Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDQ2H6JVT najdete zde
Vypořádání připomínek
k návrhu vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu
V Praze dne 24. dubna 2026
Dokument obsahuje pouze doporučující připomínky.
Doporučující připomínky
Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání
Ministerstvo dopravy
1.1. K návrhu vyhlášky: § 3
Požadujeme z § 3 návrhu vyhlášky vypustit povinnost spočívající ve zpracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury a na to navazující text návrhu vyhlášky pak adekvátně zjednodušit a reformulovat.
Navržené znění daného ustanovení totiž pouze navozuje základní způsob, jak subjekt kritické infrastruktury má skrze svou zpracovanou metodiku dojít k identifikaci kritické infrastruktury, což je ovšem detailně již popsáno v dalších ustanoveních. Současné znění paragrafu tak působí nadbytečně a bez nějakého přidaného významu. Nadto je potřeba uvést, že je otázkou, zda předmětný § 3 návrhu vyhlášky je vůbec pokryt některým ze zmocnění daných v zákoně o kritické infrastruktuře, tedy zda není v tomto ohledu navržené ustanovení mimo zákonem vymezený rámec, v němž se může vyhláška pohybovat.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
1.2. K návrhu vyhlášky: části třetí
Plán odolnosti je konkretizován v § 5 a § 6 návrhu vyhlášky. Nicméně z návrhu vyhlášky ani samotného zákona o kritické infrastruktuře není zřejmé, jakou vazbu má mít tento plán odolnosti na jiné dokumenty zpracovávané podle krizového zákona. Konkrétně jsou těmito dokumenty myšleny krizový plán a plán krizové připravenosti. Není totiž jasné, zda svým obsahem je plán odolnosti totožný s obsahem krizového plánu nebo plánu krizové připravenosti, případně zda plán odolnosti obsahuje některé části odlišné od krizového plánu nebo plánu krizové připravenosti. Není tak jasné, zda má plán odolnosti zcela nahradit nebo určitým způsobem pouze doplnit krizové dokumenty podle krizového zákona.
Ministerstvo dopravy například má již zpracovaný krizový plán, též má zpracovaný plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, který tvoří pouze určitě doplnění krizového plánu a kde již jsou obsaženy informace a analýzy rizik, které jsou požadovány podle tohoto návrhu vyhlášky pro plán odolnosti. Požadujeme proto objasnit vazbu plánu odolnosti na ostatní krizové dokumenty zpracované podle krizového zákona a vyjasnit, že v okamžiku, kdy je zpracovaný krizový plán a plán krizové připravenosti, není potřeba zpracovávat i plán odolnosti.
Vysvětleno
V případě plánu odolnosti se jedná specifickou plánovací dokumentaci, jejíž zpracování ukládá zákon o kritické infrastruktuře, resp. požadavek na jeho zpracování vychází přímo ze směrnice CER. Zákon o kritické infrastruktuře však dále uvádí, že v případě, že subjekt zpracovává jinou obdobnou dokumentaci, lze tuto dokumentaci prohlásit za rovnocennou, pokud splňuje požadavky stanovené zákon o kritické infrastruktuře a touto vyhláškou. V tomto kontextu je tak možné pro vykazování splnění povinnosti využít zpracovaný krizový plán, pokud svým obsahem splňuje náležitosti plánu odolnosti. V případě plánu krizové připravenosti je pak nezbytné uvést, že s novým zákonem o kritické infrastruktuře pozbývá tento plán platnosti a je nahrazen právě plánem odolnosti, nic však nebrání tomu tento plánovací dokument přepracovat do podoby plánu odolnosti.
1.3. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 4
Současné znění předmětného ustanovení přesně nevystihuje míru a potřebu požadované znalosti dané dokumentace pro jednotlivé pracovníky subjektu kritické infrastruktury. S ohledem na zásadu „need to know“ není ani žádoucí, aby všichni pracovníci měli přístup ke všem informacím uvedeným v předmětných dokumentacích s tím, že některé jsou velmi citlivého charakteru a jejich uveřejnění či celková obecná znalost by mohla znamenat reálnou vnitřní hrozbu a riziko zneužití.
Požadujeme proto v tomto směru dané ustanovení lépe precizovat, a to například takto „Plán odolnosti se ukládá takovým způsobem, aby byl dostupný zaměstnancům v rozsahu odpovídajícím jejich pracovnímu zařazení a povinnostem k zabezpečení poskytování základní služby.“.
Akceptováno
Text upraven.
1.4. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
Požadujeme vypustit z předmětného ustanovení pojem „a její politiky“. Z tohoto pojmu totiž není jednoznačné, o jakou politiku se jedná (v jaké oblasti) a ani důvodová zpráva neobsahuje jasné určení, co má být jejím obsahem. Vzhledem k tomuto považujeme tento pojem za vágní a bez jakékoliv významu pro samotný návrh vyhlášky.
Akceptováno
Text upraven.
1.5. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4
Navrhované znění tohoto odstavce není v souladu se smyslem, kterého se dané ustanovení snaží i podle důvodové zprávy dosáhnout, tj. že podpůrná část plánu odolnosti má obsahovat jen určitý seznam nebo výčet daných skutečností. Součástí podpůrné části plánu odolnosti by tak měl být pouze přehled dokumentace uvedený v písmenech a), c) d) a e) a nikoli celá dokumentace jako taková.
Požadujeme proto v tomto směru dané ustanovení reformulovat. Například tímto způsobem
„(4) Podpůrná část obsahuje
a) zásady manipulace s plánem odolnosti,
b) přehled právních předpisů a technických norem využitých při přijímání opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury,
c) seznam dokumentace posouzení rizik,
d) přehled geografických podkladů a
e) seznam dokumentů souvisejících s přijímáním opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“.
Akceptováno
Text upraven.
1.6. K návrhu vyhlášky: § 10
Požadujeme sloučení odstavců 1 a 2 do jednoho odstavce. Důvodem je, že se v obou odstavcích řeší obdobná materie, přičemž nespatřujeme věcný důvod, pro který je potřeba danou materii mít rozdělenou do dvou odstavců.
A dále požadujeme v rámci provedeného sloučení užít pojem „Koordinace a zvládání incidentů“, který je širším a přesnějším pojmem než „odvrácení a zmírnění dopadu incidentu“ (nyní obsaženo v odst. 1 písm. b) bodu 2 a odst. 1 písm. d)).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odstavce 1 a 2 byly přeformulovány ve smyslu připomínky.
1.7. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
Požadujeme terminologickou úpravu daného ustanovení vycházející ze skutečnosti, že perimetr je pouze hranice určité oblasti a nikoli oblast jako taková. Rozdělí-li se oblast do zón, má pak každá zóna svůj bezpečnostní perimetr (ohraničení).
Předmětná písm. b) a c) mohou znít takto
„b) může s ohledem na umístění kritické infrastruktury rozdělit oblast podle písmene a) do jednotlivých zón s odlišnou úrovní fyzické ochrany,
c) stanoví u každé zóny podle písm. b) s ohledem na její úroveň fyzické ochrany technická a režimová opatření a“.
Akceptováno
Text upraven.
1.8. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2
Z návrhu vyhlášky není zřejmé, co je obsahem pojmu „citlivé informace“. Požadujeme proto doplnit definici pojmu „citlivé informace“ do § 2 návrhu vyhlášky, případně odkázat na právní předpis, kde je tento pojem definován.
Předpokládáme, že nejde o „citlivé informace“ ve smyslu Národního bezpečnostního programu ochrany civilního letectví České republiky před protiprávními činy, který vydává Úřad pro civilní letectví na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 300/2008 ze dne 11. března 2008 o společných pravidlech v oblasti ochrany civilního letectví před protiprávními činy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojem "citlivé informace" je zde použit ve smyslu obecných informací, které jsou z pohledu subjektu kritické infrastruktury považovány za citlivé. Nejedná se tedy o pojem odkazující na jakýkoliv právní předpis. Tato skutečnost bude popsána v důvodové zprávě. Ustanovení bude dále upraveno následujícím způsobem:
"2. přístupových práv k informacím citlivé povahy, ke kritické infrastruktuře, popřípadě do jednotlivých zón oblasti vymezené bezpečnostním perimetrem,".
1.9. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b)
Požadujeme v prvé řadě doplnit zpřesňující odkaz na § 17 odst. 1 a 2 zákona o kritické infrastruktuře, v němž je řešena otázka ověřování spolehlivosti osob.
Dále požadujeme doplnění, že subjekt kritické infrastruktury stanoví provádění opakovaných či periodických kontrol bezúhonnosti příslušných osob.
Jednorázové ověření spolehlivosti osoby bez stanovení dalšího nebo opakovaného ověření nemůže subjektu zaručit dostatečnou míru odolnosti, jelikož se spolehlivost osob může v čase měnit.
Předmětné písm. b) tak může znít takto
„b) vytvoří postup pro identifikaci osob, u kterých je ověřována spolehlivost podle § 17 odst. 1 a 2 zákona o kritické infrastruktuře, stanovením
1. pozic, u kterých je ověřována spolehlivost,
2. způsobu a četnosti kontroly dokumentů k prokázání totožnosti a bezúhonnosti a
3. osoby provádějící kontrolu dokumentů k prokázání totožnosti a bezúhonnosti,“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Znění § 12 odst. 1 písm. b) bude mít následující podobu:
"b) vytvoří postup pro identifikaci osob, u kterých je ověřována spolehlivost, stanovením
1. …"
1.10. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2
Vycházíme z předpokladu, že § 13 odst. 2 návrhu vyhlášky stanovuje náležitosti pro obsah oznámení (informace), které je povinen subjekt kritické infrastruktury doručit kritickému dodavateli podle § 13 odst. 1 písm. b) návrhu vyhlášky. V tomto ohledu je písm. d) matoucí a jde obsahově o opakování údajů uvedených v písm. c). Z tohoto důvodu navrhujeme vypustit § 13 odst. 2 písm. d) a text lépe precizovat.
Předmětný odstavec 2 tak může znít takto
„(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem podle odst. 1 písm. b) obsahuje údaje o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě a
c) označení dodavatele subjektem za kritického dodavatele.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
Ministerstvo financí
2.1. K návrhu vyhlášky obecně
Uplatňujeme obecnou připomínku k nákladnosti implementace vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentů v rozsahu, v jakém je navržena. V podmínkách Finanční správy České republiky (dále jen „FS“), která má celorepublikovou působnost v oblasti správy daní (cca 170 objektů), by si to vyžádalo změny v současné organizační struktuře FS, a to zejména z důvodu nutnosti řízení a koordinace jednotlivých objektů kritické infrastruktury. Tyto změny by nevyhnutelně vedly k navýšení personálních kapacit a tím nárůstu mzdových nákladů, který návrh vyhlášky adekvátně nezohledňuje. Zároveň chybí podrobná analýza finančních dopadů na státní rozpočet a rozpočty dotčených subjektů kritické infrastruktury. Zejména v oblasti opatření fyzické bezpečnosti (jak popisuje důvodová zpráva) nepůjde o investice v řádech statisíců až jednotek milionů korun (možná tak na jeden objekt), ale spíše o částky v řádech stovek milionů korun. Z tohoto důvodu navrhujeme do důvodové zprávy zapracovat, jak zmínku o organizačních a personálních dopadech, tak realistický odhad finančních nákladů.
Neakceptováno
Zde jsme opravdu na samé hranici zmocnění, a nelze tak připomínce vyhovět. V rámci metodiky je pak možno vydat v dané věci nezávazné doporučení.
2.2. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
Navrhujeme zpřesnit, o jakou politiku se jedná (např. politika řízení/bezpečnosti/kontinuity).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude odstraněno.
2.3. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
Doporučujeme upravit/přeformulovat text písmene k), neboť v ustanovení § 2 písm. k) je v jednom písmenu obsažena definice dvou odlišných pojmů („řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce“ a „nežádoucí událost“), což je legislativně-technicky nesprávné a činí ustanovení nejasným. Definice pojmů musí být jednoznačně oddělené a přiřazené ke konkrétnímu písmenu. Současné znění vytváří interpretační nejasnosti.
Akceptováno
Chyba vznikla pravděpodobně přepisem do systému e-legislativa.
2.4. K návrhu vyhlášky: § 4
Do § 4 doplnit nový odstavec: „Subjekt kritické infrastruktury může při zpracování dokumentace posouzení rizik využít jako podklad posouzení rizik a související dokumentaci zpracovanou podle jiných právních předpisů. Zároveň popíše způsob nebo mapování, jakým byly tyto podklady promítnuty do stanovení pravděpodobnosti a dopadů podle této vyhlášky.“
Odůvodnění: Řada subjektů kritické infrastruktury plní povinnosti v oblasti posuzování a řízení rizik i podle jiných právních předpisů a již disponuje podklady, včetně požadavků na kontinuitu a postupů pro zvládání incidentů. Mohou hrozit duplicity.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí
Toto je částečně řešeno na úrovni zákona a nelze do vyhlášky stanovit. S ohledem na indikativnost ČSN pak obecně lze v posouzení využít i materiálů zpracovaných na základě jiných právních předpisů, pokud dojde k naplnění cíle.
2.5. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 1
Z jakého důvodu je posouzení rizik definováno takto striktně? Zejména u organizací, které již provádějí řízení rizik v souladu s metodikou NÚKIB nebo jiným standardem, může požadavek na hodnocení rizik prostřednictvím další metodiky znamenat zvýšené náklady bez zjevného nárůstu přidané hodnoty.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí
Připomínku nelze z důvodu její nekonkrétnosti posoudit. Jedná se spíš o dotaz spojený s hodnocením, které není podpořeno žádnými podklady.
2.6. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. a)
Navrhujeme nahradit pojem „koncern“ obecnějším vyjádřením (např. „v rámci organizační struktury“).
Odůvodnění: „Koncern“ je termín typicky z korporační sféry a u části subjektů KI může vyvolat spory o výklad.
Změněno na doporučující
Neakceptováno.
2.7. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. a)
Tento bod bude znamenat významnou administrativní zátěž pro subjekty kritické infrastruktury, neboť budou povinny dodržovat široké spektrum právních předpisů a technických norem, jejichž počet může dosahovat několika set.
Změněno na doporučující
Neakceptováno.
2.8. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 1
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „osahuje“ nahrazuje slovem „obsahuje“.
Akceptováno
Překlep opraven.
2.9. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. c)
V § 9 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje čárkou.
Akceptováno
Překlep opraven.
2.10. K návrhu vyhlášky: § 15
Z jakého důvodu je nezbytné využívat tuto metodiku, která je výrazně složitější než obecně rozšířené metodiky BIA, již běžně používané mnoha organizacemi kritické infrastruktury? Tato změna znamená potenciální zvýšení nákladů na straně kritické infrastruktury bez zřejmého nárůstu přidané hodnoty.
Vysvětleno
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu. Toto umožňuje vyšší variabilitu možných řešení, kdy podmínkou je dodržení
2.11. K návrhu vyhlášky: § 17
Vzhledem k tomu, že vyhláška je v současné době v připomínkovém řízení, lze datum 1. dubna považovat za relativně brzký odhad účinnosti.
Akceptováno částečně
Vzato na vědomí, účinnost změněna.
2.12. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
V obecné části v bodě 1. Popis obsahu návrhu právního předpisu v první větě doporučujeme slova "nařízení vlády" nahradit slovem "vyhlášky".
Akceptováno
Opraveno.
2.13. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5
Požadujeme nahradit text uvedený v Předkládací zprávě a v Obecné části Důvodové zprávy I., konkrétně v bodě 5. následujícím zněním. Věty…„Tyto výdaje...rozpočtových kapitol“ a „Současně bude…personálních kapacit“ nahradit textem:…„Veškeré dopady vyvolané přijetím předmětné vyhlášky budou vykryty v rámci schválených personálních a výdajových limitů dotčených kapitol“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Již důvodová zpráva k zákonu o kritické infrastruktuře připouští případný požadavek na navýšení rozpočtů a personálních kapacit státních orgánů v souvislosti s vykonáváním agendy vyplývající ze zmiňovaného zákona. Současně dále uvádí následující skutečnosti:
"Primárně budou veškeré personální a výdajové dopady spojené s implementací navržené právní úpravy vykryty v rámci schválených limitů dotčených rozpočtových kapitol na příslušné roky. Pokud správci kapitol identifikují potřebu navýšení, tyto požadavky budou předmětem standardního vyjednávání s Ministerstvem financí při přípravě návrhu státního rozpočtu a jeho střednědobého výhledu.". Je tedy nutné, aby důvodová zpráva k vyhlášce byla v souladu s důvodovou zprávou k zákonu o kritické infrastruktuře.
Na základě dalšího vypořádání byla důvodová zpráva upravena dle výslovného požadavku MF.
2.14. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
Doporučujeme do části "Právní základ zpracovávání osobních údajů" doplnit také zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů, z něhož povinnost zpracování osobních údajů vyplývá. Nařízení GDPR představuje sice obecný právní základ, nicméně konkrétní právní důvody ke zpracovávání osobních údajů pro danou oblast vyplývají až z předmětného zákona.
Akceptováno
Upraveno.
2.15. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
Doporučujeme upravit číslování, protože nemá návaznost na předchozí ustanovení kap. 9
Akceptováno
Opraveno.
2.16. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
9.10 Základní parametry, e) tabulka: V řádku „vedení seznamu kritických pracovníků“ je v rozsahu osobních údajů uveden „akademický titul“. Doporučujeme zvážit, zda o tento údaj nerozšířit i ostatní kolonky, nebo jej zde nevypustit, protože je velmi pravděpodobné, že bude subjekty kritické infrastruktury automaticky zpracováván i v jiných případech evidence jmen.
Akceptováno
Upraveno.
2.17. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
9.10: Doporučujeme v úvodu vysvětlit, že ač jsou subjekty kritické infrastruktury a kritickými dodavateli především právnické osoby nebo orgány veřejné moci, toto posouzení se týká jen fyzických osob (vč. podnikajících v tomto postavení), a v dalším textu se věnovat jen osobním údajům fyzických osob (vyhnout se opakování informací o právnických osobách a informací nad rámec).
Neakceptováno
Preferujeme ponechání aktuálního znění.
2.18. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
9.10 Základní parametry, a) Subjekt údajů: Pokud nebude přepracován úvod kapitoly, doporučujeme doplnit na konci odstavce za slova „kritičtí dodavatelé“ text „(půjde-li o podnikající fyzické osoby)“, jako v první větě, aby bylo jasné, že se to netýká právnických osob.
Akceptováno
Upraveno.
2.19. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
9.10 Základní parametry, b) Druh a kategorie údajů, čtvrtý odstavec: Doporučujeme text vypustit, protože posouzení se má věnovat pouze zpracování osobních údajů fyzických osob a tato poznámka jde skutečně nad rámec DPIA pro právní předpisy.
Akceptováno
Upraveno.
2.20. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
9.10 Základní parametry, b) Druh a kategorie údajů, druhý a třetí odstavec: Doporučujeme vypustit stávající text odstavce a nahradit jej takto: „Zpracovávány budou zejména identifikační a kontaktní osobní údaje“. Dále doporučujeme spojit druhý a třetí odstavec a začít text „Půjde o jméno“….
Neakceptováno
Preferujeme ponechání aktuálního znění.
2.21. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
8.10.2, první odstavec: Ve druhé větě doporučujeme změnit slovo „manažeru“ na „manažerech“ a slovní spojení „zákonného podkladu“ na „právního důvodu“ nebo „právního titulu“.
Akceptováno
Upraveno.
2.22. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
Pojem „zpracovatel“ má v GDPR přesně definovaný obsah. Zde v DPIA je tento pojem použit nesprávně a je nutno jej nahradit slovem „správce“.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Upraveno.
2.23. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
8.10.3, druhý odstavec: Vzhledem k tomu, že GDPR nezná pojem „standardní osobní údaje“, doporučujeme spojení změnit na „zejména identifikační a kontaktní osobní údaje“.
Akceptováno
Upraveno.
2.24. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
8.10.5, poslední věta: Doporučujeme upravit konec věty takto: „… a nijak se neliší od nakládání s osobními údaji v rámci jiných kontrol“.
Akceptováno
Upraveno.
Ministerstvo obrany
3.3. K návrhu vyhlášky obecně
V předloženém materiálu požadujeme výslovně uvést, že zpracovatel plánu odolnosti, který je zároveň zpracovatelem krizového plánu, nezpracovává dvojí dokumentaci. Důvodem je duplicita zpracovávaných údajů, a tedy nadměrná administrativní zátěž, která by byla vzhledem k obsahům obou dokumentací nadbytečná. V tomto ohledu požadujeme také zvážit případnou úpravu obsahu krizového plánu.
Vysvětleno
Jedná se o duplicitní ustanovení k zákonu o kritické infrastruktuře, které zavádí princip rovnocennosti zpracovávané dokumentace (§ 26), který je nadřazeným předpisem této vyhlášce. Tato skutečnost však bude doplněna do důvodové zprávy, tak aby bylo zřejmé, že v případě duplicitní dokumentace lze tuto dokumentaci prohlásit za rovnocennou.
3.4. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Požadujeme u sloupce H – Kritérium H a Bodová hodnota H rozšířit stupnici pro hodnocení dle níže uvedené tabulky. Druhy zdravotní péče jsou doplněné podle časové naléhavosti v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách.
Kritérium HBodová hodnota HPřímý dopad na poskytování zdravotní péčeNeodkladná30Akutní20Nezbytná15Plánovaná0
Odůvodnění:
Navrhovaný rozsah pouze ve dvou bodech zvyšuje riziko vzniku incidentu při sebemenším požadavku AČR na zdravotnické zabezpečení v civilním sektoru nebo ukončení civilních stáží vojenského zdravotnického personálu. Aplikace bodového kritéria úrovně incident by mohla být záminkou pro odmítnutí ošetřování příslušníků AČR nebo aliančních vojsk.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Kritérium H bude odstraněno.
Ministerstvo pro místní rozvoj
4.1. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme upravit návrh vyhlášky tak, aby respektoval princip rovnocennosti podle § 26 zákona č. 266/2025 Sb. nejen formálně, ale i materiálně, a aby nevedl k faktickému vyloučení využití existující dokumentace, procesů a opatření subjektů kritické infrastruktury. Požadujeme, aby vyhláška v souladu se zmocněním v § 14 odst. 6 a § 15 odst. 2 zákona č. 266/2025 Sb. umožnila materiální plnění povinností, a to zejména s ohledem na princip rovnocennosti zakotvený v § 26 téhož zákona. Do § 3 a 4 vyhlášky navrhujeme vložit ustanovení v tomto znění: „Subjekt kritické infrastruktury může pro splnění povinností podle této vyhlášky využít vlastní dokumentaci a postupy, pokud prokazatelně zajišťují srovnatelný účinek s požadavky stanovenými v této vyhlášce.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Zákon č. 266/2025 Sb. výslovně umožňuje plnění povinností prostřednictvím jiné dokumentace a opatření s rovnocenným účinkem. Detailní a procesně orientovaná úprava ve vyhlášce však v praxi vytváří tlak na formální sjednocování dokumentace, namísto posuzování věcného naplnění účelu zákona, čímž dochází k oslabení principu proporcionality a omezuje možnost využít existující, rovnocenné systémy řízení.
Vysvětleno
Jedná se o duplicitní ustanovení k zákonu o kritické infrastruktuře, který je nadřazeným předpisem této vyhlášce. Tato skutečnost však bude doplněna do důvodové zprávy, tak aby bylo zřejmé, že v případě duplicitní dokumentace lze tuto dokumentaci prohlásit za rovnocennou.
4.2. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme doplnit návrh vyhlášky o jasné vymezení vztahu a rozdělení odpovědností mezi manažera kritické infrastruktury a další role stanovené zvláštními právními předpisy, zejména manažera kybernetické bezpečnosti, krizového manažera a pověřence pro ochranu osobních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Zákon č. 266/2025 Sb. správně zavádí roli manažera kritické infrastruktury. Návrh vyhlášky však již neřeší jeho praktický vztah k dalším zákonným rolím, které mají částečně překrývající se působnost v oblasti řízení rizik, incidentů a ochrany informací.
U subjektu kritické infrastruktury tak vzniká riziko:
· duplicitního nebo rozporného výkonu činností,
· nejasné odpovědnosti při řešení incidentů,
· oslabení řídicí odpovědnosti vedoucích zaměstnanců.
Bez jasného vymezení těchto vztahů hrozí aplikační nejistota a neefektivní výkon povinností.
Vysvětleno
Požadavek na vysvětlení jednotlivých bezpečnostních rolí v rámce jednoho subjektu, které vycházejí z různých právních předpisů (tj. nejen ze zákona o kritické infrastruktuře), jde nejen nad rámec zákonného zmocnění, ale jednalo by se i o snahu regulovat dané role stanovené zákonem v prováděcím právním předpise, což je nepřijatelné. Zákon o kritické infrastruktuře pak nelimituje činnost manažera kritické infrastruktury jako činnost výlučnou. Je tak na vnitřním nastavení subjektu kritické infrastruktury, zda se bude jednat o funkci kumulovanou či nikoli. Ze zákona o kritické infrastruktuře tak vyplývá toliko podřízenost manažera kritické infrastruktury, která musí být v souladu s tímto zákonem zachována.
4.3. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme doplnit návrh vyhlášky o explicitní vymezení jejího vztahu k právní úpravě kybernetické bezpečnosti a k právním předpisům v oblasti ochrany osobních údajů, zejména pokud jde o řízení rizik, řešení incidentů a ohlašovací povinnosti.
Všechny procesy a technická opatření uvedené v této vyhlášce musí být v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a s Nařízením (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů (GDPR). Subjekt kritické infrastruktury je povinen pravidelně kontrolovat soulad s těmito předpisy a zaznamenávat výsledky do dokumentace posouzení rizik.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Vyhláška zavádí vlastní režimy:
· posouzení rizik,
· řešení a hodnocení incidentů,
· oznamovacích povinností,
aniž by bylo jasně stanoveno, jak se tyto režimy vztahují k povinnostem podle zákona o kybernetické bezpečnosti a nařízení GDPR.
U subjektů kritické infrastruktury ve veřejné správě tak hrozí:
· vícenásobné hodnocení týchž rizik,
· paralelní hlášení týchž událostí různým orgánům,
· nejasnost ohledně priorit a lhůt.
Tento stav je v rozporu s principem právní jistoty a efektivního výkonu veřejné správy.
Vysvětleno
Požadovaná úprava uvedená v připomínce je pokryta v rámci ustanovení o rovnocennosti, které vyplývá ze zákona o kritické infrastruktuře. Doplňování vztahu tak je v tomto ohledu nadybtečné a zároveň jeho doplnění do vyhlášky jde nad rámec zmocnění ze zákona o kritické infrastruktuře.
4.4. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme přepracování části důvodové zprávy týkající se dopadů návrhu vyhlášky na subjekty kritické infrastruktury ve veřejné správě.
Dále požadujeme, aby Ministerstvo vnitra poskytlo metodické pokyny pro odhad nákladů spojených s implementací této vyhlášky včetně modelových výpočtů a tyto pokyny byly zveřejněny nejpozději do 30 dnů od nabytí účinnosti vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Důvodová zpráva neodpovídajícím způsobem reflektuje skutečný rozsah povinností vyplývajících z návrhu vyhlášky, zejména v oblasti řízení rizik, koordinace rolí, dokumentace a pravidelného testování opatření. Náklady nelze považovat za marginální, neboť zákon č. 266/2025 Sb. zavádí zcela nové typy testování a hodnocení dopadů, které dosud nebyly vyžadovány.
Neakceptováno
Připomínka je velmi obecná a neuvádí konkrétní návrh řešení.
4.5. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme výslovně stanovit, že předmětem kontroly je dosažení účelu a účinku opatření k zajištění odolnosti, nikoli formální shoda dokumentace se strukturou vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Bez tohoto vyjasnění hrozí, že kontrolní činnost bude upřednostňovat formální hledisko před věcným naplněním zákonných povinností, což je v rozporu se zásadou proporcionality a účelem zákona č. 266/2025 Sb.
Vysvětleno
Kontrola v oblasti kritické infrastruktury probíhá v souladu s § 22 zákona o kritické infrastruktuře. Při výkonu kontroly ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad zjišťuje, jak subjekty kritické infrastruktury plní povinnosti stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými k jeho provedení, a ukládá opatření k nápravě, tj. nejedná se o formální kontrolu. V případě postupu při kontrole se pak aplikuje kontrolní řád. Jakákoliv úprava v dané oblasti v rámci předloženého návrhu by pak byla nutně nesouladná se zákonem, k jehož provedení návrh směřuje. Uvedené by bylo také nad rámec zákonného zmocnění.
4.6. K návrhu vyhlášky obecně
Doporučujeme umožnit použití jiných rovnocenných metodik posouzení rizik, pokud naplňují cíle zákona.
Vysvětleno
Jestliže má organizace zpracovány metodiky, které jsou v souladu s požadavky legislativy ke kritické infrastruktuře, pak lze tyto metodiky využít, Případně lze přímo využít dokumentaci zpracovanou podle těchto metodik, a to na základě principu rovnocennosti dokumentace, která přímo vychází ze zákona o kritické infrastruktuře.
4.7. K návrhu vyhlášky obecně
Doporučujeme metodicky sjednotit nebo alespoň koordinovat režimy hlášení incidentů podle navrhované vyhlášky, zákona o kybernetické bezpečnosti a nařízení GDPR.
Navrhujeme doplnit mechanismus „jednotného hlášení“. Pokud subjekt nahlásí incident prostřednictvím portálu kritické infrastruktury [§ 6 odst. 1 písm. e) zákona], mělo by to být považováno za splnění ohlašovací povinnosti i pro ostatní dozorové orgány (např. NÚKIB).
Subjekt kritické infrastruktury je povinen využívat jednotný formulář pro hlášení incidentů, který bude dostupný v elektronické podobě na portálu kritické infrastruktury. Tento formulář nahradí samostatné podání u Ministerstva vnitra, NÚKIB a dalších orgánů a bude sloužit jako jediný podklad pro všechna povinná hlášení.
Vysvětleno
Tento návrh na snížení administrativní zátěže chápeme, úprava vedoucí tímto směrem by však vyžadovala změnu zákona o kybernetické bezpečnosti a jeho prováděcích právních předpisů, což není záměrem této vyhlášky, ani k tomuto vyhláška nemá příslušné zmocnění. Je třeba upozornit na § 7 a 18 odst. 2 zákona o kritické infrastruktuře, kde je zakotvena provazba na hlášení podle zákona o kybernetické bezpečnosti, který by tak bylo nutno v dané věci novelizovat. V kontextu jdnotného hlášení však s nevyšší pravděpodobností k takovéto úpravě dojde, neboť v současné době se na úrovni EU diskutuje tzv. Digitální omnibus, tedy konsolidační balíček evropské legislativy, v jehož rámci je navrhováno vytvoření jednotného vstupního bodu pro hlášení incidentů (single-entry point), a to nejen ve vazbě na směrnice CER a NIS2, ale i další předpisy (nařízení GDPR a DORA apod.).
4.8. K návrhu vyhlášky obecně
Doporučujeme do návrhu vyhlášky vložit nové ustanovení v tomto znění: „Veškerá dokumentace a hlášení podle této vyhlášky mohou být vedeny a předávány výhradně v elektronické podobě.“. Tím bude zajištěn soulad s principy digitálně přívětivé legislativy.
Neakceptováno
V § 20 odst. 5 zákona o KI je stanoveno, že pokud nelze využít portál kritické infrastruktury, předávají se informace za účelem plnění povinností podle tohoto zákona prostřednictvím datové schránky, pokud tento zákon nestanoví jinak. V případě hlášení incidentu je pak v § 18 odst. 1 zákona o KI stanoveno, že incident se hlásí MV prostřednictvím portálu a v případě, že to nejde, zašle subjekt hlášení NOPIS. Ve své podstatě je tak otázka, jak je možno hlásit NOPIS - určitě lze telefonicky, SMS .. atd. Je otázkou s ohledem na zmocnění, kde je mj. dáno, že způsob předávání hlášení o incidentu stanoví prováděcí právní předpis, zda toto opravdu nezakotvit ve vyhlášce. Důležité budou možnosti NOPIS. Platí tak, že dokumentace přes portál nebo DS (vyplývá ze zákona) a hlášení portál nebo v případě že není k dispozici.
4.9. K návrhu vyhlášky obecně
Doporučujeme zpřesnit neurčité formulace s cílem zajistit jednotnou a předvídatelnou aplikační praxi a sjednotit pojmosloví se zákonem č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti.
Vysvětleno
K návrhu bylo přistoupeno s ohledem na udržení jednotné terminologie vycházející ze zákona o kritické infrastruktuře. Vzhledem k tomu, že se jedná o nekonkrétní připomínku, která obsahuje toliko neurčité hodnocení, bez odpovídajícího návrhu znění návrhu, nelze ji vyhovět.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
5.1. K návrhu vyhlášky obecně
Domníváme se, že návrh směřuje opačným směrem, než předkladatel původně zamýšlel již při tvorbě zákona č. 266/2025, o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), jehož důvodová zpráva obsahovala tvrzení: „Administrativní zátěž navrhovaného řešení by měla být pro podnikatelské subjekty minimální, jelikož všechny nově zaváděné procesy navazují na již existující administrativní povinnosti těchto subjektů.“ Jak tedy sám předkladatel avizoval, administrativní zátěž pro subjekty by měla být úměrná a případně i nižší vzhledem k jejich již zavedeným vnitřním procesům a zpracované dokumentaci vycházející z jiných právních předpisů (režim rovnocennosti). Nicméně po prostudování návrhu se domníváme, že jsou subjekty povinny zpracovat mnohem více takové ve vztahu k plánu odolnosti dílčí dokumentace. Příkladem jsou plán rozvoje bezpečnostního povědomí, plán kontrolní činnosti, plán zajištění kontinuity činností a zpracování různých souvisejících metodik.
Neakceptováno
Vzato na vědomí.
Zmiňované plány jsou opatřeními pro řízení rizik v rámci definovaných oblastí (zajištění kontinuity činností, odezva na incidenty, fyzická bezpečnost, řízení bezpečnosti pracovníků, řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce), která budou současně uvedena v plánu odolnosti. Podle § 26 odst. 1 zákona o kritické infrastruktuře se na plán odolnosti vztahuje režim rovnocennosti, což v praxi znamená, že pokud bude mít subjekt kritické infrastruktury zmiňované plány již zpracovány, lze na ně v rámci plánu odolnosti pouze odkázat. Tímto nedojde k navyšování administrativní zátěže a doublování činností nebo vytvořené dokumentace.
MPO na základě proběhnuvších jednání souhlasí s popsáním směřování „opatření“ v důvodové zprávě.
5.2. K návrhu vyhlášky obecně
Doporučujeme v návrhu celkově selektivněji uchopit užití slova „posouzení“. V některých případech totiž není zcela jasné, zda se jedná o proces, konkrétní dokument či posouzení rizik subjektu.
Akceptováno
Návrh vyhlášky bude upraven tak, aby bylo zřejmé, kdy vyhláška hovoří o Posouzení rizik jako o názvu a kdy hovoří o posouzení jako o procesu nebo dokumentaci.
5.3. K návrhu vyhlášky: úvodní větě
Doporučujeme doplnit do úvodní věty vyhlášky odkaz na § 29 odst. 2 prováděného zákona, tj. na ustanovení zmocňující Ministerstvo vnitra k vydání vyhlášky k provedení § 14 odst. 6, § 15 odst. 2 a § 19 odst. 5. Tato další ustanovení prováděného zákona, na něž se omezuje úvodní věta v předložené podobě, pouze předpokládají úpravu relevantních záležitostí nespecifikovaným prováděcím právním předpisem, a sama o sobě tudíž nepředstavují skutečné zmocnění.
Akceptováno
Návrh byl doplněn.
5.4. K návrhu vyhlášky: § 1 písm. b)
Doporučujeme obdobně jako u technického a organizačního opatření zavést definici/vymezení pojmu bezpečnostního opatření v rámci § 2. Spojení „technická, bezpečnostní a organizační“ je v dokumentu používáno vícekrát. Chápeme složitost vymezení takového pojmu, vzhledem k tomu, že právě bezpečnostní opatření mohou být i technická a organizační jako v zákoně č. 264/2025 Sb., o kybernetické bezpečnosti. Nicméně již samotný zákon o kritické infrastruktuře opatření takto souřadně rozděluje.
Navrhujeme případně uvést, že bezpečnostní opatření zahrnují ta opatření, která neodpovídají povaze technického a organizačního opatření.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Navrhuji vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a
5.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. i)
Požadujeme vysvětlit, například do důvodové zprávy, zda se bezpečnostním perimetrem rozumí prostorové vymezení 3D.
Akceptováno
Bude specifikováno v důvodové zprávě.
5.6. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
Doporučujeme vyčlenit vymezení pojmu „nežádoucí událost“ do samostatného písmene.
Akceptováno
Chyba vznikla pravděpodobně přepisem do systému e-legislativa.
5.7. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. c)
Doporučujeme upřesnit význam slova „posouzení“. Domníváme se, že adresátovi nemusí být zcela jasné, o jaké posouzení se jedná. Doporučujeme do důvodové zprávy uvést, že se jedná například o vlastní zhodnocení, případně, co dotyčný konkrétně posuzuje.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
5.8. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 1
Domníváme se, že uvádění konkrétní normy, podle které by měl subjekt postupovat je velmi svazující, například pro menší subjekty, které danými normami jistě nedisponují. Zároveň je nutné zmínit, že zde není zcela vysvětlené (například v důvodové zprávě), zda subjekt musí mít normu implementovanou a provádět pravidelné s tím spojené audity, aby tím byla jeho povinnost splněna.
Důvodová zpráva obsahuje tvrzení, že normy jsou v současné době běžně používány a pro řadu adresátů nepředstavují implementační problém. Nejsme si vědomi takového statistického šetření, proto žádáme o informaci, o jakou část adresátů se jedná. Případně doporučujeme toto tvrzení z důvodové zprávy odstranit.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. Audity spojené s vyhodnocováním implementace těchto norem nejsou vyžadovány, považujeme to v tuto chvíli za příliš zatěžující vůči subjektům kritické infrastruktury. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
5.9. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 1
Dále si nejsme jisti, jaký účel plní textace „pokud není dále stanoveno jinak“. Domníváme se totiž, že dále stanoveno jinak není. Doporučujeme tedy textaci, která se opakuje i v § 9 odst. (1), vysvětlit v důvodové zprávě, případně odstranit.
Akceptováno
Text upraven.
5.10. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. b)
Viz připomínka č. 8.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. Audity spojené s vyhodnocováním implementace těchto norem nejsou vyžadovány, považujeme to v tuto chvíli za příliš zatěžující vůči subjektům kritické infrastruktury. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
5.11. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. a)
Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit vysvětlení, čím předkladatel myslí „nejistotu“ a jeho prostřednictvím uchopitelněji vztáhnout toto kritérium k situacím při analýze rizik, kdy se subjekt kritické infrastruktury potýká se zjevným nedostatkem dat, disponováním pouze entropickými daty či dokonce jejich celkovou absencí. Možnost práce s riziky, které nelze v současné době v souladu s návrhem nastaveným postupem kvantifikovat, musí být efektivně zachována, aby bylo možné počítat s nově vznikajícími riziky nebo i s těmi, u kterých došlo k selhání v zaznamenávání minulých případů. Cílem jsou rizika, u nichž na základě objektivních skutečností nelze vyloučit jejich nepřijatelnost.
Akceptováno
Dojde k objasnění tohoto písmena. Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
5.12. K návrhu vyhlášky: § 7
Nejsme si jistí účelem § 7. Domníváme se, že pokud subjekt plán krizového připravenosti zpracovává není potřeba duplikovat informace do plánu odolnosti.
V návaznosti na podrobnější popis těchto ustanovení v Metodice zpracování plánů krizové připravenosti podle § 17 až 18 nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 29 odst. 1 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, je například v čl. 6 „způsob zabezpečení akceschopnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby pro zajištění provedení krizových opatření a ochrany činnosti právnické nebo podnikající fyzické osoby.“ uvedeno, že se v tomto případě jedná zejména o popis systému fyzické ochrany se zaměřením na fyzickou ostrahu, technickou ochranu a režimová opatření, zabezpečení provedení změny organizační struktury a zabezpečení způsobu komunikace organizačních částí za krizového situace, dále definování odpovědných osob včetně uvedení pravomocí a způsobu jejich aktivace při plnění opatření vyplývajících z krizového plánu za krizové situace. Domníváme se však, že tyto informace již v navrhované struktuře plánu odolnosti obsaženy v určité míře jsou. Podobně jako vymezení předmětu činnosti.
V krizovém plánu Ministerstva průmyslu a obchodu plní všechny subjekty kritické infrastruktury v jeho gesci opatření. Musí tedy ze zákona plán krizové připravenosti zpracovávat nově jako právní nebo podnikající fyzická osoba. Doporučujeme vysvětlit alespoň do důvodové zprávy, zda bude v rámci režimu rovnocennosti splněna podmínka vytvoření plánu odolnosti, pokud bude plán krizové připravenosti subjekt mít, nebo naopak.
Jednoznačně se však přikláníme k povinnosti zpracovávat pouze jeden plánovací dokument.
Z žádného právního předpisu nevyplývá, že povinnost zpracovat plán krizového připravenosti je nahrazena zpracováním plánu odolnosti, ačkoli by takové řešení bylo vítáno. Navrhujeme tedy
a) upravit odstavec následovně: „Pokud subjekt kritické infrastruktury má zpracovávat podle krizového zákona plán krizové připravenosti splní tuto povinnost tím, že plán odolnosti obsahuje dále...“ a
b) doplnit informaci do nařízení vlády č. 462/2000 Sb., k provedení § 27 odst. 8 a § 28 odst. 5 zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ideálně do § 18 nového odstavce 2, že, pokud právnická a podnikající fyzická osoba je subjektem kritické infrastruktury a při zpracování plánu odolnosti jej obohatí o informace v § 7 tohoto návrhu, považuje se povinnost zpracovat plán krizové připravenosti za splněnou.
Akceptováno
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
Uvedené vyplývá z faktu, že danou problematiku není možno tímto způsobem upravit prostřednictvím předloženého návrhu, tj. tento nemůže být jejím nosičem. S ohledem na uvedené tak ani není možno prostřednictvím tohoto návrhu rozvinout diskusi nad konečným zněním nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
5.13. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 1
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „osahuje“ nahrazuje slovem „obsahuje“.
Akceptováno
Text upraven.
5.14. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 1 písm. a)
Domníváme se, že písmeno a) je duplicitní s písmenem d). V rámci písmena a) by již konkrétní vazby mezi riziky a opatřeními měly být popsány. Doporučujeme písmeno a) doplnit takto: „jeho popis, vazby mezi riziky a opatřeními, cíle a přínosy,“.
Neakceptováno
Navrhované znění je významově nepřesné. Aktuální znění písm. a) ("jeho popis, cíle a přínosy") je vztaženo na poslední větu z návětí "Opatření obsahuje". "Cíle a přínosy" tedy souvisí s opatřením a navazují na zájmeno "jeho". V případě vložení "vazby mezi riziky a opatřeními" dojde k rozbití této vazby, v jehož důsledku již "cíle a přínosy" nesouvisí s opatřením a jedná se tak o obecné vymezení. Písm. a) a d) navíc podle našeho názoru nejsou duplicitní. Z těchto důvodů preferujeme ponechání aktuálního znění.
5.15. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
Viz připomínka č. 8 a č. 9.
Akceptováno
Přip. č. 8: Odkaz na normy bude pouze indikativní. Audity spojené s vyhodnocováním implementace těchto norem nejsou vyžadovány, považujeme to v tuto chvíli za příliš zatěžující vůči subjektům kritické infrastruktury. Důvodová zpráva bude v tomto kontextu upravena.
Přip. č. 9: Část ", pokud není dále stanoveno jinak" bude odstraněna.
5.16. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. f)
Doporučujeme alespoň do důvodové zprávy vysvětlit, jakým konkrétním způsobem by měl subjekt plán kontinuity činností testovat.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Příklady způsobu testování budou uvedeny. S ohledem na skutečnost, že ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) a g) popisuje až návazné kroky související s plánem zajištění kontinuity činností, které zároveň nejsou součástí tohoto plánu, bude vytvořen nový odst. 3, který bude mít následující podobu:"(3) Subjekt kritické infrastruktury plán zajištění kontinuity činností minimálně jednou za čtyři roky testuje a v návaznosti na zjištěné poznatky aktualizuje. Testování plánu zajištění kontinuity činností probíhá například formou penetračních nebo zátěžových testů."
5.17. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3
Doporučujeme k návrhu přiložit šablonu formuláře k vyplnění elektronickou formou za účelem sjednocení přístupu subjektů.
Neakceptováno
Přiložení šablony formuláře v právním předpisu není považováno za vhodné. Aktuální trend je takový, že se od formulářů ustupuje. Současně již existují judikáty uvádějící, že i když není "žádost" na předepsaném tiskopisu, ale obsahuje veškeré předepsané položky, je taková forma přípustná. Do budoucna bude možno takovýto dokument vytvořit a metodicky doporučit.
MPO bere na vědomí.
5.18. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
V souvislosti s připomínkou č. 5 se domníváme, že tato textace ukládá subjektům disponovat i systémy k detekci dronů a bezpilotních letounů, pokud je bezpečnostní perimetr narušen a je stanoveno prostorové vymezení 3D. Doporučujeme proto toto ustanovení vysvětlit.
Akceptováno
Tato skutečnost bude popsána v důvodové zprávě.
5.19. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3
Doporučujeme vytvořit další přílohu tohoto návrhu, která bude zahrnovat podrobnější popis prostředků uvedených v písmenech a) až k). Domníváme se, že, pokud subjekt nebude disponovat znalostí z předběžné české technické normy k fyzické ochraně ČSN P 73 4450-1, nebude schopen konkrétně identifikovat, o jaké prostředky se jedná.
Akceptováno
Akceptováno jinak.
Popis využitelných i předběžných technických norem bude uveden v důvodové zprávě.
5.20. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. d)
V § 11 odst. 3 písm. d) se za slovo „kontroly“ vkládají slova „a evidence“.
Akceptováno
Text upraven.
5.21. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. h)
Doporučujeme spojit slova „video systémech“ v jedno slovo (analogicky se slovem „audiosystémech“ použitém v témže ustanovení).
Akceptováno
Text upraven.
5.22. K návrhu vyhlášky: § 15 odst. 2
Doporučujeme za účelem lepší čitelnosti zvětšit uvedený vzorec.
Vysvětleno
Velikost vychází z nastavení systému e-legislativa.
5.23. K návrhu vyhlášky: § 16
Obdobně jako u připomínky č. 17 doporučujeme k návrhu přiložit šablonu formuláře k vyplnění elektronickou formou za účelem sjednocení přístupu subjektů.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí. Možno zohlednit v důvodové zprávě.
5.24. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3 písm. b) bodu 2
V § 16 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slova „, po kterou bude“ nahrazují slovem „a“.
Akceptováno
Text upraven.
5.25. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3 písm. b) bodu 2
V § 16 odst. 3 písm. b) bodě 2 se slovo „zaznamenatelné“ zrušuje.
Akceptováno
Text upraven.
5.26. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 4 písm. b)
V § 16 odst. 4 písm. b) se na konci doplňují slova „obnovení poskytování základní služby, pokud již nebyla obnovena a“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Písmeno b) nově zní: „b) předpokládaný čas nutný pro vyřešení incidentu a pro obnovu poskytování základní služby,“.
5.27. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Důvodová zpráva obsahuje tvrzení, že technické normy v oblasti business continuity managementu jsou v současné době běžně používány a pro řadu adresátů předkládané právní úpravy nepředstavují zásadní implementační problém. Nejsme si vědomi takového statistického šetření, proto žádáme o informaci, o jakou část adresátů se jedná. Případně doporučujeme toto tvrzení z důvodové zprávy odstranit.
Akceptováno
Uvedená část bude odstraněna.
