Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDQXBYLEV najdete zde


                Ministerstvo financí
Čj.: MF - 2303/2026/1101-1
A.

Makroekonomický rámec, fiskální politika a 
výdajový rámec na rok 2026


Obsah
	1	Úvod a shrnutí	1
2	Makroekonomický rámec	2
2.1	Předpoklady budoucího vývoje	2
2.2	Makroekonomický vývoj v České republice	4
2.3	Nezávislé ověření makroekonomického rámce	7
3	Fiskální politika a veřejné finance	9
3.1	Očekávané hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025	9
3.2	Predikce hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2026	10
4	Citlivostní analýza	12
4.1	Pomalejší ekonomický růst v EU v roce 2026	12
4.2	Nárůst domácí úrokové míry	13
5	Výdajový rámec na rok 2026	14


	

Seznam tabulek
Tabulka 1.1: Predikce základních makroekonomických indikátorů	1
Tabulka 2.1: Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami	7
Tabulka 1.2: Porovnání prognóz Ministerstva financí a Evropské komise	8
Tabulka 3.1: Saldo a dluh sektoru vládních institucí	9
Tabulka 4.1: Scénář I. – pomalejší růst ekonomiky EU v roce 2026	12
Tabulka 4.2: Scénář II. – vyšší úrokové sazby	13

Seznam obrázků
Obrázek 2.1: Reálný hrubý domácí produkt eurozóny	2
Obrázek 2.2: Cena ropy Brent	3
Obrázek 2.3: Měnový kurz CZK/EUR	3
Obrázek 2.4: Reálný hrubý domácí produkt	4
Obrázek 2.5: Spotřebitelské ceny	5
Obrázek 2.6: Zaměstnanost	5
Obrázek 2.7: Míra nezaměstnanosti	5
Obrázek 2.8: Objem mezd a platů	6
Obrázek 2.9: Saldo běžného účtu platební bilance	6
Obrázek 3.1: Saldo veřejných financí	11
Obrázek 3.2: Zadlužení veřejných financí	11


Úvod a shrnutí
Globální ekonomika se nachází v prostředí stabilizované inflace, rostoucích reálných příjmů a zvyšujících se spotřebních výdajů domácností. Díky odeznívání restriktivního působení měnových podmínek postupně oživuje investiční aktivita, kterou však tlumí přetrvávající geopolitické nejistoty a překážky v mezinárodním obchodě.
I přes pokračující obchodní spory mezi hlavními světovými ekonomikami česká ekonomika vykazuje značnou odolnost. Hrubý domácí produkt se v loňském roce podle makroekonomického rámce zvýšil o 2,5 % a v letošním roce by ekonomika mohla růst o 2,4 %. Meziroční inflace by se v celém horizontu rámce měla pohybovat poblíž 2 %. Díky přetrvávající poptávce po práci a poklesu inflace porostou reálné mzdy.

Hospodaření veřejných financí je v roce 2025 a 2026 ovlivněno nárůstem investic v oblasti dopravní infrastruktury. Ve výsledku bude fiskální politika nastavena mírně expanzivně. S ohledem na legislativní nastavení podmínek výpočtu výdajových rámců by měly strukturální deficity klesat. Hodnoty strukturálního schodku vyžadované pro rok 2026 však bylo dosaženo již v roce 2024. Na druhou stranu očekáváme, že vyšší kapitálové výdaje strukturální saldo zhorší.
	4
	Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

	Makroekonomický rámec a fiskální politika
návrh Státního rozpočtu České republiky pro rok 2026
	1

Růst české ekonomiky v roce 2025 zrychlil, hrubý domácí produkt se zřejmě zvýšil o 2,5 %. Ekonomickou aktivitu v minulém roce nejvýrazněji podpořila spotřeba domácností, prorůstově působila i obnovená akumulace zásob a spotřeba sektoru vládních institucí. V roce 2026 by ekonomika měla těžit z oživení investiční aktivity firem a pokračujícího růstu spotřeby domácností. Dynamika domácí poptávky současně podpoří dovoz, zatímco export bude tlumen působením cel ze strany Spojených států amerických. HDP by tak mohl být meziročně vyšší o 2,4 %.
Průměrná míra inflace v roce 2025 dosáhla 2,5 %. Zatímco růst cen služeb byl zvýšený, u zboží byl naopak utlumený, a to zejména vlivem zlevnění energií. Letos bude protiinflační vývoj cen energií výrazně umocněn převedením financování poplatku za podporované zdroje energie plně na státní rozpočet. Inflační tlaky bude nadále mírnit měnová politika, očekávaný pokračující pokles dolarové ceny ropy, ale i další posilování koruny. Naopak proinflační faktory představuje pokračující dynamický růst mezd, navýšení disponibilních příjmů domácností a přetrvávající zvýšená dynamika cen služeb, a to především vlivem silného růstu nákladů vlastnického bydlení a nájemného z bytu. Průměrná míra inflace by letos mohla, zejména díky zlevnění regulované složky elektřiny, klesnout na 2,1 %.
Na trhu práce se i přes dílčí nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků mírně zvyšuje míra nezaměstnanosti, která v roce 2025 mohla dosáhnout 2,8 %. Silná poptávka po práci ve službách a stavebnictví bude nadále tlumit negativní dopady problémů v průmyslových odvětvích. V letošním roce by tak míra nezaměstnanosti mohla setrvat na 2,8 %. Přetrvávající frikce mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce nadále podporují dynamiku mezd a platů. Reálné výdělky by měly růst i nadále.
Tabulka 1.1: Predikce základních makroekonomických indikátorů

Zdroj: MF ČR: Makroekonomická predikce ČR (leden 2026).
Makroekonomický rámec
Makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na rok 2026 vychází z Makroekonomické predikce Ministerstva financí z ledna 2026.


	4
	Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

	Makroekonomický rámec a fiskální politika
návrh Státního rozpočtu České republiky pro rok 2026 
	3

Makroekonomický rámec vychází z nejpravděpodobnějšího scénáře budoucího vývoje založeného na datech, opatřeních a politikách známých k 16. lednu 2026. Budoucí vývoj je nicméně zatížen množstvím rizik, která v úhrnu považujeme za vychýlená směrem dolů. Významným rizikem je geopolitické napětí, zejména v souvislosti s probíhající ruskou agresí vůči Ukrajině. Zvýšenou nejistotu představuje také zahraničněpolitické směřování Spojených států amerických, včetně možného zavádění cel a dalších překážek v mezinárodním obchodě, které mohou negativně ovlivnit výkonnost značně otevřené české ekonomiky. V kontextu se zhoršením geopolitické situace či zaváděním mezinárodních obchodních bariér jsou některá odvětví stejně jako cenová stabilita vystavena hrozbě možného obnovení problémů v dodavatelských řetězcích. Určitým ohrožením pro cenovou stabilitu je perzistence vysokého růstu cen ve službách a s tím úzce související dynamický vývoj cen nemovitostí. Nejistoty pramení z volatility cen energií a surovin, mimo jiné v souvislosti se zelenou transformací, narůstající četností a intenzitou extrémních klimatických jevů a také s energetickou náročností české ekonomiky a její závislosti na dovozech. Rizika pro predikci představují případné změny v nastavení fiskálních politik, schválený fiskální expanzivní balíček v Německu a navyšování obranných výdajů v zemích EU.
Předpoklady budoucího vývoje

