Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDQ2H6JVT najdete zde


                Způsob vypořádání připomínek k návrhu vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu neuvedených v systému e-legislativa

Připomínková místa:

SSHR		Správa státních hmotných rezerv
ÚV ČR KOM	odbor kompatibility Úřadu vlády ČR
KÚ JMK	Krajský úřad Jihomoravského kraje
KÚ MSK	Krajský úřad 	MSK (s využitím připomínek města Krnov)

	místo
	§
	Připomínka
	Odůvodnění
	Návrh vypořádání

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	SSHR
	§ 3
	Subjekt kritické infrastruktury 
a) zpracuje metodiku pro charakteristiku své kritické infrastruktury, která obsahuje 

1. postup pro identifikaci konkrétní kritické infrastruktury a 

2. popis parametrů, na základě kterých k identifikaci došlo… 
	Metodika pro charakteristiku kritické infrastruktury by měla být jednotná pro všechny Subjekty KI vycházející z ústřední úrovně státu (MV).
	Akceptováno

Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).

	SSHR
	§ 4 odst. 2
	Dokumentace posouzení rizik obsahuje 
a) metodiku pro 
1. identifikaci rizika, 
2. analýzu rizika, 
3. hodnocení rizika a 
4. ošetření rizika, 
b) popis techniky posuzování rizik a její aplikace podle přílohy B ČSN EN IEC 31010 a 
c) posouzení rizik podle kritérií stanovených v metodice
	Metodika pro identifikaci rizika, analýzu rizika, hodnocení rizika a ošetření rizika by měla být jednotná pro všechny Subjekty KI vycházející z ústřední úrovně státu (MV). 
	Akceptováno jinak

Písm. a) bude upraveno, tak aby nevznikala povinnost zpracovávat metodiku. Zároveň bude doplněna možnost použít pro posouzení rizik vhodnou specifickou techniku pro danou základní službu. Nové znění odst. 2 bude následující:

(2) Dokumentace posouzení rizik obsahuje
a) základní informace v rozsahu
1. identifikace rizika,
2. analýzy rizika,
3. hodnocení rizika a
4. ošetření rizika,
b) popis techniky posuzování rizik a její aplikace, například podle přílohy B ČSN EN IEC 31010 nebo techniky posuzování rizik vhodné pro danou základní službu a
c) posouzení rizik zohledňující skutečnosti podle odst. 1 a odst. 2 písm. a). 

	SSHR
	§ 4 odst. 9
	Subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury vyhodnotí veškeré přírodní a člověkem způsobené hrozby, včetně hrozeb meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, ozbrojených konfliktů a různých forem hybridního působení. 
	Doporučujeme taxativně nevyjmenovávat havárie, přírodní katastrofy, mimořádné události apod., jelikož to vše obsahuje uvedené – veškeré přírodní a člověkem způsobené hrozby. Co ale je třeba taxativně zmínit i nad rámec kategorie - „přírodní člověkem způsobené hrozby“ - jsou hrozby ozbrojených konfliktů a různých forem hybridního působení, které by rozhodně v této vyhlášce neměly chybět a jejich význam (vzhledem k jejich míře zranitelnosti a komplexity) by měl být zvlášť uveden – viz návrh v textu. Dále teroristické útoky není třeba opět taxativně uvádět, jsou součástí hybridních metod. 
Návrh věcné připomínky je kompatibilní s akceptovanou připomínkou SSHR k NV č. 462/2000 Sb. v rámci MPŘ
	Akceptováno částečně

Oblast hybridních hrozeb je v návrhu již nyní. Současně jsou již pokryty všechny oblasti, činnost člověka není nutno rozepisovat, použité obecné vymezení je naopak žádoucí. Mimořádná událost v oblasti veřejného zdraví je specifická. Přestože se mohou některé části překrývat, daným ustanovením je však zajištěno komplexní pokrytí. Z pohledu práva je snadno vyložitelné a nevyvolává rozpory ohledně výkladu. Ozbrojené konflikty naopak budou do výčtu zahrnuty.

	ÚV ČR - KOM
	§ 5 odst. 3
	Navrhujeme v § 5 odst. 3 nahradit slova „v jazyce českém” slovy „v českém jazyce“.
	
	Akceptováno

	SSHR
	§ 5 odst. 3
	Z praktického hlediska je povinné vedení plánu odolnosti i v listinné podobě problematické (řízení verzí, distribuce a dostupnost „správné“ verze, průběžná aktualizace, ochrana citlivých informací, auditní stopa). V praxi to zvyšuje riziko práce s neaktuálním zněním.
	Návrh úpravy: umožnit plnohodnotně elektronickou podobu plánu odolnosti (listinnou pouze, pokud to subjekt vyhodnotí jako účelné), případně výslovně stanovit, že listinná kopie může být pouze „kontrolní“ a není provozní referenční verzí.
	Neakceptováno

Nerozporujeme fakt, že elektronická podoba bude primární, nicméně je potřebné mít plán odolnosti vypracovaný v obou podobách. Například při kontrole bude primárně využívána papírová podoba. Tato informace bude uvedena v důvodové zprávě.

SSHR s vypořádáním souhlasí.

	SSHR
	§ 6 odst. 3 písm. f)
	f) popis zdrojů nezbytných k zajištění poskytování základní služby a informací o způsobu zabezpečení nezbytných věcných prostředků.
	V návaznosti na § 14, odst. 1, písm. q) zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). A dále v návaznosti na § 5, písm. k) zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). 
	Akceptováno

	ÚV ČR - KOM
	§ 8 odst. 1
	V návětí § 8 odst. 1 je vhodné opravit překlep, resp. doplnit chybějící písmeno „b” ve slově „obsahuje”.
	
	Akceptováno

	ÚV ČR - KOM
	§ 17
	V rámci zvláštní části důvodové zprávy požadujeme podrobněji odůvodnit stanovení účinnosti vyhlášky na den 1. dubna 2026.
	Datum není v souladu s jednotnými daty nabývání účinnosti právních předpisů a současně je značně opožděné oproti transpoziční lhůtě vyplývající ze směrnice 2022/2557 (18. října 2024). V důvodové zprávě je nyní k účinnosti uvedeno pouze krátké vysvětlení, které je však s ohledem na výše uvedené třeba dále rozpracovat.
	Vysvětleno

Cílem vyhlášky je konkrétně popsat dokumentaci a opatření, které musí subjekty kritické infrastruktury přijmout a plnit do 9 (posouzení rizik) a 10 (ostatní povinnosti) měsíců od určení subjektů kritické infrastruktury. Uvedené datum účinnosti tak bylo stanoveno s ohledem na v tu dobu předpokládanou účinnost nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti tak, aby subjekty, které zahájí svůj proces určování poskytnutím informací již měli k dispozici prováděcí předpis s detailním popisem opatření stanovených v zákoně o kritické infrastruktuře a mohli tak začít připravovat jejich realizaci.