Ministerstvo spravedlnosti
6.1. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c) a § 12 odst. 1 písm. d) bodu 1
Podle návrhu § 6 odst. 2 písm. c) má informační část plánu odolnosti obsahovat, mimo jiné, „popis struktury vedení organizace“. Upozorňujeme, že z návrhu, důvodové zprávy, ani zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), není zřejmé, jaký okruh osob, resp. funkcí, má spadat pod pojem „vedení organizace“. Neurčitost pojmu umocňuje návrh § 12 odst. 1 písm. d) bodu 1, podle kterého má plán rozvoje bezpečnostního povědomí obsahovat „způsob poučení vrcholného vedení o jeho povinnostech v systému řízení rizik a řízení kontroly činností“. Návrh tedy rozlišuje mezi „vedením“ a „vrcholným vedením“ subjektu kritické infrastruktury, díky čemuž není zřejmé, zda, a případně ve vztahu ke kterému z uvedených pojmů, má být jeho obsah dovozován z jiných právních předpisů (např. občanského zákoníku, zákona o obchodních korporacích, kompetenčního zákona atd.).Doporučujeme proto vyjasnění výše uvedených pojmů v důvodové zprávě a zhodnocení jejich vztahu. Zároveň doporučujeme zhodnotit, zda je nutné v návrhu vedle pojmu „vedení“ používat i pojem „vrcholné vedení“.
Akceptováno
Popis struktury vedení organizace a její politiky bude odstraněn.
6.2. K návrhu vyhlášky: § 7
Návrh § 6 člení plán odolnosti na informační, operativní a podpůrnou část, přičemž zároveň stanovuje obsah jednotlivých částí. Návrh § 7 následně stanovuje další náležitosti plánu odolnosti v případech, kdy subjekt kritické infrastruktury zpracovává plán krizové připravenosti podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Upozorňujeme, že není zřejmé, v jaké části plánu odolnosti mají být údaje podle § 7 obsaženy, resp. zda mají být v plánu odolnosti uvedeny mimo části předpokládané § 6. Doporučujeme uvedené vyjasnit a návrh v návaznosti na to dopracovat.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády 462/2000. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
6.3. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
Upozorňujeme, že by odkaz na příslušnou normu měl správně zřejmě znít „ČSN EN ISO 22301“, tedy by mělo dojít ke změně v pořadí zkratek „EN“ a „ISO“ oproti stávající podobě návrhu.
Akceptováno
Upraveno.
6.4. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Upozorňujeme, že by ve zvláštní části důvodové zprávy k § 9 měl odkaz na příslušnou normu správně zřejmě znít „ČSN EN ISO 22301“, tedy by mělo dojít ke změně v pořadí zkratek „EN“ a „ISO“ oproti stávající podobě návrhu.
Akceptováno
Text upraven.
Ministerstvo zahraničních věcí
7.1. K návrhu vyhlášky: § 7 odst. 2
V § 7 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní:
„(2) Pokud je subjekt kritické infrastruktury zpracovatelem krizového plánu podle krizového zákona, zpracování plánu odolnosti se na něj nevztahuje.“.
Vysvětleno
Všechny subjekty kritické infrastruktury s výjimkou těch z odvětví bankovnictví, infrastruktury finančních trhů a digitální infrastruktury, mají povinnost zpracovat plán odolnosti, a to podle zákona o kritické infrastruktuře. Jestliže ale příslušný subjekt zpracovává jinou dokumentaci, jako například krizový plán, lze tuto dokumentaci prohlásit za rovnocennou plánu odolnosti, taková dokumentace však musí splňovat všechny požadavky stanovení zákonem o KI a touto vyhláškou. Nabízí se tak v tomto případě krizový plán dopracovat o části, které krizový plán v současné době neřeší.
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno. Co se týče vztahu krizového plánu a plánu odolnosti, je nutno postupovat podle § 26 zákona o kritické infrastruktuře.
7.2. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
V první větě je uvedeno, že se jedná o návrh nařízení vlády, ačkoliv předmětným dokumentem je návrh vyhlášky.
Akceptováno
Opraveno.
Ministerstvo zdravotnictví
8.1. K návrhu vyhlášky obecně
Přestože předkladatel v důvodové zprávě k zákonu č. 266/2025 Sb. uvádí, že v rámci prováděcí právní úpravy bude respektovat zásadu secundum et intra legem a stanovení primárních povinností nebude předmětem prováděcí právní úpravy, máme za to, že návrh vyhlášky jde v některých níže uvedených případech nad rámec povinností stanovených zmíněným zákonem a tím překračuje zmocnění dané § 29 tohoto zákona, což jej v důsledku toho činí v tomto znění značně přeregulovaným, zejména dokumentačně (povinnost vytvořit cca 10 nových dokumentů – plánů a metodik), a představuje tak pro subjekt KI vysokou administrativní zátěž, a rovněž způsobí významné ekonomické a personální dopady. nadto tato skutečnost není reflektována v důvodové zprávě. Navíc návrh vyhlášky ukládá povinné použití dotčených ČSN, které nejsou veřejně přístupné, a tudíž nebylo možné v této oblasti předpis přečíst a řádně připomínkovat.
V navrhovaném znění tak vyhláška spíše podporuje formální plnění prostřednictvím tvorby nadměrného množství dokumentace, než aby přispívala ke skutečnému zajištění odolnosti subjektů KI v praxi. Z tohoto důvodu se nám jeví povinnosti tvorby dalších plánů a metodik kontraproduktivní, když by všechny povinnosti/opatření mohly být obsaženy v plánu odolnosti. Požadujeme povinnosti stanovené nad rámec zákona č. 266/2025 Sb. z vyhlášky vypustit. Povinnost tvorby plánů/metodik navrhujeme přeformulovat tak, aby v praxi nezatěžovaly kritické subjekty nad přijatelnou mírů a vytvářely se jen ty plány/dokumnety, které jsou opravdu nezbytné a v praxi pomohou k řešení rizik.
Vysvětleno
Vzato na vědomí
Připomínka je velmi obecná a nekonkrétní a nelze jí tak vyhovět. V případě, že se připomínkové místo domnívá, že návrh jde nad rámec zákona, měl možnost v konkrétní věci na danou skutečnost upozornit. Vyhláška je "návodem" na základě kterého lze určit náležitosti a způsob zpracování dokumentací. V případě zestručnění návrhu by nutně došlo k situaci, kdy by subjekt KI nebyl s ohledem na absenci základních informací schopen posoudit rizika či zpracovat plán odolnosti. Co se týče norem, tam bych doporučoval indikativní odkaz - bude nutná změna návrhu (akceptace částečně), kdy formulace pro indikativní odkaz jsou např.:
- zejména v souladu s ČSN...
- lze postupovat/například podle ČSN...
MZdr i na základě projednání připomínky s návrhem vypořádání souhlasí.
8.2. K návrhu vyhlášky obecně
Obecná připomínka k odkazování na ČSN v návrhu vyhlášky:
Předkladatel musí jasně určit (v návrhu vyhlášky) a řádně odůvodnit (v důvodové zprávě), zda budou zmiňované ČSN závazné v plném rozsahu nebo jen v některých konkrétních částech pro subjekty KI a na základě tohoto rozhodnutí provést úpravy následovně:
Varianta A:
Odkazy na technickou normu v návrhu vyhlášky budou mít formu odkazu výlučného (povinného), který určuje shodu s technickou normou, na kterou se odkazuje jako jediný způsob splnění příslušného ustanovení daného právního předpisu, a tím vzniká povinnost řídit se ustanoveními příslušné normy pro ty subjekty, kterých se daný právní předpis týká. V takovém případě bude nutné obsah vyhlášky zestručnit za využití odkazů na ustanovené dané normy, neboť v několika případech (např. § 4 a § 9) text vyhlášky pouze opisuje obsah ČSN.
Varianta B:
Odkazy na technickou normu v návrhu vyhlášky budou mít formu odkazu indikativního, a tedy subjekt může podle vlastního uvážení buď postupovat podle normy anebo podle postupů stanovených v návrhu vyhlášky. MZD se z důvodu snížení administrativní zátěže subjektů KI přiklání k této variantě.
Připomínky MZD jsou koncipovány v obou rovinách, neboť nám není znám finální záměr předkladatele. Vypořádání připomínek bude tedy závislé na rozhodnutí předkladatele, k jaké variantě se přikloní. Současná varianta postrádá jednoznačné určení, což znejišťuje povinné subjekty, jak správně postupovat při naplnění stanovených povinností.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínka byla do návrhu vyhlášky zapracována obdobným způsobem uvedeným ve variantě B.
8.3. K návrhu vyhlášky obecně
K předkládací zprávě:
V posledním odstavci, který se týká nákladů, požadujeme text doplnit tak, aby bylo zřejmé, že toto tvrzení se týká pouze státní správy, nikoliv všech subjektů KI (tedy i ze soukromého sektoru), které vzniknou podle zákona č. 266/2025 Sb. a připravovaného nařízení vlády o kritériích.
Odůvodnění: Uvedené tvrzení platí pouze pro ministerstva a ústřední správní úřady. Náklady soukromého sektoru a dalších subjektů nemohou být a ani nebudou hrazeny ze státního rozpočtu a určený subjekt si je bude muset uhradit ze svého rozpočtu v plné výši. Zejména s ohledem na § 11 návrhu vyhlášky vzniknout značné náklady na pořízení kamer, IT systémů, určení perimetrů atp. S tím velmi úzce dále souvisí rovněž personální navýšení, a tedy i náklady na platy zaměstnanců.
Neakceptováno
Není jasné, ke kterému ustanovení se připomínka vztahuje. Pokud se jedná o bod 5. "Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty", tak z textu pod tímto bodem jasně vyplývá, že se jedná o subjekty veřejné správy - "Náklady spojené s přijímáním opatření na zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury závislé na státním rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtech se budou primárně odvíjet od již existujících opatření a potřebě přijímat opatření nová potřebná pro konkrétní kritickou infrastrukturu.".
8.4. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
V § 2 písm. c) se slovo „zachování“ nahrazuje slovy „subjektu kritické infrastruktury zachovat“.
Neakceptováno
Ve vyhlášce i obecně se užívá pojem "kontinuita činností" nikoliv "kontinuita činností subjektu kritické infrastruktury". Doplnění slov "subjektu kritické infrastruktury proto považujeme za nadbytečné, navíc s ohledem na to, že ze znění samotného písm. c) jasně vyplývá, že dotčený pojem souvisí se subjektem kritické infrastruktury, neboť se vyskytuje dále v textu. Přestože rozumíme tomu, že původně navrhované znění působí do jisté míry těžkopádně, považujeme jej za vhodnější a lépe vystihující danou podstatu.
MZdr bere na vědomí.
8.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
V § 2 písm. c) se slovo „obnovení“ nahrazuje slovem „obnovit“.
Neakceptováno
Ve vyhlášce i obecně se užívá pojem "kontinuita činností" nikoliv "kontinuita činností subjektu kritické infrastruktury". Doplnění slov "subjektu kritické infrastruktury proto považujeme za nadbytečné, navíc s ohledem na to, že ze znění samotného písm. c) jasně vyplývá, že dotčený pojem souvisí se subjektem kritické infrastruktury, neboť se vyskytuje dále v textu. Přestože rozumíme tomu, že původně navrhované znění působí do jisté míry těžkopádně, považujeme jej za vhodnější a lépe vystihující danou podstatu.
MZdr bere na vědomí.
8.6. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
V § 2 písm. c) se slova „subjektem kritické infrastruktury“ zrušují.
Neakceptováno
Ve vyhlášce i obecně se užívá pojem "kontinuita činností" nikoliv "kontinuita činností subjektu kritické infrastruktury". Doplnění slov "subjektu kritické infrastruktury proto považujeme za nadbytečné, navíc s ohledem na to, že ze znění samotného písm. c) jasně vyplývá, že dotčený pojem souvisí se subjektem kritické infrastruktury, neboť se vyskytuje dále v textu. Přestože rozumíme tomu, že původně navrhované znění působí do jisté míry těžkopádně, považujeme jej za vhodnější a lépe vystihující danou podstatu.
MZdr bere na vědomí.
8.7. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
V § 2 písm. e) se za slovo „a“ vkládá slovo „kritické“.
Akceptováno
Návrh byl upraven ve smyslu připomínky.
8.8. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
V § 2 písm. f) se slova „zajišťující objekt“ nahrazují slovy „sloužící k ochraně objektu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat redefinovaný text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
8.9. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
V § 2 písm. f) se slovo „narušením“ nahrazuje slovy „neoprávněným přístupem, poškozením, krádeží nebo zničením“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
8.10. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
V § 2 písm. g) se slova „sloužící ke stanovení režimu“ nahrazují slovy „které upravují režim provozu, chování osob“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
8.11. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
V § 2 písm. g) se slova „způsobu použití“ nahrazují slovy „způsob používání technických a personálních“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
8.12. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
V § 2 písm. g) se na konci textu doplňují slova „fyzické bezpečnosti“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
8.13. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 písm. k) se slovo „související“ nahrazuje slovy „zaměřené na zajištění bezpečnosti a kontinuity poskytování základní služby prostřednictvím řízení rizik souvisejících“.
Neakceptováno
Aktuální podoba znění tohoto písmena obsahuje pojem "opatření", do kterého spadá "bezpečnost" i "kontinuita poskytování základní služby". Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce navíc stejně jako kontinuita činností podle návrhu vyhlášky souvisejí s opatřeními pro řízení rizik. Navrhované znění je podle našeho názoru příliš komplikované a široce popisuje to, co je vyjádřeno již v aktuálním znění.
MZdr bere na vědomí.
8.14. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 písm. k) se slova „opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci“ nahrazují slovem „dodavateli“.
Neakceptováno
Aktuální podoba znění tohoto písmena obsahuje pojem "opatření", do kterého spadá "bezpečnost" i "kontinuita poskytování základní služby". Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce navíc stejně jako kontinuita činností podle návrhu vyhlášky souvisejí s opatřeními pro řízení rizik. Navrhované znění je podle našeho názoru příliš komplikované a široce popisuje to, co je vyjádřeno již v aktuálním znění.
MZdr bere na vědomí.
8.15. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 písm. k) se slova „nežádoucí událostí událost“ nahrazují slovy „dodavatelským řetězcem“.
Vysvětleno
Znění "nežádoucí událost událostí" je myšlena jako samostatná definice pod samostatným písmenem. Přepisem do systému e-legislativa pravděpodobně došlo ke sloučení pojmu v písm. k) a dalšího pojmu.
8.16. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 písm. k) se slova „která může narušit poskytování základní služby nebo jinou činnost subjektu kritické infrastruktury.“ zrušují.
Akceptováno
Chyba vznikla pravděpodobně přepisem do systému e-legislativa.
8.17. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. l)
Požadujeme specifikovat, co je myšleno „jinou činností“ u pojmu nežádoucí událost, respektive upravit definici tohoto pojmu tak, aby byl jednoznačný.
Odůvodnění: Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi obecné slovní spojení, které není v důvodové zprávě blíže definováno, je nutné specifikovat, co je jinou činností myšleno, např. mělo by být jasně stanoveno, že se jedná o jinou činnost související se základní službou.
Akceptováno částečně
Pojem nežádoucí událost byl v rámci vyhlášky definován ve vazbě na § 14 návrhu vyhlášky, kde slouží k vymezení i všech negativních událostí, které mohou, ale nemusí vést ke vzniku incidentu a tedy i ke vzniku povinnosti takovouto událost hlásit. V kontextu definice je pak znění "jinou činnost" použito záměrně tak, aby do této množiny spadly všechny nežádoucí události bez ohledu na to, jestli se jedná o události, které naplňují kritéria incidentu. Pojem "nežádoucí událost" proto bude předefinován tak, aby byla zřejmá souvislost se zákonným pojmem "incident". Současně bude "jiná činnost" objasněna v důvodové zprávě.
8.18. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. l)
V § 2 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) nežádoucí událostí událost, která může narušit poskytování základní služby nebo jinou činnost subjektu kritické infrastruktury.“.
Akceptováno
Text upraven.
8.19. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
V § 3 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b).
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
8.20. K návrhu vyhlášky: § 4
K § 4
V případě, že bude zmíněná ČSN vyhláškou učiněna závaznou tak, že subjekt KI bude povinen řídit se jejím zněním zcela , požadujeme odstavec 2 buď odstranit bez náhrady, nebo přeformulovat a upřesnit tak, že z daných ČSN budou vybrány příslušné části, které má subjekt KI zpracovat – nikoliv však metodiku, neboť ta je již součástí dané ČSN, podle níž musí subjekt KI postupovat. Současně písm. c) je značně zmatečné, neboť není zřejmé, o jaká kritéria se jedná vzhledem k tomu, že v písm. a) se o žádných kritériích nehovoří. V případě vypuštění povinnosti zpracovat metodiku bude nutné o tuto skutečnost upravit i důvodovou zprávu.
Odůvodnění: V případě, že zmíněná norma ČSN ISO 31000 (010351) obsahuje jasný a konkrétní postup (metodiku), jak identifikovat, analyzovat, hodnotit a ošetřit rizika, jeví se odstavec 2) zcela nadbytečným a pro subjekty KI zmatečným, neboť se jedná o opakování toho, co je předmětem daných ČSN a subjekt KI by tak do metodiky pouze opisoval to, co je již stanoveno v příslušné ČSN. Navržené znění v této podobě může být pro subjekty KI nejen matoucí, ale zvyšuje se tak neoprávněně jeho administrativní zátěž
Akceptováno
Text upraven.
8.21. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. b)
V § 4 odst. 2 písm. b) se za slovo „31010“ vkládá text „(010351)“.
Neakceptováno
Uvádění konkrétní verze normy není nutné ani žádoucí. V případě aktualizace normy by tak musela být aktualizována také samotná vyhláška. Také s ohledem na indikativní odkazování na normy toto nepovažujeme za nezbytné.
MZdr bere na vědomí.
8.22. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
Požadujeme text v odst. 3 upravit tak, aby byl v souladu se současnou praxí.
Odůvodnění: V současnou chvíli neexistuje posouzení rizik ČR, které je stále v procesu tvorby a v této fázi neobsahuje rozdělení na odvětví a pododvětví vč. identifikace nepřijatelných rizik. Současně ani zákon č. 266/2025 Sb. neukládá ÚSÚ povinnost stanovit nepřijatelná rizika v jednotlivých odvětvích/pododvětvích. Není tedy zřejmé, z jakých nepřijatelných rizik by měl subjekt KI vycházet.
Vysvětleno
Vzato na vědomí
Bude objasněno po schválení posouzení rizik ČR. Postup subjektu KI v souvislosti s jiným právním předpisem věcně nesouvisí s předloženým návrhem. Návrh postupu subjektu KI bude, tak jako doposud, uveřejněn v případě potřeby na webových stránkách GŘ HZS ČR.
8.23. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4
Požadujeme odst. 4 odstranit bez náhrady, pokud bude na danou normu ponechán výlučný odkaz.
Odůvodnění: Celé znění odst. 4 je popsáno v dané ČSN a z toho důvodu je nadbytečné zde tento text znovu uvádět. V případě, že odkaz na ČSN se změní na indikativní, lze tento text ponechat.
Neakceptováno
Přestože je text odst. 4 do jisté míry obsažen v normě ČSN ISO 31000, považujeme za vhodné jej zde ponechat, a to především s ohledem na jeho úpravu pro specifické potřeby této vyhlášky a zákona o kritické infrastruktuře. Současně bude na normu odkazováno indikativně, tzn. že ponechání tohoto textu bude nezbytné.
MZdr souhlasí s vypořádáním.
8.24. K návrhu vyhlášky: § 5
Požadujeme v odst. 2 na konci věty odstranit bez náhrady text „anebo subjektem KI určený pracovník“. Případně před slovo „pracovník“ doplnit slovo „vedoucí“.
Odůvodnění: S ohledem na důležitost zachování základních služeb není možné, aby takový dokument (plán odolnosti) schvaloval pouze referent, nýbrž je žádoucí, aby jej schvaloval vedoucí zaměstnanec. I s ohledem na procesní hledisko není žádoucí, aby došlo k situaci, kdy zpracovatel plánu bude současně i jeho schvalovatelem, neboť k tomu bude určen.
Akceptováno
Text upraven.
8.25. K návrhu vyhlášky: § 6
Doporučujeme přesunout z odst. 3 seznam kritických pracovníků, popis zdrojů a přehled kritických dodavatelů do podpůrné části plánu, respektive do jeho přílohové části s ohledem na předpoklad, že zmíněné dokumenty bude potřeba aktualizovat častěji. Z procesního hlediska je snadnější aktualizovat přílohu než celý plán.
Akceptováno částečně
Ačkoliv rozumíme tomu, že v rámci kritických pracovníků, zdrojů nezbytných k zajištění poskytování základní služby a kritických dodavatelů může docházet k častějším změnám, považujeme tyto oblasti za důležité, a proto je potřeba je ponechat v samotném plánu odolnosti. Souhlasíme nicméně s jejich přesunem do informační části. Drobné aktualizace odpovídající uvedeným oblastem pak budou prováděny zejména v elektronické podobě, která bude primární. Listinná podoba bude podstatná zejména při kontrole.
8.26. K návrhu vyhlášky: § 6 a § 8
Doporučujeme písmena z § 8 odst. 3 zahrnout do plánu odolnosti, a tedy je přesunout do § 6 jako podbody písmena „dokumenty související s přijímáním opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury“. Vzhledem k tomu, že se § 6 odst. 4 de facto odkazuje na § 8 odst. 3 je účelné, aby toto bylo spojeno společně pod plán odolnosti. V opačném případě se toto rozdělení jeví chaotické a tříští se dokumentace.
Akceptováno
Akceptováno jinak
Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn.
8.27. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. a) a b)
V § 6 odst. 3 se písmena a) a b) zrušují.
Dosavadní písmena c) až g) se označují jako písmena a) až e).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
8.28. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. b)
V odst. 4 písm. b) doporučujeme ujasnit, zda zásady manipulace s plánem odolnosti rovněž mají obsahovat i ochranu informací uvedených v tomto plánu, a to ze strany zaměstnanců, kteří se budou s plánem seznamovat. S ohledem na skutečnost, že informace nebudou veřejné ve smyslu zákona č. 106/1999 Sb., jeví se relevantním, aby součástí plánu byla také opatření k zabezpečení informací, jež plán obsahuje a nedocházelo tak k jejich úniku mimo určené pracovníky.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Záměrem je, aby v této části byl uveden rovněž způsob ochrany informací uvedených v plánu, včetně zásad, jak ze strany zaměstnanců subjektu KI s informacemi v plánu nakládat. Uvedené bude doplněno do důvodové zprávy.
8.29. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. e)
Požadujeme přesunout písm. e) z odst. 4 do odst. 3).
Odůvodnění: Z hlediska zajištění odolnosti subjektu KI představují přijímaná opatření nejstěžejnější část plánu odolnosti a z toho důvodu je nutné, aby byla uvedena v operativní části plánu.
Neakceptováno
Přijímaná opatření budou uvedena v operativní části, konkrétně v rámci "řízení rizik v rozsahu technických, bezpečnostních a organizačních opatření". Zmiňované dokumenty představují pouze podpůrné materiály (např. technické specifikace), které nejsou pro operativní část plánu odolnosti klíčové. Nejedná se tedy o typ dokumentů, který předpokládá připomínkové místo. Bude konkretizováno v důvodové zprávě.
MZdr souhlasí.
8.30. K návrhu vyhlášky: § 7
V § 7 úvodní části ustanovení se slovo „zpracovává“ nahrazuje slovy „má povinnost zpracovat a aktualizovat“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády 462/2000. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
8.31. K návrhu vyhlášky: § 7
V § 7 úvodní části ustanovení se za slovo „odolnosti“ vkládají slova „podle § 6“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády 462/2000. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
8.32. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 2
V odst. 2 doporučujeme upřesnit, že vyloučení přijetí opatření není možné učinit u nepřijatelných rizik, neboť taková rizika musí být řešena vždy a subjekt KI na ně musí být připraven.
Neakceptováno
Podstata připomínky je již zahrnuta ve slovech "na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury", neboť vyloučení přijetí opatření je možné pouze v případě přijatelných rizik, případně podmínečně přijatelných rizik podle tabulky č. 3 v příloze č. 1.
MZdr bere na vědomí.
8.33. K návrhu vyhlášky: § 9
K § 9
Požadujeme vypustit celý § 9, neboť není účelné, aby nad rámec plánu odolnosti se vypracovával další plán/dokument. Plán zajištění kontinuity činností máme za to, že má být součástí plánu odolnosti.
Odůvodnění: Zákon č. 266/2025 Sb. nestanovuje subjektu KI povinnost zpracovat plán kontinuity činností, testovat jej a aktualizovat. V souladu s § 15 zmíněného zákona, v němž je uvedeno:
“(1) Subjekt kritické infrastruktury na základně posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury přijímá technická, bezpečnostní a organizační opatření, a to v rozsahu opatření:
a) k řízení rizik,
b) pro zajištění kontinuity činností,
c) odezvy na incidenty,
d) fyzické bezpečnosti,
e) k řízení bezpečnosti pracovníků a
f) k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.
(2) Obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury podle odstavce 1 stanoví prováděcí právní předpis.”
Požadujeme, aby opatření pro zajištění kontinuity činností byla uvedena jako součást plánu odolnosti, a to pouze jako soubor opatření technických, bezpečnostních a organizačních a bez povinnosti testování. Pro praxi je naopak přehlednější a praktičtější, aby existoval jeden souhrnný dokument, než několik, přičemž se každý jmenuje jinak, řeší něco jiného a v případě rizika, bude mít subjekt KI povinnost postupovat podle x plánů, metodik, manuálů namísto jednoho komplexního.
Neakceptováno
Vytvoření plánu zajištění kontinuity činností (Business Continuity Plan) je standardní součástí a výchozím dokumentem Businness Continuity Managementu. Znění vyhlášky tak respektuje skutečnost, že některé (převážně soukromé) subjekty takovýto plán již mají zpracovaný a v rámci plánu odolnosti pak na něj mohou pouze odkazovat. Není proto žádoucí duplikovat činnost v podobě opětovného vypracování požadadovaných skutečností přímo do plánu odolnosti. Vypracování plánu zajištění kontinuity činností navíc není v rozporu se zákonným zmocněním, jak naznačuje připomínka, neboť jej lze považovat za opatření pro zajištění kontinuity činností. Testování plánu kontinuity činností je rovněž klíčovým úkonem pro ověření jeho aktuálnosti. Současně u něj byla nastavena periodicita čtyř let, která je v souladu s aktualizací plánu odolnosti.
Po projednání připomínky MZdr bere vypořádání na vědomí, zejména s ohledem na příslib metodické činnosti ze strany GŘ HZS.
8.34. K návrhu vyhlášky: § 9
V případě, že nebude akceptována předchozí připomínka požadujeme provést následující úpravu § 9:
1) Spojit text odst. 1 a odst. 2 do jednoho odstavce následovně:
Subjekt kritické infrastruktury pro zajištění kontinuity činností zpracuje plán zajištění kontinuity činností obsahující opatření přijímaná k zajištění kontinuity činností, přičemž uplatní postupy a zásady stanovené ČSN ISO EN 22301, pokud není dále stanoveno jinak. Plán kontinuity činností obsahuje
a. zpracovanou metodiku …
b. analýzu dopadů …
c. zohlednění výsledků …
d. stanovení cílů …
e. atd.
2) Přeformulovat úvodní slovo v písm. a) a písm. f), neboť jsou totožná.
3) Vypustit z písm. f) testování plánu kontinuity činností.
Odůvodnění: Textová úprava za účelem lepší plynulosti a srozumitelnosti. Současně povinnost testovat plán jde nad rámec povinností stanovených zákonem č. 266/2025 Sb.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k celkové revizi a částečné úpravě současného § 7 (zajištění kontinuity činností).
8.35. K návrhu vyhlášky: § 10
Požadujeme, aby odst. 1 a odst. 2 byly spojeny tak, aby na sebe texty navazovaly, a to následovně:
(1) Subjekt kritické infrastruktury v rámci opatření k odezvě na incidenty
a) zpracuje vnitřní nastavení procesů a pravidel pro identifikaci, zaznamenání a vyhodnocení incidentů, u nichž dále stanoví
1. interní postupy, podle kterých budou incidenty identifikovány, zaznamenány a vyhodnoceny a
2. nástroje a prostředky pro identifikaci, zaznamenání a vyhodnocení incidentu, atd.
Odůvodnění: V uvedeném znění se jedná o velmi nepřehledný způsob popisu opatření k odezvě na incident. Všechna opatření, která je subjekt KI povinen učinit musí být uvedena přehledně na jednom místě, jinak se text stává chaotickým.
Akceptováno
Akceptováno jinak
Došlo k přeformulování odstavců 1 a 2, aby nedocházelo k duplicitnímu zakotvení problematiky.
8.36. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 1
V odst. 1 požadujeme vypustit písm. a), nebo vysvětlit rozdíl mezi písm. a) a c).
Odůvodnění: Obsah písmem a) a c) je v podstatě totožný. Vzhledem k tomu, že se jedná o činnost, kterou bude muset zajistit každý subjekt KI, je nezbytné, aby bylo jednoznačně uvedeno, co je po něm požadováno.
Akceptováno
Akceptováno jinak
Došlo k věcnému sloučení písmen a) a c).
8.37. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
V odst. 2 požadujeme jasně určit, o jaká opatření se jedná.
Odůvodnění: Z textu není zřejmé, jedná-li se o opatření k zajištění odolnosti nebo řízení rizik nebo zvládání incidentu. Pokud se v návrhu vyhlášky uvádí více možných typů opatření, je nutné je vždy jednoznačně definovat.
Vysvětleno
Ustanovení § 10 se dotýká odezvy na incidenty, tj. jedná se o opatření ve vztahu k incidentu. Odstavce 1 a 2 tohoto ustanovení byly přeformulovány s ohledem na připomínky dalších připomínkových míst, kdy většina ustanovení odstavce 2 byla sloučena s odstavcem 1, kdy tento nově primárně stanovuje stanovení postupů, nástrojů a prostředků v rámci vnitřního nastavení subjektu. Odstavec 2 se dotýká již konkrétního postupu v rámci opatření.
8.38. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3
V odst. 3) požadujeme vysvětlit, co je míněno „podílem uživatelů“ a současně provést následující úpravy textu:
· e) příčinu incidentu, je-li známa,
· f) důsledky incidentu, jsou-li známy,
· h) odhadovaný počet a podíl uživatelů zasažených narušením poskytované základní služby.
Odůvodnění: Pokud je potřeba znát počet uživatelů, není zřejmé, z jakého důvodu je nutné znát i jejich podíl. Úpravy textu jsou požadovány za účelem jeho zpřesnění, neboť příčina incidentu nemusí být vždy ihned objasněna.
Akceptováno částečně
V případě písmene byla doplněna slova „,je-li známa“, písmeno h) nově zní: „h) odhadovaný počet uživatelů, kteří byli incidentem ovlivněni a jejich podíl v rámci dané základní služby,“.
8.39. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. e)
V § 10 odst. 3 písm. e) se na konci textu doplňují slova „je-li známa“.
Akceptováno
Text upraven.
8.40. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. f)
V § 10 odst. 3 písm. f) se na konci textu doplňují slova „jsou-li známy“.
Neakceptováno
Důsledky incidentu budou vždy známy, jinak by se nejednalo o incident podle zákona o kritické infrastruktuře.
MZdr bere na vědomí.
8.41. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. h)
V § 10 odst. 3 písm. h) se na začátek vkládá slovo „odhadovaný“.
Akceptováno
Text upraven.
8.42. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. k)
V § 10 odst. 3 písm. k) se na konci tečka nahrazuje čárkou.
Akceptováno
Opraveno.
8.43. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. l)
V § 10 odst. 3 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) výčet ostatních základních služeb, které jsou incidentem ohroženy.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Znění písm. l) bude mít následující podobu:
"l) výčet ostatních základních služeb, jejichž poskytování bylo vlivem incidentu narušeno.".
8.44. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
Požadujeme do odst. 1 definovat, co se pro účely této vyhlášky rozumí fyzickou bezpečností, tedy že zajištění fyzické bezpečnosti se skládá ze zajištění systému fyzické ochrany, technické ochrany a elektrické požární signalizace. A podle toho upravit členěné celého §, neboť systém fyzické ochrany je nyní pod písmenem d), zatímco systém technické ochrany má samostatný odstavec.
Odůvodnění: V této podobě se požadavky na zajištění fyzické bezpečnosti stávají nepřehlednými. Je potřeba definovat, co vše pod fyzickou bezpečnost pro účely této spadá, neboť to má pak návaznost na rozčlenění celého §, kdy navrhujeme, aby každá část fyzické bezpečnosti měla samostatný odstavec.
Akceptováno částečně
Odst. 3 není taxativním vymezením a cílem je, aby subjekty kritické infrastruktury rozsah zhodnotily sami.
MZdr bere na vědomí.
8.45. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
V § 11 odst. 1 písm. a) se za slovo „perimetr“ vkládá slovo „objektu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr objektu,"
Zároveň bude doplněna definice bezpečnostního perimetru v § 2 písm. a), a to následujícícm způsobem:
"i) bezpečnostním perimetrem souvisle vymezená oblast v okolí kritické infrastruktury stanovující chráněnou zónu, která obepíná objekt, ve kterém se nachází kritická infrastruktura, a jeho bezprostředně přiléhající pozemky a prostor nad tímto objektem, v rozsahu nezbytném k zajištění jeho ochrany,"
8.46. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
V odst. 2 požadujeme jasně určit, o jaká opatření se jedná.
Odůvodnění: Z textu není zřejmé, jedná-li se o opatření k zajištění odolnosti nebo řízení rizik, zvládání incidentu nebo opatření související s fyzickou bezpečností. Pokud se v návrhu vyhlášky uvádí více možných typů opatření, je nutné je vždy jednoznačně definovat.
Vysvětleno
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3.
8.47. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2
V odst. 1) písm. a) bodě 2. požadujeme uvést text do souladu s § 11.
Odůvodnění: V § 11 odst. 1 písm. b) je stanoveno, že lze bezpečnostní perimetr rozdělit do jednotlivých úrovní. V § 12 se hovoří o jednotlivých kategorií. Požadujeme upřesnit, co je tím myšleno, zdali je v tom nějaký rozdíl, neboť subjektu KI musí být zřejmé, co má činit.
Akceptováno
Bude dáno do souladu s upraveným § 11 odst. 1. Znění § 12 odst. 1 písm. a) bodu 2. bude mít následující podobu:
"2. přístupových práv k informacím citlivé povahy, ke kritické infrastruktuře, popřípadě do jednotlivých zón oblasti vymezené bezpečnostním perimetrem,"
8.48. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 3
V odst. 1 písm. a) bodě 3 požadujeme vysvětlit, o jaké kategorie se jedná.
Odůvodnění: Z uvedeného znění není zřejmé, co je tímto bodem myšleno, neboť v uvozovací větě se hovoří o kritických pracovnících. Současně je potřeba, aby bod 3 navazoval na důvodovou zprávu, kde jsou zmiňovány 3 kategorie osob. Není tedy zřejmé, co je v tomto bodě záměrem.
Akceptováno
Za účelem vyjasnění zmiňovaných kategorií dojde k následujícím úpravám. § 12 odst. 1 písm. a) bod 3. bude odstraněn a § 12 odst. 1 písm. b) bod 1. bude mít následující podobu:
"1. pozic, případně kategorií pracovníků, u kterých je ověřována spolehlivost,"
Na kategorie pracovníků bude pamatováno v rámci metodiky, která bude zpracována po schválení návrhu.
8.49. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 5
V odst. 1 písm. a) bodě 5. požadujeme upřesnit, o jaké vedení se jedná.
Odůvodnění: Z uvedeného znění nevyplývá, čeho se vedení týká, či jedná-li se o řídící funkce. Subjektu KI musí být zřejmé, co má za povinnost stanovit.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Na základě jiné připomínky bude bod 5. odstraněn, neboť práva a povinnosti vycházejí ze samotného zákona o kritické infrastruktuře, a proto není potřeba je stanovovat.
8.50. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. d)
V odst. 1 požadujeme vypustit písm. d), neboť se jedná o již několikátý plán, který by subjekt KI měl zpracovávat a není vůbec jasné proč. Pro zpracování plánu rozvoje bezpečnostního povědomí neexistuje zákonné zmocnění, zákon stanovuje povinnost vypracovat plán odolnosti a posouzení rizik, není vůbec zřejmé proč by rozvoj bezpečnostního povědomí nemohl být jeho součástí. Na základě výše uvedeného upravit odpovídající části důvodové zprávy.
Odůvodnění: Zákon č. 266/2025 Sb. nestanovuje subjektům kritické infrastruktury povinnost zpracovat takovéto plány, a tedy se jedná o povinnost, která jde nad rámec zákonem stanovených povinností. Naopak v § 15 odst. 1 písm. e) zmíněného zákona se uvádí, že subjekt KI přijímá „opatření k řízení bezpečnosti pracovníků“. Současně zpracování plánu představuje zbytečnou administrativní zátěž, která nijak nepřispívá k zajištění odolnosti subjektu KI. Zajištění bezpečnostního povědomí zaměstnanců lze realizovat různými vhodnými opatřeními podle povahy subjektu, aniž by bylo nezbytné zpracovávat samostatný plán, jehož povinnost není opřena o zákonné ustanovení. Např. způsob poučení lze přidat do plánu odolnosti či odpovědnost za provedení poučení může být řešena vlastním interním předpisem (organizačním řádem).
Neakceptováno
Zpracování plánu rozvoje je třeba chápat v kontextu návětí, kdy se jedná o opatření k zajištění odolnosti subjektu KI. Dané ustanovení je tak v souladu s dikcí § 15 zákona o KI.
MZdr bere na vědomí.
8.51. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 2 písm. b)
V odst. 2 požadujeme vypustit písm. b), neboť pro zpracování plánu kontrolní činnosti pro dodržování stanovených technických, bezpečnostních a organizačních opatření ze strany pracovníků a kritických pracovníků bezpečnostního povědomí neexistuje zákonné zmocnění vizte předchozí odůvodnění připomínky. A podle toho upravit odpovídající části důvodové zprávy.
Odůvodnění: Zákon č. 266/2025 Sb. nestanovuje subjektům kritické infrastruktury povinnost zpracovat takovéto plány, a tedy se jedná o povinnost, která jde nad rámec zákonem stanovených povinností.
Neakceptováno
Jedná se o opatření k řázení bezpečnosti pracovníků. Připomínku tak v tomto ohledu není relevantní, neboť celý odstavec 1 vychází z premisy, že se jedná o opatření podle zákona o KI.
MZdr po projednání připomínky na připomínce netrvá.
8.52. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 3
Do odst. 3 požadujeme doplnit, že přehledy obsahují i datum, kdy bylo poučení a školení provedeno.
Odůvodnění: Z procesního hlediska je třeba evidovat i kdy byla školení provedena za účelem realizace pravidelného přeškolení.
Akceptováno
Text upraven.
8.53. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. a)
V § 13 odst. 1 písm. a) se slovo „dodavateli“ nahrazuje slovy „dodavatelským řetězcem“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
8.54. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
V § 13 odst. 1 písm. b) se slovo „dodavatelem“ nahrazuje slovy „dodavatelským řetězcem“.
Neakceptováno
Subjekt kritické infrastruktury nemusí disponovat žádným smluvním vztahem se všemi články dodavatelského řetězce a nemá je tedy jak ovlivnit. Současně není ani ambicí zákona o kritické infrastruktuře, případně směrnice CER, ošetřovat celý dodavatelský řetězec.
MZdr souhlasí s vypořádáním.
8.55. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2
Doporučujeme z hlediska plynulosti a návaznosti textu odst. 2 přesunout a vyjmenované údaje zahrnout do odst. 1 písm. b). Současně doporučujeme vypustit v odst. 2 písm. d), neboť se jedná o totožnou informaci jako v písm. c).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
8.56. K návrhu vyhlášky: § 14, 15, příloze č. 2 a č. 3
Navržené připomínky směřují k těm částem prováděcí vyhlášky, které tvoří vlastní rozhodovací nástroj pro posuzování nežádoucích událostí jako incidentů a které mají přímé právní důsledky pro subjekty kritické infrastruktury. Jedná se zejména o:
· § 14 vyhlášky, jenž vymezuje kritéria dopadu A–H,
· přílohu č. 2, která tato kritéria obsahově definuje,
· přílohu č. 3, jež stanoví bodové stupnice, váhy a prahovou hodnotu,
· § 15 vyhlášky, který upravuje způsob výpočtu úrovně významnosti dopadů (UVD) jako váženého součtu bodových hodnot.
S ohledem na obsáhlost připomínky byly konkrétní návrhy na změnu zaslány ve wordu přílohou.
Vysvětleno
Navrhovatelem vzato na vědomí.
MZdr bere na vědomí.
8.57. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. a)
V § 14 odst. 3 písm. a) se na začátek vkládá slovo „odhadovaný“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V § 14 odst. 3 není nutné uvádět, že se jedná o odhadované či přibližné hodnoty, jeho smyslem je uvést kritéria, která budou zohledněna. Navrhovaná informace bude uvedena do důvodové zprávy.
8.58. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. b)
V § 14 odst. 3 písm. b) se na začátek vkládá slovo „přibližnou“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V § 14 odst. 3 není nutné uvádět, že se jedná o odhadované či přibližné hodnoty, jeho smyslem je uvést kritéria, která budou zohledněna. Navrhovaná informace bude uvedena do důvodové zprávy.
8.59. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. d)
V § 14 odst. 3 písm. d) se na začátek vkládá slovo „odhadované“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V § 14 odst. 3 není nutné uvádět, že se jedná o odhadované či přibližné hodnoty, jeho smyslem je uvést kritéria, která budou zohledněna. Navrhovaná informace bude uvedena do důvodové zprávy.
8.60. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. f)
V § 14 odst. 3 písm. f) se slova „základních služeb“ nahrazují slovy „subjektů provozujících základní službu“.
Neakceptováno
Připomínku nelze akceptovat, neboť počet ostatních subjektů kritické infrastruktury (které automaticky poskytují základní službu), které jsou závislé na konkrétním subjektu kritické infrastruktury, nebude možné objektivně kvantifikovat. Seznam subjektů kritické infrastruktury bude neveřejnou informací, která se navíc bude v čase měnit. Pro výpočet úrovně významnosti dopadů nežádoucí události je ovšem nezbytné stanovit bodovou hodnotu jednotlivých kritérií (písm. a) až f)), což by při akceptování připomínky nebylo možné. Byť uznáváme, že posouzení závislosti jiných základních služeb bude i tak do určité míry subjektivní záležitostí, tak alespoň bude jednoduché určit bodovou hodnotu tohoto kritéria podle identifikovaného počtu závislých základních služeb. Celkový počet základních služeb (v tuto chvíli 78) bude totiž veřejnou informací vyplývající z nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti.
MZdr bere na vědomí.
8.61. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. g)
V § 14 odst. 3 písm. g) se slova „ostatní členské státy“ nahrazují slovy „základní službu ostatních členských států“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Znění § 14 odst. 3 písm. g) bude mít následující podobu:
"g) dopad na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie a".
V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
8.62. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. h)
Požadujeme řádně zdůvodnit, na jakém podkladě bylo stanoveno písm. h) v odst. 3.
Odůvodnění: Není nám zřejmý záměr předkladatele, na základě něhož je potřeba hlásit dopad na poskytování zdravotní péče, a nikoliv např. dopady na poskytování pitné vody či dodávky energií, jež jsou pro zajištění potřeb a zdraví obyvatelstva též stěžejní. Současně požadujeme, aby bylo odůvodněno, proč byl zvolen pojem zdravotní péče bez jeho bližší specifikace dané zákonem č. 372/2011 Sb. Zvolení tohoto kritéria má navíc významný dopad na hodnocení významnosti dopadů uvedených v příloze 3.
Akceptováno
Písm. h) bude odstraněno. V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
8.63. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 2 písm. a)
V odst. 2 písm. a) doporučujeme do nadpisu, který musí obsahovat formulář pro hlášení incidentu, uvést celý oficiální název zákona, tedy „Hlášení incidentu podle zákona o odolnosti subjektů KI a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře).
Neakceptováno
Pokud právní předpis neobsahuje obecně známý zkrácený název, používá se při první citaci celý název tohoto předpisu. Dále je možno zavedení legislativní zkratky či využití zkráceného názvu, pokud daný právní předpis takovýmto disponuje. Slovní citaci (zkrácený název) lze pak využít i v případě první citace, pokud se jedná o název, který je obecně známý. V daném případě je tedy použití zkráceného názvu naprosto v pořádku.
MZdr souhlasí s vypořádáním.
8.64. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 4 písm. c)
V § 16 odst. 4 písm. c) se na konci tečka nahrazuje čárkou.
Akceptováno
Opraveno.
8.65. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 4 písm. d)
V § 16 odst. 4 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d) konkrétní činnosti, které byly učiněny pro řešení incidentu.“.
Akceptováno
Text upraven.
8.66. K návrhu vyhlášky: příloze č. 2 a č. 3
Požadujeme vysvětlit, na jakém podkladě byly stanoveny váhy v příloze č. 3, a toto vysvětlení doplnit do důvodové zprávy. Současně požadujeme, aby váhy byly blíže popsány v příloze 2.
Odůvodnění: Předkladatel nikde neuvádí, z jakého důvodu určil nastavené váhy uvedeným způsobem, a tedy nelze posoudit jejich transparentnost, přiměřenost a opodstatněnost.
Akceptováno
Vysvětlení stanovených vah bude uvedeno v důvodové zprávě.
8.67. K návrhu vyhlášky: příloze č. 2
Ke kritériu C Doporučujeme upřesnit, zda se jedná o dobu trvání výpadku služby nebo dobu trvání znovu uvedení služby do plného provozu či o součet těchto dob trvání či o jinou dobu trvání.
Akceptováno
Upřesněno.
8.68. K návrhu vyhlášky: příloze č. 2 odst. 6
V příloze č. 2 odst. 6 úvodní části ustanovení se slova „základních služeb“ nahrazují slovy „subjektů provozujících základní službu“.
Neakceptováno
Připomínku nelze akceptovat, neboť počet ostatních subjektů kritické infrastruktury (které automaticky poskytují základní službu), které jsou závislé na konkrétním subjektu kritické infrastruktury, nebude možné objektivně kvantifikovat. Seznam subjektů kritické infrastruktury bude neveřejnou informací, která se navíc bude v čase měnit. Pro výpočet úrovně významnosti dopadů nežádoucí události je ovšem nezbytné stanovit bodovou hodnotu jednotlivých kritérií (písm. a) až f)), což by při akceptování připomínky nebylo možné. Byť uznáváme, že posouzení závislosti jiných základních služeb bude i tak do určité míry subjektivní záležitostí, tak alespoň bude jednoduché určit bodovou hodnotu tohoto kritéria podle identifikovaného počtu závislých základních služeb. Celkový počet základních služeb (v tuto chvíli 78) bude totiž veřejnou informací vyplývající z nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti.
MZdr bere na vědomí.
8.69. K návrhu vyhlášky: příloze č. 2 odst. 7
V příloze č. 2 odst. 7 úvodní části ustanovení se slova „jiný členský stát“ nahrazují slovy „základní službu jiného členského státu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Znění přílohy č. 2 odst. 7 bude mít následující podobu:
"Dopad na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie značí (…)".
8.70. K návrhu vyhlášky: příloze č. 2 odst. 8
Není zřejmé, proč se hodnotí pouze přímý dopad na poskytování zdravotní péče bez bližšího upřesnění druhu či formy zdravotní péče, a nikoliv přímý dopad na jiné základní funkce státu, jako jsou sociální služby, zásobování vodou, energiemi apod. Požadujeme toto vysvětlit minimálně v důvodové zprávě.
Současně není zřejmé, na základě jakého podkladu byla u tohoto kritéria stanovena bodová hodnota ve výši 30, tedy maximální hodnota, přičemž např. výpadek jedné okresní nemocnice nebude mít za následek ohrožení poskytování zdravotních služeb v celé ČR.
Akceptováno
Odst. 8 bude odstraněn.
8.71. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
V nadpisu přílohy č. 3 se na konci doplňují slova „narušení poskytování základní služby“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Nadpis v příloze č. 3 bude mít následující podobu:
"Stupnice pro hodnocení úrovně významnosti dopadů nežádoucí události".
Uvedené znění odpovídá používané terminologii ve vyhlášce.
8.72. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
V důvodové zprávě požadujeme řádně zdůvodnit, proč byla stanovena prahová hodnota 15 %, neboť tato hodnota se běžně v hodnocení rizik bere jako nízké riziko, neodpovídá tedy významnému narušení, jak je uvedeno v definici pojmu „incident“.