Vnější prostředí
Globální hospodářský růst zůstal v loňském roce utlumený vlivem doznívající restriktivní měnové politiky a zvýšeného geopolitického napětí, i když rizika spojená s obchodními opatřeními USA se snížila díky postupnému uzavírání dohod. Stabilizace dodavatelských řetězců a závěrečná fáze dezinflace působila příznivě. Spotřebu a investice podpořilo snížení úrokových sazeb.
Ekonomika Spojených států amerických ve 3. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 2,3 %. Aktivita ve službách i průmyslu se drží v pásmu expanze, nicméně trh práce ochlazuje, nezaměstnanost mírně roste a poptávka po pracovní síle mírně klesá. S ohledem na negativní signály z trhu práce Fed pokračoval ve snižování základní úrokové sazby, a to navzdory přetrvávajícím proinflačním rizikům. Odhadujeme, že v roce 2025 HDP vzrostl o 2,2 %. Hospodářská aktivita zřejmě byla na přelomu roku tlumena nižšími spotřebními výdaji v důsledku omezení financování federálních úřadů a kvůli dalšímu zhoršení situace na trhu práce. V roce 2026 by měl růst mírně zrychlit na 2,3 % díky vyššímu objemu investic v návaznosti na pokles úrokových sazeb v uplynulém roce.
Ekonomika eurozóny se ve 3. čtvrtletí 2025 meziročně zvýšila o 1,4 %, k čemuž přispěla výhradně domácí poptávka. Sektor služeb v eurozóně zůstává odolný, avšak průmysl nadále vykazuje nízkou aktivitu a podniková očekávání jsou navzdory dílčímu zlepšení stále negativní. Evropská centrální banka signalizuje stabilitu sazeb na 2,0 %. Ve fiskální politice se střetávají konsolidační snahy řady zemí s navyšováním výdajů na obranu. 
Odhadujeme, že v roce 2025 vzrostl HDP v eurozóně o 1,5 %. Růst podpořila nízká inflace, silný trh práce a růst reálných mezd. Investiční aktivitu však tlumila nejistota v průmyslu a zahraniční obchod byl negativně ovlivněn nižším objemem exportních zakázek a celní politikou USA. V roce 2026 by měl ekonomický růst setrvat na 1,5 %. Zlepšení domácí poptávky bude pravděpodobně tlumeno jen pozvolným oživením v průmyslu a negativně by měl působit vývoj v zahraničním obchodu.
Obrázek 2.1: Reálný hrubý domácí produkt eurozóny
(růst proti předchozímu roku v %) Zdroj: Eurostat. Výpočty a predikce MF ČR. 
Cena ropy
Barel ropy Brent se v roce 2025 obchodoval v průměru za 69 USD, cena tak meziročně klesla o 14,2 %. V letošním roce by pak průměrná cena barelu mohla meziročně dále výrazně klesnout, a to o 12,2 % na 61 USD. Ceny ropy jsou i nadále ovlivňovány vysokou mírou nejistoty. Mezi klíčové faktory patří globální ekonomický vývoj, konfliktní zahraniční politika USA a rostoucí elektrifikace dopravy, která zpomaluje růst poptávky po ropě, obzvláště v Číně. Na straně nabídky sehrává zásadní roli Organizace zemí vyvážejících ropu a s ní koordinující se země (OPEC+). Politika OPEC+ je nadále orientována převážně na krátkodobé reakce na tržní vývoj. Postupný nárůst produkce v zemích mimo OPEC+ oslabuje efektivitu snah ropného kartelu o regulaci nabídky.
Geopolitická rizika ovlivňující ceny ropy zůstávají zvýšená. Napětí na Blízkém východě představuje riziko narušení dodávek. Vojenský zásah ze strany USA ve Venezuele pak vnesl na trh s ropou nová zásadní rizika, avšak dopad na cenu ropy je silně komplikovaný zejména částečnou fragmentací světových obchodních sítí s ropou.
Obrázek 2.2: Cena ropy Brent
(USD/barel)
Zdroj: U. S. Energy Information Administration. Predikce MF ČR.
Měnová politika a měnové kurzy
V první polovině loňského roku Česká národní banka snížila dvoutýdenní repo sazbu ze 4,0 % na 3,5 % a následně ji ponechala beze změny. S ohledem na predikovaný vývoj inflačních tlaků, celkový ekonomický vývoj, dosavadní komunikaci ČNB a předpokládanou výši rovnovážné úrokové sazby očekáváme, že měnověpolitická sazba v letošním roce zůstane v pásmu 3,0 až 3,5 %.
Měnový kurz koruny vůči euru v roce 2025 dosáhl v průměru 24,7 CZK/EUR, což oproti stejnému období předchozího roku znamenalo posílení koruny o 1,7 %. Nepřímo k apreciaci koruny přispělo globální oslabení amerického dolaru. Z domácích fundamentů koruna těžila z opatrnosti bankovní rady ČNB na pozadí přetrvávajících inflačních tlaků, zejména v sektoru služeb, a z příznivého vývoje v domácí ekonomice.
V roce 2026 by kurz koruny měl nadále významně reflektovat vývoj na globálním devizovém trhu. Americký dolar by letos mohl, mj. kvůli očekávanému pokračujícímu uvolňování měnové politiky Fedu, dále mírně oslabit vůči euru, které již v průběhu roku 2025 vůči svému protějšku posílilo o zhruba 13 %. Očekávané další oslabení dolaru by pak mohlo nepřímo podpořit i korunu vůči euru. Výraznější depreciaci dolaru však může bránit přetrvávající opatrnost Fedu i dosavadní odolnost a solidní růstové vyhlídky ekonomiky USA. Za hlavní riziko predikce kurzu koruny v relaci k euru tak považujeme vývoj globálního sentimentu vůči americké měně.
Korunu podpoří rovněž domácí fundamenty. Ve směru jejího posílení by mělo působit pokračující oživení evropské i tuzemské ekonomiky v kombinaci s relativně vyšším tuzemským růstem. Z dlouhodobějšího hlediska nadále očekáváme pozvolný tlak na posilování koruny v důsledku ekonomické konvergence. Příznivě by mohla působit přetrvávající opatrnost bankovní rady ČNB i očekávaný vývoj úrokového diferenciálu vůči hlavním světovým měnám i měnám středovýchodní Evropy.
V roce 2026 by koruna s ohledem na tyto faktory mohla posílit v průměru o 2,4 % na 24,1 CZK/EUR. Celoroční dynamika je však značně ovlivněna apreciací koruny v průběhu minulého roku, pro rok 2026 očekáváme již jen její mírnou apreciaci.
Obrázek 2.3: Měnový kurz CZK/EUR
(průměr roku)
Zdroj: ČNB. Výpočty a predikce MF ČR.