	SSHR
	příloha č. 2
bod 9
	(9) Kritérium I – Dopad do bezpečnosti dodavatelských řetězců 
Dopad do bezpečnosti dodavatelského řetězce značí skutečnost, že narušením kontinuity dodávek nezbytných věcných prostředků, prací a služeb dojde k významnému omezení činnosti subjektu kritické infrastruktury a k narušení poskytování základní služby.
	Navrhujeme přidat do Hodnocení úrovně významnosti dopadů podle jednotlivých kritérií také Kritérium I – Dopad do bezpečnosti dodavatelských řetězců. Tuto oblast z hlediska posuzování míry dopadů na schopnost poskytovat základní službu subjektem KI považujeme za jeden z nejvýznamnějších faktorů pro udržení a zvyšování míry odolnosti. Tímto návrhem rovněž navazujeme na § 15 zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), kdy řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce patří mezi základní opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury. 
Navrhujeme také výše navržené kritérium (Kritérium I) rozpracovat i do Přílohy č. 3
	Neakceptováno

Stanovený počet a charakter uvedených kritérií již považujeme za dostatečný. Navrhované zavedení kritéria I již považujeme za nadbytečné a příliš zatěžující pro samotné subjekty kritické infrastruktury.


Připomínkové místo po projednání připomínky s vysvětlením souhlasilo.

	ÚV ČR - KOM
	Obecně k DZ
	Do obecné části důvodové zprávy je potřeba doplnit vysvětlení k použitým odkazům na technické normy (ČSN, ISO, EN), a to z hlediska souladu s čl. 45a Legislativních pravidel vlády, kdy by mělo být vyjasněno, zda mají tyto odkazy povahu indikativní či výlučnou.
	
	Akceptováno

	Připomínkové místo
	Paragraf
	Připomínka
	Odůvodnění
	Návrh vypořádání 

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	
	
	
	
	

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Návrh vyhlášky nezapracovává opatření a požadavky vyplývající z dalších právních předpisů, které se zabývají bezpečností objektů, procesů apod. Tyto požadavky dalších právních předpisů jsou pro ochranu subjektu kritické infrastruktury přitom zásadní a přímo aplikovatelné v rámci zodolnění subjektu kritické infrastruktury.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Návrh vyhlášky stanovuje nové povinnosti pro subjekty kritické infrastruktury, kdy nejsou všechny tyto povinnosti potřebné. Z řešení krizové situace z důvodu povodně na podzim 2024 ukázalo, že velké množství zpracovávaných plánů není žádoucí a v případě řešení krizové situace může spíše zkomplikovat řešení této situace.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Návrh vyhlášky nestanovuje jednoznačně povinnosti, které mají subjekty kritické infrastruktury plnit. Některé povinnosti jsou uvedeny nejednoznačně a není zřejmé, co má být výsledkem dané činnosti. Bude potřeba metodiky nebo jiného dokumentu k tomu, aby bylo následně rozpracováno, co má subjekt kritické infrastruktury konkrétně zpracovat jaký má být výsledek požadovaných činností.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Subjekt kritické infrastruktury má zpracovat metodiky, kdy nevyplývá důvod zpracování metodiky. V některých případech je zpracování metodiky až nadbytečné.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Činnosti stanovené v návrhu vyhlášky nejsou ani provázány vzájemně a nenavazují na sebe. Některé povinnosti jsou subjektu kritické infrastruktury stanoveny v několika dokumentacích, které mají být podle návrhu vyhlášky zpracovány.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Požadované je zpracování většího počtu dokumentace, což není žádoucí, bylo by vhodnější zpracování jednoho, případně dvou plánů, které na sebe budou navazovat, a tím předejít zpracovávání velkého množství dokumentace a zdvojování zpracování některých požadavků. Pro případy vzniku mimořádné události nebo incidentu je vhodnější zpracování jednoho plánu, který obsahuje všechny požadavky, které na sebe budou navazovat. Větší množství dokumentace způsobuje nepřehlednost pro osoby, které s dokumentací běžně nepracují, což vede ke komplikacím při řešení incidentů.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Návrh vyhlášky v některých navržených paragrafových zněních není zcela jednoznačný a pro navazující praktické využití stanovenými subjekty kritické infrastruktury nekonkrétní. Jako příklady lze uvést v § 13 chybějící určení kompetencí a vazeb na plnění opatření uložených subjektem kritické infrastruktury směrem ke kritickým dodavatelům a způsob, jakým bude za strany kritických dodavatelů zajištěno poskytování služeb a zboží, které jsou nezbytné pro zajištění poskytování základní služby. Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) definuje pojem kritický dodavatel, není však uvedena vymahatelnost plnění poskytování služeb a zboží. Kritický dodavatel může mít uzavřen smluvní vztah s více subjekty kritické infrastruktury a nemusí současně poskytovat službu či zboží všem. V návrhu vyhlášky je nutno definovat vzájemně vazby směřující k plnění opatření stanovených ze strany subjektu kritické infrastruktury, a především jejich zajištění.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	Obecně k návrhu
	Nejednoznačnost lze rovněž vnímat ve výčtu dopadů (§ 14 odst. 3, příloha č. 3), kdy návrh uvádí dopady ekonomické nebo dopady na životní prostřední, přičemž dopady na lidské životy a zdraví nejsou uvedeny, což je zásadní nedostatek. Nelze je kompenzovat kritériem počtu zasažených osob, neboť zasažené osoby nejsou synonymem těch, kteří mohou být incidentem ohrožení na životech či zdraví, v kategorii zasažených budou i osoby, které budou omezeny v důsledku výpadku základní služby, nikoliv však fatálně, nýbrž diskomfortem, např. nefunkčností centrálního vytápění, vodovodní sítě. Metodologii stanovení incidentu je nezbytné komplexně přepracovat a následně validovat. Důležitou součást pro identifikaci incidentu je naplnění prahové hodnoty 15% úrovně významnosti dopadů nežádoucí události (§ 15), kdy není jasné, proč právě tato hodnota je rozhodující, ani v důvodové zprávě návrhu vyhlášky nejsou uvedena kritéria či úvaha k jeho vyhodnocení nebo konkrétní příklady subjektů, na kterých byl proveden zkušební výpočet. Na příkladech významných subjektů kritické infrastruktury v Moravskoslezském kraji byl proveden odhad úrovně významnosti dopadů nežádoucí události dle návrhu a ani tyto subjekty, jejichž omezení poskytování základních služeb bude mít vysoce negativní a rizikový dopad na základní funkci státu a bezpečnost, nedosahují hranice 15 %. Tato hodnota či komplexně metoda výpočtu se jeví jako prakticky nevyužitelná a je potřeba ji přepracovat ve vazbě kritéria pro dopady a validovat nad jednotlivými odvětvími kritické infrastruktury.

