5.3.1 a 5.3.2 po provedení nápravného opatření,
5.4. u veterinárního rentgenového zařízení neuvedeného v bodech 5.2 a 5.3 v rozsahu a četnosti stanovenými
5.4.1. výrobcem, nebo
5.4.2. osobou, která provedla přejímací zkoušku nebo zkoušku dlouhodobé stability,
Příloha č. 14 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Výčet údajů o radiačním pracovníkovi kategorie A a údaje charakterizující jeho očekávané ozáření
1. Identifikace držitele povolení, pro kterého radiační pracovník vykonává práci, při které je profesně ozářen, a to název, identifikační číslo a adresa držitele povolení a název a adresa pracoviště,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné příjmení radiačního pracovníka,
5. rodné číslo, bylo-li přiděleno, nebo číslo povolení k adresa trvalého pobytu u cizích státních příslušníků a státní příslušnost radiačního pracovníka,
8. datum počátku práce se zdrojem ionizujícího záření a celková doba práce se zdrojem ionizujícího záření,
9. datum počátku práce se zdrojem ionizujícího záření na tomto pracovišti a nebo datum ukončení práce se zdrojem ionizujícího záření na tomto pracovišti,
10. datum zahájení osobního monitorování radiačního pracovníka měřené/sledované veličiny,
11. datum ukončení osobního monitorování radiačního pracovníka,
12. číslo pracoviště přidělené držitelem povolení k provádění osobní dozimetrie,
13. typ a číslo dozimetru, včetně údaje o délce vyhodnocovacího období,
14. údaj o tom, jakým druhem dozimetru je radiační pracovník vybaven a v případě vnitřního ozáření, jakým způsobem je toto ozáření vyhodnocováno,
15. údaj o poskytovateli zdravotních služeb zajišťujícím preventivní prohlídky radiačního pracovníka,
16.11. údaj o tom, s jakým zdrojem ionizujícího záření radiační pracovník pracuje,
17.12. údaj o tom, jakému druhu záření je radiační pracovník vystaven,
18.13. údaj o tom, jakou profesi radiační pracovník vykonává,.
19. údaj o tom, zda se jedná o kmenového pracovníka držitele povolení,
20. datum, ke kterému jsou uvedené údaje platné a
21. jméno dohlížející osoby.
Příloha č. 15 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Obsahové náležitosti osobního radiačního průkazu
Část A osobního radiačního průkazu obsahuje:
1. registrační číslo osobního radiačního průkazu přidělené Úřadem,
2. jméno, popřípadě jména, příjmení a titul,
3. pohlaví,
4. datum narození,
5. osobní kód radiačního pracovníka přidělený Úřadem,
6. státní příslušnost,
7. číslo občanského průkazu občana ČR, nebo číslo pasu osoby cizí státní příslušnosti,
8. průkazovou fotografii,
9. datum jeho vydání,
10. roční efektivní dávky [mSv] v předchozích 4 letech s datem zápisu, jménem a podpisem dohlížející osoby:
a) osobní dávkový ekvivalent v hloubce 10 mm – HP(10),
b) úvazek efektivní dávky – E50,
c) efektivní dávka – E,
d) ekvivalentní dávka – HT (specifikujte orgán nebo tkáň, pro které je ekvivalentní dávka stanovena),
11. údaje o držiteli povolení, který je osobou odpovědnou za radiační ochranu externího pracovníka:
a) název,
b) adresa,
c) evidenční číslo přidělené Úřadem (pouze držitelé povolení vydaných v ČR),
d) číslo povolení,
e) začátek a konec práce se zdroji ionizujícího záření u uvedeného držitele povolení,
12. výsledky preventivních lékařských prohlídek:
a) datum,
b) výsledek prohlídky (schopen/schopen za stanovených podmínek – nutné doložit zprávu se specifikací podmínek, za kterých může být práce vykonávána/neschopen),
c) jméno a podpis dohlížející osoby,
13. záznamy o absolvování školení z radiační ochrany:
a) datum absolvování školení,
b) jméno a podpis dohlížející osoby.
Část B osobního radiačního průkazu obsahuje:
1) registrační číslo osobního radiačního průkazu přidělené Úřadem,
2) jméno, popřípadě jména, příjmení a titul,
3) osobní kód radiačního pracovníka přidělený Úřadem uvedený v části A,
4) evidenční číslo držitele povolení přidělené Úřadem uvedené v části A,
5) datum přidělení této části pracovníkovi,
6) měsíční dávky v konkrétním roce (pokud pracovník v jednom monitorovacím období pracuje na více pracovištích, musí být jeho monitorování, případně sčítání dávek z měření více dozimetry v tomto období, zajištěno v souladu s programem monitorování),
7) podpis dohlížející osoby,
8) výsledky osobního monitorování externího pracovníka u provozovatele kontrolovaného pásma:
a) název provozovatele kontrolovaného pásma,
b) evidenční číslo provozovatele kontrolovaného pásma přidělené Úřadem,
c) identifikace pracoviště provozovatele kontrolovaného pásma, ke kterému jsou vztaženy výsledky monitorování,
d) začátek a konec práce v kontrolovaném pásmu,
e) podpis dohlížející osoby,
f) efektivní dávky [mSv] za konkrétní období (maximálně však jednoměsíční):
i. Osobní dávkový ekvivalent v hloubce tkáně 10 mm – HP(10)
ii. Úvazek efektivní dávky – E50
iii. Efektivní dávka – E
iv. Ekvivalentní dávka – HT (specifikujte orgán nebo tkáň, pro které je ekvivalentní dávka stanovena).
Příloha č. 16 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Držitel povolení k nakládání se zdrojem ionizujícího záření musí zasílat Úřadu do seznamu zdrojů ionizujícího záření následující údaje o zdroji ionizujícího záření:
1.7. kategorii zabezpečení radionuklidového zdroje ionizujícího záření (nevýznamný, drobný, jednoduchý, významný, velmi významný),
Příloha č. 17 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Držitel povolení k výrobě, dovozu, distribuci a vývozu zdroje ionizujícího záření musí zasílat Úřadu následující údaje o vyrobených, dovezených, distribuovaných a vyvezených zdrojích ionizujícího záření:
3. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem předaného předávaného bez tohoto zdroje
4. v případě zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem předaného předávaného s tímto zdrojem
6. v případě otevřeného radionuklidového zdroje
6.3. údaj o množství radionuklidu.,
7. v případě vyrobeného generátoru záření
7.1. název typu,
7.2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo) a
7.3. výrobní číslo.
Registrant musí zasílat Úřadu následující údaje o dovezených, vyvezených a distribuovaných generátorech záření:
1. údaje o dovezeném, vyvezeném a distribuovaném generátoru záření
Držitel povolení k přidávání radioaktivní látky do spotřebního výrobku při jeho výrobě nebo přípravě anebo k dovozu a vývozu takového spotřebního výrobku musí zasílat Úřadu následující údaje o vyrobených, dovezených a vyvezených spotřebních výrobcích:
1. typ spotřebního výrobku,
2. údaje o schválení typu (ano/ne, druh dokladu a jeho číslo),
3. specifikace radionuklidu,
4. aktivita radionuklidu a datum, ke kterému byla určena, a
5. počet kusů spotřebních výrobků jednoho typu.
Příloha č. 18 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Místo kontaminace
Typ radionuklidového zdroje
Plošná aktivita
[Bq/cm2]
Povrch podlah, stěn, stropů, nábytku, zařízení apod. v kontrolovaném a sledovaném pásmu pracoviště
Vnější povrch osobních ochranných prostředků
Radionuklidový zdroj emitující záření beta nebo gama a nízce toxický radionuklidový zdroj emitující záření alfa
4 10
Jiný radionuklidový zdroj emitující záření alfa
0,4 1
Vnitřní povrch osobních ochranných prostředků
Povrchy pracoviště mimo kontrolované a sledované pásmo
Radionuklidový zdroj emitující záření beta nebo gama a nízce toxický radionuklidový zdroj emitující záření alfa
0,4
Jiný radionuklidový zdroj emitující záření alfa
0,04
Vysvětlivky:
2. radionuklidový zdroj emitující záření alfa s poločasem přeměny menším než 10 dní.
Hodnoty plošné aktivity se vztahují pouze na nefixovanou kontaminaci, pokud povrchová kontaminace povrchu podlah, stěn, stropů, nábytku a jiného zařízení v kontrolovaném a sledovaném pásmu pracoviště vznikla v důsledku předvídaných způsobů používání zdroje ionizujícího záření.
Příloha č. 19 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Obsah dokumentace pro povolované činnosti v rámci expozičních situací
1. Obsahem dokumentace pro hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření musí být
1.1. v případě dokladu o schopnosti měřit a ověřovat vlastnosti zdroje ionizujícího záření metodik
1.1.1. ustanovení fyzické osoby řídící přejímací zkoušku a zkoušku dlouhodobé stability a doklad její zvláštní odborné způsobilosti identifikační údaje držitele povolení k hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
1.1.2. doklad zvláštní odborné způsobilosti fyzické jméno, popřípadě jména, a příjmení osoby vykonávající přejímací zkoušku, která metodiku vypracovala, a zkoušku dlouhodobé stability datum vypracování,
1.1.3. specifikace a způsob zajištění měřicích pomůcek a měřidel používaných při zkouškách druh zkoušky, které nejsou ve vlastnictví držitele povolení pro kterou je dokument vypracován,
1.1.4. druh, modality nebo typ zdroje ionizujícího záření, pro který je metodika vypracována, případně popis způsobu jeho běžného použití,
1.1.5. způsob posouzení a kritéria, zda jsou pracoviště a zdroj ionizujícího záření technicky způsobilá k zahájení zkoušky,
1.1.6. instrukce že v případě, že v metodice a vzorovém protokolu je u některého parametru uveden požadavek podle výrobce, v protokolu ze zkoušky se uvede konkrétní požadavek výrobce,
1.1.7. jednoznačná specifikace odborných pojmů, veličin, jednotek nebo zkratek používaných v metodice nebo vzorovém protokolu v případě, že je možný jejich nejednoznačný výklad,
1.1.8. postup provádění jednotlivých testů zkoušky zahrnující
1.1.8.1. charakteristiku měřeného parametru,
1.1.8.2. typ použitého měřidla a pomůcky,
1.1.8.3. postup měření a způsob získávání výsledků měření, zejména popis měření, schéma geometrického uspořádání měření, nastavení zdroje ionizujícího záření a měřidla, použité veličiny, jednotky, a popis způsobu jejich interpretace,
1.1.8.4. výpočty, algoritmy a popis způsobu jejich interpretace,
1.1.8.5. v případě, že se naměřené hodnoty porovnávají s výchozími, popis způsobu jejich stanovení,
1.1.8.6. popis stanovení kombinovaných nejistot měření v případě radioterapie u dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření podle přílohy č. 12,
1.1.8.7. tolerance měřených parametrů a doporučené hodnoty,
1.1.8.8. způsob konečného hodnocení daného testu,
1.2. v případě metodik, postupů a vzorových protokolů vzorového protokolu následující údaje vyplněné reálnými daty z měření
1.2.1. metodika přejímací zkoušky a zkoušky dlouhodobé stability identifikační údaje držitele povolení, který zkoušku provedl,
1.2.1.1. identifikační údaje držitele povolení k hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření,
1.2.1.2. jméno, popřípadě jména, a příjmení fyzické osoby, která dokument vypracovala,
1.2.1.3. datum vypracování,
1.2.1.4. druh zkoušky, pro kterou je dokument vypracován,
1.2.1.5. druh a typ zdroje ionizujícího záření, pro který je dokument vypracován, a popis způsobu jeho běžného použití,
1.2.1.6. seznam dokumentace ke zdroji ionizujícího záření potřebné k provedení zkoušky, a to
1.2.1.6.1. protokolů z přejímací zkoušky, z předcházející zkoušky dlouhodobé stability a ze zkoušek provozní stálosti,
1.2.1.6.2. záznamů o servisních zásazích a o poruchách,
1.2.1.6.3. návodu k použití,
1.2.1.7. v případě radiodiagnostiky a intervenční radiologie postup při kalibraci a testech stálosti pracovního měřidla, budou-li v rámci přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability prováděny,