Odůvodnění: S ohledem na definici pojmu incident v zákoně č. 266/2025 Sb., podle něhož je incidentem událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby, a dále na § 10 návrhu vyhlášky, z níž plyne povinnost zpracovat další značně rozsáhlou dokumentaci týkající se incidentů, je prahová hodnota 15 % nastavena příliš nízko, neboť umožňuje kvalifikovat jako incident i krátkodobé a provozně běžné nežádoucí události s minimálním nebo žádným dopadem na poskytování základní služby. Tím dochází k nepřiměřené administrativní zátěži subjektů KI bez odpovídajícího přínosu pro jejich bezpečnost a odolnost. Procenta by měla odpovídat incidentu, tj. nepřijatelnému riziku, které je na str. 16 DZ ohodnoceno v bodové hodnotě 13-16. Stanovená 15% hranice tak v žádném případě neodpovídá těmto hodnotám, převedeme-li tuto bodovou škálu na procenta. Požadujeme hodnotu zvýšit v souladu s bodovou škálou, minimálně však na 40 %.
[ER1]Tady mám za to, že se to z části může překrývat s připomínkami s operačním centrem… tak jen sem dávám poznámku pro sichr
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Prahová hodnota pro identifikace incidentu bude zvýšena na 35 %. Vysvětlení zvolení této hodnoty bude uvedeno v důvodové zprávě.
8.73. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
V Ad b) v čtvrtém odstavci požadujeme provést úpravu textu následovně: „…která představuje vede k hodnocení dopadů událostí, …“
Odůvodnění: Nelze analýzu dopadů zaměňovat s hodnocením dopadů. Hodnocení dopadů je dalším krokem, který následuje po analýze.
Akceptováno
Text upraven.
8.74. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 2
Požadujeme v bodě 2. v posledním odstavci provést úpravu textu následovně: „Přijímání opatření k zvýšení zajištění odolnosti subjektu KI a hlášení incidentů…“
Odůvodnění: Uvést text do souladu s § 14 odst. 1 písm. k) zákona č. 266/2025 Sb., podle něhož je subjekt KI povinen „přijímat opatření k zajištění odolnosti subjektu KI podle § 15“.
Akceptováno
Text upraven.
8.75. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5
v bodě 5 požadujeme upravit tvrzení „Náklady spojené s přijímáním opatření na zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury závislé na státním rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtech se budou primárně odvíjet od již existujících opatření…“, neboť je v rozporu s tvrzením v bodě 9.8. Odůvodnění: Krajským úřadům, které jsou financovány z veřejných rozpočtů, a které se podle bodu 9.8 stanou nově subjekty KI, vzniknou prokazatelně dopady na jejich rozpočty. Tuto skutečnost je nutné reflektovat v bodě 5.
Neakceptováno
Krajské úřady regulovány nebudou.
8.76. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5
Požadujeme bod 5 (zejména poslední větu) dopracovat tak, aby byla v souladu s důvodovou zprávou k zákonu č. 266/2025 Sb.
Odůvodnění: Poslední věta je v rozporu s důvodovou zprávou k zákonu o KI, kde se uvádí, že bude potřeba navýšit počet zaměstnanců, kteří budou nově vzniklou agendu řešit. Byť se toto v návrhu vyhlášky přímo neuvádí, ministerstva mají na základě zákona o KI povinnost kontrolovat plnění povinností subjektů KI, a tedy i jejich plánovací dokumentaci, přitom sama mají povinnost požadovanou dokumentaci vytvořit a pravidelně aktualizovat, což si může vyžádat navýšení personálních kapacit. V tomto duchu je potřeba důvodovou zprávu upravit.
Akceptováno
Text upraven.
8.77. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.2
V bodě 9.2 ve druhém odstavci požadujeme upravit text „…v řádech statisíců či jednotek milionů korun…“ tak, aby odpovídal skutečnosti.
Odůvodnění: Uvedené tvrzení se týká pouze subjektů KI, které již v minulosti byly subjekty KI podle původního právního předpisu. Podle nového zákona o KI však mezi subjekty KI bude zařazeno mnohem více subjektů, které dříve subjekty KI nebyly. Pro tyto subjekty se tedy náklady budou pohybovat v jednotkách až desítkách milionů Kč, neboť budou muset přijmout nové zaměstnance na zajištění nově stanovených povinností, kdy obecně je předpokládáno, že roční náklady na 1 zaměstnance se pohybují okolo 1 mil. Kč. Navíc vzniknou další náklady související s odolností a fyzickou bezpečností, která bude úzce spjata rovněž s kybernetickou bezpečností. Požadujeme o tuto část důvodovou zprávu doplnit.
Akceptováno
Opraveno.
8.78. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.10
Doporučujeme upravit číslování. Absentuje číslování kapitoly 9.10.1 Základní parametry navrhovaného zpracování osobních údajů, namísto 8.10.2 až 5 má být správně uvedeno 9.10.2, až 9.10.5.
Akceptováno
Opraveno.
8.79. Ke zvláštní části důvodové zprávy
U pojmu „Fyzická bezpečnost“ doporučujeme doplnit poslední větu následovně: „Cílem opatření v rámci fyzické bezpečnosti je snížení rizika narušení poskytování základní služby související s neoprávněnou manipulací s majetkem a infrastrukturou, nebo se zajištěním bezpečnosti osob.“
Akceptováno
Text upraven.
8.80. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme upřesnit text u pojmu „Technická opatření“ s ohledem na skutečnost, že v případě, kdy se bude jednat o objekty, které budou pouze provozovány subjektem KI, pak tento subjekt bez dohody s vlastníkem nemůže u objektu přijímat fyzická opatření. Obdobně bude potřeba toto upravit i u pojmu „Objekt“.
Odůvodnění: Jedná se o majetkovo-právní vztahy a musí být zřejmé, že přijímáním technických opatření ze strany subjektu KI nedojde k jejich narušení. Na základě toho je potřeba text důvodové zprávy adekvátně doplnit.
Akceptováno
Text upraven.
8.81. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 2: U pojmu „Metodika“ požadujeme upravit text „…, které subjekt KI na základě vlastního uvážení a v rámci rozsahu stanoveného návrhem vyhlášky pro daný úkol zvolil.“ tak, aby byl v souladu s textem návrhu vyhlášky.
Odůvodnění: Toto tvrzení je v rozporu s textem návrhu vyhlášky a legislativními pravidly. V případě, kdy předkladatel uvedl v návrhu vyhlášky konkrétní odkaz na normu, je požadováno takovou normu dodržovat. Nejedná se tak o volbu subjektu, ale jeho povinnost. Požadujeme, aby zpracovatel vyhlášky dal do souladu text vyhlášky s tvrzením v důvodové zprávě.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odkazy na normy v samotném textu vyhlášky se staly indikativními.
8.82. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 4: V odůvodnění k § 4, lépe však rovněž do obecné části důvodové zprávy, požadujeme doplnit informaci o zpřístupnění všech ČSN, na něž je v návrhu vyhlášky odkazováno. Podle LPV nutné doplnit v případě normativního odkazu též do normativního znění. Odůvodnění: Podle zákona č. 22/1997 Sb. musí orgán, který učinil normu právním předpisem závaznou umožnit všem povinným subjektům bezplatný předpis k této normě. Požadujeme, aby MV nebo MV-GŘ HZS ČR tak učinilo na svých webových stránkách.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odkazy na normy v samotném textu vyhlášky se staly indikativními.
8.83. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 4: Požadujeme text u bodu „k odstavci 1 a 2“ uvést do souladu s návrhem vyhlášky (obdobně viz připomínka č. 31). Současně požadujeme v tomto bodě doplnit vysvětlení, co se rozumí ošetřením rizika, neboť toto v návrhu vyhlášky není definováno.
Odůvodnění: V návrhu vyhlášky je odkazováno na ČSN ISO 31000, přitom v důvodové zprávě se uvádí, že stěžejní je zejména kapitola 6, toto by mělo být tedy specifikováno i ve vyhlášce.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odkazy na normy v samotném textu vyhlášky se staly indikativními.
8.84. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 4: „k odstavci 3“ požadujeme provést úpravu prvních dvou vět tak, aby odpovídaly zavedené praxi, a to že riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby, nikoliv naopak, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Odůvodnění: Definice pojmu riziko z Bezpečnostní strategie ČR, 2023: Možnost, že s určitou pravděpodobností vznikne událost, kterou považujeme z bezpečnostního hlediska za nežádoucí. Riziko je vždy odvoditelné a odvozené z konkrétní hrozby. Míru rizika, tedy pravděpodobnost škodlivých následků vyplývajících z hrozby a ze zranitelnosti zájmu, je možno posoudit na základě tzv. analýzy rizik, která vychází i z posouzení naší připravenosti hrozbám čelit. Na základě výše uvedeného požadujeme, aby byla upravena terminologie a text byl upraven tak, aby nebyl s terminologií v rozporu.
Neakceptováno
Důvodová zpráva musí odrážet dikci návrhu, kdy jiné nelegislativní materiály nemohou být v rozporu s návrhem upřednostněny.
8.85. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 4: „k odstavci 3“ požadujeme text ve třetí větě upravit tak, aby byl v souladu se současnou praxí. Odůvodnění: V současnou chvíli neexistuje posouzení rizik ČR, které je stále v procesu tvorby a v této fázi neobsahuje rozdělení na odvětví a pododvětví vč. identifikace nepřijatelných rizik. Současně ani zákon č. 266/2025 Sb. neukládá ÚSÚ povinnost stanovit nepřijatelná rizika v jednotlivých odvětvích/pododvětvích. Není tedy zřejmé, z jakých nepřijatelných rizik by měl subjekt KI vycházet. Současně není v důvodové zprávě vysvětleno, jak má subjekt KI nahlížet na nepřijatelná rizika ostatních odvětví a pododvětví, které mají přímý či nepřímý vliv na jím poskytovanou základní službu. O tuto část musí být DZ dopracována.
Akceptováno částečně
§ 3 odst. 9 bude nově uvádět, že subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury vyhodnotí mimo jiné rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách.
8.86. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 6: „k § 6“ je uvedeno: „V případě zařazení subjektu KI do koncernu, …“ S ohledem na to, že některé subjekty KI (např. nemocnice zřizované kraji) jsou akciové společnosti, doporučujeme určit, jestli se uvedený text vztahuje i na ně. Pokud ano, je nutné tuto formu společnosti v tomto bodu uvést také.
Vysvětleno
Ustanovení § 5 odst. 2 písmeno a) návrhu neřeší zpracování konkrétních informací ze strany koncernu. Jedná se toliko o informativní část plánu odolnosti, kde subjekt kritické infrastruktury uvádí vazby na další subjekty kritické infrastruktury v rámci jednoho koncernu. Z uvedeného je zřejmé, že se popíše toliko samotná provazba mezi zmíněnými subjekty a tím je naplněna dikce předloženého návrhu. Dané ustanovení tak neřeší samotnou provazbu na koncern.
8.87. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 8: požadujeme vypustit bez náhrady text: „V souvislosti s řízením rizik subjekt kritické infrastruktury dále zpracovává plán zajištění kontinuity činností, …“, neboť se jedná o povinnost nad rámec zákona č. 266/2025 Sb.
Odůvodnění: V uvedeném znění se jedná o velmi nepřehledný způsob popisu opatření k odezvě na incident. Všechna opatření, která je subjekt KI povinen učinit musí být uvedena přehledně na jednom místě, jinak se text stává chaotickým.
Neakceptováno
Zpracování plánu zajištění kontinuity činností je považováno za opatření v rámci zajištění kontinuity činností. Současně se jedná o standardně používanou dokumentaci v rámci BCM.
8.88. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 8: k § 8“ je uveden text, že subjekt KI zpracovává opatření v rozsahu „postupu pro řízení bezpečnosti pracovníků“, který je ovšem v rozporu s § 12 odst. 1 písm. d) návrhu vyhlášky, podle něhož subjekt KI zpracuje plán rozvoje bezpečnostního podvědomí. Požadujeme uvést do souladu. Odůvodnění: V důvodové zprávě se hovoří o opatřeních k řízení bezpečnosti pracovníků, což je v souladu s § 15 zákona č. 266/2025 Sb., avšak v návrhu vyhlášky se uvádí plán. Je potřeba toto uvést do souladu.
Vysvětleno
Zpracování plánu rozvoje bezpečnostního povědomí je zahrnuto v postupu pro řízení bezpečnosti kontinuity činností.
8.89. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 14: V odůvodnění se v prvním odstavci uvádí: „Na nepřijatelná rizika aplikuje kritéria A až H.“ Přičemž platí, že pokud se jedná o nepřijatelná rizika, jedná se o incident, ovšem v návrhu vyhlášky se uvádí nežádoucí událost. Požadujeme uvést do souladu návrh vyhlášky a DZ.
Odůvodnění: Je potřeba sjednotit terminologii a používat ji řádně tak, aby subjekt KI rozuměl, co je čím míněno.
Vysvětleno
Uvedená textace je správná. Subjekt kritické infrastruktury nejprve předběžně stanoví možný rozsah dopadů všech nepřijatelných, případně podmínečně přijatelných rizik (tj. ta rizika, která mohou způsobit incident) podle kritérií A až G. Následně při vzniku nežádoucí události za účelem identifikace incidentu provede hodnocení dané nežádoucí události, přičemž může vycházet z dříve stanoveného možného rozsahu dopadů. Situaci současně popisuje vložený obrázek č. 1.
8.90. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K § 15: Požadujeme upravit text následovně: „…že jakákoliv nežádoucí událost způsobující významné narušení poskytování základní služby…“.
Odůvodnění: Uvedení textu do souladu s definicí pojmu „incident“, kdy podle § 2 zákona č. 266/2025 Sb. se incidentem rozumí událost, která může významně narušit nebo která narušuje poskytování základní služby.
Akceptováno
Upraveno.
Ministerstvo zemědělství
9.1. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 1
V § 4 odst. 1 se slovo „se“ zrušuje.
Neakceptováno
Zrušením uvedeného textu nebude příslušná věta gramaticky správně.
9.2. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 3
V § 5 odst. 3 se za slovo „v“ vkládá slovo „českém“.
Akceptováno
Text upraven.
9.3. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 3
V § 5 odst. 3 se slovo „českém“ zrušuje.
Akceptováno
Text upraven.
9.4. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. f) a g)
Jedná se v písmenech f) a g) opravdu o součást plánu zajištění kontinuity činností? Podle textu se zdá, že by mělo jít o kroky návazné na zpracování tohoto plánu.
Akceptováno
Ustanovení § 9 odst. 2 písm. f) a g) skutečně popisuje až návazné kroky související s plánem zajištění kontinuity činností, které zároveň nejsou součástí tohoto plánu. Bude proto vytvořen odst. 3, který bude mít následující podobu:"(3) Subjekt kritické infrastruktury plán zajištění kontinuity činností minimálně jednou za čtyři roky testuje a v návaznosti na zjištěné poznatky aktualizuje. Testování plánu zajištění kontinuity činností probíhá například formou penetračních nebo zátěžových testů."
9.5. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3 písm. j)
V § 10 odst. 3 písm. j) se za slovo „způsob“ vkládá čárka.
Akceptováno
Text upraven.
9.6. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se na konci doplňuje čárka.
Akceptováno
Text upraven.
9.7. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. d) bodu 2
V § 12 odst. 1 písm. d) bodě 2 se čárka zrušuje.
Akceptováno
Opraveno.
9.8. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 2 písm. a)
V § 12 odst. 2 písm. a) se za slovo „uvedeny“ vkládá čárka.
Akceptováno
Opraveno.
9.9. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 3
V § 12 odst. 3 se slovo „seznamu“ nahrazuje slovem „seznam“.
Akceptováno
Opraveno.
Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy
10.1. K návrhu vyhlášky obecně
1. K materiálu, § 11 odst. 3 písm. h): Ve slovním spojení „přístroje pro použití ve dveřních vstupních audiosystémech a video systémech," doporučujeme sjednotit terminologii takto: „přístroje pro použití ve dveřních vstupních audiosystémech a videosystémech "
Akceptováno
Text upraven.
10.2. K návrhu vyhlášky obecně
K materiálu, Příloha č. 2 Hodnocení úrovně významnosti dopadů podle jednotlivých kritérií: Doporučujeme v předmětné příloze odstranit text v závorkách, kdy se uvádějí konkrétní příklady. Navrhujeme řešit v rámci metodiky/stanoviska předkladatele.
Neakceptováno
Na jedné straně jsou uváděné příklady sice zavazující, na straně druhé jsou však i návodné, tj. mají přidanou hodnotu. Texty v závorkách jsou zároveň uvedeny v příloze vyhlášky nejedná se tak o normativní část předpisu.
MŠMT se způsobem vypořádání souhlasí.
Svaz energetiky České republiky
11.1. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. b)
Žádáme zachovat pojem podle znění ISO 31000.
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 31000 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění.
V ustanovení § 2 tak došlo k zjednodušení definice řízení rizik následujícím způsobem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury směřující k ošetření rizik, S ohledem na změny v § 2 se jedná o písmeno a) současného znění návrhu.
11.2. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
Žádáme zachovat pojem podle znění ISO 22300
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 22300 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. V rámci vypořádání připomínek byl v reakci na dodatečně doložený návrh nového znění předmětného ustanovení přijat zpřesňující text: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby při jejím narušení v rozsahu stanoveném subjektem kritické infrastruktury,“
11.3. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se za slovo „snížení“ vkládají slova „nebo zamezení“.
Akceptováno
Upraveno.
11.4. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se na konci čárka nahrazuje slovy „a obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu,“.
Akceptováno
Upraveno.
11.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
V § 2 písm. e) se za slovo „a“ vkládá slovo „fyzické“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k zpřesnění pojmu na základě požadavku připomínkových míst. S ohledem na úpravu se jedná o současné písmeno g), které zní: „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a kritické infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, odcizením, neoprávněným zásahem nebo zničením,“.
11.6. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
Žádáme odstranit pojem, specifikovat na technické opatření fyzické bezpečnosti anebo rozšířit i o ostatní technická opatření aplikovatelná v dalších opatřeních k zajištění odolnosti
Odůvodnění:
Takto definovaný pojem je vztažen čistě k opatření fyzické bezpečnosti, technická opatření se ale mohou aplikovat i při odezvě na incidenty, např. v rámci opatření prováděných na technologiích. Opatření k zajištění odolnosti obsahují v rámci všech opatření technická, bezpečnostní a organizační opatření. Nutno buď pojmy rozšířit, nebo neuvádět, případně specifikovat, že se jedná o technická opatření fyzické bezpečnosti, což ale není systémové. V případě, že by byl pojem rozšiřován a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak. Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Při vytváření znění těchto definic bylo tedy nutné akceptovat tyto okolnosti a zároveň se při tom vycházelo z definic z normy ČSN P 73 4450-1. Navrhujeme vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
Ustanovení písm. e), které obsahuje pasáž "(...) opatření fyzické ochrany v rozsahu technických, bezpečnostních a organizačních opatření (...)" nevylučuje skutečnost, že technická, bezpečnostní a organizační opatření mohou být aplikována i u jiných opatření, než jsou ta, která spadají pod fyzickou ochranu.
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
11.7. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
Žádáme odstranit pojem, specifikovat na technické opatření fyzické bezpečnosti anebo rozšířit i o ostatní technická opatření aplikovatelná v dalších opatřeních k zajištění odolnosti
Odůvodnění:
Takto definovaný pojem je vztažen čistě k opatření fyzické bezpečnosti, technická opatření se ale mohou aplikovat i při odezvě na incidenty, např. v rámci opatření prováděných na technologiích. Opatření k zajištění odolnosti obsahují v rámci všech opatření technická, bezpečnostní a organizační opatření. Nutno buď pojmy rozšířit, nebo neuvádět, případně specifikovat, že se jedná o technická opatření fyzické bezpečnosti, což ale není systémové. V případě, že by byl pojem rozšiřován a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Při vytváření znění těchto definic bylo tedy nutné akceptovat tyto okolnosti a zároveň se při tom vycházelo z definic z normy ČSN P 73 4450-1. Navrhujeme vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
11.8. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. h)
V § 2 písm. h) se slova „které jsou předmětem fyzické bezpečnosti,“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
11.9. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. j)
Žádáme pojem odstranit nebo lépe specifikovat.
Odůvodnění:
Jedná se o velmi obecné vysvětlení, které blíže pojem nijak nespecifikuje. Je nutné pojem lépe vysvětlit nebo, vzhledem k jeho obecnosti, nedefinovat. V případě, že by byl pojem rozšiřován, a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Větší míra obecnosti u tohoto pojmu je cílená, neboť bližší specifikaci, jejíž zahrnutí do definice by nebylo vhodné ani čtenářsky přívětivé, poskytuje § 12. Zároveň se jedná o jednu z oblastí opatření pro řízení rizik, tudíž je podle našeho názoru zahrnutí tohoto pojmu žádoucí, obdobně je tomu např. u "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce".
SEČR s vypořádáním souhlasí.
11.10. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 písm. k) se slova „a nežádoucí událostí událost, která může narušit poskytování základní služby nebo jinou činnost subjektu kritické infrastruktury“ zrušují.
Akceptováno částečně
Akceptováno částečně
Spojení pojmů "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce" a "nežádoucí událost" je chybou, která vznikla při vkládání znění návrhu vyhlášky do systému e-legislativa. Oba pojmy budou rozděleny do písm. k) a l). Pojem "nežádoucí událost" se zavádí z toho důvodu, aby bylo možné stanovit incident, tedy jak závažné musí být dopady poruchy/havárie/výpadku/narušení (= nežádoucí události) v rámci subjektu kritické infrastruktury, aby tato událost byla považována za incident. Požadavek na stanovení rozhodné úrovně nebo bodu, při jehož dosažení je možné mluvit o incidentu, byl ostatně vznesen také ze strany potenciálně regulovaných subjektů již při přípravě této vyhlášky. Pojem "nežádoucí událost" bude nicméně předefinován tak, aby byla zřejmá souvislost se zákonným pojmem "incident".
11.11. K návrhu vyhlášky: § 3
Žádáme přesun § 3 do jiné části vyhláška, než části Druhé – Posouzení rizik
Odůvodnění:
Není jasný účel tohoto § v rámci části posouzení rizik. Povinnost identifikace KI vychází ze zákona. Není jasný vztah mezi KI a posouzením rizik – v rámci posouzení rizik hodnotíme narušení základní služby, KI je podmnožina, resp. součást ZS. Jednalo by se o extenzi zákona, který jasně stanoví, že posouzení rizik se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
V předmětné věci bude zpracována metodika s vysvětlením jednotlivých ustanovení návrhu, včetně vazby na jiné právní předpisy. S ohledem na přesun § do dalších ustanovení pak došlo k přeformulování problematiky z důvodu její srozumitelnosti.
11.12. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
V § 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „charakteristiku“ nahrazuje slovem „identifikaci“.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
11.13. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. c)
V § 3 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
11.14. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
V § 4 odst. 3 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: …z hrozeb specifických pro jeho kritickou infrastrukturu" bude upraveno na "…hrozeb specifických pro jím poskytovanou základní službu".
11.15. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. a)
V § 4 odst. 4 písm. a) se slova „nejistota související s rizikem,“ zrušují.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Dojde k objasnění tohoto písmena. Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:
"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"
Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
11.16. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. e)
V § 4 odst. 4 písm. e) se slova „s vyhodnocením jejich efektivnosti“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
11.17. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 5 písm. b)
V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: "dopady hrozby na kritickou infrastrukturu…" bude upraveno na "dopady hrozby na jím poskytovanou základní službu...".
11.18. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 6
V § 4 odst. 6 se na konci doplňuje věta „Posouzení rizik může být zajištěno i jinými způsoby, než jak je stanoveno v příloze č. 1 a č. 2., či definovaným postupem pro výpočet úrovně rizika, pokud subjekt kritické infrastruktury zajistí stejnou nebo vyšší úroveň procesu posouzení rizik.“.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
Jedná se o standardní zakotvení ekvivalence při zachování úrovně posouzení rizika, jak bylo požadováno v připomínce. Návrh byl doplněn o odstavec 10, kde je stanoveno, že:: „Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň srovnatelného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.“ Jedná se tedy o iniciativnost odkazu na ČSN a umožnění jiného postupu.
11.19. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 7
V § 4 odst. 7 větě poslední se za slovo „infrastruktury“ vkládají slova „přijatelná, podmínečně“.
Akceptováno
Text upraven.
11.20. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 8
V § 4 odst. 8 se na konci doplňují slova „Obdobným způsobem může ošetřit i podmínečně přijatelná rizika.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme se zavedení třístupňové škály pro přijatelnost rizika. Znění odst. 8 bude následující: "…realizaci opatření k vyřešení nepřijatelného nebo podmínečně přijatelného rizika.".
11.21. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se věty první a druhá nahrazují slovy „Subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zohlední veškerá příslušná rizika, která by mohla vést k incidentu v oblastech: a. rizik způsobených přírodními vlivy, zvláště pak v oblasti mimořádných události v oblasti veřejného zdraví, b. rizik způsobených člověkem, zvláště pak v oblasti havárií, hybridních hrozeb a dalších antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů, c. míry závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách v jiných relevantních odvětvích nebo pododvětvích, včetně míry závislosti přeshraniční povahy a míry závislosti jiných odvětví na základní službě subjektu kritické infrastruktury.“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem ma to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se mezidodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby přeshraniční povahy".
SEČR se způsobem vypořádání souhlasí.
11.22. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2
Do obsahu informační části žádáme doplnit seznam kritické infrastruktury.
Odůvodnění:
Součástí informační části by měl být seznam kritické infrastruktury. V operativní části by měla být spíše řešena opatření v případě jejího narušení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
11.23. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
V § 6 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
Akceptováno
Text upraven.
11.24. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. d)
Žádáme odstranit nebo přesunout do pomocné části.
Odůvodnění:
Navrhujeme buď přesun do pomocné části (odkaz na využité právní předpisy, normy atd.) anebo zrušení ustanovení. SKI může mít tento postup stanoven svoji interní dokumentací, ale nepovažujeme za účelné, aby byly tyto informaci součástí plánovací dokumentace.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Uvedená část je v současné době standardním prvkem krizové plánovací dokumentace (krizové plány a plány krizové připravenosti). V rámci vypořádání připomínek k této části však dojde k úpravě názvu na "plán komunikace a přehled spojení na subjekty podílející se na zajišťování základní služby a na řešení incidentů" tak, aby byl lépe zřejmý účel této části. Vzhledem k tomu, že cílem vyhlášky je stanovení jednotné podoby plánovací dokumentace k zajišťování odolnosti subjektů KI, je účelné, aby součástí této dokumentace byl zpracovaný plán komunikačních toků a konkrétních kontaktů v případě, kdy je řešen incident, nebo hrozí jeho vznik i ve vazbě na probíhající krizovou situaci.
SEČR s vypořádáním souhlasí.
11.25. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3
Žádáme jednotlivá opatření rozepsat alespoň podle písm. d). Do operativní části doplnit konkrétní postupy/řešení/aplikaci opatření k zajištění odolnosti tak, jak to požaduje zákon. Současně doplnit odkaz na BCP základní služby.
Odůvodnění:
V operativní části plánu zcela chybí právě operativa / stanovení konkrétních postupů pro aplikaci opatření k zajištění odolnosti a omezuje se spíše na seznamy. Zákon jasně stanoví, že plán odolnosti obsahuje technická, organizační a bezpečnostní opatření k zajištění odolnosti. Jednotlivá opatření by mohla být teoreticky psána alespoň jako písm. d). Současně by zde měl být odkaz na BCP základní služby, pakliže je žádoucí, aby BCP základní služby vzniknul.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
11.26. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. a)
Žádáme odstranit popisování postupů pro identifikaci KI, obsahem operativní části mají být konkrétní postup řešení narušení základní služby.
Odůvodnění:
Postup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby, nikoli vazeb postup pro určení vazeb, které požadujeme navíc odstranit viz naše připomínka k Části Druhé, § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
11.27. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. b)
Žádáme odstranit popisování postupů pro identifikaci KI, obsahem operativní části mají být konkrétní postup řešení narušení základní služby.
Odůvodnění:
Postup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby, nikoli vazeb postup pro určení vazeb, které požadujeme navíc odstranit viz naše připomínka k Části Druhé, § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
11.28. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. d)
Žádáme lépe specifikovat, co se tímto písmenem konkrétně myslí.
Odůvodnění:
Pakliže se tímto myslí řešení narušení základních služeb podle definovaných rizik, mělo by být znění přesnější a mělo by odpovídat rozpracovaným scénářům/opatřením/strategiím pro jednotlivá opatření zajišťování odolnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
11.29. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. e)
Žádáme doplnit i o seznam kritické infrastruktury a zvážit přesun do Informační části.
Odůvodnění:
Zvážit, zdali by měl být seznamy obecně v Informační části a v Operativní konkrétní postupy. V plánu ovšem chybí seznam kritické infrastruktury jako takový.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Do informační části bude přidán přehled kritické infrastruktury a zároveň bude § 6 odst. 3 písm. e) přesunuto rovněž do informační části
11.30. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. e)
Žádáme upřesnit typ dokumentů, případně dokumentace.
Odůvodnění:
Konkretizovat typ dokumentů. Jedná se o metodiky / řídicí dokumentaci pro aplikaci jednotlivých opatření?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bude konkretizováno v důvodové zprávě.
11.31. K návrhu vyhlášky: § 7
Žádáme upřesnit, v jaké části plánu odolnosti se mají konkrétní ustanovení v rozsahu písm. a) – c) zapracovat.
Odůvodnění:
Žádáme upřesnění, do jaké části plánu odolnosti máme jednotlivá písmena zapracovat, případně zdali se jedná o čtvrtou (zvláštní) část plánu odolnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
Uvedené vyplývá z faktu, že danou problematiku není možno tímto způsobem upravit prostřednictvím předloženého návrhu, tj. tento nemůže být jejím nosičem. S ohledem na uvedené tak ani není možno prostřednictvím tohoto návrhu rozvinout diskusi nad konečným zněním nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
11.32. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 2
Do odstavce 2 žádáme doplnit níže uvedený a odstavec 3 bez náhrady odstranit: „Subjekt kritické infrastruktury může v rámci řízení rizik na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury s ohledem na odolnost vůči identifikovaným rizikům stanovit rozsah opatření k zajištění odolnosti, případně za jakých podmínek je možno vyloučit jejich přijetí opatření.“
Odůvodnění:
Odstavec 3 se jeví jako nadbytečný, jelikož námi navrhovaná změna odpovídá účelu odstavce 2.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení současného § 6 odst. 3 návrhu, na které cílila připomínka, zní: „Subjekt kritické infrastruktury může v rámci řízení rizik na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury s ohledem na odolnost vůči identifikovaným rizikům stanovit rozsah jednotlivých opatření k zajištění odolnosti, popřípadě za jakých podmínek je možno vyloučit jejich přijetí“
11.33. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
V § 9 odst. 1 se slova „přijímání opatření k zajištění“ nahrazují slovem „zajišťování“.
Akceptováno
Text upraven.
11.34. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
V § 9 odst. 1 se slova „uplatní postupy“ nahrazují slovy „vychází z postupů“.
Akceptováno
Text upraven.
11.35. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
V § 9 odst. 1 se slova „zásady stanovené“ nahrazují slovy „zásad stanovených“.
Akceptováno
Text upraven.
11.36. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2
Žádáme o vysvětlení významu tohoto ustanovení.
Odůvodnění:
Odstavec 2 odpovídá postupu z ČSN. Je matoucí, proč je v odstavci 1 dovětek „pokud není dále stanoveno jinak“. Znamená odstavec 2 jiný postup podle ČSN? Je totožný, tudíž není zapotřebí uvádět do vyhlášky. Současně součástí BCP nemůže být metodika, jedná se o plán, metodika je vytvořena dříve, než je plán zpracován.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Část ", pokud není dále stanoveno jinak" bude odstraněna. Vypracování metodiky bude vyjmuto ze samotného plánu zajištění kontinuity činností.
11.37. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. b)
V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „incidentů“ nahrazuje slovy „dopadů na základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme s návrhem s drobnou úpravou:
"b) provádí analýzu dopadů, která obsahuje vyhodnocení možných dopadů na poskytování základní služby".
11.38. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. d)
V § 9 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
11.39. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. e)
Požadujeme zpřesnění tohoto ustanovení.
Odůvodnění:
Zřejmě se jedná o strategie, což odpovídá fázi cyklu po posouzení rizik. Prosíme definovat, co se tímto bodem myslí.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. e) bude upraveno do následující podoby:
"e) stanoví postup pro naplnění cílů podle písmene d),"
Dále bude přiblíženo v důvodové zprávě.
11.40. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
Žádáme o vypuštění odstavce 2 nebo alespoň o odstranění duplicitních ustanovení v odst. 1 a 2.
Odůvodnění:
Obsah odstavce 2 je nadbytečný, protože je již v podstatě obsažen v jednotlivých ustanoveních odstavce 1. Jako příklad uvádíme to, že požadované “interní postupy, podle kterých budou incidenty identifikovány, zaznamenány a vyhodnoceny“ dle odst. 2 písm. a) bod 1 jsou již uvedeny v písmenu a) odstavce 1 tj. ve „vnitřním nastavení procesů a pravidel pro identifikaci, zaznamenání a vyhodnocení incidentů“ a obdobně je tomu i u dalších ustanovení.
Pokud nebude odstavec 2 odstraněn pak, protože je svým obsahem velmi podobný až shodný s odst. 1 a obsahuje tak řadu zjevných duplicit, požadujeme odst. 1 a 2 sloučit do jednoho a duplicity odstranit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Duplicita byla odstraněna.
11.41. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3
V § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se slovo „záznam“ nahrazuje slovem „hlášení“.
Neakceptováno
Záznam o incidentu a o jeho zvládání je něco jiného než hlášení incidentu. Záznam je určen pro samotné subjekty, aby si vedly určitou evidence, ze které mohou následně čerpat při zavádění opatření nebo při určité analýze trendů apod. Hlášení incidentu pak slouží pro informování státu o tom, že došlo k incidentu. Zároveň se nedomníváme, že bychom se pohybovali mimo zákonné zmocnění, neboť se jedná o úkon související s opatřením pro odezvu na incidenty.
11.42. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3
V § 10 odst. 3 úvodní části ustanovení se slova „a o jeho zvládání“ zrušují.
Neakceptováno
Z připomínky není zřejmé, čeho chce připomínkové místo navrhovanou úpravou dosáhnout.
11.43. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „ohraničující“ nahrazuje slovem „vymezující“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr"
Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že specifikace perimetru jakožto vymezující oblasti je již obsažena v jeho definici v § 2.
Dále došlo k úpravě § 9 odst. 1 písm. c), které nově zní: „stanoví u každé zóny podle písmene b) s ohledem na její úroveň fyzické ochrany opatření a“. S ohledem na zavedenou zkratku v § 1 návrhu není nutno v textu rozepisovat druhy opatření.
11.44. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slovo „zajištění“ nahrazuje slovem „ochraně“.
Akceptováno
Text upraven.
11.45. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slovo „ohraničených“ nahrazuje slovem „určených“.
Akceptováno
Text upraven.
11.46. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
V § 11 odst. 1 písm. d) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
Akceptováno
Text upraven.
11.47. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
V § 11 odst. 2 se slova „a elektrické požární signalizace“ nahrazují slovy „, organizačních opatření a fyzické ostrahy“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3. Dále došlo s ohledem na zavedenou zkratku ke změně ve vztahu k opatření, kdy nově se text nedotýká toliko technických opatření, ale opatření jako celku.
11.48. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. c)
V § 11 odst. 3 písm. c) se slovo „sledovací“ nahrazuje slovem „dohledové“.
Akceptováno
Text upraven.
11.49. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. k)
V § 11 odst. 3 písm. k) se slova „a nouzová“ zrušují.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
S ohledem na fakultativnost bylo původní písmeno k) v návrhu vypuštěno.
11.50. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. l)
V § 11 odst. 3 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) detekční technologie ke zjištění přítomnosti cizích osob nebo objektů.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínka bude zapracována do návrhu vyhlášky následujícím způsobem:
„m) detekční technologie ke zjištění přítomnosti cizích osob nebo zařízení.“.
11.51. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 5
Požadujeme bod odstranit nebo upřesnit.
Nerozumíme, co se tímto myslí, je zapotřebí vysvětlit. Má se za to, že pokud je kritický pracovník součástí vrcholového vedení, stanoví se mu speciální soubor školení pro výkon práv a povinností podle ZKI?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bod 5. bude odstraněn.
11.52. K návrhu vyhlášky: § 13
Doplnit obsah opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce alespoň v rozsahu odůvodnění.
Odůvodnění:
V rámci obsahu opatření by měl být ve vyhlášce specifikován rozsah smluvních ujednání, který bude SKI po dodavatelích požadovat (stanovení minimálního standardu), obsah dodavatelského dotazníku, který bude sloužit pro vyhodnocení rizikovosti dodavatele a výčet dalších opatření pro řízení dodavatelských rizik (např. evidence dodavatelských kontrol), nastavení SLA. Více viz norma 22318 (např. část 6.4, Annex A, Annex B, Annex C).
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Je třeba si uvědomit, že zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu nedává možnost stanovit povinnost pro dodavatelský řetězec subjektu KI. Opatření jsou tak spíše na vnitřním nastavení bezpečnosti tohoto subjektu, kdy snaha předepsání smluvního vztahu, který má být založen na souhlasu obou stran není v dané věci vhodná a bylo by ji možno popsat jako kontraproduktivní. Je pochopitelné, že subjekt si v rámci zajištění poskytování základní služby může uzavřít dodatečný smluvní vztah s dodavatelem, a to na základě svých potřeb s ohledem na zajištění kontinuity činností.
Nelze ani připustit, aby předložený návrh stanovoval nezávazný návod pro subjekty ve vztahu k dodavateli. Stejně tak určení změny smluvních závazků mezi subjektem KI a dodavatelem nelze v rámci návrhu upravit.
11.53. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1
Žádáme opatření vtáhnout ke kritickému dodavateli, nikoli pouze dodavateli, tedy tam, kde se vyskytuje slovo „dodavatel“ doplnit přídavné jméno „kritický“ podle příslušného skloňování.
Odůvodnění:
Požadujeme obsah opatření zúžit na kritické dodavatele. Jedná se o zcela zásadní připomínku. Rozšíření rozsahu na všechny dodavatele subjektu kritické infrastruktury by bylo značně nákladové a zatěžující pro SKI.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
11.54. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
Žádáme upřesnit text.
Odůvodnění:
Jedná se o opatření, která má SKI zavedena ve svých objektech / systému a dodavatel se jimi musí řídit (např. pravidla vstupu) anebo se jedná o řízení rizik konkrétního dodavatele, která byla vyhodnocena a je nutné je vůči němu aplikovat?
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Obě navrhované varianty jsou možné. Jsou možné obě varianty, neboť se jedná obecně o opatření, na které se nevztahuje legislativní zkratka podle § 1.
11.55. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. c)
Žádáme upřesnit jakým způsobem.
Odůvodnění:
Vyplývá ze zákona, ve vyhlášce by mělo být napsáno jakým způsobem.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bylo přeformulováno a nově zní:
"c) registruje své kritické dodavatele."
11.56. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. d)
V § 13 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
11.57. K návrhu vyhlášky: § 14
§ 14 odstavec 1 a 2
Žádáme upřesnit ustanovení týkající se odkazu na § 15 a přílohy č. 2 a 3 tak, aby byl tento postup dobrovolný.
Odůvodnění:
Část subjektů kritické infrastruktury má v současné době zaveden Incident management, požadujeme principy uvedené v přílohách vyhlášky zavést jako ekvivalentní nebo dobrovolné k již zavedenému systému.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
11.58. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 1
V § 14 odst. 1 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno
Text upraven.
11.59. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3
V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se na konci doplňují slova „relevantní dopady,“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
Postup hodnocení dopadů, které mají relevanci, bude uveden v připravované metodice. Obecně nelze do návrhu vložit hodnocení toliko relevantních dopadů, neboť by toto mohlo vyvolat dojem, že i dopady, které jsou známy, by se hodnotily toliko, pokud by subjekt určil na základě nespecifikovaných kritérií, jako relevantní.
11.60. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. h)
Žádáme vysvětlit obsah této oblasti dopadu.
Odůvodnění:
Nerozumíme tomuto parametru, není možné zhodnotit přímý dopad na poskytování zdravotní péče, to může učinit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Písm. h) bude odstraněno. V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
11.61. K návrhu vyhlášky: § 15
Žádáme umožnit režim ekvivalence u již zavedeného systému Incident managementu.
Odůvodnění:
Alternativa pro vlastní incident management zavedený již nyní u SKI. V případě dosažení hodnot vysoký/kritický by se jednalo o incident podle ZKI, resp. SKI bude hlásit nejvyšší úroveň bezpečnostního incidentu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu.
11.62. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 2 písm. c)
Žádáme písmeno c) upravit tak, aby odpovídalo textu zákona, resp. že subjekt KI zasílá hlášení o incidentu a co je jeho obsahem a pokud toho není schopen, zasílá se prvotní hlášení a závěrečná zpráva nebo zpráva o pokroku.
Odůvodnění:
Chybí obsah hlášení incidentu v případě, že jsou všechny údaje k dispozici. Prvotní hlášení se zasílá jako další možnost. Měl by být stanoven obsah hlášení o incidentu a pouze poznamenáno, že pokud nejsou údaje k dispozici, zasílá se prvotní hlášení. Jinak se jedná o rozpor se zákonem.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení § 16 bylo přepracováno ve smyslu připomínky, aby došlo k souladu se zákonem o kritické infrastruktuře.
11.63. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3
Žádáme odstranit.
Odůvodnění:
Rozpor s § 19 odst. 2 zákona. Má být stanoven obsah hlášení, který má být kompletní a poté až definován obsah dokumentů při nutnosti využití prvotního hlášení, zprávy o pokroku nebo závěrečné zprávy.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Znění § 16 odst. 3 bude mít následující podobu:
"(3) Hlášení obsahuje
a) informace o incidentu, v rozsahu
1. popisu,
2. data a času zjištění,
3. místa vzniku,
4. příčiny vzniku a
5. stavu řešení incidentu,
b) informace vymezující dopad incidentu, v rozsahu
1. počtu uživatelů, kteří byli nebo jsou incidentem ovlivněni a jejich podíl na trhu v rámci dané základní služby,
2. doby trvání narušení poskytování základní služby a doby působení incidentu, vyjádřené počtem minut, hodin, dnů, týdnů nebo měsíců,
3. rozloha území zasaženého narušením poskytování základní služby a
4. dopadu incidentu na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie nebo do takového státu."
11.64. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Žádáme přílohu č. 1 udělat dobrovolnou.
Odůvodnění:
Mělo by se jednat o dobrovolnou přílohu. Některé SKI používají třístupňové hodnocení, takto nastavený postup by znamenal negativní kvalitativní posun současně zpracovávaných analýz.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bude zavedena třístupňová škála pro přijatelnost rizika (nepřijatelné, podmínečně přijatelné a nepřijatelné. Pokud budou při zpracování posouzení rizik dodrženy požadované náležitosti, což je semikvantitativní vyhodnocení rizik, na základě kterého bude možné vyhodnotit nepřijatelná rizika a bude podstatově odpovídat stupnicím pro hodnocení (tabulky 1-3 v příloze č. 1), bude možné použít jinou vhodnou metodu pro posouzení rizik.
Konkrétně do ustanovení § 3 bude vložen odstavec 10 ve znění:
"(10) Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1."
11.65. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
K Příloze č. 3, kritérium H
Žádáme vysvětlit obsah tohoto kritéria.
Odůvodnění:
Máme za to, že toto kritérium je schopen posoudit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Kritérium H bude odstraněno.
11.66. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K Důvodové zprávě, I. Obecná část, Kapitola 1.
Žádáme upravit text tak, aby odpovídal předkládanému materiálu: „Předkládaný návrh nařízení vlády vyhlášky reaguje…“
Akceptováno
Text upraven.
11.67. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K Důvodové zprávě, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad a)
Požadujeme vypustit slovo „strategický“: „Plán odolnosti představuje základní strategický dokument…“ Současně text v následujícím odstavci přepracovat tak, aby bylo jasně patrné, že identifikace KI, KZ a KD slouží k identifikaci součástí základní služby a plán odolnosti jako takový má za účel zajištění poskytování základní služby. Tato připomínka směřuje k textu: „Obsahem operativní části je především postup při identifikaci kritické infrastruktury a případných vazeb uvnitř této infrastruktury, přehled nepřijatelných rizik a způsob jejich řízení nebo přehled kritických pracovníků, nezbytných zdrojů a kritických dodavatelů.“
Odůvodnění:
Nemůže se jednat o strategický dokument, pakliže se má jednat o plán. Druhá část připomínky souvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3 vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.68. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K Důvodové zprávě, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)
Požadujeme text upravit podle následujícího návrhu: „Subjektu kritické infrastruktury je tak umožněno na základě zhodnocení rizik nastavení vlastních postupů při ochraně kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, kdy předpokladem opatření je jejich vymezení v souvislosti s naplněním cíle navýšení odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“
Odůvodnění:
Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.69. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K Důvodové zprávě, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)
Žádáme text rozšířit o možnost zpracovat více plánů zajištění kontinuity činností anebo specifikovat, že jeden plán zajištění kontinuity činností se zpracovává pro každou základní službu. Týká se této části textu: „V souvislosti s řízením rizik subjekt kritické infrastruktury dále zpracovává plán zajištění kontinuity činností a opatření v rozsahu odezvy na incidenty, zajištění fyzické bezpečnosti, postupu pro řízení bezpečnosti pracovníků a postupu pro řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.“
Odůvodnění:
Bylo by vhodné umožnit SKI zpracovat více BCP. Pokud to není záměr zákonodárce, mělo by být vyjasněno, zdali se BCP zpracovává pro každou základní službu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.70. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
K Důvodové zprávě, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)
Upravit fázi, ve které se zpracovává metodika BCM. Týká se následující části textu: „Klíčovým dokumentem v oblasti zajištění kontinuity činností je plán kontinuity činností. V rámci něj subjekt kritické infrastruktury vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů a samotnou analýzu dopadů, která představuje hodnocení dopadů událostí, které ovlivňují činnost subjektu kritické infrastruktury.“
Odůvodnění:
Není možné zpracovat metodiku v rámci plánu kontinuity. Metodika musí být zpracována jako první a až na základě ní se zpracovává plán kontinuity.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.71. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k § 2 pojem řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce
Žádáme odstranit poslední dvě věty z pojmu: „Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce souvisí se zajištěním odolnosti subjektu kritické infrastruktury v rámci vztahu se svými dodavateli. Bezpečnost dodavatelského řetězce představuje jeden z klíčových aspektů odolnosti subjektu kritické infrastruktury, který zároveň silně ovlivňuje zajištění kontinuálního poskytování základní služby. V rámci vyhlášky je proto uvedena sada úkonů, které má subjekt kritické infrastruktury za účelem zajištění své odolnosti v souvislosti s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci přijímat. Tyto úkony přitom necílí pouze na kritické dodavatele, což je nový instrument zavedený zákonem, ale na dodavatele obecně. Důvodem je potřeba se zaměřit na bezpečnost dodavatelského řetězce v celém svém rozsahu.“
Odůvodnění:
Souvisí s naší připomínkou k § 13 odstavci 1.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Cílení na všechny dodavatele obecně je záměrné, neboť z posouzení rizik daného subjektu kritické infrastruktury mohou vyplynout nepřijatelná rizika související s dodavateli obecně. Může například dojít k situaci, že konkrétní dodavatel není označen za kritického dodavatel, protože není nezbytný pro poskytování základní služby, nicméně v souvislosti s jeho záměrným či nechtěným konáním dojde k negativní působení na daný subjekt kritické infrastruktury v takové míře, že v důsledku dojde také k narušení poskytování základní služby. Z toho důvodu byl měl subjekt kritické infrastruktury, v případně potřeby, přijímat také vhodná opatření k zajištění své odolnosti ve vztahu k dodavatelům jako celku. V případě zavedení určitého opatření v této souvislosti je pak z logických důvodů potřebné o takovýchto opatřeních dodavatele informovat.
11.72. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k § 3
Tuto část důvodové zprávy požadujeme přepracovat v souladu s naší připomínkou k § 3.
Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s pojetím toho, že se zaměřením vyhláška vztahuje k identifikaci kritické infrastruktury a vazeb mezi touto kritickou infrastrukturou, když se má jednat o základní službu. Odůvodnění viz předchozí připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Nový systém kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se místo jednotlivých prvků kritické infrastruktury zaměřuje na subjekty kritické infrastruktury, tedy na společnosti jako celek. Z pohledu kritické infrastruktury je poté cílem zajištění poskytování základní služby, která je definována v návrhu nařízení o základních službách a kritériích významnosti. Samotná kritéria významnosti pak pouze slouží k definování hranice významnosti subjektů působících v rámci dané základní služby. To však zároveň neznamená, že musí subjekt kritické infrastruktury přijímat opatření na zodolnění své veškeré infrastruktury. Opatření by měla cílit primárně na zajištění základní služby tak, aby nedocházelo k incidentům, tedy k situacím, které mají potenciál významně narušit poskytování základní služby. Což znamená, že nebude nutné přijímat opatření v rámci celé infrastruktury a u všech procesů, ale pouze u těch, jejichž vyřazením by došlo k vzniku tohoto incidentu. Samotná připomínka pak nesouvisí s předloženým návrhem, který se nedotýká a ani dotýkat nemůže identifikace subjektu kritické infrastruktury. V rámci návrhu je oblast problematiky s ním spojené uvedena v předmětu úpravy, tj. v § 1.
11.73. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k § 4, odstavci 1 a 2
Požadujeme upravit větu první tak, aby byla v souladu se zákonem.
Odůvodnění:
Posouzení rizik subjektu KI se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.74. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k § 4, odstavci 3
Požadujeme upravit větu druhou a šestou tak, aby byla v souladu se zákonem.
Odůvodnění:
Tato premisa týkající se kritické infrastruktury odporuje zákonu. Posuzuje se základní služba, k té je identifikace KI klíčová, ale posuzování rizik se neprovádí na jednotlivé KI. Pokud ano, chybí postup pro to, jak udělat posouzení rizik na jednotlivých základních službách.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.75. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k části Třetí § 5, 6 a 7
Požadujeme upravit text následovně: „Obsahem § 5, 6 a 7 je popis struktury a způsobu zpracování plánu odolnosti. Plán odolnosti představuje stěžejní dokumentaci pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a v plném rozsahu nahrazuje plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, jehož vypracování ukládal subjektům kritické infrastruktury krizový zákon. Plán odolnosti lépe vystihuje nové pojetí ochrany kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury s důrazem na posilování jejich odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kontinuální poskytování základních služeb. Zároveň plně pokrývá náležitosti plynoucí ze směrnice CER.“
Odůvodnění:
Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
11.76. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k části Třetí § 5, 6 a 7, k § 6
Žádáme odstavec 3 přepracovat tak, aby byly určovány vazby mezi základními službami, nikoli kritickou infrastrukturou.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Posouzení rizik se bude vztahovat na poskytování základní služby. Vazby uvnitř kritické infrastruktury jsou dle našeho názoru uváděny správně. Kritickou infrastrukturou se rozumí aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby, a tedy se základní službou úzce souvisí. Cílem ustanovení je ale evidence vazeb uvnitř kritické infrastruktury, neboť subjekt kritické infrastruktury může poskytovat pouze jednu základní službu, u které logicky žádné vazby nejsou, ale naopak může být za kritickou infrastrukturu označeno několik různých aktiv nezbytných pro poskytování základní služby. V případě narušení jednoho z takovýchto aktiv může dojít k narušení či poškození i jiného aktiva, a to v případě, že jsou spojeny určitou vazbou. Z toho důvodu je potřeba tyto vazby určit a vést jejich přehled.
11.77. Ke zvláštní části důvodové zprávy
K Důvodové zprávě, II. Zvláštní část, k části Čtvrté k § 9
Žádáme větu upravit následujícím způsobem: „Analýza dopadů představuje hodnocení dopadů různých událostí, včetně incidentů, na činnost subjektu kritické infrastruktury.“
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k Části čtvrté, § 9 odstavci 2 písm. b).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
Úřad vlády ČR - Kabinet vedoucího Úřadu vlády
12.1. K návrhu vyhlášky obecně
Obecně k návrhu vyhláškyPosouzení návrhu vyhlášky je výrazně komplikováno skutečností, že je do meziresortního připomínkového řízení předkládán v době, kdy nejsou k dispozici finální platná verze nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti a materiál „Posouzení rizik ČR“, jehož zpracování ukládá v § 36 zákon č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změněn souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře). S ohledem na absenci těchto dvou souvisejících dokumentů není zřejmé, jak by subjekt kritické infrastruktury naplnil např. ustanovení § 4 odst.3. S ohledem na to doporučujeme zvážit realističnost data nabytí účinnosti této vyhlášky od 1. dubna 2026.Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Datum nabytí účinnosti bude i vzhledem k počtu uplatněných připomínek a nutnosti jejich vypořádání změněno.
12.2. K návrhu vyhlášky obecně
Obecně k návrhu vyhláškyAčkoliv nejsou dále konkretizovány, uvádí kapitola 9.2 obecné části důvodové zprávy, že vedle ekonomických a finančních jsou s návrhem vyhlášky spojeny také administrativní dopady na podnikatelské prostředí. Důvodová zpráva k zákonu o kritické infrastruktuře pak předpokládá minimální administrativní zátěž, jelikož všechny nově zaváděné procesy navazují na již existující administrativní procesy dotčených subjektů. Podle návrhu vyhlášky bude nicméně každý subjekt kritické infrastruktury povinen zpracovávat rozsáhlou dokumentaci k posouzení rizik, plánu odolnosti a opatřením k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury (řízení rizik, zajištění kontinuity činností, odezvě na incidenty, k fyzické bezpečnosti, řízení bezpečnosti pracovníků, řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce). Z návrhu vyhlášky ovšem není jasná vzájemná provázanost jednotlivých dokumentů, požadované informace a postupy se v některých případech opakují (např. § 4 odst. 2 písm. a) a § 8 odst. 1 nebo § 9 odst. 2 písm. b) a § 10 odst. 1 písm. a)) a některé “termíny” (např. posouzení) jsou použité v různých kontextech s rozdílným významem.Předložený návrh vyhlášky se tak jeví jako prakticky obtížně použitelný a přinášející značnou administrativní zátěž, jejíž přínos pro posílení odolnosti subjektů kritické infrastruktury může být vnímán jako sporný.Doporučujeme proto vyhlášku doplnit o metodiku, která vysvětlí provázanost jednotlivých dokumentů a stanoví způsob jejich zpracování.Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
I v návaznosti na další připomínky bude návrh vyhlášky upraven tak, aby používané pojmy byly aplikovány jednoznačným způsobem. Předkladatel zároveň počítá s přípravou metodiky ke zpracování plánu odolnosti, ta však bude zpracována až v návaznosti na finální znění návrhu této vyhlášky.
12.3. K návrhu vyhlášky: úvodní větě
Úvodní věta vyhláškyV úvodní větě vyhlášky chybí odkaz na § 29 odst. 2 zákona o kritické infrastruktuře, který zmocňuje ministerstvo vnitra k vydání vyhlášky k provedení § 14 odst. 6, § 15 odst. 2 a § 19 odst. 5. Ve zmíněném zákoně jsou zmocňovací ustanovení uvedena právě v § 29. Doporučujeme odkaz doplnit do úvodní věty.
Akceptováno
Odkaz doplněn.
12.4. K návrhu vyhlášky: § 1 písm. b)
§ 1 písm. b)Dle § 1 písm. b) vyhláška upravuje obsah technických, bezpečnostních a organizačních opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury. „V § 2 písm. f) a g) jsou vymezeny pojmy technická opatření a organizační opatření. Pojem bezpečnostní opatření však není definován ani v tomto ustanovení, ani v jiné části vyhlášky. Doporučujeme proto zavedení vymezení tohoto pojmu v rámci § 2, či úpravu § 2 písm. e), které vymezuje pojem fyzická bezpečnost.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Navrhuji vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
12.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. i)
§ 2 písm. i) a § 11 Doporučujeme upravit formulaci § 2 písm. i) tak, aby bylo zřejmé, zda je bezpečnostní perimetr vymezen ve 3D rozměru, tzn. zda je do chráněné oblasti objektu zahrnut také vzdušný prostor nad objektem.V návaznosti na to doporučujeme upravit formulaci § 11 odst. 1 písm. d) bod 1 následovně: “1. k zamezení neoprávněnému vniknutí,”Tyto formulace považujeme za vhodnější, protože přispívají ke zvýšení odolnosti proti potenciálním hrozbám vyplývajícím z aktivit bezpilotních prostředků (dronů) proti subjektům kritické infrastruktury.
Akceptováno
Prostorové vymezení perimetru bude specifikováno v důvodové zprávě. Znění § 11 odst. 1 písm. d) bodu 1. bude upraveno dle návrhu.
12.6. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 1
§ 4 odst. 1 a odst. 2 písm. b) a § 9 odst. 1Zařazení norem ČSN ISO 31000, přílohy B ČSN EN IEC 31010 a ČSN ISO EN 22301 do vyhlášky se jimi stanovené postupy stanou povinné pro všechny subjekty kritické infrastruktury. Doporučujeme proto uvedené normy bezplatně zpřístupnit.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. Jinými slovy subjekty kritické infrastruktury nebudou mít povinnost postupovat podle uvedených norem, pokud k zamýšlenému účelu využijí jiný rovnocenný postup. Na základě tohoto není nutné uvedené normy volně zpřístupňovat.
12.7. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. b)
K § 6 odst. 3 písm. b) – Vazby uvnitř kritické infrastrukturyŽádáme upřesnit, že povinnost analyzovat „vazby uvnitř kritické infrastruktury“ se vztahuje pouze na subjekty, které provozují více samostatných provozních či technologických částí kritické infrastruktury. U subjektů veřejné správy, jejichž kritická infrastruktura spočívá primárně v poskytování administrativní či správní služby, postačí stručný textový popis.Odůvodnění:U administrativního typu subjektů kritické infrastruktury (např. Úřad vlády ČR) není možné tento požadavek aplikovat ve stejném rozsahu jako v energetice či dopravě. Požadavek je v této podobě nepřiměřený a nevede ke zvýšení odolnosti.Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
V případě, kdy subjekt disponuje pouze jednou kritickou infrastrukturou tak v této části stačí deklarovat, že z důvodu jedné infrastruktury není popis vazeb relevantní. Ustanovení tak cílí na případy, kdy subjekt kritické infrastruktury bude mít více "prvků" kritické infrastruktury.
12.8. K návrhu vyhlášky: § 7
§ 7U ustanovení § 7 není zřejmý význam duplicitního uvedení informací z plánu krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury i v plánu odolnosti. Doporučujeme zvážit nutnost zavést povinnost duplikovat informace obsažené v jiném dokumentu, popř. nutnost pracovávat více plánovacích dokumentů současně.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády 462/2000. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
12.9. K návrhu vyhlášky: § 8
K § 8 – Náležitosti opatření k zajištění odolnostiŽádáme upřesnit, že požadavek na úplný soubor náležitostí opatření (popis, cíle, přínosy, zdroje, termíny, vazby) se vztahuje zejména na opatření k nepřijatelným rizikům, zatímco u nízkých a středních rizik je možné použít zjednodušený popis.Odůvodnění:Současná podoba by mohla vést k neúměrně rozsáhlému katalogu opatření a administrativní zátěži, která neodpovídá skutečné potřebě ani smyslu vyhlášky.Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Přijímání opatření k posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury skutečně navazuje pouze na ošetření nepřijatelných rizik. Tato skutečnost je podle našeho názoru jasně promítnuta do § 8 odst. 1 a současně také do § 4 odst. 7 a 8.
12.10. K návrhu vyhlášky: části pátá
K § 14–16 – Incidenty a jejich hlášeníUpřesnit, že se incidenty hlásí pouze tehdy, pokud mají prokazatelný dopad na poskytování základní služby, nikoli u rutinních provozních událostí. Případně shodně rozlišit na Incident (má určitou míru dopadu) a Událost (nastane, ale je bez dopadu, vyřešena provozními opatřeními).Odůvodnění:Zajistí se jednotná praxe a omezí se nadbytečné hlášení incidentů, která nemají skutečný dopad na odolnost služby.Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Tuto záležitost ošetřuje právě výpočet úrovně významnosti dopadů nežádoucí události (§ 15). Na základě výpočtu totiž subjekt kritické infrastruktury zjistí, zdali daná nežádoucí událost dosahuje prahové hodnoty 35 % úrovně významnosti dopadů (původně 15 %), což je v návrhu vyhlášky rozhodná úroveň pro označení nežádoucí události za incident. Subjekty kritické infrastruktury jsou podle zákona o kritické infrastruktuře povinny hlásit pouze incidenty, to znamená, že nebudou hlásit všechny nežádoucí události a zároveň bude stanovena jednotná úroveň napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby.
12.11. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3 písm. b) bodu 2
§ 16, odst. 3 písm. b) bod 2Doporučujeme upravit formulaci § 16, odst. 3 písm. b) bodu 2 následovně: “2. doby trvání narušení poskytování základní služby a působení incidentu,”.Tuto formulaci považujeme za přesnější, protože doba trvání incidentu se nemusí shodovat s dobou trvání narušení poskytování základní služby. To může být obnoveno dříve, než dojde k ukončení vlastního působení incidentu.
Akceptováno
Text upraven.
12.12. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
K Důvodové zprávě – zvláštní část k části páté, k § 14Zvláštní část důvodové zprávy v části k části páté, k odstavci 2 § 14 (parametry incidentu) odkazuje na obrázek č. 1 – diagram procesu identifikace incidentu. Tento obrázek však pod příslušnou částí textu chybí. Doporučujeme jej doplnit, případně odkaz na něj odstranit a proces identifikace incidentu popsat v rámci metodiky k vyhlášce, viz připomínka výše.
Akceptováno
Obrázek byl odstraněn omylem, bude nově doplněn do obecné části důvodové zprávy.
Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
13.1. K návrhu vyhlášky obecně
Akceptováno
Připomínky odboru kompatibility byly vypořádány nebo vysvětleny.
Navrhovatel respektuje skutečnost, že se odbor kompatibility vyjádří k návrhu vyhlášky i ve fázi jejího projednávání pracovními skupinami Legislativní rady vlády.
Hlavní město Praha
14.1. K návrhu vyhlášky: § 6
Informační část (§ 6 odst. 2): bylo by vhodnější vyjmout z této části "Plán spojení" a zahrnout ho do operativní části (§ 6 odst. 3), jako je tomu u krizového plánu či havarijního plánu.
Operativní část (§ 6 odst. 3): naopak zde bychom vyjmuli písmena a) a b) a přesunuli je do informační části (§ 6 odst. 2) – popis postupů, které byly využity pro identifikaci kritické infrastruktury a pro určení vazeb uvnitř kritické infrastruktury, není operativa.
Akceptováno
Text upraven.
14.2. K návrhu vyhlášky: § 7
Pokud subjekt kritické infrastruktury zpracovává podle krizového zákona plán krizové připravenosti, obsahuje plán odolnosti dále informace uvedené v písm. a) až c), nicméně není uvedeno, do jaké části plánu odolnosti podle § 6 mají tyto informace být zařazeny.
Obecně se nám jeví jako vhodnější způsob posílení odolnosti krajských úřadů ve smyslu zákona o kritické infrastruktuře zahrnutí dalších oblastí do plánů krizové připravenosti, který už má krajský úřad zpracovaný podle krizového zákona, ovšem až poté, co ministerstvo uvede, které činnosti a agendy krajských úřadů jsou pro něj kriticky důležité a je nutné je zachovat i za krizových stavů, tedy které činnosti by měly být základní službou a co by mělo být cílem.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Vztah mezi plánem odolnosti a plánem krizové připravenosti bude vyjasněn v rámci novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Současně budou v rámci ní objasněny další připomínkované skutečnosti.
Hospodářská komora
15.1. K návrhu vyhlášky obecně
Hospodářská komora ČR (dále jen HK ČR) považuje za důležité vyjasnit výklad zákona č. 266/2025 Sb. o kritické infrastruktuře, a navazujícího připravovaného nařízení o základních službách v souvislosti s navrhovanou prováděcí vyhláškou. Není totiž zcela jasné, s čím pracovat na vstupu pro identifikaci subjektu kritické infrastruktury (dále jen KI), konkrétně maloobchod skladování/distribuce potravin versus zaměření na identifikaci primárních lokalit KI, pracovníků KI, k jakým incidentům versus lokalitám hlásit, reportovat atd.
V případě zaměření na lokality KI bude „kritická infrastruktura“ primárně distribuční centrum a související klíčová aktiva (např. IT systémy, datová centra, dopravní huby). Jednotlivé prodejny by se do seznamu lokalit KI uváděly, jen pokud z posouzení rizik vyplyne, že některá prodejna je nezastupitelná pro poskytování základní služby (dále ZS), což je však spíše výjimka. Při výpadku prodejny není narušena celá služba a trh je saturován dalšími obchodníky s velmi dobrou dostupností pro obyvatelstvo. V případě , že jako subjekt KI bude identifikována celá společnost, bude „kritická infrastruktura“ obsahovat nejen distribuční centrum, ale i prodejny, centrálu a další související aktiva.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Nový systém kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se místo jednotlivých prvků kritické infrastruktury zaměřuje na subjekty kritické infrastruktury, tedy na společnosti jako celek. Z pohledu kritické infrastruktury je poté cílem zajištění poskytování základní služby, která je definována v návrhu nařízení o základních službách a kritériích významnosti. Samotná kritéria významnosti pak pouze slouží k definování hranice významnosti subjektů působících v rámci dané základní služby. To však zároveň neznamená, že musí subjekt kritické infrastruktury přijímat opatření na zodolnění své veškeré infrastruktury. Opatření by měla cílit primárně na zajištění základní služby tak, aby nedocházelo k incidentům, tedy k situacím, které mají potenciál významně narušit poskytování základní služby. Což znamená, že nebude nutné přijímat opatření v rámci celé infrastruktury a u všech procesů, ale pouze u těch, jejichž vyřazením by došlo k vzniku tohoto incidentu. Samotná připomínka pak nesouvisí s předloženým návrhem, který se nedotýká a ani dotýkat nemůže identifikace subjektu kritické infrastruktury. V rámci návrhu je oblast problematiky s ním spojené uvedena v předmětu úpravy, tj. v § 1.
15.2. K návrhu vyhlášky obecně
HK ČR upozorňuje na skutečnost, že v rámci návrhu není vůbec řešena ochrana citlivých informací při jejich předávání. Plány odolnosti a detailní popisy zranitelností jsou vysoce citlivé. Bez jasného pravidla roste riziko úniku informací a sekundárního ohrožení KI. V návrhu je nezbytné zavést explicitní režim ochrany citlivých informací - klasifikace, omezený přístup, zabezpečené kanály komunikace, minimalizace detailů v hlášeních (need-to-know).
Subjektu KI musí být poskytnuta garance, že při vedení a předávání plánu odolnosti, dokumentace posouzení rizik a hlášení incidentu bude ze strany státní správy postupováno tak, aby byla zajištěna důvěrnost a integrita jeho citlivých informací.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Návrh je předložen na základě zmocnění § 14 odst. 6, § 15 odst. 2 a § 19 odst. 5 zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), tj. prováděcím právním předpisem je možno/nutno upravit náležitosti a způsob zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury (zmocnění nelze vztáhnout na stanovení ochrany předání těchto materiálů), opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury a parametry incidentu, podrobnosti rozsahu hlášených informací a způsob předávání informací o incidentu. Z uvedeného je tak zřejmé, že požadovanou úpravu nelze do návrhu zapracovat, neboť tato by byla nad rámec zmocnění k vydání předmětného prováděcího právního předpisu.
15.3. K návrhu vyhlášky obecně
Považujeme za důležité, aby bylo vyjasněno, že pokud si subjekt KI zpracovává svou vlastní metodiku, znamená to, že metodiky budou různé, a tedy bude různý i přístup subjektů k technikám pravidel risk managmentu.
Za závažný problém považujeme, že v rámci řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce nejsou stanoveny žádné povinnosti pro dodavatele, který byl subjektem KI označen za kritického dodavatele. Subjekty KI nebudou mít žádné prostředky, jak kritické dodavatele donutit k přijetí vyšších závazků.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Navrhované doplnění opatření k dodavatelům je již mimo rámec zákonného zmocnění za zákona o kritické infrastruktuře. Ze samotného zákona dále nevyplývají žádné povinnosti pro kritické dodavatele se takovými opatřeními řídit. V tomto kontextu tak lze tuto oblast s dodavateli řešit toliko v rámci smluvní dokumentace k poskytované základní službě.
15.4. K návrhu vyhlášky obecně
Požadujeme konsolidaci compliance a odstranění duplicit s kybernetickou bezpečností.
Připomínka se vztahuje k § 6 (Plán odolnosti), § 8 (Řízení rizik) a § 9 (Zajištění kontinuity činností).
Navrhujeme vložit do vyhlášky (např. jako nový odst. v § 6 nebo § 8) ustanovení následujícího znění: „Plní-li subjekt kritické infrastruktury povinnosti v oblasti řízení rizik, zajištění kontinuity činností nebo bezpečnosti dodavatelského řetězce podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, považují se tyto povinnosti v rozsahu, v jakém pokrývají aktiva kritické infrastruktury, za splněné i pro účely této vyhlášky. Subjekt kritické infrastruktury je oprávněn vést jednotnou dokumentaci a využívat jednotné procesy pro zajištění komplexní odolnosti.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava vyhlášky ukládá subjektům povinnosti v oblasti řízení rizik (§ 8), kontinuity činností (§ 9) a řízení dodavatelského řetězce (§ 13), které jsou metodicky a procesně téměř totožné s povinnostmi ukládanými novým zákonem o kybernetické bezpečnosti. Ačkoli jeden předpis cílí primárně na fyzickou a druhý na digitální bezpečnost, v praxi podniků jde o spojené nádoby. Je nanejvýš nežádoucí a neekonomické, aby subjekty musely budovat dva paralelní systémy compliance (dva oddělené systémy řízení rizik, dva plány kontinuity atd.) pro tutéž organizaci. Legislativa by měla explicitně umožnit, podpořit a poskytnout návod k tomu, aby tyto funkce byly sloučeny (integrovaný systém řízení bezpečnosti). Bez této úpravy dojde k neúměrnému nárůstu administrativní a finanční zátěže bez reálného zvýšení bezpečnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Tento institut je již obsahem zákona o kritické infrastruktuře a vyplývá i ze samotné směrnice CER. Doplnění uvedeného ustanovení by tak bylo duplicitní vůči nadřazenému právnímu předpisu, tedy zákonu o kritické infrastruktuře. Tato skutečnost však bude doplněna do důvodové zprávy, tak aby bylo zřejmé, že v případě duplicitní dokumentace lze tuto dokumentaci prohlásit za rovnocennou.
15.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. b)
Požadujeme zachovat pojem podle znění ISO 31000.
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 31000, bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění.
V ustanovení § 2 tak došlo k zjednodušení definice řízení rizik následujícím způsobem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury směřující k ošetření rizik, S ohledem na změny v § 2 se jedná o písmeno a) současného znění návrhu.
15.6. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
Požadujeme zachovat pojem podle znění ISO 22300.
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 22300, bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. V rámci vypořádání připomínek byl v reakci na dodatečně doložený návrh nového znění předmětného ustanovení přijat zpřesňující text: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby při jejím narušení v rozsahu stanoveném subjektem kritické infrastruktury,“
15.7. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se za slovo „snížení“ vkládají slova „nebo zamezení“.
Akceptováno
Definice upravena.
15.8. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se na konci textu doplňují slova „a obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu“.
Akceptováno
Definice upravena.
15.9. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
V § 2 písm. e) se za slovo „a“ vkládá slovo „fyzické“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k zpřesnění pojmu na základě požadavku připomínkových míst. S ohledem na úpravu se jedná o současné písmeno g), které zní: „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a kritické infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, odcizením, neoprávněným zásahem nebo zničením,“.
15.10. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f) a f)
V § 2 se písmena f) a g) zrušují.
Dosavadní písmena h) až k) se označují jako písmena f) až i).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Při vytváření znění těchto definic bylo tedy nutné akceptovat tyto okolnosti a zároveň se při tom vycházelo z definic z normy ČSN P 73 4450-1. Navrhujeme vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
V případě organizačních opatření se jedná o nový text: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“
15.11. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
V § 2 písm. f) se slova „které jsou předmětem fyzické bezpečnosti,“ zrušují.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínka se vztahuje na písm. h). Pojem vychází z definice z normy PNE 73 4450-2-1, která "objekt" jasně vkládá pod "fyzickou bezpečnost". Ostatní opatření lze samozřejmě aplikovat i na jinou infrastrukturu, nicméně konkrétně s pojmem "objekt" se pojí pouze "fyzická bezpečnost".
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
15.12. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. h) a h)
V § 2 se písmena h) a i) zrušují.
Akceptováno částečně
Spojení pojmů "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce" a "nežádoucí událost" je chybou, která vznikla při vkládání znění návrhu vyhlášky do systému e-legislativa. Oba pojmy budou rozděleny do písm. k) a l). Pojem "nežádoucí událost" se zavádí z toho důvodu, aby bylo možné stanovit incident, tedy jak závažné musí být dopady poruchy/havárie/výpadku/narušení (= nežádoucí události) v rámci subjektu kritické infrastruktury, aby tato událost byla považována za incident. Požadavek na stanovení rozhodné úrovně nebo bodu, při jehož dosažení je možné mluvit o incidentu, byl ostatně vznesen také ze strany potenciálně regulovaných subjektů již při přípravě této vyhlášky. Pojem "nežádoucí událost" bude nicméně předefinován tak, aby byla zřejmá souvislost se zákonným pojmem "incident".
15.13. K návrhu vyhlášky: § 3
Požadujeme přesunout § 3 do jiné části vyhlášky, než je „Část Druhá - Posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury“.
Odůvodnění:
Není jasný účel § 3 v rámci části, která se věnuje posouzení rizik. Povinnost identifikace KI vychází ze zákona. Není jasný vztah mezi KI a posouzením rizik - v rámci posouzení rizik hodnotíme narušení základní služby, KI je podmnožina, resp. součást ZS. Jednalo by se o extenzi zákona, který jasně stanoví, že posouzení rizik se vztahuje k základní službě, nikoli ke KI.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
V předmětné věci bude zpracována metodika s vysvětlením jednotlivých ustanovení návrhu. S ohledem na přesun § do dalších ustanovení pak došlo k přeformulování problematiky z důvodu její srozumitelnosti.
15.14. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
V § 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „charakteristiku“ nahrazuje slovem „identifikaci“.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.15. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. b)
V § 3 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje tečkou.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.16. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. c)
V § 3 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.17. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. b)
Požadujeme upravit text tak, aby z jeho znění vyplývalo, že příloha B ČSN EN IEC 31010 je pouze indikativní, nikoli závazná.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že značná část subjektů KI má již nyní zavedený systém posuzování rizik, není žádoucí, aby byla ČSN 31010 povinná, ale pouze doporučující. Případně text formulovat tak, aby umožnil režim ekvivalence.
Akceptováno
Možnost využití alternativního rovnocenného postupu bude zakotvena do textu vyhlášky. Konkrétně zmiňované postupy budou uvedeny v důvodové zprávě.
15.18. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
V § 4 odst. 3 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: …z hrozeb specifických pro jeho kritickou infrastrukturu" bude upraveno na "…hrozeb specifických pro jím poskytovanou základní službu".
15.19. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. a)
V § 4 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Dojde k objasnění tohoto písmena. Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:
"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"
Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
V dané věci dojde k širšímu vysvětlení problematiky v rámci připravované metodiky, která bude obsahovat i vysvětlení § 4 odst. 4 písm. a).
15.20. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. d)
V § 4 odst. 4 písm. d) se slova „s vyhodnocením jejich efektivnosti“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
15.21. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 5 písm. b)
V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: "dopady hrozby na kritickou infrastrukturu…" bude upraveno na "dopady hrozby na jím poskytovanou základní službu...".
15.22. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 6
V § 4 odst. 6 se na konci doplňuje věta „Posouzení rizik může být zajištěno i jinými způsoby, než jak je stanoveno v příloze č. 1 a č. 2., či definovaným postupem pro výpočet úrovně rizika, pokud subjekt kritické infrastruktury zajistí stejnou nebo vyšší úroveň procesu posouzení rizik.“.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
Jedná se o standardní zakotvení ekvivalence při zachování úrovně posouzení rizika, jak bylo požadováno v připomínce. Návrh byl doplněn o odstavec 10, kde je stanoveno, že:: „Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň srovnatelného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.“ Jedná se tedy o iniciativnost odkazu na ČSN a umožnění jiného postupu.
15.23. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 7
V § 4 odst. 7 větě poslední se za slovo „infrastruktury“ vkládají slova „přijatelná, podmínečně“.
Akceptováno
Text upraven.
15.24. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 8
V § 4 odst. 8 se na konci doplňuje věta „Obdobným způsobem může ošetřit i podmínečně přijatelná rizika.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme se zavedení třístupňové škály pro přijatelnost rizika. Znění odst. 8 bude následující: "…realizaci opatření k vyřešení nepřijatelného nebo podmínečně přijatelného rizika.".
15.25. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odstavec 9 zní:
„(9) Subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zohlední veškerá příslušná rizika, která by mohla vést k incidentu v oblastech:
a) rizik způsobených přírodními vlivy, zvláště pak v oblasti mimořádných události v oblasti veřejného zdraví,
b) rizik způsobených člověkem, zvláště pak v oblasti havárií, hybridních hrozeb a dalších antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů,
c) míry závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách v jiných relevantních odvětvích nebo pododvětvích, včetně míry závislosti přeshraniční povahy a
d) míry závislosti jiných odvětví na základní službě subjektu kritické infrastruktury.“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem ma to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se mezidodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby přeshraniční povahy".
15.26. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 10
V § 4 se doplňuje odstavec 10, který zní:
„(10) Subjekt kritické infrastruktury může pro analýzu a hodnocení rizik použít vlastní škály a metodiky, pokud prokazatelně zajistí jejich převod na stupnice podle přílohy č. 1 a převod zdokumentuje v metodice.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Použitích jiných metodik bude možné za předpokladu, že zpracovatel dodrží požadované náležitosti, což je semikvantitativní vyhodnocení rizik, na základě kterého bude možné vyhodnotit nepřijatelná rizika a bude podstatově odpovídat stupnicím pro hodnocení (tabulky 1-3 v příloze 1). Znění odst. 10 bude následující:
"(10) Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.".
I nadále platí režim rovnocennosti podle § 26 zákona o kritické infrastruktuře. V předloženém návrhu prováděcího právního předpisu ke zmíněnému zákonu pak není možno tento režim měnit či doplňovat z důvodu konkurence zákona.
15.27. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 3
V § 5 odst. 3 se slova „a listinné“ zrušují a na konci se doplňují věty „Subjekt kritické infrastruktury zajistí jeho dostupnost i při omezené dostupnosti informačních systémů; listinnou podobu zpracuje, je-li to nezbytné nebo účelné s ohledem na provozní podmínky. Podpůrné dokumenty a přílohy plánu odolnosti mohou být vedeny též v anglickém jazyce, pokud plán odolnosti obsahuje české shrnutí relevantních částí nezbytných pro praktické použití.“.
Neakceptováno
Nerozporujeme fakt, že elektronická podoba bude primární, nicméně je potřebné mít plán odolnosti vypracovaný v obou podobách. Například při kontrole bude primárně využívána papírová podoba. Tato informace bude uvedena v důvodové zprávě.
Co se týče jazykové mutace, zde je nutno (z důvodu kontroly), aby byly materiály zpracovány v českém jazyce, tj. v úředním jazyce České republiky. Mnohé z materiálů budou technického rázu, tj. obecná znalost cizího jazyka nemusí být dostatečná.
15.28. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 4
Požadujeme lépe specifikovat, zda bude nutné poskytovat všem zaměstnancům, a určit rozsah přístupu.
Odůvodnění:
Dostupnost, pravidla či cílové role s přístupem (vedení, pověřené osoby, manažer KI, kritičtí pracovníci) ponechat v gesci subjektu KI (např. ne plošně všem zaměstnancům ve stejném rozsahu).
Možné řešení úpravy textu: „...dostupný všem subjektem kritické infrastruktury určeným zaměstnancům v rozsahu...“.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Z ustanovení nevyplývá, že by měl subjekt kritické infrastruktury zpřístupnit plán odolnosti všem zaměstnancům. Naopak je řečeno, že plán odolnosti je uložen tak, aby mohl být dostupný zaměstnancům podle jejich pracovního zařazení a povinností v určitém rozsahu. Rozsah zveřejnění a definování skupin zaměstnanců je pak v odpovědnosti subjektu kritické infrastruktury. V praxi to pak znamená, že zaměstnanci budou s plánem odolnosti seznamování pouze v takovém rozsahu, který je požadován jejich pracovním zařazením a vykonávanou povinností (tedy např. pouze plán spojení apod.).
HK s vysvětlením souhlasí.
15.29. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2
Požadujeme do obsahu informační části doplnit seznam kritické infrastruktury.
Odůvodnění:
Součástí informační části by měl být seznam kritické infrastruktury. V operativní části by měla být spíše řešena opatření v případě jejího narušení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.30. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2
Požadujeme doplnit plán komunikace mezi subjektem KI a gestorem/státem.
Odůvodnění:
Dle našeho názoru je doplnění nutné z důvodu koordinace.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Navrhovaný plán komunikace bude sloučen s plánem spojení, a to do podoby plánu komunikace a přehledu spojení na subjekty podílející se na zajišťování základní služby a na řešení incidentů. Vytváření dalšího plánu, který se navíc z části překrýval právě s plánem spojení nepovažujeme za vhodné. Komunikační část bude popisovat způsob, nástroje a komunikační toky od subjektu směrem k orgánům veřejné moci. Plán spojení pak bude navazovat ve formě konkrétních kontaktů na jednotlivé organizační útvary v rámci daného subjektu a na jednotlivé orgány vně subjektu.
15.31. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
V § 6 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
Akceptováno
Text upraven.
15.32. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
Požadujeme vyjasnit pojem „plán spojení“.
Odůvodnění:
Není zcela jasné, co je pod pojmem „plán spojení“ myšleno a co má obsahovat. Zda jde o kontakty na klíčové osoby, manažera KI atd.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Jedná se o standardní část krizové dokumentace, která je obsahem např. krizových plánů. Plán obsahuje přehled všech kontaktů (a jejich kontaktních údajů), které jsou využitelné při řešení incidentu/krizové situace. Jedná se o konkrétní kontakty na jednotlivé organizační útvary v rámci subjektu a na jednotlivé orgány vně subjektu.
15.33. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. e)
Požadujeme písm. e) vypustit nebo přesunout do podpůrné části, která je upravena v odst. 4.
Odůvodnění:
Subjekt KI může mít tento postup stanoven svou interní dokumentací, ale nepovažujeme za účelné, aby byly tyto informace součástí plánovací dokumentace.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bude přesunuto do podpůrné části.
15.34. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3
Požadujeme jednotlivá opatření rozepsat alespoň podle písm. d). Do operativní části doplnit konkrétní postupy/řešení/aplikaci opatření k zajištění odolnosti tak, jak to požaduje zákon. Současně doplnit odkaz na Business Continuity Plan (dále jen „BCP“) základní služby.
Odůvodnění:
V operativní části plánu zcela chybí právě operativa / stanovení konkrétních postupů pro aplikaci opatření k zajištění odolnosti a omezuje se spíše na seznamy. Zákon jasně stanoví, že plán odolnosti obsahuje technická, organizační a bezpečnostní opatření k zajištění odolnosti. Jednotlivá opatření by mohla být popsána obdobně jako písm. d). Současně by zde měl být odkaz na BCP základní služby, pakliže je žádoucí, aby BCP základní služby vznikl.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
15.35. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. a)
Požadujeme odstranit popisování postupů pro identifikaci KI, obsahem operativní části mají být konkrétní postupy řešení narušení základní služby.
Odůvodnění:
Postup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby, nikoli vazeb postupu pro určení vazeb, které požadujeme navíc odstranit viz naše připomínka k Části Druhé, § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.36. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. b)
Stejně jako v připomínce výše k písm. a) požadujeme odstranit popisování postupů.
Odůvodnění:
Postup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby. Viz naše připomínka k § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
15.37. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. d)
Požadujeme lépe specifikovat, co je tímto písmenem konkrétně zamýšleno.
Odůvodnění:
Pakliže se tímto myslí řešení narušení ZS podle definovaných rizik, mělo by být znění přesnější a mělo by odpovídat rozpracovaným scénářům/opatřením/strategiím pro jednotlivá opatření zajišťování odolnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
15.38. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. e)
Požadujeme doplnit také o seznam KI a zvážit přesun do informační části. A zároveň upřesnit typ dokumentů, případně dokumentace.
Odůvodnění:
Zvážit, zda-li by seznamy měly být obecně v informační části, zatímco v operativní konkrétní postupy. V plánu ovšem chybí seznam KI jako takový.
Domníváme se, že by bylo vhodné konkretizovat typ dokumentů. Není jasné, zda se jedná se o metodiky nebo řídicí dokumentaci pro aplikaci jednotlivých opatření.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Do informační části bude přidán přehled kritické infrastruktury a zároveň bude § 6 odst. 3 písm. e) přesunuto rovněž do informační části
15.39. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 5
V § 6 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Požadavky této vyhlášky lze splnit též odkazem na existující interní dokumentaci a zavedené procesy subjektu kritické infrastruktury, pokud jejich obsah prokazatelně odpovídá požadavkům této vyhlášky; plán odolnosti v takovém případě obsahuje identifikaci těchto dokumentů a mapování na jednotlivé požadavky.“.
Vysvětleno
S principem nastíněným v rámci připomínky souhlasíme, nicméně se jedná o oblast, která je již pokryta § 26 zákona o kritické infrastruktuře. Jejím začlením do vyhlášky by tak došlo ke zdvojení. Současně nelze řešit ve vyhlášce povinnost, aniž by k tomu bylo zákonem stanovené zmocnění. Primárně proto půjde o výklad zákona o kritické infrastruktuře.
15.40. K návrhu vyhlášky: § 7
Požadujeme upřesnit, v jaké části plánu odolnosti se mají konkrétní ustanovení v rozsahu písm. a) až c) zapracovat.
Odůvodnění:
Je potřeba upřesnit, do jaké části plánu odolnosti se mají jednotlivá písmena zapracovat, případně zdali se jedná o čtvrtou (zvláštní) část plánu odolnosti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády 462/2000. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
15.41. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 1
V § 8 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „osahuje“ nahrazuje slovem „obsahuje“.
Akceptováno
Opraveno.
15.42. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 2
V § 8 odst. 2 se za slovo „stanovit“ vkládají slova „rozsah opatření k zajištění odolnosti“, za slovo „stanovit,“ se vkládá slovo „případně“, za slovo „vyloučit“ se vkládá slovo „jejich“ a slovo „opatření“ se zrušuje.
Akceptováno
Upraveno.
15.43. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 3
V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Akceptováno
Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn.
15.44. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
V § 9 odst. 1 se slova „přijímání opatření k zajištění“ nahrazují slovem „zajišťování“, slova „uplatní postupy“ se nahrazují slovy „vychází z postupů“ a slova „zásady stanovené“ se nahrazují slovy „zásad stanovených v“.
Akceptováno
Odkazy na normy budou pouze indikativní. Současně ve vyhlášce nebude specifikována verze normy, na kterou je odkazováno, tudíž není nutné stanovovat přechodné období pro přechod na její novější verzi.
15.45. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2
Požadujeme textaci ustanovení upravit tak, aby nevzbuzovalo žádné pochybnosti.
Odůvodnění:
Odst. 2 odpovídá postupu z ČSN. Je matoucí, proč je v odst. 1 dovětek „pokud není dále stanoveno jinak“. Znamená odst. 2 jiný postup podle ČSN? Je totožný, tudíž není zapotřebí uvádět do vyhlášky. Současně součástí BCP nemůže být metodika, jedná se o plán, metodika je vytvořena dříve, než je plán zpracován.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Část ", pokud není dále stanoveno jinak" bude odstraněna. Vypracování metodiky bude vyjmuto ze samotného plánu zajištění kontinuity činností.
15.46. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. b)
V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „incidentů“ nahrazuje slovy „dopadů na základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme s návrhem s drobnou úpravou:
"b) provádí analýzu dopadů, která obsahuje vyhodnocení možných dopadů na poskytování základní služby".
15.47. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. d)
V § 9 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
15.48. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. e)
Požadujeme zpřesnit textaci tohoto ustanovení, aby jeho aplikace byla jednoznačná.
Odůvodnění:
Zřejmě se jedná o strategie, což odpovídá fázi cyklu po posouzení rizik. Dle našeho názoru je třeba vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. e) bude upraveno do následující podoby:
"e) stanoví postup pro naplnění cílů podle písmene d),"
Dále bude přiblíženo v důvodové zprávě.
15.49. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 1 písm. c)
V § 10 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení odstavce 1 a 2 byla celkově přeformulována.
15.50. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k přeformulování odstavců 1 a 2, aby nedocházelo k duplicitnímu zakotvení problematiky.
15.51. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „záznam“ nahrazuje slovem „hlášení“ a slova „a o jeho zvládání“ se zrušují.
Neakceptováno
Připomínka směřuje na odst. 3. Záznam o incidentu a o jeho zvládání je něco jiného než hlášení incidentu. Záznam je určen pro samotné subjekty, aby si vedly určitou evidence, ze které mohou následně čerpat při zavádění opatření nebo při určité analýze trendů apod. Hlášení incidentu pak slouží pro informování státu o tom, že došlo k incidentu. Zároveň se nedomníváme, že bychom se pohybovali mimo zákonné zmocnění, neboť se jedná o úkon související s opatřením pro odezvu na incidenty.
HK s vysvětlením souhlasí.
15.52. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „ohraničující“ nahrazuje slovem „vymezující“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr objektu,"
Zároveň bude doplněna definice bezpečnostního perimetru v § 2 písm. a), a to následujícícm způsobem:
"i) bezpečnostním perimetrem souvisle vymezená oblast v okolí kritické infrastruktury stanovující chráněnou zónu, která obepíná objekt, ve kterém se nachází kritická infrastruktura, a jeho bezprostředně přiléhající pozemky a prostor nad tímto objektem, v rozsahu nezbytném k zajištění jeho ochrany,"
15.53. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slovo „zajištění“ nahrazuje slovem „ochraně“ a slovo „ohraničených“ se nahrazuje slovem „určených“.
Akceptováno
Upraveno.
15.54. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
V § 11 odst. 1 písm. d) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
Akceptováno
Upraveno.
15.55. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
V § 11 odst. 1 se doplňuje závěrečná část ustanovení, která zní:
„U souboru obdobných objektů může subjekt kritické infrastruktury stanovit opatření typově podle kategorií objektů a rizikové úrovně, pokud je zajištěna přiměřenost a prokazatelnost opatření.“.
Akceptováno
Text upraven.
15.56. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
V § 11 odst. 2 se slova „v rozsahu systému technické ochrany“ nahrazují slovy „, organizačních opatření“ a slova „elektrické požární signalizace“ se nahrazují slovy „fyzické ostrahy“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3. Dále došlo s ohledem na zavedenou zkratku ke změně ve vztahu k opatření, kdy nově se text nedotýká toliko technických opatření, ale opatření jako celku.
15.57. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. c)
V § 11 odst. 3 písm. c) se slovo „sledovací“ nahrazuje slovem „dohledové“.
Akceptováno
Upraveno.
15.58. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. k)
V § 11 odst. 3 písm. k) se slova „a nouzová“ zrušují a na konci se tečka nahrazuje čárkou.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
S ohledem na fakultativnost bylo původní písmeno k) v návrhu vypuštěno.
15.59. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. l)
V § 11 odst. 3 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) bezpečnostní bezpilotní systémy k monitoringu chráněných prostor, detekční systémy ke zjištění přítomnosti cizích bezpilotních systémů.“.
Akceptováno
Upraveno.
15.60. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 5
V § 12 odst. 1 písm. a) se bod 5 zrušuje.
Akceptováno
Upraveno.
15.61. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. c)
V § 12 odst. 1 písm. c) se za slovo „stanoví“ vkládají slova „detailní náplň“, za slovo „činnosti“ se vkládají slova „, odpovědnosti a kvalifikační předpoklady“ a slovo „a“ se nahrazuje slovy „; výkon funkce manažera kritické infrastruktury je slučitelný s výkonem funkce manažera kybernetické bezpečnosti podle zákona upravujícího kybernetickou bezpečnost, pokud to organizační struktura subjektu umožňuje,“.
Neakceptováno
Zpracování plánu rozvoje je třeba chápat v kontextu návětí, kdy se jedná o opatření k zajištění odolnosti subjektu KI. Dané ustanovení je tak v souladu s dikcí § 15 zákona o KI.
HK souhlasí s vysvětlením.
15.62. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 4
V § 12 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) Ověřením spolehlivosti se rozumí přiměřené posouzení důvěryhodnosti osoby ve vztahu k vykonávané kritické funkci; rozsah a periodicitu stanoví subjekt kritické infrastruktury s ohledem na míru rizika, při respektování pracovněprávních předpisů a předpisů o ochraně osobních údajů.“.
Vysvětleno
Pravomoc zpracovávat osobní údaje vybraných osob dává zaměstnavateli § 14 odst. 2 písm. b) zákona o kritické infrastruktuře. Zákon dále v § 17 jasně uvádí, co ověřování spolehlivosti obnáší (rozsah) a jakých osob se týká. Odpovědnost provádění ověření spolehlivosti a periodicita je pak čistě na subjektech kritické infrastruktury, přičemž stanovení osoby provádějící kontrolu dokumentů k prokázání totožnosti a bezúhonnosti zmiňuje § 12 odst. písm. b) bod 3. návrhu vyhlášky.
15.63. K návrhu vyhlášky: § 13
Požadujeme doplnit obsah opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce alespoň v rozsahu odůvodnění.
Odůvodnění:
V rámci obsahu opatření by měl být ve vyhlášce specifikován rozsah smluvních ujednání, který bude subjekt KI po dodavatelích požadovat (stanovení minimálního standardu), obsah dodavatelského dotazníku, který bude sloužit pro vyhodnocení rizikovosti dodavatele a výčet dalších opatření pro řízení dodavatelských rizik (např. evidence dodavatelských kontrol), nastavení service level agreement. Více viz norma 22318 (např. část 6.4, Annex A, Annex B, Annex C).
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Je třeba si uvědomit, že zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu nedává možnost stanovit povinnost pro dodavatelský řetězec subjektu KI. Opatření jsou tak spíše na vnitřním nastavení bezpečnosti tohoto subjektu, kdy snaha předepsání smluvního vztahu, který má být založen na souhlasu obou stran není v dané věci vhodná a bylo by ji možno popsat jako kontraproduktivní. Je pochopitelné, že subjekt si v rámci zajištění poskytování základní služby může uzavřít dodatečný smluvní vztah s dodavatelem, a to na základě svých potřeb s ohledem na zajištění kontinuity činností.
Nelze ani připustit, aby předložený návrh stanovoval nezávazný návod pro subjekty ve vztahu k dodavateli. Stejně tak určení změny smluvních závazků mezi subjektem KI a dodavatelem nelze v rámci návrhu upravit.
15.64. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „k“ nahrazuje slovy „ke kritickému“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
15.65. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. a)
V § 13 odst. 1 písm. a) se za slovo „s“ vkládá slovo „kritickými“ a na konci se čárka nahrazuje slovem „a“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
15.66. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
Požadujeme upřesnit text.
Odůvodnění:
Není jasné, zda se jedná o opatření, která má subjekt KI zavedena ve svých objektech / systému a dodavatel se jimi musí řídit (např. pravidla vstupu), anebo se jedná o řízení rizik konkrétního dodavatele, která byla vyhodnocena a je nutné je vůči němu aplikovat.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Obě navrhované varianty jsou možné. Jsou možné obě varianty, neboť se jedná obecně o opatření, na které se nevztahuje legislativní zkratka podle § 1.
15.67. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo „informuje“ vkládá slovo „kritického“, za slovo „s“ se vkládá slovo „kritickým“ a slovo „a“ se nahrazuje tečkou.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
" b) informuje v nezbytně nutném rozsahu dodavatele nebo kritického dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s dodavatelem, dodavatelským řetězcem nebo kritickým dodavatelem a informuje dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s dodavatelem a“
15.68. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. c)
V § 13 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bylo přeformulováno a nově zní:
"c) registruje své kritické dodavatele."
