Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                ÚŘAD VLÁDY ČR

VIII.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra průmyslu a obchodu dne 12. 2025, s termínem dodání stanovisek do 1. 2026. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	MF


	K materiálu

K čl. I bodu 3
V § 1811 se bezdůvodně užívají pojmy „hardware“ a „software“, které zatím nejsou v občanském zákoníku zavedeny a nejsou v něm ani používány. Doporučujeme ponechat původní zavedený pojem „technické a programové vybavení“. 

Pokud přesto dojde k zachování použitých pojmů, upozorňujeme na skutečnost, že navazující vedlejší větu („který se obvykle s digitálním obsahem, službou digitálního obsahu a věcí s digitálními vlastnostmi téhož druhu používá“) je třeba převést do množného čísla, protože je nutné postavit na jisto, že se týká jak software, tak i hardware.

Obdobná připomínka se vztahuje k § 2389e odst. 2, § 2940 odst. 1, § 2940a odst. 2 písm. a) a b), § 2942 odst. 4 písm. b) a c) a § 2943 písm. a).
	Akceptováno/Vysvětleno 
Platné znění i důvodová zpráva upraveny.

	
	K čl. I bodu 7
V § 2940d odst. 1 doporučujeme slova „se sídlem v Evropské unii“ nahradit slovy „s bydlištěm nebo sídlem v Evropské unii“ a slova „má sídlo v Evropské unii“ nahradit slovy „má bydliště nebo sídlo v Evropské unii“. 

V § 2940 odst. 1 je použit pojem „distributor“. Doporučujeme vysvětlení tohoto pojmu v souladu s čl. 4 odst. 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853.

V § 2940d odst. 1 doporučujeme stanovit počátek běhu lhůty, a to v souladu s č. 8 odst. 3 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853, kde stanoveno „do jednoho měsíce od obdržení žádosti“.

V § 2940d odst. 2 doporučujeme slova „nařízení (EU)“ nahradit slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)“ v souladu s úpravou používanou v předchozím textu této úpravy.
	Akceptováno jinak
§ 2940d upraven tak, že je v něm používáno sousloví „bydliště, místo podnikání nebo sídlo v Evropské unii“. 

Akceptováno
Text upraven.
Akceptováno
Text upraven.

Akceptováno
Text upraven.


	
	K čl. I bodu 16
Doporučujeme doplnit avizovaný nadpis.
	Akceptováno jinak
V ustanovení nadpis nebude. 

	
	K čl. I bodu 17
Doporučujeme v § 2943 písm. a) zohlednit stávající § 2374 odst. 2, který zaručuje požadovat dodatečnou přiměřenou odměnu autorovi free softwaru, i jeho právním nástupcům. Máme za to, že v takovém případě by nabyvatel dodatečné odměny za licenci měl také odpovídat za škodu způsobenou vadným výrobkem dle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853, pokud odpovídá definici uvedené v § 2939 odst.1.
	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
K dané problematice lze dále odkázat na recitál 15 směrnice 2024/2853.

	
	K platnému znění s vyznačenými změnami
V § 2943 doporučujeme slova „nepoužijí-na“ nahradit slovy „nepoužijí na“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K důvodové zprávě
K úvodnímu nadpisu
Doporučujeme slovo „ZPRÁVA“ nahradit slovy „DŮVODOVÁ ZPRÁVA“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K obecné části důvodové zprávy
Upozorňujeme, že v Obecné části důvodové zprávy absentuje zhodnocení lobbingu. Doporučujeme toto odůvodnění do textu doplnit.
	Akceptováno 
Doplněno.

	
	Upozorňujeme, že v obsahu důvodové zprávy nedochází k dodržování zkratky „Směrnice“ a jejího rozlišení od obecného pojmu „směrnice“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	V části A odstavci třetím větě třetí doporučujeme text „85/374/EHS1“ nahradit textem „85/374/EHS1)“.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	V části A odstavci šestém větě druhé doporučujeme spojit text na konci stránky s navazujícím textem z následující stránky, dále slova „v bílé knize“ nahradit slovy „v Bílé knize“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	V části B. šestém odstavci doporučujeme slova „směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky“ nahradit shora zavedenou zkratkou „směrnice 2024/2856“ nebo „Směrnice“. Obdobná připomínka se vztahuje k II. Zvláštní část, bod 6 první odstavec a bod 15 druhý odstavec. Dále doporučujeme slova „rozhodnutím č. 768/2008/ES7“ nahradit slovy „Rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS“. 
	Akceptováno
Text upraven.


	
	V části B. desátém odstavci doporučujeme slova „směrnice Rady 85/374/EHS“ nahradit slovy „směrnice 85/374/EHS“, kdy tato zkratka byla zavedena v části A. odstavci prvém. Obdobná připomínka se vztahuje k části C., třetí odstavec.

	Akceptováno
Text upraven.


	
	V části G. písm. a) doporučujeme za text „2003/361/ES“ doplnit slova „ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K bodu 7 zvláštní části důvodové zprávy
Ve 4. odstavci doporučujeme slova „uvedených článku“ nahradit slovy „uvedených v článku“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K předkládací zprávě
V souladu s čl. IV odst. 7 Jednacího řádu vlády doporučujeme doplnit větu „Navrhovaná právní úprava má potenciálně pozitivní dopad na státní rozpočet v tom smyslu, že má předejít možnému finančnímu postihu ze strany Evropské unie“ a dále větu „Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na ostatní veřejné rozpočty.“ Obě tyto věty se nachází v Obecné části důvodové zprávy, část G.
	Akceptováno
Text upraven.


	MV

	K čl. I bodu 7 – k § 2940d odst. 1: 
Upozorňujeme, že důvodová zpráva ve své obecné části, konkrétně v části B věnované „Provedení unijních předpisů do právního řádu ČR, zvážení využití legislativní volby“, v posledním odstavci uvádí, že v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 do občanského zákoníku dochází k vymezení pojmu „distributor“. V předmětném ustanovení, v němž je s tímto pojmem pracováno poprvé, však taková definice chybí. Zároveň máme za to, že význam tohoto pojmu nelze jednoznačně dovodit ani ze samotného znění daného ustanovení.
Z těchto důvodů navrhujeme doplnění definice pojmu „distributor“ do textu předmětného ustanovení, a to ve smyslu čl. 4 odst. 14 směrnice. 
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K čl. I bodu 9 – k § 2941 odst. 2 písm. f): 
V § 2941 odst. 2 doporučujeme na konec textu písmene f) doplnit slova „přiměřenou druhu výrobku,“.
Doplnění této formulace do ustanovení o kybernetické bezpečnosti posiluje právní koherenci a zajišťuje, že při přezkoumání vady výrobku bude úroveň kybernetické ochrany hodnocena ve vztahu k charakteru konkrétního výrobku (např. automobil, hračka, lékařský přístroj). Bez tohoto upřesnění by mohlo být hodnocení příliš obecné a nedostatečně diferencované, což by vedlo k neodpovídajícímu posouzení reálných rizik. Tento princip zvyšuje jistotu, že výrobky s vyšší složitostí nebo vyšší mírou rizika budou chráněny odpovídajícími kybernetickými opatřeními. Zároveň zrcadlí zásady „security by design“ a „bezpečnost přiměřená produktu“, které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2847, známé jako Cyber Resilience Act (dále jen „CRA“). 
Doplnění slov „přiměřenou druhu výrobku“ tedy zajišťuje soulad s principem proporcionality, který CRA výslovně vyžaduje, a umožňuje objektivní posuzování kybernetické bezpečnosti výrobků v české právní úpravě.
	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
K dané problematice lze dále odkázat na rec. 15 směrnice 2024/2853.

	
	Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:

K čl. I bodu 7 – k § 2940d odst. 2: 
Slova „nařízení (EU)“ doporučujeme nahradit slovy „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K čl. I bodu 9 – ke znění novelizačního bodu: 
Novelizační větu doporučujeme s ohledem na čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády uvést v tomto znění: „V § 2941 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:…“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K čl. I bodu 10 – ke znění novelizačního bodu: 
Doporučujeme v textu novelizačního bodu vypustit mezeru před slovem „, včetně“, neboť je v rámci nahrazovaného textu nadbytečná.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K čl. I bodu 16 – k § 2942a:
Do normativního textu návrhu a rovněž do platného znění s vyznačenými změnami doporučujeme doplnit nadpis ustanovení, s jehož zavedením novelizační bod počítá.
	Akceptováno jinak
V ustanovení nadpis nebude.

	
	K § 2943 – k platnému znění s vyznačenými změnami:
Pomlčku za slovem „nepoužijí“ doporučujeme vypustit pro nadbytečnost.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K důvodové zprávě – k nadpisu:
V nadpisu materiálu doporučujeme před slovo „ZPRÁVA“ vložit slovo „DŮVODOVÁ“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	K důvodové zprávě – k obecné části:
1. Obecně doporučujeme provést celkovou revizi textu důvodové zprávy, neboť v ní dochází k nekonzistentnímu používání zkratek zavedených pro dotčené směrnice v části A obecné části důvodové zprávy.
2. V části A ve třetím odstavci doporučujeme odkaz na poznámku pod čarou č. 1 za textem „85/374/EHS“ uvést ve formě horního indexu.
3. V části B v poslední odrážce druhého odstavce navrhujeme nahradit slova „směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky“ zavedenou zkratkou „směrnice 2024/2853“, případně „Směrnice“.
4. V části B v desátém odstavci doporučujeme slova „směrnice Rady 85/374/EHS“ nahradit zavedenou zkratkou „směrnice 85/374/EHS“.
Totožnou připomínku uplatňujeme též k části C ke třetímu odstavci.
5. V části I-J doporučujeme slovo „Unie“ nahradit slovem „unie“.
	Akceptováno
Text upraven. 


	
	K důvodové zprávě – ke zvláštní části:
1. Slovo „směrnice“, které se nachází v obecné poznámce k návrhu zákona v druhé větě, doporučujeme nahradit zavedenou zkratkou „Směrnice“.
2. V odůvodnění k bodu 7 odstavci 3 a 4 a k bodu 8 se uvádí zkrácená varianta „Unie“, doporučujeme i zde rozepsat plný název „Evropská unie“ v zájmu sjednocení textu důvodové zprávy.
	Akceptováno
Text upraven.


	MZE
	1. K návrhu obecně: Doporučujeme příslušná transpoziční ustanovení návrhu podtrhnout a opatřit celexovými čísly. 
	Akceptováno
Text upraven.


	
	2. K bodům 3 a 4 (§ 1811 a 2389e): Návrhem dochází k nahrazení dosavadních pojmů „programové vybavení“ a „technické vybavení“ pojmy „software“ a „hardware“. Ačkoliv by se právní řád měl vyhýbat používání cizích slov, máme za to, že v případě slov software a hardware lze učinit výjimku. Tyto pojmy jsou v obecné řeči známé a pro běžného čtenáře jsou srozumitelnější než krkolomný český opis. Upozorňujeme však na § 2389u, kde je používán pojem „počítačový program“, který je podle našeho názoru významově užší než software. Doporučujeme pojmy sjednotit, případně v důvodové zprávě vysvětlit, z jakého důvodu je v § 2389u použit jiný pojem než software.
	Akceptováno/Vysvětleno
Důvodová zpráva upravena.

	
	3. K bodu 7 (§ 2940a až 2940d): V § 2940a odst. 1 doporučujeme slovo „podle“ nahradit slovy „uvedené v“. Stejnou změnu doporučujeme učinit rovněž § 2940d odst. 1 za slovy „totožnost osoby“ na předposledním řádku.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	4. K bodu 7 (§ 2940a odst. 1): Doporučujeme část ustanovení za středníkem přeformulovat na samostatnou větu a uvést ji následovně „Není-li stanoveno“. Celá věta by měla znít následovně: „nestanoví-li Není-li stanoveno, co se rozumí podstatnou změnou, jde o změnu, která mění původní výkonnost, účel nebo druh výrobku, aniž by výrobce tuto změnu předpokládal v původním posouzení rizika, a zároveň mění povahu nebezpečí, vytváří nové nebezpečí nebo zvyšuje úroveň rizika.“.
	Akceptováno
Text upraven.


	
	5. K bodu 9 (§ 2941 odst. 2): Návrh mj. nahrazuje koncept „vady výrobku“ konceptem „vadného výrobku“. Doporučujeme tudíž s ohledem na sjednocení právní úpravy v § 2941 odst. 2 úvodní části ustanovení slova „vady výrobku“ nahradit slovy „, zda je výrobek vadný,“. 
	Akceptováno
Text upraven.


	
	6. K bodu 17 (§ 2943): Doporučujeme zvážit použití slovního spojení „jaderná nehoda“. Zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, ve znění pozdějších předpisů, pojem „jaderná nehoda“ nezná. Pracuje však s pojmy „radiační nehoda“ a „radiační havárie“. Doporučujeme toto ustanovení konzultovat se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost.
	Akceptováno jinak
Použito slovní spojení „jaderná událost“ - viz zákon 
č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie 
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
 

	MŽP
	Podle důvodové zprávy má novela v návaznosti na novou směrnici mimo jiné umožnit fungování oběhového hospodářství. Samotný text předpisu se ale přímo k této oblasti výslovně nevztahuje. Chtěli bychom pouze ověřit, že nastavená právní úprava a její výklad umí řešit odpovědnost v následující situacích, které přicházejí v úvahu podle zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech:

1) Přímé předání k opětovnému použití. Ať již jde o bazarový prodej, předávání výrobků do charity, přímý prodej prostřednictvím online platforem nebo činnost tzv. re-use center fungujících například v rámci obecních systému odpadového hospodářství nebo provozovaných neziskovými organizacemi. V těchto případě se nejedná o nakládání s odpady, ale 
o předcházení vzniku odpadu ve smyslu § 12 odst. 5 nebo 
6 zákona o odpadech. 

Předpokládáme, že tady by neměl být problém, protože 
v některých z těchto případů se jedná o mnohaletou praxi. Předpokládáme, že zde odpovědnost za vady výrobku zůstává na původním výrobci. Případně zde bude rovněž odpovědnost prodávajícího, pokud o vadách věděl.
	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
Z hlediska předkladatele je zásadní řádné provedení transpozice uvedené směrnice, přičemž lze konstatovat, že daná směrnice neobsahuje ustanovení, které by konkrétně upravovalo specifické případy, které jsou obsahem této připomínky. 

	
	2) Předání (prodej) věci, která prošla procesem přípravy k opětovnému použití. Příprava k opětovnému použití je nakládáním s odpady, kdy je věc, která se stala odpadem, protože se jí někdo zbavil, zkontrolována nebo opravena tak, aby bylo možné ji dále používat k původnímu účelu. Taková věc může za podmínek stanovených § 9 odst. 3 a § 34 odst. 3 zákona o odpadech přestat být odpadem. Zejména v případě provádění opravy je otázkou, zda navržená právní úprava pokrývá veškeré možné situace.
	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
Z hlediska předkladatele je zásadní řádné provedení transpozice uvedené směrnice, přičemž lze konstatovat, že daná směrnice neobsahuje ustanovení, které by konkrétně upravovalo specifické případy, které jsou obsahem této připomínky.

	MSP
	1. Obecně k návrhu zákona
Doporučujeme v souladu s čl. II odst. 1 přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády doplnit do textu návrhu zákona podtržení transpozičních ustanovení a identifikační čísla příslušných předpisů EU (CELEX).
	Akceptováno
Text upraven.


	
	1. K čl. 1 bodu 1 (§ 620 odst. 2)
Bez bližšího zdůvodnění se navrhuje nahradit zaužívané spojení „škoda způsobená vadou výrobku“ spojením „škoda způsobená vadným výrobkem“. Stávající spojení přitom bylo užito i pro transpozici směrnice 85/374/EHS, která obsahuje totožnou formulaci jako směrnice (EU) 2024/2853. Nezaznamenali jsme žádné výhrady či pochybnosti o správnosti provedení 
a obsahově podle našeho názoru ke změně nedochází. Změnu tedy považujeme za nadbytečnou a doporučujeme ji z návrhu vypustit. Pokud by však předkladatel na této změně trval, je třeba ji důsledně promítnout i v dalších ustanoveních občanského zákoníku (srov. § 2942 odst. 1 občanského zákoníku).
	Akceptováno
Text upraven.


	
	1. K čl. 1 bodu 1 (§ 620 odst. 2)
Doporučujeme odkázat na § 2939 namísto § 2941 občanského zákoníku. Podle našeho názoru nemá odkaz směřovat k definici výrobku („výrobek podle § 2941“), ale k celé právní úpravě, která zakládá povinnost k náhradě škody způsobné vadou výrobku („právo na náhradu škody způsobené vadou výrobku podle § 2939“).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. 1 bodu 1 (§ 620 odst. 2)
Z důvodu srozumitelnosti doporučujeme nevypouštět slovo „výrobce“ a pouze jej doplnit o text: „nebo dalších osob povinných k náhradě škody“. Doporučujeme také použít množné číslo, aby bylo zřejmé, že se může jednat o více různých kategorií osob odpovídajících solidárně.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodům 3 a 4 [§ 1811 odst. 2 písm. i) a § 2939e odst. 2]
Nedomníváme se, že je navrhovaná změna nezbytná. Občanský zákoník v zájmu snahy vyhnout se anglicismům v souladu s čl. 40 odst. 4 Legislativních pravidel vlády používá pro termíny „hardware“ a „software“ spojení „technické vybavení“ a „programové vybavení“. Tato spojení byla v zákoníku použita na základě doporučení Legislativní rady vlády právě při projednávání právní úpravy transponující směrnici 2011/83/EU a další směrnice z oblasti spotřebitelského práva. Navrhované změny těchto transpozičních ustanovení jsou v rozporu s tímto doporučením. Varianty pojmů „technické vybavení“ (pro hardware) a „programové vybavení“ (pro software jak ve smyslu konkrétního operačního systému či programu, tak ve smyslu souhrnu nehmotných prvků informačních technologií) jsou používány i dalšími, veskrze novými, právními předpisy, za všechny např. v § 2 odst. 1 zákona č. 265/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, či § 65 odst. 3 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb.
Použití českého spojení „programového vybavení“ navíc považujeme v kontextu transpozice směrnice (EU) 2024/2853 za vhodné i z toho důvodu, že dle našeho názoru se zde má na mysli „software“ ve smyslu programu jako strojové instrukce (tj. bez zahrnutí dat). K tomu srov. text recitálu č. 13: „Products in the digital age can be tangible or intangible. Software, such as operating systems, firmware, computer programs, applications or AI systems, is increasingly common on the market and plays an increasingly important role for product safety. Software is capable of being placed on the market as a standalone product or can subsequently be integrated into other products as a component, and it is capable of causing damage through its execution. … Information is not, however, to be considered a product, and product liability rules should therefore not apply to the content of digital files, such as media files or e-books or the mere source code of software.“ Doporučujeme, aby se návrh přidržel zaužívané terminologie.
Pokud by i přesto chtěl předkladatel k této změně přistoupit, doporučujeme pečlivě zhodnotit, zda změnu není třeba zohlednit v dalších ustanoveních občanského zákoníku [např. v § 2389u odst. 1 písm. a)].
	Neakceptováno/Vysvětleno
Důvodová zpráva upravena.
MSp: Trváme na tom, že navrhovaná změna terminologie v občanském zákoníku není vhodná či potřebná. Směrnice je závazná, pokud jde o výsledek, ne pokud jde o jednotlivé v ní užité pojmy. Ty by naopak měly být přizpůsobeny národnímu právnímu řádu a terminologii.
MPO: Předkladatel znovu zhodnotil ustanovení OZ a doplnil také změnu § 2389u. 
S ohledem na skutečnost, že směrnice 2024/2853 nepracuje s pojmem „programové vybavení“, nýbrž s významově širším pojmem „software“, je třeba upravit pojmosloví používané v občanském zákoníku. Jakkoliv jsou dané pojmy v podstatě významové totožné, přece jen je s ohledem na terminologii směrnice i jiných souvisejících evropských a českých právních předpisů vhodnější používat spíše pojem „software“, kterým se běžně rozumí identifikovatelný výrobek, než počeštěnou variantu „programové vybavení“, kterým se běžně rozumí funkční komponenta informačního systému. V souvislosti s preferencí pojmu „software“ oproti pojmu „programové vybavení“ je vhodné zároveň upřednostnit použití pojmu „hardware“ oproti počeštělému a v souvislosti s digitálními technologiemi nepříliš používanému pojmu „technické vybavení“.
S ohledem na skutečnost, že s pojmy „software“ a „hardware“ počítá i Ústav pro jazyk český při Akademii věd ČR (viz jeho Internetová jazyková příručka, která nabízí jak skloňování obou pojmů, tak i jejich výklad), tak lze dojít k závěru, že se sice původně jedná o cizí slova, jejichž použití by obecně dle čl. 40 odst. 4 Leg. pravidel vlády mělo být výjimečné, ale cizí slova, která natolik zdomácněla, tj. počeštila se, že je již nelze považovat za cizí slova. 