Analýza a hodnocení rizik, která je součástí přílohy č. 1 návrhu vyhlášky obsahuje zásadní nedostatky. Tabulka č. 1: Stupnice pro hodnocení pravděpodobnosti fakticky není o hodnocení pravděpodobnosti, nýbrž frekvence, což je z matematického hlediska zcela odlišná veličina. Rovněž zvolená škála pro kvantifikaci úrovně četnosti je pro implementaci nevhodná. V nízké úrovni jsou hrozby, u nichž se předpokládá, že budou iniciovány s četností méně než jednou za pět let, nižší kategorizace ve škále neexistuje. Z hlediska hodnocení rizik a stanovování četností je tato hranice nevhodná a příliš nízká. Za optimální lze považovat pro nízkou úroveň četnosti iniciace hrozby hodnotu 20–25 let, která odpovídá rozmezí generace a z hlediska kultury bezpečnosti subjektů kritické infrastruktury tak nutně souvisí se zkušenostmi a jejich praktickým přenášením do řízení rizik podniku.
	Vzato na vědomí

	KÚ JMK
	Obecně k návrhu
	Doporučujeme na základě ustanovení uvedených v části třetí – Plán odolnosti uvedených v § 5 navrhované vyhlášky a informací uvedených v důvodové zprávě k uvedenému právnímu předpisu, aby Plán odolnosti měl stanovenou grafickou podobu, stejně, jak tomu bylo při povinnosti zpracovat Plán krizové připravenosti, kdy byla stanovena „Metodika zpracování plánů krizové připravenosti podle § 17 až 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů“, která byla zpracována v gesci Ministerstva vnitra – generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky. Přínos uvedeného vidíme jednak pro zpracovatele těchto plánů a jednak pro následné kontrolní mechanismy.
	Vzato na vědomí

	KÚ MSK
	§ 2 písm. b)
	Nahradit text: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na identifikaci a popis rizik v rámci provedení opatření pro jeho zvládnutí,“ textem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na posouzení rizik v rámci provedení opatření pro jeho zvládnutí,“
	S ohledem na terminologii ČSN ISO 31000 Management rizik a odstavce níže, např. § 4 odst. 2, posuzování rizik obsahuje tři základní kroky, kterými jsou identifikace, analýza a hodnocení rizika. Z tohoto důvodu je nezbytná zásadní terminologická úprava.
	Akceptováno jinak

Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. Současně dojde k úpravě § 8.

	KÚ MSK
	§ 2 písm. b)
	Za text „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na identifikaci a popis rizik v rámci provedení opatření pro jeho zvládnutí“ doplnit text „snížení rizika, příp. jeho odstranění“.
	V rámci řízení rizik by rizika neměla být pouze zvládána, ale v případě, kdy je to možné, měla by být tato rizika snižována případně odstraněna vhodnými opatřeními nebo postupy tak, aby riziko bylo co nejmenší.
	Akceptováno jinak

Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. Současně dojde k úpravě § 8.

	KÚ MSK
	§ 2 písm. c)
	Text: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu subjektem kritické infrastruktury při vzniku incidentu,“ nahradit textem: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby v plném subjektem kritické infrastruktury při vzniku incidentu,“
	Terminologicky není vymezeno, co je stanoveným rozsahem. Z logiky kritické infrastruktury, která se týká poskytování základních služeb, je cílovým stavem obnova v plném rozsahu.
	Akceptováno jinak

V souvislosti s objasněním "stanoveného rozsahu" bude upravena definice "odezvy na incidenty". Obecně by subjekty kritické infrastruktury měly cílit na poskytování základní služby v plném rozsahu, v některých případech to ale vzhledem k okolnostem nebude možné, proto by měly brát v potaz možnost určitého omezeného provozu. 

	KÚ MSK
	§ 2 písm. e)
	Nahradit text „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany v rozsahu technických a organizačních opatření a ostrahy zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, krádeží nebo zničením“ textem „fyzickou bezpečností soubor opatření v souladu s § 27 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů“.
	V § 27 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o ochraně UI“) jsou jednoznačně definovaná opatření fyzické bezpečnosti, která při ochraně kritické infrastruktury budou také aplikovaná. Není vhodné využít již zavedený termín a uvést u něj novou definici, a to zejména v případě, kdy jsou v podstatě uplatňována stejná opatření.
	Neakceptováno

Definici vycházející z § 27 zákona č. 412/2005 Sb. nelze použít, protože obsahově neodpovídá požadavkům vyhlášky a není v souladu se zákonem č. 266/2025 Sb. Současně dojde k úpravě definice "fyzické bezpečnosti".

	KÚ MSK
	§ 2 písm. f)
	Nahradit text „technickými opatřeními mechanické a elektronické prostředky zajišťující objekt před narušením“ nahradit textem „technickými opatřeními prostředky v souladu s § 30 odst. 1 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů“
	§ 30 zákona o ochraně UI definuje v současnosti využívané technické prostředky, které je možné pro ochranu objektu či prostoru využít. Nové definování tohoto pojmu není žádoucí z důvodu vzniku nejasností pro subjekty, které nakládají s utajovanými informacemi a zároveň budou také subjektem kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Definici vycházející z § 30 zákona č. 412/2005 Sb. nelze použít, protože obsahově neodpovídá požadavkům vyhlášky. Současně dojde k úpravě definice "technických opatření" a výčtu prostředků v § 11 odst. 3. 

	KÚ MSK
	§ 2 písm. g)
	Doplnit za text „organizačními opatřeními soubor režimových opatření v rozsahu interních závazných a přesně definovaných pokynů, příkazů, omezení a postupů, sloužící ke stanovení režimu a způsobu použití opatření“ tak, aby byl v souladu s § 29 zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, kdy tato opatření budou realizována nejenom na objekt, ale na celý areál subjektu kritické infrastruktury“.
	§ 29 zákona o ochraně UI jsou definovaná režimová opatření, jejichž využití v rámci ochrany subjektu kritické infrastruktury je žádoucí, jsou jednoznačně určena tak, aby se do zájmové oblasti nedostaly nepovolené osoby či dopravní prostředky tak, aby chráněný zájem nebyl ohrožen a nemohlo dojít k jeho poškození. V případě subjektu kritické infrastruktury jde o upřesnění a využití těchto opatření pro areál, objekty a další významné prostory.
	Neakceptováno

Definici vycházející z § 29 zákona č. 412/2005 Sb. nelze použít, protože obsahově neodpovídá požadavkům vyhlášky. Současně dojde k úpravě definice "organizačních opatření" a výčtu prostředků v § 11 odst. 3. 