Makroekonomický vývoj v České republice

Ekonomický výkon
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí 2025 meziročně vzrostla o 3,0 %, a to téměř výhradně zásluhou domácí poptávky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím se sezónně očištěný HDP zvýšil o 0,8 %. Domácí poptávka by přitom měla podporovat hospodářskou aktivitu i nadále. Za celý rok 2025 by tak hrubý domácí produkt mohl vzrůst o 2,5 %. V roce 2026 by se výkon ekonomiky měl zvýšit o 2,4 %.
Obrázek 2.4: Reálný hrubý domácí produkt
(růst proti předchozímu roku v %)
Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.
Spotřeba domácností se loni mohla zvýšit o 2,9 %. Pozitivně působil zejména silný růst reálných mezd i meziročně klesající míra úspor. Opačným směrem působil mírný nárůst míry nezaměstnanosti, který nejspíše brzdil dynamiku spotřebních výdajů, především u nízkopříjmových domácností. Pro rok 2026 očekáváme výraznější nárůst reálného disponibilního důchodu. Míra úspor by měla dále klesnout, přesto však zůstane značně nad svým dlouhodobým průměrem. Reálná spotřeba domácností by tak mohla v letošním roce vzrůst o 3,0 %.
Růst spotřeby sektoru vládních institucí by v uplynulém roce mohl zpomalit na 2,1 %. Její růst byl kromě fiskální konsolidace tlumen také pomalejší dynamikou v oblasti běžných výdajů zdravotních pojišťoven a rostoucí produkcí jednotek sektoru vládních institucí. Opačný vliv měly výdaje na odstraňování následků povodní z předchozího roku a výdaje na údržbu a opravy dopravní infrastruktury. V letošním roce by se měla projevit změněná struktura výdajové strany státního rozpočtu a výdaje zdravotních pojišťoven určené finálním nastavením úhrad, reálné výdaje na spotřebu vládních institucí by tak mohly vzrůst o 1,9 %.
Tvorba hrubého fixního kapitálu v roce 2025 patrně vzrostla o 0,9 %. Soukromou investiční aktivitu limitoval přetrvávající negativní sentiment firem spojený s nejistotami v hospodářské a zahraniční politice americké administrativy. Firmy se rovněž potýkaly se zpožděnými dopady dřívějších restriktivních měnových podmínek. Naopak pozitivně v loňském roce působil růst vládních investičních výdajů podpořený unijními finančními prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost či klasickými fondy EU. Pro letošní rok počítáme se zvýšením investiční aktivity o 3,1 % díky hospodářskému oživení v eurozóně, očekávanému zlepšení sentimentu mezi podniky a odloženým investicím z období vysokých sazeb a zvýšené geopolitické nejistoty. Od roku 2026 budou na investiční aktivitu pozitivně působit i výdaje související se stavbou nových jaderných zdrojů.
V loňském roce docházelo k obnovené akumulaci zásob výrobních vstupů danou zvýšenou hospodářskou aktivitou a globálními nejistotami. Odhadujeme, že příspěvek změny zásob tak v roce 2025 na růst HDP působil kladně ve výši 0,9 p. b. Pro letošní rok pak předpokládáme, že rozsah akumulace zásob se bude pohybovat na hodnotách obvyklých pro danou fázi hospodářského cyklu, příspěvek by tudíž měl být 0,1 p. b.
Odhadujeme, že vývoz zboží a služeb v loňském roce vzrostl o 3,3 %. Růstovou dynamiku podpořil v prvé řadě vývoj exportních trhů. Předpokládané zmírnění růstu vývozu v roce 2026 na 1,9 % pak reflektuje celní opatření americké administrativy a pokles exportní výkonnosti vlivem nízkého objemu exportních zakázek a posilující koruny. Dynamika vývozu a domácí poptávky, zejména dovozně náročných investic, se pak promítá v tempu dovozu zboží a služeb, který v roce 2025 mohl vzrůst o 4,3 %. Očekávané zpomalení růstu na 2,6 % v roce 2026 odráží nižší dynamiku vývozu. Silná domácí poptávka a zvýšené obchodní bariéry budou mít za následek, že saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo v obou letech působit negativně.
Ekonomický výkon v posledních letech zaostával za dynamikou potenciálního produktu. Hlavním faktorem byla vysoká inflace a s tím spojená slabá spotřeba domácností a restriktivní měnová politika. S obnoveným růstem HDP dochází k pozvolnému uzavírání záporné produkční mezery, které by mělo být ukončeno v 1. polovině letošního roku.
Růst nominálního HDP je dán vývojem reálného ekonomického výkonu a cenové složky HDP. V roce 2025 by vlivem jak nižšího růstu deflátoru hrubých domácích výdajů, tak pozvolnějšího zlepšování směnných relací (odrážejících ceny v zahraničním obchodě) mohl růst deflátoru HDP zpomalit na 3,2 % (z 3,9 % v roce 2024). V roce 2026 by se mohla jeho dynamika dále snížit na 2,6 %, a to především kvůli mírnějšímu růstu deflátoru spotřeby domácností.
Spotřebitelské ceny
Růst spotřebitelských cen v roce 2025 dosáhl v průměru 2,5 %. Výrazně zvýšená cenová dynamika se udržovala u služeb (růst o 4,7 %), naopak růst cen zboží (1,1 %) byl zejména díky poklesu cen energií umírněný. Do vysokého růstu cen služeb se propisovala zejména rostoucí poptávka domácností, zvyšující se mzdové náklady a rychle zdražující nemovitosti.
Ceny zboží byly ovlivněny zejména klesajícími spotřebitelskými cenami energií – elektřiny, plynu i pohonných hmot. To odráželo pokles dolarové ceny ropy a velkoobchodních cen elektřiny a plynu. Cenové tlaky mírnily i nižší světové ceny potravinářských komodit, především obilovin. Na pokles dovozních cen obecně pak působilo výrazné posilování koruny. Inflační tlaky díky zpožděnému působení nadále mírnila měnová politika.
Největší nadměrný vliv na inflaci měly v loňském roce potraviny a nealkoholické nápoje, a to zejména mléčné výrobky a maso, což souvisí s rostoucími náklady živočišné výroby. Dále pak vlastnické a nájemní bydlení, kam se propisují dynamicky rostoucí ceny nemovitostí; tabákové výrobky, vlivem zvýšení spotřebních daní z tabákových výrobků; a stravování a ubytování, kde mají významný vliv rostoucí mzdové náklady a zvyšující se počet zahraničních turistů.
Celkovou inflační dynamiku naopak tlumily zejména ceny elektřiny, plynu a pohonných hmot, a to díky jejich klesajícím cenám na evropském velkoobchodním trhu a díky výrazně zlevňující ropě. Dále byl příznivý cenový vývoj u dopravních prostředků, kde se pravděpodobně propisovala zvýšená konkurence ze strany čínských automobilek, navzdory zvýšeným clům ze strany EU, a pokračující problémy v průmyslu; a u odívání a obuvi. Ceny alkoholických nápojů přes nárůst spotřební daně z lihu téměř stagnovaly, a to zřejmě díky pokračujícímu trendu klesající spotřeby, obzvláště u mladších spotřebitelů. Nejspíše díky příznivé úrodě pak zlevnila zelenina.
Obrázek 2.5: Spotřebitelské ceny
(průměrná míra inflace v %)
Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.
V roce 2026 by měla průměrná míra inflace klesnout na 2,1 %. Ve směru nižší inflace by měl působit pokračující pokles dolarové ceny ropy a další posilování koruny vůči euru i americkému dolaru. Inflace bude prostřednictvím úrokových sazeb, vzhledem k délce transmise, i nadále mírněna měnovou politikou. Naopak robustní růst mezd a navýšení disponibilních příjmů budou podporovat reálnou spotřebu domácností a vyvíjet tak tlaky na růst spotřebitelských cen, obzvláště ve službách. Očekávaná pokračující vysoká dynamika cen nemovitostí a nájemného z bytu se pak bude promítat do dalšího růstu nákladů bydlení.
Příspěvek daňových změn a růstu cen položek s alespoň částečně regulovanými cenami by měl být v souhrnu takřka nulový. Daňové změny zahrnují další zvýšení spotřebních daní z lihu a z tabákových výrobků. Vývoj regulovaných cen pak bude poměrně nesourodý. Ceny energií by měly výrazně klesnout, kdy se k pokračujícímu poklesu cen komoditních složek připojí zlevnění regulované části celkové ceny elektřiny díky převedení financování poplatku za podporované zdroje energie od domácností a firem na státní rozpočet. Růst ostatních regulovaných cen však bude zvýšený vzhledem k pokračující vysoké cenové dynamice ve službách.
Trh práce
Na trhu práce přetrvávají problémy v průmyslových odvětvích, avšak jsou tlumeny silnou poptávkou po pracovní síle ve službách a stavebnictví. Zaměstnanost tak v roce 2025 mohla meziročně vzrůst o 1,0 %. V letošním roce očekáváme, že silná poptávka po pracovní síle v některých odvětvích bude přetrvávat, ale její růst bude limitován meziročním poklesem populace v produktivním věku.
Obrázek 2.6: Zaměstnanost
(růst proti předchozímu roku v %)

Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.
Míra nezaměstnanosti (v metodice Výběrového šetření pracovních sil) v roce 2025 mohla činit v průměru 2,8 %. Očekáváme, že problémy v průmyslových odvětvích budou částečně přetrvávat, avšak míra nezaměstnanosti by měla v průběhu roku postupně klesat vlivem zlepšující se celkové ekonomické situace. V letošním roce by tak mohla dosáhnout v průměru 2,8 %.
Obrázek 2.7: Míra nezaměstnanosti
(v % pracovní síly)

Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.
Navzdory ochlazení na trhu práce se v řadě odvětví a profesí nadále projevuje znatelný nedostatek pracovníků, což pozitivně přispívá k dynamice nominálního objemu mezd a platů. Silný nárůst spotřebitelských cen a ziskovosti firem z předchozích let se promítá do vyšších mzdových požadavků ze strany zaměstnanců. Na druhou stranu bude tlaky na zvýšení výdělků tlumit mírný nárůst míry nezaměstnanosti ve 2. polovině roku 2025. Minimální mzda byla od počátku roku 2025 poprvé stanovena novým mechanismem valorizace, kterým by mělo docházet k jejímu postupnému nárůstu až na 47 % průměrné mzdy v roce 2029. Minimální mzda se od letošního roku zvýšila o 7,7 % (po 10% nárůstu v roce 2025). Objem mezd a platů se tak v loňském roce mohl zvýšit o 7,3 % a v roce 2026 o 6,3 %.
Obrázek 2.8: Objem mezd a platů
(domácí koncept, růst proti předchozímu roku v %)
Zdroj: ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.
Vztahy k zahraničí
Bilance běžného účtu ve 3. čtvrtletí 2025 skončila přebytkem 0,7 % HDP, ten se nicméně v posledních čtvrtletích snižuje. Za zhoršováním bilance vnější rovnováhy stojí mimo jiné snížení přebytku bilance zboží, k němuž přispívá růst dovozu statků určených na spotřebu a vyšší objem dováženého materiálu.
Dominantní položkou určující vývoj běžného účtu je dlouhodobě bilance obchodu se zbožím, která ve 3. čtvrtletí 2025 dosáhla přebytku 4,7 % HDP, ten se nicméně meziročně snížil o 0,5 p. b. Stranu vývozu i přes růst výroby motorových vozidel limitoval pokles zahraničních zakázek v ostatních odvětvích zpracovatelského průmyslu. Pro další vývoj obchodní bilance budou vedle domácí poptávky směrodatná i zavedená plošná cla na dovozy do USA, která budou limitovat unijní export. V horizontu predikce tak očekáváme postupné snižování kladné bilance zahraničního obchodu se zbožím.
K mírnému meziročnímu zlepšení došlo u dlouhodobě záporné bilance prvotních důchodů. Deficit se ve 3. čtvrtletí 2025 díky vyššímu objemu rezidenty reinvestovaných zisků v zahraničí a úrokových výnosů z tuzemských přímých investic zmírnil o 0,5 % HDP na 4,3 % HDP. S ohledem na predikovaný vývoj hospodářského výkonu a hrubého provozního přebytku a implikace pro zisky firem pod zahraniční kontrolou očekáváme, že schodek prvotních důchodů se v poměrovém vyjádření v obou letech bude pohybovat na podobných hodnotách.
Bilance služeb a druhotných důchodů by v úhrnu v celém horizontu makroekonomického rámce měla být téměř stabilní na úrovni kolem 0,5 % HDP. Ve výsledku by tak saldo běžného účtu platební bilance mohlo v roce 2025 dosáhnout přebytku ve výši 0,6 % HDP, který by se v roce 2026 mohl snížit na 0,3 % HDP.
Obrázek 2.9: Saldo běžného účtu platební bilance
(v % HDP)
Zdroj: ČNB, ČSÚ. Výpočty a predikce MF ČR.


	8
	Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

Nezávislé ověření makroekonomického rámce 

0. Zhodnocení Výborem pro rozpočtové prognózy
Výbor pro rozpočtové prognózy, v souladu se zákonem č. 23/2017 Sb. o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů, posoudil dne 22. ledna 2026 Makroekonomickou predikci České republiky Ministerstva financí z ledna 2026, z níž vychází tento makroekonomický rámec, z hlediska pravděpodobnosti jejího naplnění a vhodnosti použití v rozpočtovém procesu. Současně Výbor hodnotil i predikci příjmů veřejných financí. Výbor obě prognózy jednomyslně vyhodnotil jako realistické. 
Monitoring prognóz
MF ČR průběžně monitoruje makroekonomické prognózy 7 tuzemských (Česká bankovní asociace, Česká národní banka, Ministerstvo práce a sociálních věcí, domácí banky) a 4 zahraničních (Evropská komise, Mezinárodní měnový fond, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, The Economist) institucí, které předpovídají budoucí vývoj české ekonomiky.  
MF ČR očekává v letech 2025 i 2026 silnější růst hrubého domácího produktu oproti průměru sledovaných institucí. Predikovaný růst spotřebitelských cen v roce 2026 se liší pouze nepatrně. Zatímco v roce 2025 je odhadovaný růst průměrné mzdy mírně slabší, v letošním roce prognózuje MF ČR její silnější růst. V roce 2025 i 2026 očekává MF ČR výrazně nižší přebytky na běžném účtu platební bilance.
Tabulka 2.1: Ověření makroekonomického rámce nezávislými prognózami

Zdroj: Prognózy jednotlivých institucí k 16. lednu 2026. Výpočty a predikce MF ČR.

Porovnání s prognózou Evropské komise
Makroekonomické predikce Ministerstva financí a Evropské komise nevycházejí vždy ve shodnou dobu. Striktní srovnání tedy není možné, neboť obě predikce pracují s jinou aktuální datovou základnou.
Období vzniku obou predikcí dělí několik měsíců, během nichž byly zveřejněny detailní makroekonomické údaje národních účtů za 3. čtvrtletí 2025. Tabulka 2.2 srovnává předpověď MF ČR s poslední úplnou predikcí Evropské komise z listopadu 2025.
Predikce Evropské komise a MF se shodují v názoru, že se v ČR poměrně významně zvýší dynamika ekonomického růstu. Pro rok 2026 predikce MF očekává vyšší růst ekonomické aktivity. Podle očekávání MF i EK by výlučným faktorem růstu HDP v obou letech měla být domácí poptávka. Výdaje domácností v roce 2026 podpoří i oživující investiční aktivita, u které obě instituce očekávají obdobnou růstovou dynamiku. Podobný názor panuje i u příspěvku čistých exportů, které by měly hospodářskou aktivitu v obou letech tlumit. V případě výdajů vládních institucí na spotřebu je oběma institucemi očekáván kladný příspěvek, MF v letošním roce nicméně očekává jejich vyšší růst.
Obdobný je názor obou institucí na vývoj průměrné míry inflace. Nižší růst cenové hladiny v letošním roce v predikci MF reflektuje rozhodnutí vlády plně převzít poplatky za obnovitelné zdroje, což sníží celkové ceny elektřiny pro domácnosti.
Evropská komise má podobný názor i na vývoj míry nezaměstnanosti, která by v souvislosti s odolným trhem práce měla zůstat nadále nízká. Evropská komise očekává vyšší zvýšení míry nezaměstnanosti pro rok 2026 v reakci na problémy v průmyslových odvětvích s nedostatkem zakázek. MF nicméně předpokládá, že část propouštěných najde uplatnění v jiných odvětvích ekonomiky (služby, stavebnictví).