	
	1. K čl. I bodu 5 (nadpis § 2939)
Doporučujeme zachovat stávající text nadpisu. Blíže viz připomínka č. 2.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 6 (§ 2939 odst. 1) 
Doporučujeme opravit překlep („ochranou“ namísto „ochrannou“).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 6 (§ 2939 odst. 1)
Dáváme ke zvážení, zda slova „jiným způsobem“ nenahradit slovy „jiným rozlišovacím znakem“, tj. doslovně převzít text čl. 4 odst. 10 písm. b) směrnice (EU) 2024/2853. Na jednu stranu rozumíme tomu, že se zachovává dosavadní textace občanského zákoníku, na druhou stranu si klademe otázku, zda by stávající formulace nemohla být chápána šířeji než směrnicová definice.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 6 (§ 2939 odst. 2)
Dáváme ke zvážení, zda je nezbytné výslovně v textu zákona uvádět poškození či ztrátu dat. Ač v odborných kruzích převládá názor, že data nejsou věcí v právním smyslu, nelze podle našeho názoru pochybovat o tom, že jsou majetkem. Taková technika může v jiných případech vést ke zpochybňování tohoto chápání (argumentem a contrario).


	
	Neakceptováno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
Směrnice 2024/2853 otázku ztráty nebo poškození dat výslovně upravuje jako jeden z druhů škody, na které se vztahuje právo na náhradu škody.
Jako nahraditelná škoda je uvedena „ztráta nebo poškození dat, která nejsou používána pro profesní účely“ – viz čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2024/2853.
MSp: Nadále se domníváme, že zvolené řešení není vhodné a teoreticky může působit problémy ve vztahu k jiným ustanovením občanského zákoníku, kde by mohlo být v důsledku absence explicitního odkazu na škodu způsobenou ztrátou nebo poškozením dat dovozováno, že nedochází k náhradě tohoto typu škody na majetku. 
Nabízíme tedy alternativní řešení spočívající ve vypuštění zmínky o datech z § 2939 odst. 2 a doplnění výjimky do § 2943. Takové řešení ostatně odpovídá i textu směrnice, která v čl. 6 uvádí škodu způsobenou na datech samostatně bez kritéria „výhradního užívání“ pro profesní účely. 
Navrhujeme tedy vložení následujícího písm. c) do § 2943:
„c) poškozením nebo ztrátou dat podle článku čl. 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o data používaná pro jiné než profesní účely,“
Dále nesouhlasíme s úplnou citací nařízení, k tomu viz reakce na vypořádání připomínky č. 17.
MPO: Trváme na potřebě řádné transpozice směrnice.  Směrnice 2024/2853 je v čl. 3 koncipována jako plně harmonizační. Není tedy vhodné tuto kategorii „rozpustit“ jen do obecné škody na majetku, zvlášť když např. rec. 20 směrnice navíc ukazuje, že výslovné zahrnutí dat je záměr, nikoli jen ilustrace majetkové škody.
MSp: Ano, je to záměr směrnice, ale její požadavky je třeba promítnout do národního práva tak, aby byl naplněn její cíl. Pokud tedy již daná úprava na data dopadá, není třeba to v zákoně zmiňovat výslovně (srov. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 22. 3. 2024, sp. zn. 45 C 56/2019). To činí právní řád nekonzistentním. Pravidlo ve směrnici je explicitní z toho důvodu, že v některých státech toto platit nemusí.

	
	K čl. I bodu 6 (§ 2939 odst. 2)
Z důvodu lepší srozumitelnosti doporučujeme ustanovení formulovat následujícím způsobem:
„(2) Hradí se pouze škoda vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854. Odčiní se též nemajetková újma, která nastala v důsledku ublížení na zdraví, usmrcení nebo škody na majetku.“
Ze současné formulace nemusí být zcela jasné, k jakým „případům“ se druhá věta odkazuje. Výjimku pro poškození samotného výrobku a škodu na majetku užívaného výlučně pro profesionální účely doporučujeme upravit v § 2943 občanského zákoníku, jako je tomu dosud. K tomu viz připomínka č. 43.
Pokud by bylo stávající znění návrhu zachováno, nebylo by také zcela jasné, zda bylo záměrem transponovat ustanovením i čl. 6 odst. 1 písm. b) bod ii) směrnice (EU) 2024/2853 (vyloučení výrobku poškozeného jeho vadnou součástí, která je do něj začleněna nebo je s ním propojena výrobcem nebo pod kontrolou výrobce) na základě úvahy, že pravidlo o poškození výrobku vadnou součástí plyne již z vyloučení náhrady na výrobku samotném. V takovém případě by bylo vhodné doplnit uvedenou úvahu do důvodové zprávy.
	Akceptováno 
Text upraven. 
MSp: Nesouhlasíme s nahrazením slov „Hradí se“ slovy „Podle odstavce 1 se hradí“. Odstavec 1 upravuje pouze odpovědnost výrobce, ale odpovědné mohou být i další osoby podle následujících paragrafů. Proto by výslovný odkaz jen na odstavec 1 mohl vyvolávat dojem, že zúžení se použije jen ve vztahu k odpovědnosti výrobce. Nedomníváme se, že by rozsah působnosti daného zúžení nebyl jasný. Ze systematiky je zřejmé, že se vztahuje právě k odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Obdobně je rozsah škody omezen např. v § 2948.
K připomínce UZS dodáváme, že pravidlo ohledně nemajetkové újmy nemá zakládat samostatný právní titul pro její náhradu. Měla by se hradit pouze v případě, kdy se nahrazuje podle českého práva. Současný text ale může být v tomto směru nejasný a je třeba se zamyslet nad jeho reformulací. Dáváme ke zvážení např. tuto formulaci: „Nemajetková újma se odčiní pouze, pokud nastala v důsledku ublížení na zdraví, usmrcení, nebo škody na majetku.“ 
V důvodové zprávě je třeba popsat, jak má pravidlo fungovat, tj. že se zde nezakládá samostatný titul, ale je třeba naplnit obecné podmínky.
MPO: § 2939 odst. 2 upraven, důvodová zpráva upravena.
MSp: Navržené znění bohužel stále neodstraňuje problém, na který poukázala UZS. Co napsat: „Tím není dotčeno právo na náhradu nemajetkové újmy, která nastala v důsledku ublížení na zdraví, usmrcení nebo škody na majetku.“?
MPO: akceptováno, text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 6 (§ 2940 odst. 1)
Doporučujeme text „včetně elektřiny a surovin“ nahradit textem „včetně surovin, a elektřina“, a to z toho důvodu, že suroviny jsou podle českého právního řádu hmotnou věcí, zatímco elektřina je podle § 497 o. z. ovladatelnou přírodní silou způsobilou k obchodování a ustanovení o věcech hmotných se na ni použijí pouze přiměřeně.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940a odst. 1)
Doporučujeme vypustit slova „mimo osoby podle § 2939 odst. 1“, která pokládáme za nadbytečná. Z uvedení příslovce „též“ je zjevné, že jde o další odlišné osoby.
	Akceptováno 
Text upraven. Slova „mimo osoby podle § 2939 odst. 1“ byla vypuštěna.


	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940a odst. 1)
Ve větě druhé, části za středníkem, doporučujeme nahradit slovo „rizika“ slovem „rizik“. Množné číslo odpovídá textu směrnice i běžnější formě překladu anglického pojmu „risk assessment“ a některým dalším ustanovením občanského zákoníku [srov. např. § 949 či § 1843 odst. 1 písm. f)].
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940a odst. 2)
Spojení „kontrola výrobce“ považujeme v kontextu českého právního řádu a běžného významu slova „kontrola“ (ve smyslu dohled, srov. také § 2652 a násl občanského zákoníku) za problematické. Spojení u čtenáře vyvolává dojem, že výrobce určitým způsobem průběžně na výrobek „dohlíží“. Zjevně se však směřuje spíše k významu anglického „control“ ve smyslu „mít vliv“, „moci řídit, ovlivňovat“. Proto dáváme ke zvážení, zda by nebylo namístě použít namísto spojení „kontrola výrobce“ spojení „vliv výrobce“, resp. na dalších místech návrhu spojení „pod vlivem výrobce“ či „bez vlivu výrobce“.
	Neakceptováno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
Přikláníme se tedy k použití slova „kontrola“, tak jak je uvedeno v čl. 4 odst. 5 dané směrnice. 
MSp: Směrnice je závazná, pokud jde o výsledek, ne pokud jde o jednotlivé pojmy. Ty by naopak měly být přizpůsobeny národnímu právnímu řádu a zdejší terminologii. Byť jsou si teoreticky jazyky EU rovny, česká znění předpisů EU jsou samozřejmě překlady, které nemusí vždy být zdařilé či vhodné pro doslovné převzetí.
MPO: Sousloví „kontrola výrobce“ je ve směrnici (EU) 2024/2853 výslovně definováno jako právní pojem,
„vliv výrobce“ ve směrnici definován není a samotné sousloví se v ní nevyskytuje.
Jde tedy o konkrétně vymezenou míru právní a faktické dispozice nad výrobkem, jeho součástmi, softwarem a změnami.
Pojem „vliv výrobce“ je naopak více neurčitý a méně technický. Může zahrnovat v podstatě jakoukoli schopnost působit na chování jiných osob. Ve směrnici je pojem kontroly výrobce navázán na konkrétní právní následky, zejména zda se určitá součást nebo software považují za začleněné pod kontrolou výrobce, kdy výrobek přestává být pod kontrolou výrobce, jak se posuzuje vada výrobku, kdo nese odpovědnost za škodu, a kdy se výrobce může či nemůže dovolávat určitých liberačních důvodů.
Sousloví „kontrola výrobce“ tedy považujeme za definovaný a transpozičně přesný pojem, zatímco „vliv výrobce“ je spíše obecný, nevymezený a širší, resp. neurčitý pojem.
MSp: Vzhledem k tomu, že „vliv výrobce“ by byl v případě úpravy v § 2940a odst. 2 definován stejně jako kontrola výrobce, nespatřujeme v tom problém.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940b)
V první větě doporučujeme před slovo „součást“ vložit slovo „jeho“ a slovo „surovina“ nahradit slovy „včetně suroviny,“ a dále v zájmu přehlednosti ustanovení doplnit ustanovení o odstavce a písmena. Text by poté vypadal následovně:
„(1) Způsobila-li vadu výrobku jeho součást, která do něj byla začleněna nebo s ním byla propojena výrobcem nebo pod jeho vlivem, nahradí škodu společně a nerozdílně s výrobcem také výrobce této součásti. 
(2) Součástí výrobku se rozumí
a) jakákoliv hmotná nebo nehmotná věc, včetně suroviny, nebo
b) související digitální služba, která je do výrobku začleněna nebo je s ním propojena takovým způsobem, že by bez ní výrobek nemohl plnit jednu nebo více svých funkcí.“.
	Akceptováno jinak
Text upraven poněkud odlišným způsobem, nicméně ve smyslu připomínky.
MSp: Námi navržený text nadále považujeme za vhodnější. V druhém odstavci považujeme za nadbytečné uvedení slov „,které jsou do výrobku začleněny nebo jsou s ním propojeny“, které podle našeho názoru plynou již z odstavce 1. Pokud by i přesto předkladatel trval na opakovaném uvedení této specifikace, doporučujeme je v odstavci 2 neuvádět jako vedlejší větu a ustanovení formulovat např. takto: „Součástí výrobku se rozumí jakákoliv do něj začleněná nebo s ním propojená hmotná nebo nehmotná věc, včetně surovin nebo související služby.“ V textu se čtenář obtížně orientuje.
MPO: § 2940b odst. 2 byl přeformulován ve smyslu připomínky.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940c odst. 2)
Doporučujeme slova „na území Evropské unie“ nahradit slovy „v Evropské unii“, aby byl text konzistentní s odstavcem 1.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940c odst. 2)
Doporučujeme namísto opisu definice poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek z textu čl. 4 odst. 13 směrnice (EU) 2024/2853 odkázat na shodnou definici v přímo použitelném právním předpisu EU, konkrétně na čl. 3 pododstavec 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/988.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Nesouhlasíme s formou citace, která byla zřejmě zvolena v reakci na připomínku OKOM. Podle čl. 68 odst. 2 Legislativních pravidel vlády se pro citaci přímo použitelného předpisu EU použijí pravidla pro citaci právních předpisů jen přiměřeně. Zkrácená citace nařízení bez poznámky pod čarou je v tomto případě přípustná a odpovídá např. formě odkazu v § 2389q odst. 5 občanského zákoníku, který nebyl v průběhu připomínkového řízení k zákonu č. 374/2022 Sb. zpochybňován. I požadavek OKOM na jednotnost citací je tak zachován. Úplná citace je v daném případě nadbytečná a pouze by ztěžovala orientaci adresátů normy, což platí zejména u delších názvu (viz zejména v § 2940c citované nařízení 2023/988).
MPO: Text upraven ve smyslu připomínky.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940d odst. 1)
Doporučujeme vedle sídla zmínit i bydliště (pro případ, že by se jednalo o fyzickou osobu), jako je tomu v jiných ustanoveních. 
	Akceptováno jinak 
Doplněno místo podnikání. 


	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940d odst. 1)
Dáváme ke zvážení, zda namísto pojmu „distributor“ nepoužít český výraz „dodavatel“ shodně se stávajícím § 2940 občanského zákoníku.
	Vysvětleno
Je třeba použít pojem „distributor“, aby byla zachována konzistence s jinými právními předpisy v oblasti výrobkové legislativy.
MSp: Definici distributora v novém odstavci považujeme za nadbytečnou. Současné znění občanského zákoníku ji neobsahuje a není v tom spatřován problém. Pokud by přesto předkladatel trval na jejím zakotvení, spíše bychom ji zařadili buď přímo do prvního odstavce nebo hned do druhého odstavce, aby navazovala na ustanovení, kde se pojem používá. Požadujeme vysvětlit, z jakého důvodu zde dochází k definici „dodání na trh“, které je již v návrhu definováno v § 2940 odst. 2. Také nepovažujeme za nebytné jmenovat, že jde o fyzickou nebo právnickou osobu – postačí říci „osoba“, což zahrnuje obě tyto možnosti.
MPO: Akceptováno, úpravy provedeny.

	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940d odst. 1)
Vzhledem k solidární odpovědnosti vypočtených hospodářských subjektů a také v zájmu větší srozumitelnosti a jazykové čistoty dáváme ke zvážení (v návaznosti na připomínku č. 4) nahrazení souhrnného označení „osoba povinná k náhradě škody podle § 2939, 2940a až 2940c“ označením „osoby povinné k náhradě škody podle § 2939 a § 2940a až 2940c“ (spolu s odpovídající změnou mluvnického čísla na množné). Pokud tato širší revize nebude přijata, pak doporučujeme alespoň upravit citaci paragrafů po výše uvedeném vzoru.
	Akceptováno 
Text upraven.


	
	1. K čl. I bodům 7, 9, 11, 12 a 15 [§ 2940d odst. 1 a 2, § 2941 odst. 2 písm. g), § 2941a odst. 1 písm. a), § 2942 odst. 1 a 5]
V návaznosti na předchozí připomínku č. 20 doporučujeme obdobnou úpravu i v následujících ustanoveních (s rozšířením odkazu rovněž na ustanovení § 2940d).
	Akceptováno
Text upraven.


	
	1. K čl. I bodu 7 (§ 2940d odst. 2)
Doporučujeme sjednotit citaci „nařízení (EU) 2022/2065“ s ostatními citacemi daného nařízení v návrhu zákona, tj. uvést i slova „Evropského parlamentu a Rady“.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Nesouhlasíme s formou citace, která byla zřejmě zvolena v reakci na připomínku OKOM. Podle čl. 68 odst. 2 Legislativních pravidel vlády se pro citaci přímo použitelného předpisu EU použijí pravidla pro citaci právních předpisů jen přiměřeně. Zkrácená citace nařízení bez poznámky pod čarou je v tomto případě přípustná a odpovídá např. formě odkazu v § 2389q odst. 5 občanského zákoníku, který nebyl v průběhu připomínkového řízení k zákonu č. 374/2022 Sb. zpochybňován. I požadavek OKOM na jednotnost citací je tak zachován. Úplná citace je v daném případě nadbytečná a pouze by ztěžovala orientaci adresátů normy, což platí zejména u delších názvu (viz zejména v § 2940c citované nařízení 2023/988).
MPO: akceptováno, viz výše.

	
	1. K čl. I bodu 8 (§ 2941 odst. 1)
Domníváme se, že není třeba nahrazovat spojení „je vadný“ spojením „je považován za vadný“. To v kontextu českého právního řádu vyvolává dojem, že jde o právní fikci (srov. důvodová zpráva k občanskému zákoníku, strana 24). Právní fikce by přitom měla být užita v případech, kdy se zakládá určitý stav existující pouze v rovině právní, ignorující skutkový stav. Srov. § 309 odst. 3, § 2417 odst. 3, nebo § 2758 odst. 2 občanského zákoníku. V daném kontextu však dle našeho názoru daná situace nenastává a jde pouze o vymezení pravidla. Navíc takové vymezení může působit problémy ve spojení s novými pravidly obsahujícími vyvratitelné právní domněnky (§ 2941a).
	Neakceptováno
Navrhované znění odpovídá článku 7 odst. 1 směrnice 2024/2853.
MSP: Stále platí uvedená výhrada, že se jedná v českém právu o výraz pro fikci, kdežto směrnice fikci nezakládá.
Směrnice je závazná, pokud jde o výsledek, ne pokud jde o jednotlivé pojmy. Ty by naopak měly být přizpůsobeny národnímu právnímu řádu a zdejší terminologii. Byť jsou si teoreticky jazyky EU rovny, česká znění předpisů EU jsou samozřejmě překlady, které nemusí vždy být zdařilé či vhodné pro doslovné převzetí. 
MPO: Ustanovení čl. 7 odst. 1 směrnice 2024/2853 je možné vykládat jako právní fikci vadnosti. Směrnice neříká pouze, co je „skutečná“ technická vada výrobku, ale stanoví, že výrobek je považován za vadný, pokud nedosahuje určité právně požadované úrovně bezpečnosti. 
Rozhodující tedy není, zda lze identifikovat „reálnou“ výrobní nebo konstrukční vadu v technickém smyslu, ale zda výrobek neposkytuje bezpečnost, jakou je spotřebitel oprávněn očekávat nebo kterou vyžaduje právní předpis. Z hlediska práva se tak pro účely odpovědnosti zachází s výrobkem jako s vadným, i když v běžném faktickém nebo technickém smyslu nemusí být konkrétní závada přesně zjistitelná.

	
	1. K čl. I bodu 9 (§ 2941 odst. 2)
Dáváme ke zvážení, zda v úvodní části ustanovení namísto slova „vada“ nepoužít slovo „vadnost“. To lépe odpovídá anglickému „defectivness“. Technicky vzato se neposuzuje vada, ale zda je výrobek vadný.
	Akceptováno jinak
Vypořádáno dle obdobné připomínky MZE. 

	
	1. K čl. I bodu 9 [§ 2941 odst. 2 písm. b)]
V písmeni b) dáváme ke zvážení použití formulace „použití výrobku, které bylo možné předvídat“. Považujeme tuto variantu za jazykově čistší a více návodnou pro adresáta (lépe lze pochopit, že předvídat užití má výrobce). V případě akceptace této připomínky je třeba upravit další ustanovení s výskytem tohoto spojení.
	Vysvětleno
Navrhované znění vychází z čl. 7 odst. 2 písm. b) směrnice 2024/2853, přičemž je vhodné, aby formulace daného ustanovení nebyla příliš široká.