15.69. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. c)
V § 13 odst. 2 písm. c) se na začátek vkládá slovo „důvodu“.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
15.70. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. c)
V § 13 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje tečkou.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
15.71. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. d)
V § 13 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
15.72. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 1
Požadujeme ustanovení týkající se odkazu na § 15 a přílohy č. 2 a 3 upřesnit tak, aby byl tento postup dobrovolný.
Odůvodnění:
Část subjektů KI má v současné době zaveden Incident management, požadujeme principy uvedené v přílohách vyhlášky zavést jako ekvivalentní nebo dobrovolné k již zavedenému systému.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
15.73. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 1
V § 14 odst. 1 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno
Upraveno.
15.74. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 2
Požadujeme ustanovení týkající se odkazu na § 15 a přílohy č. 2 a 3 upřesnit tak, aby byl tento postup dobrovolný.
Odůvodnění:
Část subjektů KI má v současné době zaveden Incident management, požadujeme principy uvedené v přílohách vyhlášky zavést jako ekvivalentní nebo dobrovolné k již zavedenému systému.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
15.75. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3
V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se na konci doplňují slova „relevantní dopady“.
Vysvětleno
Pro relevanci výpočtu rozsahu dopadů nežádoucí události je nutné ohodnotit všechny oblasti dopadů (tj. písm. a) až h)). Pokud by subjekt kritické infrastruktury do výpočtu nezahrnul všechny definované oblasti, vzorec podle § 15 odst. 2 by nebylo možné aplikovat. Snahou subjektu kritické infrastruktury by tedy mělo být stanovit hodnotu jednotlivých kritérií odpovídajících písm. a) až h) v rámci možností a dostupných dat tak, aby výsledná úroveň významnosti dopadů co nejvíce odpovídala realitě. Určitá míra zkreslení v závislosti do dostupných informacích a datech je považována za přijatelnou.
15.76. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. h)
Požadujeme doplnit nebo vypustit, aby byl jednoznačný obsah tohoto dopadu.
Odůvodnění:
Není možné zhodnotit přímý dopad na poskytování zdravotní péče, to může učinit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Písm. h) bude odstraněno. V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
15.77. K návrhu vyhlášky: § 15
Požadujeme umožnit režim ekvivalence u již zavedeného systému Incident managementu a použít uvedený postup pouze příkladmo a umožnit subjektu KI použití alternativního způsobu, funkčního v kontextu konkrétního subjektu KI, a vedoucího k ekvivalentnímu výsledku. Zároveň požadujeme definovat pojem „nežádoucí událost“.
Odůvodnění:
Uvedený postup je příliš komplikovaný. Alternativou je vlastní Incident management zavedený již nyní u subjektu KI. V případě dosažení hodnot vysoký/kritický by se jednalo o incident podle ZKI, resp. subjekt KI bude hlásit nejvyšší úroveň bezpečnostního incidentu.
S pojmem „nežádoucí událost“ nepracuje ani text ZKI, definici poskytuje pouze důvodová zpráva k vyhlášce.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v § 12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu.
15.78. K návrhu vyhlášky: § 15 odst. 2
Požadujeme zjednodušení výpočtu.
Odůvodnění:
Vzorec pro výpočet úrovně významnosti dopadů je příliš komplikovaný a uživatelsky nepříznivý. V případě vzniku nežádoucí události/incidentu bude mít subjekt KI významnější povinnosti, než je složité počítání úrovně s pomocí takto komplikovaného vzorce.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Nepovažujeme samotný výpočet za složitý. V praxi bude situace taková, že na Portálu kritické infrastruktury bude zautomatizovaný výpočet, tzn. že subjekt kritické infrastruktury pouze zadá bodové hodnoty kritérií významnosti podle tabulky z přílohy č. 3 do připravených polí a systém následně zobrazí výslednou úroveň významnosti dopadů dané nežádoucí události. V případě nedostupnosti Portálu kritické infrastruktury bude k tomuto účelu možné vytvořit "kalkulačku" pro výpočet ve volně dostupných softwarových nástrojích (jako např. MS Office). S ohledem na uvedené se domníváme, že se nejedná o příliš zatěžující a zdlouhavý postup, ale spíše o úkon vykonatelný v řádu minut. Dále s ohledem na připomínky dojde k úpravě prahové hodnoty 15 % úrovně významnosti dopadů nežádoucí události pro identifikaci incidentu, tak aby nedocházelo k nadměrnému reportování kvůli zahrnutí nežádoucích událostí s nižší úrovní významnosti dopadů. Nově bude prahová hodnota stanovena na úroveň 35 %. Současně bude odstraněno kritérium H - Přímý dopad na poskytování zdravotní péče. V návaznosti na to dojde také k úpravě vah ostatních kritérií.
15.79. K návrhu vyhlášky: § 15 odst. 3
V § 15 odst. 3 se slova „V případě naplnění prahové hodnoty 15 % úrovně“ nahrazují slovy „Nežádoucí událost je považována za incident, pokud je úroveň“, slova „nežádoucí události je nežádoucí událost považována za incident“ se nahrazují slovy „nejméně 20 %“ a slova „parametry takové nežádoucí události za parametry incidentu“ se nahrazují slovy „současně je naplněno alespoň jedno z kritérií: (i) narušení poskytování základní služby trvá nebo je předpokládáno, že bude trvat déle než 48 hodin, (ii) dopad na životní prostředí dosahuje alespoň úrovně ‘střední’, (iii) ekonomický dopad přesahuje 500 000 000 Kč, (iv) došlo k úplnému přerušení poskytování základní služby“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Na základě připomínek dojde k úpravě prahové hodnoty 15 % úrovně významnosti dopadů nežádoucí události pro identifikaci incidentu, tak aby nedocházelo k nadměrnému reportování kvůli zahrnutí nežádoucích událostí s nižší úrovní významnosti dopadů. Nově bude prahová hodnota stanovena na úroveň 35 %. Současně bude odstraněno kritérium H - Přímý dopad na poskytování zdravotní péče. V návaznosti na to dojde také k úpravě vah ostatních kritérií.
15.80. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 1
V § 16 odst. 1 se na konci textu doplňují slova „ve lhůtách dle zákona o kritické infrastruktuře“.
Neakceptováno
Návrh připomínky jde nad rámec zmocnění. Lhůty dané zákonem pak platí v každém případě. My toliko stanovujeme v prováděcím právním předpise parametry incidentu, podrobnosti rozsahu hlášených informací a způsob předávání.
HK souhlasí s vysvětlením.
15.81. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 2 písm. c)
Požadujeme upravit písmeno c) tak, aby odpovídalo textu zákona, resp. že subjekt KI zasílá hlášení o incidentu a co je jeho obsahem, a pokud toho není schopen, zasílá se prvotní hlášení a závěrečná zpráva nebo zpráva o pokroku.
Odůvodnění:
Chybí obsah hlášení incidentu v případě, že jsou všechny údaje k dispozici. Prvotní hlášení se zasílá jako další možnost. Měl by být stanoven obsah hlášení o incidentu a pouze poznamenáno, že pokud nejsou údaje k dispozici, zasílá se prvotní hlášení. Jinak se jedná o rozpor se zákonem.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení § 16 bylo přepracováno ve smyslu připomínky, aby došlo k souladu se zákonem o kritické infrastruktuře.
15.82. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3
V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
Akceptováno
Znění § 16 odst. 3 bude mít následující podobu:
"(3) Hlášení obsahuje
a) informace o incidentu, v rozsahu
1. popisu,
2. data a času zjištění,
3. místa vzniku,
4. příčiny vzniku a
5. stavu řešení incidentu,
b) informace vymezující dopad incidentu, v rozsahu
1. počtu uživatelů, kteří byli nebo jsou incidentem ovlivněni a jejich podíl na trhu v rámci dané základní služby,
2. doby trvání narušení poskytování základní služby a doby působení incidentu, vyjádřené počtem minut, hodin, dnů, týdnů nebo měsíců,
3. rozloha území zasaženého narušením poskytování základní služby a
4. dopadu incidentu na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie nebo do takového státu."
15.83. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 5
V § 16 se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Pokud jsou incident nebo související událost hlášeny podle jiného právního předpisu, může subjekt kritické infrastruktury pro účely této vyhlášky použít toto hlášení nebo jeho relevantní část, pokud obsahuje údaje požadované touto vyhláškou; příslušné orgány veřejné moci zajistí, aby nedocházelo k neodůvodněné duplicitě požadavků na hlášení.“.
Vysvětleno
Uvedenou úpravu nelze vložit do návrhu vyhlášky, neboť její znění jde již za rozsah zmocnění ze zákona. Zároveň skrze vyhlášku nelze zakotvit povinnost pro orgán veřejné moci.
15.84. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Požadujeme, aby příloha č. 1 byla používána dobrovolně.
Odůvodnění:
Mělo by se jednat o dobrovolnou přílohu. Některé subjekty KI používají třístupňové hodnocení, takto nastavený postup by znamenal negativní kvalitativní posun současně zpracovávaných analýz.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bude zavedena třístupňová škála pro přijatelnost rizika (nepřijatelné, podmínečně přijatelné a nepřijatelné. Pokud budou při zpracování posouzení rizik dodrženy požadované náležitosti, což je semikvantitativní vyhodnocení rizik, na základě kterého bude možné vyhodnotit nepřijatelná rizika a bude podstatově odpovídat stupnicím pro hodnocení (tabulky 1-3 v příloze č. 1), bude možné použít jinou vhodnou metodu pro posouzení rizik.
Konkrétně do ustanovení § 3 bude vložen odstavec 10 ve znění:
"(10) Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1."
15.85. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Požadujeme vysvětlit obsah kritéria H.
Odůvodnění:
Domníváme se, že toto kritérium je schopen posoudit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Kritérium H bude odstraněno.
15.86. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme v důvodové zprávě, I. obecné části, kapitole 1. upravit text tak, aby odpovídal předkládanému materiálu následovně:
„Předkládaný návrh vyhlášky nařízení vlády reaguje...“
Odůvodnění:
Legislativně technická připomínka.
Akceptováno
Opraveno.
15.87. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme v důvodové zprávě, I. Obecné části, kapitole 1., odstavci Ad a) vypustit slovo „strategický“ následovně:
„Plán odolnosti představuje základní strategický dokument...“.
Současně text v následujícím odstavci přepracovat tak, aby bylo jasně patrné, že identifikace KI, kritického zdroje (KZ) a kritického dodavatele (KD) slouží k identifikaci součástí základní služby a plán odolnosti jako takový má za účel zajištění poskytování základní služby. Tato připomínka směřuje k textu: „Obsahem operativní části je především postup při identifikaci kritické infrastruktury a případných vazeb uvnitř této infrastruktury, přehled nepřijatelných rizik a způsob jejich řízení nebo přehled kritických pracovníků, nezbytných zdrojů a kritických dodavatelů.“
Odůvodnění:
Nemůže se jednat o strategický dokument, pakliže se má jednat o plán. Druhá část připomínky souvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3 vyhlášky.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.88. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme v důvodové zprávě, I. Obecné části, kapitole 1., odstavci Ad b) upravit text následovně:
„Subjektu kritické infrastruktury je tak umožněno na základě zhodnocení rizik nastavení vlastních postupů při ochraně kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, kdy předpokladem opatření je jejich vymezení v souvislosti s naplněním cíle navýšení odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“.
Odůvodnění:
Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.89. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme v důvodové zprávě, I. Obecné části, kapitole 1., odstavci Ad b) text rozšířit o možnost zpracovat více plánů zajištění kontinuity činností, anebo specifikovat, že jeden plán zajištění kontinuity činností se zpracovává pro každou základní službu. Týká se této části textu:
„V souvislosti s řízením rizik subjekt kritické infrastruktury dále zpracovává plán zajištění kontinuity činností a opatření v rozsahu odezvy na incidenty, zajištění fyzické bezpečnosti, postupu pro řízení bezpečnosti pracovníků a postupu pro řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.“.
Odůvodnění:
Bylo by vhodné umožnit subjektu KI zpracovat více BCP. Pokud to není záměr zákonodárce, mělo by být postaveno najisto, zdali se BCP zpracovává pro každou základní službu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.90. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme v důvodové zprávě, I. Obecné části, kapitole 1., odstavci Ad b) upravit fázi, ve které se zpracovává metodika BCM. Týká se následující části textu:
„Klíčovým dokumentem v oblasti zajištění kontinuity činností je plán kontinuity činností. V rámci něj subjekt kritické infrastruktury vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů a samotnou analýzu dopadů, která představuje hodnocení dopadů událostí, které ovlivňují činnost subjektu kritické infrastruktury.“.
Odůvodnění:
Není možné zpracovat metodiku v rámci plánu kontinuity. Metodika musí být zpracována jako první a až na základě ní se zpracovává plán kontinuity.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.91. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části první, k § 2 - Vymezení pojmů odstranit poslední dvě věty z následujícího pojmu:
„Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce souvisí se zajištěním odolnosti subjektu kritické infrastruktury v rámci vztahu se svými dodavateli. Bezpečnost dodavatelského řetězce představuje jeden z klíčových aspektů odolnosti subjektu kritické infrastruktury, který zároveň silně ovlivňuje zajištění kontinuálního poskytování základní služby. V rámci vyhlášky je proto uvedena sada úkonů, které má subjekt kritické infrastruktury za účelem zajištění své odolnosti v souvislosti s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci přijímat. Tyto úkony přitom necílí pouze na kritické dodavatele, což je nový instrument zavedený zákonem, ale na dodavatele obecně. Důvodem je potřeba se zaměřit na bezpečnost dodavatelského řetězce v celém svém rozsahu.“.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k Části čtvrté, § 13 odst. 1.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Cílení na všechny dodavatele obecně je záměrné, neboť z posouzení rizik daného subjektu kritické infrastruktury mohou vyplynout nepřijatelná rizika související s dodavateli obecně. Může například dojít k situaci, že konkrétní dodavatel není označen za kritického dodavatel, protože není nezbytný pro poskytování základní služby, nicméně v souvislosti s jeho záměrným či nechtěným konáním dojde k negativní působení na daný subjekt kritické infrastruktury v takové míře, že v důsledku dojde také k narušení poskytování základní služby. Z toho důvodu byl měl subjekt kritické infrastruktury, v případně potřeby, přijímat také vhodná opatření k zajištění své odolnosti ve vztahu k dodavatelům jako celku. V případě zavedení určitého opatření v této souvislosti je pak z logických důvodů potřebné o takovýchto opatřeních dodavatele informovat.
15.92. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části druhé, k § 3 přepracovat tuto část v souladu s naší připomínkou k § 3.
Odůvodnění:
Zásadně nesouhlasíme s pojetím toho, že se vyhláška vztahuje k identifikaci kritické infrastruktury a vazeb mezi touto kritickou infrastrukturou, když se má jednat o základní službu. Odůvodnění viz předchozí připomínky.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Nový systém kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se místo jednotlivých prvků kritické infrastruktury zaměřuje na subjekty kritické infrastruktury, tedy na společnosti jako celek. Z pohledu kritické infrastruktury je poté cílem zajištění poskytování základní služby, která je definována v návrhu nařízení o základních službách a kritériích významnosti. Samotná kritéria významnosti pak pouze slouží k definování hranice významnosti subjektů působících v rámci dané základní služby. To však zároveň neznamená, že musí subjekt kritické infrastruktury přijímat opatření na zodolnění své veškeré infrastruktury. Opatření by měla cílit primárně na zajištění základní služby tak, aby nedocházelo k incidentům, tedy k situacím, které mají potenciál významně narušit poskytování základní služby. Což znamená, že nebude nutné přijímat opatření v rámci celé infrastruktury a u všech procesů, ale pouze u těch, jejichž vyřazením by došlo k vzniku tohoto incidentu. Samotná připomínka pak nesouvisí s předloženým návrhem, který se nedotýká a ani dotýkat nemůže identifikace subjektu kritické infrastruktury. V rámci návrhu je oblast problematiky s ním spojené uvedena v předmětu úpravy, tj. v § 1.
15.93. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části druhé, k § 4 - posouzení rizik, k odstavci 1 a 2 upravit první větu tak, aby byla v souladu se zákonem.
Odůvodnění:
Posouzení rizik subjektu KI se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke KI.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.94. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části druhé, k § 4 - posouzení rizik, k odst. 3 upravit druhou větu a šestou tak, aby byla v souladu se zákonem.
Odůvodnění:
Tato premisa týkající se KI odporuje zákonu. Posuzuje se ZS, k té je identifikace KI klíčová, ale posuzování rizik se neprovádí na jednotlivé KI. Pokud ano, chybí postup pro to, jak udělat posouzení rizik na jednotlivých ZS.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.95. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části třetí, k § 5, 6 a 7 upravit text následovně:
„Obsahem § 5, 6 a 7 je popis struktury a způsobu zpracování plánu odolnosti. Plán odolnosti představuje stěžejní dokumentaci pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a v plném rozsahu nahrazuje plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, jehož vypracování ukládal subjektům kritické infrastruktury krizový zákon. Plán odolnosti lépe vystihuje nové pojetí ochrany kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury s důrazem na posilování jejich odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kontinuální poskytování základních služeb. Zároveň plně pokrývá náležitosti plynoucí ze směrnice CER.“.
Odůvodnění:
Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
15.96. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části třetí, k § 5, 6 a 7, k § 6 odst. 3 přepracovat tak, aby byly určovány vazby mezi základními službami, nikoli kritickou infrastrukturou.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Posouzení rizik se bude vztahovat na poskytování základní služby. Vazby uvnitř kritické infrastruktury jsou dle našeho názoru uváděny správně. Kritickou infrastrukturou se rozumí aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby, a tedy se základní službou úzce souvisí. Cílem ustanovení je ale evidence vazeb uvnitř kritické infrastruktury, neboť subjekt kritické infrastruktury může poskytovat pouze jednu základní službu, u které logicky žádné vazby nejsou, ale naopak může být za kritickou infrastrukturu označeno několik různých aktiv nezbytných pro poskytování základní služby. V případě narušení jednoho z takovýchto aktiv může dojít k narušení či poškození i jiného aktiva, a to v případě, že jsou spojeny určitou vazbou. Z toho důvodu je potřeba tyto vazby určit a vést jejich přehled.
15.97. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme v důvodové zprávě, II. Zvláštní části, k části čtvrté, k § 9 upravit 4. větu následujícím způsobem:
„Analýza dopadů představuje hodnocení dopadů různých událostí, včetně incidentů, na činnost subjektu kritické infrastruktury.“.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k Části čtvrté, § 9 odstavci 2 písm. b).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
Krajský úřad Jihočeského kraje
16.1. K návrhu vyhlášky obecně
Připomínka č. 1 - Obecná
Ačkoliv krajské úřady na základě projednání připomínek AKČR a jednotlivých krajů v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu Nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti podle zákona o kritické infrastruktuře nebudou v tomto právním předpisu uvedeny jako subjekty KI, bude vedena debata na dalším zapojení krajů do systému kritické infrastruktury. MV chce nad rámec současné situace a právní úpravy, vést na platformě mezirezortní pracovní skupiny k revizi krizové legislativy debatu tak, aby výsledky reflektovaly komplexní postavení územních samospráv v systému krizového řízení jako celku, tzn. že stále není vyloučeno pozdější zařazení krajů mezi subjekty KI, a tudíž plnění povinností z vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatření k zajištění odolnosti subjektů KI a o hlášení incidentu.
Z tohoto důvodu je pro kraje důležité, aby předmětný návrh vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatření k zajištění odolnosti subjektů KI a o hlášení incidentu (dále jen „návrh Vyhlášky“) byl smysluplný a umožňoval jim plnit opatření, která by měla přispět ke zvýšení jejich bezpečnosti, avšak aby na druhé straně nevytvářel přehnaný tlak na zpracovávání dokumentace, která již v obdobné podobě existuje a znamenal tak neodůvodněné a neefektivní zvyšování administrativní zátěže včetně nároků na nová pracovní místa, která by si tato administrativa vyžádala.
Z tohoto pohledu poukazujeme na skutečnost, že návrh Vyhlášky, obdobně jako zákon
č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů KI (dále jen „ZKI“) nastavuje systém, resp. rozsah zpracování dokumentace a přijetí opatření ke zvýšení odolnosti subjektů KI pro všechny subjekty stejně aniž reflektuje specifičnost odvětví (veřejná správa, bezpečnost), významnost subjektu (krajská /národní /evropská úroveň), resp. úroveň rizika (činnost KÚ/veřejné správy bude ovlivněna pouze vnějšími hrozbami) a stupeň významnosti dopadů při ohrožení poskytování základní služby (krajská /národní /evropská úroveň).
Systém nastavený ZKI i rozsah posouzení rizik, zpracování plánu odolnosti a přijímání opatření k zajištění odolnosti pro všechny subjekty KI stejně, je v praxi krajských úřadů zcela nepřiměřený a neuchopitelný. Přestože byla již v průběhu přípravy ZKI zřejmá paralela s přípravou nového zákona o kybernetické bezpečnosti, nebyl bohužel zvolen v ZKI dvoustupňový model „vyšších“ a „nižších“ povinností, nicméně je možné toto částečně napravit v prováděcích předpisech rozsahem zpracovávaných dokumentů a požadavkem na přijímaná opatření, a to i s ohledem na dokumenty zpracovávané podle zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení – konkrétně krizové plány, plány krizové připravenosti. Je nutné provázat oblast odolnosti subjektů kritické infrastruktury s krizovým řízením, potažmo ostatními částmi bezpečnostního systému ČR.
Návrh vyhlášky je v předložené podobě dalším z řady dokumentů odtržených od praxe, neposkytuje dostatečný návod pro předpokládané subjekty KI pro zvládnutí jejich zákonných povinností (vyžaduje např. zpracování vlastních metodik k povinnostem ZKI, opatření jsou ponechána na úvaze jednotlivých subjektů KI aniž jsou vymahatelná), které rozpracovává a je naprosto neúměrným administrativním a potažmo finančním zatížením pro povinné subjekty KI, kdy jejich význam je navíc stejný ať se jedná o subjekty KI s regionálním dopadem, dopadem celostátním nebo přesahujícím ČR.
Požadujeme v návrhu vyhlášky nastavit požadavky na obsah a zpracování Plánu odolnosti, posouzení rizik a opatření k zajištění odolnosti subjektů KI s ohledem na stupeň významnosti dopadů poskytované základní služby a u odvětví veřejné správy i s ohledem na jejich postavení a povinnosti v zákoně 240/2000 Sb., o krizovém řízení.
Připomínka je považována za zásadní.
Neakceptováno
Kritická infrastruktura je již ze dvé podstaty považována za "nejvýznamnější" infrastrukturu v rámci celé ČR a není tak účelné ji jakkoliv dále kategorizovat. Současně ji nelze zcela dávat do paralely se zákonem o kybernetické bezpečnosti, neboť ten cílí na násobně větší počet subjektů než zákon o kritické infrastruktuře.
16.2. K návrhu vyhlášky obecně
Připomínka č. 2 - Obecná
Návrh vyhlášky požaduje po subjektech KI zpracování vlastních metodik nebo postupů k následnému zpracování konkrétních náležitostí k zajištění odolnosti subjektu KI, např.
v § 3 písm. a) subjekt KI zpracuje metodiku pro charakteristiku své KI, která obsahuje
1. postup pro identifikaci konkrétní KI
2. popis parametrů, na základě kterých k identifikaci došlo
§ 9 odst. 2 písm. a) subjekt KI pro zajištění kontinuity činností vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů
Je třeba zvážit, zda zpracování metodik je účelné, zda požadované výstupy nelze s odůvodněním mít součástí zpracovávaného dokumentu, např. Plánu odolnosti, Plánu kontinuity… Pokud MV-GŘ HZS ČR jako zpracovatel návrhu Vyhlášky, resp. garant oblasti KI vyžaduje metodiky nebo popisy postupů, pak v rámci sjednocení celostátního systému je potřeba tyto metodiky a postupy z hlediska jejich jednotnosti vypracovat ze strany státu, nikoliv je ponechat na individuálním přístupu jednotlivých subjektů KI, resp. osob, které je budou zpracovávat.
Připomínka je považována za zásadní.
Vysvětleno
Počet metodik bude upraven. Současně tam kde bude metodika ponechána je její vypracování nezbytné a stejně tak ponechání obsahu na samotném subjektu kritické infrastruktury. Metodiku je potřeba chápat podle její definice ve vyhlášce (§ 2 písm. a)).
16.3. K návrhu vyhlášky obecně
Připomínka č. 3 obecná k Důvodové zprávě
V důvodové zprávě pod bodem 5. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty je uvedeno, že náklady dopadu návrhu vyhlášky jsou v průměru odhadovány v řádech statisíců až jednotek milionů korun, a to zejména s ohledem na opatření v oblasti fyzické bezpečnosti. Tyto výdaje budou primárně pokryty v rámci schválených dotčených rozpočtových kapitol. Současně bude činnost orgánů státní správy související s touto agendou pokryta také v prvé řadě z resortních personálních kapacit.
Toto zdůvodnění však nekoresponduje se Strategií pro posílení odolnosti subjektů KI pro období 2026 – 2029, kde strategické cíle a priority k posílení celkové odolnosti subjektů KI byly stanoveny priority mimo jiné dostatečné personální zabezpečení, kde napříč odvětvími a pododvětvími je nutné zajistit početní stavy odborně vzdělaného a zkušeného personálu pro efektivní výkon činností (gestorů i subjektů KI). V příloze č. 1 Přehled strategických cílů a priorit jsou pak požadavky u odvětví bezpečnost (SSHR) a veřejná správa na kapacitní posílení personální agendy pro aplikaci všech opatření vyplývajících ze ZKI a jeho prováděcích předpisů.
Do důvodové zprávy požadujeme uvést předpokládaný rozsah úvazku na personální zajištění požadované agendy spojené s realizací zákona ZKI a jeho prováděcích vyhlášek v odvětví veřejná správa.
Připomínka je považována za zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
16.4. K návrhu vyhlášky: části třetí
Obsah Plánu odolnosti se z podstatné části kryje s obsahy krizových plánů a plánů krizové připravenosti, aniž by byla nastavena provázanost oblasti odolnosti subjektů kritické infrastruktury s krizovým řízením, potažmo ostatními částmi bezpečnostního systému ČR.
Zpracovávat oba dokumenty je značně neefektivní, zatěžující a v konečném důsledku nepřináší větší připravenost orgánů krizového řízení ani právnické a podnikající fyzické osoby naopak zcela neodůvodněně zvyšuje administrativní náročnost. Tato skutečnost navozuje dojem, jako by se autoři návrhu vyhlášky vůbec neseznámili s obsahem dokumentace zpracovávané příslušnými subjekty podle zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, a podle jeho prováděcího nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Zpracování Plánu odolnosti by se nemělo vztahovat na zpracovatele krizových plánů a plánů krizové připravenosti.
Ještě upozorňujeme na dělení Plánu odolnosti na 3 části: informační, operativní a podpůrná ve vztahu k návrhu NV ke krizovému zákonu, kde byla tendence krizové plány a plány krizové připravenosti neprakticky nelogicky rozdělit pouze na 2 části (základní a pomocná) s odůvodněním sjednocení s nastavením obsahu KP ČR.
Požadujeme vypustit povinnost zpracovávat plán odolnosti subjektů KI pro zpracovatele KP a PKP. Dále doporučujeme sjednotit části Plánu odolnosti a části KP, resp. PKP na informační, operativní a pomocnou.
Připomínka je považována za zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Vztah mezi plánem odolnosti a plánem krizové připravenosti bude vyjasněn v rámci novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Současně budou v rámci ní objasněny další připomínkované skutečnosti.
16.5. K návrhu vyhlášky: § 10
Odst. 1 a odst. 2 jsou více méně totožné
Odst. 1 a Subjekt KI v rámci opatření k odezvě na incidenty zpracuje vnitřní nastavení procesů a pravidel, zaznamenávání a vyhodnocení incidentů
Odst. 2 písm. a) odst. 1 Subjekt KI v rámci opatření dále stanoví u procesů, pravidel a postupů pro identifikaci, zaznamenávání a vyhodnocení incidentů interní postupy, podle kterých budou incidenty identifikovány, zaznamenány a vyhodnoceny
Obdobně u dalších odstavců
Požadujeme odstranit duplicitu nebo více upřesnit rozdíly v požadovaných opatřeních/činnostech subjektů KI.
Připomínka je považována za zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
16.6. K návrhu vyhlášky: § 11
Odst. 2 Subjekt KI v souladu s výsledky posouzení rizik subjektu KI v rámci opatření vyhodnotí potřebu zavedení technických opatření v rozsahu systému technické ochrany a elektrické požární signalizace.
Není zřejmé, co je přesně myšleno technickou ochranou – pokud se jedná o požární bezpečnost, je tato řešena zákonem 133/1985 Sb., o požární ochraně, resp. jeho prováděcí vyhláškou.
Doporučujeme znění upravit, v případě, že se jedná o opatření v rámci požární ochrany, tento odst. vypustit.
Připomínka je považována za zásadní.
Akceptováno
Text upraven.
16.7. K návrhu vyhlášky: § 12
Subjekt KI v rámci opatření souvisejících s řízením bezpečnosti pracovníků vytvoří postup pro identifikaci a určování kritických pracovníků v rozsahu stanovení kategorií pracovníků vykonávajících kritické funkce
Pojem kritická funkce není ani v ZKI ani v návrhu vyhlášky stanoven. Je třeba tuto pozici identifikovat, aby bylo zřejmé, na koho se opatření vztahuje.
Doporučujeme do návrhu vyhlášky doplnit pojem „kritická funkce“.
Připomínka je považována za zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bod 1. bude za účelem vyjasnění upraven, přičemž pojem "kritická funkce" bude odstraněn.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
17.1. K návrhu vyhlášky obecně
Předložený návrh Vyhlášky neposkytuje dostatečný návod pro plnění zákonných povinností ze strany subjektů kritické infrastruktury a bez bližšího objasnění (minimálně v rozsahu zvláštní části důvodové zprávy) je těžko uchopitelný.
Neposkytuje dostatečný návod subjektům KI pro zvládnutí jejich zákonných povinností, které rozpracovává a vytváří neúměrné administrativní a následně personální a finanční zatížení pro subjekty KI. Rozsah povinné dokumentace je navíc stejný pro všechny subjekty KI s dopadem regionálním, celostátním nebo přeshraničním.
Domníváme se, že by bylo vhodné rozlišit rozsah povinně zpracovávané dokumentace dle významnosti dopadů poskytované základní služby.
Neakceptováno
Kritická infrastruktura je již ze dvé podstaty považována za "nejvýznamnější" infrastrukturu v rámci celé ČR a není tak účelné ji jakkoliv dále kategorizovat. Současně ji nelze zcela dávat do paralely se zákonem o kybernetické bezpečnosti, neboť ten cílí na násobně větší počet subjektů než zákon o kritické infrastruktuře. Dále konstatujeme, že krajské úřady do regulace spadat nebudou.
17.2. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
Domníváme se, že zpracování metodiky samotnými subjekty KI povede k nejednotnosti postupů pro identifikaci a popis parametrů se u každého subjektu bude lišit.
Požadujeme stanovit jednotnou metodiku pro zpracování charakteristiky kritické infrastruktury.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
17.3. K návrhu vyhlášky: § 6
Obsah Plánu odolnosti a krizových plánů se z velké části kryjí, přičemž není nastaven vztah mezi oběma plány navzájem (Subjekt KI a zároveň zpracovatel krizového plánu). Zpracování obou dokumentů u jednoho subjektu se nám jeví jako neefektivní, administrativně a personálně zatěžující, nemající vliv na vyšší připravenost orgánů krizového řízení.
Požadujeme doplnit vztah k dokumentaci zpracovávané dle zákona č. 240/2000 Sb, krizový zákon.
Zpracování Plánu odolnosti by se nemělo vztahovat na zpracovatele krizových plánů a plánů krizové připravenosti.
Akceptováno
Bude upraveno v novele nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
17.4. K návrhu vyhlášky: § 7
Obsah Plánu odolnosti a krizových plánů se z velké části kryjí, přičemž není nastaven vztah mezi oběma plány navzájem (Subjekt KI a zároveň zpracovatel krizového plánu). Zpracování obou dokumentů u jednoho subjektu se nám jeví jako neefektivní, administrativně a personálně zatěžující, nemající vliv na vyšší připravenost orgánů krizového řízení.
Požadujeme doplnit vztah k dokumentaci zpracovávané dle zákona č. 240/2000 Sb, krizový zákon.
Zpracování Plánu odolnosti by se nemělo vztahovat na zpracovatele krizových plánů a plánů krizové připravenosti.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Vztah mezi plánem odolnosti a plánem krizové připravenosti bude vyjasněn v rámci novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Současně budou v rámci ní objasněny další připomínkované skutečnosti.
17.5. K návrhu vyhlášky: § 12
Subjekt KI v rámci opatření souvisejících s řízením bezpečnosti pracovníků vytvoří postup pro identifikaci a určování kritických pracovníků v rozsahu stanovení kategorií pracovníků vykonávajících kritické funkce.
Pojem kritická funkce není ani v ZKI ani v návrhu vyhlášky stanoven. Je třeba tuto pozici identifikovat, aby bylo zřejmé, na koho se opatření vztahuje.
Požadujeme do návrhu vyhlášky doplnit pojem „kritická funkce“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bod 1. bude za účelem vyjasnění upraven, přičemž pojem "kritická funkce" bude odstraněn.
Krajský úřad Libereckého kraje
18.1. K návrhu vyhlášky: § 7 písm. d)
V § 7 se doplňuje písmeno d), které zní:
„d) subjekt kritické infrastruktury nezpracovává plán odolnosti, je-li zpracovatelem krizového plánu.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Vztah mezi plánem odolnosti a plánem krizové připravenosti bude vyjasněn v rámci novely nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Současně budou v rámci ní objasněny další připomínkované skutečnosti.
Krajský úřad Olomouckého kraje
19.1. K návrhu vyhlášky obecně
1) Skutečnosti identifikované již v průběhu projednávání zákona č. 266/2025 Sb.,o odolnosti subjektů kritické infrastruktury (dále jen „ZKI“), se potvrzují v předložených návrzích prováděcích předpisů. Paralelně projednávaný návrh nařízení vládyo základních službách a kritériích významnosti, vymezující okruh povinných subjektů, nadále nevyjasňuje, jak mají být široce a neurčitě formulované povinnosti subjektů kritické infrastruktury prakticky naplňovány, ani jaký konkrétní přínos mají tato opatření přinést veřejné správě.ZKI nestanoví povinnost zajistit faktické fungování základní služby a ponechává volbu opatření plně na jednotlivých subjektech. V praxi tak jedinou jednoznačně vymahatelnou povinností zůstává zpracování rozsáhlé administrativní dokumentace, jejíž přínos pro reálné posílení odolnosti kritické infrastruktury je sporný.Zákon rovněž nereflektuje potřebu systematického vymezení krajské úrovně kritické infrastruktury. Zavedení jednotného režimu povinností pro všechny subjekty kritické infrastruktury je v podmínkách krajských úřadů nepřiměřené a fakticky neproveditelné. Návrh nařízení vlády i návrh vyhlášky přitom zjevně reagují na potřebu zajistit fungování samosprávy a výkon přenesené působnosti, avšak zvolený postup – zařazení veškeré přenesené působnosti krajských úřadů mezi základní služby – nelze považovat za adekvátní řešení.Předložený návrh vyhlášky je navíc výrazně vzdálen praxi a neposkytuje dostatečný metodický rámec ani praktický návod pro plnění zákonných povinností ze strany subjektů kritické infrastruktury.V souvislosti s navrhovaným zařazením výkonu přenesené působnosti krajskými úřady mezi základní služby podle ZKI je také nezbytné upozornit, že rozsah povinností stanovených návrhem vyhlášky povede k významnému navýšení nákladů krajských rozpočtů.Z výše uvedených důvodů Olomoucký kraj uplatňuje požadavek na vyřazení krajských úřadů ze seznamu základních služeb podle návrhu nařízení vládyo základních službách a kritériích významnosti.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní
2) Subjekty kritické infrastruktury mají řadu povinností, jejichž plnění vyžaduje odbornou způsobilost. Tyto povinnosti byly dále zpřesněny a konkretizovány předloženým prováděcím předpisem. Patří mezi ně zejména:· vypracování metodiky pro provedení analýzy dopadů,· provádění samotné analýzy dopadů,· stanovení cílů pro zajištění kontinuity činností,· definování postupů řízení,· určování bezpečnostních perimetrů,· návrh technických a organizačních opatření fyzické ochrany,· a další související činnosti.Absence jednoznačně stanovených požadavků na kvalifikaci zpracovatelů představuje riziko výrazné nejednotnosti kvality výstupů a zároveň zvyšuje pravděpodobnost nesprávného či neúplného zpracování. Na tuto skutečnost bylo upozorněno jižv rámci legislativního procesu při schvalování ZKI.Návrh úpravy: Současné znění § 16 ZKI vymezuje odbornou způsobilost natolik široce, že pod ni spadá velký okruh osob s velmi rozdílným odborným zaměřením. Takto široká definice neumožňuje zajistit, aby dokumentaci zpracovávaly skutečně kvalifikované osoby s odpovídajícím vzděláním a praxí v relevantním oboru. Je proto nezbytné odborné požadavky zpřesnit a zúžit tak, aby odpovídaly charakteru jednotlivých částí dokumentace.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní
Vysvětleno
Krajské úřady nebudou spadat do regulace.
19.2. K návrhu vyhlášky: § 5
Navrhovaná úprava ukládá povinnost zpracovat „Plán odolnosti“ i v situacích, kdyz posouzení rizik podle vyhlášky a z celostátního hodnocení rizik vyplývá, že jdeo riziko nízké – přijatelné. Taková povinnost je neodůvodněná a zbytečně zatěžuje povinné subjekty, aniž by přinášela skutečný přínos pro zvýšení bezpečnosti.V důsledku to vyvolává otázku, proč by měl být daný subjekt vůbec zařazen mezi kritickou infrastrukturu.Návrh úpravy: Umožnit alespoň snížit požadavky na subjekt kritické infrastruktury v případě, že rizika budou dle výpočtu přijatelná (tzn. výsledek nepřekračuje hodnotu 4).
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní
Neakceptováno
Připomínka není v souladu se smyslem vyhlášky i samotného zákona o kritické infrastruktuře. O určování subjektů kritické infrastruktury bude rozhodovat naplnění kritérií významnosti podle nařízení vlády o základních službách a kritériích významnosti.
19.3. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
Materiál se zaměřuje výhradně na elektrickou požární signalizaci (dále jen „EPS“), přestože v praxi existují další vyhrazené druhy požárně bezpečnostních zařízení, které EPS přímo ovlivňuje nebo s nimi tvoří funkční celek (např. stabilní hasicí zařízení, zařízení pro odvod kouře a tepla a další). Tyto systémy jsou pevně navázány na projektovou dokumentaci a požárně bezpečnostní řešení stavby.Návrh úpravy: Rozšířit požadavky tak, aby zahrnovaly celý systém požární ochrany staveb, nikoli pouze EPS, neboť EPS představuje pouze dílčí prvek komplexního řešení stavby posuzovaného v rámci požárně bezpečnostního řešení stavby, které je nedílnou součástí projektové dokumentace stavby a je zpracováváno autorizovanými osobami podle příslušných právních předpisů. Upozorňujeme také, že oblast požární ochrany podléhá výkonu státního požárního dozoru, a to včetně možnosti uplatnění sankcí za porušení stanovených povinností.Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
EPS bude z textu vyhlášky odstraněna. Vyhláška obsahově nepokrývá oblast požární ochrany.
19.4. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3
1. Zásahy do oblasti nouzového osvětlení (§ 11 odst. 3 písm. j) a k)):Nouzové zvukové systémy a nouzové osvětlení představují požárně bezpečnostní zařízení, jejichž rozsah, typy a způsob vybavení prostor a zařízení vyplývají z požárně bezpečnostního řešení stavby nebo z jiné dokumentace ověřené stavebním úřadem. Navrhované zásahy manažera kritické infrastruktury do této oblasti mohou narušit dosud platná a dlouhodobě funkční pravidla.Návrh úpravy: Zachovat respekt k platnému legislativnímu rámci požární bezpečnosti a nezasahovat do oblastí, které jsou již komplexně upraveny jinými právními předpisy.
Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní
Akceptováno
Text upraven.
19.5. K návrhu vyhlášky: § 15
Hodnota je v textu ustanovení uvedena pouze obecně, přestože v tabulcev příloze č. 3 je ve všech případech stanovena hodnota 30. Tato formulace může vyvolávat dojem, že se jedná o proměnný parametr, ačkoli příloha jednoznačně uvádí konstantní hodnotu.Návrh úpravy: Doporučujeme upravit způsob uvedení hodnoty . Pokud je hodnota 30 skutečně konstantní a neměnná, je vhodné ji uvést přímo ve vzorci, aby byla zajištěna vyšší srozumitelnost a právní jistota. Alternativně je možné doplnit odůvodnění, proč je hodnota ponechána jako obecný text, pokud má být do budoucna variabilní.
Neakceptováno
Přestože vzorec obsahuje označení pro maximální bodovou hodnotu daných kritérií, jejich skutečná hodnota bude vždy 30, takže výsledná hodnota bude relevantní. Proměnu maximální bodové hodnoty do budoucna nyní neočekáváme, nicméně pro matematický zápis preferujeme současnou podobu.
Národní bezpečnostní úřad
20.1. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
K § 11 návrhu vyhlášky
Doporučujeme do zvláštní části důvodové zprávy, konkrétně k odůvodnění § 11 návrhu vyhlášky (fyzická bezpečnost), doplnit prohlášení, že úpravou fyzické bezpečnosti v rámci návrhu vyhlášky není dotčena právní úprava fyzické bezpečnosti v rámci ochrany utajovaných informací podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, respektive vyhlášky č. 528/2005 Sb., o fyzické bezpečnosti a certifikaci technických prostředků, ve znění pozdějších předpisů.
Odůvodnění:
Rozumíme, že úprava fyzické bezpečnosti v rámci návrhu vyhlášky provádí § 15 odst. 1 písm. d) zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (zákon o kritické infrastruktuře), nicméně považujeme z pohledu Národního bezpečnostního úřadu za vhodné, aby minimálně v důvodové zprávě bylo výše navrhované upřesnění zmíněno. Fyzická bezpečnost jakožto jeden z druhů zajištění ochrany utajovaných informací vyžaduje splnění všech specifických požadavků v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb. a s vyhláškou č. 528/2005 Sb. Vzhledem k tomu, že je v návrhu vyhlášky, respektive v zákoně č. 266/2025 Sb., použit totožný termín jako ve vyhlášce č. 528/2005 Sb., respektive v zákonu č. 412/2005 Sb., požadujeme navrhované doplnění textu z důvodu předejití vzniku budoucích aplikačních nejasností.
Akceptováno
Text upraven.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
21.1. K návrhu vyhlášky obecně
Předkládaný návrh vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu je zcela v rozporu s aktuálním programovým prohlášením vlády ("ve spojení se zástupci podnikatelů dojde k zásadnímu přehodnocení byrokratické zátěže podnikatelů. Změna nebude na bázi dílčích opatření, ale skutečné reformy, do které se zapojí úřady napříč resorty, stejně tak hlavní zástupci větších zaměstnavatelů i drobných podnikatelů"), protože výrazným způsobem zvyšuje administrativu u všech dotčených subjektů (právnické osoby, úřady). Namísto současného stavu, kdy subjekt KI zpracovává Plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury (PKP SKI), požaduje nová vyhláška po subjektech KI zpracovat:
1. Plán odolnosti (náhrada za PKP SKI).
2. Metodiku pro charakteristiku své kritické infrastruktury (nový dokument).
3. Metodiku pro identifikaci rizika, analýzu rizika, hodnocení rizika a ošetření rizika (nový dokument).
4. Plán zajištění kontinuity činností (nový dokument).
5. Metodiku pro provedení analýzy dopadů (nový dokument).
6. Plán rozvoje bezpečnostního povědomí (nový dokument).
7. Plán kontrolní činnosti (nový dokument).
Jedná se tedy o výrazný nárůst administrativy pro zpracovatele plánu odolnosti, který je v rozporu nejen s programovým prohlášením vlády, ale i se základními principy krizového řízení, kladoucími důraz na to, aby plánovací dokumentace byla stručná, jasná a efektivní při použití během krize. Jako zcela nepřípustné vnímáme to, aby na subjekty KI byla kladena povinnost si zpracovávat vlastní metodiky. Pokud má být oblasti KI jako součást krizového řízení pojata jednotně, musí potřebné metodiky zpracovat gestor (v tomto případě MV) tak, aby podle nich mohly postupovat všechny dotčené subjekty dle stejných postupů. Navrhujeme tedy kompletně přepracovat znění vyhlášky tak, aby byla stručnější co do zpracovávaných dokumentů. Dále navrhujeme, aby gestor zpracoval srozumitelné metodiky podle kterých mají zpracovatelé plánu odolnosti postupovat, zejm. v oblasti hodnocení rizik a hodnocení dopadů rizik.
Dále v bodech 3, 4 a 5 se požadavky částečně duplikují v požadavcích vyhlášky č. 409/2025 Sb. o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností (vyhláška k novému ZKB), ze které jsou některé části evidentně převzaty, aniž by zachovávaly původní kontext, tudíž v novém kontextu nedávají smysl nebo jsou zavádějící. V návrhu vyhlášky např. chybí způsob zvládání rizik, který autor úplně vypustil. Dále není jasné, jak to bude s hlášením incidentů, protože není stanoveno, jaké incidenty se mají hlásit – v případě kybernetických incidentů by je pak subjekt musel hlásit 2x – jednou na NÚKIB a jednou na MV.
Na závěr si dovolíme přidat malou statistiku, jak to v ČR vypadá s plánovací dokumentací v oblasti krizového a havarijního plánování:
Havarijní plán kraje – má každý kraj, tj. v ČR 14 plánů.
Vnější havarijní plán – u jaderných elektráren jsou v ČR 2 plány (Dukovany, Temelín), u provozovatelů objektů sk. B dle zákona o prevenci závažných havárií odhazuji cca 10 v každém kraji, tj. celkem v ČR tak cca 150 plánů.
Krizový plán ČR – bude jen 1 plán.
Krizový plán kraje – má každý kraj, tj. v ČR 14 plánů.
Krizový plán ÚSÚ – má každý ÚSÚ, odhaduji celkem v ČR tak kolem 20–25 plánů.
Plán krizové připravenosti – aktuálně mají zpracovaný subjekty KI v ČR určené z centrální úrovně + subjekty určené na úrovni kraje k plnění úkolů z krizového plánu kraje – odhadem půjde o stovky nebo nižší tisíce subjektů.
Z výše uvedeného vyplývá, že právě budoucí plán odolnosti bude nejčastěji zpracovávaný a používaný typ plánu na přípravu a řešení krizových situací a mimořádných událostí. A proto by měl být zpracován opravdu smysluplně, uživatelsky přívětivě tak, aby bylo možné si ho zpracovat vlastními silami ve všech typech subjektů bez ohledu na to, do kterého sektoru hospodářství spadají.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Vysvětleno
Vzato na vědomí
Co se týče samotného obsahu vyhlášky, tento vychází ze zmocnění zákona o kritické infrastruktuře, kde je předpoklad zpracování nejen plánu odolnosti, ale i posouzení rizik. Předložený návrh strukturovaně stanoví postupy a podklady, na základě kterých je možno toto naplnit. Vlastní metrika pro výpočet je pak zásadní, neboť s ohledem na variabilitu subjektů kritické infrastruktury (např. objektů, ve kterých subjekty kritické infrastruktury sídlí) neumožňuje jednotně stanovenou metodiku v dané oblasti. Návrh tak dává subjektům možnost vlastního posouzení otázek možného narušení poskytování základní služby. Co se týče administrativní zátěže, v případě zákona o kritické infrastruktuře, jehož je předložený návrh toliko prováděcím právním předpisem, jsou tímto stanoveny nutné postupu v návaznosti na právo EU. Je pak pochopitelné, že v případě změny právní úpravy v dané oblasti je možno předpokládat určitou administrativní náročnost spojenou s novou právní úpravou, která reaguje na zhoršující se bezpečnostní situaci. Součástí plánu odolnosti jsou tak nejen samotná opatření, ale i způsob hodnocení možného ohrožení poskytování základní služby. Předložený návrh pak toliko stanovuje základní postupy v souladu se zákonem o kritické infrastruktuře. K uplatněné připomínce pak lze poznamenat, že tato svou nekonkrétností nesplňuje požadavky legislativních pravidel vlády, kdy obecný požadavek na přepracování materiálu bez konkrétních požadavků je samoúčelný a ve své podstatě nerealistický, neboť není zřejmé, jakým způsobem si připomínkové místo přeje návrh upravit, vyjma přání, aby bylo možno plán odolnosti zpracovat vlastními silami. Předkladatel však v dané věci nemůže hodnotit, jakými silami připomínkové místo disponuje, respektive jaké jsou jeho možnosti.
