Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDS3SSYSD najdete zde


                2026-0034-002-TVO-PPR77-2

	

	

	

	


Vypořádání připomínek
k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů

V Praze dne 26. června 2026

Dokument obsahuje pouze doporučující připomínky.
Doporučující připomínky
	Připomínkové místo
	Připomínka
	Vypořádání

	Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí
	1.1. K návrhu vyhlášky obecně

S novelou nesouhlasím z několika důvodů, z nichž ty zásadní popisuji níže. Jednak není zcela zřejmý proces a dopad nového financování poradenských služeb, jednak doplňuji hodnocení změn pracovní náplně sociálních pedagogů.
Již stávající situace poradenského systému ukazuje na řadu nejednotností, velmi rozdílné počty klientů, a tedy i objemu práce, v různých zařízeních (ŠPZ). Rostou také nároky na množství poradenské práce a mění se její charakter.[1] O to potřebnější je, aby nová právní úprava nevytvářela nové problémy, ale přispěla k jejich odstranění. Novela přináší výrazně více rizik než přínosů, když nestaví na jakékoliv předchozí analýze stávající situace a zavádí výrazně zkreslující vykazování výkonnosti, což blíže vysvětluji u jednotlivých konkrétních připomínek.
Vykazování poradenské práce přitom má být postaveno na ukazatelích, které reálně reflektují časovou a odbornou náročnost práce ŠPZ. To předložená novela nesplňuje. Nenavrhuji proto konkrétní změny předloženého návrhu, nýbrž jeho kompletní přepracování.
[1] Školská poradenská zařízení: kapacity, činnosti a jejich dostupnost. Tematická zpráva České školní inspekce, březen 2026. Dostupná z: https://www.csicr.cz/cz/Aktuality/Skolska-poradenska-zarizeni-kapacity,-cinnosti-a-j
Ke kritériím pro financování poradenských služeb
Základním cílem novely je uvést vyhlášku do souladu s novelizací školského zákona[2] zpřesňující poradenské služby poskytované školami a ŠPZ. Vzhledem k celostátně stanoveným normativům financování poradenské práce je třeba stanovit jasná a spravedlivá kritéria pro posuzování časové, odborné a další náročnosti poskytovaných služeb. Novela tento cíl nesplňuje, a to zejména z následujících důvodů.
​1. Výkonnost se posuzuje na základě porovnání počtu klientů za uplynulý školní rok se stavem zaměstnanců k 30. 9. následujícího školního roku. U každého klienta se navíc započítává pouze ten z výkonů, který spadá do nejvyššího stupně náročnosti.
2. Základ normativu pro speciálně pedagogická centra (SPC) je stanoven jako počet žáků ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona. SPC však neprovádějí diagnostiku výhradně dětí a žáků „paragrafových“ škol, nýbrž také žáků běžných škol a tříd. Dále není možné souhlasit s takto nastaveným základem normativu proto, že nezohledňuje možné další klienty pracovníků SPC, a sice samotné pracovníky škol.
3. Nejasnosti a obavy dále vyplývají z toho, že činnosti SPC jsou sice rozděleny do pomyslných tří stupňů dle náročnosti, chybí ale pravidla pro zařazení činností do těchto stupňů a jejich vykazování. Je tak zřejmé, že pracovníci různých poradenských zařízení mohou stejnou činnost vykazovat různě.
4. Různou interpretaci a nejasné vykazování může přinést také pravidlo, podle něhož se při souběhu různých druhů služeb započítají tyto služby ve vztahu k žákovi vždy jen jednou. Toto pravidlo nezohledňuje počet sezení či intervencí ve vztahu ke konkrétnímu dítěti. Je tak silně zavádějící a nepřesné.
Nejasná pravidla pro vykazování práce a pro určení objemu finančních prostředků ŠPZ jsou nepředvídatelná pro samotná poradenská zařízení. Mám ale důvodnou obavu, že povedou také ke snížení standardu poskytované podpory dětem a žákům. To může ohrozit jejich rovný přístup ke vzdělávání. K němu se Česká republika zavázala přijetím jak školského zákona[3], tak mezinárodních závazků, zejména Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením[4] a Úmluvy o právech dítěte[5].
Ministerstvo by mělo nový systém financování objemu poradenské práce a rovněž i pozici sociálního pedagoga podrobit důkladnější rozvaze. Navrhuji proto, aby novelu z mezirezortního připomínkového řízení stáhlo a její návrh nejprve projednalo s odbornou veřejností, především s Asociací pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, z.s., a Asociací pracovníků speciálně pedagogických center. Nabízím rovněž zapojení právníků Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
[2] Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).
[3] Ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a b) školského zákona.
[4] Zejména článek 5 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, vyhlášené pod č. 10/2010 Sb. m. s., dle něhož se Česká republika zavazuje zajistit a podporovat plnou realizaci všech lidských práv a základních svobod všem lidem s postižením bez jakékoli diskriminace na základě postižení. Článek 24 Úmluvy zavazuje Českou republiku k tomu, aby za účelem uskutečňování tohoto práva poskytovala dětem a žákům přiměřenou úpravu i nezbytnou podporu.
[5] Zejména čl. 23 odst. 3 a článek 28 Úmluvy o právech dítěte, vyhlášené pod č. 104/1991 Sb.
	Neakceptováno

Navržený systém financování poradenských služeb není koncipován jako výkonový model založený na započítávání jednotlivých dílčích úkonů, ale jako normativní systém vycházející z financování poradenských služeb poskytovaných konkrétnímu dítěti nebo žákovi. Nastavení financování vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., školského zákona, zejména z § 161 odst. 1 písm. f) a § 161c odst. 2 písm. d), které předpokládají stanovení normativů vztahovaných k dítěti nebo žákovi jako jednotce. V případě individuálně poskytovaných poradenských služeb proto musí být jednotkou pro účely financování dítě nebo žák, nikoli jednotlivý výkon či dílčí činnost. Zároveň platí, že jedno dítě nebo žák nemůže být v rámci jednoho období vykazován opakovaně, a to ani v případě poskytování více souvisejících poradenských činností. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	1.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodům 17 až 20

K části C přílohy č. 3 vyhlášky a vymezení práce sociálního pedagoga
Sociální pedagog je novou pedagogickou funkcí v českém školství. Vyhláška obsahuje zevrubný popis jeho činností. Není jasné, zda si zákonodárce při koncipování jeho úkolů reálně představoval přítomnost sociálních pedagogů také v mateřské škole. Podle důvodové zprávy k novele má sociální pedagog participovat také na podpoře duševního zdraví a řešení krizových situací. Jsem přesvědčen, že tyto úkoly by měl jednoznačně plnit také v předškolním vzdělávání.
1. Podle § 7 odst. 1 vyhlášky se má sociální pedagog podílet na poradenských službách také v mateřské škole. Obsahové zaměření jeho práce se ale dále vztahuje výhradně k žákům (tedy k základním a středním školám), nikoliv k dětem v mateřské škole. V jiných školských předpisech je přitom terminologie vždy rozdílná – v předškolním vzdělávání jde o děti, v základních a středních školách o žáky. Je proto namístě zdůraznit také v případě sociálních pedagogů, že mají podporu zajišťovat v rámci svých úkolů uvedených v části C přílohy č. 3 vyhlášky i u předškolních dětí.
2. Zvýšení podílu sociálně znevýhodněných dětí v předškolním vzdělávání je prioritou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.[6] Wellbeing a zvýšení docházky jsou hodnoty, jichž se zapojení sociálních pedagogů na preventivních aktivitách úzce týká. Jak jsem již zmínil v připomínkách[7] k Akčnímu plánu realizace Národní strategie primární prevence rizikového chování dětí a mládeže, sociální pedagog by se měl podílet na primární prevenci ve škole. Navrhuji proto do vyhlášky doplnit explicitní stanovení jeho participace na preventivních aktivitách ve škole a uvést povinnost jeho spolupráce s metodiky prevence a výchovnými poradci, případně s psychology. Takto navrhuji doplnit náplň práce v příloze č. 3 části C bodu osmém vyhlášky.
3. Sociální pedagog by měl být pevnou součástí pedagogického sboru ve školách, kde je jeho práce potřeba. Tomu bohužel brání nedořešené financování sociálních pedagogů, když PHPmax na náklady sociálního pedagoga může využít výhradně základní škola,[8] nikoli mateřská škola nebo střední škola. Na tento problém by se mělo ministerstvo zaměřit při novelizačních pracích týkajících se financování podpůrných pozic.[9] Školy jsou odkázány na prostředky z OP JAK, které jsou plánovány jen do roku 2027. Eliminace nerovností ve vzdělávání přitom nemá být odvislá od nejistého financování důležitých podpůrných pozic ve školách. Širšímu vnímání pozice sociálního pedagoga poskytujícího podporu v různých stupních škol brání i znění vyhlášky.
[6] V loňském roce vznikl mezirezortní Akční plán podpory pro romské a sociálně znevýhodněné děti v mateřských školách: https://msmt.gov.cz/msmt-spolupracovalo-na-akcnim-planu-podpory-pro-znevyhodnene
[7] Připomínky zástupce ochránce práv dětí ze dne 12. 12. 2025, č. j. KVOP-56815/2025/S.
[8] Takto možnosti financování sociálního pedagoga popisuje také metodický materiál ministerstva k podpůrným pozicím ve školách od 1. ledna 2026: https://edu.gov.cz/metodicke_materialy/podpurne-pozice-na-zakladnich-skolach/
[9] V letošním roce jsou avizovány legislativní práce na parametrizaci asistentů pedagoga. S těmito změnami by bylo možné upravit PHPmax tak, aby byly prostředky na sociálního pedagoga alokovány také mateřským školám a středním školám.
	Neakceptováno

V § 1 odst. 1 je zavedena legislativní zkratka, tzn. že v celém znění vyhlášky je pod pojmem "žák" míněno i dítě nebo student. Je však nepochybné, že standardní činnosti vykonávané sociálním pedagogem a stanovené v Části C Přílohy č. 3 mají být vykonávány i v mateřských školách, pokud v nich je sociální pedagog přítomen. Nastavení působení podpůrných pozic v mateřských a středních školách je aktuálně pilotně ověřováno v OP JAK s předpokladem přechodu na financování ze státního rozpočtu od roku 2028. Upozorňujeme, že navrhovanou standardní činností metodika prevence je koordinace a participace (se zapojením pedagogických pracovníků podílejících se na poskytování poradenských služeb a třídního učitele) na realizaci aktivit školy zaměřených na prevenci projevů rizikového chování a podporu duševního zdraví, standardní činností sociální pedagoga je mj. příprava a realizace preventivních aktivit zaměřených na předcházení rizikovému chování žáků.