	
	1. K čl. I bodu 9 [§ 2941 odst. 2 písm. g)]
V písmeni g) doporučujeme slova „uvedené v“ nahradit slovem „podle“ a citaci „§ 2939, 2940a až 2940d“ upravit ve smyslu připomínky č. 21 (srov. také připomínky č. 4 a 20).
	Vysvětleno
Vypořádáno ve smyslu obdobné připomínky MZE.


	
	1. K čl. I bodu 9 [§ 2941 odst. 2 písm. h)]
V písmeni h) doporučujeme slovo „konkrétní“ nahradit slovem „zvláštní“, které podle našeho názoru lépe odpovídá směrnicovému požadavku na „specifické“ potřeby uživatelů (srov. také další jazykové verze směrnice (EU) 2024/2853).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 9 [§ 2941 odst. 2 písm. i)]
V písmeni i) doporučujeme slovo „nesplnění“ nahradit slovem „nenaplnění“, které podle našeho názoru lépe jazykově doplňuje slovo „účel“.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 10 (§ 2941 odst. 3)
Doporučujeme upustit od nahrazení slova „dokonalejší“ slovem „lepší“. Taková změna je podle našeho názoru zbytná, obsahově nedochází ke změně. Např. francouzská verze směrnice (EU) 2024/2853 hovoří o výrobku „plus perfectionné“, což má blíže k původnímu českému výrazu.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 10 (§ 2941 odst. 3)
Doporučujeme opravit překlep (mezera před čárkou).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 11 [§ 2941a odst. 1 písm. a)]
V návaznosti na připomínku č. 21 doporučujeme úpravu odkazu, případně dáváme ke zvážení, zda odkaz zcela nevypustit, když jsou zde vyjmenovány všechny potenciálně odpovědné osoby a neuvést pouze „osoba povinná k náhradě škody“.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 11 [§ 2941a odst. 1 písm. a)]
Doporučujeme slovo „nepředložila“ nahradit slovem „nezpřístupnila“, které má širší význam. Doporučujeme také slova „zvláštního právního předpisu“ nahradit slovy „zákona upravujícího občanské soudní řízení“, tj. použít normativní odkaz.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 11 [§ 2941a odst. 1 písm. b) a c) a k § 2941 odst. 3 písm. b)]
Slovo „prokáže“ je třeba v těchto ustanoveních nahradit slovem „osvědčí“. Směrnice (EU) 2024/2853 používá slovo „demonstrates“ na rozdíl od slova „prove“. Jedná se o nižší důkazní standard. Zatímco v případě prokázání musí mít soud jistotu, že se určité skutečnosti staly, v případě osvědčení stačí, že se jeví jako pravděpodobné (srov. např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2020, č. j. 7 Cmo 347/2020-76). Rovněž text recitálu č. 48: „While a claimant should provide arguments to demonstrate excessive difficulties, proof of such difficulties should not be required.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 11 [§ 2941a odst. 1 písm. c)]
Slovo „závadou“ doporučujeme nahradit slovem „poruchou“. Závada je synonymem slova vada a jde o právní pojem. Směrnice (EU) 2024/2853 však používá slovo „malfunction“ (nikoliv „defect“), což odpovídá českému výrazu „porucha“ a zjevně míří na to, že daný výrobek nefunguje. Poškozený nemá osvědčovat, že výrobek má vadu (to ostatně platí podle obecné úpravy), ale že výrobek zjevně funguje nesprávně.
	Neakceptováno
Směrnice 2024/2853 pracuje s pojmy „vada“ nebo „vadný výrobek“, nikoli „porucha“. Směrnice 2024/2853 vymezuje „defect“ jako vadu a řeší „vadný výrobek“. „Porucha“ se 
v českém znění této směrnice nepoužívá. Terminologie „závada“ je tedy se směrnicí kompatibilní, „porucha“ ne.
„Porucha“ je významově užší (spíše technické selhání), může nechtěně zúžit odpovědnost za škodu.
Použití slova „porucha“ by mohlo svádět k výkladu, že odpovědnost vzniká jen při funkčním výpadku, a ne např. při konstrukčním nedostatku.
MSp: Směrnice je závazná, pokud jde o výsledek, ne pokud jde o jednotlivé pojmy. Ty by naopak měly být přizpůsobeny národnímu právnímu řádu a zdejší terminologii. Byť jsou si teoreticky jazyky EU rovny, česká znění předpisů EU jsou samozřejmě překlady, které nemusí vždy být zdařilé či vhodné pro doslovné převzetí. 
Česká jazyková verze používá slovo „závada“ které je jazykově téměř shodné se slovem „vada“. V praxi nebude jasné, jaký je rozdíl mezi prokazováním vadnosti výrobku a prokazováním jeho zjevné závadnosti. Smyslem směrnice podle našeho názoru je, aby poškozený mohl pouze prokázat to, že výrobek zjevně nefungoval správně. Viz jiné jazykové verze:
Anglicky: defect vs. malfunction
Francouzsky: défaut vs. dysfonctionnement 
Německy: Fehlerhaftigkeit vs. Funktionsstörung 
Italsky: diffeto vs. malfunzionamento
Pokud je problematické slovo „porucha“ doporučujeme použít slovo „nefunkčnost“, které přímo odpovídá směrnicovým pojmům v jiných jazycích.
MPO: Navrhujeme zachovat použitou terminologii, nefunkčnost neodpovídá záměru a pro řadu možných situací není výraz „nefunkčnost“ nebo „porucha“ přiléhavý. Tyto výrazy se v běžném jazyce pojí spíš s takovými typy výrobků, které obsahují určitý mechanismus, resp. jsou založeny na principu jejich technického chodu. Ale nehodí se pro druhy výrobků jako jsou třeba nábytek, oděvy apod. 

	
	1. K čl. I bodu 11 [§ 2941a odst. 3]
V návaznosti na připomínku č. 32 doporučujeme v úvodní části ustanovení sjednotit text odkazující na zpřístupnění důkazního prostředku s odstavcem 1 písm. a), tj. použit jednotné číslo a normativní odkaz na občanský soudní řád. 
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 12 [§ 2942 odst. 1]
V návaznosti na připomínku č. 21 doporučujeme úpravu odkazu, případně dáváme ke zvážení, zda odkaz zcela nevypustit, když jsou zde vyjmenovány všechny potenciálně odpovědné osoby a neuvést pouze „osoba povinná k náhradě škody“.
	Vysvětleno
Text upraven, uvedena pouze „osoba povinná k náhradě škody“. 

	
	1. K čl. I bodu 15 [§ 2942 odst. 2 písm. a) a b)]
Doporučujeme vypustit slova „, která způsobila škodu“, která považujeme za nadbytečná. Je zjevné, že se má jednat o vadu, která škodu způsobila.
	Vysvětleno
Z hlediska lepší srozumitelnosti považujeme za vhodné zachování navrhovaného znění. 


	
	1. K čl. I bodu 15 [§ 2942 odst. 3]
Doporučujeme sjednotit způsob, jakým je odkazováno na různé odpovědné osoby (buď s odkazem na paragraf, nebo bez odkazu). Spíše bychom se klonili k variantě bez odkazu.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 15 [§ 2942 odst. 4]
Úvodní část doporučujeme z důvodu lepší srozumitelnosti formulovat následovně: „Povinnosti k náhradě škody se nelze zprostit podle odstavce 2 písm. a), byla-li…“. Stávající formulace vyvolává dojem, že se zde hovoří o nějaké osobě podle § 2 písm. a), tam však žádná osoba zmíněna není. 
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I bodu 15 [§ 2942 odst. 5]
Doporučujeme zvážit, zda je v kontextu českého právního řádu nezbytné dané pravidlo transponovat. Pravidlo by bylo relevantní, kdyby zde v rozporu s požadavkem směrnice (EU) 2024/2853 existovala obecná možnost omezit svoji povinnost k náhradě škody odkazem na jednání třetí osoby, která za škodu rovněž odpovídá, avšak z jiného právního důvodu. V kontextu českého právního řádu si nejsme jisti, že taková možnost existuje [potenciálně § 2915 odst. 2 o.z.?]. Doporučujeme proto dotazem na Evropskou komisi blíže vymezit požadavek směrnice (EU) 2024/2853 a výsledek úvahy případně promítnout do návrhu.
	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 
MSp: Ohledně dané otázky nadále očekáváme vyjádření Komise. Připomínku lze tedy považovat za podmíněně vypořádanou.

	
	1. K čl. I, bodu 16 (§ 2942a odst. 2)
Ve vztahu k promlčení stanoví směrnice (EU) 2024/2853 v čl. 16 odst. 2, že nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy upravující stavění a přerušení promlčecí lhůty. Ve vztahu k čl. 17 však takové pravidlo chybí. Argumentem a contrario lze dovozovat, že v případě čl. 17 se tato ustanovení použít nemají. Podle občanského zákoníku přitom platí, že ustanovení o běhu promlčecí lhůty se obdobně použijí i na běh prekluzivních lhůt (§ 654 odst. 2). Požadujeme vyjasnit, jaký je požadavek směrnice a případně jej promítnout do normativního textu.a
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Text upraven, doplněn odst. 3 
MSp: Ohledně dané otázky nadále očekáváme vyjádření Komise. Je třeba vyjasnit, která pravidla o běhu promlčecích lhůt se nemají použít.
MPO: MPO zaznamenalo, že v případě doplnění odst. 3 ve smyslu připomínky by byla vyloučena podmínka uvedená v čl. 17 odst. 1 směrnice, která spočívá v tom, že právo zanikne, pokud poškozený nezahájil řízení proti hospodářskému subjektu.  Jinými slovy řečeno, v důsledku doplnění odst. 3 by byla vyloučena aplikace § 654, resp. § 648 upravující stavění promlčecí/prekluzivní lhůty, čímž nebude řádně provedena transpozice čl. 17 směrnice.  
Dle našeho názoru bude tedy vhodné odst. 3 vypustit, anebo jinak upravit znění § 2942a. 
MPO v tuto chvíli navrhuje vypuštění odst. 3.
MSp: Souhlasíme, že pravidlo v odstavci 3 pro tuto chvíli vypustíme a v návaznosti na to, co sdělí Komise, bychom zvážili další úpravu. Připomínku lze tedy považovat za podmíněně vypořádanou.

	
	1. K čl. I, bodu 16 (§ 2942a odst. 2)
Doporučujeme opravit překlep („náhradu škodu“ namísto „náhradu škody“).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K čl. I, bodu 17 (§ 2943)
V návaznosti na připomínku č. 10 doporučujeme v § 2943 upravit výjimku pro škodu způsobenou na samotném výrobku a na majetku používaném výlučně pro profesionální účely. Ustanovení by mohlo znít následovně:
㤠2943
Ustanovení § 2939 až 2942a se nepoužijí na škodu způsobenou
a) poškozením samotného vadného výrobku, včetně poškození vadného výrobku vadnou součástí, která do něj byla začleněna nebo s ním propojena pod vlivem výrobce,
b) poškození majetku používaného výlučně pro profesionální účely,
c) …“.
Dáváme přitom ke zvážení, zda je nezbytné výslovně uvádět i pravidlo o poškození výrobku vadnou součástí, které plyne již z vyloučení náhrady na výrobku samotném.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Upozorňujeme, že v přijatém znění je obsaženo spojení „vliv výrobce“, které nebylo předkladatelem akceptováno (viz vypořádání připomínky č. 14).
MPO: upraveno

	
	1. K čl. I bodu 17 a 18 (§ 2943 a poznámka pod čarou č. 1)
Text zaslaného materiálu obsahuje v daných ustanoveních (zřejmě nezamyšleně) celkem 3 hypertextové odkazy (konkrétní text je ve formátu .docx zobrazitelný např. pomocí zkratky Alt+F9). Doporučujeme jejich odstranění.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. Obecně k důvodové zprávě
Doporučujeme v důvodové zprávě opravit následující překlepy: 
Str. 1 – překlep: „89/20102“ namísto „89/2012“
Str. 4 – překlep: „vyplývající se“ namísto „vyplývající ze“
Str. 5 – překlep (2x): „směrnice 2024/2835“ namísto „směrnice 2024/2853“
Str. 7 – překlep: chybí čárka před „jejíž podstatou“
Str. 8 – překlep: „Evropské Unie“ namísto „Evropské unie“
Str. 9 – překlep: „z velké částí“ namísto „z velké části“
	Akceptováno
Text upraven.

	
	1. K bodu 2 zvl. části důvodové zprávy 
Je třeba upravit důvodovou zprávu k bodu 2. Příslušné ustanovení občanského zákoníku se vypouští z důvodu, že namísto desetileté promlčecí lhůty má být nadále aplikována desetiletá prekluzivní lhůta. Tak tomu ostatně mělo být i podle směrnice 85/374/EHS.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Nenalezli jsme odpovídající revizi důvodové zprávy, pokud jsme ji přehlédli, prosíme o uvedení relevantní pasáže.
MPO: doplněno.

	
	1. K bodu 6 zvl. části důvodové zprávy
Doporučujeme v důvodové zprávě uvést, že oproti stávajícímu stavu se v § 2939 občanského zákoníku navrhuje omezit osobní působnost shodně se směrnicí pouze na (poškozené) fyzické osoby. Návrhem tedy má dojít ke snížení ochrany u právnických osob, kterým je způsobena škoda na majetku používaném k neprofesionálním účelům. 
Doporučujeme v důvodové zprávě uvést, že výrobci vzniká povinnost k náhradě škody též v případě, že škodu způsobí vadná součást výrobku, která do něj byla začleněna nebo s ním byla propojena pod jeho kontrolou. Jde o pravidlo uvedené v čl. 8 bod 1 odstavec 2 směrnice. Spíše se kloníme k závěru, že takové pravidlo platí samo sebou a je možné jej dovodit ze souvisejících pravidel o odpovědnosti výrobce součásti (který odpovídá společně a nerozdílně s výrobcem). Pokud by předkladatel došel k závěru, že preferuje tuto otázku upravit v normativním textu, doporučovali bychom ji zařadit buď v nově vloženém odstavci 2 § 2939, kde by ovšem musela být následně upravena i kontrola výrobce, nebo jako druhý odstavec § 2940b, kde má být upravena odpovědnost výrobce součásti.
Doporučujeme v důvodové zprávě blíže popsat, jaké náhrady lze podle směrnice dosáhnout. Zejména doporučujeme zmínit újmu na duševním zdraví, kterou směrnice výslovně zmiňuje jak podruh újmy na zdraví. V poslední větě odůvodnění, v části věty za středníkem, je třeba zpřesnit, že nemajetková újma se nehradí v případě, že zde není primární majetková škoda či újma na životě či zdraví (nikoliv pouze v případě, kdy je vyloučena náhrada škody). Tj. jak stanoví směrnice, odčiní se pouze nemajetková újma vyplývající („resulting from“) z nahraditelné škody.
Dále doporučujeme zpřesnit text odstavce 2 a slova „nebyla podle směrnice 85/374/EHS vymahatelná“ nahradit slovy „se podle směrnice 85/374/EHS nehradila“. Povinnost k náhradě takové škody nebyla nevymahatelná, ale vůbec nevznikala.
V odstavci 3 doporučujeme zmínit též definici pojmu „uvedení na trh“.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Nenalezli jsme odpovídající revize důvodové zprávy, pokud jsme je přehlédli, prosíme o uvedení relevantních pasáží.
MPO: Doplněno odůvodnění bodu 6.


	
	1. K bodu 7 zvl. části důvodové zprávy
Ve vztahu k odůvodnění § 2940a odst. 2 doporučujeme rozšířit pasáž věnující se pojmu „kontrola výrobce“ obecně i v souvislosti s drobnými úpravami transpozice oproti textu směrnice (EU) 2024/2853. Zejména doporučujeme blíže popsat, že český termín „souhlas“ výrobce v sobě obsahuje jak směrnicí uváděnou „autorizaci“ (zřejmě předběžnou), tak i (zřejmě následný) „souhlas“ a dále že termín „změna“ zahrnuje i podstatnou změnu.
	Akceptováno
Text upraven.
MSp: Nenalezli jsme odpovídající revizi důvodové zprávy, pokud jsme ji přehlédli, prosíme o uvedení relevantní pasáže.
MPO: Doplněno odůvodnění bodu 7.

	
	1. K bodu 9 zvl. části důvodové zprávy
V návaznosti na připomínku č. 24 dáváme ke zvážení, zda v prvním odstavci nepoužívat spíše slovo „vadnost“ namísto slova „vada“ („posuzování vady“).
	Akceptováno
Text upraven.
V důvodové zprávě nedošlo k úpravě (ve vztahu k akceptované připomínce MZe), nadále se v důvodové zprávě hovoří o „vadě výrobku“. 
MPO: Důvodová zpráva v bodu 9 upravena. 

	
	1. Formální připomínky k rozdílové tabulce
· Do tabulky k § 620 odst. 2 doporučujeme doplnit jako transpoziční ustanovení také čl. 16 odst. 1 směrnice (EU) 2024/2853.
· V tabulce k § 637 doporučujeme nahradit odkaz na čl. 16 odst. 1 směrnice (EU) 2024/2853 odkazem na její čl. 17 odst. 1.
· V tabulce k § 1811 odst. 2 písm. i) doporučujeme nahradit (pokud bude terminologická změna zachována – viz výše) odkaz na čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2024/2853 odkazem na čl. 5 odst. 1 písm. h) směrnice 2011/83/EU o právech spotřebitelů.
· V tabulce k § 2389e odst. 2 doporučujeme nahradit (pokud bude terminologická změna zachována – viz výše) odkaz na čl. 4 odst. 1 směrnice (EU) 2024/2853 odkazem na čl. 2 odst. 9 směrnice (EU) 2019/770.
· V tabulce k § 2939 odst. 1 doporučujeme nahradit chybný odkaz na čl. 5 odst. 1 písm. a) směrnice (EU) 2024/2853 odkazem na její čl. 8 odst. 1 písm. a).
· Do tabulky k § 2940 odst. 2 doporučujeme doplnit jako transpoziční ustanovení také čl. 4 odst. 8 směrnice (EU) 2024/2853.
· V tabulce k § 2940 odst. 3 doporučujeme nahradit odkaz na čl. 4 odst. 8 směrnice (EU) 2024/2853 odkazem na její čl. 4 odst. 9.
· V tabulkách k § 2941a odst. 1, 2 a 3 doporučujeme doplnit jako transpoziční ustanovení také čl. 10 odst. 5 směrnice (EU) 2024/2853.
	Akceptováno jinak
Text upraven.
MSp: Nelze zhodnotit, zda byla připomínka zohledněná ve srovnávací tabulce.


MPO: V RT jsou  odkazy na obě ustanovení, čl. 5 odst. 1 je dle našeho názoru přiléhavý.