Tabulka 1.2: Porovnání prognóz Ministerstva financí a Evropské komise[footnoteRef:1]  [1:  	Porovnání makroekonomického rámce s aktuální prognózou Evropské komise podle požadavků zákona č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů.] 


Pozn.: Saldo běžného účtu vychází v případě MF ČR z metodiky platební bilance, údaje EK z národně-účetní metodiky ESA 2010.
Zdroj: Predikce MF ČR (leden 2026), predikce EK (listopad 2025).

Fiskální politika a veřejné finance

Veřejné finance byly v posledních letech vedeny směrem ke konsolidaci. Ta se v krátkém a střednědobém horizontu realizovala přijetím zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů. Fiskální konsolidace byla logickým krokem po období externích šoků, kdy se nerovnováha veřejných financí významně narušila. V letech 2020 až 2023 platila na evropské úrovni všeobecná úniková doložka, která umožňovala rozvolněnější fiskální a rozpočtovou politiku v členských státech. Doložka ale byla ukončena s účinností od roku 2024 a Evropská komise znovuobnovila procedury při nadměrném schodku u zemí, které neplnily kritérium deficitu veřejných financí ve výši 3 % HDP. Procedura se týkala celkem 9 států EU, přičemž Česká republika mezi těmito státy nefiguruje. Deficit veřejných financí ČR dosáhl v roce 2024 výše 2 % HDP a na této úrovni by měl setrvat i v roce 2025.


	8
	Zpráva ke státnímu rozpočtu České republiky na rok 2019

Přístup k nastavení fiskální politiky obecně definuje zákon č. 23/2017 Sb., o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, ve znění pozdějších předpisů. Ten v důsledku dvou novel v roce 2020 umožnil mnohem větší fiskální expanzi, než by jinak bylo možné. V rámci konsolidačního balíčku však byla přijata další novela, která naopak nastavení strukturálních deficitů zpřísnila. Došlo k rychlejšímu poklesu maximálního předepsaného strukturálního deficitu použitého k odvození výdajových rámců pro rok 2024 o 1,45 procentního bodu na 2,75 % HDP. V letech 2025 až 2028 se pak deficit pro tyto účely snižuje o 0,5 procentního bodu ročně, než bude dosažena hodnota nejvýše 1 % HDP v roce 2028.
Vedle toho došlo v průběhu roku 2024 i k nabytí účinnosti nového fiskálního rámce na úrovni EU. Došlo k posunu důrazu od strukturálních sald směrem k výdajovému pravidlu, které cílí růst tzv. čistých výdajů. Čisté výdaje jsou celkové výdaje sektoru vládních institucí v metodice Evropského systému národních a regionálních účtů očištěné o vybrané položky, jako výdaje na projekty EU, cyklickou složku dávek v nezaměstnanosti, úrokové výdaje, diskreční příjmová opatření a jednorázové operace. Na základě očekávaného ekonomického vývoje a nutného fiskálního úsilí se pak stanovuje tempo čistých výdajů na horizont volebního cyklu v dané zemi, tedy v případě ČR na dobu 4 let.
Tempa nebo lépe řečeno dráhu čistých výdajů si členský stát stanovuje ve střednědobém národním fiskálně-strukturálním plánu, který vláda schválila dne 16. října 2024. Trajektorie čistých výdajů by měla být kompatibilní i s nastavením v zákoně o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a v zásadě tak naplnit kritéria střednědobé fiskální udržitelnosti jak dle původního fiskálního rámce, tak podle toho reformovaného. 
Vedle toho však došlo k aktivaci národní únikové doložky na obranné výdaje. Ta umožňuje se od stanovené dráhy čistých výdajů (a tedy od zákonem stanovených strukturálních deficitů) odchýlit, pokud je tato odchylka vysvětlena nárůstem výdajů na obranu. Nárůst výdajů na obranu v tomto pojetí je chápán jako kladná změna mezi běžným rokem a referenčním rokem 2021 (případně rokem, kdy byla naposledy úniková doložka aplikována) v metodice COFOG a zároveň uplatněné výdaje financované z nástroje SAFE. Maximálně lze použít v rámci únikové doložky kumulativní částku odpovídající 1,5 % HDP, a to v letech 2025 až 2028. 


Ministerstvo financí České republiky
Letenská 15
118 10 Praha 1
http://www.mfcr.cz
východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům,

Tabulka 3.1: Saldo a dluh sektoru vládních institucí

Zdroj: ČSÚ. Výpočty, odhad roku 2025 a predikce na rok 2026 MF ČR.
Očekávané hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025

Odhadujeme, že hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2025 skončí deficitem 2,0 % HDP. Saldo očištěné o vliv hospodářského cyklu a jednorázové operace se podle aktuálního odhadu zhoršilo na −2,0 % HDP. Deficitní hospodaření šlo především na vrub státního rozpočtu, se schodkem hospodařily i zdravotní pojišťovny. Naproti tomu místní vládní instituce by měly opět vykázat kladné saldo.
Státní rozpočet v národní hotovostní metodice dosáhl na konci roku 2025 schodku 290,7 mld. Kč, po očištění příjmové a výdajové strany o vliv prostředků z EU a finančních mechanismů byl pak deficit o 40,8 mld. Kč nižší. Zdravotní pojišťovny hospodařily na hotovostní bázi ke konci listopadu 2025 s meziročně o 2,7 mld. Kč lepším výsledkem a vykázaly deficit 5,2 mld. Kč. Naproti tomu místní rozpočty dosáhly za stejné období přebytku 29,4 mld. Kč, který byl díky vysokým kapitálovým výdajům meziročně nižší o 42,2 mld. Kč, a ke konci roku se patrně dále snížil s ohledem na prosincové výplatní termíny.
Odhad počítá s růstem celkových příjmů sektoru vládních institucí o 6,2 %, z toho daňových příjmů včetně příspěvků na sociální zabezpečení o 6,0 %.
Růst spotřeby domácností, podpořený vyššími výdělky, z velké části determinoval výnos daně z přidané hodnoty. Ten se zvýšil o 6,5 % a promítl se v něm i dodatečný efekt zvýšených spotřebních daní z tabákových výrobků a lihu, zrušení osvobození v oblasti finančních služeb, ale i nárůst veřejných investic.
Odhadovaný růst daně z příjmů fyzických osob o 7,1 % a příspěvků na sociální zabezpečení o 6,6 % se odvíjí od navýšení objemu mezd a platů v ekonomice. U daně z příjmů fyzických osob však dynamiku brzdil vývoj daně z kapitálových výnosů v důsledku nižších úrokových sazeb na vkladových účtech. V oblasti příspěvků na sociální zabezpečení proti sobě působily zvýšené odvody osob samostatně výdělečně činných a zavedení slevy na důchodovém pojištění pro pracující důchodce.
Výnos daně z příjmů právnických osob vzrostl odhadem o 6,9 % díky vyšším ziskům firem. Výsledný dopad diskrečních opatření na dynamiku daně působil zcela neutrálně, když mírně vyšší akruální výnos daně z neočekávaných zisků a dodatečný pozitivní vliv zavedení dorovnávací daně vykompenzovaly prohlubující se záporný efekt daňového osvobození výnosů ze státních dluhopisů.
Z ostatních příjmů počítáme s výraznějším růstem běžných a kapitálových transferů. Ty odráží průběh realizace projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU z programového období 2021–2027. Podstatnou roli rovněž sehrály prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost.
Celkové výdaje sektoru vládních institucí rostly zřejmě mírně pomaleji než příjmy. Odhadujeme, že tempo výdajů na konečnou spotřebu meziročně zpomalilo na 5,6 % vlivem mezispotřeby a naturálních sociálních transferů. Naproti tomu náhrady zaměstnancům v sektoru vládních institucí dosáhly svým růstem o 6,5 % vyšší dynamiky než v roce 2024.
Tempo naturálních sociálních transferů podle aktuálního odhadu zvolnilo na 4,3 %, což bylo primárně dáno vysokou základnou roku 2024. Za tímto nárůstem stojí jednak vyšší výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní péči a jednak další navýšení objemu prostředků vyplácených v oblasti sociálních dávek na bydlení. Na meziroční 4,8% dynamice mezispotřeby se významně podílely běžné výdaje do dopravní infrastruktury (především železniční). Z mimořádných faktorů pak byly realizovány pokračující opravy majetku poškozeného povodněmi v září 2024.
Ve skladbě peněžitých sociálních dávek měly rozhodující podíl penzijní dávky, upravené od ledna 2025 na základě zákonného valorizačního vzorce. Z hlediska dynamiky však rostly zejména podpory v nezaměstnanosti, dávky pěstounské péče či příspěvek na péči. Mírné navýšení si vyžádala i pokračující výplata humanitární dávky pro osoby s dočasnou ochranou. Ve vývoji dávek sociálního zabezpečení se v metodice národních účtů odráží i růst platby za státního pojištěnce. To vše by v souhrnu mělo vést k nárůstu sociálních dávek o 1,7 %.
Tempo investic do fixních aktiv podle národních účtů ve 3. čtvrtletí loňského roku dále zrychlovalo a za prvních 9 měsíců tak činilo 13,1 %. Za celý rok 2025 odhadujeme růst investic o 14,2 %, tažený zejména investiční aktivitou místních rozpočtů. Z hlediska financování počítáme s výrazným zapojením zdrojů z Nástroje pro oživení a odolnost, vliv bude mít rovněž nárůst objemu prostředků v rámci finanční perspektivy 2021–2027 v souladu s danou fází cyklu u prostředků na kohezi. Dvoucifernou dynamiku by mohly vykázat i investice z národních zdrojů.
Za odhadovanou téměř 15% dynamikou dotací stojí vyšší podpora obnovitelných zdrojů energie, výdaje na dopravní obslužnost či zvýšení maximální částky příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném trhu práce. Proti tomu naopak působil meziroční pokles plateb za ubytování ukrajinských uprchlíků.
K nárůstu běžných a kapitálových transferů o 9,9 % vedly dle našeho odhadu vyšší odvody do rozpočtu EU, svým dílem přispěly i platby České poště za poskytování univerzální poštovní služby či programy v souvislosti s povodněmi 2024. Zatížení státního rozpočtu naopak kleslo snížením maximální výše příspěvku na stavební spoření.
Deficitní hospodaření vládních institucí se promítlo do výše dluhu, který podle aktuálního odhadu vzrostl v roce 2025 o 1,3 p. b. na 44,6 % HDP. Loňský nárůst absolutní výše dluhu o 9,0 % vedl k dalšímu navýšení úrokových výdajů odhadem o 3,4 %, avšak v poměrovém vyjádření by měly zůstat na úrovni 1,3 % HDP.

