Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDRFC4KF4 najdete zde


                IV.
Odůvodnění

Obecná část
A)  VYSVĚTLENÍ NEZBYTNOSTI NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY, ODŮVODNĚNÍ JEJÍCH HLAVNÍCH PRINCIPŮ
Za účelem zajištění transpozice práva EU se navrhuje nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, ve znění pozdějších předpisů. Jmenovitě se navrhuje zajištění transpozice celkem čtyř směrnic, konkrétně: 
1)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2364 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako legující prvek v oceli, slitinách hliníku a mědi;
2)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1802 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách s vysokým bodem tavení;
3)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2363 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo ve skleněných nebo keramických částech;
4)	směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2456 ze dne 26. listopadu 2025, kterou se mění směrnice 2011/65/EU, pokud jde o přerozdělení vědeckých a technických úkolů Evropské agentuře pro chemické látky.

Stávající nařízení vlády upravuje podmínky uvádění elektrických a elektronických zařízení (dále jen „elektrozařízení“) na trh z hlediska omezení používání některých nebezpečných látek (olova, rtuti, kadmia, šestimocného chromu, polybromovaných bifenylů (PBB) a polybromovaných difenyletherů (PBDE), DEHP, BBP, DBP a DIBP), a to ve stanovených koncentracích. Elektrozařízení jsou stanovenými výrobky ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, v platném znění. Hlavní odpovědnost za plnění povinností uložených platným nařízením vlády nese výrobce (včetně dovozce), požaduje se od nich prokázání shody, které má tři prvky: technická dokumentace, prohlášení o shodě a označení standardní značkou CE.
Cílem právní úpravy, na základě směrnic Komise v přenesené pravomoci (viz body 1) až 3) výše), je zavedení výjimky pro používání olova jako legujícího prvku v oceli, olova ve slitinách hliníku a mědi, olova v pájkách s vysokým bodem tavení a olova ve skleněných nebo keramických částech.
Druhým cílem právní úpravy je zajistit procesní úpravu dvou typů žádostí směřovaných nově Evropské agentuře pro chemické látky (ECHA), (dále jen „Agentura ECHA“). První typ se týká udělení, prodloužení platnosti či zrušení používání některé z omezovaných chemických látek v elektrozařízeních. Druhý typ žádosti se týká přezkumu a změny seznamu chemických látek omezených v používání v elektrozařízeních. Působnost se v obou případech přesunuje z Evropské komise na speciální agenturu Evropské unie, kterou je Agentura ECHA.      

Ve věcné rovině je sledován cíl úpravy na evropské úrovni, tj. zkvalitnění regulace trhu s elektrozařízeními.       

B)	 ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY SE ZÁKONEM, K JEHOŽ PROVEDENÍ JE NAVRŽENA, VČETNĚ SOULADU SE ZÁKONNÝM ZMOCNĚNÍM K JEJÍMU VYDÁNÍ 
Návrh nařízení vlády se navrhuje a je vydáván v souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 22 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů k provedení jeho ustanovení § 2 písm. d), § 12 a § 13. 
Předmětem úpravy zákona o technických požadavcích na výrobky je způsob stanovování technických požadavků na výrobky, které by mohly ve zvýšené míře ohrozit zdraví nebo bezpečnost osob, majetek nebo životní prostředí, popřípadě jiný veřejný zájem. Technické požadavky na elektrozařízení upravené návrhem nařízení vlády mají velmi úzkou vazbu na jejich životní cyklus. Omezení používání některých nebezpečných látek v elektrozařízeních má za cíl přispět ke zmírnění problémů na konci životního cyklu, kdy se s elektrozařízením nakládá jako se zpětně odebraným výrobkem nebo odpadem (při sběru, ale zejména při využití a odstraňování).  
Dalším předmětem úpravy zákona o technických požadavcích na výrobky jsou práva a povinnosti osob, které výrobky uvádějí na trh nebo distribuují a které by mohly ve zvýšené míře ohrozit oprávněný zájem. Pravidla omezování některých nebezpečných látek v elektrozařízeních jsou založena na principu odpovědnosti výrobce. Výrobcem elektrozařízení je fyzická nebo právnická osoba, která elektrozařízení vyrábí nebo která si je nechává navrhnout nebo vyrobit a uvádí je na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou. 
Vzhledem ke skutečnosti, že elektrozařízení představují zvýšenou míru ohrožení oprávněného zájmu na životním prostředí, musí proto být podrobeny posouzením shody. Postupy a úkony, které musí být splněny při posuzování shody, jsou v souladu se zmocněním upraveným v § 12 zákona o technických požadavcích na výrobky.  
Pravidla a podmínky pro připojování označení CE u elektrozařízení a stejně tak podmínky vypracování EU prohlášení o shodě upravená návrhem nařízení vlády odůvodňují vazbu na ustanovení § 13 zákona o technických požadavcích na výrobky.