NÚKIB souhlasí s vysvětlením a s příslibem metodiky GŘ HZS.
21.2. K návrhu vyhlášky obecně
Ustanovení § 26 zákona o kritické infrastruktuře stanoví režim rovnocennosti. Nejsme si jisti, jakým způsobem jej plánuje GŘHZS v rámci své kontrolní činnosti aplikovat, a to zejména ve vztahu k odstavci 1 tohoto ustanovení, které jako podmínku vzájemného uznávání dokumentace stanoví splnění náležitostí, mezi tyto náležitosti patří i velmi konkrétní zadání jako název dokumentu a další. Přičemž v rámci praxe NÚKIB je naopak zvykem posuzovat dokumentaci dle své povahy a účelu bez ohledu na název daného dokumentu. Z tohoto důvodu navrhujeme požadavek na konkrétní názvy dokumentů z náležitostí daných úkonů ve vyhlášce vypustit. Rádi bychom v tomto bodě požádali GŘHZS o společné jednání v rámci procesu vypořádání připomínek, na kterém by si příslušné celky, které se v budoucnu budou zabývat kontrolou plnění těchto ustanovení, vysvětlili v detailu výklad, a to zejména s ohledem na režim rovnocennosti stanovený v §26 ZKI, což by mohlo vést nejen k vypořádání této připomínky, ale i k sladění společného působení na poli bezpečnosti vůči povinným subjektům. Pojmové odchylky se totiž budou vyskytovat mezi těmito předpisy na více úrovních od pojmů jako primární aktiva vs. kritická infrastruktura a podobně, věříme proto, že společné jednání může přinést nejlepší vyjasnění této situace a případné účelné změny textace vyhlášky, které budou přispívat ke snížení administrativní zátěže jejích adresátů.
Vysvětleno
Vzato na vědomí
V rámci kontroly se předpokládá, že subjekt kritické infrastruktury má zpracovanou požadovanou dokumentaci, která splňuje požadavky stanovené zákonem o kritické infrastruktuře a příslušnou vyhláškou. Zároveň však lze dle principu rovnocennosti prohlásit již zpracovanou dokumentaci za rovnocennou, a to pokud splňuje požadavky podle této legislativy. Prohlášení rovnocennosti provádí příslušný subjekt kritické infrastruktury, přičemž následně může gestor v rámci kontroly posoudit, zdali byl naplněn princip rovnocennosti či nikoliv. V konkrétním ohledu tak lze jednotlivé pojmenované části dokumentace prohlásit za zpracované za pomoci dokumentace z jiných oblastí (KB, KŘ apod.). Tato skutečnost se pak uvede přímo do požadované části i s odkazem na příslušný dokument, tak aby mohla být v rámci kontroly posouzena jeho rovnocennost. Uplatněná připomínka pak vychází toliko z gramatického výkladu zákona a opomíjí jeho smysl. Takovýto výklad pak lze považovat za nesprávný, kdy se bude vždy hodnotit věcný obsah a nikoli toliko formální náležitosti.
21.3. K návrhu vyhlášky obecně
Z hlediska legislativní techniky i srozumitelnosti práva je nepřípustné odkazovat na technické normy, ke kterým není zajištěn přístup (nejsou dostupné zdarma). V tomto ohledu je tedy nutné návrh přepracovat.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno
V případě, kdy dochází k zezávaznění technické normy je povinností orgánu zodpovědného za příslušný právní předpis zajistit její zpřístupnění tak, aby s ní mohli dále pracovat všichni, kterých se týká. Zezávazňování technických norem je běžně používáno i u dalších prováděcích právních předpisů v rámci rezortu MV, např. v oblasti požární prevence. V rámci zezávaznění tak nevznikne další náklad subjektům, ale zpoplatnění jejich zveřejnění bude hrazeno z úrovně Ministerstva vnitra. I přes uvedené bude v případě návrhu na normy odkazováno prostřednictvím indikativního odkazu, čímž bude deklarováno, že pokud bude zvolený postup souladný s příslušnou normou, lze ho považovat za správný, nicméně norma nebude závazná, tj. bude sloužit toliko jako doporučení a subjekt bude moci použít jiný postup, který bude rovnocenný s postupem uvedeným v normě.
21.4. K návrhu vyhlášky: § 1 písm. b)
V § 1 písm. b) se čárka nahrazuje slovy „a organizačně“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", aby se předkladatel pohyboval v mezích zákonného zmocnění. Navrhuji vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
V rámci připomínkového řízení došlo v § 2 návrhu k úpravě definice bezpečnostního opatření následujícím způsobem: „bezpečnostními opatřeními opatření personálního, režimového, kontrolního nebo ochranného charakteru, které jsou zaměřeny na ochranu osob, majetku, informací, procesů nebo činností subjektu kritické infrastruktury před úmyslným protiprávním jednáním, při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů, pokud nejde o technická nebo organizační opatření.
NÚKIB trvá na správnosti jím navrženého řešení.
21.5. K návrhu vyhlášky: § 1 písm. b)
V § 1 písm. b) se slova „a organizačních“ zrušují.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Termín "technická, bezpečnostní a organizační opatření" je bohužel doslovně převzat ze směrnice CER a následně zákona o kritické infrastruktuře, aniž by přesně odpovídal požadavkům vyhlášky. Jeho používání ve vyhlášce je tak "vynucené", abychom se vešli do zákonného zmocnění. Navrhuji vytvořit definici pro "bezpečnostní opatření", která bude velmi obecná, ale budeme tak alespoň mít definici všech tří složek - technických, bezpečnostních a organizačních opatření a případně upravit § 2 písm. e).
V rámci připomínkového řízení došlo v § 2 návrhu k úpravě definice bezpečnostního opatření následujícím způsobem: „bezpečnostními opatřeními opatření personálního, režimového, kontrolního nebo ochranného charakteru, které jsou zaměřeny na ochranu osob, majetku, informací, procesů nebo činností subjektu kritické infrastruktury před úmyslným protiprávním jednáním, při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů, pokud nejde o technická nebo organizační opatření.
21.6. K návrhu vyhlášky: § 2
Věříme, že pojmový koncept je v základu nastaven tak, že případná nežádoucí událost, pokud dojde naplnění způsobí bezpečnostní incident, který se má preventovat prostřednictvím bezpečnostních opatření. Tento vztah je však z textace obtížně rozpoznatelný a tím pádem jsou definice pro další použití textu bez těchto naznačených vztahů mezi sebou složitě aplikovatelné.
Akceptováno
V rámci uplatněné připomínky byl skutečně popsán zamýšlený vztah mezi nežádoucí událostí a incidentem včetně vazby na přijímaná opatření. Předkladatel v rámci textu vyhlášky tento vztah lépe zpřehlední, aby tento zámysl byl jednoznačně patrný.
21.7. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. b)
„řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury navazující na identifikaci a popis rizik v rámci provedení opatření pro jeho zvládnutí,“
Tato definice není korektní. Jelikož k tomu existuje samotný § 8. Je otázkou, jestli tato definice je zde vůbec nezbytná a nemůže jí suplovat samotný obsah. Pokud je nezbytná, bylo by účelné ji upravit podle obecně zažitého významu, a tedy i v souladu s ISO normami.
Procesy identifikace a popis rizik jsou součástí procesu „celkově zastřešujícího procesu“ řízení rizik. Řízení rizik je systematický proces identifikace a vyhodnocení rizik a přijímání bezpečnostních opatření, vč. průběžného sledování a zlepšování přijatých bezpečnostních opatření.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění.
V ustanovení § 2 tak došlo k zjednodušení definice řízení rizik následujícím způsobem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury směřující k ošetření rizik, S ohledem na změny v § 2 se jedná o písmeno a) současného znění návrhu.
21.8. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
Domníváme se, že místo spojky „nebo“ má být spíše užita spojka „a“, jelikož platí obojí současně.
Neakceptováno
Ponechána původní spojka.
21.9. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
„kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu subjektem kritické infrastruktury při vzniku incidentu“
Stanovený rozsah není definován v návrhu vyhlášky ani v ZKI. Je definován v rámci ZKB, ale v návrhu vyhlášky se může jednat o jiný rozsah, což s ohledem na stejné pojmosloví by mohlo být zavádějící pro subjekty KI. V návrhu vyhlášky se navíc dále pracuje jen s „rozsahem“ nikoliv se „stanoveným rozsahem“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Zmiňovaný rozsah bude stanoven subjektem kritické infrastruktury v rámci plánu zajištění kontinuity činností podle § 9 odst. 2 písm. d) bodu 1. Tato skutečnost bude zdůrazněna v důvodové zprávě. V užívaní pojmu "rozsah" nespatřujeme problém, navíc když je užíván v jiném kontextu.
V rámci vypořádání připomínek byl v reakci na dodatečně doložený návrh nového znění předmětného ustanovení přijat zpřesňující text Svazu energetiky ČR, Svazu průmyslu ČR a Unie zaměstnaneckých svazů: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby při jejím narušení v rozsahu stanoveném subjektem kritické infrastruktury,“.
21.10. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
V § 2 písm. e) se slovo „krádeží“ nahrazuje slovy „odcizení, neoprávněným zásahem“.
Akceptováno
Návrh byl upraven ve smyslu připomínky.
21.11. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
V § 2 písm. f) se za slovo „prostředky“ vkládají slova „a vybavení“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
21.12. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
Definice hovoří o řežimových opatřeních, což přináší otázku, zda se vždy bude jednat o režimová opatření a zda musí být veškeré směrnice, politiky, metodiky či smlouvy režimové?
Pokud tomu tak skutečně bude, jak se pak budou běžní zaměstnanci seznamovat s dokumentací? To zakladá předpoklad, že všichni zaměstnanci KI musí mít prověrku, aby se s dokumenty mohli seznámit, a tudíž aby tato pravidla vůbec byla pro ně vymahatelná. Toto může komplikovat dokládání plnění povinností v rámci ZKI a ZKB při následném uznávání dokumentů, kdy se vyhláška o bezpečnostních opatřeních poskytovatele v režimu vyšších povinností snaží cíleně s režimovými opatřeními nepracovat.
Akceptováno částečně
Vysvětleno/Akceptováno jinak
Režimová opatření nelze chápat pouze jako úkony spjaté s režimem utajení. Znění definice vychází z normy ČSN P 73 4450-1, která mimo jiné uvádí, že režimová opatření se týkají činnosti pracovníků uvnitř organizace, pohybu a chování externích osob, oběhu dokladů a informací uvnitř organizace a vstupů a výstupu informací, dat, dokumentů vně podniku.
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
21.13. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. j)
Slovo „pracovník“ je pracovněprávní termín, který je užíván i na dalších místech návrhu vyhlášky. Chceme pouze upozornit, že pojem se vztáhne pouze na osoby v pracovněprávním vztahu, ale již nebude zahrnovat externí subjekty, dodavatele a jiné, což může značně omezit zamýšlený rozsah, jelikož zajištění bezpečnosti subjektu KI se dotýká právě i externích subjektů, dodavatelů a jiných osob. Doporučujeme kontrolu a opravu všude tam, kde to bude dávat věcně smysl.
Neakceptováno
Vzato na vědomí
NÚKIB se způsobem vypořádání souhlasí.
21.14. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
V § 2 je chybně spojeno písmeno k) a l), doporučujeme rozdělit na dva samostatné pojmy.
Akceptováno
Chyba vznikla pravděpodobně přepisem do systému e-legislativa.
21.15. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. c)
V daném písmenu není z textace zřejmé, zda se evidují vazby mezi jednotlivými kritickými infrastrukturami nebo platí pouze pro případ, kdy kritická infrastruktura není jednotlivé aktivum, ale jedná se dle definice kritické infrastruktury o systém či síť. Z textace ve vyhlášce vyplývá více, že kritickou infrastrukturou je soubor aktiv určité důležitosti a ne, že jednotlivá aktiva jsou kritickými infrastrukturami a mezi nimi se posuzují vazby, přičemž druhá varianta více odpovídá definici kritické infrastruktury na úrovni zákona. Toto by bylo potřeba v předpisu lépe vyjasnit vůči zákonné definici.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
21.16. K návrhu vyhlášky: § 4
Dáváme ke zvážením, zda by enbylo vhodné změnit nadpis paragrafu, jelikož s ohledem na obsah požadavků samotného paragrafu § 4 se spíše jedná o řízení rizik, které má ovšem vlastní § 8, ale obsahově řízení rizik neodpovídá, jelikož pojednává o „opatření pro zvládání nepřiměřených rizik“, „vyloučení opatření“ a „další opatření“. Doporučujeme přehodnotit oba nadpisy.
Neakceptováno
Nadpis vychází z požadavku na zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury.
NÚKIB souhlasí se způsobem vypořádání.
21.17. K návrhu vyhlášky: § 4
S ohledem na mezinárodní bezpečnostní situaci a na výraznou závislost některých základních služeb na satelitních systémech považujeme za nutné v souvislosti s analýzou rizik subjektů kritické infrastruktury uvést alespoň v důvodové zprávě informaci o tom, že výpadek, narušení nebo podvržení GNSS signálu je riziko, které by mělo být vyhodnoceno v rámci analýzy.
Navrhujeme zahrnutí textu: „Mimo jiné je třeba v analýze rizik zohlednit i závislost poskytování základní služby na signálu z globálních navigačních satelitních systémů (např. GPS, Galileo), zejména s ohledem na rizika rušení nebo podvržení tohoto signálu.“
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Narušení nebo podvržení GNSS signálu může být subjektem kritické infrastruktury hodnoceno v souvislosti s oblastí "hybridních nebo jiných podobných hrozeb". Vyhláška v tomto ohledu nedefinuje konkrétní hrozby, které musí subjekty kritické infrastruktury zohlednit, ale pouze oblasti vycházející ze směrnice CER. Současně ale musí subjekty kritické infrastruktury akceptovat nepřijatelná rizika v daném odvětví nebo pododvětví, ve kterém poskytují základní služby, vzešlé z posouzení rizik ČR – části týkající se kritické infrastruktury. V případě, že již v tomto posouzení bude vyhodnoceno narušení nebo podvržení GNSS signálu jako nepřijatelné riziko pro dané odvětví nebo pododvětví, dotčené subjekty kritické infrastruktury budou muset toto vyhodnotit v rámci svého posouzení. V důvodové zprávě bude uvedeno, že narušení nebo podvržení GNSS signálu je jednou z oblastí, které by se subjekty kritické infrastruktury mohly v rámci posouzení rizik věnovat. Důvodová zpráva byla doplněna o hrozbu rušení či podvržení signálu GNSS. V případě širšího popisu problematiky pak lze uvažovat o její začlenění do připravované metodiky.
NÚKIB požaduje zohlednění této problematiky v důvodové zprávě a v přislíbené metodice GŘ HZS.
21.18. K návrhu vyhlášky: § 4
S ohledem na vágnost některých uvedených slovních spojení, zejména „nejistota související s rizikem“, považujeme za nutné toto ustanovení upravit tak, aby byly odstraněny pochybnosti o jeho obsahu. Zároveň bude nutné doplnit chybějící vysvětlení i do důvodové zprávy.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno
Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:
"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"
Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
21.19. K návrhu vyhlášky: § 4
V ustanovení chybí periodicita na provádění úkonů, čímž by došlo k připodobnění ke klasickému PDCA cyklu, který se v rámci řízení rizik využívá. Bez periodicity by mohl vyvstat koncepční problém s „uznáváním“ podkladů k ZKI a ZKB, pokud by požadavky z návrhu vyhlášky byly rigidně zakonzervovány v čase, jelikož subjekty nemají povinnost přezkoumávat aktuálnost.
Neakceptováno
Posouzení rizik má být prováděno nejméně v rámci čtyřletých cyklů, což vychází ustanovení § 14 odst. 1 písm. e) zákona o kritické infrastruktuře.
NÚKIB se způsobem vypořádání souhlasí.
21.20. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. c)
V § 4 odst. 2 písm. a) je stanoveno, že dokumetace obsahuje celkem 4 metodiky. Není jasné, ve které metodice budou stanovena kritéria pro posouzení. Současn není jasné o jaká kritária se jedná.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinakPísm. a) bude upraveno, tak aby nevznikala povinnost zpracovávat metodiku. Zároveň bude doplněna možnost použít pro posouzení rizik vhodnou specifickou techniku pro danou základní službu. Nové znění odst. 2 bude následující:(2) Dokumentace posouzení rizik obsahuje
a) základní informace v rozsahu
1. identifikace rizika,
2. analýzy rizika,
3. hodnocení rizika a
4. ošetření rizika,
b) popis techniky posuzování rizik a její aplikace, například podle přílohy B ČSN EN IEC 31010 nebo techniky posuzování rizik vhodné pro danou základní službu a
c) posouzení rizik zohledňující skutečnosti podle odst. 1 a odst. 2 písm. a).
21.21. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
Nerozumíme sousloví „rizik České republiky“. Toto sousloví či požadavek je příliš široký či abstraktní ke splnění. Domníváme se, že autor myslí na situaci, kdy se subjekt nachází na území České republiky a z těchto důvodů na něj mohou působit určité hrozby (např. z geopolitického hlediska), které představují rizika. Pokud se nemýlíme, tak navrhuje úpravu např. „Při identifikaci rizik vychází subjekt kritické infrastruktury z posouzení rizik plynoucích z jeho působení v České republice..“
Vysvětleno
Jedná se o název dokumentu Posouzení rizik ČR viz zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení. Jedná se o novou úpravu, která transponovala požadavek směrnice CER na provádění národního posouzení rizik z úrovně členských států.
21.22. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 7
Doporučujeme z důvodu harmonizace pojmů změnit „přijatelnost rizik“ na „akceptovatelnost rizik“, což je termín používaný již ve vyhlášce č. 409/2025 Sb., o bezpečnostních opatřeních poskytovatele regulované služby v režimu vyšších povinností.
Neakceptováno
Pojem "přijatelnost" považujeme za vhodnější než "akceptovatelnost". Je třeba si uvědomit, že z pohledu právního řádu se jedná o odlišnou úpravu na základě zmocnění jiného zákona. Dikce je pak důležitá s ohledem na subjekty kritické infrastruktury, respektive jejich pochopení dané problematiky.
21.23. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. d)
Text návrhu předpisu obsahuje jako povinnou součást informační části plánu odolnosti „plán spojení“. Tento je popsán v důvodové zprávě, nicméně v závazném textu návrhu předpisu, ani v textu zákona, se jeho popis ani obsah nevyskytuje. Toto lze považovat za nevhodné. Považujeme za nutné doplnit do návrhu vyhlášky co se rozumí plánem spojení, jelikož to ze samotného pojmu nevyplývá.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Název bude upraven do podoby "plán komunikace a přehled spojení na subjekty podílející se na zajišťování základní služby a na řešení incidentů"
21.24. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. e) bodu 2
Z textu návrhu, ani z důvodové zprávy nebo ze zákona nevyplývá, co je myšleno „odvětvovými metodami“. Považujeme za důležité toto vyjasnit.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení týkající se odvětvových metod bude odstraněno.
21.25. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 3
Dáváme ke zvážení úpravu odstavce.
(3) V souvislosti s opatřením pro řízení rizik se přijímají další opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury pro a) zpracování plánu zajištění kontinuity činností,b) zajištění odezvy na incident (…) c) řízení bezpečnosti pracovníků ad) řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn.
21.26. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 3 písm. b)
Neumíme si z praxe představit, jaký může být příklad dalších opatření „v rozsahu odezvy na incident“. Navrhujeme tak písmeno pro nadbytečnost vypustit.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn.
21.27. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
S ohledem na textaci zmocnění k vydávání prováděcího předpisu, který má upravit „obsah opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury“ se lze domnívat, že povinnost ukládaná na základě § 9 odst. 1 toto zmocnění překračuje, obsahuje povinnost, kterou nelze na základě prováděcího předpisu ukládat, nehledě na nepřípustnost odkazu na technickou normu. Považujeme za vhodné toto ustanovení zásadně přeformulovat nebo vypustit.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Neakceptováno
Vytvoření plánu zajištění kontinuity činností (Business Continuity Plan) je standardní součástí a výchozím dokumentem Businness Continuity Managementu. Znění vyhlášky tak respektuje skutečnost, že některé (převážně soukromé) subjekty takovýto plán již mají zpracovaný a v rámci plánu odolnosti pak na něj mohou pouze odkazovat. Není proto žádoucí duplikovat činnost v podobě opětovného vypracování požadovaných skutečností přímo do plánu odolnosti. Vypracování plánu zajištění kontinuity činností navíc není v rozporu se zákonným zmocněním, jak naznačuje připomínka, neboť jej lze považovat za opatření pro zajištění kontinuity činností.
NÚKIB na připomínce netrvá, ale doporučuje upravit formulaci tak, aby bylo zřejmé, že rozhodující je obsah příslušného dokumentu.
21.28. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. d) bodu 1
Klíčové činnosti nejsou definované. Toto označení návrh dále nevyužívá, nelze tak dovodit význam.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. d) bod 1. bude upraveno do následující podoby:
"1. minimální úrovně požadavků, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby a"
21.29. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. e)
Není určen postup řízení čeho. Nevíme, co si pod tímto postupem máme představit. Víme, jak řídit kontinuitu, protože požadavky nám dává vyhláška, ale stanovit „postup řízení, který obsahuje naplnění cílů“ se jeví zmatečně. Ve výsledku nevíme, co vlastně má subjekt vytvořit.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. e) bude upraveno do následující podoby:
"e) stanoví postup pro naplnění cílů podle písmene d),"
Dále bude přiblíženo v důvodové zprávě.
21.30. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. f)
V § 9 odst. 2 písm. f) se slova „za čtyři roky“ nahrazují slovem „ročně“.
Neakceptováno
Přestože rozumíme argumentům připomínkového místa, je nutné v tomto případě zohlednit nadměrnou administrativní, personální a finanční zátěž pro subjekty kritické infrastruktury, kterou by testování jednou za rok či za dva roky způsobilo. Z tohoto důvodu preferujeme ponechat periodicitu čtyř let, která koreluje s aktualizací plánu odolnosti.
NÚKIB s vypořádáním souhlasí.
21.31. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 1 písm. b) bodu 2
Doporučujeme úpravu formulace „[…] odpovědnost pracovníků za koordinaci a zvládání incidentů“, jelikož z textace vyplývá, že pracovníci koordinují incidenty, nikoliv postupy k jejich zvládání, což předpokládáme je spíše cílem předkladatele. Doporučujeme tedy vyjasnit.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návrh byl upraven ve smyslu připomínky.
21.32. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2 písm. c)
V § 10 odst. 2 písm. c) úvodní části ustanovení se za slovo „uchování“ vkládá slovo „věrohodných“.
Neakceptováno
Došlo k přeformulování odstavce 1 a 2, kdy uchovávání je upraveno toliko v § 10 odst. 1 písm. b). V rámci uchovávání je pak důležité, že uchovávají se toliko údaje potřebné pro zpracování hlášení o incidentu. Logickým předpokladem je, že subjekt bude uchovávat toliko informace věrohodné.
NÚKIB s vypořádáním souhlasí.
21.33. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
V textu je uveden pojem „bezpečnostní perimetr“ a dále (v písmeni d) bodě 4. a 5.) je uveden pojem „fyzický bezpečnostní perimetr“. Z textu není zcela jasné, jaký je vztah bezpečnostního a fyzického bezpečnostního perimetru, zejména pokud je bezpečnostní perimetr vymezen jako prostorově vymezená oblast objektu, což je v podstatě fyzické vymezení perimetru. Žádáme o vyjasnění.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr objektu,"
Zároveň bude doplněna definice bezpečnostního perimetru v § 2 písm. a), a to následujícícm způsobem:
"i) bezpečnostním perimetrem souvisle vymezená oblast v okolí kritické infrastruktury stanovující chráněnou zónu, která obepíná objekt, ve kterém se nachází kritická infrastruktura, a jeho bezprostředně přiléhající pozemky a prostor nad tímto objektem, v rozsahu nezbytném k zajištění jeho ochrany,"
21.34. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
V předmětném ustanovení je uvedeno, že má být stanoven bezpečnostní perimetr ohraničující oblast, ve které se nachází kritická infrastruktura. Bezpečnostní perimetr je však vymezen v § 2 jako „prostorově vymezená oblast objektu“, kterým se rozumí „budova nebo areál budov, stavba, technologické zařízení, komunikace, infrastruktura, pozemek nebo vnitřní prostor v budově, které jsou předmětem fyzické bezpečnosti“. Nabízí se pak otázka, jaký vztah má pojem bezpečnostního perimetru podle § 2 a podle § 11. Pokud se jedná o totožný pojem, jeví se jako nevhodné jej definovat na dvou místech; pokud se o totožný pojem nejedná, bylo by vhodné vyjasnit jejich vztah a obsah, aby nedocházelo k výkladovým problémům.
Tato připomínka je podstatné povahy.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak.
Ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr objektu,"
Zároveň bude doplněna definice bezpečnostního perimetru v § 2 písm. a), a to následujícím způsobem:
"i) bezpečnostním perimetrem souvisle vymezená oblast v okolí kritické infrastruktury stanovující chráněnou zónu, která obepíná objekt, ve kterém se nachází kritická infrastruktura, a jeho bezprostředně přiléhající pozemky a prostor nad tímto objektem, v rozsahu nezbytném k zajištění jeho ochrany,"
21.35. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. d) bodu 1
Bylo by vhodné vyjasnit, co je myšleno pojmem „vrcholné vedení“, jelikož specifikaci neobsahuje ani důvodová zpráva (kde zároveň doporučujeme sjednotit slovní spojení vrcholné a vrcholové vedení).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pro přehlednost byl návrh doplněn v rámci zpracování plánu rozvoje bezpečnostního povědomí u vrcholného vedení o text, ze kterého je zřejmé, že se jedná o vrcholné vedení jím určené.
NÚKIB nadále doporučuje upravit obdobně jako je tomu ve vyhlášce č. 409/2025 Sb.
21.36. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
S ohledem na požadavek § 2 písm. g), který v návrhu mluví o režimových opatřeních, si neumíme představit, jak bude možné dodavatele informovat o subjektem přijatých opatřeních, i když tato opatření s ním budou souviset. Ne všechna opatření budou pro dodavatele relevantní nebo není z bezpečnostních důvodů či faktu, že jsou režimová chtěné, aby se s nimi dodavatel seznamoval. Např. pokud bude subjekt provádět šetření na dodavatele nebo jeho zaměstnance, je chtěné jej o všem informovat? Podle tohoto požadavku, pokud subjektem přijaté opatření v rámci řízení jeho dodavatelů bude i prověřování, musel by jej o tom podle tohoto požadavku spravit.
Akceptováno
Ustanovení bylo přeformulováno následujícím způsobem:
"b) informuje v nezbytně nutném rozsahu dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s dodavatelem nebo dodavatelským řetězcem a"
Příslušná část důvodové zprávy bude následně upravena vložením následujícího textu:
"Nezbytně nutným rozsahem se rozumí toliko rozsah informací potřebných pro zajištění dodávek od dodavatelského řetězce ve vztahu k zajištění poskytování základní služby subjektu KI."
21.37. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3
Není určeno dopadů čeho. S ohledem na § 14 předpokládáme, že se buď může jednat o dopady incidentů nebo se jedná o „rozsahy dopadů narušení poskytování základní služby“ podle odstavce 1. Doporučujeme upravit, aby byl smysl vyjasněn.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
V odstavci 3 byla za slovo „dopadů“ doplněna slova „nežádoucí události“.
Správa státních hmotných rezerv
22.1. K návrhu vyhlášky obecně
VIZ příloha
▶
▶
▶
Vysvětleno
Znění připomínek a jejich vypořádání je obsahem samostatné přílohy.
22.2. K návrhu vyhlášky obecně
Sděluji Vám, že k materiálu „Vyhláška o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu“, který byl předložen cestou e-KLEPu a e-legislativy do mezirezortního připomínkového řízení Vaším dopisem ze dne 23. prosince 2025 č. j. MV-203364-2/OBP-2025, uplatňuji připomínky uvedené v příloze tohoto dopisu.
Vysvětleno
Znění připomínek a jejich vypořádání je obsahem samostatné přílohy.
22.3. K návrhu vyhlášky obecně
Vysvětleno
Znění připomínek a jejich vypořádání je obsahem samostatné přílohy.
22.4. K návrhu vyhlášky obecně
Vysvětleno
Znění připomínek a jejich vypořádání je obsahem samostatné přílohy.
22.5. K návrhu vyhlášky obecně
Vysvětleno
Znění připomínek a jejich vypořádání je obsahem samostatné přílohy.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
23.1. K návrhu vyhlášky obecně
1. Považujeme za vhodné odložit navrženou účinnost při zohlednění neexistence prováděcího právního předpisu stanovujícího základní služby v jednotlivých odvětvích nebo pododvětvích a kritéria významnosti dle § 10 odst 2. zákona a také portálu kritické infrastruktury podle § 20 nutného pro plnění stanovených povinností, respektive její účinnost navázat na splnění těchto 2 skutečností. Dřívější účinnost navržené vyhlášky bez účinnosti a existence výše uvedeného by mohla způsobit problémy v možnosti plnění z ní vyplývajících povinností.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Předpokládá se posunutí účinnosti návrhu s ohledem na délku legislativního procesu. Předložený návrh vyhlášky však není nutno vázat na schválení vyhlášky dotýkající se portálu, neboť zákon o kritické infrastruktuře v případě nedostupnosti portálu zná postupy, jak ho nahradit.
23.2. K návrhu vyhlášky obecně
1. Navrhujeme, aby Ministerstvo vnitra vydalo nejpozději ke dni nabytí účinnosti předmětné vyhlášky metodiku, která upřesní požadavky a způsob plnění povinností ukládaných vyhláškou. Metodika by měla být dostupná všem subjektům kritické infrastruktury.
Vyhláška sice obsahuje náležitosti, ale neposkytuje praktické příklady, šablony či konkrétní osnovu dokumentu. V důsledku toho hrozí, že jednotlivé subjekty (zvlášť ty nové, zatím nejmenované) budou plán odolnosti zpracovávat různě, což povede k nejednotnosti, rozdílné kvalitě a v krajním případě i k formálnímu plnění bez reálného přínosu pro odolnost infrastruktury. Tato metodická nejednotnost je zásadní slabinou, která může výrazně snížit efektivitu celé legislativy. Jednotná metodika (případně i se vzorovými příklady vyplnění) usnadní výklad vyhlášky, zajistí srovnatelnost postupů napříč sektory a sníží riziko nejednotného plnění povinností.Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Předkladatel počítá s přípravou metodiky ke zpracování plánu odolnosti, ta však bude zpracována až v návaznosti na finální znění návrhu této vyhlášky.
23.3. K návrhu vyhlášky obecně
1. Chybí zde konkrétnější požadavky na školení a zvyšování kompetencí – ačkoliv je zmíněn plán rozvoje bezpečnostního povědomí, vyhláška nestanovuje minimální standardy nebo frekvenci školení pracovníků, což může vést k formálnímu plnění bez reálného dopadu na připravenost personálu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno
Zde jsme opravdu na samé hranici zmocnění a nelze tak připomínce vyhovět. V rámci metodiky je pak možno vydat v dané věci nezávazné doporučení.
23.4. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. b)
Zachovat pojem podle znění ISO 31000ZdůvodněníVzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 31000 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění.
V ustanovení § 2 tak došlo k zjednodušení definice řízení rizik následujícím způsobem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury směřující k ošetření rizik, S ohledem na změny v § 2 se jedná o písmeno a) současného znění návrhu.
23.5. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. c)
Zachovat pojem podle znění ISO 22300ZdůvodněníVzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 22300 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. V rámci vypořádání připomínek byl v reakci na dodatečně doložený návrh nového znění předmětného ustanovení přijat zpřesňující text: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby při jejím narušení v rozsahu stanoveném subjektem kritické infrastruktury,“
23.6. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
Doplnit pojem v následujícím znění vyznačeném červenou barvou: „odezvou na incidenty soubor činností, které subjekt kritické infrastruktury vykonává v reakci na incident za účelem snížení nebo zamezení jeho dopadů a obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu,“ZdůvodněníDomníváme se, že součástí odezvy na incidenty by měly být i počáteční kroky k obnově základní služby.
Akceptováno
Definice upravena.
23.7. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
Doplnit pojem v následujícím znění vyznačeném červenou barvou: „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany v rozsahu technických a organizačních opatření a fyzické ostrahy zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, krádeží nebo zničením,“ZdůvodněníDoplnění fyzické ostrahy za účelem zajištění souladu s normami v oblasti fyzické bezpečnosti, zejména pak ČSN P 73 4450-1 a ČSN EN 15602 Poskytovatelé bezpečnostních služeb – Terminologie.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k zpřesnění pojmu na základě požadavku připomínkových míst. S ohledem na úpravu se jedná o současné písmeno g), které zní: „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a kritické infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, odcizením, neoprávněným zásahem nebo zničením,“.
23.8. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. f)
Pojem odstranit, specifikovat na technické opatření fyzické bezpečnosti anebo rozšířit i o ostatní technická opatření aplikovatelná v dalších opatřeních k zajištění odolnostiZdůvodněníTakto definovaný pojem je vztažen čistě k opatření fyzické bezpečnosti, technická opatření se ale mohou aplikovat i při odezvě na incidenty, např. v rámci opatření prováděných na technologiích. Opatření k zajištění odolnosti obsahují v rámci všech opatření technická, bezpečnostní a organizační opatření. Nutno buď pojmy rozšířit, nebo neuvádět, případně specifikovat, že se jedná o technická opatření fyzické bezpečnosti, což ale není systémové. V případě, že by byl pojem rozšiřován a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
23.9. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. g)
DTTO připomínka k Části První, § 2 písm. f)ZdůvodněníDTTO připomínka k Části První, § 2 písm. f)
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
23.10. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. h)
Odstranit dovětek viz následující znění vyznačené červenou barvou: „objektem budova nebo areál budov, stavba, technologické zařízení, komunikace, infrastruktura, pozemek nebo vnitřní prostor v budově, které jsou předmětem fyzické bezpečnosti,“ZdůvodněníOdstranit dovětek, takto se pojem vztahuje pouze k opatření fyzické bezpečnosti, nelze ho používat v dalších typech opatření k zajištění odolnosti.
Akceptováno
Definice upravena.
23.11. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. j)
Pojem odstranit nebo lépe specifikovat.ZdůvodněníJedná se o velmi obecné vysvětlení, které blíže pojem nijak nespecifikuje. Je nutné pojem lépe vysvětlit nebo, vzhledem k jeho obecnosti, nedefinovat. V případě, že by byl pojem rozšiřován, a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Neakceptováno
Větší míra obecnosti u tohoto pojmu je cílená, neboť bližší specifikaci, jejíž zahrnutí do definice by nebylo vhodné ani čtenářsky přívětivé, poskytuje § 12. Zároveň se jedná o jednu z oblastí opatření pro řízení rizik, tudíž je podle našeho názoru zahrnutí tohoto pojmu žádoucí, obdobně je tomu např. u "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce".
23.12. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. k)
DTTO připomínka k Části První, § 2 písm. j)ZdůvodněníDTTO připomínka k Části První, § 2 písm. j). Současně potřebujeme upřesnit, proč je pojem „nežádoucí událost“ spojen s pojmem pod písmenem k) „řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce“, jedná se o nežádoucí událost v souvislosti s dodavatelským řetězcem, nebo se jedná o samostatný pojem, který by měl být samostatné písmeno?
Akceptováno
Chyba vznikla pravděpodobně přepisem do systému e-legislativa.
23.13. K návrhu vyhlášky: § 3
Přesun § 3 do jiné části vyhlášky, než části Druhé – Posouzení rizikZdůvodněníNení jasný účel tohoto § v rámci části posouzení rizik. Povinnost identifikace KI vychází ze zákona. Není jasný vztah mezi KI a posouzením rizik - v rámci posouzení rizik hodnotíme narušení základní služby, KI je podmnožina, resp. součást ZS. Jednalo by se o extenzi zákona, který jasně stanoví, že posouzení rizik se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
V předmětné věci bude zpracována metodika s vysvětlením jednotlivých ustanovení návrhu. S ohledem na přesun § do dalších ustanovení pak došlo k přeformulování problematiky z důvodu její srozumitelnosti.
23.14. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
Slovo „charakteristiku“ nahradit slovem „identifikaci“ viz návrh vyznačený červeně: „zpracuje metodiku pro charakteristiku identifikaci své kritické infrastruktury, která obsahuje…“ZdůvodněníSlovo „identifikace“ nám přijde více výstižné.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
23.15. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. b)
Na konec textu u písmene b) odstranit čárku a vložit tečku. Písmeno c) bez náhrady odstranit.ZdůvodněníJedná se o ustanovení nad rámec zákona. V rámci posouzení rizik se neposuzují vazby mezi kritickou infrastrukturou, ale mezi základními službami. Jedná se o významné rozšíření činností, pracnosti a nákladů na straně SKI.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
23.16. K návrhu vyhlášky: § 4
Opatření k nepřijatelným rizikůmNavrhujeme upřesnit, že opatření mají vést ke snížení nepřijatelných rizik na přijatelnou úroveň, nikoliv k jejich úplné eliminaci. V některých případech není možné všechna rizika zcela odstranit.OdůvodněníV praxi nelze všechna rizika eliminovat, některá lze pouze zmírnit. Požadavek na úplnou eliminaci by byl nereálný a neproveditelný. Např. u poruch na vodovodních řadech se bude vyskytovat hodnocení rizika běžně na úrovni vysoké (bodová hodnota 9-12), tj. dle vyhlášky se jedná o riziko dlouhodobě nepřijatelné s požadavkem na jejich systematické odstranění. V případě poruch většího rozsahu může být dosaženo i nepřijatelné kritické riziko (bodové skóre 13-16). Jak je uvedeno výše, tento druh rizik nelze zcela eliminovat.
Akceptováno
Text upraven.
23.17. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2
Navrhujeme výslovně umožnit využití a uznání existujících analýz (např. WaterRisk, Plán krizové připravenosti, ISŘ) jako relevantních vstupů do posouzení rizik podle vyhlášky.ZdůvodněníTyto výstupy jsou oborově validované a v některých případech schválené orgány státní správy; jejich reuse zrychlí implementaci a sníží administrativní zátěž.
Akceptováno
Možnost využití alternativního rovnocenného postupu bude zakotvena do textu vyhlášky. Konkrétně zmiňované postupy budou uvedeny v důvodové zprávě.
23.18. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2
Požadujeme upřesnit, z jakého dokumentu mají subjekty kritické infrastruktury vycházet při posouzení rizik České republiky v jednotlivých odvětvích. Pokud takový dokument existuje, měl by být veřejně dostupný.ZdůvodněníBez jasného zdroje hrozí nejednotný výklad a formální plnění povinnosti. Zveřejnění dokumentu umožní správné a efektivní posouzení rizik.
Akceptováno
Dokument související s posouzení rizik bude zveřejněn po provedení a schválení samotného posouzení rizik České republiky.
23.19. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. a)
Požadujeme umožnit využití odvětvových metodik (např. SOVAK ČR) pro posouzení rizik, včetně možnosti zjednodušené analýzy pro menší provozy.ZdůvodněníStávající metodiky jsou v praxi ověřené a reflektují specifika vodárenství. Povinnost detailní analýzy dle ČSN ISO 31000 může být pro menší provozy administrativně zatěžující.
Akceptováno
Možnost využití alternativního rovnocenného postupu bude zakotvena do textu vyhlášky. Konkrétně zmiňované postupy budou uvedeny v důvodové zprávě.
23.20. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 2 písm. b)
Text upravit tak, aby z jeho znění vyplývalo, že příloha B ČSN EN IEC 31010 je pouze indikativní, nikoli závazná.ZdůvodněníVzhledem k tomu, že značná část SKI má již nyní zavedený systém posuzování rizik není žádoucí, aby byla ČSN 31010 povinná, ale pouze doporučující. Případně text formulovat tak, aby umožnil režim ekvivalence.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
23.21. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
Na konci věty odstranit „kritickou infrastrukturu“ a nahradit ji pojmem „základní službu“ viz text vyznačený červeně: „Při identifikaci rizik vychází subjekt kritické infrastruktury z posouzení rizik České republiky v návaznosti na nepřijatelná rizika v jednotlivých odvětvích a pododvětvích a z hrozeb specifických pro jeho kritickou infrastrukturu základní službu.“ZdůvodněníSouvislost s připomínkou k Části Druhé, § 3. Napraven soulad se zákonem.
Akceptováno
Text upraven.
23.22. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. a)
Odstranit písm. a) a další body přečíslovat.ZdůvodněníOdstranit písm. a) z důvodu nejasnosti provedení tohoto bodu.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Dojde k objasnění tohoto písmena. Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:
"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"
Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
V dané věci dojde k širšímu vysvětlení problematiky v rámci připravované metodiky, která bude obsahovat i vysvětlení § 4 odst. 4 písm. a).
23.23. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. e)
Odstranit dovětek týkající se efektivnosti opatření viz červeně vyznačený text: „scénáře a opatření pro zvládání rizik s vyhodnocením jejich efektivnosti.ZdůvodněníSmazat dovětek, není jasné, jakým způsobem by se hodnotila efektivnost, hlavně ne ve fázi analýzy.
Akceptováno
Text upraven.
23.24. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 5 písm. b)
Ve větě odstranit „kritickou infrastrukturu“ a nahradit ji pojmem „základní službu“ viz text vyznačený červeně: „dopady hrozby na kritickou infrastrukturu základní službu podle tabulky č. 2 v příloze č. 1 k této vyhlášce.“ZdůvodněníSouvislost s připomínkou k Části Druhé, § 3. Napraven soulad se zákonem.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: "dopady hrozby na kritickou infrastrukturu…" bude upraveno na "dopady hrozby na jím poskytovanou základní službu...".
23.25. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 6
Do odstavce 6 „Posouzení rizik může být zajištěno i jinými způsoby, než jak je stanoveno v příloze č. 1 a č. 2., či definovaným postupem pro výpočet úrovně rizika, pokud subjekt kritické infrastruktury zajistí stejnou nebo vyšší úroveň procesu posouzení rizik.“ZdůvodněníNavazuje na připomínku k Části Druhé, § 4, odstavec 2 písm. b), kdy požadujeme zavést do vyhlášky možnost režimu ekvivalence v rámci posouzení rizik tak, kde je tento postup již zaveden a plně funkční.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
Jedná se o standardní zakotvení ekvivalence při zachování úrovně posouzení rizika, jak bylo požadováno v připomínce. Návrh byl doplněn o odstavec 10, kde je stanoveno, že:: „Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň srovnatelného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.“ Jedná se tedy o iniciativnost odkazu na ČSN a umožnění jiného postupu.
23.26. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 7
Do věty třetí doplnit podmínečně přijatelná rizika viz červeně vyznačený text: „Na základě stanovení úrovně rizik a s ohledem na zavedená opatření stanoví subjekt kritické infrastruktury přijatelná, podmínečně přijatelná a nepřijatelná rizika.“ZdůvodněníNavrhujeme vytvořit třístupňovou škálu tak, aby bylo možné posuzovat i ta rizika, která mohou být za určitých podmínek přijatelná a nečlenit je pouze na přijatelná a nepřijatelná.
Akceptováno
Text upraven.
23.27. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 8
Za větu první doplnit větu druhou v následujícím znění: „Obdobným způsobem může ošetřit i podmínečně přijatelná rizika.“ZdůvodněníNavazuje na připomínku k § 4 odst. 7
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme se zavedení třístupňové škály pro přijatelnost rizika. Znění odst. 8 bude následující: "…realizaci opatření k vyřešení nepřijatelného nebo podmínečně přijatelného rizika.".
23.28. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
Odstavec 9 navrhujeme zcela nahradit tímto textem: „Subjekt kritické infrastruktury při zpracování posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury zohlední veškerá příslušná rizika, která by mohla vést k incidentu v oblastech:a. rizik způsobených přírodními vlivy, zvláště pak v oblasti mimořádných události v oblasti veřejného zdraví,b. rizik způsobených člověkem, zvláště pak v oblasti havárií, hybridních hrozeb a dalších antagonistických hrozeb, včetně teroristických trestných činů,c. míry závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách v jiných relevantních odvětvích nebo pododvětvích, včetně míry závislosti přeshraniční povahy ad. míry závislosti jiných odvětví na základní službě subjektu kritické infrastruktury.“ZdůvodněníV původním textu se jasně nerozlišuje na antropogenní a naturogenní hrozby, náš text považujeme za přesnější.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem ma to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se mezidodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby přeshraniční povahy".
SP ČR se způsobem vypořádání souhlasí.
23.29. K návrhu vyhlášky: části třetí
Plán odolnosti – forma vedeníNavrhujeme, aby vyhláška/metodika obsahovala vzorové šablony a minimální požadovaný obsah pro informační, operativní a podpůrnou část plánu odolnosti, včetně příkladů typických položek pro vodárenský sektor.ZdůvodněníŠablony a minimální obsah sníží nejednotnost výkladů a administrativní zátěž, zrychlí přípravu dokumentu a usnadní audity/kontroly. (Respektuje to, že vyhláška už obsahuje rámcový výčet, ale doplní jej o praktické vzory.)
Neakceptováno
Vyhláška bude dopadat na řadu sektorů. Stanovení šablon vyhláškou by nebylo přínosné.
23.30. K návrhu vyhlášky: části třetí
Plán odolnosti – forma vedeníNavrhujeme umožnit vedení plánu odolnosti také v elektronické podobě, bez povinnosti listinné formy.ZdůvodněníElektronická forma je bezpečnější, snáze aktualizovatelná a lépe dostupná pro krizové řízení.
Neakceptováno
Nerozporujeme fakt, že elektronická podoba bude primární, nicméně je potřebné mít plán odolnosti vypracovaný v obou podobách. Například při kontrole bude primárně využívána papírová podoba. Tato informace bude uvedena v důvodové zprávě.
23.31. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 4
Navrhujeme zrušit odst.4 §5 – Z §6 přímo vyplývá povinnost popsat způsob zpřístupnění tohoto plánu příslušným zaměstnancům, z tohoto pohledu je ustanovení §5 odst.4) nadbytečným požadavkem, neboť bude již zkonzumován povinnostmi stanovenými pro obsahovou část plánu odolnosti
Neakceptováno
S ohledem na vyjasnění považujeme začlenění odst. 4 za žádoucí.
23.32. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2
Do obsahu informační části doplnit seznam kritické infrastrukturyZdůvodněníSoučástí informační části by měl být seznam kritické infrastruktury. V operativní části by měla být spíše řešena opatření v případě jejího narušení.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
23.33. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
Odstranit bez náhradyZdůvodněníPotřebujeme zdůvodnění obsahu tohoto písmene, jaká je přidaná hodnota a účel? Za nás nepodstatné či duplicitní, lze částečně popsat v písm. a)
Akceptováno
Text upraven.
23.34. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. e)
Odstranit nebo přesunout do pomocné části.ZdůvodněníNavrhujeme buď přesun do pomocné části (odkaz na využité právní předpisy, normy atd.) anebo zrušení ustanovení. SKI může mít tento postup stanoven svoji interní dokumentací, ale nepovažujeme za účelné, aby byly tyto informaci součástí plánovací dokumentace.
Akceptováno
Bude přesunuto do podpůrné části.