Predikce hospodaření sektoru vládních institucí v roce 2026

V roce 2026 očekáváme, že hospodaření veřejných financí skončí deficitem 2,2 % HDP, a to i ve strukturálním vyjádření. 
Rostoucí reálné výdělky by měly nadále povzbuzovat spotřebu domácností a pozitivně ovlivňovat i výnos daně z přidané hodnoty. Naopak dynamika bude brzděna úpravou v oblasti nedobytných pohledávek. Výsledný nárůst daně by měl činit 4,6 %. Výnos spotřebních daní bude pozitivně ovlivněn dříve zavedenými opatřeními v oblasti zdanění tabákových a souvisejících výrobků (náplně do elektronických cigaret a nikotinové sáčky), stejně jako lihu. Tento efekt však bude v metodice ESA 2010 převážen výpadkem příjmů z poplatků na obnovitelné zdroje energie od domácností a firem.
Růst objemu mezd a platů určuje daň z příjmů fyzických osob (růst o 5,9 %) a příspěvky na sociální zabezpečení (růst o 6,2 %), v nichž se navíc odráží i předpokládaný nárůst platby za státní pojištěnce. U daně z příjmů fyzických osob by měla být dynamika dále brzděna meziročním vývojem daně z kapitálových výnosů. Oba příjmové tituly by mohly být posíleny v důsledku zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele, které spolu s novelou zákona o zaměstnanosti umožní efektivnější kontrolu a vymáhání daňových povinností.
Výnos daně z příjmů právnických osob by měl meziročně vykázat pokles o 7,4 %, který je primárně způsoben koncem účinnosti daně z neočekávaných zisků. Ostatní diskreční opatření by měla v souhrnu působit rovněž mírně negativně. 
Vývoj příjmových transferů do velké míry reflektuje průběh realizace projektů spolufinancovaných z rozpočtu EU z programového období 2021–2027. Podstatnou roli sehrají také prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, jejichž čerpání bude v roce 2026 ukončeno.
Na výdajové straně by měly náhrady zaměstnancům v sektoru vládních institucí dosáhnout vyšší dynamiky (7,4 %) než v loňském roce, zejména s přihlédnutím k zaměstnancům s valorizovanými platy podle průměrné mzdy a bezpečnostních sborů. Vedle toho uvažujeme s růstem platů i v ostatních segmentech sektoru vládních institucí, byť dynamika bude ovlivněna zvyšováním až od dubna tohoto roku. Růst bude zesilovat i dodatečný efekt zvýšených platů vojáků od července 2025. 
Naturální sociální transfery by si měly zachovat podobné tempo jako v roce 2025. Očekáváme, že rostoucí reálné výdělky domácností budou mít za následek pokles sociálních dávek na bydlení. Zvyšovat se budou naopak výdaje zdravotních pojišťoven z titulu vyššího pojistného i platby státu za státní pojištěnce, část pak půjde na vrub předpokládaného deficitního hospodaření systému veřejného zdravotního pojištění. Růst mezispotřeby o 1,9 % je v porovnání s rokem 2025 výrazně nižší jak v důsledku vysoké srovnávací základny, tak vlivem úspor v provozních nákladech veřejných institucí.
V oblasti peněžitých sociálních dávek počítáme s navýšením výdajů na výplatu dávek důchodového pojištění, které by mělo být determinováno standardní valorizací od ledna 2026 dle růstu cenového indexu životních nákladů důchodců. Na humanitární dávku pro osoby s dočasnou ochranou by měla být vynaložena obdobná částka jako v loňském roce. Výdaje zvýší úpravy v oblasti podpor v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, stejně jako zvýšení příspěvku na péči. Růst celkových peněžitých sociálních dávek, včetně platby za státního pojištěnce, by měl dosáhnout hodnoty 3,6 %.
V rámci investic do fixních aktiv budou stěžejní výdaje na výstavbu dopravní infrastruktury. Dynamika celkových investic by vzhledem k vysoké srovnávací základně roku 2025 mohla dosáhnout 2,2 %, přičemž růst bude tažen zejména národními investicemi. Evropské zdroje z finanční perspektivy 2021‒2027 budou doplněny prostředky z končícího Národního plánu obnovy.
Zadlužení sektoru vládních institucí by mělo v roce 2026 vzrůst o 1,6 p. b. na hodnotu 46,2 % HDP. Spolu s tím porostou i úrokové výdaje odhadem o necelých 11 % a v poměrovém vyjádření dosáhnou úrovně 1,4 % HDP.