	Ministerstvo financí
	2.1. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 2

Str. 2 DZ - K normativu na 1 pedagogického pracovníka (§ 161 odst.1 písm. f) bod 3) školského zákona: V případě normativu na 1 žáka a na 1 skupinu budou nově rozhodné počty žáků, kterým byla poskytována poradenská služba v předchozím školním roce (dle výkazů). U normativu na 1 pedagogického pracovníka (poskytování metodické podpory škole) nerozumíme v rámci výpočtu celkové částky pro dané ŠPZ závislosti na počtu dětí a žáků ve spádových školách. Podle našeho názoru by prostředky měly být poskytnuty dle počtu a typu spádových škol, nikoliv dle počtu dětí a žáků ve spádových školách. Požadujeme kritérium přehodnotit. 
	Neakceptováno

Spádové školy mohou mít různé počty dětí a žáků, postavení normativu na počtu škol by neodpovídalo reálnému rozsahu poskytovaných služeb, kdy např. jedna škola by poskytovala poradenské služby 20 školám s 10 000 žáků, druhá škola rovněž 20 školám, ale s 2 000 žáky.

	
	2.2. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5

​Výše normativů pro ŠPZ zřizované ÚSC se bude odvíjet od výše platů pedagogů a dotčenému ŠPZ bude zaslána celková částka dle počtu jednotek výkonů vykázaných v předchozím školním roce. Přestože platy pedagogů mohou v čase růst, tak dle demografického vývoje lze předpokládat naopak pokles dětí a žáků ve školách. Požadujeme do materiálu doplnit odhad vývoje celkové výše výdajů na poradenské služby v čase.
	Neakceptováno

Školská poradenská zařízení budou financována na základě normativů MŠMT. MŠMT předpokládá zachování personálních kapacit ŠPZ, neboť demografický pokles nemusí představovat snížený rozsah práce ŠPZ. S ohledem na sílící potřebu péče o duševní zdraví nejen dětí a žáků tedy může dojít ke změně charakteru práce ŠPZ. MŠMT předpokládá, že příslušné normativy budou zohledňovat případný růst platů dle vývoje schváleného rozpočtu pro RgŠ ÚSC. O růstu platů rozhoduje vláda, MŠMT tedy není schopno vývoj výdajů predikovat.

	
	2.7. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5

K nezabezpečenému finančnímu dopadu na SR: Vzhledem k vývoji a výši mandatorních výdajů hrazených ze SR s požadovaným navýšením výdajů kapitoly MŠMT o 244 mil. Kč pro rok 2028 nelze souhlasit. Navíc s ohledem na princip stanovení výše normativů pro neveřejné školství může být dopad na SR vyšší, než předkladatel v materiálu uvádí. Požadujeme platové a personální dopady v maximální možné míře zabezpečit v rámci stávajících limitů objemu prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci a v rámci stávajících limitů počtu zaměstnanců kapitoly MŠMT.
​
	Neakceptováno

V rámci aktualizace SDV 2027 až 2029 MŠMT uplatňuje požadavek na zabezpečení zlepšování podmínek pro duševní zdaví dětí a žáků. V tomto případě se jedná o cílenou metodickou podporu poskytovanou školskými poradenskými zařízeními školám, tj. nejen žákům, ale i pedagogickým pracovníkům.

	
	2.4. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5

K finančnímu dopadu v neveřejném školství: MŠMT stanovuje v souladu se zákonem č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením, ve znění pozdějších předpisů, normativy, a to jako roční objem neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě, žáka nebo studenta ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném krajem nebo ministerstvem nebo jako roční objem neinvestičních výdajů, mzdových prostředků a zákonných odvodů připadajících na jedno dítě na jedno dítě nebo žáka ve srovnatelné školské službě ve školském zařízení zřizovaném obcí. Tzn., že systém a výše financování RgŠ ÚSC se následně promítá do financování neveřejného školství. Požadujeme proto větu (str. 7 DZ) „Na základě nastavených parametrů pro obecní a krajská ŠPZ se nepředpokládá zvýšený dopad v soukromém a církevním školství.“ vypustit.
	Akceptováno

	
	2.5. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 5

Obecně k finančním dopadům na SR: Dle opatření uvedených ve Strategii 2030+, resp. v dalších vládou schválených nelegislativních materiálech a záměrech MŠMT (např. snížení PPČ podpůrným pedagogickým pozicím), zejména však dle aktuálně platných legislativních předpisů („130 %“ pro učitele, tzv. PHmax či tzv. indexace škol) lze odhadovat další nároky na SR. V této souvislosti upozorňujeme, že MF aktuální systém financování RgŠ považuje za složitý, neefektivní a neudržitelný. Je nezbytné přizpůsobit celkové výdaje RgŠ demografické situaci a stavu veřejných financí.
	Neakceptováno

Jeden z prioritních cílů vlády je podpora duševního zdraví. V oblasti školství je možné cílenými nástroji efektivně a účelně podpořit duševní zdraví nejen dětí a žáků ve školách, ale i pedagogických pracovníků. Z tohoto důvodu MŠMT postupnými kroky činí taková opatření, která tyto cíle vlády v následujících letech budou naplňovat.

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	3.1. K návrhu vyhlášky obecně

Doporučujeme dát úvodní větu čl. I do souladu s čl. 55 Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno

Šlo o chybu systému e-legislativa. Po komunikaci se Státní pokladnou Centra sdílených služeb, s.p. došlo k nápravě.

	Ministerstvo práce a sociálních věcí
	4.1. K návrhu změn vyhlášky č. 72/2005 Sb. obecně

K příloze č. 3
Není jasné, co je míněno dětmi s rizikem. V textu je obvykle používáno ve spojení „(rizikem) rozvoje speciálních vzdělávacích potřeb“, popřípadě „rozvoje speciálních vzdělávacích potřeb a socio-emočních obtíží“, na některých místech pouze „děti s rizikem či projevy rizikového chování“.
Není zřejmé, zda jsou tyto kategorie dětí s rizikem odlišné. Pokud ano, je vhodné to vysvětlit v důvodové zprávě, pokud ne, je třeba terminologicky text vyhlášky sjednotit.
Pokud pojem „děti s rizikem či projevy rizikového chování“ znamená něco jiného než první dvě kategorie (a pokud správně tomuto pojmu rozumíme), dáváme ke zvážení formulaci „dětí s rizikem vzniku či projevy rizikového chování“, popřípadě formulaci „... dětí s projevy rizikového chování nebo ohrožené jejich vznikem“.
	Akceptováno

Jedná se o dvě odlišné kategorie - děti s rizikem vzniku speciálních vzdělávacích potřeb a děti s rizikem vzniku či projevy rizikového chování. Druhá kategorie byla upravena v Příloze č. 3 Části A na "děti s rizikem vzniku či projevy rizikového chování" a v Příloze č. 3 Části B na "žáci s rizikem vzniku či projevy rizikového chování".

	
	4.2. K návrhu změn vyhlášky č. 72/2005 Sb. obecně

K příloze č. 3
V části A jsou profese označeny přívlastkem “v mateřské škole“, v části B nikoli. Považujeme za vhodné sjednotit, tedy buď doplnit přívlastky i do části B, nebo je v části A vypustit. Důvody pro uvedení či neuvedení těchto přívlastků u obou částí jsou stejné, tedy rozdíl není odůvodněný.
	Neakceptováno

Nepovažujeme za potřebné, v části A jsou stanoveny standardní činnosti pro jednotlivé pozice/profese speciálně pro mateřské školy - jde o odchylku. Navíc u školního metodika prevence a výchovného poradce nemá smysl rozlišovat (přívlastkem "v základní, střední a vyšší odborné škole"), neboť tyto pozice v mateřských školách nejsou.

	
	4.3. K návrhu změn vyhlášky č. 72/2005 Sb.: příloze č. 3 části B bodu 1 bodu 1.1 bodu 2

Návrh mezi standardní činnosti výchovného poradce v oblasti poradenství v bodě 2 zařazuje práci se žáky, „jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost“. Není zřejmé, zda jde o „vývoj vzdělávání“ těchto žáků, nebo, jak je ustanovení formulováno, „vývoj a vzdělávání“. Pokud je slovo „vývoj“ uvedeno samostatně, bez vztahu ke „vzdělávání“ ve smyslu § 1 školského zákona č. 561/2004 Sb., není zřejmé, co toto slovo znamená, resp. „vývoj“ čeho u žáka vyžaduje pozornost. Školský zákon v § 29 v rámci úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví ve školách a školských zařízeních v odstavci 1 zmiňuje vytváření podmínek pro „zdravý vývoj (dětí, žáků a studentů)“ a pro předcházení vzniku sociálně patologických jevů. Může tak jít o tento „vývoj“, z navrhovaného ustanovení to však není zřejmé.
Ustanovení současně zavádí okruh „žáků, jejichž vývoj a vzdělávání vyžadují zvláštní pozornost“. Tento okruh žáků však zákon neupravuje. Není zřejmé, zda má jít o žáky „se speciálními vzdělávacími potřebami“ ve smyslu § 16 školského zákona, zřejmě však ano, když se v závěru návrhu ustanovení uvádějí žáci „s potřebou podpůrného opatření v 1. stupni“. Avšak nepřesná formulace může naznačovat, že „žáci vyžadující zvláštní pozornost“ mohou být jiným okruhem žáků, než „žáci se speciálními vzdělávacími potřebami“. Takový okruh žáků by však měl vymezovat zákon, nikoli vyhláška bez konkrétní vazby na zákon. Terminologie by měla být upřesněna.
Ustanovení obsahuje pojmy „výchovné problémy“ a „výchovné obtíže“, z textu však není zřejmé, zda jde o to samé, nebo zda tyto pojmy mají jiný obsah a jde o dvě různé situace. Pokud jde o stejnou situaci, měl by být použit pouze jeden – stejný – pojem. Jde-li o pojem „obtíže“, školský zákon jej používá pouze v sousloví „nezanedbatelné obtíže“ v § 184a v souvislosti se zvláštními pravidly při omezení osobní přítomnosti dětí, žáků a studentů ve školách, jinak jej v § 22 a 28 používá jen ve spojení „zdravotní obtíže“. Pojem „problémy“ pak školský zákon vůbec nevymezuje ani nepoužívá. Předkladatel by měl uvést, co uvedené pojmy znamenají, neboť jde o pojmy normativní, zakládající nárok na poradenskou pomoc, a to v návaznosti na konkrétní ustanovení školského zákona. Ten v § 22b písm. c) a v § 120a odst. 1 písm. b) právě pro účely poradenských služeb užívá pojem „rizikové chování“. Bylo by tedy zřejmě na místě pojmy „výchovné problémy / obtíže“ nahradit zákonným pojmem „rizikové chování“, pokud měl předkladatel na mysli právě toto.
	Akceptováno

