Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDQ2H6JVT najdete zde
Předkládací zpráva
Návrh vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu se předkládá na základě potřeby provést příslušná ustanovení zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře“).
Navrhovaná vyhláška provádí zmocňovací ustanovení zákona o kritické infrastruktuře předpokládající vydání vyhlášky Ministerstva vnitra, s výjimkou ustanovení věnovaných portálu kritické infrastruktury, která budou provedena další vyhláškou Ministerstva vnitra.
Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES („směrnice CER“) provedená výše uvedeným zákonem vedla k významným změnám v pojetí kritické infrastruktury a její ochrany, které si vyžádaly zakotvení celé řady nových institutů a opatření.
Obsahem návrhu vyhlášky jsou tři oblasti:
a) stanovení náležitostí a způsobu zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
b) stanovení obsahu opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury,
c) stanovení parametrů incidentu, podrobností rozsahu hlášených informací a způsobu předávání informací o incidentu.
V obecné rovině byly hospodářské a finanční dopady hodnoceny v rámci důvodové zprávy k návrhu zákona o kritické infrastruktuře. Lze přitom konstatovat, že návrh předkládané vyhlášky je předkládán v těchto mantinelech. Náklady spojené s přijímáním opatření na zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury závislé na státním rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtech se budou primárně odvíjet od již existujících opatření a potřebě přijímat opatření nová potřebná pro konkrétní kritickou infrastrukturu. Obecně jsou tyto náklady v průměru odhadovány v řádu jednotek až nižších desítek milionů korun, a to zejména s ohledem na opatření v oblasti fyzické bezpečnosti. Primárně budou veškeré personální a výdajové dopady spojené s navrženou právní úpravou vykryty v rámci schválených limitů dotčených rozpočtových kapitol na příslušné roky. Pokud správci kapitol identifikují potřebu navýšení, tyto požadavky budou předmětem standardního vyjednávání s Ministerstvem financí při přípravě návrhu státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu.
V termínu do 26. ledna 2026 bylo k návrhu vyhlášky uplatněno více než 500 připomínek, přičemž řada připomínek se opakovala. Část připomínkových míst označila své připomínky jako zásadní. Připomínky uplatnila většina ústředních orgánů státní správy a krajských úřadů. Převažovaly připomínky uplatněné svazy a komorami zastupujícími podnikatele a zaměstnavatele.
Způsob vypořádání připomínek je uveden ve 2 navazujících částech tohoto materiálu. V rámci jednání byla většina připomínek v návrhu zohledněna nebo byl vysvětlen důvod jejich neakceptování. S ohledem na formu právního předpisu (návrh vyhlášky) se žádná z nezohledněných připomínek nestává předmětem oficiálního rozporu.
S ohledem na způsob vypořádání souběžně připravovaného nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti nebudou kraje/krajské úřady adresátem této problematiky.
Ve vztahu k dosavadní praxi subjektů kritické infrastruktury z návrhu vyhlášky nevyplývá, že je nutné zcela opustit dosavadní systémy hodnocení a řízení rizik a vypracovat ve všech případech zcela nové dokumenty odpovídající struktuře stanovené touto vyhláškou. Pokud se docílí odpovídajících výsledků, lze využít i dosavadní systémy a dokumenty.