Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDPLHESJU najdete zde
V.
Platné znění dotčených ustanovení občanského zákoníku s vyznačením navrhovaných změn
§ 620
(1) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.
(2) Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 zahrnují vědomost o škodě, vadě a totožnosti výrobce nebo jiné osoby povinné k náhradě škody.
…
§ 637
Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939 se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy výrobce uvedl vadný výrobek na trh.
…
§ 2389u
(1) Ustanovení o poskytování digitálního obsahu se nepoužijí na smlouvu, jejímž předmětem je
a) poskytování služby elektronických komunikací podle zákona upravujícího elektronické komunikace, s výjimkou interpersonální komunikační služby nezávislé na číslech,
b) poskytování zdravotní péče,
c) hra, sázka nebo los,
d) finanční služba,
e) poskytování počítačového programu programové vybavení s otevřeným zdrojovým kódem na základě svobodné licence, za kterou uživatel neplatí cenu a pokud osobní údaje poskytnuté uživatelem zpracovává poskytovatel výlučně za účelem zlepšení bezpečnosti, kompatibility nebo interoperability tohoto počítačového programu programového vybavení,
f) poskytování digitálního obsahu, při němž je digitální obsah učiněn dostupným široké veřejnosti jinak než přenosem signálu jakožto součást představení nebo jiné akce, nebo
g) poskytování informací, které jsou předmětem ochrany práva autorského, podle zákona upravujícího svobodný přístup k informacím.
…
Škoda způsobená vadou výrobku
§ 2939
(1) Škodu způsobenou vadou movité věci určené k uvedení na trh jako výrobek za účelem prodeje, nájmu nebo jiného použití nahradí ten, kdo výrobek nebo jeho součást vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a společně a nerozdílně s ním i ten, kdo výrobek nebo jeho část označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným způsobem.
(2) Společně a nerozdílně s osobami uvedenými v odstavci 1 hradí škodu i ten, kdo výrobek dovezl za účelem jeho uvedení na trh v rámci svého podnikání.
(3) Škoda na věci způsobená vadou výrobku se hradí jen v částce převyšující částku vypočtenou z 500 EUR kursem devizového trhu vyhlášeným Českou národní bankou v den, v němž škoda vznikla; není-li tento den znám, pak v den, kdy byla škoda zjištěna.
(1) Výrobce nahradí škodu způsobenou fyzické osobě tím, že v důsledku vady výrobku dojde k
a) ublížení na zdraví nebo usmrcení,
b) poškození nebo zničení věci, nejedná-li se o samotný vadný výrobek nebo o věc, která se používá výlučně pro profesní účely, nebo
c) k poškození nebo ztrátě dat, nejedná-li se o data používaná pro profesní účely.
(2) Kdy se v případech podle odstavce 1 odčiní i nemajetková újma, se posoudí podle obecných ustanovení tohoto zákona.
(3) Výrobcem podle odstavce 1 se rozumí ten, kdo výrobek vyvinul, vyrobil, vytěžil, vypěstoval nebo jinak získal, a to i pro vlastní potřebu, nebo jej nechal navrhnout nebo vyrobit, anebo ten, kdo jako výrobce vystupuje tím, že výrobek označil svým jménem, ochrannou známkou nebo jiným rozlišovacím znakem.
§ 2940
(1) Nelze-li výrobce určit podle § 2939, nahradí škodu i každý dodavatel, pokud poškozenému při uplatnění práva na náhradu škody do jednoho měsíce nesdělí, kdo je výrobcem nebo kdo mu výrobek dodal.
(2) Jedná-li se o dovezený výrobek, pak nahradí škodu každý dodavatel, i když je výrobce znám, pokud poškozenému ve lhůtě nesdělí, kdo je dovozcem.
(1) Výrobkem podle § 2939 odst. 1 se rozumí jakákoliv movitá věc, i když je začleněna do jiné movité nebo nemovité věci nebo je s ní propojena, včetně surovin a elektřiny. Výrobkem se rozumí též programové vybavení a digitální verze nebo digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů.