	OKOM
	Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z Metodických pokynů pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Ve vlastním textu novely zcela absentuje výkaznictví (podtrhávání a označení celexovými čísly), což do značné míry ztěžuje provádění přezkumu slučitelnosti.
Srovnávací tabulku (dále také jen „ST“) ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 (dále také “Směrnice”) a tabulku rozdílovou (dále také jen „RT“) je nutno sjednotit zrcadlově tak, aby články, u kterých je ve srovnávací tabulce uvedeno ID novely, byly promítnuty také v tabulce rozdílové (namátkou čl. 2 odst. 1, čl. 4 odst. 3, 6, 9, 11, 12 a 14 až 17, čl. 19 odst. 1), a naopak články uváděné v rozdílové tabulce byly ve srovnávací tabulce opatřeny ID novely (čl. 2 odst. 2 a 3, čl. 5 odst. 1, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 13 odst. 1, čl. 15, čl. 16 odst. 1). Dochází-li k přijetí nového znění paragrafu, v ST je třeba uvést ID novely, nikoli jen text původního znění paragrafu (např. čl. 5 odst. 1 nebo čl. 7 odst. 1, odst. 3) bez ID; užitý způsob výkaznictví je velmi matoucí.
§ 620 odst. 2 není v RT vhodné a potřebné vykazovat vůči čl. 1 Směrnice.
U § 2939 odst. 1 je v RT uveden čl. 5 odst. 1 písm. a) Směrnice, správně se jedná o čl. 8 odst. 1 písm. a).
§ 2940 odst. 3 novely je v RT zřejmě chybně uveden jako implementační vůči čl. 4 odst. 8 Směrnice. Čl. 4 odst. 8 Směrnice je implementován § 2940 odst. 2. § 2940 odst. 3 je pak implementací čl. 4 odst. 9 Směrnice. Výkaznictví je třeba opravit.
§ 2940b by měl podle důvodové zprávy být promítnutím čl. 4 odst. 3 Směrnice (definice související služby). Nicméně v rozdílové tabulce není uváděn. Obdobně by v § 2940c měly být prováděny mj. definice čl. 4 odst. 11 a 12 Směrnice (dovozce a zplnomocněný zástupce), což se v rozdílové tabulce neprojevuje (viz také naše obecná připomínka k nesrovnalostem mezi rozdílovou a srovnávací tabulkou výše).
§ 3015 (Čl. I, novelizační bod 18.) je v rozdílové tabulce provázán s čl. 21 Směrnice. To nerozporujeme, pouze považujeme za přiléhavější vykazovat zde zejména čl. 22 odst. 1 Směrnice, neboť ten v druhém pododstavci požaduje po členských státech provedení tzv. referenčního odkazu, jehož podoba je – oproti ustálené formě požadované Čl. 48 odst. 2 Legislativních pravidel vlády – u občanského zákoníku specifická.
Zřejmě kvůli rozdělení čl. 8 odst. 1 Směrnice v RT z textu tohoto ustanovení Směrnice v RT vypadla část “Odpovědnost výrobce uvedená v prvním pododstavci písm. a) se vztahuje rovněž na jakoukoli škodu způsobenou vadnou součástí, pokud byla začleněna do výrobku nebo s ním byla propojena pod kontrolou výrobce.” Je třeba doplnit informace o implementaci této části (druhého pododstavce) čl. 8 odst. 1 Směrnice do rozdílové tabulky.
	Akceptováno
Srovnávací a rozdílová tabulka upraveny.

	
	Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Cílem navrhovaného zákona je zajistit transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 ze dne 23. října 2024 o odpovědnosti za vadné výrobky a o zrušení směrnice Rady 85/374/EHS.
V širších souvislostech se návrhu dotýká celá řada dalších předpisů EU z oblasti ochrany spotřebitele. 
	

	
	Připomínky a případné návrhy změn:
Obecně:
1. Napříč novelou je třeba sjednotit užívání slov „článek/článku“ a zkratky „čl.“.
	Akceptováno
Text upraven. 

	
	2. Též je v novele třeba upravit odkazy na předpisy EU. Zákon č. 89/2012 Sb. v současném znění odkazuje v textu paragrafu na předpis EU (nařízení) v § 2539 odst. 3, kde je uvedeno číslo předpisu a celý jeho název krom data. Podle současné praxe lze v případě odkazu na konkrétní článek předpisu EU využít tzv. zkrácenou citaci, jak je navrhováno např. v § 2939 odst. 2, je však třeba, aby byl v návrhu zákona (nebo v platném znění zákona) uveden celý název předpisu EU, na který je takto odkazováno, a to alespoň v poznámce pod čarou. 
Odkazuje-li se na nařízení EU souhrnně, lze užít i tzv. generický odkaz, tedy „přímo použitelný předpis upravující...”, doplněný o poznámku pod čarou s celým oficiálním název přímo použitelného předpisu.
Především je však třeba dbát na to, aby odkazy na předpisy EU byly v rámci jednoho právního předpisu jednotné.
	Akceptováno
Text upraven. 

	
	3. Jak bylo řečeno, v návrhu se na několika místech odkazuje na předpisy Evropské unie (např. v § 2940a). Jako odkaz je užita formulace převzatá ze Směrnice, upozorňujeme však, že pokud zaváděný odkaz míří i na předpisy EU – směrnice, je tato obecná formulace problematická a nemůže být takto použita (na směrnice nelze odkázat obecně souhrnně). 
Pokud se odkazem směřuje pouze na předpisy EU – nařízení (což by tak mělo být, vzhledem k odkazu v ustanoveních také na vnitrostátní právní předpisy, které by tím pádem měly pokrýt i případné transpoziční předpisy k dotčeným směrnicím), tak musí být odkaz upraven na „přímo použitelný předpis Evropské unie“.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 6. (§ 2939 odst. 2):
Z jakého důvodu je odkazováno na nařízení (EU) 2023/2854, když samotná směrnice v definičním ustanovení čl. 4 odst. 6 odkazuje ve věci definice dat na nařízení (EU) 2022/868?
Dále vznášíme dotaz, z jakého důvodu byl do novely zvolen pojem „profesionální” namísto pojmu „profesní” dle znění implementovaného čl. 6 odst. 1 Směrnice. Je jisté, že se hovoří o tomtéž?
Tyto připomínky jsou zásadní.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 7. (§ 2940a odst. 1):
Doporučujeme pro lepší srozumitelnost místo formulace „nestanoví-li“ (za středníkem) zvolit spojení „není-li stanoveno”.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 7. (§ 2940d odst. 1):
Implementace požadavku čl. 8 Směrnice, kde se hovoří o „výrobci usazeném mimo Unii”, je v § 2940c řešena spojením „výrobce má bydliště nebo sídlo mimo Unii”.
V první řadě vznášíme dotaz, zda je spojení „výrobce usazen v Unii/mimo Unii“ dostatečné nahradit pouze „bydlištěm nebo sídlem“, neboť tím je pokryto tzv. primární, ale nikoli již tzv. sekundární usazení, jehož příkladem je pobočka.
Co se týče samotného zvoleného spojení, toto pak musí být jednotně používáno i v dalších relevantních ustanoveních novely - § 2940d odst. 1 hovoří již pouze o „sídle”, nikoli o „bydlišti nebo sídle”, ačkoli jde dle našeho názoru o stejnou situaci.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Text upraven jiným způsobem, použito sousloví „bydliště, místo podnikání nebo sídlo mimo Evropskou unii“.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 8. (§ 2941 odst. 1):
Vzhledem ke specifikaci oblasti působnosti předpisů Evropské unie v § 2940a odst. 1 dáváme ke zvážení i zde doplnit dovětek „upravující bezpečnost výrobků“, byť tato specifikace v čl. 7 odst. 1 Směrnice výslovně uvedena není. Taktéž upozorňujeme na nevhodnost odkazování na předpisy EU, měl-li by odkaz zahrnovat také směrnice; viz naše obecná připomínka č. 3 výše.
	Vysvětleno
Je vhodné nezužovat dovětek pouze na předpisy upravující bezpečnost výrobků, s ohledem na právní předpisy EU v oblasti digitálních technologií (např. tzv. AI Act), které však nebývají považovány za právní předpisy upravující bezpečnost výrobků.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 11. (§ 2941a odst. 1 písm. a):
O jaký zvláštní právní předpis, na nějž ustanovení odkazuje, se má jednat? Podle čl. 10 odst. 2 písm. a) Směrnice by mělo být odkázáno na úpravu čl. 9 odst. 1, který je v ČR podle srovnávací tabulky promítnut do zákona o hromadném občanském řízení soudním a občanského soudního řádu (dále též „OSŘ“). Nicméně ohledně úplnosti transpozice tohoto ustanovení Směrnice máme pochybnosti; více viz také připomínka níže k implementaci čl. 9. 
Jsme názoru, že je nezbytné řešit vztah novely k § 133a OSŘ – tento ale vůbec není předmětem novely.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 
(viz vypořádání níže uvedených připomínek týkajících se požadované novely občanského soudního řádu)

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 13. (§ 2942 odst. 2 písm. b):
Navrhujeme doplnit na konec ustanovení spojku „nebo“ tak, aby byl zřejmý alternativní charakter ustanovení. V opačném případě vznikají pochybnosti o tom, zda nejde o výčet podmínek v kumulativním významu a není potřeba splnění všech písmen.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K Čl. I, novelizačnímu bodu 16. (§ 2942a odst. 2):
Dáváme ke zvážení nahradit slovo „dosud“ slovy „v této lhůtě“, případně jinak lépe provázat s desetiletou objektivní lhůtou stanovenou v odst. 1.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K implementaci Směrnice:
Ačkoli je v ST u některých odstavců čl. 4 Směrnice (odst. 3, 6 a další, viz též jiné připomínky v tomto stanovisku) uvedeno ID novely, dle RT a samotného materiálu nebyla implementace pojmů provedena. Jsou-li pojmy již v platné právní úpravě provedeny, je třeba vůči nim vykázat odpovídající ustanovení českých předpisů, a ID novely z tabulky odebrat.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	Domníváme se, že vůči čl. 5 odst. 1 Směrnice je nedostatečné vykázat jako implementační pouze § 2939 odst. 1 (jak plyne z RT). Jako vhodné se jeví doplnit také § 2940 a následující ustanovení novely.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	Dáváme ke zvážení, zda výkaznictví čl. 5 odst. 2 Směrnice nedoplnit ve srovnávací tabulce o další ustanovení, která se vztahují k zajištění možnosti uplatnit právo na náhradu škody osobami dle čl. 5 odst. 2 písm. a) a b) Směrnice (např. úpravu zastoupení).
	Akceptováno
Text upraven.

	
	Čl. 8 odst. 5 Směrnice byl předkladatelem ve srovnávací tabulce vyhodnocen jako nerelevantní. Toto ustanovení umožňuje členským státům použít stávající, případně zavést nové systémy odškodnění pro případy, kdy poškození nedosáhnou náhrady škody – předkladatel tedy zřejmě vyhodnotil ustanovení tak, že jej nehodlá využít? Pak je nutno v tomto smyslu doplnit vyhodnocení ve srovnávací tabulce. Totéž pak platí také u čl. 18 Směrnice. 
	Akceptováno
Text upraven.

	
	U čl. 9 odst. 1 a 2 Směrnice nejsme přesvědčeni, že stávající právní úprava uváděná ve srovnávací tabulce je dostačující a zajišťuje předložení důkazů na základě žádosti žalobce nebo žalovaného v rozsahu, na jaký cílí Směrnice. Nejpřiléhavější požadavkům Směrnice se nám – z toho, co je uvedeno v ST – jeví úprava § 60 zákona č. 179/2024 Sb., avšak ta se týká hromadných řízení, nikoli řízení individuálního, ve kterém by, podle směrnicové úpravy, měla být možnost vyžádat si důkazy na protistraně zachována. 
Máme za to, že je implementaci tohoto ustanovení Směrnice nutno řešit novelou mj. § 133a občanského soudního řádu; fakticky se totiž jedná o přenesení důkazního břemene. Novelizace OSŘ však vůbec není navrhována. Máme za to, že implementace směrnice zejména v tomto aspektu není úplná.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Současná právní úprava v občanském právním řádu vyhovuje požadavkům směrnice. Výslovná transpozice by byla nadbytečná a mohla by vést ke zpochybnění možnosti tohoto postupu v případech, které zákon výslovně neupravuje.
Ve srovnávací tabulce bude dále vykázán § 101 odst. 1 písm. b) a c) občanského soudního řádu, které se vztahují k procesním povinnostem účastníků řízení.
Důvodová zpráva bude doplněna následujícím textem:
„Při zpřístupnění důkazních prostředků podle čl. 9 Směrnice se bude postupovat především podle § 101 odst. 1 a § 129 odst. 2 občanského soudního řádu. Daná ustanovení jsou dostatečně obecná a judikaturou byla vyložena tak, že naplňují požadavky Směrnice. 
Soud má za cíl zjistit skutkový stav v dostatečném důkazním standardu, zároveň je veden zásadou procesní ekonomie, neměl by tedy ukládat ediční povinnost v případě, že v návrhu nebudou dostatečně konkretizovány skutečnosti vztahující se na příslušný důkazní prostředek (čl. 9 odst. 1 a 2 Směrnice). S tím souvisí i otázka nezbytnosti, soud by měl ediční povinnost nařídit, pokud je to třeba z hlediska zjišťování skutkového stavu, tj. pokud už na základě skutečností a důkazů od stran má s dostatečným důkazním standardem za to, že provedení důkazního prostředku vydaného na základě ediční povinnosti by bylo nadbytečné, důkazní prostředek neprovede (čl. 9 odst. 3 a 4 Směrnice). Takto byla tzv. ediční povinnost (§ 129 odst. 2 občanského soudního řádu) vymezena např. v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 440/2013, 27 Cdo 4163/2017, 32 Cdo 4933/2017 či 32 Cdo 1991/2018.
Přiměřenost pak stanovuje ve vztahu k obchodnímu tajemství a důvěrným informacím a dalším právům a povinnostem včetně povinnosti mlčenlivosti § 124 a § 116 odst. 3 občanského soudního řádu (srov. i změny v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany obchodního tajemství, nyní v meziresortním připomínkovém řízení); (čl. 9 odst. 5 Směrnice).
Možnost soudu určit provedení důkazu tak, aby byl snadno přístupný a srozumitelný (čl. 9 odst. 6 Směrnice) plyne především z § 101 odst. 1 a § 125 zák. č. 99/1963 Sb.“

	
	Ani smysl čl. 9 odst. 3 Směrnice není dle našeho názoru naplněn vykázaným § 124 občanského soudního řádu. Čl. 9 odst. 3 požaduje omezit zpřístupnění důkazních prostředků (podle odst. 1 a 2) v souladu s vnitrostátním právem na to, co je nezbytné a přiměřené. Vykazovaný § 124 uvádí, že dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním zákonem a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. Toto je jistě na místě, Směrnice však v recitálu 42. Preambule uvádí, že: „…při posuzování žádosti o zpřístupnění důkazních prostředků by měly vnitrostátní soudy zajistit, aby byl tento přístup omezen na to, co je nezbytné a přiměřené, mimo jiné proto, aby se zabránilo nespecifickému vyhledávání informací, které nejsou pro řízení relevantní, a aby byly chráněny důvěrné informace, jako jsou informace, které jsou předmětem povinnosti mlčenlivosti a obchodního tajemství v souladu s unijním a vnitrostátním právem, zejména se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943“. Domníváme se, že uvedená nezbytnost a přiměřenost se vedle ochrany utajovaných informací a mlčenlivosti vztahuje též na snahu zabránit zahlcování řízení nerelevantními informacemi. I tato část požadavku Směrnice v implementaci chybí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Důvodová zpráva bude doplněna ve výše uvedeném smyslu. 
Ve srovnávací tabulce bude vykázán i § 129 odst. 2 občanského soudního řádu.
Vnitrostátní právní úprava neumožňuje nespecifické vyhledávání informací, které nejsou pro řízení relevantní, jak se uvádí v recitálu směrnice. Podle § 129 odst. 2 občanského soudního řádu platí, že ediční povinnost lze uložit pouze ve vztahu k prostředku potřebnému k důkazu. Tím je dáno omezení jen na relevantní a nezbytné důkazní prostředky. Zpřístupnění důkazních prostředků musí být vždy specifikováno tak, aby bylo soudu zřejmé, že je pro řízení nezbytné (srov. i výše citovaná judikatura). Požadavek nebytnosti a přiměřenosti plyne též z obecných požadavků na soudní řízení jako je zásada procesní ekonomie a šetření práv účastníků řízení.

	
	K čl. 9 odst. 6 Směrnice (právo soudů požadovat předložení důkazních prostředků snadno přístupným a srozumitelným způsobem) je ve srovnávací tabulce uváděn jako relevantní § 123 občanského soudního řádu (právo účastníků vyjádřit se k důkazům). Ten se však nejeví dostatečně přiléhavým. Doporučujeme tabulku doplnit o další procesní ustanovení; v případě, že takové ustanovení dle předkladatele v českém právním řádu není, bude o něj zapotřebí novelu doplnit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Srovnávací tabulka bude upravena. Možnost soudu určit provedení důkazu tak, aby byl snadno přístupný a srozumitelný (čl. 9 odst. 6) plyne především z § 101 odst. 1 a § 125 zák. č. 99/1963 Sb. Zpřístupnění důkazního prostředku je procesní povinností účastníka řízení. Musí si tedy počínat tak, aby byla řádně splněna (srov. i § 2 a 6 občanského soudního řádu), což nenastane, pokud nebude důkazní prostředek snadno přístupný a srozumitelný. Rovněž i ve vztahu k provádění důkazů může soud určit, jakým způsobem má být proveden (druhá věta § 125 občanského soudního řádu).

	
	Vznášíme dotaz k úplnosti implementace čl. 10 odst. 5 Směrnice. Tento říká, že žalovaný má právo vyvrátit kteroukoli z domněnek uvedených v odstavcích 2, 3 a 4 (Směrnice). Vůči ustanovení je vykázáno právo účastníků vyjádřit se k návrhům na důkazy a k provedeným důkazům (§ 123 občanského soudního řádu), a dále § 2942 odst. 1 až 3 občanského zákoníku. Z uvedených ustanovení však požadavek čl. 10 odst. 5 výslovně neplyne. Je dovoditelný z obecných zásad občanského práva a z faktu, že ustanovení odpovídající čl. 10 odst. 2 až 4 Směrnice jsou naformulována jako vyvratitelné domněnky?
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Srovnávací tabulka bude upravena. Bude vykázán § 133 občanského soudního řádu podle něhož „[s]kutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak.“. Z vykazovaného § 123 občanského zákoníku pak plyne, že se tak může stát i na základě jednání žalovaného.

	
	K čl. 12 odst. 2 Směrnice je ve srovnávací tabulce uvedeno několik ustanovení občanského zákoníku s tím, že jimi je již plná transpozice zajištěna (smluvní volnost, inominátní smlouva a výjimky z možnosti vyloučení, omezení a vzdání se náhrady újmy). Oproti směrnici však v těchto ustanoveních vůbec nehraje roli velikost podniku vyrábějícího vadné softwarové součásti a máme pochybnosti, zda takové provedení Směrnice je úplné. 
Jak stávající vnitrostátní úpravě rozumíme nyní, mohl by výrobce, který do svého výrobku začlení software výrobce softwarové součásti, který není malým podnikem, s ním uzavřít dohodu o vyloučení odpovědnosti tohoto výrobce, přičemž by se zřejmě nedalo dovolávat na vztah slabší strana vs. strana silnější (podle § 2898 občanského zákoníku) a k ustanovení nepřihlížet. Tudíž by i tento „velký“ výrobce softwaru neodpovídal za škodu, což je situace, kterou zřejmě směrnicová úprava nechce umožňovat (ani z recitálu 54 Preambule Směrnice není záměr evropského zákonodárce zcela zřejmý – kromě ochrany mikropodniků a malých podniků). Máme za to, že provedení čl. 12 odst. 2 není plně odpovídající Směrnici.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Text upraven, doplněn § 2942 odst. 7
MSp: S připomínkou odboru kompatibility se neztotožňujeme. Odbor kompatibility podle našeho názoru mylně předpokládá, že smyslem čl. 12 odst. 2 je zajistit, aby „velký“ výrobce softwaru odpovídal za škodu a bylo možné proti němu uplatnit regres. To ale podle nás směrnice nevyžaduje. Jak vyplynulo z vysvětlení poskytnutého Komisí, smyslem pravidla je umožnit malým a středním podnikům vyloučit předem svoji odpovědnost. Současně ale směrnice neříká nic o tom, že to má být zakázáno v případě „velkých“ podniků. Směrnice výslovně nestanoví, že právo postihu nelze smluvně omezit nebo vyloučit; podle čl. 14 směrnice se právo postihu uplatňuje v souladu s vnitrostátním právem. Z čl. 15 pouze plyne, že nemá být možné vyloučit nebo omezit odpovědnost ve vztahu k poškozenému. Pravidlo čl. 12 odst. 2 tak mají transponovat ty státy, které obecně neumožňují vzdát se předem práva na náhradu škody. Podle českého práva to však obecně možné je. Ust. § 2989 má chránit slabší stranu, což je stejný cíl, který sleduje směrnice. 
Nutnost transpozice tohoto ustanovení bude ponechána na rozhodnutí LRV.

	
	Nad rámec posuzování slučitelnosti:
Doporučujeme zvážit úpravu odkazů na vnitrostátní právní předpisy, kdy v novele se někdy hovoří pouze o „právních předpisech“ (§ 2940a odst. 1 a § 2941 odst. 1), jindy o „zvláštním právním předpisu“ (§ 2941a odst. 1) a jindy o „jiném právním předpisu“ (§ 2941a odst. 3).
	Akceptováno jinak
Text upraven.