1.2.1.8. postup v případě, že je při některém z testů zjištěn hraniční výsledek, netypický výsledek nebo nesoulad s tolerancemi nebo doporučenými hodnotami,
1.2.1.9. údaje o testech příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, zejména
1.2.1.9.1. plánovacího systému v radioterapii,
1.2.1.9.2. záznamového a verifikačního systému v radioterapii,
1.2.1.9.3. primární dvojice diagnostických monitorů u mamografického rentgenového zařízení s digitalizací obrazu,
1.2.1.9.4. ochranných pomůcek u rentgenového zařízení používaného ve veterinární medicíně,
1.2.1.10. jednoznačná specifikace odborných pojmů, veličin, jednotek nebo zkratek používaných v metodice nebo vzorovém protokolu v případě, že je možný jejich nejednoznačný výklad,
1.2.1.11. metodiky jednotlivých testů zkoušky zahrnující
1.2.1.11.1. charakteristiku měřeného parametru,
1.2.1.11.2. typ použitého měřidla a pomůcky,
1.2.1.11.3. postup měření a způsob získávání výsledků měření, zejména popis měření, schéma geometrického uspořádání měření, nastavení ozařovače, použité veličiny, jednotky, a popis způsobu jejich interpretace,
1.2.1.11.4. výpočty, algoritmy a popis způsobu jejich interpretace,
1.2.1.11.5. popis způsobu stanovení referenčních hodnot, které se porovnávají s naměřenými hodnotami,
1.2.1.11.6. pro testy uvedené v § 26 odst. 2 písm. c) bodě 2, v § 26 odst. 2 písm. d) bodech 4 a 5, v § 26 odst. 2 písm. e) bodě 4, v § 28 odst. 1 písm. b) bodech 4 a 5 a § 28 odst. 1 písm. c) bodě 4 stanovení nejistot měření,
1.2.1.11.7. tolerance měřených parametrů,
1.2.1.11.8. způsob konečného hodnocení daného testu,
1.2.2. číslo protokolu,
1.2.3. údaj, o jaký typ zkoušky se jedná,
1.2.4. pokud se jedná o částečnou zkoušku dlouhodobé stability, důvod jejího provedení,
1.2.5. identifikační údaje fyzické osoby, která zkoušku provedla, a fyzické osoby, která zkoušku řídila,
1.2.6. v případě radioterapie identifikační údaje fyzické osoby, která zastupovala provozovatele zdroje ionizujícího záření při zkoušce, a informaci o její funkci,
1.2.7. datum a čas začátku a konce zkoušky; za konec zkoušky se považuje ukončení měření na pracovišti; pozdější doměřování se do původní zkoušky nezapočítává, protože se jedná o samostatnou částečnou zkoušku,
1.2.8. datum, do něhož musí být na zdroji ionizujícího záření provedena další periodicky prováděná zkouška dlouhodobé stability,
1.2.9. druh, modalita a způsob použití zkoušeného zdroje ionizujícího záření,
1.2.10. identifikační údaje držitele povolení nebo registranta používajícího zdroj ionizujícího záření,
1.2.11. údaje o umístění zdroje ionizujícího záření,
1.2.12. identifikační údaje zkoušeného zdroje ionizujícího záření zahrnující
1.2.12.1. název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření,
1.2.12.2. název typu a výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,
1.2.12.3. název typu a výrobní číslo generátoru záření,
1.2.12.4. název typu a výrobní číslo rentgenky a jejího krytu,
1.2.12.5. název typu a výrobní číslo receptoru obrazu, který je pevnou součástí zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
1.2.12.6. rok výroby a rok instalace zdroje ionizujícího záření,
1.2.12.7. specifikaci ohniska a filtrace u zdroje ionizujícího záření používaného v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
1.2.12.8. specifikaci dalších důležitých součástí zdroje ionizujícího záření včetně modalit a přídavných systémů v radioterapii,
1.2.12.9. specifikaci radionuklidu obsaženého v uzavřeném radionuklidovém zdroji včetně jeho aktivity,
1.2.13. číslo protokolu, datum měření a identifikaci držitele povolení, který provedl přejímací zkoušku,
1.2.14. číslo protokolu, datum měření a identifikaci držitele povolení, který provedl předchozí zkoušku dlouhodobé stability,
1.2.2.1.2.15. údaj o tom, zda je na zdroji ionizujícího záření používaném v případě vzorového protokolu z přejímací zkoušky radiodiagnostice, intervenční radiologii a zkoušky dlouhodobé stability veterinárním snímkování používán receptor obrazu
1.2.2.1.1.2.15.1. identifikační údaje držitele povolení, který zkoušku provedl s přímou digitalizací,
1.2.2.2.1.2.15.2. číslo protokolu s nepřímou digitalizací, nebo
1.2.2.3.1.2.15.3. údaj o tom, zda se jedná o přejímací zkoušku, zkoušku dlouhodobé stability nebo částečnou zkoušku dlouhodobé stability s uvedením důvodu jejího provedení filmový,
1.2.16. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření používaný v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo při veterinárním snímkování vybaven
1.2.2.4. identifikační údaje fyzické osoby, která zkoušku provedla, a fyzické osoby, která zkoušku řídila,
1.2.2.5. pro radioterapii identifikační údaje a údaj o funkci fyzické osoby, která zastupovala provozovatele zdroje ionizujícího záření při zkoušce,
1.2.2.6. datum a čas začátku a konce zkoušky,
1.2.2.7. datum, do něhož musí být na zdroji ionizujícího záření provedena další periodicky prováděná zkouška dlouhodobé stability,
1.2.2.8. druh, modalita a způsob použití zkoušeného zdroje ionizujícího záření, včetně druhu používaného receptoru obrazu,
1.2.2.9. identifikační údaje držitele povolení nebo registranta používajícího zdroj ionizujícího záření,
1.2.2.10. údaje o umístění zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.11. identifikační údaje o zkoušeném zdroji ionizujícího záření zahrnující
1.2.2.11.1. název typu a výrobní číslo zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.11.2. název typu a výrobní číslo zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem,
1.2.2.11.3. název typu a výrobní číslo uzavřeného radionuklidového zdroje,
1.2.2.11.4. název typu a výrobní číslo generátoru záření,
1.2.2.11.5. název typu a výrobní číslo rentgenky a jejího krytu,
1.2.2.11.6. název typu a výrobní číslo receptoru obrazu, který je pevnou součástí radiodiagnostického, intervenčního nebo veterinárního zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.11.7. rok výroby zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.11.8. specifikaci ohniska a filtrace u radiodiagnostického, intervenčního nebo veterinárního zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.11.9. specifikaci dalších důležitých součástí zdroje ionizujícího záření, včetně modalit a přídavných systémů v radioterapii,
1.2.2.11.10. specifikaci radionuklidu obsaženého v uzavřeném radionuklidovém zdroji, včetně jeho aktivity,
1.2.2.12. číslo protokolu předchozí zkoušky dlouhodobé stability nebo přejímací zkoušky a v případě, že ji prováděl jiný držitel povolení, identifikační údaje držitele povolení, který ji provedl,
1.2.2.13. údaj o tom, zda je na zdroji ionizujícího záření používaném v radiodiagnostice, intervenční radiologii a veterinárním snímkování používán receptor obrazu
1.2.2.13.1. s přímou digitalizací,
1.2.2.13.2. s nepřímou digitalizací, nebo
1.2.2.13.3. filmový,
1.2.2.14. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření používaný v radiodiagnostice, intervenční radiologii nebo při veterinárním snímkování vybaven
1.2.2.14.1. expoziční automatikou,
1.2.2.14.2. tomografií,
1.2.2.14.3. digitální subtrakční angiografií,
1.2.2.14.4. kefalostatem,
1.2.2.15. údaj o tom, zda
1.2.2.15.1. je na mamografickém rentgenovém zařízení prováděn mamografický screening,
1.2.2.15.2. mamografické zařízení umožňuje stereotaktické zobrazování a mamografickou tomosyntézu,
1.2.2.15.3. je skiagrafické nebo skiaskopické rentgenové zařízení anebo zařízení výpočetní tomografie používáno v radioterapii, včetně údaje o způsobu tohoto použití, a
1.2.2.15.4. zařízení výpočetní tomografie používané v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii umožňuje skiaskopický režim snímkování,
1.2.2.16. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření
1.2.2.16.1. stacionární,
1.2.2.16.2. pojízdný, nebo
1.2.2.16.3. přenosný,
1.2.2.17. v radiodiagnostice, intervenční radiologii a při veterinárním snímkování identifikační údaje o příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, zejména
1.2.2.17.1. používaného vyšetřovacího nářadí,
1.2.2.17.2. vyvolávacího automatu nebo čtečky nepřímé digitalizace,
1.2.2.17.3. používaných kazet, fólií nepřímé digitalizace, rentgenových filmů a zesilujících fólií, včetně jejich citlivosti, a údaje o tom, zda se jedná o zelený nebo modrý program anebo o vysokocitlivostní fólie, a
1.2.2.17.4. diagnostického monitoru, který byl v rámci zkoušky kontrolován nebo použit pro hodnocení testů,
1.2.2.18. v radioterapii identifikační údaje o příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, zejména
1.2.2.18.1. plánovacího a záznamového a verifikačního systému, a
1.2.2.18.2. systému přenosu dat ze zdroje ionizujícího záření do plánovacího systému a do záznamového a verifikačního systému,
1.2.2.19. v jiných způsobech použití zdroje ionizujícího záření než podle bodů 1.2.2.16 a 1.2.2.17 identifikační údaje o příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, zejména používaných aplikátorů uzavřených radionuklidových zdrojů,
1.2.2.20. hodnocení přítomnosti dokumentace ke zdroji ionizujícího záření potřebné k provedení zkoušky na pracovišti, včetně rozhodnutí o schválení typu v případě přejímací zkoušky prováděné na zdroji ionizujícího záření podléhajícím schvalování typu,
1.2.2.21. údaje o
1.2.2.21.1. technických změnách, které se na zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, od poslední zkoušky odehrály a které mohou mít vliv na provádění zkoušky,
1.2.2.21.2. omezení rozsahu prováděné zkoušky a jeho důvodu,
1.2.2.21.3. změně zkušebních postupů, ke kterým došlo v průběhu zkoušky, včetně jejího zdůvodnění, a
1.2.2.21.4. provozních podmínkách ovlivňujících prováděnou zkoušku,
1.2.2.22. údaje o použitých přístrojích a pomůckách, včetně data posledního ověření stanovených měřidel,
1.2.2.23. zhodnocení, zda zdroj ionizujícího záření používaný pro lékařské ozáření nebo pracoviště s ním splňuje požadavky § 75 až 77,
1.2.2.24. záznam o kalibraci nebo testu stálosti pracovního měřidla v případě, že byly v rámci zkoušky provedeny,
1.2.2.25. záznamy z testů provedených v rámci zkoušky, včetně záznamů testů, které byly v rámci zkoušky provedeny nad rámec metodiky, obsahující
1.2.2.25.1. číslo a název testu shodující se s jednotným vzorovým protokolem,
1.2.2.25.2. údaje o podmínkách měření, které ovlivňují testované parametry,
1.2.2.25.3. záznam naměřených hodnot a z nich stanovených parametrů, včetně použitých kalibračních koeficientů a korekčních faktorů,
1.2.2.25.4. nejistoty měření v případě, že je jejich stanovení požadováno,
1.2.2.25.5. zhodnocení výsledků testu,
1.2.2.25.6. tolerance a doporučené hodnoty ověřovaných parametrů,
1.2.2.25.7. v případě nesouladu s tolerancemi nebo doporučenými hodnotami ověřovaných parametrů nebo v případě hraničních výsledků slovní komentář popisující zjištěný nesoulad nebo hraniční výsledky, včetně doporučení řešení, a
1.2.2.25.8. v případě odchýlení se od metodiky záznam a podrobnější popis odchýlení a jeho důvodu,
1.2.2.26. souhrnný přehled výsledků jednotlivých testů, který obsahuje
1.2.2.26.1. tabulku s čísly a názvy provedených testů s jejich hodnocením,
1.2.2.26.2. slovní komentáře k testům, u nichž byla odhalena závada, hraniční nebo netypické výsledky nebo nesoulad s doporučením,