(2) Výrobek je dodán na trh, je-li v rámci obchodní činnosti dodán k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Evropské unie, ať už za úplatu, nebo bezplatně. Uvedením na trh je první dodání výrobku na trh Evropské unie.
(3) Výrobek je uveden do provozu, je-li v Evropské unii poprvé použit v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně, aniž by byl předtím uveden na trh.
§ 2940a
(1) Kdo podstatně změní výrobek mimo kontrolu výrobce a poté jej dodá na trh nebo uvede do provozu, je výrobcem tohoto pozměněného výrobku. Zda se jedná o podstatnou změnu výrobku, se posoudí podle právních předpisů nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie upravujících bezpečnost výrobků. Není-li stanoveno, co se rozumí podstatnou změnou, jde o změnu, která mění původní výkonnost, účel nebo druh výrobku, aniž by výrobce tuto změnu předpokládal v původním posouzení rizik, a zároveň mění povahu nebezpečí, vytváří nové nebezpečí nebo zvyšuje úroveň rizika.
(2) Kontrolou výrobce se rozumí to, že výrobce
a) provádí začlenění, propojení nebo dodání součásti, včetně aktualizace nebo vylepšení softwaru, nebo změnu výrobku, nebo dává souhlas k takovému jednání třetí osobě, nebo
b) může provádět aktualizace nebo vylepšení softwaru sám nebo prostřednictvím třetí osoby.
§ 2940b
(1) Způsobila-li škodu vadná součást výrobku, nahradí škodu společně a nerozdílně s výrobcem také výrobce této součásti.
(2) Součástí výrobku se rozumí
a) jakákoliv hmotná nebo nehmotná věc, včetně suroviny, která do něj byla začleněna nebo s ním propojena výrobcem nebo pod jeho kontrolou, nebo
b) související služba, kterou se rozumí digitální služba, která je do výrobku začleněna nebo je s ním propojena výrobcem nebo pod jeho kontrolou takovým způsobem, že by bez ní výrobek nemohl plnit jednu nebo více svých funkcí.
§ 2940c
(1) Je-li výrobce výrobku nebo výrobce jeho součásti usazen mimo Evropskou unii, nahradí škodu společně a nerozdílně s ním
a) osoba, která uvedla vadný výrobek nebo jeho součást ze třetí země na trh Evropské unie (dovozce), a
b) osoba usazená v Evropské unii, která byla výrobcem písemně zmocněna, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů.
(2) Není-li v Evropské unii usazen dovozce podle odstavce 1 písm. a) ani zmocněnec podle odstavce 1 písm. b), nahradí škodu společně a nerozdílně s výrobcem nebo s výrobcem součásti poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek ve smyslu čl. 3 bodu 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988.
§ 2940d
(1) Není-li možné určit osoby povinné k náhradě škody uvedené v § 2939 a 2940a až 2940c usazené v Evropské unii, nahradí škodu způsobenou vadou výrobku i každý distributor vadného výrobku, pokud poškozenému na jeho žádost do jednoho měsíce od obdržení žádosti nesdělí totožnost osoby uvedené v § 2939 a 2940a až 2940c usazené v Evropské unii, nebo toho, kdo mu výrobek dodal. Distributorem se rozumí osoba v dodavatelském řetězci, která dodává výrobek na trh, s výjimkou výrobce a dovozce.
(2) Odstavec 1 se použije obdobně na každého poskytovatele online platformy podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065, který spotřebiteli umožňuje uzavírat s podnikatelem smlouvu na dálku a není osobou povinnou k náhradě škody uvedenou v § 2939, 2940a až 2940c a odstavci 1, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 6 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2065.
§ 2941
(1) Výrobek je ve smyslu § 2939 vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat se zřetelem ke všem okolnostem, zejména ke způsobu, jakým je výrobek na trh uveden nebo nabízen, k předpokládanému účelu, jemuž má výrobek sloužit, jakož i s přihlédnutím k době, kdy byl výrobek uveden na trh nebo jak stanoví právní předpisy nebo přímo použitelné předpisy Evropské unie.