	HK
	A. Zásadní obecná připomínka k předloženému materiálu 
Hospodářská komora České republiky (dále „HK ČR“) se domnívá, že v předložené novele chybí definice pojmů „software“ a „hardware“. Důvodová zpráva uvádí, že v rámci transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2853 ze dne 23. října 2024 o odpovědnosti za vadné výrobky a o zrušení směrnice Rady 85/374/EHS (dále „Směrnice“) do občanského zákoníku jsou definovány pojmy jako jsou např. výrobek, digitální výrobní soubor, související služba, data, dodání na trh, uvedení na trh, uvedení do provozu, výrobce, dovozce nebo distributor. Dále je v Důvodové zprávě uvedeno „Směrnice nepracuje s pojmem „programové vybavení“, nýbrž s významově širším pojmem „software“.“ Bylo by proto vhodné, aby předložená novela obsahovala konkrétní definice SW a HW. Pojmově jde o jiné, zřejmě širší, vymezení než dosud.
V Důvodové zprávě chybí zdůvodnění, proč tyto definice v novele chybí. Navíc v novele postrádáme preciznost definic, která je však nezbytná, aby se v budoucnu předešlo sporům vycházejícím právě z chybějící přesnosti definic.
	Akceptováno/Vysvětleno
Důvodová zpráva upravena.

	
	B. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 (§ 2939 odst. 2)
Požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2939 odst. 2 tak, aby bylo zcela jasné, k čemu směřuje odkaz v druhé větě „v těchto případech“. Ustanovení požadujeme upravit následovně:
„(2) Podle odstavce 1 Hradí se hradí pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V těchto případech se odčiní též související nemajetková újma.“.
Odůvodnění:
Navrhované znění § 2939 odst. 2 považujeme za formulačně nejasné a výkladově problematické. Bez znalosti textu Směrnice není z dikce ustanovení dostatečně zřejmé, že se jedná výlučně o vymezení rozsahu náhrady škody v rámci zvláštní objektivní odpovědnosti za vadný výrobek podle § 2939 odst. 1, nikoli o obecné vyloučení náhrady jiných druhů újmy.
Současná formulace může vzbuzovat dojem, že újmy výslovně vyloučené z tohoto ustanovení nejsou hraditelné vůbec, což je systematicky nesprávné a neodpovídá konstrukci občanského zákoníku. Vyloučení se totiž vztahuje pouze na zvláštní režim odpovědnosti za vadný výrobek, zatímco jiné újmy mohou být nadále uplatňovány podle obecných ustanovení o náhradě škody, případně podle úpravy práv z vadného plnění nebo jiných relevantních institutů soukromého práva.
Doplnění výslovné vazby na § 2939 odst. 1 („Podle odstavce 1 se hradí…“) proto považujeme za nezbytné k odstranění výkladových pochybností a k posílení právní jistoty adresátů právní normy. Navrhovaná úprava přispívá k jazykové přehlednosti ustanovení, zajišťuje jeho systematickou správnost a současně zůstává plně v souladu s požadavky Směrnice, aniž by docházelo k rozšíření nebo zúžení rozsahu odpovědnosti oproti evropské úpravě.
Ustanovení může vyznít tak, že související nemajetková újma se hradí v případě poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. Tj. problém je ve stanovení, k čemu se vážou slova „v těchto případech“.
V Důvodové zprávě k tomuto ustanovení je naopak uvedeno: „Znění nově navrhovaného ustanovení § 2939 odst. 2 vychází z článku 6 Směrnice, která definuje rozsah práva na náhradu škody způsobené vadným výrobkem. Podle navrhované úpravy se tedy hradí pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V případech, kdy dochází k náhradě újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením nebo k náhradě škody na majetku se odčiní též související nemajetková újma; nemajetková újma se tedy nehradí, pokud jde o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely.“. 
Pro odstranění potenciálních budoucích výkladových potíží je třeba definici zakotvit přesněji a přehledněji.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	2. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 (§ 2940)
Požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2940, alternativně vysvětlení pojmu „výrobek“ ve vztahu k elektřině v Důvodové zprávě.
Odůvodnění:
Důvodová zpráva uvádí, že „V nově navrhovaném znění § 2940 je zakotven význam pojmů „výrobek“, „dodání na trh“ a „uvedení do provozu“. Význam těchto pojmů vychází z jejich definic v článku 4 Směrnice.“ Definice zní takto „Výrobkem podle § 2939 odst. 1 se rozumí jakákoliv movitá věc, i když je začleněna do jiné movité nebo nemovité věci nebo je s ní propojena, včetně elektřiny a surovin.“.  Definice může vzbuzovat nejasnosti. 
V případě začlenění jedné věci do druhé bude hrát nějakou roli, zda je včleněná věc oddělitelná nebo neoddělitelná? Co se považuje za věc v případě elektřiny? Je to např. nějaká měřitelná jednotka množství elektřiny (kWh)? Jak se u ní bude zkoumat vadnost, viz definice v § 2941 „Výrobek je ve smyslu § 2939 považován za vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat.“? 
V Důvodové zprávě by tyto pojmy měly být alespoň dovysvětleny, pokud nebude sama definice v zákoně upravena tak, aby poskytovala dostatečné vymezení.
	Akceptováno jinak
Text § 2940 byl upraven (viz připomínka MSP). 
V kontextu směrnice je „elektřina“ chápána jako komodita (dodávka elektřiny) uváděná na trh, nikoli jako abstraktní jednotka typu kWh. KWh je typicky jen způsob měření 
a vyúčtování množství dodané elektřiny; může být důležitá důkazně (kolik a kdy bylo dodáno), ale směrnice z ní nedělá „věc/výrobek“.
V praxi se tedy bude „vadnost“ posuzovat u konkrétní dodávky/situace (např. přepětí, kolísání, porucha v dodávce vedoucí ke škodě), nikoli u „kWh jako takové“.


	
	3. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 (§ 2940 odst. 1)
V § 2940 odst. 1 požadujeme upřesnění definice v Důvodové zprávě „digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů“, případně její srozumitelnou úpravu v zákoně.
Odůvodnění:
Daná definice je nejasná a nesrozumitelná. V Důvodové zprávě by daná definice měla být objasněná. Jinak je nutná úprava samotné definice tak, aby byla srozumitelná.
	Akceptováno
Důvodová zpráva upravena tak, že je doplněn následující text:
„V nově navrhovaném znění § 2940 je uvedeno, že výrobkem se rozumí též digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Ve směrnici (EU) 2024/2853 je „digitální šablona movité věci“ součástí definice „digitálního výrobního souboru“. Směrnice 2024/2853 v článku 4 odst. 2 uvádí, že digitálním výrobním souborem se rozumí digitální verze nebo digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotného předmětu umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Z toho plyne, že digitální šablona movité věci je takový digitální výrobní soubor, který se vztahuje ke konkrétní movité věci (výsledkem má být hmotný předmět), obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě, a umožňuje automatizované řízení strojů/nástrojů při výrobě. Směrnice (EU) 2024/2853 v recitálu 16 dále uvádí, že jde typicky o soubory pro automatizovanou výrobu, včetně 3D tisku. 

Digitální šablonou movité věci se tedy rozumí digitální model/předloha movité věci (např. soubor pro CNC/3D tisk), který obsahuje funkční informace potřebné k tomu, aby podle něj bylo možné vyrobit hmotný předmět prostřednictvím automatizovaného řízení stroje či nástroje.“

	
	4. Připomínka k novelizačnímu bodu 11 (§ 2941a odst. 3)
Požadujeme vyjasnění povinnosti tvrzení.
Odůvodnění:
Domníváme se, že ustanovení § 2941a odst. 3 přináší spoustu nejasností, například, jak to bude v případě sporu s povinností tvrzení. Konstatuje se, že výrobek bude považován za vadný, nebo že vada výrobku byla příčinou vzniku škody, anebo obojí, když poškozený bude tvrdit, že má s prokázáním vady výrobku nebo příčinné souvislosti mezi vadou a škodou nebo obojího nepřiměřené obtíže. Neobrací se zde důkazní břemeno? Výrobce nebo jiná odpovědná osoba pak bude prokazovat, že poškozený nemá s prokázáním vady nepřiměřené obtíže, a že má tedy vadu nebo příčinnou souvislost přece jen prokazovat?
	Vysvětleno
Podmínky pro uplatnění předmětné vyvratitelné domněnky (viz použité sousloví „má se za to“) nese na počátku poškozený.
Jak navrhované znění, tak směrnice 2024/2853 zakládá domněnku na tom, že poškozený má nepřiměřené obtíže (zejména pro technickou složitost dané věci), a současně osvědčí pravděpodobnost vady nebo příčinné souvislosti (nebo obojí).
To znamená, že poškozený musí nejprve unést břemeno tvrzení a „osvědčení“ těchto předpokladů, aby se domněnka mohla uplatnit.
Odpovědná osoba se samozřejmě může bránit tím, že podmínky domněnky splněny nejsou.
Jakmile poškozený tvrdí nepřiměřené obtíže, odpovědná osoba může (a v praxi patrně bude) argumentovat opakem: že obtíže nepřiměřené nejsou, že případ není technicky složitý, že poškozený měl reálně přístup k informacím, že důkaz lze obstarat standardním znaleckým dokazováním apod.
Směrnice 2024/2853 s tím ostatně výslovně počítá v odůvodnění: žalovaný má mít možnost napadnout všechny prvky, včetně existence „nadměrných obtíží“ (viz recitál 48 směrnice 2024/2853).
V každém případě je však vhodné upozornit na recitál 46 směrnice 2024/2853, který uvádí následující: „Je nutné zmírnit důkazní břemeno žalobce, pokud jsou splněny určité podmínky. Vyvratitelné skutkové domněnky jsou běžným mechanismem pro zmírnění důkazních obtíží žalobce 
a umožňují soudu založit existenci vady nebo příčinné souvislosti na existenci jiné skutečnosti, která byla prokázána, při zachování práv žalovaného. Aby byl žalovaný motivován k dodržování povinnosti zpřístupnit informace, měly by vnitrostátní soudy v případě, že žalovaný tuto povinnost nesplní, předpokládat vadu výrobku. Na ochranu spotřebitelů a jiných fyzických osob před rizikem poškození bylo přijato mnoho povinných bezpečnostních požadavků, a to i na základě nařízení (EU) 2023/988. Aby se posílil úzký vztah mezi pravidly v oblasti bezpečnosti výrobků a pravidly odpovědnosti, mělo by nedodržení těchto požadavků rovněž vést k domněnce vady. To zahrnuje i případy, kdy výrobek není vybaven prostředky pro zaznamenávání informací o provozu výrobku, jak vyžaduje unijní nebo vnitrostátní právo. Totéž by mělo platit v případě zjevné závady, například v případě skleněné lahve, která při důvodně předvídatelném používání exploduje, neboť je zbytečně zatěžující požadovat po žalobci, aby prokázal vadu, pokud jsou okolnosti takové, že její existence je nesporná. Důvodně předvídatelné použití zahrnuje použití, pro které je výrobek určen v souladu s informacemi poskytnutými výrobcem nebo hospodářským subjektem, který jej uvádí na trh, běžné použití určené návrhem a konstrukcí výrobku a použití, které lze důvodně předvídat, pokud by takové použití mohlo vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování.“

	
	5. Připomínka k novelizačnímu bodu 17 (§ 2943)
V § 2943 v odstavci a) na konci požadujeme nahradit slovo „a“ slovem „nebo“ následovně:
„a) svobodným softwarem s otevřeným zdrojovým kódem vyvinutým nebo dodaným mimo rámec obchodní činnosti anebo“.
Odůvodnění:
V ustanovení § 2943 se, s ohledem na smysl ustanovení, domníváme, že by mezi písmeny a) a b), tedy mezi jednotlivými důvody, kdy se na škodu neuplatní vyjmenovaná ustanovení, mělo být místo slova „a“ slovo „nebo“.
	Vysvětleno
V takto konstruovaném výčtu písmeny je legislativně ‑ technicky standardní použít „a“ (případně žádnou spojku) - nikoli „nebo“. Uvedení písmene „a“ před poslední položkou výčtu je v českých právních předpisech běžná legislativní konvence (spojuje položky výčtu jako části jedné věty), aniž by tím mělo být naznačeno, že se musí naplnit současně obě písmena. Každé písmeno je samostatný případ, na který norma dopadá.


	
	C. Doporučující připomínka k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 6 (§ 2939 odst. 1)
V § 2939 odst. 1 navrhujeme opravit jazykovou chybu a nahradit slova „ochranou známkou“ slovy „ochrannou známkou“.
Odůvodnění:
Legislativně technická připomínka.
	Akceptováno
Text upraven.

	SECR
	1. K chybějící definici pojmu „software“ a „hardware“
Požadujeme doplnění definice pojmu „software“ a „hardware“, případně doplnění důvodové zprávy o odůvodnění absence těchto definic

Odůvodnění
V předložené novele chybí definice pojmu „software“ a „hardware“. Důvodová zpráva uvádí, že v rámci transpozice směrnice 2024/2853 do občanského zákoníku jsou definovány pojmy jako jsou např. výrobek, digitální výrobní soubor, související služba, data, dodání na trh, uvedení na trh, uvedení do provozu, výrobce, dovozce nebo distributor. Dále je v důvodové zprávě uvedeno „Směrnice nepracuje s pojmem „programové vybavení“, nýbrž s významově širším pojmem „software“.  Bylo by proto vhodné, aby předložená novela obsahovala konkrétní definice SW a HW. Pojmově jde o jiné, zřejmě širší, vymezení než dosud. A v důvodové zprávě chybí zdůvodnění, proč tyto definice v novele chybí.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno/Vysvětleno
Důvodová zpráva upravena.

	
	2. K novelizačnímu bodu 6 (§ 2939 odst. 2)

Požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2939 odst. 2 tak, aby byl zcela jasné k čemu směřuje odkaz v druhé větě „v těchto případech“.

Odůvodnění
Definice uvedená v § 2939 odst. 2 „Hradí se pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V těchto případech se odčiní též související nemajetková újma.“ je nepřehledná. Ustanovení může vyznít tak, že související nemajetková újma se hradí v případě poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. Tj. problém je ve stanovení, k čemu se vážou slova „v těchto případech“.

V DZ k tomuto ustanovení je naopak uvedeno „Znění nově navrhovaného ustanovení § 2939 odst. 2 vychází z článku 6 Směrnice, která definuje rozsah práva na náhradu škody způsobené vadným výrobkem. Podle navrhované úpravy se tedy hradí pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V případech, kdy dochází k náhradě újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením nebo k náhradě škody na majetku se odčiní též související nemajetková újma; nemajetková újma se tedy nehradí, pokud jde o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely.“. 

Pro odstranění potenciálních budoucích výkladových potíží je třeba definici zakotvit přesněji a přehledněji.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
ustanovení upraveno, viz připomínka MPS.

	
	3. K novelizačnímu bodu 6 (§ 2940)

Požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2940, alternativně vysvětlení pojmu „výrobek“ ve vztahu k elektřině v důvodové zprávě. 

Odůvodnění
Důvodová zpráva uvádí, že „V nově navrhovaném znění § 2940 je zakotven význam pojmů „výrobek“, „dodání na trh“ a „uvedení do provozu“. Význam těchto pojmů vychází z jejich definic v článku 4 Směrnice.“ Definice zní takto „Výrobkem podle § 2939 odst. 1 se rozumí jakákoliv movitá věc, i když je začleněna do jiné movité nebo nemovité věci nebo je s ní propojena, včetně elektřiny a surovin.“. Definice může vzbuzovat nejasnosti. 

V případě začlenění jedné věci do druhé bude hrát nějakou roli, zda je včleněná věc oddělitelná nebo neoddělitelná? Co se považuje za věc v případě elektřiny? Je to např. nějaká měřitelná jednotka množství elektřiny (kWh)? Jak se u ní bude zkoumat vadnost, viz definice v § 2941 „Výrobek je ve smyslu § 2939 považován za vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat“? 

V důvodové zprávě by tyto pojmy měly být alespoň dovysvětleny, pokud nebude definice upravena tak, aby poskytovala dostatečné vymezení.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Text § 2940 byl upraven (viz připomínka MSP). 
V kontextu směrnice je „elektřina“ chápána jako komodita (dodávka elektřiny) uváděná na trh, nikoli jako abstraktní jednotka typu kWh. KWh je typicky jen způsob měření 
a vyúčtování množství dodané elektřiny; může být důležitá důkazně (kolik a kdy bylo dodáno), ale směrnice z ní nedělá „věc/výrobek“.
V praxi se tedy bude „vadnost“ posuzovat u konkrétní dodávky/situace (např. přepětí, kolísání, porucha v dodávce vedoucí ke škodě), nikoli u „kWh jako takové“.


	
	4. K novelizačnímu bodu 6 (§ 2940 odst. 1)

V § 2940 odst. 1 požadujeme doupřesnění definice v důvodové zprávě „„digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů.“, případně její srozumitelnou úpravu v zákoně. 

Odůvodnění
Co má znamenat definice „digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů.“? 
V důvodové zprávě by daná definice měla být objasněná, pokud ne úpravu samotné definice, aby byla srozumitelná.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Důvodová zpráva upravena tak, že je doplněn následující text:
„V nově navrhovaném znění § 2940 je uvedeno, že výrobkem se rozumí též digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Ve Směrnici je „digitální šablona movité věci“ součástí definice „digitálního výrobního souboru“. Směrnice v článku 4 odst. 2 uvádí, že digitálním výrobním souborem se rozumí digitální verze nebo digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotného předmětu umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Z toho plyne, že digitální šablona movité věci je takový digitální výrobní soubor, který se vztahuje ke konkrétní movité věci (výsledkem má být hmotný předmět), obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě, a umožňuje automatizované řízení strojů/nástrojů při výrobě. Směrnice v recitálu 16 dále uvádí, že jde typicky o soubory pro automatizovanou výrobu, včetně 3D tisku. 

Digitální šablonou movité věci se tedy rozumí digitální model/předloha movité věci (např. soubor pro CNC/3D tisk), který obsahuje funkční informace potřebné k tomu, aby podle něj bylo možné vyrobit hmotný předmět prostřednictvím automatizovaného řízení stroje či nástroje.“

	
	5.  K novelizačnímu bodu 11 (§ 2941a odst. 3)

Požadujeme vyjasnění povinnosti tvrzení.

Odůvodnění
Ustanovení § 2941a odst. 3 podle nás přináší spoustu nejasností, jak to bude v případě sporu s povinností tvrzení. Konstatuje se, že výrobek bude považován za vadný nebo že vada výrobku byla příčinou vzniku škody, anebo obojí, když poškozený bude tvrdit, že má s prokázáním vady výrobku nebo příčinné souvislosti mezi vadou a škodou nebo obojího nepřiměřené obtíže. Neobrací se zde důkazní břemeno? Výrobce nebo jiná odpovědná osoba pak bude prokazovat, že poškozený nemá s prokázáním vady nepřiměřené obtíže a že má tedy vadu nebo příčinnou souvislost přece jen prokazovat?

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Podmínky pro uplatnění předmětné vyvratitelné domněnky (viz použité sousloví „má se za to“) nese na počátku poškozený.
 
Jak navrhované znění, tak směrnice 2024/2853 zakládá domněnku na tom, že poškozený má nepřiměřené obtíže (zejména pro technickou složitost dané věci), a současně osvědčí pravděpodobnost vady nebo příčinné souvislosti (nebo obojí).

To znamená, že poškozený musí nejprve unést břemeno tvrzení a „osvědčení“ těchto předpokladů, aby se domněnka mohla uplatnit.

Odpovědná osoba se samozřejmě může bránit tím, že podmínky domněnky splněny nejsou.

Jakmile poškozený tvrdí nepřiměřené obtíže, odpovědná osoba může (a v praxi patrně bude) argumentovat opakem: že obtíže nepřiměřené nejsou, že případ není technicky složitý, že poškozený měl reálně přístup k informacím, že důkaz lze obstarat standardním znaleckým dokazováním apod.

Směrnice 2024/2853 s tím ostatně výslovně počítá v odůvodnění: žalovaný má mít možnost napadnout všechny prvky, včetně existence „nadměrných obtíží“ (viz recitál 48 směrnice).