23.35. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3
Jednotlivá opatření rozepsat alespoň podle písm. d). Do operativní části doplnit konkrétní postupy/řešení/aplikaci opatření k zajištění odolnosti tak, jak to požaduje zákon. Současně doplnit odkaz na BCP základní služby.ZdůvodněníV operativní části plánu zcela chybí právě operativa / stanovení konkrétních postupů pro aplikaci opatření k zajištění odolnosti a omezuje se spíše na seznamy. Zákon jasně stanoví, že plán odolnosti obsahuje technická, organizační a bezpečnostní opatření k zajištění odolnosti. Jednotlivá opatření by mohla být teoreticky psána alespoň jako písm. d). Současně by zde měl být odkaz na BCP základní služby, pakliže je žádoucí, aby BCP základní služby vzniknul.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
23.36. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3
§ 6 odst. 3, písm. a) a b)Odstranit popisování postupů pro identifikaci KI, obsahem operativní části mají být konkrétní postup řešení narušení základní služby.ZdůvodněníPostup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby, nikoli vazeb postup pro určení vazeb, které požadujeme navíc odstranit viz naše připomínka k Části Druhé,§ 3.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
23.37. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. d)
Potřebujeme lépe specifikovat, co se tímto písmenem konkrétně myslí.ZdůvodněníPakliže se tímto myslí řešení narušení základních služeb podle definovaných rizik, mělo by být znění přesnější a mělo by odpovídat rozpracovaným scénářům/opatřením/strategiím pro jednotlivá opatření zajišťování odolnosti.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
23.38. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 3 písm. e)
Doplnit i o seznam kritické infrastruktury a zvážit přesun do Informační části.ZdůvodněníZvážit, zdali by měl být seznamy obecně v Informační části a v Operativní konkrétní postupy. V plánu ovšem chybí seznam kritické infrastruktury jako takový.
Akceptováno
Do informační části bude přidán přehled kritické infrastruktury a zároveň bude § 6 odst. 3 písm. e) přesunuto rovněž do informační části
23.39. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. a)
Navrhujeme toto písmeno vypustit, neboť seznam norem a předpisů bude s ohledem na jejich množství vyžadovat prakticky neustálou potřebu aktualizace. I pro kontrolní činnost bude vždy diskutabilní míra granularity výčtu legislativy.
Neakceptováno
Navrhovatel považuje přehled za nezbytný.
23.40. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 4 písm. e)
Upřesnit typ dokumentů, případně dokumentace.ZdůvodněníKonkretizovat typ dokumentů. Jedná se o metodiky / řídicí dokumentaci pro aplikaci jednotlivých opatření?
Akceptováno
Bude konkretizováno v důvodové zprávě.
23.41. K návrhu vyhlášky: § 7
Upřesnit, v jaké části plánu odolnosti se mají konkrétní ustanovení v rozsahu písm. a) – c) zapracovat.ZdůvodněníPotřebujeme upřesnění, do jaké části plánu odolnosti máme jednotlivá písmena zapracovat, případně zdali se jedná o čtvrtou (zvláštní) část plánu odolnosti.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
Uvedené vyplývá z faktu, že danou problematiku není možno tímto způsobem upravit prostřednictvím předloženého návrhu, tj. tento nemůže být jejím nosičem. S ohledem na uvedené tak ani není možno prostřednictvím tohoto návrhu rozvinout diskusi nad konečným zněním nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
23.42. K návrhu vyhlášky: části čtvrtá
§ 8-13 Opatření k odolnostiNavrhujeme upřesnit, že opatření mají vést ke snížení nepřijatelných rizik na přijatelnou úroveň, nikoliv k jejich úplné eliminaci. V některých případech není možné všechna rizika zcela odstranit.ZdůvodněníV praxi nelze všechna rizika eliminovat, některá lze pouze zmírnit. Požadavek na úplnou eliminaci by byl nereálný a neproveditelný.
Akceptováno částečně
Vzato na vědomí
Došlo k širší úpravě dikce návrhu v § 8 až 13 (současné § 6 až 11).
23.43. K návrhu vyhlášky: části čtvrtá
§ 12-13 Evidence kritických pracovníků a dodavatelůPožadujeme upřesnit požadavky na ověřování spolehlivosti kritických pracovníků a dodavatelů, zejména v oblasti rozsahu požadovaných údajů. Specifikace, zda ověřování znamená pouze kontrolu dokladů, nebo i další kroky.ZdůvodněníNěkteré požadavky (např. doklad o bezúhonnosti) mohou být v praxi obtížně splnitelné a nad rámec GDPR.
Neakceptováno
Na základě proběhlé diskuze není žádoucí upravovat formou vyhlášky.
23.44. K návrhu vyhlášky: § 8
§ 8 odstavce 2 a 3Do odstavce 2 doplnit níže uvedený červený text a odstavec 3 bez náhrady odstranit: „ Subjekt kritické infrastruktury může v rámci řízení rizik na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury s ohledem na odolnost vůči identifikovaným rizikům stanovit rozsah opatření k zajištění odolnosti, případně za jakých podmínek je možno vyloučit jejich přijetí opatření.ZdůvodněníOdstavec 3 se jeví jako nadbytečný, jelikož námi navrhovaná změna odpovídá účelu odstavce 2.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení současného § 6 odst. 3 návrhu, na které cílila připomínka, zní: „Subjekt kritické infrastruktury může v rámci řízení rizik na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury s ohledem na odolnost vůči identifikovaným rizikům stanovit rozsah jednotlivých opatření k zajištění odolnosti, popřípadě za jakých podmínek je možno vyloučit jejich přijetí“. Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn
23.45. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
Text upravit v tomto znění: „Subjekt kritické infrastruktury při přijímání opatření k zajištění zajišťování kontinuity činností uplatní postupy a zásady stanovené ČSN ISO EN 22301, pokud není dále stanoveno jinak.“ZdůvodněníBCM, jak již z názvu vypovídá, je kontinuální proces řízený PDCA cyklem, proto považujeme sloveso „zajišťování“ lépe odpovídající aplikaci BCM.
Akceptováno
Text upraven.
23.46. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
Žádáme nahradit slova “uplatní postupy a zásady” slovy “vychází z postupů a zásad“: „k zajištění kontinuity činností uplatní postupy a zásady stanovené vychází z postupů a zásad stanovených v ČSN ISO EN 22301, pokud není dále stanoveno jinak“.
Akceptováno
Text upraven.
23.47. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2
Potřebujeme vysvětlit význam tohoto ustanovení.ZdůvodněníOdstavec 2 odpovídá postupu z ČSN. Je matoucí, proč je v odstavci 1 dovětek „pokud není dále stanoveno jinak“. Znamená odstavec 2 jiný postup podle ČSN? Je totožný, tudíž není zapotřebí uvádět do vyhlášky. Současně součástí BCP nemůže být metodika, jedná se o plán, metodika je vytvořena dříve, než je plán zpracován.
Akceptováno
Část ", pokud není dále stanoveno jinak" bude odstraněna. Vypracování metodiky bude vyjmuto ze samotného plánu zajištění kontinuity činností.
23.48. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. b)
Upravit text následujícím způsobem: „provádí analýzu dopadů, která obsahuje vyhodnocení možných incidentů dopadů na základní službu.“ZdůvodněníV BIA se hodnotí dopady nefunkčnosti základní služby, nikoli dopady incidentů, ty by měly být zohledněny v části Posouzení rizik.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme s návrhem s drobnou úpravou:
"b) provádí analýzu dopadů, která obsahuje vyhodnocení možných dopadů na poskytování základní služby".
23.49. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. d)
Upravit text následujícím způsobem: „stanoví na základě výstupů analýzy dopadů a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury cíle zajištění kontinuity činností formou určení…“ZdůvodněníBIA v rámci BCM předchází Posouzení rizik a posouzení rizik nemá v této fázi vliv na určení RTO, MBCO a MTPD.
Akceptováno
Text upraven.
23.50. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. e)
Potřebujeme zpřesnění tohoto ustanovení.ZdůvodněníZřejmě se jedná o strategie, což odpovídá fázi cyklu po posouzení rizik. Prosíme definovat, co se tímto bodem myslí.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. e) bude upraveno do následující podoby:
"e) stanoví postup pro naplnění cílů podle písmene d),"
Dále bude přiblíženo v důvodové zprávě.
23.51. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 1 písm. c)
Odstranit pro nadbytečnost.ZdůvodněníNení nám jasný obsahový rozdíl mezi písm. a) a c), z tohoto důvodu buď potřebujeme rozdíl vysvětlit anebo písm. c) odstranit pro duplicitu.
Akceptováno
Duplicita byla odstraněna.
23.52. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
Odstranit pro nadbytečnost.ZdůvodněníObsahově odpovídá odstavci 1, považujeme tento odstavec za duplicitní k odstavci 1. Zvážit Ponechání buď odstavce 1 nebo odstavce 2, případně provést revizi duplicitních ustanovení (i obsahově)
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k přeformulování odstavců 1 a 2, aby nedocházelo k duplicitnímu zakotvení problematiky.
23.53. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 3
Slovní spojení „záznam o incidentu a o jeho zvládání“ nahradit „hlášení o incidentu“ZdůvodněníObsahově odpovídá hlášení incidentu. Pakliže se jedná o něco jiného, zavádí se do vyhlášky nový termín nad rámec zákona.
Neakceptováno
Záznam o incidentu a o jeho zvládání je něco jiného než hlášení incidentu. Záznam je určen pro samotné subjekty, aby si vedly určitou evidence, ze které mohou následně čerpat při zavádění opatření nebo při určité analýze trendů apod. Hlášení incidentu pak slouží pro informování státu o tom, že došlo k incidentu. Zároveň se nedomníváme, že bychom se pohybovali mimo zákonné zmocnění, neboť se jedná o úkon související s opatřením pro odezvu na incidenty.
23.54. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
Upravit podle následujícího návrhu: „a) stanoví bezpečnostní perimetr ohraničující vymezující oblast, ve které se nachází kritická infrastruktura,“ZdůvodněníJedná se o úpravu terminologie vycházející z existujících bezpečnostních norem.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinakUstanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr"
Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že specifikace perimetru jakožto vymezující oblasti je již obsažena v jeho definici v § 2.
Dále došlo k úpravě § 9 odst. 1 písm. c), které nově zní: „stanoví u každé zóny podle písmene b) s ohledem na její úroveň fyzické ochrany opatření a“. S ohledem na zavedenou zkratku v § 1 návrhu není nutno v textu rozepisovat druhy opatření.
23.55. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3
Upravit podle následujícího návrhu: „3. k zajištění ochraně budov a jiných ohraničených určených prostor,“ZdůvodněníJedná se o úpravu terminologie vycházející z existujících bezpečnostních norem.
Akceptováno
Text upraven.
23.56. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
Odstranit bez náhrady.ZdůvodněníJedná se o zavádějící bod, který je již obsažen v bodě číslo 3. Z tohoto důvodu požadujeme jeho odstranění a následné přečíslování dalších bodů.
Akceptováno
Text upraven.
23.57. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
Žádáme vypustit slova “a elektrické požární signalizace”„Subjekt kritické infrastruktury v souladu s výsledky posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury v rámci opatření vyhodnotí potřebu zavedení technických opatření v rozsahu systému technické ochrany a elektrické požární signalizace.“ZdůvodněníElektrická požární signalizace do tohoto ustanovení nepatří, protože není prvkem fyzické bezpečnosti (předmět § 11). Riziko požáru je pouze jedním z celé široké palety rizik, které provozovatel kritické infrastruktury musí posoudit, vyhodnotit a případně přijmout opatření. Jelikož ostatní rizika nejsou v návrhu vyhlášky jednotlivě vyjmenovávána, považujeme za nesystematické uvádět konkrétně pouze elektrickou požární signalizaci, resp. požární ochranu.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3. Dále došlo s ohledem na zavedenou zkratku ke změně ve vztahu k opatření, kdy nově se text nedotýká toliko technických opatření, ale opatření jako celku.
23.58. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
Upravit text v následujícím znění: „Subjekt kritické infrastruktury v souladu s výsledky posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury v rámci opatření vyhodnotí potřebu zavedení technických opatření, organizačních opatření a fyzické ostrahy v rozsahu systému technické ochrany a elektrické požární signalizace.“ZdůvodněníZpřesnění obsahu opatření fyzické bezpečnosti. Není nám jasné zaměření na EPS.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3. Dále došlo s ohledem na zavedenou zkratku ke změně ve vztahu k opatření, kdy nově se text nedotýká toliko technických opatření, ale opatření jako celku.
23.59. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3
Doplnit nové písmeno l), které zní: „l) bezpečnostní bezpilotní systémy k monitoringu chráněných prostor, detekční systémy ke zjištění přítomností cizích bezpilotních systémů.“ZdůvodněníÚprava znění písmene l) reflektuje změny trendy současných technologií používaných v oblasti fyzické bezpečnosti. Tyto systémy jsou vzhledem k současné bezpečnostní situaci při zajišťování fyzické bezpečnosti kritické infrastruktury klíčové, a proto by měly být ve vyhlášce vyjmenovány.
Akceptováno
Text upraven.
23.60. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. c)
Upravit podle následujícího návrhu: „c) kamerové sledovací dohledové systémy,“ZdůvodněníTakto upravená terminologie vychází z překladu normy ČSN EN 62676.
Akceptováno
Text upraven.
23.61. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. k)
Upravit podle následujícího návrhu: „k) bezpečnostní a nouzová osvětlení.,“ZdůvodněníÚprava znění písmene k) reflektuje změny trendy současných technologií používaných v oblasti fyzické bezpečnosti.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
S ohledem na fakultativnost bylo původní písmeno k) v návrhu vypuštěno.
23.62. K návrhu vyhlášky: § 12
Školení a rozvoj bezpečnostního povědomíNavrhujeme umožnit elektronickou evidenci školení a záznamů o poučení.ZdůvodněníElektronická evidence je efektivnější a snáze kontrolovatelná.
Vysvětleno
Vyhláška výslovně neupravuje.
23.63. K návrhu vyhlášky: § 12
§ 12-13Požadujeme upřesnit rozsah zpracovávaných osobních údajů a zajistit soulad s GDPR.ZdůvodněníNěkteré požadavky na údaje o pracovnících a dodavatelích jsou příliš detailní.
Vysvětleno
Pravomoc zpracovávat osobní údaje vybraných osob dává zaměstnavateli § 14 odst. 2 písm. b) zákona o kritické infrastruktuře. Zákon dále v § 17 jasně uvádí, co ověřování spolehlivosti obnáší (rozsah) a jakých osob se týká. Odpovědnost provádění ověření spolehlivosti a periodicita je pak čistě na subjektech kritické infrastruktury, přičemž stanovení osoby provádějící kontrolu dokumentů k prokázání totožnosti a bezúhonnosti zmiňuje § 12 odst. písm. b) bod 3. návrhu vyhlášky.
23.64. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. a) bodu 5
Požadujeme bod odstranit nebo upřesnit.ZdůvodněníNerozumíme, co se tímto myslí, je zapotřebí vysvětlit. Má se za to, že pokud je kritický pracovník součástí vrcholového vedení, stanoví se mu speciální soubor školení pro výkon práv a povinností podle ZKI?
Akceptováno
Bod 5. bude odstraněn.
23.65. K návrhu vyhlášky: § 13
Doplnit obsah opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce alespoň v rozsahu odůvodnění.ZdůvodněníV rámci obsahu opatření by měl být ve vyhlášce specifikován rozsah smluvních ujednání, který bude SKI po dodavatelích požadovat (stanovení minimálního standardu), obsah dodavatelského dotazníku, který bude sloužit pro vyhodnocení rizikovosti dodavatele a výčet dalších opatření pro řízení dodavatelských rizik (např. evidence dodavatelských kontrol), nastavení SLA.. Více viz norma 22318 (např. část 6.4, Annex A, Annex B, Annex C).
Neakceptováno
Je třeba si uvědomit, že zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu nedává možnost stanovit povinnost pro dodavatelský řetězec subjektu KI. Opatření jsou tak spíše na vnitřním nastavení bezpečnosti tohoto subjektu, kdy snaha předepsání smluvního vztahu, který má být založen na souhlasu obou stran není v dané věci vhodná a bylo by ji možno popsat jako kontraproduktivní. Je pochopitelné, že subjekt si v rámci zajištění poskytování základní služby může uzavřít dodatečný smluvní vztah s dodavatelem, a to na základě svých potřeb s ohledem na zajištění kontinuity činností.
Nelze ani připustit, aby předložený návrh stanovoval nezávazný návod pro subjekty ve vztahu k dodavateli. Stejně tak určení změny smluvních závazků mezi subjektem KI a dodavatelem nelze v rámci návrhu upravit.
23.66. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1
Opatření vtáhnout ke kritickému dodavateli, nikoli pouze dodavateli, tedy tam, kde se vyskytuje slovo „dodavatel“ doplnit přídavné jméno „kritický“ podle příslušného skloňování.„(1) Subjekt kritické infrastruktury v rámci opatření k zajištění své odolnosti ve vztahu ke kritickému dodavatelia) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury, ab) informuje kritického dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem a.ZdůvodněníPožadujeme obsah opatření zúžit na kritické dodavatele. Jedná se o zcela zásadní připomínku. Rozšíření rozsahu na všechny dodavatele subjektu kritické infrastruktury by bylo značně nákladové a zatěžující pro SKI.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
23.67. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
Potřebujeme upřesnit text.ZdůvodněníJedná se o opatření, která má SKI zavedena ve svých objektech / systému a dodavatel se jimi musí řídit (např. pravidla vstupu) anebo se jedná o řízení rizik konkrétního dodavatele, která byla vyhodnocena a je nutné je vůči němu aplikovat?
Vysvětleno
Obě navrhované varianty jsou možné. Jsou možné obě varianty, neboť se jedná obecně o opatření, na které se nevztahuje legislativní zkratka podle § 1.
23.68. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. c)
Odstranit.ZdůvodněníVyplývá ze zákona, ve vyhlášce by mělo být napsáno jakým způsobem, jinak je to nadbytečné.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bylo přeformulováno a nově zní:
"c) registruje své kritické dodavatele."
23.69. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. d)
Odstranit.ZdůvodněníOdstranit, odpovídá písm. c). Postup se dá upravit v důvodové zprávě.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
23.70. K návrhu vyhlášky: části pátá
14-16 Incidenty a jejich hlášeníNavrhujeme upravit definici incidentu – prahová hodnota 15 % může být pro vodárenský sektor příliš nízká a vést k nadměrnému počtu hlášení. Doporučujeme zvážit vyšší prahovou hodnotu nebo možnost individuálního posouzení. Formulář pro hlášení incidentů by měl být praktický a umožňovat doplnění údajů později.ZdůvodněníNapříklad krátkodobý výpadek dodávky vody v menší obci by neměl být automaticky považován za incident KI.
Akceptováno
Na základě připomínek dojde k úpravě prahové hodnoty 15 % úrovně významnosti dopadů nežádoucí události pro identifikaci incidentu, tak aby nedocházelo k nadměrnému reportování kvůli zahrnutí nežádoucích událostí s nižší úrovní významnosti dopadů. Nově bude prahová hodnota stanovena na úroveň 35 %. Současně bude odstraněno kritérium H - Přímý dopad na poskytování zdravotní péče. V návaznosti na to dojde také k úpravě vah ostatních kritérií.
23.71. K návrhu vyhlášky: části pátá
§ 14-16 Incidenty a jejich hlášeníNavrhujeme zvážit opodstatněnost kritéria B Velikost zasaženého území v příloze č.3 Stupnice pro hodnocení úrovně významnosti dopadů. Dle našeho názoru o rozsahu dopadu rizika více vypovídá kritérium A, které rozsah specifikuje pomocí měřitelného kritéria počet zasažených osob. Kritériu B je velice obecné a nebude sloužit ke specifikaci objektivně (např. kategoriemi tohoto kritéria jsou: město, část města, obec, část obce, …bez zohlednění např. jejich velikosti). Navíc dochází tímto, dle našeho názoru duplicitním kritériem ke kritériu A, k navyšování úrovně významnosti dopadů.ZdůvodněníJak je uvedeno v připomínce výše, je prahová hodnota 15%, zejména pro posuzování poruch na vodovodní síti (vzhledem ke specifickému charakteru, četnosti a výskytu tohoto rizika), příliš nízká a tímto kritériem bude docházet k navyšování výsledné hodnoty významnosti dopadů pro rozhodování o tom, zda se již jedná o incident.
Neakceptováno
Požadavek na zohlednění zasaženého území vychází již ze směrnice CER a ze zákona o KI, vyloučení tohoto aspektu z návrhy vyhlášky by tak byl v rozporu s požadavky nadřazených právních předpisů
23.72. K návrhu vyhlášky: části pátá
§ 14-16 Incidenty a jejich hlášeníDoplnit požadavek, aby formuláře a elektronický portál pro hlášení incidentů podporovaly postupné doplňování údajů, verzování a export dat; součástí by měla být i uživatelská příručka a SLA pro dostupnost.ZdůvodněníVyhláška požaduje prvotní/pokrokovou/závěrečnou zprávu; bez praktické podpory hrozí administrativní zátěž a chybovost.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí
23.73. K návrhu vyhlášky: § 14
§ 14 odstavec 1 a 2Ustanovení týkající se odkazu na § 15 a přílohy č. 2 a 3 upřesnit tak, aby byl tento postup dobrovolný.ZdůvodněníČást subjektů kritické infrastruktury má v současné době zaveden Incident management, požadujeme principy uvedené v přílohách vyhlášky zavést jako ekvivalentní nebo dobrovolné k již zavedenému systému.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
23.74. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 1
Upravit podle následujícího znění: „Subjekt kritické infrastruktury za účelem identifikace incidentu vyhodnotí rizika pro jeho kritickou infrastrukturu základní službu v rámci posouzení rizik a identifikuje dopady nepřijatelných rizik. Na základě vyhodnocení rizik předběžně stanoví podle § 15 a příloh č. 2 a 3 k této vyhlášce možný rozsah dopadů narušení poskytování základní služby.“ZdůvodněníSouvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3.
Akceptováno
Text upraven.
23.75. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3
Doplnit na konci věty slovní spojení „relevantní dopady“ „Při stanovení rozsahu dopadů subjekt kritické infrastruktury dále zohlední relevantní dopady“ZdůvodněníNe všechny dopady je SKI schopen ohodnotit, z tohoto důvodu je nutné do vyhlášky zohlednit, že SKI může posoudit pouze ty dopady, které je schopen identifikovat a na které má přímý vliv.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
Postup hodnocení dopadů, které mají relevanci, bude uveden v připravované metodice. Obecně nelze do návrhu vložit hodnocení toliko relevantních dopadů, neboť by toto mohlo vyvolat dojem, že i dopady, které jsou známy, by se hodnotily toliko, pokud by subjekt určil na základě nespecifikovaných kritérií, jako relevantní.
23.76. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3 písm. h)
Potřebujeme vysvětlit obsah této oblasti dopadu.ZdůvodněníNerozumíme tomuto parametru, není možné zhodnotit přímý dopad na poskytování zdravotní péče, to může učinit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Akceptováno
Písm. h) bude odstraněno. V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
23.77. K návrhu vyhlášky: § 15
Vzorec pro výpočet úrovně významnosti dopadů je příliš komplikovaný a uživatelsky nepříznivý. Navrhujeme uvedený postup buď zjednodušit, a to v duchu přílohy č. 4 k vyhlášce č. 409/2025 Sb. Anebo použít uvedený postup pouze příkladmo a umožnit SKI použití alternativního způsobu, funkčního v kontextu konkrétního SKI, a vedoucího k ekvivalentnímu výsledku.ZdůvodněníV případě vzniku nežádoucí události/incidentu bude mít SKI významnější priority, než je složité počítání úrovně s pomocí takto komplikovaného vzorce. Aktuálně navrhované znění brání praktickému užití, připomínka je proto podle nás zásadní.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu.
23.78. K návrhu vyhlášky: § 15
§15 a příloha č. 3 - Metodika hlášení incidentůNavrhovaný výpočet dle § 15 odst. 2 je pro reálnou situaci řešení incidentu příliš komplexní. Místo rychlého a intuitivního vyhodnocení se subjekt kritické infrastruktury musí věnovat složitým výpočtům s osmi proměnnými, z nichž každá má jinou bodovou hodnotu a váhu. To je v přímém rozporu s potřebou efektivního krizového řízení.Vážnější problém však spatřujeme v nelogických důsledcích, které vážený průměr v této podobě přináší.ZdůvodněníVítáme a plně podporujeme hlavní cíl samotného zákona, který tato vyhláška provádí, kterým je posílení odolnosti klíčových služeb pro stát a jeho občany. Domníváme se však, že navržená metodika pro identifikaci a hlášení incidentů, konkrétně § 15 – Výpočet úrovně významnosti dopadů nežádoucí události a navazující příloha č. 3, není v souladu s deklarovaným záměrem předkladatele na zjednodušení a sjednocení regulace. V praxi by navržený model mohl vést k absurdním situacím, zvýšit administrativní zátěž v okamžicích, kdy je třeba primárně řešit incident, a paradoxně snížit efektivitu celého systému.Níže uvádíme dva modelové příklady:Modelová situace 1: Krátkodobá odstávka plynu v části města· Scénář: Při výměně částí potrubního rozvodu dojde k úniku a preventivnímu odstavení plynu v části města na 3 hodiny.· Dopad: Incident má dopad na 10 000 obyvatel na 3 hodiny. Náklady zásahu jsou 100 tis. Kč.· Vyhodnocení dle vyhlášky: Bodové hodnoty dle přílohy: A=5, B=5, C=13, D= 5, ostatní 0. Celkový výsledek nad prahovou hodnotu 15 % (UVD = 15,2 %) tak událost klasifikuje jako incident podléhající povinnosti hlášení.Modelová situace 2: Oprava vozovky I. třídy v pohraničí· Scénář: Při plánované opravě odvodnění dojde k poruše vozovky na silnici I. třídy v pohraničním úseku, která slouží jako hlavní příjezdová trasa k hraničnímu přechodu. Z bezpečnostních důvodů je silnice na 3 hodiny uzavřena a doprava je vedena po objízdné trase.· Dopad: Na území ČR je přímo dotčena pouze malá část obce v blízkosti přechodu (700 obyvatel), místní obslužnost je zachována. Přeshraniční silniční doprava je však po dobu uzavírky výrazně omezena, dochází ke zdržení nákladní i osobní dopravy s dopadem na 3 členské státy EU. Přímé náklady zásahu (technická oprava, dopravní značení, policie) činí cca 100 tis. Kč. Vyhodnocení dle vyhlášky: Bodové hodnoty dle přílohy: A=2, B=3, C=10, D=3, G=20, ostatní 0. Konečný výsledek podle stávající metodiky je tak nad hranicí 15 % (UVD = 15,2 %), po jejíž překročení je povinnost nahlášení incidentu.
Vysvětleno
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu. Možnost využití jiného postupu pak dává širší možnosti pokrytí více situací.
23.79. K návrhu vyhlášky: § 15
Umožnit režim ekvivalence u již zavedeného systému Incident managementu.ZdůvodněníAlternativa pro vlastní incident management zavedený již nyní u SKI. V případě dosažení hodnot vysoký/kritický by se jednalo o incident podle ZKI, resp. SKI bude hlásit nejvyšší úroveň bezpečnostního incidentu.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu
23.80. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 2 písm. c)
Písmeno c) upravit tak, aby odpovídalo textu zákona, resp. že subjekt KI zasílá hlášení o incidentu a co je jeho obsahem a pokud toho není schopen, zasílá se prvotní hlášení a závěrečná zpráva nebo zpráva o pokroku.ZdůvodněníChybí obsah hlášení incidentu v případě, že jsou všechny údaje k dispozici. Prvotní hlášení se zasílá jako další možnost. Měl by být stanoven obsah hlášení o incidentu a pouze poznamenáno, že pokud nejsou údaje k dispozici, zasílá se prvotní hlášení. Jinak se jedná o rozpor se zákonem.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení § 16 bylo přepracováno ve smyslu připomínky, aby došlo k souladu se zákonem o kritické infrastruktuře.
23.81. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3
OdstranitZdůvodněníRozpor s § 19 odst. 2 zákona. Má být stanoven obsah hlášení, který má být kompletní a poté až definován obsah dokumentů při nutnosti využití prvotního hlášení, zprávy o pokroku nebo závěrečné zprávy.
Akceptováno
Znění § 16 odst. 3 bude mít následující podobu:
"(3) Hlášení obsahuje
a) informace o incidentu, v rozsahu
1. popisu,
2. data a času zjištění,
3. místa vzniku,
4. příčiny vzniku a
5. stavu řešení incidentu,
b) informace vymezující dopad incidentu, v rozsahu
1. počtu uživatelů, kteří byli nebo jsou incidentem ovlivněni a jejich podíl na trhu v rámci dané základní služby,
2. doby trvání narušení poskytování základní služby a doby působení incidentu, vyjádřené počtem minut, hodin, dnů, týdnů nebo měsíců,
3. rozloha území zasaženého narušením poskytování základní služby a
4. dopadu incidentu na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie nebo do takového státu."
23.82. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 1 příloze č. 1
Přílohu č. 1 udělat dobrovolnou.ZdůvodněníMělo by se jednat o dobrovolnou přílohu. Některé SKI používají třístupňové hodnocení, takto nastavený postup by znamenal negativní kvalitativní posun současně zpracovávaných analýz.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bude zavedena třístupňová škála pro přijatelnost rizika (nepřijatelné, podmínečně přijatelné a nepřijatelné. Pokud budou při zpracování posouzení rizik dodrženy požadované náležitosti, což je semikvantitativní vyhodnocení rizik, na základě kterého bude možné vyhodnotit nepřijatelná rizika a bude podstatově odpovídat stupnicím pro hodnocení (tabulky 1-3 v příloze č. 1), bude možné použít jinou vhodnou metodu pro posouzení rizik.
Konkrétně do ustanovení § 3 bude vložen odstavec 10 ve znění:
"(10) Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1."
23.83. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Příloha č. 3, kritérium HPotřebujeme vysvětlit obsah tohoto kritériaMáme za to, že toto kritérium je schopen posoudit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Kritérium H bude odstraněno.
23.84. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Upravit text tak, aby odpovídal předkládanému materiálu: „Předkládaný návrh nařízení vlády vyhlášky reaguje…“ZdůvodněníJedná se zřejmě o překlep.
Akceptováno
Text upraven.
23.85. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Požadujeme vypustit slovo „strategický“: „Plán odolnosti představuje základní strategický dokument…“Současně text v následujícím odstavci přepracovat tak, aby bylo jasně patrné, že identifikace KI, KZ a KD slouží k identifikaci součástí základní služby a plán odolnosti jako takový má za účel zajištění poskytování základní služby. Tato připomínka směřuje k textu: „Obsahem operativní části je především postup při identifikaci kritické infrastruktury a případných vazeb uvnitř této infrastruktury, přehled nepřijatelných rizik a způsob jejich řízení nebo přehled kritických pracovníků, nezbytných zdrojů a kritických dodavatelů.“ZdůvodněníNemůže se jednat o strategický dokument, pakliže se má jednat o plán. Druhá část připomínky souvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3 vyhlášky.
Akceptováno
Text upraven.
23.86. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Text upravit podle následujícího návrhu: „Subjektu kritické infrastruktury je tak umožněno na základě zhodnocení rizik nastavení vlastních postupů při ochraně kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, kdy předpokladem opatření je jejich vymezení v souvislosti s naplněním cíle navýšení odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“ZdůvodněníBylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Akceptováno
Text upraven.
23.87. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Text rozšířit o možnost zpracovat více plánů zajištění kontinuity činností anebo specifikovat, že jeden plán zajištění kontinuity činností se zpracovává pro každou základní službu. Týká se této části textu: „V souvislosti s řízením rizik subjekt kritické infrastruktury dále zpracovává plán zajištění kontinuity činností a opatření v rozsahu odezvy na incidenty, zajištění fyzické bezpečnosti, postupu pro řízení bezpečnosti pracovníků a postupu pro řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.“ZdůvodněníBylo by vhodné umožnit SKI zpracovat více BCP. Pokud to není záměr zákonodárce, mělo by být vyjasněno, zdali se BCP zpracovává pro každou základní službu.
Akceptováno
Text upraven.
23.88. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 1
Upravit fázi, ve které se zpracovává metodika BCM. Týká se následující části textu: „Klíčovým dokumentem v oblasti zajištění kontinuity činností je plán kontinuity činností. V rámci něj subjekt kritické infrastruktury vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů a samotnou analýzu dopadů, která představuje hodnocení dopadů událostí, které ovlivňují činnost subjektu kritické infrastruktury.“ZdůvodněníNení možné zpracovat metodiku v rámci plánu kontinuity. Metodika musí být zpracována jako první a až na základě ní se zpracovává plán kontinuity.
Akceptováno
Text upraven.
23.89. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 2
V širším kontextu je zcela opomenuta skutečnost, že subjekty kritické infrastruktury, potažmo poskytovatelé základní služby jsou vystaveni povinnostem vyplývající se ze zákona č. 123/1998 Sb. (o právu na informace o ŽP), zejména ve spojení s informacemi citlivé povahy, týkající se bezpečnosti (uvedené mj. v bezpečnostní zprávě). Tato zpráva může být rozhodnutím příslušného krajské úřadu zveřejněna žadateli o informace. Tímto žadatelem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba. Je plně v kompetenci příslušného krajského úřadu (dále jen „KÚ“), zdali daná informace bude vydána a v jakém rozsahu. V situaci, kdy nedojde k rozhodnutí o odepření zpřístupnění informace může dojít poskytnutí informací citlivé povahy ze strany KÚ žadateli a Subjekt KI (= ve významu zákona 123/1998 Sb. se jedná o povinný subjekt) je pouze oprávněn k podání odvolání k MŽP. I přes argumentaci § 17 odst. 4 zákona č. 224/2015 Sb. (o prevenci závažných havárií) bylo KÚ konstatováno, že nebylo aplikováno uvedené ustanovení § 17 odst. 4. Je tedy možné seznat, že výklad pojmu „bezpečnost státu“ a tedy odmítnutí poskytnutí informací záleží zcela na jedné úřední osobě v rámci správního řízení. Považujeme tuto situaci za velmi nešťastnou, a to zejména vzhledem ke skutečnosti, že na subjekty KI jsou kladeny přísné nároky k zajištění bezpečnosti, nicméně subjekt je vystaven „právní cestě“ jak klíčové dokumenty pro zajištění bezpečnosti mohou být zveřejněny komukoliv. Ad absurdum může přímo příslušník cizí moci požádat legálně o takto významné dokumenty a subjekt KI ani věcně příslušný správní orgán (Státní správa hmotných rezerv).Pro úplnost dodáváme, že SPČR v připomínkovém řízení k novému zákonu o KI důrazně požadoval pro zákon č. 123/1998 Sb. zakotvení obdobné výluky, jako pro zákon č. 106/1999 Sb., avšak tato připomínka nebyla akceptována.
Vysvětleno
Vyhláškou nelze upravit poskytování informací podle zákona č. 123/1998 Sb.
23.90. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.2
Zásadní je opomenutí vysvětlení skutečnosti, že v případě čerpacích stanic je na relevantním trhu velmi široký okruh soutěžitelů, přičemž však povinnosti jsou ukládány pouze třem subjektům. Dochází tak k narušení hospodářské soutěže, když případné stanovené povinnosti (např. stavebně-technické) budou uvaleny pouze na limitovanou skupinu subjektů KI.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí.
23.91. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.2
Odhad potenciálních nákladů je považujeme za nepřesný vzhledem k neohraničenému okruhu objektů, které budou v rozsahu prováděcích právních předpisů, což je obzvláště citelné v případě čerpacích stanic. Je patrné, že bude-li nezbytné zavádět nová opatření – např. náklady na stavební či technické úpravy – tak se tyto budou násobit počtem čerpacích stanic (přes 400). Toto by mělo být zohledněno a posouzení dopadů zpřesněno.
Vysvětleno
V případě regulace provozovatelů čerpacích stanic není nutné provádět stavební či technické úpravy u všech čerpacích stanic. Subjekt si sám určí svou kritickou infrastrukturu. V případě narušení jednotek čerpacích stanic daného subjektu zcela jistě nedojde k narušení poskytování základní služby.
23.92. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 9.2
K větě „Primárním benefitem…“Je zavádějící zmiňovat i v následujícím odstavci „výhody“ vnímané ze strany gestora, které se však neopírají o finanční analýzu možných nákladů či jakoukoliv evaluaci možných přínosů. Nadto zákon sám ani návrh vyhlášky tyto „benefity“ téměř nezakládají – regulace je výrazně (téměř výhradně) zaměřena na povinnosti subjektů. Uvedená proklamace je tedy nepřesná a zavádějící.
Změněno na doporučující
Vzato na vědomí.
23.93. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Odstranit poslední dvě věty z pojmu: „Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce souvisí se zajištěním odolnosti subjektu kritické infrastruktury v rámci vztahu se svými dodavateli. Bezpečnost dodavatelského řetězce představuje jeden z klíčových aspektů odolnosti subjektu kritické infrastruktury, který zároveň silně ovlivňuje zajištění kontinuálního poskytování základní služby. V rámci vyhlášky je proto uvedena sada úkonů, které má subjekt kritické infrastruktury za účelem zajištění své odolnosti v souvislosti s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci přijímat. Tyto úkony přitom necílí pouze na kritické dodavatele, což je nový instrument zavedený zákonem, ale na dodavatele obecně. Důvodem je potřeba se zaměřit na bezpečnost dodavatelského řetězce v celém svém rozsahu.“ZdůvodněníSouvisí s naší připomínkou k Části čtvrté, § 13 odstavci 1.
Vysvětleno
Cílení na všechny dodavatele obecně je záměrné, neboť z posouzení rizik daného subjektu kritické infrastruktury mohou vyplynout nepřijatelná rizika související s dodavateli obecně. Může například dojít k situaci, že konkrétní dodavatel není označen za kritického dodavatel, protože není nezbytný pro poskytování základní služby, nicméně v souvislosti s jeho záměrným či nechtěným konáním dojde k negativní působení na daný subjekt kritické infrastruktury v takové míře, že v důsledku dojde také k narušení poskytování základní služby. Z toho důvodu byl měl subjekt kritické infrastruktury, v případně potřeby, přijímat také vhodná opatření k zajištění své odolnosti ve vztahu k dodavatelům jako celku. V případě zavedení určitého opatření v této souvislosti je pak z logických důvodů potřebné o takovýchto opatřeních dodavatele informovat.
23.94. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Tuto část důvodové zprávy požadujeme přepracovat v souladu s naší připomínkou k § 3.ZdůvodněníZásadně nesouhlasíme s pojetím toho, že se zaměření vyhláška vztahuje k identifikaci kritické infrastruktury a vazeb mezi touto kritickou infrastrukturou, když se má jednat o základní službu. Odůvodnění viz předchozí připomínky.
Vysvětleno
Nový systém kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se místo jednotlivých prvků kritické infrastruktury zaměřuje na subjekty kritické infrastruktury, tedy na společnosti jako celek. Z pohledu kritické infrastruktury je poté cílem zajištění poskytování základní služby, která je definována v návrhu nařízení o základních službách a kritériích významnosti. Samotná kritéria významnosti pak pouze slouží k definování hranice významnosti subjektů působících v rámci dané základní služby. To však zároveň neznamená, že musí subjekt kritické infrastruktury přijímat opatření na zodolnění své veškeré infrastruktury. Opatření by měla cílit primárně na zajištění základní služby tak, aby nedocházelo k incidentům, tedy k situacím, které mají potenciál významně narušit poskytování základní služby. Což znamená, že nebude nutné přijímat opatření v rámci celé infrastruktury a u všech procesů, ale pouze u těch, jejichž vyřazením by došlo k vzniku tohoto incidentu. Samotná připomínka pak nesouvisí s předloženým návrhem, který se nedotýká a ani dotýkat nemůže identifikace subjektu kritické infrastruktury. V rámci návrhu je oblast problematiky s ním spojené uvedena v předmětu úpravy, tj. v § 1.
23.95. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme upravit větu první tak, aby byla v souladu se zákonem.ZdůvodněníPosouzení rizik subjektu KI se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Akceptováno
Upraveno.
23.96. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme upravit větu druhou a šestou tak, aby byla v souladu se zákonem.ZdůvodněníTato premisa týkající se kritické infrastruktury odporuje zákonu. Posuzuje se základní služba, k té je identifikace KI klíčová, ale posuzování rizik se neprovádí na jednotlivé KI. Pokud ano, chybí postup pro to, jak udělat posouzení rizik na jednotlivých základních službách.
Akceptováno
Upraveno.
23.97. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Požadujeme upravit text následovně: „Obsahem § 5, 6 a 7 je popis struktury a způsobu zpracování plánu odolnosti. Plán odolnosti představuje stěžejní dokumentaci pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a v plném rozsahu nahrazuje plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, jehož vypracování ukládal subjektům kritické infrastruktury krizový zákon. Plán odolnosti lépe vystihuje nové pojetí ochrany kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury s důrazem na posilování jejich odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kontinuální poskytování základních služeb. Zároveň plně pokrývá náležitosti plynoucí ze směrnice CER.“ZdůvodněníBylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.
Akceptováno
Upraveno.
23.98. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Odstavec 3 přepracovat tak, aby byly určovány vazby mezi základními službami, nikoli kritickou infrastrukturou.ZdůvodněníSouvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3.
Vysvětleno
Posouzení rizik se bude vztahovat na poskytování základní služby. Vazby uvnitř kritické infrastruktury jsou dle našeho názoru uváděny správně. Kritickou infrastrukturou se rozumí aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby, a tedy se základní službou úzce souvisí. Cílem ustanovení je ale evidence vazeb uvnitř kritické infrastruktury, neboť subjekt kritické infrastruktury může poskytovat pouze jednu základní službu, u které logicky žádné vazby nejsou, ale naopak může být za kritickou infrastrukturu označeno několik různých aktiv nezbytných pro poskytování základní služby. V případě narušení jednoho z takovýchto aktiv může dojít k narušení či poškození i jiného aktiva, a to v případě, že jsou spojeny určitou vazbou. Z toho důvodu je potřeba tyto vazby určit a vést jejich přehled.
23.99. Ke zvláštní části důvodové zprávy
Větu upravit následujícím způsobem: „Analýza dopadů představuje hodnocení dopadů různých událostí, včetně incidentů, na činnost subjektu kritické infrastruktury.“ZdůvodněníSouvisí s připomínkou k Části čtvrté, § 9 odstavci 2 písm. b).
Akceptováno
Upraveno.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
24.1. K návrhu vyhlášky obecně
K část První, § 2 písm. b)
Zachovat pojem podle znění ISO 31000
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 31000 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění.
V ustanovení § 2 tak došlo k zjednodušení definice řízení rizik následujícím způsobem: „řízením rizik činnost subjektu kritické infrastruktury směřující k ošetření rizik, S ohledem na změny v § 2 se jedná o písmeno a) současného znění návrhu.
24.2. K návrhu vyhlášky obecně
K části První, § 2 písm. c)
Zachovat pojem podle znění ISO 22300
Odůvodnění:
Vzhledem ke skutečnosti, že i vyhláška předpokládá zavedení ISO 22300 bylo by vhodné používat pojmy podle této normy tak, aby se zachovala jednotnost výkladu u obecně platných pojmů.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Pojmy z normy nelze doslovně převzít, je nutné je pro potřeby této vyhlášky upravit tak, aby odpovídaly stanovenému kontextu a bylo zajištěno propojení na zákonné zmocnění. V rámci vypořádání připomínek byl v reakci na dodatečně doložený návrh nového znění předmětného ustanovení přijat zpřesňující text: „kontinuitou činností zachování nebo v určeném časovém rámci obnovení poskytování základní služby při jejím narušení v rozsahu stanoveném subjektem kritické infrastruktury,“
24.3. K návrhu vyhlášky obecně
Akceptováno
Upraveno.
24.4. K návrhu vyhlášky obecně
K části První, § 2 písm. f) a g)
Pojem odstranit, specifikovat na technické opatření fyzické bezpečnosti anebo rozšířit i o ostatní technická opatření aplikovatelná v dalších opatřeních k zajištění odolnosti
Odůvodnění:
Takto definovaný pojem je vztažen čistě k opatření fyzické bezpečnosti, technická opatření se ale mohou aplikovat i při odezvě na incidenty, např. v rámci opatření prováděných na technologiích. Opatření k zajištění odolnosti obsahují v rámci všech opatření technická, bezpečnostní a organizační opatření. Nutno buď pojmy rozšířit, nebo neuvádět, případně specifikovat, že se jedná o technická opatření fyzické bezpečnosti, což ale není systémové. V případě, že by byl pojem rozšiřován a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
V rámci vypořádání připomínek byl přijat následující text navržený Svazem energetiky ČR: „technickými opatřeními soubor technických, technologických, stavebních, informačních nebo provozních prostředků, systémů a řešení, včetně jejich architektury a konfigurace, které subjekt kritické infrastruktury zavádí při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
V případě organizačních opatření se jedná o nový text: „organizačními opatřeními soubor pravidel, procesů, postupů, odpovědností a způsobů řízení, včetně plánovacích, koordinačních, kontrolních a rozhodovacích mechanismů, které upravují činnost subjektu kritické infrastruktury při zajišťování jeho odolnosti a při řešení incidentů zejména za účelem prevence, predikce, detekce a reakce na incidenty a za účelem jejich zvládnutí nebo omezení jejich dopadů,“.
24.5. K návrhu vyhlášky obecně
K části První, § 2 písm. j) a k)
Pojem odstranit nebo lépe specifikovat.
Odůvodnění:
Jedná se o velmi obecné vysvětlení, které blíže pojem nijak nespecifikuje. Je nutné pojem lépe vysvětlit nebo, vzhledem k jeho obecnosti, nedefinovat. V případě, že by byl pojem rozšiřován, a nikoli vypuštěn, můžeme zaslat upřesňující znění.
Současně potřebujeme upřesnit, proč je pojem „nežádoucí událost“ spojen s pojmem pod písmenem k) „řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce“, jedná se o nežádoucí událost v souvislosti s dodavatelským řetězcem, nebo se jedná o samostatný pojem, který by měl být samostatné písmeno?
Neakceptováno
Větší míra obecnosti u tohoto pojmu je cílená, neboť bližší specifikaci, jejíž zahrnutí do definice by nebylo vhodné ani čtenářsky přívětivé, poskytuje § 12. Zároveň se jedná o jednu z oblastí opatření pro řízení rizik, tudíž je podle našeho názoru zahrnutí tohoto pojmu žádoucí, obdobně je tomu např. u "řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce".
UZS souhlasí s vypořádáním.
24.6. K návrhu vyhlášky obecně
K části Druhé, § 3
Přesun § 3 do jiné části vyhláška, než části Druhé – Posouzení rizik
Odůvodnění:
Není jasný účel tohoto § v rámci části posouzení rizik. Povinnost identifikace KI vychází ze zákona. Není jasný vztah mezi KI a posouzením rizik - v rámci posouzení rizik hodnotíme narušení základní služby, KI je podmnožina, resp. součást ZS. Jednalo by se o extenzi zákona, který jasně stanoví, že posouzení rizik se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
V předmětné věci bude zpracována metodika s vysvětlením jednotlivých ustanovení návrhu. S ohledem na přesun § do dalších ustanovení pak došlo k přeformulování problematiky z důvodu její srozumitelnosti.
24.7. K návrhu vyhlášky obecně
K části Druhé, § 4, odstavec 2 písm. b)
Text upravit tak, aby z jeho znění vyplývalo, že příloha B ČSN EN IEC 31010 je pouze indikativní, nikoli závazná.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že značná část SKI má již nyní zavedený systém posuzování rizik není žádoucí, aby byla ČSN 31010 povinná, ale pouze doporučující. Případně text formulovat tak, aby umožnil režim ekvivalence.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
24.8. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 2
Do obsahu informační části doplnit seznam kritické infrastruktury
Odůvodnění:
Součástí informační části by měl být seznam kritické infrastruktury. V operativní části by měla být spíše řešena opatření v případě jejího narušení.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
24.9. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 2 písm. e)
Odstranit nebo přesunout do pomocné části.
Odůvodnění:
Navrhujeme buď přesun do pomocné části (odkaz na využité právní předpisy, normy atd.) anebo zrušení ustanovení. SKI může mít tento postup stanoven svoji interní dokumentací, ale nepovažujeme za účelné, aby byly tyto informaci součástí plánovací dokumentace.
Akceptováno
Bude přesunuto do podpůrné části.
24.10. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 3
Jednotlivá opatření rozepsat alespoň podle písm. d). Do operativní části doplnit konkrétní postupy/řešení/aplikaci opatření k zajištění odolnosti tak, jak to požaduje zákon. Současně doplnit odkaz na BCP základní služby.