	
	4.4. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

K Důvodové zprávě, obecná část, oddíl 4:
Domníváme se, že namísto slova „neodráží“ má být slovo „odráží“.
K Důvodové zprávě, zvláštní část, k § 4 odst. 1 písm. b) až d):
Máme za to, že správně má být označeno „písm. b) až h)“. 
K vypořádání připomínek MPSV se obracejte na Mgr. Evu Štantejskou, PhD., odbor legislativní, tel. 950 192 128, e-mail: eva.stantejska@mpsv.gov.cz; a v kopii též sekretariát odboru legislativního MPSV (Eva.Bartuskova@mpsv.gov.cz).
	Neakceptováno

Obecná část: Text je v pořádku, jde o změny s účinností od 1. 1. 2027.Zvláštní část: Označení, k čemu se odůvodnění váže, generuje automaticky systém e-legislativa. Ten učinil pro vazbu pouze na písmena b) až d). Do odůvodnění alespoň výslovně doplněno, že v důsledku zrušení písmen c) a d) došlo k posunu označení dalších písmen.

	Ministerstvo spravedlnosti
	5.1. K návrhu vyhlášky: čl. I

Při citaci novelizované vyhlášky v úvodní větě čl. I by podle čl. 61 odst. 4 ve spojení s čl. 64 odst. 2 Legislativních pravidel vlády měly být uvedeny všechny novely, kterými byla vyhláška č. 72/2005 Sb. novelizována. Z tohoto důvodu doporučujeme v úvodní větě čl. I za slovo „zařízeních,“ doplnit slova „ve znění vyhlášky č. 116/2011 Sb., vyhlášky č. 103/2014 Sb., vyhlášky č. 197/2016 Sb., vyhlášky č. 248/2019 Sb., vyhlášky č. 607/2020 Sb., vyhlášky č. 46/2025 Sb., vyhlášky č. 306/2025 Sb. a vyhlášky č. 533/2025 Sb.,“.
	Akceptováno

Šlo o chybu systému e-legislativa. Po komunikaci se Státní pokladnou Centra sdílených služeb, s.p. došlo k nápravě.

	
	5.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 6 a 7

Podle čl. 57 odst. 3 Legislativních pravidel vlády se v případě textu, který neobsahuje slova, takový text označuje slovem „text“. Vzhledem k uvedenému, a také ke skutečnosti, že jak nahrazovaný, tak nahrazující text neobsahují slova, doporučujeme v těchto novelizačních bodech nahradit slova „slovo“ a „slovem“ slovem „text“.
	Akceptováno částečně

V souladu s připomínkou Ministerstva vnitra došlo ke sloučení bodů 4 až 6 do jednoho novelizačního bodu 4.

	Ministerstvo vnitra
	6.1. K návrhu vyhlášky: čl. I

Dotčená vyhláška již byla v minulosti několikrát novelizována, do úvodní věty tudíž doporučujeme uvést výčet všech jejích dosavadních novel.
	Akceptováno

Po komunikaci se Státní pokladnou Centra sdílených služeb, s.p. došlo k nápravě.

	
	6.2. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 5

Doporučujeme sloučit novelizační body 5 až 7 a text novelizačního bodu uvést ve znění: „V § 4 odst. 2 se slova „školním psychologem“ nahrazují slovem „psychologem“ a slova „h) a i)“ se nahrazují slovy „f) a g)“.
	Akceptováno

	
	6.3. K návrhu vyhlášky: čl. I bodům 17 až 19

Novelizační body doporučujeme s ohledem na to, že zahrnují úpravy stejného ustanovení, sloučit do jednoho.
	Akceptováno

	Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
	7.1. K návrhu vyhlášky obecně

	Akceptováno

	Úřad vlády ČR - zmocněnec vlády pro lidská práva
	8.1. K návrhu vyhlášky obecně

Navrhuji doplnit do obecné části explicitní rozlišení mezi pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně pedagogickými centry (SPC) zejména s ohledem na charakter poskytovaných služeb, jejich náročnost a odlišnou pracovní zátěž. Tento rozdíl by měl být též zohledněn v nastavení náročnosti úkonů v § 6b vyhlášky.Obecné vymezení koncepce poradenských služeb nezohledňuje podstatné rozdíly mezi PPP a SPC. Návrh je pojímá jako zařízení s obdobnou strukturou činnosti, výkonů a kapacit, což následně vede k jejich sjednocení na úrovni financování a vykazování. Tento přístup nereflektuje odlišnou odbornou náročnost, dlouhodobost péče a multidisciplinaritu práce SPC.SPC zajišťují zejména specializovanou podporu žákům s těžkým či kombinovaným postižením a péče je tak významným způsobem náročnější než u PPP. Typické je zapojení více odborníků, terénní práce, koordinace s rodinou a školou a opakovaná intervence. Naproti tomu práce PPP je převážně jednorázová či krátkodobá. Sjednocení obou zařízení pod jeden výkonový a finanční model povede k podhodnocení práce SPC. Bude tak ohrožena dostupnost podpory pro klienty s nejvyšší mírou potřeb.Činnost SPC je svou povahou komplexnější a vyžaduje samostatné nastavení výkonů, kapacit i financování, které nemůže být totožné s normativním modelem využívaným pro PPP.Nastavení výkonového financování dále nepostihuje skutečný rozsah ani charakter práce školských poradenských zařízení (dále „ŠPZ“) a neodpovídá způsobu, jakým jsou služby v praxi poskytovány. Návrh financování dle důvodové zprávy vychází z financování služby poskytnuté žákovi v nejvyšším stupni náročnosti viz: „Pro účely financování se při souběhu různých druhů služeb započítají tyto služby ve vztahu k žákovi jako jednotce výkonu služby vždy jen jednou v nejvyšším stupni náročnosti.“ Není tak vůbec zohledněna celková náročnost práce s žákem, kdy může docházet na pravidelnou intervenční činnost, je pracováno s kolektivem jeho spolužáků a metodicky jsou vedeni pedagogičtí pracovníci, kteří se účastní jeho vzdělávání. Příkladem takového žáka je žák se závažnou poruchou chování, kterých v posledních letech významně přibývá.Návrh financování také nijak neřeší maximální kapacitu ŠPZ jako je tomu u škol, což je nezbytné pro zajištění předvídatelnosti služeb a adekvátních personálních kapacit.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	8.2. K návrhu vyhlášky obecně

Navrhuji doplnit do návrhu úpravy mechanismus, který zajistí, že v případě nedostatečného navýšení finančních prostředků nedojde k omezení rozsahu poradenských služeb v oblasti prevence a skupinových činností. Současně doporučuji zakotvit princip kontinuity preventivních a skupinových služeb a jejich ochrany před omezením v důsledku čistě výkonového financování.
Důvodová zpráva sama upozorňuje na riziko, že při zachování stávajícího objemu finančních prostředků a jejich přerozdělení mezi jednotlivá ŠPZ může dojít k situaci, kdy některá zařízení nebudou mít dostatečné zdroje na zajištění poskytovaných služeb, což by vedlo k jejich částečnému utlumení. Jako nejvíce ohrožené jsou přitom identifikovány právě skupinové poradenské služby, jako jsou depistáže, reedukace, kariérové poradenství, logopedická intervence či prevence rizikového chování.
S ohledem na význam těchto činností pro systém včasné podpory a prevence považuji za nezbytné zajistit, aby nebyly vytlačovány individuálními výkony z důvodu jejich jednodušší vykazatelnosti v rámci výkonového financování.
	Neakceptováno

Údaj o orientačním počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka uvedený v důvodové zprávě slouží výhradně jako ilustrativní podklad pro odůvodnění předpokládaného navýšení objemu finančních prostředků a nejedná se o závaznou kapacitní normu stanovovanou vyhláškou. Návrh vyhlášky žádnou pevnou normu počtu klientů na pracovníka nenastavuje. Tento orientační odhad počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka ukazuje, proč je nutné navýšit finanční prostředky na financování školských poradenských zařízení. V případě, kdy by finanční prostředky nebyly navýšeny, předpokládaný počet klientů na jednoho pedagogického pracovníka by byl mnohem vyšší a v tom případě by se dalo očekávat, že by došlo ke snížení kvality poskytovaných poradenských služeb.

	
	8.3. K návrhu vyhlášky obecně

1. K ust. § 7 odst. 1 vyhlášky
Navrhuji zvážit doplnění minimálního standardu poskytovaných služeb a jejich kapacit v rámci poradenských a podpůrných činností na úrovni školy.
S ohledem na potřebu zachování určité míry flexibility, zejména ve vazbě na indexové financování a možnost zastupitelnosti jednotlivých profesí, rozumím tomu, že není možné přesně určit profese a kapacity, které má škola zajistit. Proto se domnívám, že je nezbytné alespoň rámcově vymezit minimální rozsah poradenských a podpůrných činností, které škola realizuje.
Toto opatření je relevantní zejména vůči školám, které nejsou proaktivní v zajišťování těchto služeb. Tím může přispět k snížení regionálních rozdílů a nerovným podmínkám ve vzdělávání.
	Neakceptováno

Již vymezeno na úrovni školského zákona v § 120a.

	
	8.4. K návrhu vyhlášky obecně

1. K ust. § 1 vyhlášky – sdílení informací mezi školou a poradnou
Navrhuji zvážit zavedení institutu pravidelných case management schůzek za účelem systematické spolupráce mezi školou a školským poradenským zařízením.
Současná úprava postrádá pevně nastavené mechanismy pro sdílení informací a koordinaci postupu mezi školou a školským poradenským zařízením. Bez adekvátně nastavené a pravidelné koordinace je obtížné efektivně nastavovat, vyhodnocovat a upravovat podpůrná opatření pro dítě či žáka.
Zavedení pravidelných case management schůzek by přispělo k systematičtější spolupráci všech zúčastněných subjektů, zlepšení sdílení relevantních informací a celkově k vyšší kvalitě a účinnosti poskytované podpory.
	Neakceptováno

Je součástí metodického vedení a metodické podpory ze strany školských poradenských zařízení vůči školám a definováno je ve standardních činnostech. Školské poradenské zařízení má rovněž legislativní povinnost společně se školou, zákonným zástupcem a žákem průběžně vyhodnocovat nastavení podpůrných opatření (§ 16 odst. 4 vyhlášky č. 27/2016 Sb.).