1.2.2.26.3. lhůty k odstranění méně závažných závad,
1.2.2.26.4. specifikace velmi závažných závad s upozorněním, že kvůli zjištěné velmi závažné závadě nesmí být zdroj ionizujícího záření používán do jejího prokazatelného odstranění,
1.2.2.26.5. u skiagrafických rentgenových zařízení používaných v lékařském ozáření specifikaci, zda je zařízení vhodné pro snímkování dětí do 3 let, a
1.2.2.26.6. u uzavřeného radionuklidového zdroje a u zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem popis viditelných poškození radionuklidového zdroje, zejména trhlin, vrubů, koroze nebo oděru,
1.2.2.27. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability, při které byla odhalena nevhodnost současného rozsahu nebo četnosti zkoušek provozní stálosti, návrh rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti,
1.2.2.28. návrh rozsahu zkoušek dlouhodobé stability v případě přejímací zkoušky zdroje ionizujícího záření nepoužívaného v radiodiagnostice, intervenční radiologii a při veterinárním snímkování,
1.2.2.29. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability provedené po servisním zásahu, který mohl mít vliv na neužitečné záření, nebo po zásadních změnách běžného provozu, které mohly ovlivnit osobní dávky radiačního pracovníka nebo obyvatel, záznam z měření neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, který obsahuje
1.2.2.29.1. naměřené hodnoty v pracovních místech v blízkosti zdroje ionizujícího záření,
1.2.2.29.2. naměřené hodnoty za stínícími bariérami, které dokládají účinnost stínění,
1.2.2.29.3. použité expoziční parametry a polohy zdroje ionizujícího záření při měření, které odpovídají standardně používaným expozičním parametrům,
1.2.2.29.4. odhady počtů a délek expozic za jeden kalendářní rok,
1.2.2.29.5. odhady dávkových veličin na měřených pracovních místech a za stínícími bariérami za jeden kalendářní rok vypočítané z údajů podle bodů 1.2.2.28.1 až 1.2.2.28.4,
1.2.2.29.6. popis a nákres okolí zdroje ionizujícího záření, včetně popisu stínících bariér a vzdáleností měřených bodů od zdroje ionizujícího záření a nad podlahou, a
1.2.2.29.7. v případě přenosného veterinárního a průmyslového zdroje ionizujícího záření údaje o vzdálenosti od zdroje ionizujícího záření, v níž má být při běžném snímkování umístěna výstražná páska,
1.2.2.30. v případě odstranění zjištěné závady ještě před vydáním protokolu ze zkoušky
1.2.2.30.1. výsledky měření provedených na zařízení před odstraněním závady,
1.2.2.30.2. popis přijatých opatření po odhalení závady a způsobu jejího odstranění, a
1.2.2.30.3. výsledky měření po odstranění závady,
1.2.16.1. expoziční automatikou,
1.2.16.2. tomografií nebo digitální tomosyntézou,
1.2.16.3. digitální subtrakční angiografií,
1.2.16.4. kefalostatem,
1.2.17. údaj o tom, zda
1.2.17.1. mamografické zařízení umožňuje stereotaxi,
1.2.17.2. je rentgenové zařízení používáno v radioterapii, včetně údaje o způsobu tohoto použití,
1.2.17.3. zařízení výpočetní tomografie umožňuje skiaskopický režim snímkování,
1.2.18. údaj o tom, zda je zdroj ionizujícího záření
1.2.18.1. stacionární,
1.2.18.2. pojízdný,
1.2.18.3. přenosný,
1.2.19. identifikační údaje příslušenství zdroje ionizujícího záření, které má vliv na radiační ochranu, zejména
1.2.19.1. používaného vyšetřovacího nářadí v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
1.2.19.2. vyvolávacího automatu nebo čtečky nepřímé digitalizace v radiodiagnostice, intervenční radiologii,
1.2.19.3. používaných kazet, fólií nepřímé digitalizace, rentgenových filmů a zesilujících fólií, včetně jejich citlivosti a údaje o tom, zda se jedná o zelený či modrý program nebo o vysokocitlivostní fólie, v radiodiagnostice,
1.2.19.4. diagnostického monitoru, který je v rámci zkoušky kontrolován nebo použit pro hodnocení testů, v radiodiagnostice nebo intervenční radiologii,
1.2.19.5. plánovacího systému v radioterapii,
1.2.19.6. záznamového a verifikačního systému v radioterapii,
1.2.19.7. systému přenosu dat ze zdroje ionizujícího záření do plánovacího systému a do záznamového a verifikačního systému v radioterapii,
1.2.19.8. používaných aplikátorů uzavřených radionuklidových zdrojů,
1.2.20. zhodnocení přítomnosti dokumentace ke zdroji ionizujícího záření potřebné k provedení zkoušky na pracovišti, a to
1.2.20.1. návodu k použití a
1.2.20.2. rozhodnutí o schválení typu v případě přejímací zkoušky prováděné na zdroji ionizujícího záření podléhajícím schvalování typu,
1.2.21. údaje o
1.2.21.1. technických změnách, které se na zdroji ionizujícího záření a jeho příslušenství, které má vliv na radiační ochranu, od poslední zkoušky odehrály a které mohou mít vliv na provádění zkoušky,
1.2.21.2. omezení rozsahu prováděné zkoušky a jeho důvodu,
1.2.21.3. změně zkušebních postupů, ke kterým došlo v průběhu zkoušky, včetně jejího zdůvodnění,
1.2.21.4. provozních podmínkách ovlivňujících prováděnou zkoušku,
1.2.22. údaje o použitých přístrojích a pomůckách včetně data posledního ověření stanovených měřidel,
1.2.23. v případě přejímací zkoušky na zubním intraorálním rentgenovém zařízení s digitalizací obrazu opis softwarových uživatelsky měnitelných nastavení, která mohou ovlivnit zobrazení při prvotním zobrazení snímku bez úprav,
1.2.24. záznamy z testů provedených v rámci zkoušky včetně záznamů testů, které byly v rámci zkoušky provedeny nad rámec metodiky, obsahující
1.2.24.1. údaje o podmínkách měření, které ovlivňují testované parametry,
1.2.24.2. záznam zjištěných údajů a naměřených hodnot a z nich stanovených parametrů,
1.2.24.3. v radioterapii použité kalibrační koeficienty a korekční faktory,
1.2.24.4. vzorce používaných výpočtů, anebo vyplněné reálné naměřené hodnoty, z nichž lze správnost vzorců ve vzorovém protokolu ověřit,
1.2.24.5. výchozí hodnoty včetně data jejich stanovení v případě, že se naměřené hodnoty s nimi porovnávají,
1.2.24.6. v případě radioterapie kombinované nejistoty měření u dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření podle přílohy č. 12,
1.2.24.7. zhodnocení výsledků testu,
1.2.24.8. tolerance a doporučené hodnoty ověřovaných parametrů,
1.2.24.9. v případě nesouladu s tolerancemi nebo doporučenými hodnotami ověřovaných parametrů, v případě zjištění nedostatečné stability důležité veličiny popisující vlastnosti zdroje ionizujícího záření nebo v případě hraničních výsledků slovní komentář popisující zjištěný nesoulad nebo hraniční výsledky, včetně doporučení řešení,
1.2.24.10. v případě odchýlení se od metodiky záznam a podrobnější popis odchýlení a jeho důvodu,
1.2.25. v případě radioterapie výpočetní soubor s výpočty, algoritmy a popisem způsobu jejich interpretace pro výpočet dozimetrických veličin důležitých z hlediska účelu používání zdroje ionizujícího záření; v případě používání skriptu pro jejich výpočet je součástí vzorového protokolu jeho popis,
1.2.26. souhrnný přehled výsledků jednotlivých testů, který obsahuje
1.2.26.1. tabulku s čísly a názvy provedených testů s jejich hodnocením,
1.2.26.2. slovní komentáře ke všem testům, u nichž byla odhalena závada, hraniční nebo netypické výsledky nebo nesoulad s doporučením,
1.2.26.3. lhůty k odstranění méně závažných závad a v případě, že je stanoveno provozní omezení vyplývající z této závady, jeho popis,
1.2.26.4. specifikace velmi závažných závad s upozorněním, že kvůli zjištěné velmi závažné závadě nesmí být zdroj ionizujícího záření používán do jejího prokazatelného odstranění,
1.2.26.5. u skiagrafických a skiaskopických rentgenových zařízení používaných pro lékařské ozáření specifikaci, zda je zařízení vhodné pro snímkování dětí do 3 let,
1.2.26.6. u uzavřeného radionuklidového zdroje a u zařízení s uzavřeným radionuklidovým zdrojem popis viditelných poškození radionuklidového zdroje, zejména trhlin, vrubů, koroze nebo oděru,
1.2.27. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability, při které byla odhalena nevhodnost současného rozsahu nebo četnosti zkoušek provozní stálosti, návrh rozsahu a četnosti zkoušek provozní stálosti,
1.2.28. v případě, že bylo odhaleno nesprávné provádění zkoušek provozní stálosti, vhodné instrukce,
1.2.29. návrh rozsahu zkoušek dlouhodobé stability v případě, že je tento rozsah atypický,
1.2.30. v případě přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability provedené na rentgenovém zařízení používaném pro lékařské ozáření pro účely zobrazování po servisním zásahu, který mohl mít vliv na neužitečné záření, nebo po zásadních změnách běžného provozu, které mohly ovlivnit osobní dávky radiačního pracovníka nebo obyvatel, záznam z měření nebo odhad neužitečného záření v okolí zdroje ionizujícího záření, který obsahuje
1.2.30.1. v případě měření naměřené hodnoty v pracovních místech v blízkosti zdroje ionizujícího záření a v místech výskytu osob,
1.2.30.2. použité expoziční parametry a polohy zdroje ionizujícího záření při měření, které odpovídají standardně používaným expozičním parametrům,
1.2.30.3. odhady počtů a délek expozic za jeden kalendářní rok,
1.2.30.4. vypočítané odhady dávkových veličin na pracovních místech a místech výskytu jiných osob ze všech způsobů používání zdroje za jeden kalendářní rok,
1.2.30.5. popis a nákres okolí zdroje ionizujícího záření včetně popisu stínicích bariér a vzdáleností pracovních míst a míst výskytu jiných osob od zdroje ionizujícího záření a vzdáleností měřených bodů nad podlahou,
1.2.30.6. pokyny pro uživatele zdroje, které z měření nebo odhadu neužitečného záření vzešly,
1.2.30.7. v případě přenosného veterinárního a průmyslového zdroje ionizujícího záření údaje o vzdálenosti od zdroje ionizujícího záření, v níž má být při běžném použití umístěna výstražná páska,
1.2.31. v případě odstranění zjištěné závady ještě před vydáním protokolu ze zkoušky
1.2.31.1. výsledky testů provedených před odstraněním závady,
1.2.31.2. popis přijatých opatření po odhalení závady a způsobu jejího odstranění,
1.2.31.3. výsledky testů po odstranění závady,
1.3. v případě přehledu přístrojového vybavení a jeho koncepce zajištění pro vykonávání navrhovaných služeb měření veličin
1.3.1. seznam měřidel používaných při zkouškách informace o dokladech o zvláštní odborné způsobilosti osob řídících a vykonávajících hodnocení vlastností zdrojů ionizujícího záření, včetně typu a výrobního čísla, a
1.3.2. seznam pomůcek používaných při zkouškách ustanovení osob jedné osoby zastřešující řízení hodnocení vlastností zdroje ionizujícího záření pro každou modalitu zvlášť,
1.3.3. seznam stanovených měřidel používaných při zkouškách, včetně typu a výrobního čísla,
1.3.4. seznam pracovních měřidel používaných při zkouškách, včetně typu a výrobního čísla,
1.3.5. koncepce metrologického zajištění stanovených a pracovních měřidel,
1.3.6. seznam pomůcek používaných při zkouškách,
1.3.7. specifikace a způsob zajištění měřicích pomůcek a měřidel používaných při zkouškách, které nejsou ve vlastnictví držitele povolení.
1.4. v případě koncepce zajištění měření veličin
1.4.1. identifikační údaje položek na seznamu podle bodu 1.3, které jsou stanovenými měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění a
1.4.2. identifikační údaje položek na seznamu podle bodu 1.3, které jsou pracovními měřidly, a koncepce jejich metrologického zajištění.
2. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to provádění osobní dozimetrie, musí být
2.1. v případě metodik a postupů
2.1.6. popis postupu hodnocení osobních dávek, včetně veličin, které budou stanovovány, způsobu jejich výpočtu a jejich nepřesností, a specifikace použitých konverzních faktorů, pokud nejsou uvedeny v Příloze č. 3 této vyhlášky,
3. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovování osobních dávek pracovníků na pracovišti s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření podle § 93 odst. 1 písm. b) atomového zákona a na pracovišti s možným zvýšeným ozářením z radonu podle 96 odst. 1 atomového zákona, musí být
3.1. v případě metodik a postupů
3.1.7. způsob provedení opakovaného měření a hodnocení výsledků ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 88 odst. 4 písm. b) § 88 odst. 4,
3.1.12. popis obsahu protokolu o měření za účelem stanovení osobních dávek pracovníka, zahrnující
3.1.12.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
3.1.12.6. název a adresa pracoviště, evidenční číslo pracoviště přidělené Úřadem,
4. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení ozáření z přírodního zdroje záření ve stavbě pro účely podle § 98 a § 99 atomového zákona, musí být
4.1. v případě metodik a postupů
4.1.5. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení přírodního ozáření ve stavbě zahrnující
4.1.5.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
4.1.5.5. datum provedení zahájení a ukončení měření,
4.1.5.6. údaje o měřené stavbě, včetně a jejího druhu (pracoviště, budova k bydlení, škola, školské zařízení), číslo parcely a katastrální území,
4.1.5.8. specifikace metodiky použité při měření a účel měření (měření nové stavby před užíváním, rekonstrukce stavby, informativní měření),
4.1.5.9. popis podmínek měření ve stavbě, včetně uživatelského režimu v době měření a povětrnostních podmínek v době měření, popis ventilace stavby,
4.1.5.13. závěr s návrhem dalšího postupu,
5. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to stanovení radonového indexu pozemku pro účely podle § 98 atomového zákona, musí být
5.1. v případě metodik a postupů
5.1.2. popis obsahu protokolu o stanovení radonového indexu pozemku zahrnující
5.1.2.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
5.1.2.5. identifikační údaje měřeného pozemku, včetně mapového podkladu s vyznačením měřené plochy, umístění odběrových míst a sond do zeminy, číslo parcely a katastrální území,
5.1.2.7. datum provedení a čas zahájení a ukončení měření,
5.1.2.16. závěr s informací o dalším postupu,
6. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu pro účely podle § 101 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být
6.1. v případě metodik a postupů
6.1.5. metodika měření a způsobu zpracování výsledků hmotnostní aktivity Ra-226, Th-228 Th-232, K-40, včetně nejistot měření a způsobu vyjádření výsledků měření,
6.1.7. způsob hodnocení výsledku indexu hmotnostní aktivity ve vztahu k hodnotám uvedeným v § 105 odst. 2 § 102 odst. 2 a 4 4 a
6.1.8. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve stavebním materiálu zahrnující
6.1.8.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
7. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě pro účely dle § 100 odst. 2 písm. a) atomového zákona, musí být
7.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě, zahrnující
7.2.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
7.2.9. místo odběru vzorku a jeho adresa,
8. Obsahem dokumentace pro vykonávání služeb významných z hlediska radiační ochrany, a to měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření pro účely podle § 95 odst. 1 písm. b) atomového zákona, musí být
8.2. popis obsahu protokolu o měření a hodnocení obsahu radionuklidů v radioaktivní látce uvolňované z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření, zahrnující
8.2.1. číslo jednoznačný identifikátor protokolu,
8.2.5. identifikační údaje pracoviště, z něhož je uvolňována radioaktivní látka (evidenční číslo přidělené Úřadem, adresa),
8.2.10. místo odběru vzorku (číslo parcely, katastrální území),
Příloha č. 20 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Postupy pro zajištění radiační ochrany registrantem při používání zdroje ionizujícího záření
1. Obecné požadavky
1.4. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že při běžném snímkování dodržuje pokyny týkající se ochrany před neužitečným zářením uvedené v protokolu z přejímací zkoušky nebo ze zkoušky dlouhodobé stability, a to včetně vhodných stavebních úprav nebo používání ochranných pomůcek.
2. Požadavky při používání zubního intraorálního rentgenového zařízení
2.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
2.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let ode dne jeho pořízení.
2.1.3. uchovávat záznam podle bodu 2.1.2 po dobu 10 let.
2.2. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že
2.2.1. vzdálenost fyzické osoby provádějící ozáření od snímkovaného pacienta musí být větší než 2 m nebo při snímkování musí být tato fyzická osoba za přepážkou odpovídající tloušťce nejméně 15 cm plné cihly a
2.2.2. jiné fyzické osoby přítomné během snímkování v místnosti musí být od snímkovaného pacienta vzdáleny nejméně 5 m nebo musí být za přepážkou odpovídající nejméně 15 cm plné cihly a zároveň nejméně 2 m od snímkovaného pacienta.
2.3. Registrant smí používat přenosné intraorální rentgenové zařízení
2.3.1. pouze, jedná-li se o doplňkový přístroj pro používání mimo stálou ordinaci, nebo
2.3.2. nelze-li ze závažných důvodů jako primární přístroj používat jiný přístroj.
2.4. Registrant musí zajistit vybavení přenosného intraorálního rentgenového zařízení držákem receptoru obrazu odpovídajícím používanému typu zařízení a receptoru obrazu, který musí být využíván při běžném snímkování.
2.5.2.2. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13
2.5.1.2.2.1. bodů 1.1, 1.2.1 nebo 1.3.1 k této vyhlášce musí registrant přenastavit standardních standardní expoziční parametry tak, aby byla změna zobrazení u všech expozic kompenzovaná, a tyto přenastavené expoziční parametry nadále používat v běžném provozu a při zkouškách provozní stálosti, nebo v případě, že takové přenastavení není možné, tak zajistit servisní nápravu,
2.5.2.2.2.2. bodů 1.2.2 nebo 1.3.2 k této vyhlášce musí registrant vyčistit monitor, pomocí něhož je klinicky prováděna diagnóza,
2.5.3.2.2.3. bodu 1.3.3 k této vyhlášce musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující fólie nepřímé digitalizace a
2.5.4.2.2.4. bodu 3 k této vyhlášce musí registrant vyčistit negatoskop.
3. Požadavky při používání zubního panoramatického rentgenového zařízení a zubního výpočetního tomografu
3.1. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
3.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat ho po dobu 5 let.
3.1.3. uchovávat záznam podle bodu 3.1.2 po dobu 10 let.
3.2. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že
3.2.1. při běžném snímkování dodržuje pokyny týkající se ochrany před neužitečným zářením uvedené v protokolu z přejímací zkoušky, a to včetně navržených stavebních úprav nebo používání ochranných pomůcek, a
3.2.2. při snímkování zajistí nepřítomnost jiné fyzické osoby, než snímkovaného pacienta, v místnosti.
3.2. Při zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce
3.2.1. v případě bodu 2.1., 2.2., nebo 4.1 registrant zajistí servisní nápravu,
3.2.2. v případě bodu , 2.2. nebo 4.2 registrant vyčistí monitor, s jehož pomocí je klinicky prováděna diagnóza,
4. Požadavky při používání veterinárního rentgenového zařízení
4.1. Registrant musí zajišťovat optimalizaci radiační ochrany radiačních pracovníků a obyvatel tak, že
4.1.1. zajistí, aby se ve vyšetřovně a ve vzdálenosti do 2 m od svazku rentgenového záření vyskytovala pouze fyzické osoba, jejíž přítomnost je během vyšetření nezbytná; u této osoby zajistí
4.1.1.1. správné použití ochranné stínící zástěry a límce poskytující stínění odpovídající olovu o tloušťce minimálně 0,25 mm Pb,
4.1.1.2. v případě, že se během expozice vyskytují ruce této fyzické osoby v blízkosti svazku rentgenového záření používání ochranných stínicích rukavic minimálně o ekvivalentu 0,25 mm Pb,
4.1.1.3. její poučení o správném způsobu asistence při vyšetření s ohledem na okraje pole rentgenového záření a výsledky měření neužitečného záření,
4.1.1.4. nastavení velikosti a polohy pole rentgenového záření pomocí světelného pole tak, aby se ruce této fyzické osoby nenacházely ve svazku rentgenového záření,
4.1.1.5. na základě jejich evidence, aby u nich nedošlo k překročení dávkové optimalizační meze pro obyvatele 0,25 mSv efektivní dávky ročně,
4.1.2. zajistí kolimaci svazku rentgenového záření tak, aby velikost pole rentgenového záření byla s ohledem na potřeby vyšetření co nejmenší,
4.1.3. podá zvířeti před vyšetřením uklidňující prostředky, je-li to možné,
4.1.4. při skiagrafickém vyšetření volí kolimaci svazku rentgenového záření a velikost receptoru obrazu tak, aby svazek rentgenového záření nepřesahoval přes receptor obrazu.
4.2. Registrant musí při snímkování a běžném provozu
4.2.1. používat zdroj ionizujícího záření podle návodu výrobce,
4.2.2. u osob podle bodu 4.1.1.,
4.2.2.1. zajistit, aby tatofyzická osoba byla starší 15 let,
4.2.2.2. poučit tuto fyzickou osobu o možných rizicích ionizujícího záření souvisejících s asistencí při vyšetření,
4.2.2.3. vyžádat si její písemný souhlas s asistencí u vyšetření a uchovávat ho po dobu 5 let,
4.2.2.4. vést evidenci těchto osob a uchovávat údaje v ní po dobu 5 let.
4.3. Registrant musí při skiagrafickém vyšetření na přechodném pracovišti
4.3.1. přednostně využívat prostor, který je ohraničen přirozenými bariérami, zejména stěnou nebo plotem,
4.3.2. není-li využití prostoru podle bod 4.3.1 možné a vyšetření se provádí ve volném prostoru, zajistit, aby se v prostoru ve směru primárního svazku během ozařování nevyskytovala žádná fyzická osoba,
4.3.3. vymezit prostor, kde se provádí snímkování zvířat, výstražnou páskou umístěnou ve vzdálenosti určené v protokolu z přejímací zkoušky nebo zkoušky dlouhodobé stability,
4.3.4. přednostně umístit receptor obrazu do držáku, aby nebylo nutné jej během expozice přidržovat; není-li to možné, použít prostředky zajišťující, že ruce fyzické osoby, která receptor obrazu přidržuje, nejsou v bezprostřední blízkosti svazku rentgenového záření; registrant musí v takovém případě zajistit, aby fyzická osoba přidržující receptor obrazu používala ochranné rukavice,
4.3.5. volit směr svazku rentgenového záření tak, aby byl co nejdříve pohlcen terénem,
4.3.6. vymezit velikost pole rentgenového záření světelným polem a v případě, že světelné podmínky neumožňují jeho dobrou viditelnost, použít takové prostředky, aby byly okraje pole rentgenového záření zaměřeny správně,
4.3.7. zajistit, aby radiační pracovník provádějící snímkování bezprostředně před provedením ozáření zřetelně nahlas varovala všechny potenciálně se vyskytující fyzické osoby v okolí místa provádění ozáření, že bude použito ionizující záření.
4.4. V případě zjištění neshody při zkoušce provozní stálosti prováděné podle přílohy č. 13 k této vyhlášce
4.4.1. bodu 5.1 musí registrant vyřadit z provozu nevyhovující ochrannou pomůcku a
4.4.2. bodu 5.2, k této vyhlášce musí registrant zajistit servisní nápravu.
5. Požadavky při používání rentgenového kostního denzitometru
5.1. Registrant musí
5.1.2. o každém výkonu pořizovat záznam, který umožňuje zpětné posouzení ozáření pacienta, a uchovávat jej po dobu 5 let,
5.1.3. uchovávat záznam podle bodu 5.1.2 po dobu 10 let během expozice zajišťovat ochranu pracovníků a dalších osob dodržováním jejich vzdálenosti minimálně 2,5 m od kostního denzitometru, nebo umístěním ochranné stínicí překážky s ekvivalentem min. 0,25 mm olova mezi tyto osoby a kostní denzitometr.