(2) Při posuzování, zda je výrobek vadný, se zohlední všechny okolnosti, zejména
a) prezentace a vlastnosti výrobku, včetně jeho označení, konstrukce, technických vlastností, složení, balení a návodu k jeho montáži, instalaci, použití a údržbě,
b) důvodně předvídatelné použití výrobku,
c) vliv jakékoli schopnosti dalšího učení nebo získávání nových vlastností na výrobek po jeho uvedení na trh nebo do provozu,
d) důvodně předvídatelný vliv jiných výrobků na výrobek, u nichž lze předpokládat, že budou používány společně s výrobkem, včetně propojení,
e) okamžik, kdy byl výrobek uveden na trh nebo do provozu, nebo pokud si výrobce ponechá kontrolu nad výrobkem i po tomto okamžiku, okamžik, kdy výrobek přestal být pod kontrolou výrobce,
f) relevantní požadavky na bezpečnost výrobků, včetně požadavků na kybernetickou bezpečnost,
g) stažení výrobku z trhu nebo jiný relevantní zásah příslušného orgánu nebo osoby uvedené v § 2939 a 2940a až 2940d týkající se bezpečnosti výrobků,
h) zvláštní potřeby skupiny uživatelů, pro kterou je výrobek určen, a
i) v případě výrobku, jehož účelem je zabránit škodě, jakékoli nenaplnění tohoto účelu.
(23) Výrobek nelze považovat za vadný jen proto, že byl později uveden na trh nebo do provozu výrobek dokonalejší, včetně aktualizací nebo vylepšení výrobku.
§ 2941a
(1) Má se za to, že výrobek je vadný, pokud
a) osoba povinná k náhradě škody v řízení o náhradě škody v rozporu se zákonem nezpřístupnila důkazní prostředek podle zákona upravujícího občanské soudní řízení,
b) poškozený osvědčí, že výrobek nesplňuje povinné požadavky na bezpečnost výrobků stanovené právními předpisy nebo přímo použitelnými předpisy Evropské unie, které mají chránit před nebezpečím vzniku škody utrpěné poškozeným, nebo
c) poškozený osvědčí, že škoda byla způsobena zjevným selháním výrobku při důvodně předvídatelném použití nebo za běžných okolností.
(2) Je-li výrobek vadný a je-li způsobená škoda pro danou vadu typická, má se za to, že vada výrobku byla příčinou vzniku škody.
(3) Má se za to, že výrobek je vadný nebo že vada výrobku byla příčinou vzniku škody, anebo obojí, pokud i přes zpřístupnění důkazního prostředku podle zákona upravujícího občanské soudní řízení a s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem případu poškozený
a) má s prokázáním vady výrobku nebo příčinné souvislosti mezi vadou a škodou nebo obojího nepřiměřené obtíže, zejména z důvodu technické nebo vědecké složitosti, a
b) osvědčí, že je pravděpodobné, že výrobek je vadný nebo že vada výrobku byla příčinou vzniku škody, anebo obojí.
§ 2942
(1) Povinnosti k náhradě škody způsobené vadou výrobku se škůdce zprostí osoba povinná k náhradě škody zprostí zcela nebo zčásti, jen prokáže-li, že škodu zavinil též poškozený nebo ten, za jehož čin poškozený odpovídá.
(2) Povinnosti k náhradě škody se tato osoba rovněž zprostí, prokáže-li, že
a) výrobek na trh neuvedla,
b) lze důvodně předpokládat s přihlédnutím ke všem okolnostem, že vada neexistovala v době, kdy byl výrobek na trh uveden, nebo že nastala později,
c) výrobek nevyrobila pro prodej nebo jiný způsob použití pro podnikatelské účely, ani že výrobek nevyrobila nebo nešířila v rámci své podnikatelské činnosti,
a) lze důvodně předpokládat, že vada, která způsobila škodu, neexistovala v okamžiku, kdy byl výrobek uveden na trh nebo do provozu, a jde-li o distributora, v okamžiku dodání na trh, anebo že vada vznikla po tomto okamžiku,
b) vada, která způsobila škodu, je důsledkem souladu výrobku s požadavky právních předpisů, nebo
c) objektivní stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy byl výrobek uveden na trh nebo do provozu anebo v době, po kterou byl pod kontrolou výrobce, neumožnil zjistit jeho vadu.
d) vada výrobku je důsledkem plnění těch ustanovení právních předpisů, která jsou pro výrobce závazná, nebo
e) stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu.