	KÚ MSK
	§ 2 písm. k)
	Rozdělit text písmene na dvě písmena, kdy písm. k) bude znít „řízením bezpečnosti dodavatelského řetězce činnost subjektu kritické infrastruktury související s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci a“ a písm. l) „řízením bezpečnosti dodavatelského řetězce činnost subjektu kritické infrastruktury související s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci a“
	Písm. k obsahovalo dvě definice, je vhodné je rozdělit, aby text nemátl.
	Akceptováno

Předpokládáme, že připomínkové místo mělo na mysli rozdělit písm. k) na definici "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce" a definici "nežádoucí události".

	KÚ MSK
	§ 2 písm. l)
	Ve vymezených pojmech chybí definice bezpečnostních opatření, kterou je nezbytné doplnit.
	V kontextu § 1 písm. b) patří mezi opatření k zajištění bezpečnosti vedle technických a organizačních rovněž opatření bezpečnostní, která prováděcí předpis nedefinuje.
	Akceptováno

Definice "bezpečnostních opatření" bude doplněna.

	KÚ MSK
	§ 2
	Doplnit písm. m) a n), kde budou definovány pojmy riziko a hrozba
	Návrh vyhlášky velice často využívá pojem riziko, kdy v souvislosti s rizikem je vykonáváno velké množství činností, ať pro jeho identifikaci, tak pro jeho řízení a další. V návrhu vyhlášky je využit také pojem hrozba. Je vhodné uvést definici těchto pojmů, aby bylo jednoznačně vysvětleno, co je těmito pojmy chápáno a jak k nim má být přistupováno.
	Neakceptováno

Jedná se o běžně používané pojmy, které není nutné definovat. Jejich podstata současně vyplývá ze samotného textu vyhlášky. S rizikem současně pracuje i norma ČSN ISO 31000, na kterou vyhláška indikativně odkazuje. 

	KÚ MSK
	§ 2
	Doplnit písm. o), kde bude definován pojem nežádoucí událost
	V kontextu návrhu celé vyhlášky je používám pojem „nežádoucí událost“, který není jasně definován a nemá přesný význam v návaznosti na dopady při jejím vzniku a následném řešení. Zmínka je pouze v § 15 odst. 3, kdy je popsán přechod nežádoucí události do incidentu. Význam pojmu „nežádoucí událost“ je nutno doplnit také z toho důvodu, že lze předpokládat, že i tato událost má vysoký potenciál významně narušit poskytování základní služby, přičemž nemusí být kvalifikována jako incident, ale bude naplňovat určitá kritéria.
	Akceptováno

Definice "nežádoucí události" bude doplněna.

	KÚ MSK
	§ 3 písm. a)
	Text „a) zpracuje metodiku pro charakteristiku své kritické infrastruktury, která obsahuje
1. Postup pro identifikaci konkrétní kritické infrastruktury a
2. Popis parametrů, na základě kterých k identifikaci došlo,“ 
nahradit textem „a) identifikuje konkrétní kritickou infrastrukturu“.
	Podstatné je identifikovat konkrétní kritickou infrastrukturu, a to na základě kritérií významnosti. Stanovení postupu pro identifikaci konkrétní kritické infrastruktury a popis parametrů je nepodstatné. Konkrétní kritická infrastruktura musí být určena na základě kritérií významností, parametry jsou tedy dány na základě nařízení vlády určujícím tato základní kritéria.
Navrhované znění písmene jednoznačně nestanovuje činnosti, které má subjekt vykonat a jaký má být požadovaný výsledek. Nejednoznačné znění umožňuje různé výklady znění a různé přístupy k plnění daných povinností. Potřeba blíže specifikovat požadovanou činnost a co konkrétně má být výsledkem.
	Akceptováno jinak

Celý § 3 bude rozpuštěn v aktuálním § 5 (bývalém § 6), který definuje obsah plánu odolnosti. Kritickou infrastrukturou je aktivum, které je nezbytné pro poskytování základní služby a její identifikaci provádí samotný subjekt kritické infrastruktury, který má největší povědomí o tom, co je pro něj při poskytování základní služby nezbytné.

	KÚ MSK
	§ 3 písm. a)
 bod 1
	Text „a) zpracuje metodiku pro charakteristiku své kritické infrastruktury, která obsahuje
1. Postup pro identifikaci konkrétní kritické infrastruktury a“ doplnit další upřesňujícími informacemi.
	Znění je nejednoznačné, je potřeba jej blíže specifikovat, aby subjekty kritické infrastruktury jednoznačně věděli, co má být výsledkem dané činnosti.
	Akceptováno jinak

Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).

	KÚ MSK
	§ 3 písm. a)
 bod 2
	Text a) zpracuje metodiku pro charakteristiku své kritické infrastruktury, která obsahuje
2. popis parametrů, na základě kterých k identifikaci došlo“ doplnit další upřesňujícími informacemi
	Znění je nejednoznačné, je potřeba jej blíže specifikovat, aby subjekty kritické infrastruktury jednoznačně věděli, co má být výsledkem dané činnosti.
	Akceptováno jinak

Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).

	KÚ MSK
	§ 3 písm. b)
	Blíže specifikovat, co je danou činností myšleno a co má být výstupem.
	Z daného znění není zřejmé, co má být provedeno a jaký má být výsledek evidence. Měla by být rozpracováno do větších podrobností a blíže specifikováno, co má být výsledkem, zda se jedná pouze o objekty, infrastruktury apod., nebo také o činnosti, služby a další.
	Akceptováno jinak

Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně bude nově uvedeno, že informační část plánu odolnosti obsahuje přehled kritické infrastruktury namísto toho, že subjekt kritické infrastruktury eviduje svou kritickou infrastrukturu.

	KÚ MSK
	§ 3 písm. b)
	Text „eviduje svou kritickou infrastrukturu“ doplnit textem, který jednoznačně vysvětluje, co je danou činností chápáno.
	Znění je nejednoznačné, je potřeba jej blíže specifikovat, aby subjekty kritické infrastruktury jednoznačně věděli, co má být výsledkem dané činnosti.
	Akceptováno jinak

Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně bude nově uvedeno, že informační část plánu odolnosti obsahuje přehled kritické infrastruktury namísto toho, že subjekt kritické infrastruktury eviduje svou kritickou infrastrukturu.

