Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDQ2H6JVT najdete zde
Předkládací zpráva
Návrh vyhlášky o plánu odolnosti, posouzení rizik, opatřeních k zajištění odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o hlášení incidentu se předkládá nad rámec legislativních úkolů uvedených v Plánu přípravy vyhlášek ústředními správními úřady na rok 2025, a to na základě potřeby provedení příslušných ustanovení zákona č. 266/2025 Sb., o odolnosti subjektů kritické infrastruktury a o změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon o kritické infrastruktuře“).
Navrhovaná vyhláška provádí zmocňovací ustanovení zákona o kritické infrastruktuře předpokládající vydání vyhlášky Ministerstva vnitra, s výjimkou ustanovení věnovaných portálu kritické infrastruktury, která budou provedena další vyhláškou Ministerstva vnitra následně.
Implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2557 ze dne 14. prosince 2022 o odolnosti kritických subjektů a o zrušení směrnice Rady 2008/114/ES („směrnice CER“) provedená výše uvedeným zákonem vedla k významným změnám v pojetí kritické infrastruktury a její ochrany, které si vyžádaly zakotvení celé řady nových institutů a opatření.
Obsahem návrhu vyhlášky jsou tři oblasti:
a) stanovení náležitostí a způsobu zpracování plánu odolnosti a posouzení rizik subjektu kritické infrastruktury,
b) stanovení obsahu opatření k zajištění odolnosti subjektu kritické infrastruktury,
c) stanovení parametrů incidentu, podrobností rozsahu hlášených informací a způsobu předávání informací o incidentu.
Hospodářské a finanční dopady byly obecně hodnoceny v rámci důvodové zprávy k návrhu zákona o kritické infrastruktuře. Lze přitom konstatovat, že návrh předkládané vyhlášky je předkládán v těchto mantinelech. Náklady spojené s přijímáním opatření na zvyšování odolnosti subjektů kritické infrastruktury závislé na státním rozpočtu nebo ostatních veřejných rozpočtech se budou primárně odvíjet od již existujících opatření a potřebě přijímat opatření nová potřebná pro konkrétní kritickou infrastrukturu. Obecně jsou tyto náklady v průměru odhadovány v řádech statisíců až jednotek milionů korun, a to zejména s ohledem na opatření v oblasti fyzické bezpečnosti. Tyto výdaje budou primárně pokryty v rámci schválených dotčených rozpočtových kapitol. Současně bude činnost orgánů státní správy související s touto agendou pokryta také v prvé řadě z resortních personálních kapacit.