C) 	ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY S PŘEDPISY EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATUROU SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝMI PRÁVNÍMI ZÁSADAMI PRÁVA EVROPSKÉ UNIE, POKUD SE NA VZTAHY, JEŽ MAJÍ BÝT PŘEDMĚTEM PRÁVNÍ ÚPRAVY, VZTAHUJÍ, S UVEDENÍM TĚCHTO PŘEDPISŮ EVROPSKÉ UNIE, JUDIKATURY SOUDNÍCH ORGÁNŮ EVROPSKÉ UNIE A OBECNÝCH PRÁVNÍCH ZÁSAD PRÁVA EVROPSKÉ UNIE A JEJICH ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY
Návrh nařízení vlády je v souladu s těmito směrnicemi: 
1)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2364 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo jako legující prvek v oceli, slitinách hliníku a mědi;
2)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/1802 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo v pájkách s vysokým bodem tavení;
3)	směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2025/2363 ze dne 8. září 2025, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU, pokud jde o výjimku pro olovo ve skleněných nebo keramických částech;
4)	směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2025/2456 ze dne 26. listopadu 2025, kterou se mění směrnice 2011/65/EU, pokud jde o přerozdělení vědeckých a technických úkolů Evropské agentuře pro chemické látky.

Cílem právní úpravy je zavedení výjimky pro používání olova jako legujícího prvku v oceli, olova ve slitinách hliníku a mědi, olova v pájkách s vysokým bodem tavení a olova ve skleněných nebo keramických částech (viz směrnice pod body 1) až 3) výše).

V roce 2025 byla dokončena revize „kmenové“ směrnice č. 2011/65/EU, a to pod č. 2025/2456/EU. Cílem této změny je optimalizace, rozšíření úkolů, přerozdělení pracovní zátěže a stanovení působnosti v rámci Agentury ECHA. Úkoly, za které doposud odpovídala Evropská komise, která si za tím účelem najímala externí subjekty, bude od 13. srpna 2027 zajišťovat Agentura ECHA prostřednictvím svých vědeckých výborů.

Vzhledem k tomu, že návrh je čistě implementační, nepokládá jej předkladatel za technický předpis ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (kodifikované znění).

Nedochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu implementované normy, tzv. gold-platingu. Návrh je v souladu s výše uvedenými delegovanými směrnicemi, ke kterému není ke dni předložení návrhu evidována žádná judikatura soudních orgánů EU.