V každém případě je však vhodné upozornit na recitál 46 směrnice 2024/2853, který uvádí následující: „Je nutné zmírnit důkazní břemeno žalobce, pokud jsou splněny určité podmínky. Vyvratitelné skutkové domněnky jsou běžným mechanismem pro zmírnění důkazních obtíží žalobce 
a umožňují soudu založit existenci vady nebo příčinné souvislosti na existenci jiné skutečnosti, která byla prokázána, při zachování práv žalovaného. Aby byl žalovaný motivován k dodržování povinnosti zpřístupnit informace, měly by vnitrostátní soudy v případě, že žalovaný tuto povinnost nesplní, předpokládat vadu výrobku. Na ochranu spotřebitelů a jiných fyzických osob před rizikem poškození bylo přijato mnoho povinných bezpečnostních požadavků, a to i na základě nařízení (EU) 2023/988. Aby se posílil úzký vztah mezi pravidly v oblasti bezpečnosti výrobků a pravidly odpovědnosti, mělo by nedodržení těchto požadavků rovněž vést k domněnce vady. To zahrnuje i případy, kdy výrobek není vybaven prostředky pro zaznamenávání informací o provozu výrobku, jak vyžaduje unijní nebo vnitrostátní právo. Totéž by mělo platit v případě zjevné závady, například v případě skleněné lahve, která při důvodně předvídatelném používání exploduje, neboť je zbytečně zatěžující požadovat po žalobci, aby prokázal vadu, pokud jsou okolnosti takové, že její existence je nesporná. Důvodně předvídatelné použití zahrnuje použití, pro které je výrobek určen v souladu s informacemi poskytnutými výrobcem nebo hospodářským subjektem, který jej uvádí na trh, běžné použití určené návrhem a konstrukcí výrobku a použití, které lze důvodně předvídat, pokud by takové použití mohlo vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování.“


	
	6.  K novelizačnímu bodu 17 (§ 2943)

V § 2943 v odstavci a) na konci nahradit slovo „a“ slovem „nebo“.

Odůvodnění
V § 2943 se s ohledem na smysl ustanovení domníváme, že by mezi písmeny a) a b), tedy mezi jednotlivými důvody, kdy se na škodu neuplatní vyjmenovaná ustanovení, mělo být místo „a“ slovo „nebo“.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
V takto konstruovaném výčtu písmeny je legislativně‑technicky standardní použít „a“ (případně žádnou spojku) - nikoli „nebo“. Uvedení písmene „a“ před poslední položkou výčtu je v českých právních předpisech běžná legislativní konvence (spojuje položky výčtu jako části jedné věty), aniž by tím mělo být naznačeno, že se musí naplnit současně obě písmena. Každé písmeno je samostatný případ, na který norma dopadá.


	SPD
	1. k novelizačnímu bodu 6 (§ 2939 odst. 2) - požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2939 odst. 2 tak, aby byl zcela jasné k čemu směřuje odkaz v druhé větě „v těchto případech“.
Odůvodnění
Definice uvedená v § 2939 odst. 2 „Hradí se pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V těchto případech se odčiní též související nemajetková újma.“ je nepřehledná. Ustanovení může vyznít tak, že související nemajetková újma se hradí v případě poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. Tj. problém je ve stanovení, k čemu se vážou slova „v těchto případech“.

V DZ k tomuto ustanovení je naopak uvedeno „Znění nově navrhovaného ustanovení § 2939 odst. 2 vychází z článku 6 Směrnice, která definuje rozsah práva na náhradu škody způsobené vadným výrobkem. Podle navrhované úpravy se tedy hradí pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V případech, kdy dochází k náhradě újmy vzniklé ublížením na zdraví nebo usmrcením nebo k náhradě škody na majetku se odčiní též související nemajetková újma; nemajetková újma se tedy nehradí, pokud jde o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely.“. 
Pro odstranění potenciálních budoucích výkladových potíží je třeba definici zakotvit přesněji a přehledněji.

Tato připomínka je zásadní
	Akceptováno jinak
ustanovení upraveno, viz připomínka MSP.

	
	2. K novelizačnímu bodu 6 (§ 2939 odst. 2) - navrhujeme doplnit za stávající text větu:
„Za majetek používaný výhradně pro profesionální účely se pro účely tohoto ustanovení považuje i majetek a data, které jsou z části určeny nebo fakticky používány k výkonu povolání, podnikání nebo jiné výdělečné činnosti; nahodilé nebo marginální soukromé užití se nepřihlíží.“
Alternativně (pokud by předkladatel preferoval ponechání čistého znění směrnice) navrhujeme alespoň doplnit toto výkladové vodítko do důvodové zprávy k bodu 6 (k § 2939 odst. 2).

Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit interpretační pravidlo pro posuzování „majetku používaného výhradně pro profesionální účely“, aby se předešlo obcházení výluky v situacích smíšeného užívání. Smyslem § 2939 odst. 2 je vymezit okruh majetkové škody, která je v režimu odpovědnosti za vadný výrobek nahraditelná, a současně vyloučit škodu na majetku používaném výhradně pro profesionální účely. V digitální realitě však řada aktiv (zejména dat, e-mailových schránek, cloudových úložišť, zařízení typu notebook/telefon) slouží současně k profesním i soukromým účelům. Pokud by byla výluka vykládána formalisticky tak, že jakýkoli minimální prvek soukromého užití „odblokuje“ nárok, vzniká významné riziko obcházení: škoda, která je svou povahou profesní, bude podřazena pod režim určený primárně k ochraně fyzických osob mimo jejich profesní sféru.
Typickým příkladem je e-mailová schránka či cloudové úložiště používané převážně pro podnikání (např. archiv projektové dokumentace, smluv, výkresů), v němž se současně nachází i marginální soukromá komunikace. V případě výpadku nebo ztráty dat pak může poškozený argumentovat, že nejde o „výhradně“ profesionální majetek, a tím se výluka neuplatní, přestože rozhodující část škody vznikla v profesní oblasti.
Navržené doplnění reaguje na potřebu férové rovnováhy: chrání poškozené, jejichž majetek je skutečně nepodnikatelský nebo smíšený bez dominantní profesní složky, ale zároveň zabraňuje tomu, aby se výluka stala snadno obcházenou pouhým „přimícháním“ soukromého použití. Kritérium převážného určení/použití je v praxi uchopitelné (lze hodnotit např. účel účtu, způsob vedení, vazbu na podnikání, strukturu ukládaných dat) a přispěje k jednotnému rozhodování soudů.
Současně doporučujeme, aby důvodová zpráva výslovně uvedla, že u dat se posuzuje jejich účel a způsob užití (profesní vs. neprofesní) materiálně, nikoli pouze podle technického nosiče (např. „osobní zařízení“), protože právě data jsou v digitálních sporech nejčastějším předmětem škody.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Důvodová zpráva upravena, tak, že je do ní vložen následující text:
„Navrhovaná úprava v návaznosti na Směrnici výslovně připouští, že škoda může spočívat i ve ztrátě nebo poškození dat, současně však omezuje náhradu škody na majetku vyloučením majetku používaného výhradně pro profesní účely [srov. čl. 6 odst. 1 písm. b) bod iii) a písm. c) Směrnice].
V případě smíšeného užití zařízení (majetku) platí, že vyloučení se týká pouze majetku používaného výlučně pro profesní účely [viz navrhované znění § 2943 písm. b) občanského zákoníku]. Je‑li zařízení (např. telefon, notebook, tablet) užíváno smíšeně (současně soukromě i profesně), nejde o majetek používaný výlučně pro profesní účely, a tato výluka se na něj z tohoto důvodu neuplatní. Pro posouzení se vychází z faktického způsobu užívání v době vzniku škody (materiálně), nikoli pouze z formálních kritérií, jako je vlastnictví zaměstnavatelem, evidence jako „služební“ zařízení nebo technické označení zařízení.
V případě smíšeného užití dat (profesní vs. neprofesní účely) platí, že u dat Směrnice v čl. 6 odst. 1 písm. c) uvádí, že nahraditelná je pouze ztráta nebo poškození dat, která nejsou používána pro profesní účely. Rozhodné je opět materiální hledisko, tedy účel a faktické užití konkrétních dat.
Data používaná k výkonu podnikání/povolání (např. pracovní dokumentace, databáze klientů, účetnictví, obchodní korespondence) se považují za data používaná pro profesní účely, i když jsou uložena na soukromém zařízení.
Naopak soukromá data (např. soukromé fotografie, soukromá komunikace) jsou neprofesní i tehdy, jsou‑li uložena na pracovním zařízení.
V praxi by tedy měla být posuzována profesní/neprofesní povaha dat odděleně podle konkrétních datových sad (např. oddělené účty, oddělené složky, pracovní profil). Tím dojde ke snížení rizika, že v důsledku existence profesních dat na zařízení budou veškerá data na tomto zařízení považována za data používaná pro profesní účely.
Není‑li určení povahy dat v konkrétním případě prakticky možné, je třeba vycházet z převládajícího účelu využití dotčených dat; poškozený nese břemeno tvrzení a důkazní o tom, že uplatňovaná data nejsou používána pro profesní účely.
Tato pravidla dopadají na případy, kdy je poškozeným fyzická osoba. U běžných spotřebitelských situací se bude typicky uplatňovat náhrada za poškození soukromých dat; 
u situací na pomezí (OSVČ, práce z domova) je klíčové materiální posouzení účelu užití konkrétních dat a zařízení, jak je uvedeno výše. Cílem úpravy je zachovat ochranu poškozených v digitálním prostředí a současně vyloučit čistě profesní (B2B) škody na majetku v souladu se Směrnicí.“ 

	
	3. k novelizačnímu bodu 6 (§ 2940) - požadujeme přesnější a přehlednější úpravu § 2940, alternativně vysvětlení pojmu „výrobek“ ve vztahu k elektřině v důvodové zprávě. 
Odůvodnění
Důvodová zpráva uvádí, že „V nově navrhovaném znění § 2940 je zakotven význam pojmů „výrobek“, „dodání na trh“ a „uvedení do provozu“. Význam těchto pojmů vychází z jejich definic v článku 4 Směrnice.“ Definice zní takto „Výrobkem podle § 2939 odst. 1 se rozumí jakákoliv movitá věc, i když je začleněna do jiné movité nebo nemovité věci nebo je s ní propojena, včetně elektřiny a surovin.“.  Definice může vzbuzovat nejasnosti. 

V případě začlenění jedné věci do druhé bude hrát nějakou roli, zda je včleněná věc oddělitelná nebo neoddělitelná? Co se považuje za věc v případě elektřiny? Je to např. nějaká měřitelná jednotka množství elektřiny (kWh)? Jak se u ní bude zkoumat vadnost, viz definice v § 2941 „Výrobek je ve smyslu § 2939 považován za vadný, není-li tak bezpečný, jak to od něho lze rozumně očekávat“? 

V důvodové zprávě by tyto pojmy měly být alespoň dovysvětleny, pokud nebude definice upravena tak, aby poskytovala dostatečné vymezení.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Text § 2940 byl upraven. 
V kontextu směrnice je „elektřina“ chápána jako komodita (dodávka elektřiny) uváděná na trh, nikoli jako abstraktní jednotka typu kWh. KWh je typicky jen způsob měření 
a vyúčtování množství dodané elektřiny; může být důležitá důkazně (kolik a kdy bylo dodáno), ale směrnice z ní nedělá „věc/výrobek“.
V praxi se tedy bude „vadnost“ posuzovat u konkrétní dodávky/situace (např. přepětí, kolísání, porucha v dodávce vedoucí ke škodě), nikoli u „kWh jako takové“.


	
	4. k novelizačnímu bodu 6 (§ 2940 odst. 1) - v § 2940 odst. 1 požadujeme doupřesnění definice v důvodové zprávě „„digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů.“, případně její srozumitelnou úpravu v zákoně. 

Odůvodnění
Co má znamenat definice „digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů.“? 
V důvodové zprávě by daná definice měla být objasněná, pokud ne úpravu samotné definice, aby byla srozumitelná.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Důvodová zpráva upravena tak, že je doplněn následující text:
V nově navrhovaném znění § 2940 je uvedeno, že výrobkem se rozumí též digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotné věci umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Ve Směrnici je „digitální šablona movité věci“ součástí definice „digitálního výrobního souboru“. Směrnice v článku 4 odst. 2 uvádí, že digitálním výrobním souborem se rozumí digitální verze nebo digitální šablona movité věci, která obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě hmotného předmětu umožněním automatizovaného řízení strojů nebo nástrojů. Z toho plyne, že digitální šablona movité věci je takový digitální výrobní soubor, který se vztahuje ke konkrétní movité věci (výsledkem má být hmotný předmět), obsahuje funkční informace nezbytné k výrobě, a umožňuje automatizované řízení strojů/nástrojů při výrobě. Směrnice v recitálu 16 dále uvádí, že jde typicky o soubory pro automatizovanou výrobu, včetně 3D tisku. 

Digitální šablonou movité věci se tedy rozumí digitální model/předloha movité věci (např. soubor pro CNC/3D tisk), který obsahuje funkční informace potřebné k tomu, aby podle něj bylo možné vyrobit hmotný předmět prostřednictvím automatizovaného řízení stroje či nástroje.

	
	5. k novelizačnímu bodu 11 (§ 2941a odst. 3) - požadujeme vyjasnění povinnosti tvrzení.
Odůvodnění
Ustanovení § 2941a odst. 3 podle našeho názoru přináší spoustu nejasností, jak to bude v případě sporu s povinností tvrzení. Konstatuje se, že výrobek bude považován za vadný nebo že vada výrobku byla příčinou vzniku škody, anebo obojí, když poškozený bude tvrdit, že má s prokázáním vady výrobku nebo příčinné souvislosti mezi vadou a škodou nebo obojího nepřiměřené obtíže. Neobrací se zde důkazní břemeno? Výrobce nebo jiná odpovědná osoba pak bude prokazovat, že poškozený nemá s prokázáním vady nepřiměřené obtíže a že má tedy vadu nebo příčinnou souvislost přece jen prokazovat?

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Podmínky pro uplatnění předmětné vyvratitelné domněnky (viz použité sousloví „má se za to“) nese na počátku poškozený.
Jak navrhované znění, tak směrnice 2024/2853 zakládá domněnku na tom, že poškozený má nepřiměřené obtíže (zejména pro technickou složitost dané věci), a současně osvědčí pravděpodobnost vady nebo příčinné souvislosti (nebo obojí).
To znamená, že poškozený musí nejprve unést břemeno tvrzení a „osvědčení“ těchto předpokladů, aby se domněnka mohla uplatnit.
Odpovědná osoba se samozřejmě může bránit tím, že podmínky domněnky splněny nejsou.
Jakmile poškozený tvrdí nepřiměřené obtíže, odpovědná osoba může (a v praxi patrně bude) argumentovat opakem: že obtíže nepřiměřené nejsou, že případ není technicky složitý, že poškozený měl reálně přístup k informacím, že důkaz lze obstarat standardním znaleckým dokazováním apod.
Směrnice 2024/2853 s tím ostatně výslovně počítá v odůvodnění: žalovaný má mít možnost napadnout všechny prvky, včetně existence „nadměrných obtíží“ (viz recitál 48 směrnice 2024/2853).
V každém případě je však vhodné upozornit na recitál 46 směrnice 2024/2853, který uvádí následující: „Je nutné zmírnit důkazní břemeno žalobce, pokud jsou splněny určité podmínky. Vyvratitelné skutkové domněnky jsou běžným mechanismem pro zmírnění důkazních obtíží žalobce 
a umožňují soudu založit existenci vady nebo příčinné souvislosti na existenci jiné skutečnosti, která byla prokázána, při zachování práv žalovaného. Aby byl žalovaný motivován k dodržování povinnosti zpřístupnit informace, měly by vnitrostátní soudy v případě, že žalovaný tuto povinnost nesplní, předpokládat vadu výrobku. Na ochranu spotřebitelů a jiných fyzických osob před rizikem poškození bylo přijato mnoho povinných bezpečnostních požadavků, a to i na základě nařízení (EU) 2023/988. Aby se posílil úzký vztah mezi pravidly v oblasti bezpečnosti výrobků a pravidly odpovědnosti, mělo by nedodržení těchto požadavků rovněž vést k domněnce vady. To zahrnuje i případy, kdy výrobek není vybaven prostředky pro zaznamenávání informací o provozu výrobku, jak vyžaduje unijní nebo vnitrostátní právo. Totéž by mělo platit v případě zjevné závady, například v případě skleněné lahve, která při důvodně předvídatelném používání exploduje, neboť je zbytečně zatěžující požadovat po žalobci, aby prokázal vadu, pokud jsou okolnosti takové, že její existence je nesporná. Důvodně předvídatelné použití zahrnuje použití, pro které je výrobek určen v souladu s informacemi poskytnutými výrobcem nebo hospodářským subjektem, který jej uvádí na trh, běžné použití určené návrhem a konstrukcí výrobku a použití, které lze důvodně předvídat, pokud by takové použití mohlo vyplývat z dovoleného a snadno předvídatelného lidského chování.“

	
	6. K novelizačním bodům 15 a 16 (§ 2942a odst. 1 ve vazbě na § 2942 odst. 4 písm. a) až d)- Prekluzivní lhůta a „záruční“ efekt u softwaru požadujeme upravit 2942 odst.4 písm.c) tak, aby bylo výslovně zřejmé, že odpovědnost výrobce za škodu způsobenou „nedostatečnou aktualizací nebo vylepšením softwaru nezbytnými pro zachování bezpečnosti výrobku“ se uplatní pouze tehdy, pokud výrobce (nebo osoba jednající pod jeho kontrolou) měl reálnou možnost takovou bezpečnostní aktualizaci poskytnout a současně bylo v jeho moci zajistit její dodání a instalaci/implementaci v digitálním prostředí, které je pod jeho kontrolou.

Odůvodnění:
Navržená kombinace § 2942a odst. 1 (zánik práva uplynutím 10 let od uvedení výrobku na trh/do provozu) a § 2942 odst. 4 (omezení liberačních důvodů v případech souvisejících digitálních služeb, softwaru, jeho aktualizací a nedostatečných bezpečnostních aktualizací) může v praxi vyvolat dojem faktické „záruční“ povinnosti u softwaru v rozsahu 10 let. Z pohledu trhu digitálních produktů je desetiletý horizont mimořádně dlouhý a bez přesnějšího vymezení hranic odpovědnosti hrozí: (i) nepřiměřený růst nákladů na dlouhodobou podporu i u produktů, u nichž je životní cyklus výrazně kratší; (ii) právní nejistota ohledně okamžiku, kdy se výrobce „může zprostit“ a kdy naopak odpovědnost trvá, a (iii) zvýšení rizika sporů založených na extenzivním výkladu povinnosti aktualizovat.
Důvodová zpráva sama připouští, že odpovědnost za nedostatečné bezpečnostní aktualizace má dopadat jen tehdy, je-li dodání nebo instalace aktualizace pod kontrolou výrobce, a nemá dopadat na případy, kdy vlastník výrobku aktualizaci nenainstaluje. Tento korektiv je však v paragrafovém znění vyjádřen pouze nepřímo. V připomínkované podobě tak může dojít k posunu důkazních a argumentačních pozic v neprospěch výrobců softwaru: budou nuceni prokazovat, že „mimo kontrolu“ nebyla jen instalace, ale i samotná možnost doručení, kompatibilita prostředí, zásahy třetích stran apod.
Doplnění výslovné podmínky „kontroly“ a jasné výluky pro situace, kdy výrobce aktualizaci poskytl, ale její použití je mimo jeho kontrolu, přispěje k právní jistotě a předvídatelnosti, aniž by oslabilo ochranu poškozených v typových případech (např. výrobce aktualizaci neposkytne, poskytne ji opožděně, nebo ji vědomě neudržuje, a tím ponechá výrobek zranitelný). Současně se tím zabrání tomu, aby desetiletá prekluzivní lhůta byla v praxi chápána jako paušální povinnost držet jakýkoli software „bezpečný“ po dobu 10 let bez ohledu na reálné možnosti výrobce ovlivnit provozní prostředí a aktualizační proces.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Připomínka je pokryta § 2940a odst. 2.