	
	8.5. K návrhu vyhlášky obecně

1. K příloze č. 4 – metodik prevence v PPP
Doporučuji zvážit doplnění povinnosti zajištění krajské metodické podpory.
Metodická podpora pedagogicko-psychologických poraden v současné době prochází zásadní transformací, stejně jako i činnost metodiků prevence. Dochází k rozšiřování jejich kompetencí, přičemž dosavadní systém jejich metodického vedení je nejednotný a vykazuje výrazné regionální rozdíly.
V situaci, kdy nově ukládané úkoly přesahují dosavadní rámec kompetencí, je nezbytné zajistit odpovídající úroveň koordinované metodické podpory, a to minimálně na krajské úrovni. Bez jejího systémového ukotvení lze očekávat obtíže při praktické realizaci rozšířených povinností, zejména ve vztahu k činnosti metodika prevence.
Doplnění této povinnosti by přispělo k větší jednotnosti postupů, zvýšení kvality poskytovaných služeb a efektivnějšímu naplňování nově stanovených požadavků.
	Neakceptováno

Metodik prevence v PPP je součástí systému školské primární prevence, který je koordinován MŠMT. Ministerstvo metodicky vede a koordinuje krajské školské koordinátory prevence, kraje metodicky vedou a spolupracují s metodiky prevence v PPP a ti takto vedou školní metodiky prevence ze spádových škol. Systém a metodické vedení ve vertikálním směru je tímto nastaveno. Ministerstvo zároveň podporuje kraje i finančně prostřednictvím dotační výzvy na podporu primární prevence rizikového chování a podporu duševního zdraví ve školách a školských zařízeních. Krajské projekty jsou zaměřeny z velké části na vzdělávání a metodickou podporu metodiků prevence v PPP. Současnou legislativní úpravou se metodikům v PPP sice rozšiřuje oblast o podporu duševního zdraví, je to však oblast, která je obsažena v činnostech školních metodiků prevence (Příloha č. 3 vyhlášky), které metodik z PPP metodicky vede. Není tudíž žádoucí, aby koordinátor a metodický pracovník zajišťoval obsahově menší oblast, než má ve své gesci jím vedený pedagogický pracovník. Fakticky tedy tuto oblast již metodici prevence z PPP zajišťují, nyní je dána pouze praxe s legislativní úpravou do souladu.

	
	8.6. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 § 6b

Nastavení výkonového financování podle § 6b v návrhu vyhlášky nepostihuje skutečný rozsah ani charakter práce ŠPZ a neodpovídá způsobu, jakým jsou služby v praxi poskytovány.
Pro účely financování návrh zohledňuje pouze individuální či skupinovou práci se žákem vykonávanou v ŠPZ a nezahrnuje tak širokou škálu činností vyplývajících ze školského zákona a neodpovídá ani standardním činnostem uvedeným v novelizovaném předpisu. Ty zahrnují také metodickou podporu škol při vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných a v případě pedagogicko-psychologických poraden i metodické vedení mateřských, základních a středních škol při poskytování poradenských služeb ve svém spádovém obvodu podle ust. § 116 odst. 4 školského zákona. Tyto činnosti nelze přiřadit k výkonu vztahovanému k jednomu žákovi ani skupinovou činností s žáky, avšak zároveň představují podstatnou součást odborné práce a jsou nezbytné pro efektivní podporu žáků ve školách.
Návrh také nezohledňuje činnost sociálního pracovníka školského poradenského zařízení, přestože je v novelizované úpravě vymezena.
Zařazení činnosti „zjišťování podmínek pro odklad povinné školní docházky včetně vypracování zprávy, doporučujícího posouzení školského poradenského zařízení a doporučení podpůrného opatření spočívajícího v individuálním vzdělávacím plánu“ do prvního stupně náročnosti nereflektuje časovou a personální náročnost činnosti, která je v řadě případů srovnatelná s činností v odstavci 3 písm. a) (druhý stupeň náročnosti).
Návrh nedostatečně zohledňuje vyšší náročnost služeb ŠPZ, které jsou poskytovány terénně.
U kritérií pro zařazení do jednotlivých stupňů, zejména stupně 2 a 3, není rovněž zcela jasný rozdíl mezi nimi (časová dotace, metodika, typ diagnostiky). Upřesnění by zabránilo rozdílným výkladům.
S ohledem na výše uvedené žádám ust. § 6b navrhované vyhlášky upravit a současně provést revizi návrhu rozdělení poradenských služeb podle stupně náročnosti pro účely financování ve spolupráci s profesními asociacemi pracovníků školských poradenských zařízení tak, aby byly zohledněny všechny školským zákonem stanovené činnosti ŠPZ, časová a personální náročnost realizovaných činností jak na pracovišti zařízení, tak ve školách. Úprava by měla reflektovat skutečný charakter práce ŠPZ, včetně dlouhodobosti, opakovanosti a multidisciplinárního charakteru služeb, a vycházet z celkové náročnosti práce s žákem, nikoli pouze ze souběhu diagnóz. Současně je žádoucí zohlednit také činnosti metodické, terénní a činnosti sociálního pracovníka. Akcentována by při tom měla být podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách prostřednictvím metodických návštěv pracovníků ŠPZ.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi. Pro vysvětlení - původní návrh předpokládal, že činnosti jako je metodická podpora při poskytování podpůrných opatření apod. jsou nezbytnou součástí individuálně nebo skupinově poskytovaných poradenských služeb a předpokládalo se jejich zohlednění v normativu. Nyní dochází k rozšíření třetího normativu, který byl původně určen pouze na metodické vedení škol, rovněž na metodickou podporu a další činnosti, které nespadají pod individuálně nebo skupinově poskytované poradenské služby. Sociální pracovník není pedagogický pracovník, jeho činnost je tedy financována zřizovatelem.

	
	8.7. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 § 6c

Doporučuji doplnit více kritérií pro skupinovou službu, např. maximální počet účastníků nebo požadavky na dokumentaci.
Jednotné standardy jsou nezbytné pro bezpečnost žáků a porovnatelnost práce poradenských pracovníků.
	Neakceptováno

Podoba § 6c byla přijata odbornými asociacemi, není nutné legislativně vymezovat další kritéria, bude případně předmětem metodické podpory. Požadavky na dokumentaci jsou nyní stanoveny v § 4 odst. 1.

	
	8.8. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 10

V uvedeném ustanovení se navrhuje vypuštění textu „včetně různých forem šikany a diskriminace“.
Navrhuji ponechat stávající znění obsahující explicitní uvedení šikany a diskriminace jako příkladů rizikového chování. Odůvodnění uvedené v důvodové zprávě nepovažuji za dostatečné, neboť adekvátně nevysvětluje vypuštění těchto konkrétních příkladů („Úprava cílí na zdůraznění potřeby předcházení všem formám rizikového chování. Šikana a diskriminace jsou pouze některé z forem rizikového chování.“).
Současně platí, že i při zachování výslovného uvedení šikany a diskriminace právní úprava nadále jednoznačně směřuje k prevenci všech forem rizikového chování. Vypuštění těchto příkladů proto není nezbytné.
Naopak s ohledem na poznatky z praxe, podle nichž bývají šikana a diskriminace v některých případech řešeny spíše formálně či nedostatečně, považuji jejich explicitní zdůraznění za žádoucí. Zachování těchto pojmů přispívá k jasnému akcentu na význam prevence a řešení těchto závažných jevů.
	Neakceptováno

Zdůrazněna důležitost předcházení všem formám rizikového chování. Na to navazuje § 7 odst. 5, kdy jsou základní a střední školy povinny zpracovávat a uskutečňovat preventivní program včetně strategie krizových plánů řešení rizikového chování, tedy všech forem rizikového chování.

	
	8.9. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 11

Navrhuji upravit předložené znění tak, aby bylo zachováno explicitní zdůraznění šikany jako příkladu rizikového chování 
Navržené znění vypouští explicitní zmínku o šikaně a dalších projevech rizikového chování ve strategii předcházení těmto jevům, přičemž odůvodnění v důvodové zprávě („Legislativně-technická úprava k zajištění větší srozumitelnosti způsobu zpracovávání strategických dokumentů v praxi škol.“) nepovažuji za dostatečné. Neobjasňuje, proč má být právě tento obsahový akcent z textu vypuštěn.
Pokud má být prevence šikany nově systematicky řešena v rámci preventivního programu školy, včetně strategie krizových plánů řešení rizikového chování, považuji za důležité zachovat její výslovné uvedení jako jednoho z typických a závažných projevů rizikového chování. Takové zdůraznění přispívá k jednoznačné interpretaci povinností škol a k posílení prevence v této oblasti.
Z dostupných zjištění České školní inspekce vyplývá, že školy v praxi vytvářejí obsahově i kvalitativně velmi rozdílné dokumenty, přičemž chybí jednotnější metodický rámec i vymezení minimálního obsahu. Proto je vhodné do budoucna zvážit posílení metodického vedení v této oblasti.
	Akceptováno

Do výčtu doplněn školní program proti šikanování. Nové znění: "Mateřská, základní a střední škola zpracovává a uskutečňuje program poradenských služeb ve škole, který zahrnuje popis a vymezení rozsahu činností pedagogických pracovníků uvedených v odstavci 1. Základní a střední škola dále zpracovává a uskutečňuje preventivní program školy, jehož součástmi jsou školní program proti šikanování a krizové plány řešení rizikového chování, a strategii předcházení školní neúspěšnosti". Školní program proti šikanování je v souladu s terminologií uváděnou v Metodickém pokynu z roku 2016: https://msmt.gov.cz/file/38988/ (strana 3, odstavec 9). Tento dokument ZŠ a SŠ již nyní zpracovávají, jde tedy o zachování stávající praxe. Změnou v návrhu vyhlášky je cíleno na jasný výčet zpracovávaných dokumentů, shodný s běžně užívanou terminologií.