(3) Kdo vyrobil součást výrobku, zprostí se povinnosti k náhradě škody, prokáže-li, že vadu způsobila konstrukce výrobku, do něhož byla součást zapracována, nebo že ji způsobil návod k výrobku.
(4) Vzdá-li se druhá strana předem práva na náhradu škody zcela nebo zčásti, nepřihlíží se k tomu.
(5) K ujednáním odporujícím odstavcům 1 až 4 se nepřihlíží.
(3) Povinnosti k náhradě škody se dále zprostí
a) výrobce nebo dovozce, prokáže-li, že výrobek neuvedl na trh nebo do provozu,
b) distributor, prokáže-li, že výrobek nedodal na trh,
c) výrobce vadné součásti, prokáže-li, že vadu výrobku, do kterého je součást začleněna, lze přičíst konstrukci tohoto výrobku nebo návodu, který výrobce výrobku poskytl výrobci součásti,
d) osoba, která podstatně změnila výrobek, prokáže-li, že vada, která způsobila škodu, se týká části výrobku, která není změnou dotčena.
(4) Povinnosti k náhradě škody se nelze zprostit podle odstavce 2 písm. a), byla-li vada výrobku, který je pod kontrolou výrobce, způsobena
a) související službou,
b) programovým vybavením, včetně jeho aktualizace nebo vylepšení,
c) nedostatečnou aktualizací nebo vylepšením programového vybavení nezbytnými pro zachování bezpečnosti výrobku, nebo
d) podstatnou změnou výrobku.
(5) Nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě škody.
§ 2942a
(1) Právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku zanikne uplynutím deseti let ode dne, kdy byl výrobek, který způsobil škodu, uveden na trh nebo do provozu. To neplatí, uplatnil-li poškozený před uplynutím lhůty své právo u orgánu veřejné moci; jiné okolnosti nemají na běh lhůty vliv.
(2) Jedná-li se o výrobek, který byl podstatně změněn podle § 2940b, běží lhůta podle odstavce 1 ode dne, kdy byl výrobek dodán na trh nebo uveden do provozu poté, co byl podstatně změněn.
(3) Nemohl-li poškozený uplatnit právo u orgánu veřejné moci ve lhůtě podle odstavce 1, protože se újma na zdraví v této lhůtě neprojevila, zanikne právo na náhradu škody uplynutím dvaceti pěti let.
§ 2943
Ustanovení § 2939 až 2942 se nepoužijí, pokud vada způsobila poškození vadného výrobku nebo poškození věci určené a užívané převážně k podnikatelským účelům.
Ustanovení § 2939 až 2942a se nepoužijí na škodu způsobenou
a) svobodným programovým vybavením s otevřeným zdrojovým kódem vyvinutým nebo dodaným mimo rámec obchodní činnosti a
b) jadernou událostí v rozsahu, v němž je povinnost k náhradě škody upravena mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
…
§ 3015
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie1).
__________________________
1) Směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/34/ES.
Směrnice Rady 86/653/EHS ze dne 18. prosince 1986 o koordinaci právní úpravy členských států týkající se nezávislých obchodních zástupců.
Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/64/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/114/ES ze dne 12. prosince 2006 o klamavé a srovnávací reklamě (kodifikované znění).
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/89/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/23/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/58/EU, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/51/EU, směrnice (EU) 2016/2341, směrnice (EU) 2017/2402 a směrnice (EU) 2018/843.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2302 ze dne 25. listopadu 2015 o souborných cestovních službách a spojených cestovních službách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU a o zrušení směrnice Rady 90/314/EHS.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých aspektech smluv o prodeji zboží, o změně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 ze dne 23. října 2024 o odpovědnosti za vadné výrobky a o zrušení směrnice Rady 85/374/EHS.
2