	KÚ MSK
	§ 3 písm. c)
	Text je nezbytné doformulovat s ohledem na vazbu na vnější prostředí a bezpečnost dodavatelského řetězce následovně: „na základě posouzení určuje a následně eviduje vzájemné vazby uvnitř i vně kritické infrastruktury, přičemž posoudí existenci přímého nebo nepřímého vlivu vazby, možnost nahrazení vazby a časovou charakteristiku vazby.“
	V kontextu CER směrnice ke kritické infrastruktuře je zásadní pro posuzování rizik nejen kontext vazeb ve vnitřním prostředí subjektu kritické infrastruktury, nýbrž i vnější prostředí v souvislosti s budoucí analýzou vazeb a bezpečnosti dodavatelského řetězce.
	Vysvětleno

Vnější vazby, tedy v rámci celého systému kritické infrastruktury (přesněji vazby mezi poskytovanými základními službami napříč odvětvími), jsou posuzovány při posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury. Vnitřní vazby, tedy v rámci jednoho konkrétního subjektu kritické infrastruktury, jsou řešeny v plánu odolnosti daného subjektu. Není proto žádoucí uvádět na tomto místě rovněž vnější vazby.

	KÚ MSK
	§ 3 písm. c)
	Text „na základě posouzení určuje a následně eviduje vzájemné vazby uvnitř kritické infrastruktury, přičemž posoudí existenci přímého nebo nepřímého vlivu vazby, možnost nahrazení vazby a časovou charakteristiku vazby“ doplnit textem, který jednoznačně vysvětluje, co je chápáno pojmem časová charakteristika vazby.
	Znění je nejednoznačné, je potřeba jej blíže specifikovat, aby subjekty kritické infrastruktury jednoznačně věděli, co má být výsledkem dané činnosti.
	Neakceptováno

Časová charekteristika vazby je již specifikována v důvodové zprávě.

	KÚ MSK + Krnov
	§ 4
	Sjednotit požadavky na subjekty kritické infrastruktury tak, aby v jedné části nebyly požadavky benevolentní a v druhé části už jsou jimi subjekty vázány.
	Tím, že v části paragrafu je subjektům kritické infrastruktury dána benevolence při výběru metod pro posuzování rizika a v druhé části je odkazováno na pevně daná kritéria, je tento paragraf pro subjekty nejasný až matoucí v případě postupu zpracování posouzení rizik.
	Akceptováno jinak

Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. Jinými slovy subjekty kritické infrastruktury nebudou mít povinnost postupovat podle uvedených norem, pokud k zamýšlenému účelu využijí jiný rovnocenný postup.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 2
 písm. a)
	Text „Dokumentace posouzení rizik obsahuje
a)   metodiku pro
1.   identifikaci rizika,
2.   analýzu rizika,
3.   hodnocení rizika a
4.   ošetření rizika“ 
nahradit textem „a) identifikaci rizika,
b) analýzu rizika,
c) hodnocení rizika a 
d) ošetření rizika“ 
	Metodika není potřeba zpracovávat, není podstatné popsat postup, podstatné je dané činnosti realizovat a získat výsledky.
	Akceptováno

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 2
 písm. a)
	Z výčtu kroků posuzování rizik navrhujeme vypustit „bod 4. ošetření rizika“
	S ohledem na terminologii ČSN ISO 31000 Management rizik posuzování rizik obsahuje tři základní kroky, kterými jsou identifikace, analýza a hodnocení rizika. Z tohoto důvodu je nezbytné vypustit bod 4. ošetření rizika. Ošetření rizika na posuzování rizik navazuje a je zásadním prvkem a krokem systému řízení rizik. Rovněž v kontextu vymezených pojmů v § 2 návrhu vyhlášky, kde je řízení rizik vymezeno jako činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na identifikaci a popis rizik, je tato úprava terminologickou nezbytností.
	Neakceptováno

Považujeme za vhodné, aby ošetření rizika bylo součástí dokumentace posouzení rizik.

	KÚ MSK + Krnov
	§ 4 odst. 2
 písm. b)
	Upřesnit postup výběru metody.
	V příloze B je obsaženo velké množství metod, které se mohou uplatnit, každý subjekt v daném odvětví bude uplatňovat jiné metody. Je vhodné pro konkrétní odvětví kritické infrastruktury upřesnit postup výběru metody, příp. stanovit metodiku. Jde o sjednocení postupu v daném odvětví a zjednodušení situace pro subjekty kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Výběr konkrétní metody je ponechán na samotném subjektu kritické infrastruktury. Současně bude moci využít i jinou metodu, specifickou pro odvětví nebo pododvětví, ve kterém poskytuje základní službu.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 2
 písm. c)
	Dopřesnit text „posouzení rizik podle kritérií stanovených v metodice“.
	Není zřejmé, jaká metodika je myšlena, v žádné z metodik není uvedeno, že se stanovují nějaká kritéria. Z takto uvedeného textu není patrné, podle čeho má být provedeno posouzení rizik.
	Akceptováno jinak

Písm. c) bude upraveno, část textu "podle kritérií stanovených v metodice" bude odstraněna.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 3
	V textu „Při identifikaci rizik vychází subjekt kritické infrastruktury z posouzení rizik České republiky v návaznosti na nepřijatelná rizika v jednotlivých odvětvích a pododvětvích a z hrozeb specifických pro jeho kritickou infrastrukturu“ mezi slovy subjekt kritické infrastruktury a z posouzení rizik doplnit text „také“.
	Subjekt kritické infrastruktury by kromě nepřijatelných rizik vycházejících z posouzení rizik České republiky a hrozeb specifických pro jeho kritickou infrastrukturu měl vyjít i hrozeb daných polohou či specifickou vlastností vyplývající z okolí kritické infrastruktury.
	Vysvětleno

Znění odstavce bude upraveno, část "jeho kritickou infrastrukturu" bude nahrazena "jím poskytovanou základní službu". Podle našeho názoru budou tímto pokryty mimo jiné také hrozby dané polohou či specifickou vlastností z okolí kritické infrastruktury.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 4
 písm. e)
	Nahradit text: „scénáře a opatření pro zvládání rizik s vyhodnocením jejich efektivnosti“ textem: „scénáře identifikovaných rizik"
	Opatření pro zvládání rizik a vyhodnocení efektivnosti nejsou obsahem posuzování rizika, nýbrž managementu rizik. Ošetření rizika na posuzování rizik navazuje a je zásadním prvkem a krokem systému řízení rizik. Rovněž v kontextu vymezených pojmů v § 2 návrhu vyhlášky, kde je řízení rizik vymezeno jako činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na identifikaci a popis rizik, je tato úprava terminologickou nezbytností.
	Vysvětleno

V tomto kontextu jsou "opatřeními pro zvládání rizik" myšlena již existující opatření daného subjektu. Současně bude odstraněna část "s vyhodnocením jejich efektivnosti".