Příloha č. 21 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ – ŽÁDOST O REGISTRACI
REGISTRAČNÍ FORMULÁŘ – POTVRZENÍ REGISTRACE
Příloha č. 22 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Národní diagnostické referenční úrovně
Národní diagnostické referenční úrovně pro skiagrafická vyšetření dospělých
pro skupiny standardních pacientů bez ohledu na pohlaví s průměrnou hmotností 70 kg ± 5 kg s hmotnosti jednotlivých pacientů v rozmezí 50 – 90 kg
Typ vyšetření
PKA (mGy×cm2)
Ke (mGy)
Lebka, přehledné snímky PA
700
2,8
Lebka, přehledné snímky LAT
550
2,2
Hrudník PA
220
0,3
Hrudník LAT
550
1,1
Krční páteř AP
290
1,7
Krční páteř LAT
280
1,3
Hrudní páteř AP
1 100
4,4
Hrudní páteř LAT
1 200
5,7
Bederní páteř AP
1 700
6,2
Bederní páteř LAT
3 100
12,0
Břicho AP
2 900
5,2
Pánev AP
2 000
4,5
Vysvětlivky:
PKA – součin kermy a plochy
Ke – vstupní povrchová kerma
PA – zado-přední projekce
LAT – boční projekce
AP – předo-zadní projekce
Národní diagnostické referenční úrovně pro skiagraficko-skiaskopická a skiaskopická vyšetření dospělých
pro skupiny standardních pacientů bez ohledu na pohlaví s průměrnou hmotností 70 kg ± 5 kg s hmotnosti jednotlivých pacientů v rozmezí 50 – 90 kg
Typ vyšetření
PKA na celé vyšetření (Gy×cm2)
Jícen
15
Žaludek a duodenum
16
Tlusté střevo
32
Pasáž trávicí trubicí
12
Vylučovací urografie
13
Vysvětlivky:
PKA – součin kermy a plochy
Národní diagnostické referenční úrovně pro vyšetření dospělých v intervenční radiologii
pro skupiny standardních pacientů bez ohledu na pohlaví s průměrnou hmotností 80 kg ± 5 kg s hmotnosti jednotlivých pacientů v rozmezí 60 – 100 kg
Typ vyšetření
PKA na celé vyšetření (Gy×cm2)
Koronarografie
49
PCI/PTCA
91
Vysvětlivky:
PKA – součin kermy a plochy
PCI – perkutánní koronární intervence
PTCA – perkutánní transluminální koronární angioplastika
Národní diagnostické referenční úrovně pro vyšetření dospělých výpočetní tomografií
pro skupiny standardních pacientů bez ohledu na pohlaví s průměrnou hmotností 70 kg ± 5 kg s hmotnosti jednotlivých pacientů v rozmezí 50 – 90 kg
Typ vyšetření
CVOL (mGy)
PKL na celé vyšetření (mGy×cm)
Hlava
65
1 100
Krk
21
500
Hrudník
15
500
Páteř
32
550
Břicho
19
750
Pánev
25
860
Vysvětlivky:
PKL – součin kermy a délky
CVOL – objemový kermový index výpočetní tomografie
Národní diagnostické referenční úrovně pro mamografická vyšetření
pro skupiny standardních pacientek definovaných tloušťkou prsu po kompresi v cranio-caudální projekci uvedenou v prvním sloupci tabulky
Tloušťka prsu po kompresi (mm)
DG pro cranio-caudální projekci (mGy)
19 - 23
1,1
30 - 34
1,3
43 - 47
1,6
51 - 55
1,8
58 - 62
2,1
73 - 77
2,5
85 - 95
3,0
Vysvětlivky:
DG – střední dávka v mléčné žláze
Národní diagnostické referenční úrovně pro zubní vyšetření dospělých
pro všechny dospělé pacienty
Typ vyšetření
Ki (mGy)
PKA (mGy×cm2)
Intraorální snímek horního moláru
1,2
-
Jednoduchý panoramatický snímek čelisti
-
110
Vysvětlivky:
Ki – dopadající kerma
PKA – součin kermy a plochy
Národní diagnostické referenční úrovně pro diagnostická vyšetření dospělých v nukleární medicíně
pro dospělé pacienty bez ohledu na pohlaví s hmotností 70 kg ± 5 kg
Vyšetření
Radio-nuklid
Látka, chemická forma
Aktivita aplikovaná při jednom vyšetření
(MBq)
orgán, systém, onemocnění
druh vyšetření, skupina
kosti
scintigrafie (celotělová, třífázová SPECT1))
Tc-99m
fosfáty, fosfonáty
800
kostní dřeň
scintigrafie (celotělová, SPECT)
Tc-99m
nanokoloidy
550
mozek
scintigrafie
dynamická
Tc-99m
TcO4, DTPA
600
statická, planární
Tc-99m
TcO4, DTPA
600
SPECT
Tc-99m
TcO4, DTPA, HMPAO, ECD
800
receptory
I-123
Ioflupan, IBZM
200
akumulace glukózy
F-18
FDG
400
cisternografie
In-111
DTPA
40
Yb-169
EDTA
40
štítná žláza
akumulační test
I-131
jodid
0,5
scintigrafie
planární
Tc-99m
TcO4
200
Tc-99m
MIBI, DMSA (V)
400
I-123
jodid
20
I-131
jodid
7*)
Tl-201
chlorid
80
celotělová při karcinomu štítné žlázy
Tc-99m
MIBI, DMSA (V)
800
I-131
jodid
185
Tl-201
chlorid
100
příštítná tělíska
scintigrafie
planární
Tc-99m
TcO4
200
Tc-99m
MIBI
800
Tl-201
chlorid
80
plíce
scintigrafie ventilační
planární
Tc-99m
aerosol, technegas
1 000**)
Kr-81m
plyn
6 000***)
scintigrafie perfuzní
planární
Tc-99m
MAA, mikrosféry
200
SPECT
Tc-99m
MAA, mikrosféry
3 000
srdce
perfuze myokardu
SPECT
Tc-99m
MIBI, tetrofosmin
900****)
1 400*****)
SPECT
Tl-201
chlorid
110
SPECT (reinjekce)
Tl-201
chlorid
40
metabolické zobrazování PET2) (viabilita)
F-18
FDG
500
radionuklidová ventrikulografie
Tc-99m
erytrocyty
800
scintigrafie prvního průtoku
Tc-99m
TcO4, DTPA
900
adrenergní invervace
I-123
MIBG
400
lymfatický systém
radionuklidová lymfografie
Tc-99m
nanokoloid
150
detekce sentinelových uzlin
Tc-99m
nanokoloid
150
cévy
radionuklidová venografie (jedna končetina)
Tc-99m
MAA
200
Tc-99m
DTPA
300
radionuklidová angiografie
Tc-99m
erytrocyty, TcO4, DTPA, HSA
800
scintigrafická detekce trombu
Tc-99m
trombocyty
500
krev
objem krve a složek
Tc-99m
HSA
80
I-131
HSA
6
Cr-51
erytrocyty
6
přežívání a lokalizace destrukce krevních elementů
Cr-51
erytrocyty, trombocyty
6
In-111
trombocyty
10
ferokinetika
Fe-59
Fe(III) citrát
3
slezina
scintigrafie
planární
Tc-99m
alterované erytrocyty
100
SPECT
Tc-99m
alterované erytrocyty
200
hepatobiliární systém
scintigrafie
planární
Tc-99m
koloidy
150
SPECT
Tc-99m
koloidy
300
dynamická
Tc-99m
IDA deriváty
250
gastrointestinální trakt
scintigrafie slinných žláz
Tc-99m
TcO4
100
motilita jícnu
Tc-99m
koloidy
70
gastroesofageální reflux
Tc-99m
koloidy
50
evakuace žaludku
Tc-99m
koloidy
60
scintigrafie Meckelova divertiklu
Tc-99m
TcO4
500
scintigrafie krvácení do GIT3)
Tc-99m
erytrocyty
700
stanovení ztrát krve a bílkovin v GIT
Cr-51
erytrocyty
4
I-125
HSA
6
I-131
HSA
6
Schillingův test
Co-57
monocyanocobalamin
1
Co-58
monocyanocobalamin
1
ledviny
renografie prostá
I-131
hippuran
1
scintigrafie
planární
Tc-99m
DMSA (III), glukonát
150
SPECT
Tc-99m
DMSA (III), glukonát
250
dynamická
Tc-99m
DTP A, MAG3, EC
250
s hodnocením perfuze
Tc-99m
DTPA, MAG3, EC
500
stanovení EPPL4), GFR5)
Tc-99m
MAG3, DTPA
20
I-131
hippuran
0,5
Cr-51
EDTA
3
močový měchýř
radionuklidová cystografie
přímá
Tc-99m
DTPA, TcO4
50
nepřímá
Tc-99m
MAG3
200
varlata, šourek
scintigrafie
Tc-99m
TcO4
600
nádory
scintigrafie
(planární, SPECT)
Tc-99m
MIBI, depreotid, protilátky
800
In-111
protilátky, pentetreotid
190
Ga-67
citrát
300
Tl-201
chlorid
100
I-123
MIBG
400
F-18
FDG
750
scintimamografie
(planární, SPECT)
Tc-99m
MIBI, tetrofosmin, fosfonáty
800
záněty
scintigrafie
(planární, SPECT)
Tc-99m
leukocyty, HIG
600
Tc-99m
protilátky
800
In-111
leukocyty
30
Ga-67
citrát
150
Vysvětlivky:
*) jen před terapií I-131
**) aktivita v nebulizátoru; předpokládá se, že méně než desetina se deponuje v plicích
***) pro jednu aplikaci
****) aktivita pro jednu aplikaci v rámci dvoudenního protokolu
*****) sumární hodnota pro jednodenní protokol
1) SPECT jedno-fotonová emisní výpočetní tomografie,
2) PET pozitronová emisní tomografie
3) GIT gastrointestinální trakt, trávicí ústrojí,
4) EPPL efektivní průtok plazmy ledvinami,
5) GFR glomerulární filtrace.
Příloha č. 23 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Kritéria pro zařazení radiologické události do kategorie, postupy pro případ výskytu radiologické události nebo potenciální radiologické události, obsah a doba uchovávání záznamů z prošetření radiologické události nebo potenciální radiologické události a rozsah informování o radiologické události a lhůty k jeho provedení
1. Kritéria pro zařazení neopakované radiologické události týkající se jednoho pacienta
Při kategorizaci radiologické události týkající se jednoho pacienta postupuje držitel povolení a registrant následovně
1. V radioterapii a u léčebné aplikace radionuklidů se radiologická událost zařadí
1.1. do kategorie A, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat závažný klinický projev, který může vést k trvalému poškození zdraví nebo předčasné smrti, nebo lze předpokládat ve zvýšené míře pozdní účinky ionizujícího záření související s nadměrným ozářením zdravé tkáně,
1.2. do kategorie B, pokud se u pacienta vyskytne nebo u něj lze očekávat významný klinický projev, který nepředstavuje ohrožení života, ale zvyšuje pravděpodobnost nežádoucího výsledku, zejména komplikace léčby nebo nedostatečnou kontrolu nádoru,
1.3. do kategorie C, pokud je malá pravděpodobnost klinického projevu.
2. V diagnostické nukleární medicíně, radiodiagnostice nebo intervenční radiologii se radiologická událost zařadí
2.1. do kategorie A, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které mohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,
2.2. do kategorie B, pokud se u pacienta mohou vyskytnout tkáňové reakce, které nemohou vést k trvalému poškození zdraví a kvality života, nebo předčasné smrti,
2.3. do kategorie C, pokud se jednalo o ostatní radiologické události, zejména o
2.3.1. záměnu pacienta, nebo
2.3.2. záměnu vyšetřované oblasti.
2. Kritéria pro zařazení opakovaných radiologických událostí týkajících se jednoho pacienta
V případě, že se u jednoho pacienta vyskytne více než jedna radiologická událost, je držitel povolení povinen zvážit celkovou míru ozáření pacienta a závažnost chyb při těchto radiologických událostech. V případě, že tato celková míra ozáření nebo závažnost chyb bude spojena s mírou zdravotního rizika nebo závažností chyb odpovídající jiné kategorii radiologické události, přehodnotí tyto události jako jedinou radiologickou událost s odpovídající kategorií.
3. Kritéria pro zařazení opakovaných radiologických událostí týkajících se více pacientů
V případě, že dojde k opakování radiologické události stejného charakteru v důsledku stejné chyby nebo souboru chyb u různých pacientů, je držitel povolení nebo registrant povinen zvážit míru závažnosti tohoto opakování. V případě, že počet takto opakovaných radiologických událostí svědčí o vážném systémovém pochybení, je povinen všechny radiologické události, které byly takto opakovány přeřadit do vyšší kategorie, a to podle závažnosti tohoto pochybení.