	
	7. K novelizačnímu bodu 17 (§ 2943) – navrhujeme v § 2943 v odstavci a) na konci nahradit slovo „a“ slovem „nebo“.

Odůvodnění
V § 2943 se s ohledem na smysl ustanovení domníváme, že by mezi písmeny a) a b), tedy mezi jednotlivými důvody, kdy se na škodu neuplatní vyjmenovaná ustanovení, mělo být místo „a“ slovo „nebo“.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
V takto konstruovaném výčtu písmeny je legislativně‑technicky standardní použít „a“ (případně žádnou spojku) - nikoli „nebo“. Uvedení písmene „a“ před poslední položkou výčtu je v českých právních předpisech běžná legislativní konvence (spojuje položky výčtu jako části jedné věty), aniž by tím mělo být naznačeno, že se musí naplnit současně obě písmena. Každé písmeno je samostatný případ, na který norma dopadá.


	
	Nad rámec návrhu požadujeme
1. doplnění definice pojmů „software“ a „hardware, případně doplnění důvodové zprávy o odůvodnění absence těchto definic
Odůvodnění
V předložené novele chybí definice pojmu „software“ a „hardware“. Důvodová zpráva uvádí, že v rámci transpozice směrnice 2024/2853 do občanského zákoníku jsou definovány pojmy jako jsou např. výrobek, digitální výrobní soubor, související služba, data, dodání na trh, uvedení na trh, uvedení do provozu, výrobce, dovozce nebo distributor. Dále je v důvodové zprávě uvedeno „Směrnice nepracuje s pojmem „programové vybavení“, nýbrž s významově širším pojmem „software“.  Bylo by proto vhodné, aby předložená novela obsahovala konkrétní definice SW a HW. Pojmově jde o jiné, zřejmě širší, vymezení než dosud. A v důvodové zprávě chybí zdůvodnění, proč tyto definice v novele chybí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno/Vysvětleno
Důvodová zpráva doplněna. 


	
	2. Upřesnění pojmu „podstatná úprava“

Odůvodnění
Podle směrnice má být za výrobce považována každá osoba, která výrobek podstatně upraví. Je zde však riziko, že běžné činnosti spojené s vychystáváním a doručováním zboží (fulfillmentové služby), jako je přebalení nebo přiložení návodu k použití, budou nesprávně vykládány jako takové podstatné úpravy. V návaznosti na výše uvedené navrhujeme, aby prováděcí předpis výslovně stanovil, že běžné logistické činnosti, označování a balení výrobků pro účely přepravy nepředstavují „podstatnou úpravu“. Bez takového upřesnění hrozí, že poskytovatele fulfillmentových služeb budou nespravedlivě považováni za výrobce. Zároveň námi navrhované úpravy zajistí soulad s nařízením EU 2019/1020.
Směrnice spojuje pojem „podstatná úprava“ s příslušnými unijními nebo vnitrostátními pravidly v oblasti bezpečnosti výrobků. Je proto obzvlášť důležité, aby prováděcí rámec jasně stanovil, že běžné fulfillmentové a logistické činnosti (přebalení, přiložení návodu, označování nebo balení pro účely přepravy) nepředstavují podstatnou úpravu produktů.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Skutečnost, že běžné fulfillmentové a logistické činnosti nepředstavují podstatnou úpravu produktů vyplývá z navrhovaného znění § 2940a odst. 1, nicméně je tato věc ještě podrobněji vysvětlena v důvodové zprávě takto:
„Za podstatnou změnu výrobku se pro účely Směrnice považuje jen taková změna provedená po uvedení výrobku na trh nebo do provozu, která naplňuje kritéria uvedená v čl. 4 bodě 18 Směrnice. Nicméně například běžné fulfillmentové a logistické činnosti, jako je skladování, balení, adresování a rozesílání výrobku, zpravidla tyto znaky nenaplňují, neboť nemění původní výkonnost, účel či druh výrobku ani jeho rizikový profil. Tomu odpovídá i východisko recitálu 39 Směrnice, podle něhož se odpovědnost podle Směrnice nevztahuje na hospodářské subjekty provádějící opravy nebo jiné operace, jež nezahrnují podstatné změny. 

Běžné fulfillmentové a logistické úkony (skladování, balení, adresování a rozesílání) představují manipulační a distribuční služby, které samy o sobě nevedou k podstatné změně ve smyslu čl. 4 bodu 18 Směrnice, pokud nezasahují do vlastností výrobku významných pro jeho bezpečnost (zejména pokud nemění výkonnost/účel/druh výrobku ani nevytvářejí nové nebezpečí či nezvyšují úroveň rizika).

Za podstatnou změnu by naopak mohly být považovány jen takové operace v rámci logistiky nebo fulfillmentu, které výrobek fakticky přetvářejí (např. zásahy do konstrukce, doplnění/výměna klíčových součástí, zásahy do softwaru/firmwaru, úpravy mající dopad na bezpečnostní vlastnosti), a to dle kritérií čl. 4 bodu 18 Směrnice.“

	
	3. Rozsah odpovědnosti za ztrátu dat

Odůvodnění
Návrh zákona počítá s tím, že újma může spočívat také ve ztrátě nebo poškození dat, zároveň však výslovně vylučuje škodu na majetku, který je využíván výhradně k výkonu podnikatelské činnosti. Tento limit podporujeme, avšak doporučujeme upřesnit jeho praktické dopady – zejména ve vztahu k datům a zařízením, která jsou využívána jak k soukromým, tak k pracovním účelům (tzv. smíšené užití), aby se snížila právní nejistota v B2B i B2C situacích.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Důvodová zpráva k bodu 5 doplněna takto:

„Navrhovaná úprava v návaznosti na Směrnici výslovně připouští, že škoda může spočívat i ve ztrátě nebo poškození dat, současně však omezuje náhradu škody na majetku vyloučením majetku používaného výhradně pro profesní účely (srov. čl. 6 odst. 1 písm. b) bod iii) a písm. c) Směrnice.

V případě smíšeného užití zařízení (majetku) platí, že vyloučení se týká pouze majetku používaného výhradně pro profesní účely. Je‑li zařízení (např. telefon, notebook, tablet) užíváno smíšeně (současně soukromě i profesně), nejde o majetek „používaný výhradně pro profesní účely“, a tato výluka se na něj z tohoto důvodu neuplatní.
Pro posouzení se vychází z faktického způsobu užívání v době vzniku škody (materiálně), nikoli pouze z formálních kritérií, jako je vlastnictví zaměstnavatelem, evidence jako „služební“ zařízení nebo technické označení zařízení.

V případě smíšeného užití dat (profesní vs. neprofesní účely) platí, že u dat směrnice stanoví odlišné kritérium: nahraditelná je pouze ztráta nebo poškození dat, která nejsou používána pro profesní účely (srov. čl. 6 odst. 1 písm. c) Směrnice. Rozhodné je opět materiální hledisko - účel a faktické užití konkrétních dat.

Data používaná k výkonu podnikání/povolání (např. pracovní dokumentace, databáze klientů, účetnictví, obchodní korespondence) se považují za data používaná pro profesní účely, i když jsou uložena na soukromém zařízení.

Naopak soukromá data (např. soukromé fotografie, soukromá komunikace) jsou neprofesní i tehdy, jsou‑li uložena na pracovním zařízení.

V praxi by tedy měla být posuzována profesní/neprofesní povaha dat odděleně podle konkrétních datových sad (např. oddělené účty, oddělené složky, pracovní profil). Tím dojde ke snížení rizika, že existence profesních dat na zařízení budou veškerá data na tomto zařízení považována za data používaná pro profesní účely.

Není‑li oddělení v konkrétním případě prakticky možné, je třeba vycházet z převládajícího účelu využití dotčených dat; poškozený nese tvrzení a důkaz o tom, že uplatňovaná data nejsou používána pro profesní účely.

Tato pravidla dopadají na případy, kdy je poškozeným fyzická osoba. U běžných spotřebitelských situací se bude typicky uplatňovat náhrada za poškození soukromých dat; u situací na pomezí (OSVČ, práce z domova) je klíčové materiální posouzení účelu užití konkrétních dat a zařízení, jak je uvedeno výše. Cílem úpravy je zachovat ochranu poškozených v digitálním prostředí a současně vyloučit čistě profesní (B2B) škody na majetku v souladu se Směrnicí.“


	
	4. Uplatnění domněnky vadného výrobku

Odůvodnění
Analýza navrhovaných změn zákona ukazuje, že příliš široké uplatnění domněnky vadnosti u „složitých výrobků“ (např. výrobků využívajících umělou inteligenci) by mohlo vést k neopodstatněným nárokům. Podle našeho názoru by měla být domněnka vadnosti použita pouze jako krajní řešení – konkrétně tehdy, pokud žalovaná strana (platforma nebo prodejce) bezdůvodně odmítne zpřístupnit relevantní technické důkazy, které má ve své moci. Takový přístup poskytne ochranu před účelovými žalobami v oblasti složitých technologií s využitím umělé inteligence, kde nebyla prokázána žádná skutečná vada. V každém případě musí žalobce i nadále prokázat existenci škody a příčinnou souvislost; domněnka vadnosti nemůže fungovat jako automatický základ pro vznik odpovědnosti.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno

Směrnice výslovně stanoví tři samostatné situace domněnky vady - nejen nezpřístupnění důkazů, ale i
nesplnění povinných bezpečnostních požadavků a 
zjevnou závadu při předvídatelném použití/za běžných okolností, viz čl. 10 odst. 2 Směrnice.

Dále směrnice výslovně vyžaduje, aby soud předpokládal vadu nebo příčinnou souvislost (nebo obojí) i tehdy, když důkazy zpřístupněny byly, ale žalobce má nepřiměřené obtíže (zejm. pro technickou nebo vědeckou složitost) a osvědčí pravděpodobnost - viz čl. 10 odst. 4 Směrnice. 

Důsledkem akceptování této připomínky by bylo neúplné provedení transpozice Směrnice. Nicméně na základě této připomínky byla upravena důvodová zpráva.


	
	5. Legislativně-technická připomínka k systematice a volbě právního předpisu - navrhujeme doplnit důvodovou zprávu o výslovné a detailní zdůvodnění volby transpozičního místa: proč je transpozice pravidel odpovědnosti za vadné výrobky provedena novelizací občanského zákoníku, a nikoliv samostatným právním předpisem nebo novelou zákona o ochraně spotřebitele.
Současně navrhujeme doplnit část zvláštního odůvodnění (nebo samostatnou obecnou poznámku) o jasné vymezení vztahu k zákonu o ochraně spotřebitele a k režimům odpovědnosti za vady (včetně záruk), aby bylo zřejmé, že nedochází k překryvu či k nechtěným interpretačním konfliktům.

Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je sice (podle důvodové zprávy) „čistou transpozicí“ směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky, nicméně v praxi se bude dotýkat zejména spotřebitelských situací a bude úzce souviset s ekosystémem ochrany spotřebitele (dozorové orgány, informační povinnosti, záruky, digitální obsah a digitální služby). Bez výslovného vysvětlení systematiky vzniká riziko, že adresáti právní normy (podnikatelé, spotřebitelé, soudy i dozorové orgány) budou obtížně rozlišovat: (i) kdy jde o deliktní objektivní odpovědnost za vadný výrobek; (ii) kdy jde o smluvní odpovědnost za vady, práva z vadného plnění či záruky; a (iii) jak se tato pravidla potkávají s veřejnoprávními povinnostmi v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků.
Zákon o ochraně spotřebitele je z hlediska adresátů a praktické aplikace často prvním místem, kde podnikatelé i spotřebitelé hledají pravidla pro „ochranu spotřebitele“; naopak občanský zákoník tradičně upravuje obecné instituty soukromého práva, včetně deliktní odpovědnosti. Pokud má být úprava ponechána v občanském zákoníku (což má oporu v tom, že jde o soukromoprávní odpovědnost a navazuje na stávající §§ 2939 až 2943), je vhodné předejít výkladovým sporům tím, že se v důvodové zprávě explicitně popíše systémová volba a její důsledky.
Požadované doplnění odůvodnění je legislativně-technické povahy: nemění věcný obsah transpozice, ale zvyšuje předvídatelnost a snižuje riziko nejednotné aplikace a duplicitních očekávání (např. záměna odpovědnosti za vadný výrobek se „zárukou“ nebo s právy z vadného plnění).

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Viz obecná část důvodové zprávy.

	UZS ČR
	Obecné připomínky

Upozorňujeme na možné dopady navrhované právní úpravy do oblasti pojišťovnictví, zejména s ohledem na možné chyby v softwaru, které by vedly například k chybným kalkulacím pojistného, nedostatečnou kybernetickou bezpečnost nebo poskytování nesprávných informací a tomu, že přichází v úvahu také uplatňování nároků prostřednictvím hromadných žalob. Nová právní úprava má dopad také na regresy.

	Vysvětleno
Směrnice 2024/2853 je založena na principu úplné harmonizace a neumožňuje přijmout daná pravidla v užším nebo širším rozsahu, než jak jsou stanovena ve směrnici. 


	
	K názvu návrhu
Na konci textu názvu požadujeme doplnit slova „, a zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů“.
Odůvodnění:
Je třeba provést rovněž transpozici ustanovení čl. 9 směrnice (EU) č. 2024/2853 (dále jen „směrnice“), který zavádí zpřístupnění důkazních prostředků v soudním řízení o náhradu škody způsobené vadným výrobkem (v podrobnostech viz níže). Proto považujeme za vhodné doplnit novelu o další část – změnu OSŘ, přičemž konkrétní návrh novelizace uvádíme v připomínce níže.
	Vysvětleno
Novela občanského soudního řádu není předmětem této novely. 

	
	K návrhu jako celku
Navrhujeme nahradit v celém textu návrhu pojem „škoda“ pojmem „újma“.
Odůvodnění:
Od účinnosti OZ je legislativní snaha o terminologické odlišení pojmů škoda a újma, kdy škoda je užší pojem zahrnující pouze materiální škodu. Zde by tedy mělo být používáno pojmu „újma“, neboť náhrada zahrnuje jak újmu ublížením na zdraví či životě, tak újmu na majetku (tedy škodu). Případně navrhujeme v relevantních ustanoveních uvést že „To platí obdobně i pro odčinění újmy.“ stejně jako v § 620 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní
	Vysvětleno
Návrh zákona byl v rámci přípravy konzultován s MSP, jakožto gestorem občanského zákoníku, přičemž byla doporučena právě navrhovaná úprava. 

	
	Konkrétní připomínky
K bodu 1 § 620 odst. 2
Navrhujeme ustanovení upravit.
Odůvodnění:
Ustanovení § 2941 OZ upravuje, jaký výrobek se považuje za vadný. Vhodnější by ale bylo ponechat v § 620 odst. 2 OZ odkaz na § 2939 OZ, jako tomu bylo doposud), kterým začínají ustanovení o škodě způsobené vadným výrobkem a který upravuje, kdo odpovídá za škodu způsobenou fyzické osobě vadným výrobkem a jaká újma se hradí, a ne na § 2941, který upravuje pouze tu definici vadného výrobku.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K bodu 6 § 2939 odst. 1
Navrhujeme upravit a vyjasnit.
Odůvodnění:
Není nám zřejmé, zda je zahrnuta i škoda fyzické osobě podnikající, nebo zda nelze toto ustanovení aplikovat na újmu podnikatelům FO, proto prosíme o úpravu tak, aby bylo toto z ustanovení jasně vyložitelné.
Dále prosíme o vysvětlení, zda se újma způsobená právnické osobě řídí podle těchto nových ustanovení či nikoliv. Dle některých komentářů se může domáhat náhrady škody podle těchto ustanovení i právnická osoba, pokud výrobek použila jako konečný uživatel. Je to skutečně tak? Pokud ano, z čeho to vyplývá? Čím se řídí náhrada škody právnickým osobám, které nejsou konečnými uživateli?
Na základě jiných indicií lze naopak dovozovat, že podle nové právní úpravy již nárok na náhradu škody způsobené vadným výrobkem nebudou mít osoby právnické (např. rozsudek NS sp.zn. 25 Cdo 2765/2017, ze dne 25.4.2019). Pokud je tedy správný tento výklad, jedná se o významnou změnu ve stávající koncepci, na kterou doporučujeme upozornit v důvodové zprávě.
Ve Zprávě k návrhu se uvádí, že návrh nejde nad rámec Směrnice. V případě náhrady nemajetkové újmy související se škodou na majetku tak tomu ale podle našeho názoru není.
Podle čl. 6 odst. 2 Směrnice:
„Právo na náhradu škody podle článku 5 se vztahuje na veškerou majetkovou škodu vyplývající ze škody uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Právo na náhradu škody se vztahuje rovněž na nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku škody uvedené v odstavci 1 tohoto článku, pokud vnitrostátní právo umožňuje náhradu této nemajetkové újmy.“ 
Aktuální české vnitrostátní právo umožňuje náhradu nemajetkové újmy související se škodou na majetku pouze v omezeném okruhu případů (např. náhrada ceny zvl. obliby při poškození věci ze svévole nebo škodolibosti). Návrh novely však počítá s náhradou související nemajetkové újmy způsobené vadným výrobkem i u škod na majetku bez dalšího. Navrhujeme proto vložit do ustanovení text „V těchto případech se odčiní též související nemajetková újma podle tohoto zákona.“.
Závěrem doporučujeme z důvodu větší srozumitelnosti ustanovení rozdělit do dvou vět na výrobky, které mohou být určeny pro vlastní spotřebu a na ostatní výrobky.
	Vysvětleno
Uvedené vyplývá z recitálu 25 směrnice „V zájmu ochrany fyzických osob by měla být nahrazena škoda na majetku fyzické osoby. Vzhledem k tomu, že majetek je stále častěji využíván jak pro soukromé, tak pro profesní účely, je vhodné stanovit náhradu škody na takovém majetku se smíšeným využitím. S ohledem na cíl této směrnice chránit fyzické osoby by měl být majetek používaný výhradně pro profesní účely z její oblasti působnosti vyloučen.“
Upravena byla i důvodová zpráva. 


	
	K 6 § 2939 odst. 2
Požadujeme vyjasnit a upravit.
Odůvodnění:
Dle tohoto ustanovení by měla být hrazena i nemajetková újma. Podle nás by však bylo vhodné ponechat obecné podmínky pro náhradu nemajetkové újmy dle OZ (např. v případě újmy na zdraví), protože plošné zavedení nároku na náhradu nemajetkové újmy pro určitou skutkovou podstatu odpovědnosti neodpovídá koncepci OZ (u jiné skutkové podstaty odpovědnosti za škodu toto neexistuje). Není ani jisté, zda by takovou plošnou náhradu nemajetkové újmy kryly aktuálně nabízené produkty pojištění odpovědnosti (obvykle se vztahují jen na zásahy do práva na ochranu osobnosti).
Dále prosíme o vyjasnění některých ne zcela jasných otázek. Rozumí se škodou na majetku vedle škody na věci a škody finanční z ní vyplývající také čistá finanční škoda, tedy má být předmětem náhrady škody i čistá finanční škoda způsobená ztrátou dat?
Článek 2 odst. 1 Nařízení EU 2023/2854 (tzv. Data act) stanovuje, že „daty“ se rozumí veškeré digitální záznamy jednání, skutečností nebo informací a všechny soubory takových jednání, skutečností nebo informací, včetně záznamů v podobě zvukové, vizuální nebo audiovizuální nahrávky. Otázka tedy zní, zda se hradí ztráta těchto dat. Považujeme za srozumitelnější vypsat obsah ustanovení do znění § 2939 odst. 2 a nepoužívat odkaz na směrnici.
Dále nám není zřejmé, co se rozumí pod pojmem „majetek používaný výhradně pro profesionální účely“. Má se jednat o majetek, který je určen a užíván k podnikatelským účelům, pouze pro výdělečnou činnost atd.? Směrnice PLD hovoří o majetku určenému pro profesní účely, což nemusí být totožné (např. architekt nepoužívá automobil pro profesní účely čili účely své profese, ale může jej používat v rámci své podnikatelské činnosti). Čí majetek má zákonodárce na mysli? Jedná se o majetek škůdce i třetí osoby? Pokud ano a náhrada škody na majetku výhradně pro profesionální účely je tedy dle těchto ustanovení vyloučena, čím se bude tedy řídit náhrada škody způsobená vadným výrobkem v případě poškození majetku používaného výhradně pro profesionální účely právnické osoby? Požadujeme toto vyjasnit alespoň v důvodové zprávě.
Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) bod ii. Směrnice PLD stanoví, že náhrada škody se uplatní při poškození nebo zničení majetku s výjimkou výrobku poškozeného jeho vadnou součástí, která je do něj začleněna nebo je s ním propojena výrobcem nebo pod kontrolou výrobce, přičemž tuto skutečnost odlišuje od samotného vadného výrobku (čl. 6 odst. 1 písm. 1 bod i.). Toto ustanovení předkládaný návrh novely občanského zákoníku neobsahuje. Doporučujeme upravit, popřípadě vysvětlit důvodové zprávě.
Dále navrhujeme v souladu s čl. 5 odst. 2 směrnice doplnit za slovo „poškození“ slova „nebo zničení“.
V poslední řadě požadujeme doplnění odkazů na evropské právní předpisy. To platí i pro ostatní evropské předpisy, na které je v návrhu této novely odkazováno.
	Akceptováno
Ustanovení § 2939 bylo upraveno, včetně úpravy důvodové zprávy.