Odůvodnění:
V operativní části plánu zcela chybí právě operativa / stanovení konkrétních postupů pro aplikaci opatření k zajištění odolnosti a omezuje se spíše na seznamy. Zákon jasně stanoví, že plán odolnosti obsahuje technická, organizační a bezpečnostní opatření k zajištění odolnosti. Jednotlivá opatření by mohla být teoreticky psána alespoň jako písm. d). Současně by zde měl být odkaz na BCP základní služby, pakliže je žádoucí, aby BCP základní služby vzniknul.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
24.11. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 3, písm. a) a b)
Odstranit popisování postupů pro identifikaci KI, obsahem operativní části mají být konkrétní postup řešení narušení základní služby.
Odůvodnění:
Postup patří do metodiky, nikoli do plánu. V operativní části by mělo být popsáno řešení narušení základní služby, nikoli vazeb postup pro určení vazeb, které požadujeme navíc odstranit viz naše připomínka k Části Druhé, § 3.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
24.12. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 3, písm. d)
Potřebujeme lépe specifikovat, co se tímto písmenem konkrétně myslí.
Odůvodnění:
Pakliže se tímto myslí řešení narušení základních služeb podle definovaných rizik, mělo by být znění přesnější a mělo by odpovídat rozpracovaným scénářům/opatřením/strategiím pro jednotlivá opatření zajišťování odolnosti.
Akceptováno částečně
Neakceptováno
Písm. a) a b) budou upravena a přesunuta do informační části. Písm. d) je poté rozpracováno v rámci celé ČÁSTI ČTVRTÉ, proto není nutné jej zde více rozepisovat. Pod písm. d), tedy technickými, bezpečnostními a organizačními opatřeními, je navíc zahrnut i plán kontinuity činností (zmiňovaný BCP) - § 9 odst. 2, proto není nutné uvádět na něj odkaz, jednalo by se o duplicitu.
Akceptováno jinak
Do návrhu byla zapracována podmínečně přijatelná rizika. Dále došlo k úpravě celého § 5 (původní § 6), aby tento v odstavci 3 více odpovídal požadavkům na operativní část plánu odolnosti. Z důvodu přehlednosti tak došlo k zúžení celého § 5. Výslovné uvedení BCP pak nepovažujeme za přínosné, a to i s ohledem na zachování obecnosti předloženého návrhu.
24.13. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 3, písm. e)
Doplnit i o seznam kritické infrastruktury a zvážit přesun do Informační části.
Odůvodnění:
Zvážit, zdali by měl být seznamy obecně v Informační části a v Operativní konkrétní postupy. V plánu ovšem chybí seznam kritické infrastruktury jako takový.
Akceptováno
Do informační části bude přidán přehled kritické infrastruktury a zároveň bude § 6 odst. 3 písm. e) přesunuto rovněž do informační části
24.14. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 4, písm. c)
Zvážit přesun do Operativní části.
Akceptováno částečně
Upraveno. Zde půjde pouze o odkaz na tuto dokumentaci nebo její jednotlivé součásti.
24.15. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 6 odst. 4, písm. e)
Upřesnit typ dokumentů, případně dokumentace. Jedná se o metodiky / řídicí dokumentaci pro aplikaci jednotlivých opatření?
Akceptováno
Bude konkretizováno v důvodové zprávě.
24.16. K návrhu vyhlášky obecně
K části třetí, § 7
Upřesnit, v jaké části plánu odolnosti se mají konkrétní ustanovení v rozsahu písm. a) – c) zapracovat.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Návaznost plánu krizové připravenosti a plánu odolnosti bude řešena v rámci úpravy nařízení vlády č. 462/2000 Sb. Ustanovení § 7 tak bude z návrhu vyhlášky odstraněno.
Uvedené vyplývá z faktu, že danou problematiku není možno tímto způsobem upravit prostřednictvím předloženého návrhu, tj. tento nemůže být jejím nosičem. S ohledem na uvedené tak ani není možno prostřednictvím tohoto návrhu rozvinout diskusi nad konečným zněním nařízení vlády č. 462/2000 Sb.
24.17. K návrhu vyhlášky obecně
K části čtvrté, § 9 odstavec 2
Potřebujeme vysvětlit význam tohoto ustanovení.
Odstavec 2 odpovídá postupu z ČSN. Je matoucí, proč je v odstavci 1 dovětek „pokud není dále stanoveno jinak“. Znamená odstavec 2 jiný postup podle ČSN? Je totožný, tudíž není zapotřebí uvádět do vyhlášky. Současně součástí BCP nemůže být metodika, jedná se o plán, metodika je vytvořena dříve, než je plán zpracován.
Vysvětleno
Vizte vysvětlení o indikativnosti odkazů na ČSN normy v jiných připomínkách.
24.18. K návrhu vyhlášky obecně
K části čtvrté, § 9 odstavec 2 písm. e)
Potřebujeme zpřesnění tohoto ustanovení. Zřejmě se jedná o strategie, což odpovídá fázi cyklu po posouzení rizik. Prosíme definovat, co se tímto bodem myslí.
Akceptováno
Znění § 9 odst. 2 písm. e) bude upraveno do následující podoby:
"e) stanoví postup pro naplnění cílů podle písmene d),"
Dále bude přiblíženo v důvodové zprávě.
24.19. K návrhu vyhlášky obecně
K části čtvrté, § 12 odstavec 1 písm. a) bod 5
Požadujeme bod odstranit nebo upřesnit.
Nerozumíme, co se tímto myslí, je zapotřebí vysvětlit. Má se za to, že pokud je kritický pracovník součástí vrcholového vedení, stanoví se mu speciální soubor školení pro výkon práv a povinností podle ZKI?
Akceptováno
Bod 5. bude odstraněn.
24.20. K návrhu vyhlášky obecně
K části čtvrté, § 13
Doplnit obsah opatření k zajištění bezpečnosti dodavatelského řetězce alespoň v rozsahu odůvodnění.
V rámci obsahu opatření by měl být ve vyhlášce specifikován rozsah smluvních ujednání, který bude SKI po dodavatelích požadovat (stanovení minimálního standardu), obsah dodavatelského dotazníku, který bude sloužit pro vyhodnocení rizikovosti dodavatele a výčet dalších opatření pro řízení dodavatelských rizik (např. evidence dodavatelských kontrol), nastavení SLA.. Více viz norma 22318 (např. část 6.4, Annex A, Annex B, Annex C).
Neakceptováno
Je třeba si uvědomit, že zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu nedává možnost stanovit povinnost pro dodavatelský řetězec subjektu KI. Opatření jsou tak spíše na vnitřním nastavení bezpečnosti tohoto subjektu, kdy snaha předepsání smluvního vztahu, který má být založen na souhlasu obou stran není v dané věci vhodná a bylo by ji možno popsat jako kontraproduktivní. Je pochopitelné, že subjekt si v rámci zajištění poskytování základní služby může uzavřít dodatečný smluvní vztah s dodavatelem, a to na základě svých potřeb s ohledem na zajištění kontinuity činností.
Nelze ani připustit, aby předložený návrh stanovoval nezávazný návod pro subjekty ve vztahu k dodavateli. Stejně tak určení změny smluvních závazků mezi subjektem KI a dodavatelem nelze v rámci návrhu upravit.
24.21. K návrhu vyhlášky obecně
K části čtvrté, § 13 odstavec 1 písm. b)
Potřebujeme upřesnit text.
Jedná se o opatření, která má SKI zavedena ve svých objektech / systému a dodavatel se jimi musí řídit (např. pravidla vstupu) anebo se jedná o řízení rizik konkrétního dodavatele, která byla vyhodnocena a je nutné je vůči němu aplikovat?
Vysvětleno
Obě navrhované varianty jsou možné. Jsou možné obě varianty, neboť se jedná obecně o opatření, na které se nevztahuje legislativní zkratka podle § 1.
24.22. K návrhu vyhlášky obecně
K části páté, § 14 odstavec 1 a 2
Ustanovení týkající se odkazu na § 15 a přílohy č. 2 a 3 upřesnit tak, aby byl tento postup dobrovolný.
Odůvodnění:
Část subjektů kritické infrastruktury má v současné době zaveden Incident management, požadujeme principy uvedené v přílohách vyhlášky zavést jako ekvivalentní nebo dobrovolné k již zavedenému systému.
Akceptováno
"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
24.23. K návrhu vyhlášky obecně
K části páté, § 14 odstavec 3 písm. h)
Potřebujeme vysvětlit obsah této oblasti dopadu.
Nerozumíme tomuto parametru, není možné zhodnotit přímý dopad na poskytování zdravotní péče, to může učinit pouze poskytovatel zdravotní péče.
Akceptováno
Písm. h) bude odstraněno. V návaznosti na to budou upraveny také přílohy č. 2 a 3.
24.24. K návrhu vyhlášky obecně
K části páté, § 15
Umožnit režim ekvivalence u již zavedeného systému Incident managementu.
Odůvodnění:
Alternativa pro vlastní incident management zavedený již nyní u SKI. V případě dosažení hodnot vysoký/kritický by se jednalo o incident podle ZKI, resp. SKI bude hlásit nejvyšší úroveň bezpečnostního incidentu.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Uvedený postup nelze označit za indikativní, neboť je potřeba stanovit jednotnou úroveň výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události napříč všemi odvětvími a pododvětvími, ve kterých jsou poskytovány základní služby. Indikativnost k danému postupu je pak založena v §12. V případě jiného postupu je pak třeba dbát na skutečnost, že jiný postup musí být funkčně rovnocenný. Výpočet v § 13 je tak fixně stanoven, nicméně § 12 odst. 4 určuje iniciativnost funkčně rovnocenného postupu.
24.25. K návrhu vyhlášky obecně
K části páté, § 16 odstavec 2 písm. c)
Písmeno c) upravit tak, aby odpovídalo textu zákona, resp. že subjekt KI zasílá hlášení o incidentu a co je jeho obsahem a pokud toho není schopen, zasílá se prvotní hlášení a závěrečná zpráva nebo zpráva o pokroku.
Odůvodnění:
Chybí obsah hlášení incidentu v případě, že jsou všechny údaje k dispozici. Prvotní hlášení se zasílá jako další možnost. Měl by být stanoven obsah hlášení o incidentu a pouze poznamenáno, že pokud nejsou údaje k dispozici, zasílá se prvotní hlášení. Jinak se jedná o rozpor se zákonem.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení § 16 bylo přepracováno ve smyslu připomínky, aby došlo k souladu se zákonem o kritické infrastruktuře.
24.26. K návrhu vyhlášky obecně
K Příloze č. 1 - Navrhujeme učinit Přílohu č. 1 dobrovolnou.
Odůvodnění:
Mělo by se jednat o dobrovolnou přílohu. Některé SKI používají třístupňové hodnocení, takto nastavený postup by znamenal negativní kvalitativní posun současně zpracovávaných analýz.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Bude zavedena třístupňová škála pro přijatelnost rizika (nepřijatelné, podmínečně přijatelné a nepřijatelné. Pokud budou při zpracování posouzení rizik dodrženy požadované náležitosti, což je semikvantitativní vyhodnocení rizik, na základě kterého bude možné vyhodnotit nepřijatelná rizika a bude podstatově odpovídat stupnicím pro hodnocení (tabulky 1-3 v příloze č. 1), bude možné použít jinou vhodnou metodu pro posouzení rizik.
Konkrétně do ustanovení § 3 bude vložen odstavec 10 ve znění:
"(10) Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň stejného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1."
24.27. K návrhu vyhlášky obecně
K Příloze č. 3, kriterium H
Potřebovali bychom vysvětlit obsah tohoto kriteria, máme za to, že toto kriterium je schopen posoudit pouze poskytovatel zdravotních služeb.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Kritérium H bude odstraněno.
24.28. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se za slovo „snížení“ vkládá text „nebo zamezení“.
Akceptováno
Text upraven.
24.29. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. d)
V § 2 písm. d) se na konci textu doplňuje text „a obnovení poskytování základní služby ve stanoveném rozsahu“.
Akceptováno
Text upraven.
24.30. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. e)
V § 2 písm. e) se za slovo „a“ vkládá slovo „fyzické“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k zpřesnění pojmu na základě požadavku připomínkových míst. S ohledem na úpravu se jedná o současné písmeno g), které zní: „fyzickou bezpečností soubor opatření fyzické ochrany zaměřený zejména na ochranu majetku, osob a kritické infrastruktury před neoprávněným přístupem, poškozením, odcizením, neoprávněným zásahem nebo zničením,“.
24.31. K návrhu vyhlášky: § 2 písm. h)
V § 2 písm. h) se text „které jsou předmětem fyzické bezpečnosti,“ zrušuje.
Akceptováno
Text upraven.
24.32. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. a)
V § 3 písm. a) úvodní části ustanovení se slovo „charakteristiku“ nahrazuje slovem „identifikaci“.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
24.33. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. b)
V § 3 písm. b) se slovo „a“ nahrazuje tečkou.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
24.34. K návrhu vyhlášky: § 3 písm. c)
V § 3 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno
Celý § 3 a § 6 odst. 3 písm. a) a b) budou spojeny a přesunuty do informační části plánu odolnosti (stávající § 6 odst. 1), čímž dojde ke sjednocení ustanovení pojednávajících o kritické infrastruktuře do jedné části. Současně nebude vyžadováno vypracování metodiky pro charakteristiku své kritické infrastruktury, ale pouze popis postupu, který byl využit pro identifikaci své kritické infrastruktury (stávající § 6 odst. 3 písm. a)).
24.35. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 3
V § 4 odst. 3 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno
Text upraven.
24.36. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. a)
V § 4 odst. 4 se písmeno a) zrušuje.
Dosavadní písmena b) až e) se označují jako písmena a) až d).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Dojde k objasnění tohoto písmena. Znění § 4 odst. 4 písm. a) bude mít následující podobu, která vychází z normy ČSN ISO 31000:
"a) povaha a typ nejistoty související s rizikem,"
Současně bude tato skutečnost promítnuta i do důvodové zprávy.
24.37. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 4 písm. d)
V § 4 odst. 4 písm. d) se slova „s vyhodnocením jejich efektivnosti“ zrušují.
Akceptováno
Text upraven.
24.38. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 5 písm. b)
V § 4 odst. 5 písm. b) se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Připomínku akceptujeme s drobnou úpravou: "dopady hrozby na kritickou infrastrukturu…" bude upraveno na "dopady hrozby na jím poskytovanou základní službu...".
24.39. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 6
V § 4 odst. 6 se na konci doplňuje věta „Posouzení rizik může být zajištěno i jinými způsoby, než jak je stanoveno v příloze č. 1 a příloze č. 2., či definovaným postupem pro výpočet úrovně rizika, pokud subjekt kritické infrastruktury zajistí stejnou nebo vyšší úroveň procesu posouzení rizik.“.
Akceptováno
Odkaz v textu vyhlášky na uvedené normy bude indikativní, tzn. že subjekty kritické infrastruktury budou moci využít i jiné rovnocenné postupy. V tomto kontextu bude upravena i důvodová zpráva.
Jedná se o standardní zakotvení ekvivalence při zachování úrovně posouzení rizika, jak bylo požadováno v připomínce. Návrh byl doplněn o odstavec 10, kde je stanoveno, že:: „Při analýze a hodnocení rizik lze využít jiného postupu než podle přílohy č. 1 k této vyhlášce, pokud se tímto postupem dosáhne alespoň srovnatelného výsledku, kterého by bylo dosaženo postupem podle přílohy č. 1 k této vyhlášce.“ Jedná se tedy o iniciativnost odkazu na ČSN a umožnění jiného postupu.
24.40. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 7
V § 4 odst. 7 větě poslední se za slovo „infrastruktury“ vkládají slova „přijatelná, podmínečně“.
Akceptováno
Text upraven.
24.41. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 8
V § 4 odst. 8 se na konci doplňuje věta „Obdobným způsobem může ošetřit i podmínečně přijatelná rizika.“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme se zavedení třístupňové škály pro přijatelnost rizika. Znění odst. 8 bude následující: "…realizaci opatření k vyřešení nepřijatelného nebo podmínečně přijatelného rizika.".
24.42. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 větě první se slovo „vyhodnotí“ nahrazuje slovem „zohlední“.
Neakceptováno
Rizika je potřeba vyhodnotit, nikoliv zohlednit.
24.43. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se za slovo „veškerá“ vkládá slovo „příslušná“.
Neakceptováno
Je nutné, aby subjekt kritické infrastruktury vyhodnotil všechna rizika, z toho důvodu je to explicitně uvedeno v textu.
24.44. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se slova „související s činností člověka, přírodními vlivy a haváriemi“ zrušují.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem ma to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se mezidodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby přeshraniční povahy".
24.45. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se na konec věty první vkládají slova „v oblastech:
a“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby přeshraniční povahy".
24.46. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se slova „Dále vyhodnotí rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy“ nahrazují slovy „rizik způsobených přírodními vlivy“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.47. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se slovo „mimořádné“ nahrazuje slovy „zvláště pak v oblasti mimořádných“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.48. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se za slovo „zdraví“ vkládají slova „,
b. rizik způsobených člověkem, zvláště pak v oblasti havárií“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.49. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se slova „nebo jiných podobných“ zrušují.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.50. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 větě druhé se za slovo „a“ vkládají slova „dalších antagonistických hrozeb, včetně“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.51. K návrhu vyhlášky: § 4 odst. 9
V § 4 odst. 9 se slovo „útoků“ nahrazuje slovy „trestných činů,
c. míry závislosti subjektu kritické infrastruktury na základních službách v jiných relevantních odvětvích nebo pododvětvích, včetně míry závislosti přeshraniční povahy a míry závislosti jiných odvětví na základní službě subjektu kritické infrastruktury“.
Neakceptováno
Navržený text je věcně stejný, jako navržené znění. Požadavek na definici terorismu nebo hybridních hrozeb není relevantní. Tyto definice, pokud by měly být komplexní, by byly "delší" než návrh vyhlášky - viz https://mv.gov.cz/chh/clanek/co-jsou-hybridni-hrozby.aspx ; https://mv.gov.cz/clanek/definice-pojmu-terorismus.aspx. S ohledem na uvedené lze toliko připustit, že do důvodové zprávy budou vloženy odkazy na stránky MV, nicméně s ohledem na to, že se jedná o známé termíny, nebudou definovány v samotné vyhlášce. Odůvodnění je pak nerelevantní, neboť se přímo stanovuje, že se jedná o veškerá rizika související s činností člověka nebo přírodními vlivy (nehraje roli použití označení naturogenní vs. antropogenní). Současně ale dojde ke zpřesnění textu, a to změnou textu "rizika týkající se meziodvětvové nebo přeshraniční povahy" na "rizika týkající se závislosti na jiných poskytovaných základních službách, hrozby
24.52. K návrhu vyhlášky: § 6 odst. 2 písm. c)
V § 6 odst. 2 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena c) a d).
Akceptováno
Text upraven.
24.53. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 2
V § 8 odst. 2 se za slovo „stanovit“ vkládají slova „rozsah opatření k zajištění odolnosti“, za slovo „stanovit,“ se vkládá slovo „případně“, za slovo „vyloučit“ se vkládá slovo „jejich“ a slovo „opatření“ se zrušuje.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení současného § 6 odst. 3 návrhu, na které cílila připomínka, zní: „Subjekt kritické infrastruktury může v rámci řízení rizik na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury s ohledem na odolnost vůči identifikovaným rizikům stanovit rozsah jednotlivých opatření k zajištění odolnosti, popřípadě za jakých podmínek je možno vyloučit jejich přijetí“
24.54. K návrhu vyhlášky: § 8 odst. 3
V § 8 se odstavec 3 zrušuje.
Akceptováno
Původní odstavec 3 byl z návrhu vypuštěn.
24.55. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 1
V § 9 odst. 1 se slova „přijímání opatření k zajištění“ nahrazují slovem „zajišťování“.
Akceptováno
Text upraven.
24.56. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. b)
V § 9 odst. 2 písm. b) se slovo „incidentů“ nahrazuje slovy „dopadů na základní službu“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Souhlasíme s návrhem s drobnou úpravou:
"b) provádí analýzu dopadů, která obsahuje vyhodnocení možných dopadů na poskytování základní služby".
24.57. K návrhu vyhlášky: § 9 odst. 2 písm. d)
V § 9 odst. 2 písm. d) úvodní části ustanovení se slova „a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury“ nahrazují čárkou.
Akceptováno
Text upraven.
24.58. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 1 písm. c)
V § 10 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Dosavadní písmena d) až g) se označují jako písmena c) až f).
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k věcnému sloučení písmen a) a c).
24.59. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
V § 10 se odstavec 2 zrušuje.
Dosavadní odstavec 3 se označuje jako odstavec 2.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Došlo k přeformulování odstavců 1 a 2, aby nedocházelo k duplicitnímu zakotvení problematiky.
24.60. K návrhu vyhlášky: § 10 odst. 2
V § 10 odst. 2 úvodní části ustanovení se slovo „záznam“ nahrazuje slovem „hlášení“, slova „a o jeho zvládání“ se zrušují a slovo „který“ se nahrazuje slovem „které“.
Neakceptováno
Připomínka směřuje na odst. 3. Záznam o incidentu a o jeho zvládání je něco jiného než hlášení incidentu. Záznam je určen pro samotné subjekty, aby si vedly určitou evidence, ze které mohou následně čerpat při zavádění opatření nebo při určité analýze trendů apod. Hlášení incidentu pak slouží pro informování státu o tom, že došlo k incidentu. Zároveň se nedomníváme, že bychom se pohybovali mimo zákonné zmocnění, neboť se jedná o úkon související s opatřením pro odezvu na incidenty
UZS s vypořádáním souhlasí.
24.61. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1
V § 11 odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, je-li to technicky možné nebo účelné“ zrušují.
Neakceptováno
Navrhovanou úpravou by mohlo docházet k situacím, kdy vždy bude i v případě liniových staveb vytyčen perimetr, což je nesmyslné a nemůže přispět bezpečnosti - např. v dané věci by se musela zajistit detekce narušení fyzického bezpečnostního perimetru. Účelné toto není ani s ohledem na variabilnost toto zakotvovat u kritické infrastruktury typově.
24.62. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. a)
V § 11 odst. 1 písm. a) se slovo „ohraničující“ nahrazuje slovem „vymezující“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) stanoví bezpečnostní perimetr"
Navrhovaná úprava zohledňuje skutečnost, že specifikace perimetru jakožto vymezující oblasti je již obsažena v jeho definici v § 2.
Dále došlo k úpravě § 9 odst. 1 písm. c), které nově zní: „stanoví u každé zóny podle písmene b) s ohledem na její úroveň fyzické ochrany opatření a“. S ohledem na zavedenou zkratku v § 1 návrhu není nutno v textu rozepisovat druhy opatření.
24.63. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 1
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 1 se na začátek vkládají slova „ke snížení rizika neoprávněného vstupu a zajištění jeho včasné detekce“.
Neakceptováno
Netřeba blíže specifikovat.
24.64. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 2
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 2 se na začátek vkládají slova „ke snížení rizika neoprávněného vstupu a zajištění jeho včasné detekce“.
Neakceptováno
Netřeba blíže specifikovat.
24.65. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 3
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 3 se slovo „zajištění“ nahrazuje slovem „ochraně“ a slovo „ohraničených“ se nahrazuje slovem „určených“.
Akceptováno
Text upraven.
24.66. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
V § 11 odst. 1 písm. d) se bod 4 zrušuje.
Dosavadní bod 5 se označuje jako bod 4.
Akceptováno
Text upraven.
24.67. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 1 písm. d) bodu 4
V § 11 odst. 1 písm. d) bodě 4 se slovo „fyzického“ zrušuje.
Akceptováno
Text upraven.
24.68. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 2
V § 11 odst. 2 se slova „v rozsahu systému technické ochrany“ nahrazují slovy „, organizačních opatření“ a slova „elektrické požární signalizace“ se nahrazují slovy „fyzické ostrahy“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Celý § 11 se dotýká fyzické bezpečnosti. Upozorňujeme, že nelze právní předpis vykládat podle jednotlivých ustanovení, ale je nutno ho číst jako celek. I přes uvedené bylo přistoupeno k úpravě definice technických opatření a k přeformulování odstavce 2 a 3. Dále došlo s ohledem na zavedenou zkratku ke změně ve vztahu k opatření, kdy nově se text nedotýká toliko technických opatření, ale opatření jako celku.
24.69. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. c)
V § 11 odst. 3 písm. c) se slovo „sledovací“ nahrazuje slovem „dohledové“.
Akceptováno
Text upraven.
24.70. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. j)
V § 11 odst. 3 písm. j) se slovo „, nebo“ zrušuje.
Akceptováno
Text upraven.
24.71. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. k)
V § 11 odst. 3 písm. k) se slova „a nouzová“ zrušují a na konci se tečka nahrazuje slovem „, nebo“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
S ohledem na fakultativnost bylo původní písmeno k) v návrhu vypuštěno.
24.72. K návrhu vyhlášky: § 11 odst. 3 písm. l)
V § 11 odst. 3 se doplňuje písmeno l), které zní:
„l) bezpečnostní bezpilotní systémy k monitoringu chráněných prostor, detekční systémy ke zjištění přítomností cizích bezpilotních systémů.“.
Akceptováno
Text upraven.
24.73. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b)
V § 12 odst. 1 písm. b) úvodní části ustanovení se slova „identifikaci osob“ nahrazují slovy „řízení bezpečnosti pracovníků a ověření jejich spolehlivosti“.
Neakceptováno
Navržená úprava tohoto ustanovení neodpovídá záměru navrhovatele.
24.74. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 1
V § 12 odst. 1 písm. b) bodě 1 se na konci doplňují slova „včetně rozsahu, způsobu a periodicity ověření,“.
Neakceptováno
I v návaznosti na neakceptování předchozí připomínky navržená úprava tohoto ustanovení neodpovídá záměru navrhovatele.
24.75. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 2
V § 12 odst. 1 písm. b) se za bod 1 vkládá nový bod 2, který zní:
„2. způsobu zadokumentování ověření spolehlivosti, včetně způsobu kontroly, času kontroly a osoby provádějící kontrolu a jejich archivaci pro potřeby budoucího auditu, “.
Dosavadní body 2 a 3 se označují jako body 3 a 4.
Neakceptováno
Navržená úprava tohoto ustanovení neodpovídá záměru navrhovatele.
24.76. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 3
V § 12 odst. 1 písm. b) bodě 3 se za slovo „bezúhonnosti“ vkládají slova „, zejména proces ověření jejich pravosti“.
Neakceptováno
Navržené doplnění není nezbytné, zejména v podobě příkladu.
24.77. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 3
V § 12 odst. 1 písm. b) bodě 3 se na konci doplňují slova „platnosti, včetně způsobu ověření u příslušných autorit či v dostupných registrech,“.
Neakceptováno
Neakceptováno v návaznosti na neakceptování předchozích připomínek.
24.78. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 4
V § 12 odst. 1 písm. b) bodě 4 se na konci doplňuje slovo „a“.
Neakceptováno
Neodpovídá legislativní technice.
24.79. K návrhu vyhlášky: § 12 odst. 1 písm. b) bodu 5
V § 12 odst. 1 písm. b) se doplňuje bod 5, který zní:
„5. pravidel pro ověření spolehlivosti pracovníků třetích stran, zejména kritických dodavatelů, včetně jejich řádného zadokumentování a auditovatelnosti,“.
Neakceptováno
Neakceptováno v návaznosti na neakceptování předchozích připomínek.
24.80. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1
V § 13 odst. 1 úvodní části ustanovení se slovo „k“ nahrazuje slovy „ke kritickému“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
24.81. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. a)
V § 13 odst. 1 písm. a) se za slovo „s“ vkládá slovo „kritickými“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bude upraveno následujícím způsobem:
"a) zpracovává opatření pro snížení rizik spojených s kritickými dodavateli nebo dodavatelskými řetězci na základě výsledků posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,".
V novém textu se vychází z § 15 zákona o kritické infrastruktuře, kde je v odst. 1 písm. f) stanoven rozsah opatření ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Tento tak nelze opominout.
24.82. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. b)
V § 13 odst. 1 písm. b) se za slovo „informuje“ vkládá slovo „kritického“, za slovo „s“ se vkládá slovo „kritickým“ a slovo „a“ se nahrazuje tečkou.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
" b) informuje v nezbytně nutném rozsahu dodavatele nebo kritického dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s dodavatelem, dodavatelským řetězcem nebo kritickým dodavatelem a informuje dodavatele o přijatých opatřeních souvisejících s dodavatelem a“
24.83. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 1 písm. c)
V § 13 odst. 1 se písmeno c) zrušuje.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak
Ustanovení bylo přeformulováno a nově zní:
"c) registruje své kritické dodavatele."
24.84. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. c)
V § 13 odst. 2 písm. c) se slovo „a“ nahrazuje tečkou.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
24.85. K návrhu vyhlášky: § 13 odst. 2 písm. d)
V § 13 odst. 2 se písmeno d) zrušuje.
Akceptováno
Odstavec 2 byl upraven následujícím způsobem:
"(2) Informace o přijatých opatřeních souvisejících s kritickým dodavatelem obsahuje údaj o
a) zařazení subjektu na seznam subjektů kritické infrastruktury,
b) poskytované základní službě,
c) důvodu označení dodavatele za kritického dodavatele."
24.86. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 1
V § 14 odst. 1 se slova „kritickou infrastrukturu“ nahrazují slovy „základní službu“.
Akceptováno
Text upraven.
24.87. K návrhu vyhlášky: § 14 odst. 3
V § 14 odst. 3 úvodní části ustanovení se na konci doplňují slova „relevantní dopady, například“.
Akceptováno částečně
Akceptováno jinak"(4) Subjekt kritické infrastruktury může použit při výpočtu úrovně významnosti dopadů nežádoucí události postup odlišný od postupu podle odstavce 1 až 3, pokud se jedná o postup funkčně rovnocenný."
Postup hodnocení dopadů, které mají relevanci, bude uveden v připravované metodice. Obecně nelze do návrhu vložit hodnocení toliko relevantních dopadů, neboť by toto mohlo vyvolat dojem, že i dopady, které jsou známy, by se hodnotily toliko, pokud by subjekt určil na základě nespecifikovaných kritérií, jako relevantní.
24.88. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 3
V § 16 se odstavec 3 zrušuje.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 3 a 4.
Akceptováno
Znění § 16 odst. 3 bude mít následující podobu:
"(3) Hlášení obsahuje
a) informace o incidentu, v rozsahu
1. popisu,
2. data a času zjištění,
3. místa vzniku,
4. příčiny vzniku a
5. stavu řešení incidentu,
b) informace vymezující dopad incidentu, v rozsahu
1. počtu uživatelů, kteří byli nebo jsou incidentem ovlivněni a jejich podíl na trhu v rámci dané základní služby,
2. doby trvání narušení poskytování základní služby a doby působení incidentu, vyjádřené počtem minut, hodin, dnů, týdnů nebo měsíců,
3. rozloha území zasaženého narušením poskytování základní služby a
4. dopadu incidentu na poskytování základní služby v jiném členském státě Evropské unie nebo do takového státu."
24.89. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)
Text rozšířit o možnost zpracovat více plánů zajištění kontinuity činností anebo specifikovat, že jeden plán zajištění kontinuity činností se zpracovává pro každou základní službu. Týká se této části textu: „V souvislosti s řízením rizik subjekt kritické infrastruktury dále zpracovává plán zajištění kontinuity činností a opatření v rozsahu odezvy na incidenty, zajištění fyzické bezpečnosti, postupu pro řízení bezpečnosti pracovníků a postupu pro řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce.“
Bylo by vhodné umožnit SKI zpracovat více BCP. Pokud to není záměr zákonodárce, mělo by být vyjasněno, zdali se BCP zpracovává pro každou základní službu.
Akceptováno
Text upraven.
24.90. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)
Upravit fázi, ve které se zpracovává metodika BCM. Týká se následující části textu: „Klíčovým dokumentem v oblasti zajištění kontinuity činností je plán kontinuity činností. V rámci něj subjekt kritické infrastruktury vypracuje metodiku, která obsahuje postup pro provedení analýzy dopadů a samotnou analýzu dopadů, která představuje hodnocení dopadů událostí, které ovlivňují činnost subjektu kritické infrastruktury.“
Není možné zpracovat metodiku v rámci plánu kontinuity. Metodika musí být zpracována jako první a až na základě ní se zpracovává plán kontinuity.
Akceptováno
Text upraven.
24.91. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k § 3
Tuto část důvodové zprávy požadujeme přepracovat v souladu s naší připomínkou k § 3.
Zásadně nesouhlasíme s pojetím toho, že se zaměření vyhláška vztahuje k identifikaci kritické infrastruktury a vazeb mezi touto kritickou infrastrukturou, když se má jednat o základní službu. Odůvodnění viz předchozí připomínky.
Vysvětleno
Nový systém kritické infrastruktury podle zákona o kritické infrastruktuře se místo jednotlivých prvků kritické infrastruktury zaměřuje na subjekty kritické infrastruktury, tedy na společnosti jako celek. Z pohledu kritické infrastruktury je poté cílem zajištění poskytování základní služby, která je definována v návrhu nařízení o základních službách a kritériích významnosti. Samotná kritéria významnosti pak pouze slouží k definování hranice významnosti subjektů působících v rámci dané základní služby. To však zároveň neznamená, že musí subjekt kritické infrastruktury přijímat opatření na zodolnění své veškeré infrastruktury. Opatření by měla cílit primárně na zajištění základní služby tak, aby nedocházelo k incidentům, tedy k situacím, které mají potenciál významně narušit poskytování základní služby. Což znamená, že nebude nutné přijímat opatření v rámci celé infrastruktury a u všech procesů, ale pouze u těch, jejichž vyřazením by došlo k vzniku tohoto incidentu. Samotná připomínka pak nesouvisí s předloženým návrhem, který se nedotýká a ani dotýkat nemůže identifikace subjektu kritické infrastruktury. V rámci návrhu je oblast problematiky s ním spojené uvedena v předmětu úpravy, tj. v § 1.
24.92. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k § 4, odstavci 1 a 2
Požadujeme upravit větu první tak, aby byla v souladu se zákonem. Posouzení rizik subjektu KI se vztahuje k základní službě, nikoli pouze ke kritické infrastruktuře.
Akceptováno
Text upraven.
24.93. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k § 4, odstavci 3
Požadujeme upravit větu druhou a šestou tak, aby byla v souladu se zákonem. Tato premisa týkající se kritické infrastruktury odporuje zákonu. Posuzuje se základní služba, k té je identifikace KI klíčová, ale posuzování rizik se neprovádí na jednotlivé KI. Pokud ano, chybí postup pro to, jak udělat posouzení rizik na jednotlivých základních službách.
Akceptováno
Text upraven.
24.94. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k části Třetí § 5, 6 a 7, k § 6
Odstavec 3 přepracovat tak, aby byly určovány vazby mezi základními službami, nikoli kritickou infrastrukturou.
Vysvětleno
Posouzení rizik se bude vztahovat na poskytování základní služby. Vazby uvnitř kritické infrastruktury jsou dle našeho názoru uváděny správně. Kritickou infrastrukturou se rozumí aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby, a tedy se základní službou úzce souvisí. Cílem ustanovení je ale evidence vazeb uvnitř kritické infrastruktury, neboť subjekt kritické infrastruktury může poskytovat pouze jednu základní službu, u které logicky žádné vazby nejsou, ale naopak může být za kritickou infrastrukturu označeno několik různých aktiv nezbytných pro poskytování základní služby. V případě narušení jednoho z takovýchto aktiv může dojít k narušení či poškození i jiného aktiva, a to v případě, že jsou spojeny určitou vazbou. Z toho důvodu je potřeba tyto vazby určit a vést jejich přehled.
24.95. K dokumentu Důvodová zpráva obecně
S ohledem na nemožnost editovat text DZ v systému e-legislativy uvádíme níže výčet konkrétních připomínek k DZ:
Důvodová zpráva, I. Obecná část, Kapitola 1.Upravit text tak, aby odpovídal předkládanému materiálu:„Předkládaný návrh nařízení vlády vyhlášky reaguje…“Jedná se zřejmě o překlep.Důvodová zpráva, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad a)Požadujeme vypustit slovo „strategický“: „Plán odolnosti představuje základní strategický dokument…“Současně text v následujícím odstavci přepracovat tak, aby bylo jasně patrné, že identifikace KI, KZ a KD slouží k identifikaci součástí základní služby a plán odolnosti jako takový má za účel zajištění poskytování základní služby. Tato připomínka směřuje k textu: „Obsahem operativní části je především postup při identifikaci kritické infrastruktury a případných vazeb uvnitř této infrastruktury, přehled nepřijatelných rizik a způsob jejich řízení nebo přehled kritických pracovníků, nezbytných zdrojů a kritických dodavatelů.“Nemůže se jednat o strategický dokument, pakliže se má jednat o plán. Druhá část připomínky souvisí s připomínkou k Části Druhé, § 3 vyhlášky.Důvodová zpráva, I. Obecná část, Kapitola 1. odstavec ad b)Text upravit podle následujícího návrhu:„Subjektu kritické infrastruktury je tak umožněno na základě zhodnocení rizik nastavení vlastních postupů při ochraně kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektu kritické infrastruktury, kdy předpokladem opatření je jejich vymezení v souvislosti s naplněním cíle navýšení odolnosti subjektu kritické infrastruktury.“Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k § 2 pojem řízení bezpečnosti dodavatelského řetězceOdstranit poslední dvě věty z pojmu:„Řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce souvisí se zajištěním odolnosti subjektu kritické infrastruktury v rámci vztahu se svými dodavateli. Bezpečnost dodavatelského řetězce představuje jeden z klíčových aspektů odolnosti subjektu kritické infrastruktury, který zároveň silně ovlivňuje zajištění kontinuálního poskytování základní služby. V rámci vyhlášky je proto uvedena sada úkonů, které má subjekt kritické infrastruktury za účelem zajištění své odolnosti v souvislosti s opatřeními ve vztahu k dodavatelskému řetězci přijímat. Tyto úkony přitom necílí pouze na kritické dodavatele, což je nový instrument zavedený zákonem, ale na dodavatele obecně. Důvodem je potřeba se zaměřit na bezpečnost dodavatelského řetězce v celém svém rozsahu.“Souvisí s naší připomínkou k Části čtvrté, § 13 odstavci 1.Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k části Třetí § 5, 6 a 7Požadujeme upravit text následovně:„Obsahem § 5, 6 a 7 je popis struktury a způsobu zpracování plánu odolnosti. Plán odolnosti představuje stěžejní dokumentaci pro posilování odolnosti subjektů kritické infrastruktury a v plném rozsahu nahrazuje plán krizové připravenosti subjektu kritické infrastruktury, jehož vypracování ukládal subjektům kritické infrastruktury krizový zákon. Plán odolnosti lépe vystihuje nové pojetí ochrany kritické infrastruktury zajišťování odolnosti subjektů kritické infrastruktury s důrazem na posilování jejich odolnosti subjektů kritické infrastruktury a kontinuální poskytování základních služeb. Zároveň plně pokrývá náležitosti plynoucí ze směrnice CER.“Bylo by vhodné používat pojmosloví z nové právní úpravy, nikoli ze zákona o krizovém řízení.Důvodová zpráva, II. Zvláštní část, k části Čtvrté k § 9Větu upravit následujícím způsobem:„Analýza dopadů představuje hodnocení dopadů různých událostí, včetně incidentů, na činnost subjektu kritické infrastruktury.“Souvisí s připomínkou k Části čtvrté, § 9 odstavci 2 písm. b).
Akceptováno
Připomínky obecně akceptovány.
Ve vztahu k řízení bezpečnosti dodavatelského řetězce Vysvětleno:
Cílení na všechny dodavatele obecně je záměrné, neboť z posouzení rizik daného subjektu kritické infrastruktury mohou vyplynout nepřijatelná rizika související s dodavateli obecně. Může například dojít k situaci, že konkrétní dodavatel není označen za kritického dodavatel, protože není nezbytný pro poskytování základní služby, nicméně v souvislosti s jeho záměrným či nechtěným konáním dojde k negativní působení na daný subjekt kritické infrastruktury v takové míře, že v důsledku dojde také k narušení poskytování základní služby. Z toho důvodu byl měl subjekt kritické infrastruktury, v případně potřeby, přijímat také vhodná opatření k zajištění své odolnosti ve vztahu k dodavatelům jako celku. V případě zavedení určitého opatření v této souvislosti je pak z logických důvodů potřebné o takovýchto opatřeních dodavatele informovat.
Ve vztahu k posouzení rizik Vysvětleno:
Posouzení rizik se bude vztahovat na poskytování základní služby. Vazby uvnitř kritické infrastruktury jsou dle našeho názoru uváděny správně. Kritickou infrastrukturou se rozumí aktivum, zařízení, vybavení, síť nebo systém anebo jejich část, které jsou nezbytné pro poskytování základní služby, a tedy se základní službou úzce souvisí. Cílem ustanovení je ale evidence vazeb uvnitř kritické infrastruktury, neboť subjekt kritické infrastruktury může poskytovat pouze jednu základní službu, u které logicky žádné vazby nejsou, ale naopak může být za kritickou infrastrukturu označeno několik různých aktiv nezbytných pro poskytování základní služby. V případě narušení jednoho z takovýchto aktiv může dojít k narušení či poškození i jiného aktiva, a to v případě, že jsou spojeny určitou vazbou. Z toho důvodu je potřeba tyto vazby určit a vést jejich přehled.
Úřad průmyslového vlastnictví
25.1. K návrhu vyhlášky: označení přílohy č. 3 příloze č. 3
Kategorie u kritérií A, C, D a F se předkrývají, není proto zřejmé, kolik bude výsledná bodová hodnota, pokud je např. u kritéria C délka trvání 3 týdny, jestli 26 nebo 28 bodů. Doporučujeme proto vyšší kategorie přeformulovat, např. (kritérium A) „více než 7 až 10 mil.“, případně “od více než 7 do 10 mil.“, nebo „>7 až 10 mil.“.
U kategorie F doporučujeme rovněž navázat kategorie, aby se nepřekrývaly, např. „61 až 70“ atd. a do závorky za název kategorie „Závislost na jiných základních službách vložit text “počet služeb“.
Akceptováno
Způsob vyjádření hodnot byl upraven.
Česká národní banka
26.1. K návrhu vyhlášky obecně
Žádáme vypuštění odkazů na technické normy v rámci celého textu vyhlášky.
Odůvodnění: Přímé odvolávání na technické normy v rámci předpisu (např. § 4 odst. 1, § 4 odst. 2 písm. b) a další), které jsou dostupné pouze za úplatu, je v rozporu s tím, aby právní předpisy a požadavky z nich plynoucí byly veřejnosti dostupné a srozumitelné. Neplánuje-li MV ČR uvedené technické normy volně publikovat, žádáme o vypuštění odkazů na ně.
Akceptováno
V případě, kdy dochází k zezávaznění technické normy je povinností orgánu zodpovědného za příslušný právní předpis zajistit její zpřístupnění tak, aby s ní mohli dále pracovat všichni, kterých se týká. Zezávazňování technických norem je běžně používáno i u dalších prováděcích právních předpisů v rámci rezortu MV, např. v oblasti požární prevence. V rámci zezávaznění tak nevznikne další náklad subjektům, ale zpoplatnění jejich zveřejnění bude hrazeno z úrovně Ministerstva vnitra. I přes uvedené bude v případě návrhu na normy odkazováno prostřednictvím indikativního odkazu, čímž bude deklarováno, že pokud bude zvolený postup souladný s příslušnou normou, lze ho považovat za správný, nicméně norma nebude závazná, tj. bude sloužit toliko jako doporučení a subjekt bude moci použít jiný postup, který bude rovnocenný s postupem uvedeným v normě.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
26.2. K návrhu vyhlášky: § 5 odst. 2
V § 5 odst. 2 se slova „guvernér České národní banky,“ zrušují.
Akceptováno
Slova byla vypuštěna.
Připomínkové místo souhlasí s vypořádáním.
Český báňský úřad
27.1. K návrhu vyhlášky obecně
Český báňský úřad (dále též „ČBÚ“) navrhuje, aby v případě, že dojde k zařazení ČBÚ (popř. dalších ústředních správních úřadů) mezi subjekty kritické infrastruktury, byla tato skutečnost v připomínkovaném Návrhu zohledněna, a to v podobě příslibu navýšení finančních prostředků na zajištění potřebných personálních kapacit.
Odůvodnění:
V připomínkovaném Návrhu se řada požadavků nové úpravy prolíná s povinnostmi, které ČBÚ již nyní plní – zejména v oblasti kybernetické bezpečnosti dle zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, a částečně také v oblasti ochrany utajovaných informací dle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Připomínkovaný Návrh však přináší nadstavbové povinnosti nad současný stav, a to zejména v oblasti detailnějšího řízení rizik, plánování kontinuity činností, fyzické bezpečnosti, řízení bezpečnosti pracovníků a dodavatelů a formálně vymezeného hlášení incidentů. Splnění těchto nových povinností s sebou přinese nutnost navýšení finančních prostředků nezbytných na zajištění potřebných personálních nákladů.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Problematika financování požadovaných opatření není předmětem zmocnění, které vyplývá ze zákona o kritické infrastruktuře, a na které navazuje tato vyhláška. Financování bylo řešeno v rámci meziresrotního připomínkového řízení k zákonu o kritické infrastruktuře, kde však bylo v návaznosti na připomínku Ministerstva financí deklarováno, že náklady na opatření u státních subjektů kritické infrastruktury budou hrazeny z rozpočtů jednotlivých subjektů veřejné správy. Vyhlášku je zároveň nutné vnímat v kontextu zákona o kritické infrastruktuře, který stanoví, že u posouzení rizik, plánu odolnosti a opatření k zajištění odolnosti lze uplatňovat princip rovnocennosti s jinou již zpracovanou dokumentací, či přijatými opatřeními, ať už v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo ochrany utajovaných informací, či krizového řízení.
Připomínkové místo s vypořádáním souhlasí.
Český telekomunikační úřad
28.1. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 1
V § 16 odst. 1 se za slovo „prostřednictvím“ vkládá slovo „elektronického“.
Neakceptováno
Daná skutečnost vychází z podstaty Portálu kritické infrastruktury, který je informačním systémem. V tomto návrhu nelze danou problematiku upravit nad rámec zmocnění ze zákona o kritické infrastruktuře. Uvedené bude moci být zváženo v návrhu vyhlášky o portálu kritické infrastruktury.
28.2. K návrhu vyhlášky: § 16 odst. 1
V § 16 odst. 1 se na konci textu doplňují slova „zveřejněného prostřednictvím portálu kritické infrastruktury“.
Neakceptováno
§ 18 odst. 1 zákona o kritické infrastruktuře hned ve své první větě uvádí, že "Subjekt kritické infrastruktury hlásí incident Ministerstvu vnitra prostřednictvím portálu kritické infrastruktury.". Z tohoto důvodu považujeme navrhované doplnění za nadbytečné. Současně vylučuje možnost alternativního hlášení v případě, že nebude možné k tomuto úkonu využít portál kritické infrastruktury. Prováděcím právním předpisem nelze omezit úpravu stanovenou zákonem a zároveň ani nelze upravit oblast zákonem již upravenou, i kdyby se jednalo o shodnou úpravu. V tomto návrhu nelze danou problematiku upravit nad rámec zmocnění ze zákona o kritické infrastruktuře. Uvedené bude moci být zváženo v návrhu vyhlášky o portálu kritické infrastruktury.
Český úřad zeměměřický a katastrální
29.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5
Upozorňuji, že uvedené hospodářské a finanční dopady neodpovídají skutečnosti, jsou velmi nedostatečně vyhodnocené. Zavedení vyhláškou požadovaných změn přinese dotčeným subjektům zvýšené náklady jak finanční, tak i personální. V resortu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního jsou náklady na plnění povinností podle zákona a předložené vyhlášky odhadovány na cca 500000 Kč ročně na externí dodávky a vytvoření jednoho nového systemizovaného místa, a to nad rámec schválené rozpočtové kapitoly. O tyto prostředky je nezbytné příslušnou rozpočtovou kapitolu navýšit.
Vysvětleno
Vzato na vědomí
Ve vztahu k jednotlivým kapitolám státního rozpočtu platí doplnění vůdovové zprávy prosazované MF.
Vypracoval: VLASTIMIL JIROUŠ