4. Lhůty pro informování o radiologických událostech a potenciálních radiologických událostech
1. Úřad musí být informován v případě
1.1. radiologické události kategorie A
1.1.1. neprodleně po zjištění, že došlo k radiologické události, o všech známých skutečnostech o ní,
1.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností v rámci vyšetřování radiologické události, zejména po zjištění skutečností uvedených v části 5, o zjištěných skutečnostech,
1.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,
1.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních a
1.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii,
1.2. radiologické události kategorie B nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události,
1.3. potenciální radiologické události, která by mohla mít závažný systémový přesah, v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k potenciální radiologické události.
2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník, pokud tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, musí být informován v případě
2.1. radiologické události kategorie A
2.1.1. neprodleně po zjištění, že k této radiologické události došlo, o všech známých skutečnostech o ní,
2.1.2. neprodleně po zjištění všech dalších skutečností uvedených v části 5 v rámci vyšetřování události o zjištěných skutečnostech,
2.1.3. neprodleně po přijetí všech opatření k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, o přijatých opatřeních,
2.1.4. neprodleně po přijetí všech opatření k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu o přijatých opatřeních; o těchto opatřeních nemusí být informován pacient ani jeho zákonný zástupce, a
2.1.5. v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 1 měsíce od zjištění, že došlo k radiologické události kategorie A v radioterapii, nebo nukleární medicíně,
2.2. radiologické události kategorie B v plném rozsahu podle části 5 nejpozději do 3 měsíců od zjištění, že došlo k radiologické události.
5. Rozsah informování o závažných radiologických událostech
1. Úřad musí být ve lhůtách podle části 4 informován v následujícím rozsahu:
1.1. při radiologické události kategorie A
1.1.1. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
1.1.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
1.1.3. možný dopad radiologické události,
1.1.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
1.1.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
1.1.6. další plánovaný postup při vyšetřování radiologické události a
1.1.7. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu,
1.2. při radiologické události kategorie B
1.2.1. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
1.2.2. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
1.2.3. možný dopad radiologické události,
1.2.4. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
1.2.5. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost, a
1.2.6. opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu.
1.3. při potenciální radiologické události, která mohla vést k radiologické události kategorie A
1.3.1. datum a čas odhalení potenciální radiologické události,
1.3.2. datum a čas vzniku potenciální radiologické události, je-li znám,
1.3.3. povaha, rozsah a závažnost potenciální radiologické události,
1.3.4. možný dopad radiologické události, ke které mohlo dojít,
1.3.5. všechny další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování potenciální radiologické události, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
1.3.6. všechna opatření přijatá k předcházení vzniku obdobné radiologické události v budoucnu.
2. Pacient nebo jeho zákonný zástupce, indikující lékař a aplikující odborník musí být informován ve lhůtách podle části 4 v následujícím rozsahu:
2.1. při radiologické události kategorie A
2.1.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,
2.1.2. datum a čas odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
2.1.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
2.1.4. možný dopad radiologické události,
2.1.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější,
2.1.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta, a
2.1.7. další plánovaný postup při řešení radiologické události,
2.2. při radiologické události kategorie B
2.2.1. informace, že došlo k chybnému ozáření,
2.2.2. datum odhalení radiologické události a jejího vzniku, je-li znám,
2.2.3. povaha, rozsah a závažnost radiologické události,
2.2.4. možný dopad radiologické události,
2.2.5. opatření přijatá k tomu, aby byl následek radiologické události co nejmírnější, a
2.2.6. další skutečnosti zjištěné v průběhu vyšetřování radiologické události, které mají vliv na zdravotní stav a léčbu pacienta.
3. Souhrnné informace o radiologické události a o potenciální radiologické události v radioterapii, o kterých je podle části 4 bodů 1.1.5, 1.2.1, 2.1.5 a 2.2 informován Úřad a které držitel povolení vypracovává a uchovává podle části 7 bodů 1.1.6, 1.1.7, 1.4.5 a 1.4.6, musí obsahovat
3.1. datum a čas vzniku radiologické události nebo potenciální radiologické události, dobu jejího trvání a datum a čas jejího odhalení,
3.2. popis radiologické události nebo potenciální radiologické události, rozsah, závažnost a kategorie,
3.3. příčiny radiologické události nebo potenciální radiologické události a další skutečnosti zjištěné v průběhu jejího vyšetřování, které ovlivňují její povahu, rozsah, dopad a závažnost,
3.4. klinické projevy v důsledku radiologické události,
3.5. odhad potenciálních dlouhodobých důsledků radiologické události,
3.6. opatření k omezení klinických následků radiologické události,
3.7. okamžitá opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci a
3.8. preventivní systémová opatření proti opakování radiologické události nebo potenciální radiologické události; tato opatření nemusí být uvedena v informaci poskytované pacientovi nebo jeho zákonnému zástupci.
6. Obsah a doba uchovávání záznamů o radiologické události a potenciální radiologické události
1. Záznamy o radiologické události a potenciální radiologické události musí být uchovávány v případě
1.1. radiologickou událost kategorie A po dobu 30 let od jejího odhalení,
1.2. radiologickou událost kategorie B po dobu 10 let od jejího odhalení,
1.3. radiologickou událost kategorie C po dobu 10 let od jejího odhalení a
1.4. potenciální radiologickou událost po dobu 5 let od jejího odhalení.
2. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace o radiologické události nebo o potenciální radiologické události, které byly v rámci vyšetřování zjištěny, a informace o přijatých opatřeních.
7. Postupy pro případ výskytu radiologické události nebo potenciální radiologické události
1. V radioterapii musí být při
1.1. radiologické události kategorie A nebo B
1.1.1. bezodkladně zahájeno dozimetrické a klinické hodnocení události, na kterém se podílí minimálně radiační onkolog a klinický radiologický fyzik,
1.1.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta, zejména přerušení léčby podle původního plánu léčby a přepočítání plánu léčby a s tím spojené úkony, včetně sestavení nového plánu léčby, simulace a verifikace plánu v případě, že je nutné původní plán upravit nebo naplánovat zcela nový,
1.1.3. provedena okamžitá opatření, která by měla zajistit radiační ochranu ostatním pacientům, včetně ověření, zda se neobjevuje stejná příčina radiologické události u jiných případů,
1.1.4. v rámci vyšetřování radiologické události ustanoveny vyšetřovací skupiny, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události,
1.1.5. zavedena preventivní systémová opatření,
1.1.6. vypracován souhrn informací o radiologické události podle části 5 bodu 3 a zaslán Úřadu nejpozději do 1 měsíce od zjištění této události a
1.1.7. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 po dobu uvedenou v části 6 a ve zdravotnické dokumentaci pacienta,
1.2. radiologické události kategorie A v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.1,
1.3. radiologické události kategorie B v případě, že tkáňové reakce způsobené chybným ozářením mohou negativně ovlivnit zdravotní stav pacienta, nebo pokud je nutné z důvodu radiologické události provést významné změny v jeho léčebném postupu, souhrnně informován pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař nejpozději do 3 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 2.2,
1.4. radiologické události kategorie C
1.4.1. v rámci vyšetřování radiologické události ustanovena vyšetřovací skupina, definován a analyzován problém a proveden rozbor kořenových příčin, průběhu a následků radiologické události, dozimetrické a klinické hodnocení radiologické události,
1.4.2. provedeno opatření k omezení klinických následků události pro postiženého pacienta,
1.4.3. v případě nutnosti upraven plán léčby,
1.4.4. zavedena preventivní systémová opatření,
1.4.5. vypracován souhrn informací o radiologické události do 1 měsíce od zjištění radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3 a
1.4.6. uchováván souhrn informací o radiologické události v rozsahu podle části 5 bodu 3,
1.5. potenciální radiologické události
1.5.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,
1.5.2. provedeno vyšetřování a nalezení kořenových příčin a přispívajících faktorů,
1.5.3. vytvořen a založen zápis o tomto případu a
1.5.4. provedeno preventivní opatření předcházející vzniku podobných případů do budoucna.
2. V nukleární medicíně, intervenční radiologii nebo radiodiagnostice musí být při
2.1. radiologické události způsobem a při načasování odpovídajícím závažnosti radiologické události a jejím možným důsledkům
2.1.1. neprodleně po zjištění, že k radiologické události došlo, učiněno opatření, aby pacientovi nebyla navyšována nežádoucí dávka, a opatření, aby se radiologická událost nemohla opakovat u jiného pacienta,
2.1.2. následně shromážděny všechny dostupné údaje o radiologické události,
2.1.3. podniknuty včasné zákroky ke zmírnění dopadů radiologické události, pokud jsou možné,
2.1.4. zjištěny příčiny radiologické události a změněny postupy tak, aby se událost nemohla opakovat,
2.1.5. informován Úřad, pacient nebo jeho zákonný zástupce, aplikující odborník a indikující lékař o radiologické události podle částí 4 a 5 a
2.1.6. uchovávány záznamy o radiologické události, o jejím šetření a o přijatých opatřeních podle části 6,
2.2. potenciální radiologické události
2.2.1. neprodleně po zjištění, že může dojít k radiologické události, přijata opatření k jejímu předejití,
2.2.2. následně zjištěny příčiny potenciální radiologické události, ověřeno, zda existující standardní postupy zajišťují zabránění radiologické události, a v případě že ne, tyto postupy změněny tak, aby k radiologické události nemohlo v budoucnu dojít,
2.2.3. uchovávány všechny záznamy o těchto případech, o jejich šetření a o přijatých opatřeních.
Příloha č. 24 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Údaje o zdravotních službách, při nichž bylo použito ionizující záření a které byly poskytovatelem zdravotních služeb vykázány a zdravotní pojišťovnou uhrazeny, poskytované Úřadu zdravotní pojišťovnou
1. Údaje musí být Úřadu poskytovány v následujícím formátu:
1.1. ASCII text s oddělovači,
1.2. oddělovačem pole je středník,
1.3. text je ohraničen znakem „ „ ,
1.4. desetinným symbolem je čárka a
1.5. datum ve formátu dd.mm.rrrr.
2.1. Údaje musí být Úřadu poskytovány v následujícím rozsahu:
2.1.1.1. v případě rozhraní souboru s radiologickými výkony
2.1.1.1.1.1. kód výkonu podle seznamu zdravotních výkonů,
2.1.2.1.1.2. kód odbornosti,
2.1.3.1.1.3. kód diagnózy,
2.1.4.1.1.4. kódované identifikační číslo zdravotnického zařízení, identifikace zdravotní pojišťovny,
2.1.5.1.1.5. okres kód okresu, ve kterém se zdravotnické zařízení nachází, podle aktuální platné verze číselníku Českého statistického úřadu,
2.1.6.1.1.6. pohlaví pacienta,
2.1.7.1.1.7. rok narození věk pacienta a
1.1.8. jednoznačný identifikátor pacienta pro všechna poskytovaná data vytvořený zdravotní pojišťovnou, identifikace zdravotní pojišťovny,
1.1.9. datum vyšetření a
1.1.10. počet vyšetření.
2.2.1.2. v případě rozhraní souboru s radiofarmaky
2.2.1.1.2.1. kód léčiva,
2.2.2.1.2.2. kód odbornosti,
2.2.3.1.2.3. kódované identifikační číslo zdravotnického zařízení, identifikace zdravotní pojišťovny,
2.2.4.1.2.4. okres kód okresu, ve kterém se zdravotnické zařízení nachází, podle aktuální platné verze číselníku Českého statistického úřadu,
2.2.5.1.2.5. pohlaví pacienta,
2.2.6.1.2.6. rok narození věk pacienta,
2.2.7.1.2.7. měsíc narození pacienta,
2.2.8.1.2.8. jednoznačný identifikátor pacienta pro všechna poskytovaná data vytvořený zdravotní pojišťovnou, identifikace zdravotní pojišťovny,
2.2.9.1.2.9. datum podání radiofarmaka a
2.2.10.1.2.10. množství podaného radiofarmaka.