	
	8.10. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 15 části A

V souvislosti se standardními činnostmi pracovníků škol upozorňuji, že u více pozic je uvedeno, že se podílí na koordinaci poskytování poradenských služeb. K jejich skutečně efektivnímu poskytování v rámci školy je však třeba jasně určit pracovníka, který za koordinaci zodpovídá. Proto též navrhuji do ust. § 2a doplnit bod “Ředitel školy určí pracovníka, který odpovídá za koordinaci poskytování poradenských služeb ve škole.”.
	Neakceptováno

Na úrovni školského zákona je stanoveno v § 120a, že složení pedagogických pracovníků školy, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb ve škole, stanoví vnitřním předpisem ředitel školy po projednání v pedagogické radě. Nejeví se jako optimální rozšiřovat povinnost ředitele stanovit koordinátora poskytování poradenských služeb ve škole na úrovni prováděcího předpisu. Zahrnutí této povinnosti do § 120a školského zákona může být předmětem diskuze při jeho další novelizaci.

	Hospodářská komora
	9.1. K návrhu změn vyhlášky č. 72/2005 Sb.: § 7 odst. 5

V § 7 odst. 5 se slova „krizových plánů řešení rizikového chování a strategii“ nahrazují slovem „strategie“ a na konci textu se doplňují slova „, šikaně a dalším projevům rizikového chování“.
	Neakceptováno

§ 7 odst. 5 fakticky nepředpokládá žádnou změnu oproti stávající legislativní úpravě. Pouze vypočítává a jasně pojmenovává, co ZŠ a SŠ zpracovává a uskutečňuje. Tím danou povinnost pro školy zpřehledňuje. Není zaváděna žádná další administrativní povinnost.

	Krajský úřad Karlovarského kraje
	10.1. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka:
Pravidla pro zařazování individuálně poskytovaných poradenských služeb 
Požadujeme přepracovat navržené znění § 6b tak, aby byla jednoznačně, přesně a přezkoumatelně stanovena pravidla pro zařazování individuálně poskytovaných poradenských služeb do jednotlivých stupňů náročnosti a pro jejich započítávání pro účely normativního financování.
Odůvodnění:
Navržené znění § 6b v předložené podobě nevytváří dostatečně určité a jednotně aplikovatelné podmínky pro praxi školských poradenských zařízení. Ačkoli návrh sleduje legitimní cíl spočívající v systematizaci individuálně poskytovaných poradenských služeb podle stupně náročnosti a ve stanovení pravidel jejich vykazování, použité formulace nejsou v některých částech dostatečně přesné a mohou vést k rozdílnému výkladu i aplikační praxi jednotlivých zařízení.
Za výkladově problematické považujeme zejména vymezení třetího stupně náročnosti podle § 6b odst. 4. Z návrhu není zcela zřejmé, podle jakých kritérií má být v konkrétních případech odlišován druhý stupeň náročnosti od třetího stupně náročnosti, zejména pokud na diagnostickou činnost navazuje další poradenská služba. Není stanoveno, zda pro zařazení do třetího stupně postačuje jakákoli návaznost další služby, nebo zda musí jít o návaznost určité intenzity, rozsahu či odborné náročnosti. Takto formulované ustanovení může v aplikační praxi vést k nestejnému zařazování srovnatelných případů a tím i k nerovnému dopadu do oblasti financování.
Za nedostatečně určité považujeme rovněž pravidlo uvedené v § 6b odst. 6, podle něhož se ve vztahu k jednotce výkonu započítají poradenské služby jednou za školní rok v nejvyšším dosaženém stupni náročnosti. Není jednoznačně upraven vztah mezi jednotlivými dílčími úkony, jejich časovým rozvržením v průběhu školního roku a výsledným zařazením do konkrétního stupně náročnosti. Návrh tak ponechává otevřenou otázku, jak mají být posuzovány případy, kdy jsou žákovi v průběhu školního roku poskytovány odlišné typy poradenských služeb v různém časovém rozsahu a s různou odbornou náročností.
Za problematickou považujeme i úpravu v § 6b odst. 7 a 8, která váže započítání poradenské služby v následujícím školním roce na podmínku pokračování alespoň 6 měsíců v tomto školním roce. Návrh neobsahuje bližší vymezení způsobu posuzování této podmínky, ani neřeší situace, kdy je služba poskytována přerušovaně, nepravidelně nebo v různých formách. Bez přesnějšího vymezení hrozí rozdílná interpretační a evidenční praxe.
S ohledem na požadavek právní jistoty, předvídatelnosti rozhodování a jednotného nastavení podmínek normativního financování považujeme za nezbytné navržené ustanovení přepracovat a doplnit o přesnější kritéria.
Návrh nového znění:
Navrhujeme § 6b přepracovat tak, aby:
· v odstavci 4 bylo jednoznačně stanoveno, za jakých podmínek se poradenská služba považuje za třetí stupeň náročnosti, zejména zda musí jít o souběh diagnostické činnosti a nejméně jedné další navazující poradenské služby v určitém minimálním rozsahu nebo intenzitě,
· v odstavcích 6 až 8 byla jednoznačně upravena pravidla započítávání poradenských služeb v rámci jednoho školního roku i na přelomu školních roků, včetně způsobu posouzení podmínky pokračování služby alespoň po dobu 6 měsíců v následujícím školním roce.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	10.2. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka: 
Podmínka „jednoho zařízení“ u žáků se souběžným postižením ve 3. stupni
Upravit podmínku pro zařazení žáka s více vadami do 3. stupně náročnosti v § 6b odst. 4 písm. b).
Odůvodnění:
Stávající návrh vyžaduje, aby poradenské služby v celém rozsahu odpovídajícím znevýhodněním poskytovalo „jedno školské poradenské zařízení“. U žáků s kombinacemi postižení (např. zrakové a sluchové vady) je však běžná a odborně žádoucí spolupráce dvou specializovaných center (například speciálně pedagogické centrum v Karlovarském kraji spolupracuje se speciálně vzdělávacím centrem v Plzeňském kraji). Navržené znění by v těchto případech znemožnilo zařadit službu do nejvyššího stupně náročnosti, což by zařízení finančně znevýhodnilo za odbornou kooperaci.
Návrh nového znění:
V § 6b odst. 4 písm. b) doplnit: „..., jemuž poradenské služby v rozsahu odpovídajícím těmto znevýhodněním poskytuje jedno školské poradenské zařízení, nebo více školských poradenských zařízení na základě písemné dohody o koordinaci péče.“
	Akceptováno částečně

Viz připomínka č. 1.

	
	10.3. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka: 
Důvodová zpráva návrhu.
Požadujeme přepracovat odůvodnění k normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 ve vztahu ke speciálně pedagogickým centrům.
Odůvodnění:
Navržené odůvodnění vymezuje pro pedagogicko-psychologické poradny (dále jen „PPP“) normativ podle počtu dětí a žáků ve spádových mateřských, základních a středních školách, kterým PPP poskytuje metodické vedení, tedy podle skutečného okruhu škol, vůči nimž PPP vykonává metodické vedení. Naproti tomu u speciálně pedagogického centra (dále jen „SPC“) je normativ vztažen pouze k počtu dětí a žáků mateřských, základních a středních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a základních škol speciálních. Nejsou zde uvedené ani třídy zřízené dle § 16 odst. 9 školského zákona, kterých je ve školách v Karlovarském kraji mnoho.
Takové vymezení neodpovídá reálnému rozsahu činností SPC. Speciálně pedagogická centra neposkytují metodické vedení pouze školám zřízeným podle § 16 odst. 9 školského zákona a základním školám speciálním, ale metodicky podporují rovněž vzdělávání dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách a třídách. Navržené odůvodnění tak bez věcného důvodu zužuje okruh činností SPC oproti skutečné aplikační praxi a oproti širšímu vymezení u PPP.
Současně je odůvodnění vnitřně nesourodé, neboť u PPP je rozhodným kritériem okruh dětí a žáků ve školách, kterým PPP poskytuje metodické vedení, zatímco u SPC je rozhodné kritérium navázáno pouze na určitý typ škol, nikoli na skutečný rozsah metodického vedení. Pro takto odlišný přístup není v textu uvedeno dostatečné věcné zdůvodnění.
Požadujeme proto text upravit tak, aby vymezení normativu pro SPC odpovídalo reálnému rozsahu metodické činnosti SPC a nevycházelo pouze z počtu dětí a žáků škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a základních škol speciálních.
Návrh nového znění: 
Požadujeme upravit odůvodnění tak, aby bylo zřejmé, že v případě SPC se normativ odvíjí od rozsahu metodického vedení poskytovaného dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami bez ohledu na to, zda jsou vzděláváni ve škole nebo třídě zřízené podle § 16 odst. 9 školského zákona, v základní škole speciální, nebo v běžné škole či třídě.
	Akceptováno

Původní návrh předpokládal, že normativ podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona se vztahuje výhradně k zajištění financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách ze strany školských poradenských zařízení, a to v souladu s § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Metodická podpora poskytovaná v souvislosti s realizací podpůrných opatření pro konkrétní žáky byla již zahrnuta v činnostech souvisejících s poskytováním zejména individuálních poradenských služeb. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byly do normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 zařazeny i jiné činnosti a mohla tak být rozšířena data, která budou východiskem pro výpočet normativu.

	
	10.4. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka: 
Časový nesoulad mezi sběrem dat a účinností vyhlášky
Navržená účinnost vyhlášky k 1. 1. 2027 je v rozporu s praktickou potřebou sběru dat, který musí proběhnout již k 30. 9. 2026.
Odůvodnění:
Zdroje uvádějí, že pro stanovení rozpočtu na rok 2027 jsou rozhodné počty žáků vykázané k 30. 9. 2026 ve výkazech Z 23-01 a Z 33-01. Školská poradenská zařízení však budou muset vykazovat data podle nové struktury (stupně náročnosti) ještě v době, kdy tato vyhláška nebude účinná. To vytváří právní nejistotu a značnou administrativní zátěž při implementaci změn do praxe.
Návrh nového znění: 
Čl. II (Účinnost) upravit takto: „Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou ustanovení § 6b a 6c, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2026 za účelem zajištění sběru dat pro stanovení normativů.“
	Neakceptováno

Účinnost je nastavena podle účinnosti novely školského zákona, tzn. od 1. 1. 2027. Není reálné změnit účinnost v zákoně a není to ani nutné. Výkazy pro rok 2026 již obsahují upravený oddíl k vykázání počtu skupin, což nepředstavuje pro školská poradenská zařízení problém, nic jiného se ve výkazech měnit nebude. Potřebná data k financování individuálně poskytovaných poradenských služeb již výkazy zahrnují. Odborné asociace byly o této změně informovány a souhlasí s ní.