D)	PŘEDPOKLÁDANÝ HOSPODÁŘSKÝ A FINANČNÍ DOPAD NAVRHOVANÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY NA STÁTNÍ ROZPOČET, OSTATNÍ VEŘEJNÉ ROZPOČTY, NA PODNIKATELSKÉ PROSTŘEDÍ ČESKÉ REPUBLIKY, DÁLE SOCIÁLNÍ DOPADY, VČETNĚ DOPADŮ NA SPECIFICKÉ SKUPINY OBYVATEL, ZEJMÉNA OSOBY SOCIÁLNĚ SLABÉ, OSOBY SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM A NÁRODNOSTNÍ MENŠINY, A DOPADY NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
V souvislosti s přechodem na novou právní úpravu nedojde k významnému navýšení objemu kontrolní činnosti a vzniku nákladů s tím spojených. V té souvislosti předložený návrh nařízení vlády nevyvolá dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Návrh nemá sociální dopady, zejména dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. 
Pokud jde o dopady na podnikatelské prostředí, platí, že praktická aplikace návrhu nařízení vlády je spojena pouze s nezbytnými náklady pro výrobce a dovozce elektrozařízení na adaptaci nových kvalitativních opatření. 
Každému schválení výjimky ze zákazu nadlimitního používání některých nebezpečných látek předchází na úrovni EU podrobné posouzení podle čl. 5 směrnice 2011/65/EU o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, které se týká vědecké/technické proveditelnosti, spolehlivosti eventuálních jiných náhradních látek, dopadu na životní prostředí, zdraví a bezpečnost spotřebitelů a ekonomických a sociálních dopadů. Přijaté výjimky budou mít i příznivý dopad pro podnikatelské subjekty, zvláště pro výrobce výjimkami dotčených aplikací. 
Pokud jde o dva procesní režimy ve vazbě na Agenturu ECHA platí, že hospodářské subjekty ani stát k ničemu nezavazují, protože jejich využití je fakultativní. 

E)	ZHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K ZÁKAZU DISKRIMINACE A VE VZTAHU K ROVNOSTI MUŽŮ A ŽEN
Návrh, stejně jako platná právní úprava, nevytváří žádné rozdíly, které by byly v rozporu se zákazem diskriminace.
Dopad na rovnost žen a mužů byl hodnocen podle „Metodiky hodnocení dopadů na rovnost žen a mužů pro materiály předkládané vládě ČR“ (http://www.vlada.cz/assets/ppov/rovne-prilezitosti-zen-a-muzu/Projekt_Optimalizace/Metodika-PO-OPONENTURE.pdf).
Navrhovaná právní úprava je technickým předpisem, který se týká výhradně problematiky dodávání elektrických a elektronických zařízení na trh a souvisejících činností. Předkladatel proto v souladu s bodem 3.3 Metodiky konstatuje, že materiál se netýká postavení fyzických osob a nemá dopad na rovnost žen a mužů.

F)	ZHODNOCENÍ DOPADŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ VE VZTAHU K OCHRANĚ SOUKROMÍ A OSOBNÍCH ÚDAJŮ
Návrh nebude mít dopad na ochranu soukromí a možnost zneužití osobních údajů. 

G)	ZHODNOCENÍ KORUPČNÍCH RIZIK
Navrhovaná právní úprava nezakládá možnost vzniku korupčních rizik.

H)	ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST NEBO OBRANU STÁTU
Návrh nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

I)	ZHODNOCENÍ DOPADŮ NA RODINY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA PLNĚNÍ FUNKCÍ RODINY, S OHLEDEM NA POČET VYŽIVOVANÝCH ČLENŮ, NA PŘÍPADNOU PŘÍTOMNOST HENDIKEPOVANÝCH ČLENŮ A RODINY SAMOŽIVITELŮ, RODINY SE TŘEMI A VÍCE DĚTMI A DALŠÍ SPECIFICKÉ ŽIVOTNÍ SITUACE, DÁLE S OHLEDEM NA POSÍLENÍ INTEGRITY A STABILITY RODINY A POSÍLENÍ RODINNÉ HARMONIE, LEPŠÍ ROVNOVÁHY MEZI PRACÍ A RODINOU A NA POSÍLENÍ MEZIGENERAČNÍCH A ŠIRŠÍCH PŘÍBUZENSKÝCH VZTAHŮ; ZHODNOCENÍ MUSÍ OBSAHOVAT VYSVĚTLENÍ PŘÍČIN PŘÍPADNÝCH ROZDÍLŮ, OČEKÁVANÝCH DOPADŮ NEBO OČEKÁVANÉHO VÝVOJE, S VYUŽITÍM STATISTICKÝCH NEBO JINÝCH ÚDAJŮ, JSOU-LI TYTO ÚDAJE K DISPOZICI

Návrh nebude mít dopad na plnění funkcí rodiny.