Příloha č. 25 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Podmínky pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu
A. Podmínkou pro zařazení pracoviště umístěného v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy mezi pracoviště s možným zvýšeným ozářením z radonu jsou následující skutečnosti:
1. pracoviště je umístěno v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy s výjimkou
1.1. stavby, k jejíž výstavbě bylo vydáno stavební povolení nebo svým obsahem podobné povolení po 28. 2. 1991,
1.2.1.1. stavby umístěné v terénu tak, že všechny její obvodové konstrukce jsou od podloží odděleny vzduchovou vrstvou, kterou může volně proudit vzduch,
1.3.1.2. pracoviště nebo stavby, u nichž bylo provedeno protiradonové opatření, jehož dostatečná účinnost byla potvrzena měřením,
1.4.1.3. pracoviště, které je parkovištěm nebo garáží, nebo
1.5.1.4. pracoviště podsklepeného v celém půdorysu a bez přímého kontaktu s podzemním podlažím,
3. pracoviště v podzemním nebo prvním nadzemním podlaží budovy je umístěno v obci, v níž pravděpodobnost překročení referenční úrovně podle § 93 odst. 1 je vyšší než 30 %. Tuto podmínku splňují obce:
KRAJ
OKRES
OBCE
HL. M. PRAHA
PRAHA
KOLOVRATY, LYSOLAJE, ŠEBEROV
STŘEDOČESKÝ KRAJ
BENEŠOV
BENEŠOV, BÍLKOVICE, BUKOVANY, BYSTŘICE, ČAKOV, DIVIŠOV, HEŘMANIČKY, CHOTÝŠANY, KŘEČOVICE, LITICHOVICE, MARŠOVICE, MRAČ, NEVEKLOV, OLBRAMOVICE, OSTŘEDEK, POPOVICE, POSTUPICE, SMILKOV, STRANNÝ, STRUHAŘOV, STŘEZIMÍŘ, TEPLÝŠOVICE, TISEM, TOMICE, TŘEBEŠICE, VÁCLAVICE, VELIŠ, VOJKOV, VOTICE, VRCHOTOVY JANOVICE
BEROUN
BYKOŠ, KONĚPRUSY, KORNO, LIBOMYŠL, MÁLKOV, MĚŇANY, SUCHOMASTY, TMAŇ
KLADNO
JEMNÍKY, MALÉ PŘÍTOČNO, TŘEBICHOVICE
KOLÍN
HRADEŠÍN, MASOJEDY, PŘIŠIMASY
PRAHA - VÝCHOD
BABICE, BŘEZÍ, KLECANY, LOUŇOVICE, ŠTÍHLICE, TEHOVEC, VYŽLOVKA
PRAHA - ZÁPAD
BOJANOVICE, BRATŘÍNOV, ČÍČOVICE, PETROV, SVRKYNĚ, ŠTĚCHOVICE, TRNOVÁ, JÍLOVIŠTĚ
PŘÍBRAM
BEZDĚKOV POD TŘEMŠÍNEM, BOROTICE, ČÍM, DALEKÉ DUŠNÍKY, DOLNÍ HBITY, DRAHENICE, DRÁSOV, DUBENEC, DUBLOVICE, HÁJE, HLUBYNĚ, HORČÁPSKO, HŘIMĚŽDICE, HUDČICE, HVOŽĎANY, CHOTILSKO, CHRÁST, CHRAŠTICE, JABLONNÁ, JESENICE, KAMÝK NAD VLTAVOU, KLUČENICE, KŇOVICE, KORKYNĚ, KOSOVA HORA, KOUPĚ, KOZÁROVICE, KRÁSNÁ HORA NAD VLTAVOU, KŘEPENICE, LÁZ, LEŠETICE, LHOTA U PŘÍBRAMĚ, MALÁ HRAŠTICE, MILEŠOV, MODŘOVICE, NALŽOVICE, NARYSOV, NEČÍN, NEDRAHOVICE, NECHVALICE, NOVÁ VES POD PLEŠÍ, NOVÉ DVORY, OBORY, OBOŘIŠTĚ, OSEČANY, OSTROV, OUBĚNICE, PEČICE, PETROVICE, POČEPICE, PROSENICKÁ LHOTA, PŘÍBRAM, PŘÍČOVY, RADĚTICE, RADÍČ, ROŽMITÁL POD TŘEMŠÍNEM, RYBNÍKY, SEDLČANY, SEDLEC-PRČICE, SMOLOTELY, STARÁ HUŤ, STAROSEDLSKÝ HRÁDEK, SVATÝ JAN, ŠTĚTKOVICE, TĚCHAŘOVICE, TŘEBSKO, VELKÁ LEČICE, VĚŠÍN, VIŠŇOVÁ, VOLENICE, VRANČICE, VRANOVICE, VŠEVILY, VYSOKÝ CHLUMEC, ZALUŽANY, ZDUCHOVICE, ŽUPANOVICE
RAKOVNÍK
VELKÁ CHMELIŠTNÁ
JIHOČESKÝ KRAJ
ČESKÉ BUDĚJOVICE
HRADCE, SLAVČE, VITÍN, ŽÁR
ČESKÝ KRUMLOV
BESEDNICE, POHORSKÁ VES, SOBĚNOV
JINDŘICHŮV HRADEC
BEDNÁREC, ČESKÝ RUDOLEC, ČÍMĚŘ, HEŘMANEČ, HORNÍ NĚMČICE, KUNŽAK, LODHÉŘOV, STARÉ MĚSTO POD LANDŠTEJNEM, STRMILOV, STUDENÁ
PÍSEK
ALBRECHTICE NAD VLTAVOU, BOUDY, BOŽETICE, BRANICE, CERHONICE, ČIMELICE, ČÍŽOVÁ, DOBEV, DRHOVLE, HOROSEDLY, HRAZANY, HREJKOVICE, CHYŠKY, JICKOVICE, KLUKY, KOSTELEC NAD VLTAVOU, KOVÁŘOV, KOŽLÍ, KRÁLOVA LHOTA, KUČEŘ, KVĚTOV, LETY, MILEVSKO, MIROTICE, MIROVICE, MINICE, MIŠOVICE, MYSLÍN, NERESTCE, NEVĚZICE, OKROUHLÁ, ORLÍK NAD VLTAVOU, OSEK, OSLOV, OSTROVEC, PASEKY, PROBULOV, PŘEBOROV, PŘEDOTICE, PŘEŠTĚNICE, RAKOVICE, SMETANOVA LHOTA, STEHLOVICE, TÁLÍN, VARVAŽOV, VLKSICE, VOJNÍKOV, VRÁŽ, VRCOVICE, ZBELÍTOV, ZHOŘ, ZVÍKOVSKÉ PODHRADÍ
PRACHATICE
BOHUNICE, BOŠICE, BUŠANOVICE, LČOVICE, RADHOSTICE, STACHY, STOŽEC, STRÁŽNÝ, SVATÁ MAŘÍ, ŠUMAVSKÉ HOŠTICE, TVRZICE, ÚJEZDEC, VACOV, VRBICE, VIMPERK, VLACHOVO BŘEZÍ, ZÁLEZLY, ŽELNAVA
STRAKONICE
BĚLČICE, BEZDĚDOVICE, BLATNÁ, BRATRONICE, BŘEZÍ, BUZICE, ČEČELOVICE, ČEPŘOVICE, ČESTICE, DOUBRAVICE, DRÁŽOV, DŘEŠÍN, HAJANY, HÁJEK, HLUPÍN, HORNOSÍN, HOSLOVICE, CHOBOT, CHLUM, CHRÁŠŤOVICE, JINÍN, KADOV, KOCELOVICE, KRAJNÍČKO, KRTY-HRADEC, KUŘIMANY, LAŽÁNKY, LAŽANY, LIBĚTICE, LNÁŘE, LOM, MAČKOV, MEČICHOV, MĚKYNEC, MILOŇOVICE, MNICHOV, MYŠTICE, NEBŘEHOVICE, NĚMČICE, NĚMĚTICE, NIHOŠOVICE, NIŠOVICE, NOVÁ VES, PŘEDMÍŘ, PŘEDNÍ ZBOROVICE, PŘEDSLAVICE, PŘECHOVICE, PŘEŠŤOVICE, SEDLICE, SOUSEDOVICE, STOŽICE, STRAŠICE, STRUNKOVICE NAD VOLYŇKOU, STŘELSKÉ HOŠTICE, ŠKVOŘETICE, TCHOŘOVICE, TŘEBOHOSTICE, TŘEŠOVICE, ÚLEHLE, UZENICE, UZENIČKY, VACOVICE, VELKÁ TURNÁ, VOLYNĚ, ZÁBOŘÍ
TÁBOR
BOROTÍN, DRAŽIČKY, JISTEBNICE, NADĚJKOV, OPAŘANY, RADKOV, SVRABOV
PLZEŇSKÝ KRAJ
DOMAŽLICE
BABYLON, ČESKÁ KUBICE, CHODOV, KANIČKY, MEZHOLEZY, NOVÁ VES, TRHANOV, ÚSILOV
KLATOVY
BĚHAŘOV, BEZDĚKOV, BOLEŠINY, BŘEŽANY, BUKOVNÍK, ČERNÍKOV, ČÍHAŇ, ČÍMICE, DEŠENICE, DLAŽOV, DOBRŠÍN, DOLANY, DOMORAZ, FRYMBURK, HNAČOV, HRADEŠICE, HRÁDEK, CHANOVICE, CHLISTOV, CHUDENICE, JANOVICE NAD ÚHLAVOU, KAŠPERSKÉ HORY, KLATOVY, KOLINEC, KOVČÍN, KVÁŠŇOVICE, LOMEC, MALÝ BOR, MAŇOVICE, MĚČÍN, MOKROSUKY, MYSLÍV, MYSLOVICE, NALŽOVSKÉ HORY, NEZAMYSLICE, OLŠANY, OSTŘETICE, PAČEJOV, POLEŇ, PŘEDSLAV, SLATINA, SOBĚŠICE, STRÁŽOV, SVÉRADICE, TÝNEC, TUŽICE, VELKÝ BOR, ZAVLEKOV, ZBOROVY, ŽICHOVICE
PLZEŇ - MĚSTO
LHŮTA
PLZEŇ - JIH
ČIŽICE, ČMELÍNY, DOLNÍ LUKAVICE, DRAHKOV, HORNÍ LUKAVICE, HORŠICE, HRADEC, HRADIŠTĚ, CHOCENICE, JAROV, KASEJOVICE, KBEL, KLÁŠTER, MÍŠOV, MOHELNICE, NEKVASOVY, NEPOMUK, NETUNICE, NEURAZY, NEZDŘEV, NOVÉ MITROVICE, OSELCE, PTENÍN, PRÁDLO, SRBY, TŘEBČICE, TÝNIŠTĚ, ÚNĚTICE, VLČTEJN, VRČEŇ, ŽDÍREC, ŽINKOVY
PLZEŇ - SEVER
BOHY, DOLANY, LOCHOUSICE
ROKYCANY
BŘEZINA, KAMENEC, KAKEJCOV
TACHOV
BROD NAD TICHOU, HOŠŤKA, LESNÁ, STARÉ SEDLO, TISOVÁ, ZADNÍ CHODOV
KARLOVARSKÝ KRAJ
CHEB
DOLNÍ ŽANDOV, KRÁSNÁ, KŘIŽOVATKA, MILÍKOV, PLESNÁ, POUSTKA, PRAMENY, SKALNÁ, STARÁ VODA, VALY, VOJTANOV
KARLOVY VARY
ABERTAMY, ANDĚLSKÁ HORA, BOŽÍ DAR, BŘEZOVÁ, ČERNAVA, DĚPOLTOVICE, HORNÍ BLATNÁ, HROZNĚTÍN, JÁCHYMOV, KOLOVÁ, MERKLÍN, NEJDEK, NOVÉ HAMRY, PERNINK, PILA, POTŮČKY, SMOLNÉ PECE, STANOVICE, STRUŽNÁ, VYSOKÁ PEC, TEPLIČKA
SOKOLOV
HORNÍ SLAVKOV, JINDŘICHOVICE, KRASLICE, KRÁSNO, KYNŠPERK NAD OHŘÍ, LOKET, PŘEBUZ, ROTAVA, ŠINDELOVÁ
ÚSTECKÝ KRAJ
CHOMUTOV
KALEK, LOUČNÁ
MOST
KLÍNY
TEPLICE
DUBÍ, HROB, JENÍKOV, PROBOŠTOV, TEPLICE
LIBERECKÝ KRAJ
JABLONEC NAD NISOU
ALBRECHTICE V JIZERSKÝCH HORÁCH, DALEŠICE, DESNÁ, JABLONEC NAD NISOU, JANOV NAD NISOU, JOSEFŮV DŮL, KOŘENOV, LUČANY NAD NISOU, MARŠOVICE, NOVÁ VES NAD NISOU, PULEČNÝ, RÁDLO, SMRŽOVKA, TANVALD
LIBEREC
BÍLÝ POTOK, HEJNICE, MNÍŠEK, LIBEREC, OLDŘICHOV V HÁJÍCH, STRÁŽ NAD NISOU
SEMILY
HARRACHOV, PASEKY NAD JIZEROU
KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ
RYCHNOV NAD KNĚŽNOU
ZDOBNICE
TRUTNOV
KLÁŠTERSKÁ LHOTA, KUNČICE NAD LABEM, MLADÉ BUKY, PEC POD SNĚŽKOU, VRCHLABÍ
PARDUBICKÝ KRAJ
CHRUDIM