	
	10.5. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka:
Flexibilita pravidla pro započítávání pokračujících služeb (pravidlo 6 měsíců)
Navržené pravidlo v § 6b odst. 7 a 8, které podmiňuje započtení služby v dalším školním roce minimální délkou 6 měsíců, je příliš rigidní.
Odůvodnění: 
Toto ustanovení může vést k výraznému podfinancování školských poradenských zařízení u případů, které vyžadují vysokou intenzitu péče na přelomu školních roků (např. krizová intervence nebo náročná diagnostika zahájená v květnu), ale jejichž trvání v novém školním roce nedosáhne hranice 6 měsíců. Tato práce nebude v novém roce finančně zohledněna, přestože reálně čerpá kapacitu pracovníka.
Návrh nového znění: 
V § 6b odst. 7 a 8 nahradit slova „pokračuje-li její poskytování alespoň 6 měsíců v tomto školním roce“ slovy: „pokračuje-li její poskytování v tomto školním roce v rozsahu alespoň 3 měsíců nebo minimálně 5 individuálních setkání s žákem“.
	Akceptováno částečně

Viz vypořádání připomínky č. 1. Z důvodu změny přístupu k nastavení náročnosti individuálně poskytovaných poradenských služeb není nutné ponechávat § 6b odst. 7 a 8.

	
	10.6. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka: 
Kapacitní norma počtu klientů – Důvodová zpráva str. 6
Navrhujeme, aby byla kapacitní norma počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka diferencována podle typu školského poradenského zařízení, konkrétně se zohledněním vyšší časové náročnosti případů v agendě speciálně pedagogických center oproti pedagogicko-psychologickým poradnám.
Odůvodnění: 
Předložený návrh a doprovodná důvodová zpráva operují s průměrnou kapacitou 200 individuálních klientů na jednoho pracovníka ročně. Tato „jednotná norma“ však dostatečně nezohledňuje zásadní rozdíl v náročnosti práce mezi PPP a SPC:
Skladba klientely: SPC se primárně zaměřují na žáky se závažným zdravotním postižením a žáky se souběžným postižením více vadami, což vyhláška nově definuje jako 3. stupeň náročnosti. Tato činnost vyžaduje náročnější diagnostiku, častější výjezdy do škol, včetně „běžných“ škol) a intenzivnější koordinaci podpůrných opatření přímo v terénu.
Časová dotace: Pokud pracovník SPC obslouží 200 klientů, z nichž většina spadá do 3. stupně náročnosti, je reálný čas strávený přímou prací, vypracováním zpráv a metodickým vedením škol násobně vyšší než u pracovníka PPP, který v rámci stejné kvóty 200 klientů vyřizuje např. odklady školní docházky nebo uzpůsobení maturit (1. stupeň náročnosti).
Riziko kvality: Při nastavení jednotného limitu bez váhového koeficientu náročnosti hrozí SPC buď přetížení pracovníků (překročení reálných časových možností 80 % přímé práce), nebo pokles kvality péče o nejvíce znevýhodněné žáky, případně vynucené omezování skupinových aktivit, logopedických intervencí a prevence.
Návrh nového znění (úprava v metodice financování a vykazování): 
„Při stanovení celostátních normativů podle § 161 odst. 1 písm. f) školského zákona se zohlední váhový koeficient náročnosti poskytovaných služeb.
Kapacitní norma pro pedagogického pracovníka se stanoví jako:
a) 200 jednotek výkonu v 1. a 2. stupni náročnosti, nebo
b) 120 –150 jednotek výkonu ve 3. stupni náročnosti, zejména u žáků se souběžným postižením více vadami v péči speciálně pedagogických center.“
(Poznámka: Číselné hodnoty v návrhu nového znění jsou expertním odhadem vycházejícím z logiky potřeby vyšší časové dotace na náročné případy popsané v 3. stupni vyhlášky a měly by být předmětem další diskuse při nastavování normativů ve Věstníku MŠMT).
	Neakceptováno

Údaj o orientačním počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka uvedený v důvodové zprávě slouží výhradně jako ilustrativní podklad pro odůvodnění předpokládaného navýšení objemu finančních prostředků a nejedná se o závaznou kapacitní normu stanovovanou vyhláškou. Návrh vyhlášky žádnou pevnou normu počtu klientů na pracovníka nenastavuje. Tento orientační odhad počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka ukazuje, proč je nutné navýšit finanční prostředky na financování školských poradenských zařízení. V případě, kdy by finanční prostředky nebyly navýšeny, předpokládaný počet klientů na jednoho pedagogického pracovníka by byl mnohem vyšší a v tom případě by se dalo očekávat, že by došlo ke snížení kvality poskytovaných poradenských služeb. Financování školských poradenských zařízení je koncipováno tak, aby se odvíjelo od skutečného rozsahu a náročnosti poskytovaných poradenských služeb, a to prostřednictvím počtu klientů vykázaných ve struktuře stupňů náročnosti. Speciálně pedagogická centra tak budou mít k dispozici finanční prostředky odpovídající reálnému počtu klientů a náročnosti poskytované péče, nikoli podle paušálně stanoveného limitu klientů na pracovníka. Připomínka směřující k zavedení explicitních kapacitních limitů nebo diferencovaných norem počtu klientů pro jednotlivé typy školských poradenských zařízení nebyla akceptována, neboť návrh vyhlášky je postaven na principu výkonového financování podle stupňů náročnosti služeb. Tento přístup umožňuje flexibilně reagovat na rozdílnou skladbu klientely i reálnou pracovní zátěž školského poradenského zařízení, aniž by bylo nutné stanovovat jednotné nebo fixní kapacitní normy na úrovni prováděcího právního předpisu.

	
	10.7. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka:
Upřesnění kompetencí a supervize školského logopeda
Navrhujeme v Příloze č. 3 část B, oddíl V., explicitně definovat vztah mezi školským logopedem a speciálně pedagogickým centrem (SPC) tak, aby
u žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně podléhala logopedická péče metodické supervizi příslušného SPC.
Odůvodnění: 
Návrh vyhlášky nově zavádí pozici školského logopeda, do jehož standardních činností patří mimo jiné „intervizní a supervizní činnost“ bod
č. 16 a „metodické vedení a odborný dohled nad kvalitou logopedických intervenčních činností“ bod č. 17. Zároveň však platné předpisy a důvodová zpráva stanovují, že metodické vedení škol v oblasti odborné kvality
a podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami zajišťují školská poradenská zařízení, tedy SPC a PPP.
Vzniká zde riziko roztříštění jednoty odborné péče, pokud by „odborný dohled“ u závažnějších vad řeči (vyžadujících podpůrná opatření 2. až 5. stupně) vykonával pouze školní specialista bez přímé vazby na resortního garanta, kterým je SPC. Zatímco u speciálního pedagoga v mateřské škole je výslovně uvedeno, že logopedickou intervenci poskytuje pod metodickým vedením školského logopeda školy, popřípadě ŠPZ, u samotného školského logopeda v základní či střední škole tato vazba na ŠPZ v oblasti supervize kvality chybí a je omezena pouze na obecnou kooperaci a účast na setkáních.
Pro zajištění standardů kvality u žáků s vyšším stupněm znevýhodnění je nezbytné, aby SPC zůstalo konečným odborným garantem.
Návrh nového znění: 
V Příloze č. 3, části B, oddílu V, pododdílu V. II. (Intervenční a konzultační práce) upravit bod 17 takto:
„17. Metodické vedení a odborný dohled nad kvalitou logopedických intervenčních činností ve škole; v případě žáků s přiznanými podpůrnými opatřeními 2. až 5. stupně probíhá tato činnost v úzké součinnosti a pod metodickou supervizí příslušného speciálně pedagogického centra.“
	Neakceptováno

Školský logoped působí primárně ve školských poradenských zařízeních, případně ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona, ne ve školách běžného typu. Metodické vedení pedagogických pracovníků škol podílejících se na poskytování poradenských služeb specifikuje § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky.

	
	10.8. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka:
Diferenciace délky skupinového setkání pro žáky se specifickými potřebami (§ 6c)
Navrhujeme v § 6c doplnit výjimku z minimální délky skupinového setkání tak, aby pro skupiny tvořené dětmi v mateřských školách a žáky s mentálním postižením nebo autismem byla jednotka výkonu stanovena na alespoň 30 minut.
Odůvodnění:
Navržené znění § 6c stanovuje pevnou hranici 45 minut pro každé setkání skupiny, aby mohlo být započteno pro účely financování. Tato délka však neodpovídá fyziologickým a psychickým možnostem dětí předškolního věku a žáků se závažným mentálním postižením či poruchami autistického spektra.
Fyziologické limity: U těchto skupin je schopnost udržet pozornost
a participovat na řízené činnosti (intervenci, reedukaci či diagnostice) výrazně snížena. Vynucené prodlužování práce na 45 minut za účelem „splnění normy“ může vést k přetížení žáka, zvýšenému výskytu rizikového chování a v důsledku k neúčinnosti celé poradenské služby.
Odborná praxe: Standardní speciálně pedagogické a psychologické intervence u těchto žáků jsou v praxi běžně koncipovány v kratších blocích (např. 20–30 minut), které jsou pro ně efektivní.
Metodické riziko: Pokud vyhláška neumožní započítat kratší setkání, budou školská poradenská zařízení (ŠPZ) ekonomicky motivována buď k neadekvátnímu prodlužování práce, nebo k úplnému utlumení skupinových aktivit pro tyto nejvíce znevýhodněné skupiny, což je
v rozporu se záměrem zkvalitňovat péči.
Návrh nového znění: „§ 6c: Za skupinu se pro účely použití normativů podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 2 školského zákona považuje každé setkání skupiny v délce alespoň 45 minut, s výjimkou skupin tvořených dětmi
v mateřské škole nebo žáky s mentálním postižením či autismem, u nichž se za setkání považuje činnost v délce alespoň 30 minut, spočívající ve vyšetření, diagnostice...“
	Neakceptováno

Minimální délka skupinového poradenského setkání v rozsahu 45 minut byla v návrhu vyhlášky stanovena s ohledem na běžnou délku vyučovací hodiny ve školách a na potřebu jednotného a srozumitelného vymezení skupinové poradenské služby pro účely vykazování a financování. Obdobné časové vymezení je v praxi školského systému dlouhodobě uplatňováno a představuje obecně srozumitelný a stabilní referenční rámec. Návrh vyhlášky vychází z principu, že skupinová poradenská služba je vykazována jako celek a že normativ na tuto službu zohledňuje soubor činností, které jsou s jejím poskytnutím spojeny. Případné rozdíly v charakteru práce s jednotlivými cílovými skupinami nejsou řešeny prostřednictvím zkracování minimální délky skupinového setkání v textu vyhlášky, ale prostřednictvím celkového nastavení systému poradenských služeb a jejich financování.Připomínky směřující k diferenciaci minimální délky skupinového setkání podle typu klientely nebyly akceptovány, neboť by vedly ke zvýšení složitosti právní úpravy a komplikacím při jednotném vykazování služeb. Jak by se řešily např. situace, kdy by ve skupině byli žáci s poruchami autistického spektra i se specifickými poruchami učení apod.? Podrobnější metodické vymezení realizace skupinových poradenských služeb, včetně doporučení k jejich organizaci a přiměřenému průběhu s ohledem na cílovou skupinu, může být předmětem metodických pokynů k výkazům, nikoli však závazného normativního stanovení odlišných časových limitů ve vyhlášce.