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 7
	Doplnit text o postupu stanovení kritérií přijatelnosti rizik.
	Z navrhovaného odstavce nevyplývá, jak má subjekt kritické infrastruktury postupovat při stanovování kritérií přijatelnosti a jak mají být tato kritéria stanovená, což vyvolává nejednoznačnosti postupu při stanovování kritérií přijatelnosti.
	Vysvětleno

Přijatelnost, podmínečná přijatelnost a nepřijatelnost rizika se odvíjí od výpočtu rizika, jehož výsledná hodnota se porovná s hodnotami v tabulce č. 3 přílohy č. 1. Znění odst. 7 považujeme v tomto ohledu za dostatečné.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 8
	K § 4 odst. 8, § 6 odst. 3 písm. c), § 8 odst. 1, § 14 odst. 1, k příloze 1 odst. 2
Vazba na ošetření nepřijatelného rizika je nejednoznačné popsána a je nezbytné ji lépe popsat, a to s ohledem na kategorizaci uvedenou v příloze č. 1, tabulce č. 3.
	Zatímco Tabulka 3 přílohy 1 rozlišuje úroveň rizika ve čtyřech kategoriích, text prováděcího předpisu hovoří o opatřeních pro nepřijatelná rizika. Implementačně není jednoznačné, zda již rizika střední patří do kategorie nepřijatelných rizik, pro která jsou opatření přijímána. Z popisu tabulky vyplývá, že je lze snižovat opatřeními, nicméně není u nich taxativně uvedeno, že se jedná o rizika nepřijatelná.
	Akceptováno jinak

Související části, včetně přílohy č. 1 byly upraveny.

	KÚ MSK
	§ 4 odst. 9
	Znění odstavce doplnit: „Subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury vyhodnotí veškerá rizika související s činností člověka, přírodními vlivy, technickými selháními a haváriemi, která by mohla vést k incidentu. Dále vyhodnotí rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy, mimořádné události v oblasti veřejného zdraví, hybridních nebo jiných podobných hrozeb a teroristických a ozbrojených útoků.“
	Odstavec taxativně vyjmenovává příčiny, výčet však není kompletní. Vedle havárií je zcela opomenuto technické selhání, např. selhání hrází, destrukce budov, nehody v dopravě, energetické poruchy. Dále pak chybí vazba na hrozbu válečného konfliktu v souvislosti s odolností kritické infrastruktury.
	Akceptováno

	KÚ MSK
	§ 5
	Doplnit odstavec 5 ve znění: „Plán odolnosti je aktualizován periodicky v čtyřletých intervalech dle zákona a dále bez zbytečného odkladu na základě implementace opatření po reálném incidentu, na základě změn bezpečnostního prostředí na výzvu ústředního správního úřadu, v jehož je subjekt kritické infrastruktury gesci, a dále na základě zkušeností z prověřování a v případě změn v organizaci, které mají vliv na bezpečnost a poskytování základní služby. Plán odolnosti je dále každoročně prověřován.“
	V systému řízení rizik je základním dokumentem Plán odolnosti. Vyhláška však nedefinuje aspekty řízení tohoto dokumentu v souvislosti s jeho prověřováním v systému řízení změn, přezkoumáváním a aktualizaci v souvislostmi s realizacemi opatření po reálném incidentu, na základě změn bezpečnostního prostředí na výzvu ústředního správního úřadu, v jehož je subjekt kritické infrastruktury gesci, a dále na základě zkušeností z prověřování a v případě změn v organizaci, které mají vliv na bezpečnost a poskytování základní služby.
	Neakceptováno

Informaci o aktualizaci plánu odolnosti obsahuje již samotný zákon (§ 14 písm. f)), který zmiňuje, že plán odolnosti se aktualizuje "nejméně jednou za 4 roky". To znamená, že nevylučuje častější aktualizace z různých důvodů. 

	KÚ MSK
	§ 5 odst. 2
	Doplnit text o osobu, která schvaluje plán odolnosti v případě krajského úřadu.
	V navrženém znění odstavce není stanoveno, kdo plán odolnosti schvaluje v případě krajského úřadu, kdy toto není jednoznačné. Podle návrhu nařízení vlády bude subjektem kritické infrastruktury kraj, kdy přenesenou působnost vykonává krajský úřad. Plán odolnosti v tomto případě mohou schválit tedy dvě osoby, buď hejtman kraje, jako nejvýše postavená osoba v rámci kraje, nebo ředitel krajského úřadu, tedy vrcholový představitel krajského úřadu.
	Vysvětleno

Na základě jednání s AK ČR se regulace na kraje vztahovat nebude.

	KÚ MSK
	§ 6 odst. 3
 písm. a)
	Vypustit text „popis postupu, který byl využit pro identifikaci kritické infrastruktury.“
	Tuto činnost subjekt kritické infrastruktury zpracovává podle § 3, je nadbytečné tuto zpracovávat opětovně v plánu odolnosti. 

Vhodnější by bylo metodiku dle § 3 nezpracovávat a nechat popis postupu zapracovaný do plánu odolnosti. Takto se i sníží dokumentace zpracovávaná subjektem kritické infrastruktury.
	Akceptováno

	KÚ MSK
	§ 6 odst. 3
 písm. b)
	Doplnit odstavec „Nárok na náhradu újmy se vyplácí na základě žádosti fyzické nebo právnické pomoci. Uplatnění žádosti u příslušného úřadu je podmínkou pro případné uplatnění nároku u soudu.“
	Potřeba vymezit postup pro uplatnění nároku na náhradu újmy. Z důvodu potřeby doložení patřičných podkladů pro rozhodování o náhradě újmy je potřebná písemná žádost fyzické nebo právnické osoby.
	Neakceptováno

Připomínka nesouvisí s návrhem vyhlášky.