	Obrázek 3.1: Saldo veřejných financí
(saldo sektoru vládních institucí, v % HDP)

Zdroj: ČSÚ. Odhad roku 2025 a predikce na rok 2026 MF ČR.
	Obrázek 3.2: Zadlužení veřejných financí
(dluh sektoru vládních institucí, v % HDP)

Zdroj: ČSÚ. Odhad roku 2025 a predikce na rok 2026 MF ČR.

Ministerstvo financí České republiky
Letenská 15
118 10 Praha 1
http://www.mfcr.cz
východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům, východiska a priority návrhu státního rozpočtu, výdajový rámec, daňové a sociální příjmy, ostatní příjmy, mandatorní výdaje, kapitálové výdaje, běžné výdaje, finanční vztahy k rozpočtu EU a finančním mechanismům,

Citlivostní analýza
Makroekonomický rámec státního rozpočtu byl podroben dvěma typům negativních šoků, které ukazují citlivost budoucího vývoje české ekonomiky a hospodaření veřejných financí na odlišné předpoklady. První scénář uvažuje dopady nižšího růstu ekonomiky prostřednictvím kanálu zahraničního obchodu. Druhý scénář hodnotí náhlé zvýšení úrokových sazeb nad uvažovanou úroveň postupného zpřísňování měnových podmínek ve scénáři základním. Analýza citlivosti byla kalkulována pomocí dynamického stochastického modelu všeobecné rovnováhy vytvořeného MF ČR.
Citlivostní scénáře jsou odvozeny od makroekonomického rámce rozpočtové dokumentace a uvažují materializaci negativního šoku v prvním pololetí roku 2026. Jde však vždy pouze o modelovou simulaci vlivu šoku na makroekonomické prostředí a veřejné finance, kdy šok byl arbitrárně definován.
Pomalejší ekonomický růst v EU v roce 2026

Ekonomický vývoj u obchodních partnerů v EU je pro hospodářský růst malé otevřené ekonomiky ČR podstatný. Tento scénář předpokládá pomalejší růst HDP v EU pro rok 2026 o 2,6 p. b., což odpovídá směrodatné odchylce v období let 2012–2024.
Snížení zahraniční poptávky po domácích produktech by se v první fázi projevilo poklesem čistého exportu. Následný tlak na oslabení kurzu koruny by ovšem prostřednictvím dražších importů negativní efekty na čistý export tlumil. Horší výsledek zahraničního obchodu by se projevil ve zpomalení růstu reálného HDP ČR o 0,7 p. b. v roce 2026 oproti základnímu scénáři. Nižší růst zisků firem z titulu slabšího exportu by zpomalil růst investic o 0,6 p. b. Nižší produkce firem by se také negativně promítla do poptávky po práci a následně do redukce míry růstu nominálních mezd. Negativní důchodový efekt v podobě relativně nižších mezd a výnosů z kapitálu by zpomalil růst spotřeby domácností o 0,2 p. b.
Slabší hospodářský výkon má dopad na daňové příjmy a pojistné na straně příjmů, na straně výdajů pak vede ke zvýšení výdajů na dávky v nezaměstnanosti a další sociální výdaje. Na úrovni státního rozpočtu by navíc došlo ke zvýšení nároků z titulu platby za státní pojištěnce (větší počet osob). Státní dluh by pak vzrostl na konci roku 2026 o 0,4 p. b. více než ve scénáři návrhu státního rozpočtu.

Tabulka 4.1: Scénář I. – pomalejší růst ekonomiky EU v roce 2026

Pozn.: Saldo státního rozpočtu a státní dluh jsou v metodice hotovostních toků.
Zdroj: ČSÚ. Predikce a simulace MF ČR.
Nárůst domácí úrokové míry

V tomto scénáři simulujeme dodatečné zpřísnění monetární politiky pro rok 2026 o 2,3 p. b. Tato hodnota odpovídá směrodatné odchylce vývoje krátkodobé úrokové míry v období od roku 2012 do roku 2024.
Restriktivnější měnová politika by měla negativní efekt na ekonomický vývoj. Tlak na zhodnocení české měny by vedl ke zdražení vývozů, zatímco importované zboží by se stalo relativně levnějším. Zpomalení exportu o 0,5 p. b. by vzhledem k vysoké dovozní náročnosti vývozu vytvářelo tlak na pokles importu. Podobně by působily nižší důchod a pokles zisku ekonomických subjektů. Výsledkem by byla nižší dynamika importu oproti makroekonomickému scénáři návrhu státního rozpočtu.
Další negativní vliv na spotřebu představují nižší příjmy domácností z titulu pomalejšího růstu mezd. Vyšší úroková míra by navíc domácnosti motivovala spořit, a odkládat tedy spotřebu do budoucna. Restriktivní měnová politika by tak ve výsledku vedla ke zpomalení růstu spotřeby domácností o 0,2 p. b.
Ziskovost firem by se v důsledku poklesu zahraniční i domácí poptávky snížila. Firmy by na pokles zisků a zdražení úvěrů reagovaly snížením růstu investic o 0,3 p. b. Zpomalení agregátní poptávky by dále vedlo jen k velmi malému zvýšení míry nezaměstnanosti oproti základnímu scénáři o max. 0,2 p. b., a také k nižší dynamice mezd zhruba ve stejném rozsahu.
Vzhledem k negativnímu dopadu vyšší úrokové míry na investice, spotřebu a export by výsledný dopad do růstu HDP byl taktéž negativní, a to v rozsahu 0,1 p. b. Zpomalení hospodářského růstu by vedlo ke snížení míry inflace o 0,5 p. b.
Dopady na saldo veřejných financí, resp. státního rozpočtu, jsou u tohoto scénáře relativně malé. Nižší nominální spotřeba domácností a objem mezd a platů by vedly ke snížení dynamiky hlavních položek na straně příjmů. Na druhou stranu by na výdajové straně působila příznivě nižší míra inflace, zejména pak u některých sociálních dávek a spotřeby vládních institucí. Míra zadlužení by však mírně vzrostla o 0,1 p. b., zejména vlivem relativně nižšího růstu nominálního HDP.

Tabulka 4.2: Scénář II. – vyšší úrokové sazby

Pozn.: Saldo státního rozpočtu a státní dluh jsou v metodice hotovostních toků.
Zdroj: ČSÚ. Predikce a simulace MF ČR.
Výdajový rámec na rok 2026
Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od zákonem stanoveného salda upraveného o vlivy hospodářského cyklu a jednorázová či jiná přechodná opatření, tedy z konceptu strukturálního salda. Zákon č. 349/2003 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, novelizoval zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a urychlil dosažení úrovně strukturálního deficitu nejvýše 1 % HDP nejpozději v roce 2028. Pro rok 2026 je strukturální deficit stanoven na 1,75 % HDP. 
Aplikaci a popis odvození výdajových rámců na roky 2026-2028 obsahuje Rozpočtová strategie sektoru veřejných institucí ČR na roky 2026–2028 (dále jen „Strategie“). Strategie byla schválena vládou dne 30. dubna 2025 jako výchozí dokument pro přípravu návrhu státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů a jejich střednědobých výhledů.