	
	K 6 § 2940 odst. 1
Prosíme vyjasnit.
Odůvodnění:
Rozumíme ustanovení správně tak, že se ustanovení vztahuje pouze na movité věci a výrobkem tedy není digitální verze projektu, pasportu, plánu nemovitosti – domu, silnice, lesa, zahrady, území atd.?
	Vysvětleno
Digitální verze projektu, pasportu, plánu nemovitosti apod. nejsou výrobky ve smyslu směrnice 2024/2853 – viz recitál 13 směrnice „Za výrobek však nelze považovat informace, 
a pravidla odpovědnosti za vadné výrobky by se proto neměla vztahovat na obsah digitálních souborů, jako jsou mediální soubory nebo elektronické knihy nebo pouhý zdrojový kód softwaru.“ a recitál 16 směrnice „Ačkoli digitální soubory jako takové nejsou považovány za výrobky spadající do působnosti této směrnice, měly by být za výrobky považovány digitální výrobní soubory, které obsahují funkční informace nezbytné k výrobě hmotného předmětu tím, že umožňují automatizované řízení strojů nebo nástrojů, jako jsou vrtačky, soustruhy, frézky a 3D tiskárny, aby byla zajištěna ochrana fyzických osob v případech, kdy jsou tyto soubory vadné.“

	
	K 7 § 2940a odst. 1
Slova „Za výrobce se mimo osoby podle § 2939 odst. 1 považuje též osoba“ navrhujeme nahradit slovy „V případě výrobku, který byl podstatně změněn mimo kontrolu výrobce, se za výrobce se mimo osoby podle § 2939 odst. 1 považuje též osoba“.
Za slovo „kontrolu“ navrhujeme doplnit slovo „původního“ a za slova „změnu výrobku“ doplnit slova „po jeho uvedení na trh nebo po jeho uvedení do provozu“.
Odůvodnění:
Z navrženého znění by vyplývalo, že u podstatně změněného výrobku by osoba, která výrobek podstatně změnila mimo kontrolu výrobce, měla být považována za výrobce „také“… tj. vedle osob/společně s osobami uvedenými v § 2939 odst. 1. Z článku 8 odst. 2 Směrnice vyplývá, že ve vztahu k podstatně změněnému výrobku má být za výrobce považována pouze tato osoba:
Čl. 8 odst. 2 Směrnice: „Každá fyzická nebo právnická osoba, která podstatně změní výrobek mimo kontrolu výrobce a poté jej dodá na trh nebo uvede do provozu, se považuje za výrobce tohoto výrobku pro účely odstavce 1.“.
Preambule Směrnice, bod 39: „...Pokud je výrobek podstatně změněn a poté dodán na trh nebo uveden do provozu, považuje se za nový výrobek. 
Pokud je změna provedena mimo kontrolu původního výrobce, mělo by být možné, aby osoba, která podstatnou změnu provedla, nesla odpovědnost jako výrobce pozměněného výrobku.“.
Závěrem upozorňujeme, že z navrhované právní úpravy jasně nevyplývá, že podstatné změny výrobku může provádět původní výrobce i další výrobce mimo kontrolu výrobce původního. Důležité také je, že po provedení podstatné změny se takto změněný výrobek považuje za výrobek nový.
	Akceptováno
Text upraven. 

	
	K bodu 7 § 2940a odst. 2 písm. b)
Před slova „změnu výrobku“ doporučujeme doplnit slovo „jakoukoliv“.
Odůvodnění:
Změnu navrhujeme z toho důvodu, aby bylo zřejmé, že se může jednat o změnu podstatnou i o změnu nepodstatnou.
	Vysvětleno
Z navrhovaného znění implicitně vyplývá, že se jedná o jakoukoliv změnu. 

	
	K bodu 7 § 2940b
Požadujeme vyjasnit.
Odůvodnění:
Podle navrhovaného ustanovení odpovídá výrobce vadné součásti společně s výrobcem, kterým se zřejmě rozumí i výrobce, který podstatně změnil výrobek mimo kontrolu výrobce a dodá jej na trh a uvede do provozu. Záměrem směrnice PLD je, aby měl poškozený možnost požadovat náhradu stejné škody od výrobce výrobku i od výrobce součásti. 
Pokud je ale součást začleněna do výrobku mimo kontrolu tohoto výrobce, měl by mít poškozený možnost požadovat od výrobce součásti náhradu škody, pouze pokud je samotná součást výrobkem podle této směrnice (viz recitál 36 směrnice PLD). Tento rozdíl (součást výrobku, která je sama výrobkem a součást výrobku, která výrobkem není) návrh zákona nezohledňuje. 
Poslední věta navrhovaného ustanovení stanoví nad rámec směrnice (čl. 4 odst. 4) požadavek, že součást výrobku musí být takového charakteru, že bez ní výrobek nemůže plnit jednu nebo více svých funkcí. Takový požadavek však směrnice PLD stanoví v čl. 4 odst. 3 pouze pro související digitální služby.
Pokud tedy půjde o jiné součásti, bez kterých výrobek plnit jednu nebo více svých funkcí může, bude vyloučena odpovědnost výrobce takové součásti a tím zhoršena situace poškozených, jelikož se sníží počet subjektů, po kterých se mohou domáhat náhrady škody.
	Akceptováno
Z ustanovení § 2940b odst. 2, resp. z definice součásti výrobku vyplývá, že daná součást musí být vždy výrobkem ve smyslu navrhovaného zákona. Pokud by taková součást nebyla výrobkem ve smyslu předkládaného návrhu, nejednalo by se o součást, na kterou by se tento právní předpis (resp. směrnice 2024/2853) vztahoval. 

	
	K bodu 7 § 2940d odst. 2
Prosíme vyjasnit.
Odůvodnění:
Je-li povinným poskytovatel online platformy, pak poškozeným může být jen spotřebitel?
	Vysvětleno
Poškozeným může být jakákoli fyzická osoba – viz § 2939 odst. 1.

	
	K bodu 11 § 2941a odst. 1
Navrhujeme slovo „nepředložila“ nahradit slovem „nezpřístupnila.
Odůvodnění:
Zde je vhodnější použít termín „nezpřístupnila“, jak je tento použit v čl. 10 odst. 2. písm. a) směrnice, neboť je zde zároveň odkazováno na směrnicí zaváděný institut „Zpřístupnění důkazních prostředků“ (viz čl. 9 směrnice).
Pojem „zpřístupnění“ je použit i dále v textu – viz navrhovaný § 2941a odst. 3 OZ.
	Akceptováno
Text upraven.

	
	K bodu 12 § 2942 odst. 1
Navrhujeme následující znění § 2942 odst. 1:
„§ 2942 odst. 1 zní:
„(1) Povinnosti k náhradě škody způsobené vadným výrobkem se osoba povinná k náhradě škody podle § 2939, 2940a až 2940d zprostí zcela nebo zčásti, prokáže-li, že škodu zavinil též poškozený nebo ten, za jehož čin poškozený odpovídá.“.
Odůvodnění:
S ohledem na rozsah změn prováděných v ustanovení § 2942 odst. 1 doporučujeme výše uvedené znění tohoto ustanovení.
	Akceptováno jinak 
Text upraven.


	
	K bodu 15 § 2942 odst. 4
Navrhujeme následující znění:
Zproštění povinnosti k náhradě škody z důvodu uvedeného v odst. 2 písm. a) není možné, byla-li vada výrobku, který je pod kontrolou výrobce, způsobena:“.
Odůvodnění:
Úpravu navrhujeme z důvodu, že podle čl. 11 odst. 2 směrnice se tato úprava má týkat všech subjektů/osob povinných k náhradě škody podle Směrnice, a má směřovat k tomu, aby ve zde vyjmenovaných situacích byla vyloučena jejich možnost zprostit se odpovědnosti z liberačního důvodu upraveného jinak v čl. 11 odst. 1 písm. c) směrnice:
„c) že je pravděpodobné, že vada, která způsobila škodu, neexistovala v okamžiku uvedení výrobku na trh, do provozu nebo, pokud jde o distributora, jeho dodání na trh, nebo že tato vada vznikla až později;“. Tato transpozice je navrhovaná do odst. 2 písm. a) § 2942 OZ.
	Akceptováno jinak
Viz připomínka MSP.

	
	K bodu 15 § 2942 odst. 5
Navrhujeme vypustit slova „nebo opomenutím“.
Odůvodnění:
Jednání v právním smyslu zahrnuje jak konání (aktivní chování), tak i opomenutí (zdržení se určitého chování), viz § 546 OZ: „Právně lze jednat konáním nebo opomenutím…“
	Akceptováno jinak
Text upraven. 

	
	K bodu 16 § 2942a
Navrhujeme vypustit slova „včetně nadpisu“.
Odůvodnění:
U § 2942a OZ není nadpis navrhován.
	Akceptováno
Text upraven. 

	
	Nad rámec návrhu
Požadujeme doplnit část druhou – změna občanského soudního řádu, včetně přechodného ustanovení. Navrhujeme například následující znění novelizačního bodu:
„Za § 125 se vkládají nové § 125a a §125b, které včetně nadpisu znějí:
„Zpřístupnění důkazních prostředků ve sporech o náhradu škody způsobené vadným výrobkem.
§ 125a
Ustanovení § 125b se použijí pouze ve sporech o náhradu škody způsobené vadným výrobkem podle občanského zákoníku.
§ 125b
(1) 	Soud na návrh žalobce, který uvedl skutečnosti a předložil důkazy dostatečné k osvědčení oprávněnosti jím uplatněného nároku na náhradu škody, uloží žalovanému povinnost zpřístupnit relevantní důkazní prostředky, které má žalovaný k dispozici, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 5.
(2) 	Soud na návrh žalovaného, který uvedl skutečnosti a předložil důkazy dostatečné k osvědčení toho, že potřebuje důkazní prostředky pro účely rozporování žalobcem uplatněného nároku na náhradu škody, uloží žalobci povinnost zpřístupnit relevantní důkazní prostředky, které má žalobce k dispozici, jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavcích 3 až 5.
(3) 	Soud může uložit zpřístupnění pouze takových důkazních prostředků, které jsou vzhledem k předmětu řízení nezbytné a přiměřené. Při posouzení nezbytnosti a přiměřenosti soud zohlední  právněné zájmy všech dotčených osob, včetně účastníků řízení a dotčených třetích osob, zejména pokud jde o ochranu důvěrných informací a obchodního tajemství.
(4) 	Uloží-li soud účastníkovi povinnost zpřístupnit informace, které jsou obchodním tajemstvím nebo o nichž některý z účastníků tvrdí, že jsou obchodním tajemstvím, může soud z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti některého z účastníků přijmout zvláštní opatření nezbytná k zachování důvěrnosti těchto informací, jsou-li použity nebo je-li na ně odkazováno v průběhu řízení nebo po jeho skončení.
(5) 	Uloží-li soud účastníkovi povinnost zpřístupnit důkazní prostředky, může soud z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti druhého účastníka rozhodnout o tom, že tyto důkazní prostředky mají být předloženy snadno přístupným a snadno srozumitelným způsobem, považuje-li soud takové předložení za přiměřené z hlediska nákladů a úsilí účastníka, kterému je povinnost zpřístupnění uložena.“.
Navrhujeme například následující znění textu přechodného ustanovení
„Čl. IV
Přechodné ustanovení
Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
Odůvodnění:
V návrhu zákona chybí transpozice čl. 9 směrnice, který zavádí institut zpřístupnění důkazních prostředků žalovaným (ale rovněž i žalobcem) v soudním řízení o náhradu škody způsobené vadným výrobkem.
Jelikož se fakticky jedná o institut procesního práva, a nikoliv hmotného práva, měl by být upraven nejlépe v rámci občanského soudního řádu (OSŘ).
V návrhu textu výše se jedná o návrh základních ustanovení týkajících se zpřístupnění důkazních prostředků podle čl. 9 směrnice. Směrnice ale už neupravuje např. míru konkrétnosti žádosti o zpřístupnění žádosti o důkazní prostředky, sankce za nedodržení takové povinnosti apod.
Z hlediska systematiky OSŘ lze doporučit vložit tato nová ustanovení (která zavádějí povinnost žalobce a žalovaného zpřístupnit důkazní prostředky) např. za ustanovení § 125 OSŘ upravující důkazní prostředky. Bylo by ale samozřejmě možné vložit je i na jiné vhodné místo v rámci OSŘ.
Ustanovení §121a OSŘ je navrženo z důvodu, aby nebylo třeba v každém odstavci § 121b OSŘ uvádět, že platí jen pro spory o náhrady škody způsobené vadným výrobkem – tudíž neplatí i pro jiná sporná řízení. Je tedy postupováno stejným způsobem, jakým OSŘ řeší např. spory související se skončením nájmu bytu nebo domu, kde § 195 OSŘ stanoví, že se ustanovení § 196 OSŘ použijí ve sporech vypočtených v § 195 OSŘ.
Navrhujeme použití výrazu „účastník“ (tj. žalobce a žalovaný), přestože se v čl. 9 odst. 5. směrnice hovoří jen o případu, kdy soud uloží povinnost žalovaném (tj. o případu podle čl. 9 odst. 1 směrnice). Z hlediska principu rovnosti stran ve sporném řízení by se toto ustanovení mělo uplatnit i v případě, kdy je soudem uložena povinnost žalobci (tj. v případě podle čl. 9 odst. 2 směrnice), aby bylo možno i v tomto případě žádat soud o přijetí opatření na zachování důvěrnosti těchto informací. 
Je otázkou, zda by bylo možné toto odchýlení se od ustanovení čl. 9 odst. 5 směrnice považovat za rozporné s čl. 3 směrnice, když zjevným cílem této odchylky je naplnění zásady rovnosti zbraní (equality of arms), která má oporu i v judikatuře Soudního dvora EU.
Přechodné ustanovení je navrhováno s ohledem na přechodné ustanovení v čl. II. návrhu (Právo na náhradu škody způsobené vadným výrobkem, který byl uveden na trh nebo do provozu před 9. 12. 2026, se posuzuje podle OZ ve znění účinném před 9. 12. 2026). Tudíž i řízení o náhradu škody způsobené vadným výrobkem zahájená před 9. 12. 2026 by se měla dokončit podle OSŘ ve znění účinném před 9. 12. 2026.
	Akceptováno jinak
Současná právní úprava v občanském právním řádu vyhovuje požadavkům směrnice. Výslovná transpozice by byla nadbytečná a mohla by vést ke zpochybnění možnosti tohoto postupu v případech, které zákon výslovně neupravuje.
Důvodová zpráva bude doplněna v následujícím smyslu:
„Při zpřístupnění důkazních prostředků podle čl. 9 Směrnice se bude postupovat především podle § 101 odst. 1 a § 129 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb. Daná ustanovení jsou dostatečně obecná a judikaturou byla vyložena tak, že naplňují požadavky směrnice. 
Soud má za cíl zjistit skutkový stav v dostatečném důkazním standardu, zároveň je veden zásadou procesní ekonomie, neměl by tedy ukládat ediční povinnost v případě, že v návrhu nebudou dostatečně konkretizovány skutečnosti vztahující se na příslušný důkazní prostředek (čl. 9 odst. 1 a 2). S tím souvisí i otázka nezbytnosti, soud by měl ediční povinnost nařídit, pokud je to třeba z hlediska zjišťování skutkového stavu, tj. pokud už na základě skutečností a důkazů od stran má s dostatečným důkazním standardem za to, že provedení důkazního prostředku vydaného na základě ediční povinnosti by bylo nadbytečné, důkazní prostředek neprovede (čl. 9 odst. 3 a 4).
Takto byla tzv. ediční povinnost (§ 129 odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb.) vymezena např. v rozhodnutích Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 440/2013, 27 Cdo 4163/2017, 32 Cdo 4933/2017 či 32 Cdo 1991/2018.
Přiměřenost pak stanovuje ve vztahu k obchodnímu tajemství a důvěrným info a dalším právům a povinnostem včetně povinnosti mlčenlivosti § 124 a § 116 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. (srov. i změny v návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti ochrany obchodního tajemství, nyní v meziresortním připomínkovém řízení); (čl. 9 odst. 5).
Možnost soudu určit provedení důkazu tak, aby byl snadno přístupný a srozumitelný (čl. 9 odst. 6) plyne především z § 101 odst. 1 a § 125 zák. č. 99/1963 Sb.“

	SOCR
	Připomínka k čl. 6 - § 2939 odst. 1 návrhu zákona
V § 2939 odst. 1 navrhujeme opravit legislativně-technickou chybu a nahradit slova
„ochranou známkou“ slovy „ochrannou známkou“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Text upraven. 

	
	Připomínka k čl. 6 - § 2939 odst. 2 návrhu zákona
Navrhovaná změna (vč. návrhu textu nového znění):
Upravit § 2939 odst. 2 tak, že bude znít:
„(2) Podle odstavce 1 se hradí pouze újma vzniklá ublížením na zdraví nebo usmrcením a škoda na majetku, včetně poškození nebo ztráty dat podle článku 2 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2854, nejde-li o poškození samotného vadného výrobku nebo majetku používaného výhradně pro profesionální účely. V těchto případech se odčiní též související nemajetková újma.“
Odůvodnění změny:
Navrhované znění § 2939 odst. 2 považujeme za formulačně nejasné a výkladově problematické. Bez znalosti textu směrnice (EU) 2024/2853 není z dikce ustanovení dostatečně zřejmé, že se jedná výlučně o vymezení rozsahu náhrady škody v rámci zvláštní objektivní odpovědnosti za vadný výrobek podle § 2939 odst. 1, nikoli o obecné vyloučení náhrady jiných druhů újmy.
Současná formulace může vzbuzovat dojem, že újmy výslovně vyloučené z tohoto ustanovení nejsou hraditelné vůbec, což je systematicky nesprávné a neodpovídá konstrukci občanského zákoníku. Vyloučení se totiž vztahuje pouze na zvláštní režim odpovědnosti za vadný výrobek, zatímco jiné újmy mohou být nadále uplatňovány podle obecných ustanovení o náhradě škody, případně podle úpravy práv z vadného plnění nebo jiných relevantních institutů soukromého práva.
Doplnění výslovné vazby na § 2939 odst. 1 („Podle odstavce 1 se hradí…“) proto považujeme za nezbytné k odstranění výkladových pochybností a k posílení právní jistoty adresátů právní normy. Navrhovaná úprava přispívá k jazykové přehlednosti ustanovení, zajišťuje jeho systematickou správnost a současně zůstává plně v souladu s požadavky směrnice (EU) 2024/2853, aniž by docházelo k rozšíření nebo zúžení rozsahu odpovědnosti oproti evropské úpravě.  
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno
Text upraven. 

	MPSV
	Bez připomínek
	

	MMR
	Bez připomínek
	

	MD
	Bez připomínek
	

	ÚVČR - VÚV
	Bez připomínek
	

	MO
	Bez připomínek
	

	ČTÚ
	Bez připomínek
	

	MK
	Bez připomínek
	

	MŠMT
	Bez připomínek
	

	MZD
	Bez připomínek
	

	MZV
	Bez připomínek
	

V Praze dne 1. dubna 2026
Vypracoval: Ing. Mgr. Josef Melichárek	Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)