	KÚ MSK
	§ 6 odst. 3
 písm. f)
	Znění písmene je nezbytné rozšířit: „popis zdrojů nezbytných k zajištění poskytování základní služby, včetně rozlišení, které lze zajistit subjektem kritické infrastruktury, a které jsou nezajištěny.“
	Výčet zdrojů, které jsou nezbytné k zajištění poskytování základní služby, je nutno rozdělit do dvou základních skupin, a to na ty, které jsou zajištěny nebo mohou být zajištěny subjektem kritické infrastruktury, a dále na ty, které subjekt zajistit nemůže, a to s ohledem na plánování těchto zdrojů na centrální úrovni.
	Neakceptováno

Ošetřuje již § 14 písm. q) a § 5 písm. k) zákona o kritické infrastruktuře.

	KÚ MSK
	§ 6 odst. 4
 písm. e)
	Doplnit text: „dokumenty související s přijímáním opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury, a to včetně plánu kontinuity.“
	Právě plány kontinuity zpracovávaný dle § 9 vyhlášky lze považovat za implementační dokumentaci k plánům odolnosti. Z tohoto důvodu v rámci udržitelnosti systému řízení rizik je nezbytné zajistit pravidelnou kontrolu, monitoring, vyhodnocování rizik a plánovaných opatření v čase, včetně prověřování těchto systémů. Tyto nástroje jsou pak nezbytností pro podpůrnou část plánu odolnosti.
	Neakceptováno

Plán zajištění kontinuity činností je v rámci vyhlášky součástí řízení rizik v rozsahu technických, bezpečnostních a organizačních opatření, tedy operativní části.

	KÚ MSK
	§ 7
	Nahradit text „Pokud subjekt kritické infrastruktury zpracovává podle krizového zákona plán krizové připravenosti, obsahuje plán odolnosti dále“ textem „Pokud subjekt kritické infrastruktury je určen ke zpracování plánu krizové připravenosti podle krizového zákona, obsahuje plán odolnosti dále … V tomto případě není již potřeba, aby subjekt kritické infrastruktury zpracovával plán krizové připravenosti“.
	Subjekt kritické infrastruktury by podle navrhovaného znění zpracovával jak plán odolnosti, tak také plán krizové připravenosti. Zpracování obou těchto plánů je nadbytečné, neboť oba mají za cíl zachování poskytování základní služby subjektem kritické infrastruktury.
	Akceptováno jinak

Vztah mezi plánem odolnosti a plánem krizové připravenosti bude vyjasněn v rámci novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Současně budou v rámci ní objasněny další připomínkované skutečnosti.

	KÚ MSK
	§ 8 odst. 1
	Nahradit text: „Subjekt kritické infrastruktury za účelem řízení rizik na základě výsledků provedeného posouzení rizik vymezí opatření pro zvládání nepřijatelných rizik.“ textem „Subjekt kritické infrastruktury za účelem řízení rizik na základě výsledků provedeného hodnocení rizik vymezí opatření pro zvládání nepřijatelných rizik.“
	Hodnocení rizik je jen jedním z kroků posuzování rizik, z hlediska managementu rizik jsou nezbytností všechny tři kroky (např. dle ČSN ISO 31000 Management rizik). Z tohoto důvodu je nezbytná zásadní terminologická úprava
	Vysvětleno

Navrhovaný text je již nyní součástí vyhlášky.

	KÚ MSK
	§ 8 odst. 1 
písm. b)
	Doplnit text „předpokládané lidské, finanční a technické zdroje pro zavedení opatření“ textem „a udržení“.
	Zavedení a udržení opatření mívá rozdílné požadavky na lidské, finanční a technické zdroje, což by mělo být zohledněno
	Neakceptováno

Je očekáváno, že v rámci tohoto bodu subjekt kritické infrastruktury uvede rovněž předpokládané zdroje pro udržení opatření, ne pouze jednorázové zavedení. 

	KÚ MSK
	§ 9 odst. 2 
písm. a)
	Nahradit text „vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů“ textem „vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení posouzení rizik“
	Jedná se o terminologické upřesnění v kontextu managementu rizik, který navazuje na posuzování rizik, nikoliv pouze na dílčí krok analýzy dopadů. Rovněž v kontextu metodologie, která je součástí přílohy 1, je terminologicky nezbytné používat termín posouzení rizik, které se skládá z identifikace rizik, analýzy rizika (nejen dopadů, ale i četnosti výskytu) a následně hodnocení rizika.
	Neakceptováno

Zde uvedená metodika se týká plánu zajištění kontinuity činností, u kterého se s pojmem "analýza dopadů" standardně pracuje. Současně dojde ke zrušení tohoto písmena a přesunutí vypracování metodiky před obsah samotného plánu odolnosti, tak aby nebylo až jeho součástí.

	KÚ MSK
	§ 9 odst. 2 
písm. c)
	Vypustit písmeno.
	Zohlednění výsledků posouzení rizik není potřebné v plánu kontinuity uvádět, stačí s výsledky posouzení rizik v plánu kontinuity pracovat a využívat je. K zohlednění těchto výsledků dojde při využití výsledků posouzení rizik, v tomto případě se jedná o nadbytečný krok, který prodlužuje plán kontinuity.
	Neakceptováno

S ohledem na předchozí připomínku preferujeme ponechání aktuálního znění.

	KÚ MSK
	§ 9 odst. 2 
písm. d)
	Doplnit text „stanoví na základě výstupů analýzy dopadů a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury cíle zajištění kontinuity činností formou určení“ textem „uvedeného v plánu odolnosti“.
	Odkázání se na posouzení rizik zpracované v rámci plánu odolnosti pro jednoznačné určení zdroje posouzení rizik.
	Vysvětleno

Část textu "a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury" bude odstraněna.

	KÚ MSK
	§ 9 odst. 2 
písm. f)
	Upřesnit text v souvislosti s testováním plánu kontinuity.
	Není zřejmé, co je testováním myšleno, tím vzniká prostor pro různý výklad, výsledkem různých způsobů testování nemusí být vždy výsledek potřebný. Potřeba blíže určit, co je testováním myšleno
	Akceptováno

	KÚ MSK
	§ 10
	Doplnit nový odstavec 4 ve znění: „Činnosti uvedené v odst. 1 až 3 zabezpečuje subjekt kritické infrastruktury prostřednictvím manažera kritické infrastruktury určeného dle zákona o kritické infrastruktuře.“
	Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) definuje v § 16 manažera kritické infrastruktury, jehož činností je především poskytování součinnosti ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům. Jeho funkce by měla být rovněž doplněna i do návrhu vyhlášky, kdy manažer kritické infrastruktury by měl zajišťovat komplexní činnost v rámci odezvy na incidenty v rámci subjektu kritické infrastruktury, a plnit tím činnosti uvedené v § 10 návrhu. Doplnění odstavce 4 do návrhu jednoznačně stanoví odpovědnost za provedení uvedených činností u všech subjektů kritické infrastruktury napříč odvětvími.
	Vysvětleno

Ačkoliv se nabízí, že uvedené činnosti by měl vykonávat zejména manažer kritické infrastruktury, tak to nemusí být pravidlem, neboť vykonání některých úkonů může vyžadovat zapojení jiných osob. Považujeme proto za důležité ponechat v tomto ohledu subjektům kritické infrastruktury prostor pro vlastní nastavení systému odezvy na incidenty. 