Výdajové rámce jsou odvozovány z celkového salda sektoru vládních institucí v mezinárodně srovnatelné akruální metodice Evropského systému národních a regionálních účtů (ESA 2010), které je upraveno o očekávaný vliv hospodářského cyklu a případná jednorázová či jiná přechodná opatření. Odečtením predikované výše strukturálních sald všech ostatních jednotek sektoru vládních institucí mimo státní rozpočet a státní fondy je získána očekávaná výše strukturálního salda státního rozpočtu a státních fondů. K němu jsou přičteny cyklické příjmy státního rozpočtu a státních fondů a saldo očekávaných jednorázových operací, čímž je odvozeno akruální saldo státního rozpočtu a státních fondů. Výdajové rámce na hotovostní bázi pak vzniknou odečtením metodických úprav, které odlišují akruální a hotovostní pojetí transakcí, a zohledněním predikovaných konsolidovaných hotovostních příjmů státního rozpočtu a státních fondů. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění platných předpisů, umožňuje, aby částky stanovené v Strategii byly pro návrh státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů či jejich střednědobých výhledů aktualizovány o následující taxativní výčet:
a) změnu prognózovaných celkových příjmů včetně příjmů prostředků z rozpočtu EU a z finančních mechanismů na příslušný rok upravených o vliv hospodářského cyklu a o vliv jednorázových a přechodných operací,
b) vliv významného zhoršení ekonomického vývoje, pokud MF ČR předpovídá v daném čtvrtletí meziroční pokles reálného HDP o nejméně 3 %,
c) vliv zhoršování bezpečnostní situace státu spojené s vyhlášením mimořádných opatření vládou ke zvýšení jeho obranyschopnosti,
d) vliv odstraňování následků živelních pohrom,
e) 0,3 % této částky, jestliže je to třeba k tomu, aby byly vzaty v úvahu vlivy, s kterými se při stanovení této částky nepočítalo.
Na rok 2026 schválila vláda ČR svým usnesením č. 315/2025 hotovostní konsolidovaný výdajový rámec státního rozpočtu ČR a státních fondů ve výši 2 438 mld. Kč. 
Takto stanovený výdajový rámec v sobě obsahoval celkem tři složky. První je klasický výdajový rámec na základě strukturálního deficitu veřejných financí ve výši 1,75 % HDP. Druhou složkou byla návratná finanční výpomoc na stavbu nových jaderných zdrojů a třetí pak výdaje na obranu nad 2 % HDP podle § 8, odstavec 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech.
Aktuální návrh již neobsahuje ani návratnou finanční výpomoc, ani navýšení obrany dle výše uvedeného ustanovení. Zahrnuje však aplikaci národní únikové doložky podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1263 ze dne 29. dubna 2024 o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1466/97. Úniková doložka byla povolena dne 30. června 2025 Radou EU, podle které se Česká republika může odchýlit od dráhy čistých výdajů, pokud se tak stane na základě navýšení obranných výdajů proti referenčnímu roku 2021.
V případě, že by aktuální návrh státního rozpočtu vláda předkládala ve standardním režimu, tedy do 30. září, byl by výdajový rámec stanoven ve výši, která by povolovala maximálně deficit státního rozpočtu ve výši 293 mld. Kč. 
Vrácením návrhu zákona o státním rozpočtu Poslaneckou sněmovnou se však právní situace mění. Povinnost MF ČR stanovit celkové výdaje státního rozpočtu v návrhu zákona o státním rozpočtu na základě částky výdajového rámce státního rozpočtu a státních fondů schváleného vládou podle zákona o rozpočtové odpovědnosti upravují rozpočtová pravidla v ustanovení § 8 odst. 2 pouze ve vztahu k sestavení návrhu zákona o státním rozpočtu, který je vládou předkládán nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku Poslanecké sněmovně.
Na situaci, která nastala u návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 a která spočívá v tom, že v 1. čtení tohoto návrhu nebyly schváleny jeho základní údaje a návrh byl vrácen vládě k přepracování, se vázanost výdajovými rámci nevztahuje. V současné situaci je tedy třeba řídit se doporučeními Poslanecké sněmovny, která jsou uvedena v jejím 46. usnesení z 3. schůze ze dne 26. listopadu 2025.
Doporučení Poslanecké sněmovny jsou uvedena v části III. písmena a) až f) 46. usnesení. V písmenu f) je uvedeno, že Poslanecká sněmovna vládě doporučuje provést v návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026 k pokrytí změn podle bodu III. b) až e) výdajová úsporná opatření ve formě škrtů a v případě, že nebude možno tyto změny pokrýt, adekvátně navýšit deficit státního rozpočtu na rok 2026.


HDP v EA19	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	202	2	2023	2024	2025	2026	1.7832659277582152	-0.90546679329753799	-0.12043242330034287	1.4572659092979112	2.0068665344202152	1.7575166261028619	2.7667749313884826	1.751804064822915	1.6407461092878162	-6.1642942883361034	6.3511807367003126	3.7041726749595494	0.55629956489016141	0.84931433167978465	1.4564175093200626	1.4804397671842162	


Ropa Brent	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	202	2	2023	2024	2025	2026	111.28	111.56	108.61500000000001	99.04	52.407499999999999	43.564999999999998	54.160000000000004	71.304999999999993	64.34	41.8	70.785000000000011	101.035	82.43	80.567499999999995	69.155000000000001	60.712499999999999	


Kurz CZK/EUR	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	24.585999999999999	25.143000000000001	25.974	27.533000000000001	27.283000000000001	27.033000000000001	26.331	25.645	25.672000000000001	26.443999999999999	25.645	24.565000000000001	24.007000000000001	25.119	24.693000000000001	24.125	


HDP (stálé ceny)	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	1.7723808533847318	-0.77066819062274305	-4.1812416044749057E-2	2.2452121986263194	4.9587584891560397	2.5808701392137721	5.1735652996788133	2.8303058826786298	3.5657765812826057	-5.3048795546387595	4.0290183205514722	2.8471706583814296	4.7580330897375234E-2	1.2513109624592289	2.499303267063695	2.4442221452837884	


Index spotřebitelských cen	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	1.9354838709677296	3.2700421940928379	1.4300306435137884	0.40281973816718164	0.3009027081243687	0.70000000000001705	2.3833167825223285	2.133850630455882	2.8490028490028436	3.231763619575247	3.8461538461538538	15.073212747631359	10.628742514970085	2.4357239512855102	2.5099075297225824	2.1161084240756338	


Zaměstnanost (národní účty)	2011	2012	2013	2014	2015	201	6	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	-0.50109832614265315	0.52390258012418656	0.36895581614355422	0.53268964964368593	1.3935332868923638	1.0326140935797241	1.3308944081874756	1.15157851305338	-0.1448975589512429	-2.3196321425049291	0.99490480983371299	1.0198816979281986	1.6014239796717789	0.59720545606181474	0.98389359340794158	0.14457217517578158	


Míra nezaměstnanosti (VŠPS)	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	6.7119685162101632	6.9792274875157894	6.9532054324343155	6.1079148326470536	5.0480202509219101	3.9522222439721664	2.8925279277838687	2.2458549528410159	2.0153079248051631	2.5505204546026263	2.8045143304056874	2.1626258071215152	2.5795086264794187	2.603134588878953	2.7559039628241973	2.7907541283945103	


Objem mezd a platů (domácí)	2011	2012	2013	2014	2015	2016	201	7	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	2.2364924887925213	2.6051716734365016	0.69881857734341679	3.8891272930324305	5.0329292888373232	5.6917383701269131	9.191245229116447	9.5736789178898505	7.8565581337590089	0.38161231582169819	7.2450032422142812	9.0908024830922045	8.8419163412036426	6.8195950371628129	7.3294002147994206	6.3431006011784206	


Poměr běžného účtu k HDP	2011	2012	2013	2014	2015	2016	2017	2018	2019	2020	2021	2022	2023	2024	2025	2026	-2.0708400488400494	-1.5374696454589607	-0.52253058287359089	0.18005481955230693	0.44596109319740257	1.7587653641101966	1.5415087945241237	0.39201282004439575	0.33221063491298458	1.7591036001013847	-2.0560849002320882	-4.6850062520311031	-0.11074608454957351	1.7436795647575811	0.64212014134699036	0.26845585292430746	


image1.emf

image2.emf

image3.emf

image4.emf

image5.png

image6.png

image7.emf

image8.emf