	
	10.9. K návrhu vyhlášky obecně

Zásadní připomínka: 
Ustanovení lhůty pro zahájení poskytování poradenské služby
Navrhujeme upravit nebo doplnit ustanovení o lhůtě pro zahájení poskytování poradenské služby v § 1 odst. 8 tak, aby reflektovalo objektivní nemožnost dodržení tříměsíční lhůty v případech, kdy je pro kvalitní diagnostiku nezbytné doložení klinických nálezů od externích poskytovatelů zdravotních služeb.
Odůvodnění: 
Stávající i navrhované znění stanovuje pevnou lhůtu tří měsíců ode dne přijetí žádosti. Standardní činnosti poradenských pracovníků (psychologů, speciálních pedagogů) však zahrnují povinnou spolupráci s poskytovateli zdravotnické péče a dalšími odbornými institucemi. V současné situaci kritického nedostatku dětských psychiatrů, neurologů a klinických logopedů je získání termínu vyšetření a následného nálezu v horizontu tří měsíců často nereálné. I když žadatel poskytuje součinnost (např. žák je k odborníkovi objednán), ŠPZ není schopno bez těchto podkladů službu řádně poskytnout nebo dokončit diagnostiku v zákonné lhůtě.
To přináší následující rizika:
Právní nejistota ŠPZ: Zařízení se dostává do prodlení se zákonnou lhůtou z důvodů, které nemůže ovlivnit.
Ohrožení kvality: Tlak na dodržení lhůty bez klíčových lékařských podkladů může vést k chybně nastaveným podpůrným opatřením, což má přímý vliv na kvalitu poskytovaných služeb a zájem žáka.
Návrh nového znění:
V § 1 odst. 8 se za první větu vkládá věta, která zní: „Vyžaduje-li naplnění účelu poradenské služby doložení vyjádření nebo nálezu poskytovatele zdravotních služeb nebo jiného odborného pracoviště, lhůta podle věty první po dobu zajišťování tohoto podkladu neběží, nejdéle však po dobu šesti měsíců; podmínkou je prokazatelné doložení termínu odborného vyšetření ze strany žadatele.“
Vypracovala a osoba oprávněná k vypořádání zásadních připomínek:
Ing. Eva Cíchová, odbor školství, mládeže a tělovýchovy
e-mail: eva.cichova@kr-karlovarsky.cz
telefon: 354 222 446
	Neakceptováno

Neakceptováno z důvodu zachování právní jistoty pro žadatele o poskytnutí poradenské služby. Lze však předpokládat, že změna financování a další ve svém důsledku povedou také k zabezpečení dodržování lhůt.

	Krajský úřad Moravskoslezského kraje
	11.1. K návrhu vyhlášky obecně

Podnět k systémovému řešení financování odborných pozic sociálních pracovníků ve školských poradenských zařízeních
Sociální pracovníci jsou nedílnou součástí týmu pracovníků školských poradenských zařízení, kde zajišťují komplexní sociálně-právní poradenství, diagnostiku sociální situace dítěte a propojují rodinu, školu a další instituce (OSPOD, úřady). V souvislosti s převodem odpovědnosti za financování nepedagogické práce na zřizovatele od 1. 1. 2026 jsou tyto odborné pozice v současnosti hrazeny z rozpočtu kraje. V rámci podílu na vybraných sdílených daních na základě zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní, ve znění pozdějších předpisů však nezískává kraj na značnou část klientů – ze škol jiných zřizovatelů, kterým je poskytována péče prostřednictvím školských poradenských zařízení, žádné finanční prostředky.
Tito pracovníci jsou odměňování dle tabulky uvedené v příloze č. 2 nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě (platová tabulka zdravotníků a sociálních pracovníků) a tím pádem podléhají kvalifikačním požadavkům dle zákona o sociálních službách. Do jejich náplně práce spadají především odborné činnosti v oblasti sociálně-právního poradenství a sociálních intervencí, šetření a zjišťování potřeb žáka v rámci poradenské služby, podíl na stanovení návrhu podpůrných opatření, poskytování sociálního poradenství a poradenství o sociálních službách nebo sociální rehabilitaci v regionu a další odborné činnosti uvedené v příloze č. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhujeme zvážit převod těchto odborných pozic sociálních pracovníků do systému financování ze státního rozpočtu, například formou dalšího normativu, a to zejména z důvodu zajištění jednotnosti financování a rovných podmínek pro všechny děti a žáky napříč Českou republikou.
	Neakceptováno

Pozice sociálního pracovníka školského poradenského zařízení není pozicí pedagogického pracovníka. Jeho činnost proto není zahrnuta do normativního financování pedagogické práce poskytovaného ze státního rozpočtu a je v souladu s platnou právní úpravou financována zřizovatelem školského poradenského zařízení. Návrh vyhlášky v tomto ohledu nemění stávající systém rozdělení kompetencí a odpovědnosti za financování jednotlivých odborných pozic.

	Sdružení místních samospráv ČR
	12.1. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 § 6b

Požadujeme přepracování této části tak, aby byla jednoznačně stanovena pravidla pro zařazování individuálně poskytovaných poradenských služeb do jednotlivých stupňů náročnosti.
V navrhované podobě není zejména ve druhém a třetím stupni zřejmé, dle jakých kritérií se budou individuálně poskytované služby zařazovat buď do druhého, nebo do třetího stupně a tím i započítávat pro účely normativního financování. Domníváme se, že pokud by nedošlo k úpravě, bude každé poradenské zařízení přistupovat ke konkrétní poskytované službě rozdílně. Tím budou vznikat velké disparity mezi jednotlivými poradnami. Zároveň v tom spatřujeme příležitost pro umělé navyšování náročnosti poskytovaných služeb.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	12.2. K dokumentu Důvodová zpráva obecně

Požadujeme upravit výpočet a také odůvodnění k normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3, a to zejména ve vztahu ke speciálně pedagogickým centrům.
Pro speciálně pedagogické centra (SPC) bude normativ záviset na počtu dětí a žáků mateřských, základních a středních škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a základních škol speciálních.
V návrhu se ovšem nepočítá se třídami zřízenými dle § 16 odst. 9 školského zákona, které zřizují běžné školy, a také se nijak nezohledňují služby poskytované SPC dětem a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami, které navštěvují běžné školy a třídy. Dochází tak k zúžení činností SPC a hrozí, že SPC budou ve své činnosti upřednostňovat školy zřízené dle § 16 odst. 9 školského zákona, nebo nebudou jejich služby kapacitně stačit všem dětem a žákům, kteří využívání jejich poradenských služeb potřebují bez ohledu na to, jakou školu navštěvují.
Současně je předložené odůvodnění nejednotné, protože u PPP je rozhodným kritériem okruh dětí a žáků ve školách, kterým PPP poskytuje metodické vedení, zatímco u SPC je rozhodné kritérium navázáno pouze na určitý typ škol, nikoli na skutečný rozsah metodického vedení. Pro takové rozlišení nevidíme důvod.
Požadujeme proto text upravit tak, aby vymezení normativu pro SPC odpovídalo reálnému rozsahu metodické činnosti SPC a nevycházelo pouze z počtu dětí a žáků škol zřízených podle § 16 odst. 9 školského zákona a základních škol speciálních.
​Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

Původní návrh předpokládal, že normativ podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona se vztahuje výhradně k zajištění financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách ze strany školských poradenských zařízení, a to v souladu s § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Metodická podpora poskytovaná v souvislosti s realizací podpůrných opatření pro konkrétní žáky byla již zahrnuta v činnostech souvisejících s poskytováním zejména individuálních poradenských služeb. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byly do normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 zařazeny i jiné činnosti a mohla tak být rozšířena data, která budou východiskem pro výpočet normativu.