J)	ZHODNOCENÍ ÚZEMNÍCH DOPADŮ, VČETNĚ DOPADŮ NA ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na územní samosprávné celky.

K)    ZHODNOCENÍ SOULADU NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ SE ZÁSADAMI TVORBY DIGITÁLNĚ PŘÍVĚTIVÉ LEGISLATIVY
Návrh není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy.

L)	ZHODNOCENÍ, ZDA NÁVRHEM PRÁVNÍHO PŘEDPISU NENÍ ZAKLÁDÁNA VEŘEJNÁ PODPORA
Návrhem vyhlášky nedochází k poskytování státní nebo státem financované podpory, která by mohla narušit hospodářskou soutěž a ovlivnit obchod mezi členskými státy. Prováděcí právní předpis se veřejné podpory nedotýká.

M)	INFORMACE DLE ZÁKONA O REGULACI LOBBOVÁNÍ
Při přípravě návrhu nařízení vlády nebyly zjištěny žádné lobbistické aktivity.

Zvláštní část
K článku I.
K bodům 1 a 2:
Aktualizuje se poznámka pod čarou č. 1 - doplňuje se odkaz na implementované směrnice.

K bodu 3 (§ 11a a 11b):
Rozsah těchto úkolů se týká dvou dosavadních postupů vztahujících se k posuzování používání chemických látek v elektrických a elektronických zařízeních:
1) posuzování žádostí hospodářských subjektů o udělení, prodloužení platnosti či zrušení výjimky z omezení používání látek a
2) přezkumu látek, které mají být doplněny na seznam omezovaných látek iniciovaného členským státem nebo Evropskou komisí.
Prakticky, směrnice č. 2025/2456/EU přináší kvalitativní změnu spočívající ve zvýšení transparentnosti stanovením podrobných procesních kroků pro oba výše uvedené (již existující) procedurální postupy pod body 1) a 2). (Obě tyto procedury a příslušná procesní pravidla jsou upraveny přímo směrnicí EP a Rady č. 2011/65/EU). Režim žádostí je upraven na úrovni EU směrnicí bez toho, aby přepokládal proces na straně správních orgánů v členských státech. Nová právní úprava tento režim zcela zachovává, jen mění příjemce žádostí z Evropské komise na Agenturu ECHA.
Z výše uvedených důvodů a v zájmu co největší efektivity legislativního procesu navrhujeme změnu nařízení vlády č. 481/2012 Sb., o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních, v platném znění a předložit jí vládě během března 2026, a to při příležitosti transpozice tří delegovaných směrnic, které mění „kmenovou“ směrnici č. 2011/65/EU. 
Dotčeným výrobním segmentem, ve kterém se řeší používání chemických látek jsou výhradně elektrozařízení.

K bodu 4 až 13: 
Aktualizuje se dosavadní výjimka pro použití olova jako legujícího prvku v oceli, olova ve slitinách hliníku a mědi, olova v pájkách s vysokým bodem tavení a olova ve skleněných nebo keramických částech.

K článku II.
Účinnost je navrhována dle transpozičních termínů implementovaných směrnic na 1. července 2026 a 13. srpna 2027. Takto navržená účinnost je v souladu s § 9 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění zákona č. 277/2019 Sb., neboť navržené datum účinnosti odpovídá požadavku implementované směrnice a je tím naplněn naléhavý obecný zájem spočívající v potřebě reagovat na požadavky práva EU a plnit tak termíny, jež z práva EU vyplývají a jsou pro ČR závazné.

5