BÍTOVANY, BOŘICE, CTĚTÍN, ČANKOVICE, DOLNÍ BEZDĚKOV, HLINSKO, HONBICE, HROCHŮV TÝNEC, JENÍKOV, JENIŠOVICE, LEŠTINKA, NABOČANY, POKŘIKOV, PROSETÍN, PŘESTAVLKY, RANÁ, STUDNICE, TRHOVÁ KAMENICE, TROJOVICE, ÚHŘETICE, VÍTANOV, VOJTĚCHOV, VORTOVÁ, VYŽICE, ZÁJEZDEC
PARDUBICE
HOLOTÍN
SVITAVY
BŘEZINY, HARTINKOV
ÚSTÍ NAD ORLICÍ
PASTVINY
KRAJ VYSOČINA
HAVLÍČKŮV BROD
BOJIŠTĚ, DOLNÍ MĚSTO, DOLNÍ SOKOLOVEC, HORNÍ PASEKA, KAMENNÁ LHOTA, KOUTY, LIPNICE NAD SÁZAVOU, POHLED, RUŠINOV, TRPIŠOVICE, ÚSOBÍ
JIHLAVA
BÍLÝ KÁMEN, BRTNICE, CEJLE, DUDÍN, HUBENOV, JERSÍN, JEŽENÁ, KALIŠTĚ, KAMENICE, KLATOVEC, KNÍNICE, MILÍČOV, MIROŠOV, MRÁKOTÍN, OLŠÍ, OPATOV, PUKLICE, ŘÍDELOV, SMRČNÁ, ŠIMANOV, VĚTRNÝ JENÍKOV, ZBILIDY
PELHŘIMOV
HOJANOVICE, JANKOV, KALIŠTĚ, KOBEROVICE, NOVÝ RYCHNOV, PROSEČ, ÚSTRAŠÍN, VESELÁ
TŘEBÍČ
BENETICE, BOCHOVICE, BRANSOUZE, BUDIŠOV, ČIKOV, ČÍMĚŘ, DOLNÍ VILÉMOVICE, HLUBOKÉ, HODOV, HORNÍ HEŘMANICE, HORNÍ ÚJEZD, HORNÍ VILÉMOVICE, HROZNATÍN, JAKUBOV U MORAVSKÝCH BUDĚJOVIC, JAROMĚŘICE NAD ROKYTNOU, JASENICE, KAMENNÁ, KLUČOV, KOJATÍN, KOŽICHOVICE, KRALICE NAD OSLAVOU, LIPNÍK, MIKULOVICE, NALOUČANY, NÁRAMEČ, NOVÝ TELEČKOV, OCMANICE, OKŘEŠICE, OSTAŠOV, PETRŮVKY, POZĎATÍN, PŘECKOV, PYŠEL, RAPOTICE, ROHY, RUDÍKOV, SLAVIČKY, SMRK, STAŘEČ, STŘÍTEŽ, STUDNICE, SVATOSLAV, TRNAVA, TŘEBÍČ, VALDÍKOV, VLADISLAV, VLČATÍN, ZAHRÁDKA
ŽĎÁR NAD SÁZAVOU
BALINY, BŘEZÍ, BŘEZSKÉ, DAŇKOVICE, DOLNÍ HEŘMANICE, HAMRY NAD SÁZAVOU, HORNÍ RADSLAVICE, CHLUMEK, JABLOŇOV, JIMRAMOV, KADOV, KARLOV, KRÁSNÉ, KŘÍDLA, KŘIŽÁNKY, MĚŘÍN, MEZIŘÍČKO, NOVÉ SADY, NOVÝ JIMRAMOV, OSLAVIČKA, OŘECHOV, OSLAVICE, OSOVÉ, OTÍN, PAVLÍNOV, PETRÁVEČ, PÍSEČNÉ, RUDA, SÁZAVA, SKŘINÁŘOV, SNĚŽNÉ, STRÁNECKÁ ZHOŘ, SVRATKA, TASOV, UHŘÍNOV, VĚCHNOV, VELKÁ BÍTEŠ, VELKÉ MEZIŘÍČÍ, VÍR, VLKOV, ZÁBLATÍ
JIHOMORAVSKÝ KRAJ
BLANSKO
BUKOVINA, HOLŠTEJN, KRASOVÁ, NĚMČICE, SLOUP, SUDICE, VELENOV, ŽĎÁRNÁ
BRNO - VENKOV
BRANÍŠKOV, HORNÍ LOUČKY, KATOV, KETKOVICE, KUŘIMSKÁ NOVÁ VES, LESNÍ HLUBOKÉ, LOMNIČKA, LUBNÉ, ŘIKONÍN, STANOVIŠTĚ, TIŠNOVSKÁ NOVÁ VES, ÚJEZD U TIŠNOVA, VŠECHOVICE, ŽĎÁREC
VYŠKOV
KRÁSENSKO, OLŠANY, PODOMÍ, VYŠKOV
ZNOJMO
BOSKOVŠTEJN, CHVALATICE, PETROVICE, SKALICE, SLATINA
OLOMOUCKÝ KRAJ
JESENÍK
KOBYLÁ NAD VIDNAVKOU, VELKÁ KRAŠ
OLOMOUC
BOUZOV, BYSTROVANY, DASKABÁT, LUKÁ, TĚŠETICE, VELKÝ ÚJEZD, STRUKOV
PROSTĚJOV
BOHUSLAVICE, BRODEK U KONICE, BŘEZSKO, BUDĚTSKO, DZBEL, HAČKY, JESENEC, KONICE, LIPOVÁ, LUDMÍROV, OCHOZ, OTINOVES, POLOMÍ, RAKŮVKA, ROZSTÁNÍ, SKŘÍPOV, STRAŽISKO, SUCHDOL, ŠUBÍŘOV, VINCENCOV
PŘEROV
LAZNÍČKY, POLKOVICE, STŘÍTEŽ NAD LUDINOU
ŠUMPERK
BLUDOV, BOHDÍKOV, BRNÍČKO, KOPŘIVNÁ, PALONÍN, POSTŘELMŮVEK
MORAVSKOSLEZSKÝ KRAJ
BRUNTÁL
LESKOVEC NAD MORAVICÍ, ŠIROKÁ NIVA, ZÁTOR
OPAVA
NOVÉ LUBLICE
Příloha č. 27 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Objemová aktivita radionuklidů v pitné vodě pro veřejnou potřebu a pro dodávání balené vody na trh
Nejvyšší přípustná hodnota objemové aktivity radonu a tritia
Nejvyšší přípustná hodnota
Objemová aktivita Rn-222
300 Bq/l
Objemová aktivita H-3
3500 Bq/l
Referenční úrovně obsahu radionuklidů
Referenční úroveň
Objemová aktivita Rn-222
100 Bq/l
Objemová aktivita H-3
1000 Bq/l
Indikativní dávka
0,1 mSv/rok
Vyšetřovací úrovně objemové aktivity radionuklidů
Vyšetřovací úrovně
Celková objemová aktivita alfa
0,2 Bq/l
Celková objemová aktivita beta
0,5 Bq/l
Objemová aktivita Cs-137
0,5 Bq/l
Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu přírodních radionuklidů ve vodě
1. Základní rozbor
a) objemová aktivita Rn-222 , pokud se jedná o vodu z podzemního zdroje,
b) celková objemová aktivita alfa,
c) celková objemová aktivita beta.
2. Doplňující rozbor
Analýza zastoupení jednotlivých přírodních radionuklidů ve vodě, v níž bylo zjištěno překročení vyšetřovací úrovně, podle následujícího postupu:
a) obsah uranu, pokud celková objemová aktivita alfa převýší vyšetřovací úroveň,
b) objemová aktivita Ra-226, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku uranu převýší vyšetřovací úroveň,
c) objemová aktivita Ra-228, pokud objemová aktivita Ra-226 převýší vyšetřovací úroveň celkové aktivity alfa,
d) stanovení dalších radionuklidů emitujících záření alfa, pokud celková objemová aktivita alfa po odečtení příspěvku Ra-226 a uranu převýší vyšetřovací úroveň,
e) obsah draslíku, pokud celková objemová aktivita beta převýší vyšetřovací úroveň,
f) stanovení dalších radionuklidů emitujících záření beta, pokud celková objemová aktivita beta po odečtení příspěvku K-40 převýší vyšetřovací úroveň.
Způsob a rozsah systematického měření a hodnocení obsahu umělých radionuklidů ve vodě
a) objemová aktivita tritia,
b) objemová aktivita radionuklidů emitujících záření gama, pokud objemová aktivita tritia převýší hodnotu ukazatele 100 Bq/l,
c) indikativní dávka, pokud objemová aktivita Cs-137 převýší vyšetřovací úroveň.
Příloha č. 28 k vyhlášce č. 422/2016 Sb.
Stavební materiál Výčet stavebních materiálů podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona
Stavebním materiálem podle § 9 odst. 2 písm. j) atomového zákona je
5. popílek, škvára, struska, sádrovec vznikající v průmyslových procesech, kaly určené k použití pro stavební účely, materiály z pracovišť podle § 92 odst. 1 písm. b) a c) atomového zákona § 93 odst. 1 písm. b) atomového zákona určené k použití pro stavební účely, stavební výrobky z nich v jiných bodech neuvedené, a
Příloha č. 30
Dávkové konverzní faktory pro stanovení efektivní dávky z inhalace radonu
Tabulka 1: Dávkové konverzní faktory
Dávkový konverzní faktor
produkty přeměny radonu 222Rn
radon 222Rn
Charakter pracoviště
mSv/(mJ∙h∙m-3)
mSv/(Bq∙h∙m-3)
pracoviště v podzemí
s přirozenou ventilací
6
13 ∙ 10-6
pracoviště v budovách včetně podzemních podlaží;
pracoviště v podzemí s nucenou ventilací
3
6,7 ∙ 10-6
Tabulka 2: Odvozené hodnoty pro pracoviště v budovách včetně podzemních podlaží, pracoviště v podzemí s nucenou ventilací odpovídající efektivní dávce 20 mSv za předpokladu pracovní doby 2000 hodin, intenzity dýchání 1,2 m3/hod a faktoru nerovnováhy F = 0,4
Veličina
Hodnota
Jednotka
Expozice 222Rn
3 ∙ 106
Bq·h·m-3
Expozice produktům přeměny radonu
1,2 ∙ 106
Bq·h·m-3
Roční příjem latentní energie
8
mJ
Roční příjem produktů přeměny radonu
1,4 ∙ 106
Bq
Průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu
600
Bq·m-3
Průměrná koncentrace latentní energie
3,3
µJ·m-3
Průměrná objemová aktivita radonu 222Rn
1500
Bq·m-3
Tabulka 3: Odvozené hodnoty pro pracoviště v podzemí s přirozenou ventilací odpovídající efektivní dávce 20 mSv za předpokladu pracovní doby 2000 hodin, intenzity dýchání 1,2 m3/hod a faktoru nerovnováhy F = 0,4
Veličina
Hodnota
Jednotka
Expozice 222Rn
1,5 ∙ 106
Bq·h·m-3
Expozice produktům přeměny radonu
0,6 ∙ 106
Bq·h·m-3
Roční příjem latentní energie
4
mJ
Roční příjem produktů přeměny radonu
0,7 ∙ 106
Bq
Průměrná ekvivalentní objemová aktivita radonu
300
Bq·m-3
Průměrná koncentrace latentní energie
1,6
µJ·m-3
Průměrná objemová aktivita radonu 222Rn
750
Bq·m-3
image4.png
image5.png
image1.png
image2.png
image3.png