	KÚ MSK
	§ 10 odst. 3 písm. c)
	Znění je nezbytné rozšířit takto: „dobu trvání incidentu od data a času vzniku incidentu, jsou-li tyto údaje známy“ nebo „dobu trvání incidentu od data identifikace incidentu“
	Je nutno stanovit, od jakého časového úseku je počítána doba trvání incidentu ve vazbě na § 10 odst. 3 písm. a) nebo b).
	Neakceptováno

Při pořizování záznamu o incidentu již může subjekt kritické infrastruktury disponovat informacemi z vyšetřování incidentu, v rámci kterých může být zjištěna jak doba trvání od identifikace incidentu, tak také od jeho skutečného vzniku. Obojí pak může do záznamu o incidentu zahrnout. Z toho důvodu preferujeme ponechat dobu trvání incidentu obecně.

	KÚ MSK
	§ 11
	Text odstavce provázat se zákonem č. 412/2005 Sb.
	Fyzická bezpečnost je již jednoznačně definovaná ve vztahu k ochraně utajovaných informací, v případě použití stejného termínu je vhodné vyjít již zákonem definovaných termínů a opatření a ty rozpracovat na podmínky fyzické bezpečnosti subjektu kritické infrastruktury. Použity jsou navíc stejné principy jako v případě fyzické bezpečnosti objektu užívaného v souvislosti s utajovanými informacemi.
	Neakceptováno

Pojmy ze zákony č. 412/2005 Sb. obsahově zcela neodpovídají požadavkům vyhlášky a zákona o kritické infrastruktuře. Proto je nelze doslovně převzít.

	KÚ MSK
	§ 12
	Doplnit nový odstavec 4 ve znění: „Činnosti uvedené v odst. 1 až 3 zabezpečuje subjekt kritické infrastruktury prostřednictvím manažera kritické infrastruktury určeného dle zákona o kritické infrastruktuře.“
	Zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektu kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře) definuje v § 16 manažera kritické infrastruktury, jehož činností je především poskytování součinnosti ministerstvům a jiným ústředním správním úřadům. Jeho funkce by měla být rovněž doplněna i do návrhu vyhlášky, kdy manažer kritické infrastruktury by měl zajišťovat komplexní činnost v rámci řízení bezpečnosti pracovníků subjektu kritické infrastruktury, a plnit tím činnosti uvedené v § 12 návrhu. Doplnění odstavce 4 do návrhu jednoznačně stanoví odpovědnost za provedení uvedených činností u všech subjektů kritické infrastruktury napříč odvětvími.
	Vysvětleno

Ačkoliv se nabízí, že uvedené činnosti by měl vykonávat zejména manažer kritické infrastruktury, tak to nemusí být pravidlem, neboť vykonání některých úkonů může vyžadovat zapojení jiných osob. Považujeme proto za důležité ponechat v tomto ohledu subjektům kritické infrastruktury prostor pro vlastní nastavení systému řízení bezpečnosti pracovníků. 

	KÚ MSK
	§ 12 odst. 1 písm. a) bod 5
	Lépe specifikovat znění bodu 5.
	Nejednoznačné, není zřejmé, co má být výstupem a co je daným bodem požadováno. Potřeba bližší specifikace.
	Akceptováno jinak

Bod 5. bude odstraněn.

	KÚ MSK
	§ 12 odst. 1 písm. d)
	Vypustit text písmene.
	Ustanovení raději zapracovat do plánu odolnosti, případně do plánu kontinuity. Bez zabezpečení bezpečnosti zaměstnanců není zajištěna ani odolnost subjektu kritické infrastruktury. Zaměstnanci jsou klíčovým prvkem jak pro poskytování základní služby, tak pro odolnost kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Preferujeme ponechání plánu rozvoje bezpečnostního povědomí a souvisejících úkonů v rámci řízení bezpečnosti pracovníků, neboť jemu obsahově více odpovídají.

	KÚ MSK
	§ 12 odst. 2
	Zapracovat ustanovení odstavce do plánu odolnosti.
	Bez zabezpečení bezpečnosti zaměstnanců není zajištěna ani odolnost subjektu kritické infrastruktury. Zaměstnanci jsou klíčovým prvkem jak pro poskytování základní služby, tak pro odolnost kritické infrastruktury.
	Neakceptováno

Preferujeme ponechání plánu rozvoje bezpečnostního povědomí a souvisejících úkonů v rámci řízení bezpečnosti pracovníků, neboť jemu obsahově více odpovídají.

	KÚ MSK
	§ 13 odst. 2
	Text doplnit o způsob nakládání s informací.
	Stanovit důvod zpracování dané informace a způsoby nakládání s informací. Pokud je informace poskytována také další osobě, měla by i ona měla mít stanoven způsob nakládání s touto informací.
	Akceptováno

Bude přidán nový odst. 3 ošetřující tuto oblast.

	KÚ MSK + Krnov
	§ 13 odst. 2 písm. d)
	Upřesnit, komu je povinnost informovat dodavatele o skutečnosti, že je kritickým dodavatelem, určena a stanovit lhůtu, do kdy tak musí být učiněno.
	Uvedení, komu je naplnění povinnosti určeno, předchází možné nejednoznačnosti. Je také potřeba stanovit lhůtu, ve které má být tato povinnost splněna, aby do určité doby tak učinily všechny subjekty kritické infrastruktury.
	Akceptováno jinak

Informování dodavatele i kritického dodavatele o uvedených skutečnostech je předpokládáno bez zbytečného odkladu, neboť je zájmu samotného subjektu kritické infrastruktury. Současně dojde k úpravě celého paragrafu za účelem vyjasnění některých úkonů.

	KÚ MSK
	§ 16 odst. 4
	Stanovit časové intervaly, ve kterých se zpráva o pokroku zpracovává
	Je třeba jednoznačně stanovit, v jakých časových intervalech má být zpráva zpracovávána.
	Vysvětleno

Je již obsahem § 19 zákona o kritické infrastruktuře.

2