	Úřad pro ochranu osobních údajů
	13.1. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 § 6b odst. 5

V § 6b odst. 5 je žádoucí doplnit otevřenou zbytkovou kategorii přesnějším pravidlem nebo alespoň doplnit výčet kritérií pro zařazení služeb neuvedených v odstavcích 2 až 4.
Jde o ustanovení relevantní pro právní jistotu, jednotnost vykazování s nepřímýi dopady pro rozsah zpracování údajů o dětech a žácích.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	13.2. K dokumentu Důvodová zpráva: bodu 10

Oddíl 10, který má obsahovat legislativní DPIA, je zapotřebí přepracovat.
​Návrh se dotýká zpracování osobních údajů v oblasti poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních. Návrh má dopad do oblasti ochrany osobních údajů, nikoli však v tom smyslu, že by bez dalšího vytvářel novou a samostatnou oblast zpracování, nýbrž upravuje podmínky již existujících procesů, zejména ve vztahu ke kategorizaci služeb, jejich evidenci a vykazování pro účely financování. Nově návrh upravuje členění individuálně poskytovaných poradenských služeb podle stupně náročnosti, pravidla jejich započítávání a návaznost na vykazování údajů pro účely financování školských poradenských zařízení. To vyžaduje, aby při zpracování byl zachován odpovídajícího právní základ, omezení rozsahu zpracování na nezbytnou míru a respektování obecných požadavků nařízení (EU) 2016/679 (GDPR).
Návrh týká zejména údajů o dětech a žácích, o druhu a průběhu poskytovaných poradenských služeb a o výstupech, jako jsou zprávy, doporučení, doporučující posouzení školského poradenského zařízení nebo vyjádření k individuálnímu vzdělávání a v některých případech může jít také o údaje související se speciálními vzdělávacími potřebami, psychologickou, speciálně pedagogickou nebo logopedickou diagnostikou a intervencí.
Účelem zpracování je umožnit evidenci a vykazování poradenských služeb poskytovaných dětem a žákům, včetně jejich zařazení podle náročnosti, v rozsahu potřebném pro financování školských poradenských zařízení způsobem odpovídajícím skutečnému objemu a náročnosti těchto služeb.“ Právní základ zpracování u samotného poskytování poradenských služeb se typově váže spíše k plnění úkolu ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci podle čl. 6 odst. 1 písm. e) GDPR, zatímco dokumentační a vykazovací povinnosti se mohou opírat o splnění právní povinnosti podle čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR.
V tomto rámci mají být pro účely poskytování služeb a jejich vykazování používány pouze údaje, které jsou pro daný účel skutečně potřebné, v souladu se zásadami účelového omezení, minimalizace údajů a přiměřenosti podle GDPR. V tomto smyslu návrh spíše upravuje parametry stávajícího zpracování, než že by zakládal novou samostatnou evidenci osobních údajů.
Za hlavní rizika zpracování lze považovat možnost, že pro účely vykazování a financování budou o konkrétním žákovi používány nebo předávány údaje v širším rozsahu, než je pro tento účel skutečně potřebné, popřípadě v takové kombinaci, která umožní jeho snadnou identifikaci i ve vazbě na druh poskytované služby, stupeň její náročnosti nebo výstupy poradenské činnosti. Další riziko lze spatřovat v nejednotném zařazování obdobných poradenských služeb do jednotlivých stupňů náročnosti, které může vést nejen k rozdílům ve financování, ale i k odlišnému rozsahu evidovaných a vykazovaných údajů. Rizikem je také širší než nezbytné používání podkladů z poradenství, diagnosticky, intervenční a preventivní činnosti, včetně jejich dalšího využití mimo účel poskytování služby a navazujícího financování. Citlivost je zvýšena tím, že jde o údaje týkající se dětí a žáků a že zpracování může zahrnovat i informace vypovídající o speciálních vzdělávacích potřebách, psychickém stavu nebo jiných osobních poměrech. Z tohoto důvodu je namístě, aby rozsah zpracování zůstal omezen na údaje skutečně potřebné pro poskytování poradenských služeb a pro navazující účely financování a aby s těmito údaji bylo nakládáno pouze v rozsahu odpovídajícím sledovanému účelu.
​
	Neakceptováno

Návrh vyhlášky nezakládá zjišťování ani shromažďování nových kategorií osobních údajů o dětech a žácích oproti stávající praxi školských poradenských zařízení. ŠPZ již v současnosti pracují s údaji o klientech nezbytnými pro poskytování poradenských služeb a vedení dokumentace podle platných právních předpisů. Co se týká vykazování, navrhovaná úprava má mírný vliv pouze na vykazování skupinově poskytovaných poradenských služeb, kdy se nově bude více specifikovat, k čemu směřují skupinově poskytované poradenské služby (např. depistáž, diagnostika, krizová intervence atd.) a bude se uvádět počet skupin podle nové definice ve vyhlášce. Došlo rovněž ke změně pohledu na individuálně poskytované poradenské služby, kdy potřebná data pro financování již školská poradenská zařízení vykazují. Systém nezavádí nové evidenční povinnosti vůči jednotlivým klientům, ani nevyžaduje podrobnější popis nebo předávání citlivých údajů nad rámec stávajícího zákonného základu. Vymezení pravidel evidence a vykazování skupinových poradenských služeb, včetně zajištění jednotnosti aplikační praxe a právní jistoty školských poradenských zařízení, bude obsaženo v metodických pokynech k výkazům.

	Českomoravská konfederace odborových svazů
	14.1. K návrhu vyhlášky obecně

Úprava nedostatečně rozlišuje mezi pedagogicko-psychologickými poradnami (PPP) a speciálně pedagogickými centry (SPC), a to jak v oblasti financování, tak v nastavení kapacit a výkonových ukazatelů.PPP a SPC poskytují zásadně odlišné služby a pracují s odlišnou klientelou. SPC poskytují služby žákům s těžkým zdravotním postižením (např. PAS v kombinaci s psychiatrickou komorbiditou), přičemž péče je:· dlouhodobá a kontinuální,· multidisciplinární (psycholog, speciální pedagog, logoped apod.),· výrazně časově náročnější.Jeden klient SPC je z hlediska časové i odborné náročnosti nesrovnatelný s klientem PPP. Sjednocení těchto dvou typů zařízení pod jeden normativ představuje metodologickou chybu („srovnávání nesrovnatelného“) a povede k deformaci financování.Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně

Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	
	14.2. K návrhu vyhlášky obecně

Právní úprava nedostatečně zohledňuje časovou náročnost terénní a krizové práce SPC. SPC pravidelně realizují výjezdy do škol, krizové intervence a koordinaci s rodinou a dalšími institucemi.Tyto činnosti jsou časově náročné, neškálovatelné a zároveň nezbytné pro fungování inkluze. Model založený na počtu klientů tuto práci nezohledňuje.Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách a dalších činností, které nespadají pod individuálně nebo skupinově poskytované poradenské služby, je v návrhu řešeno samostatným normativem podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona. Mimo to bude financována např. každá skupinově zajišťovaná krizová intervence.

	
	14.3. K návrhu vyhlášky obecně

Připomínky nad rámec vyhláškyNavržený systém financování povede ke snížení kvality a dostupnosti poradenských služeb, zejména pro žáky s nejnáročnějšími potřebami. Důvodová zpráva sama připouští, že může dojít k omezení některých služeb (např. skupinových aktivit, prevence, logopedie).V praxi SPC již nyní dochází k dlouhým čekacím dobám (řádově měsíce), přetížení pracovníků (cca 160–200 klientů na pracovníka), omezené kapacitě přijímat nové klienty.Navýšení počtu klientů na pracovníka povede k omezení individuální péče, formalizaci služeb a zhoršení dostupnosti podpory pro nejzranitelnější skupiny.Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Údaj o orientačním počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka uvedený v důvodové zprávě slouží výhradně jako ilustrativní podklad pro odůvodnění předpokládaného navýšení objemu finančních prostředků a nejedná se o závaznou kapacitní normu stanovovanou vyhláškou. Návrh vyhlášky žádnou pevnou normu počtu klientů na pracovníka nenastavuje. Tento orientační odhad počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka ukazuje, proč je nutné navýšit finanční prostředky na financování školských poradenských zařízení. V případě, kdy by finanční prostředky nebyly navýšeny, předpokládaný počet klientů na jednoho pedagogického pracovníka by byl mnohem vyšší a v tom případě by se dalo očekávat, že by došlo ke snížení kvality poskytovaných poradenských služeb. Financování školských poradenských zařízení je koncipováno tak, aby se odvíjelo od skutečného rozsahu a náročnosti poskytovaných poradenských služeb, a to prostřednictvím počtu klientů vykázaných ve struktuře stupňů náročnosti. Speciálně pedagogická centra tak budou mít k dispozici finanční prostředky odpovídající reálnému počtu klientů a náročnosti poskytované péče, nikoli podle paušálně stanoveného limitu klientů na pracovníka. Připomínka směřující k zavedení explicitních kapacitních limitů nebo diferencovaných norem počtu klientů pro jednotlivé typy školských poradenských zařízení nebyla akceptována, neboť návrh vyhlášky je postaven na principu výkonového financování podle stupňů náročnosti služeb. Tento přístup umožňuje flexibilně reagovat na rozdílnou skladbu klientely i reálnou pracovní zátěž školského poradenského zařízení, aniž by bylo nutné stanovovat jednotné nebo fixní kapacitní normy na úrovni prováděcího právního předpisu.

	
	14.4. K návrhu vyhlášky obecně

Připomínky nad rámec vyhlášky
Vyhláška se zaměřuje na wellbeing žáků, avšak naprosto ignoruje wellbeing dotčených pedagogických pracovníků. Zavedení jednotného normativu bez zohlednění náročnosti povede ke snížení kvality podpory žáků, přetížení pedagogů a pracovníků ŠPZ a zvýšení rizika vyhoření.
Již teď jsou SPC zahlceny (viz předchozí připomínka). Doporučení školských poradenských zařízení (ŠPZ) bývají často šablonovitá a postrádají vhled do reálného provozu škol – v běžné třídě jsou mnohdy nerealizovatelná, a to i za přítomnosti asistenta pedagoga.V některých oblastech navštěvují zaměstnanci ŠPZ výuku jen zřídka, což jim znemožňuje vytvořit zprávu skutečně „na míru“ a poskytnout učiteli efektivní podporu při řešení konkrétních výukových či výchovných problémů.Problematické je také doporučování nákupu pomůcek v určité finanční hodnotě bez konkrétní specifikace. Pokud poradna nedokáže navrhnout konkrétní nástroje a pouze odkáže na obecně známé weby, představuje to pro učitele obrovskou časovou zátěž. Vzhledem k tomu, že od 1. 1. 2026 přechází financování pomůcek na bedra škol, je nezbytné, aby ŠPZ začala se školami v této oblasti úzce a efektivněji spolupracovat.Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Viz vypořádání předchozích připomínek. Návrh vyhlášky je postaven na principu výkonového financování podle stupňů náročnosti služeb. Tento přístup umožňuje flexibilně reagovat na rozdílnou skladbu klientely i reálnou pracovní zátěž školského poradenského zařízení.

	
	14.5. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 2

k § 1 odst. 2Návrh nezohledňuje rozsah nepřímé práce, zejména metodického vedení škol. To je časově náročné a klíčové pro kvalitu inkluzivního vzdělávání.V důsledku bezplatného poskytování, se z něj fakticky stane nefinancovaná činnost, která však musí být zajišťována. To je z dlouhodobého hlediska neudržitelné.Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Viz připomínka č. 2.

	
	14.6. K návrhu vyhlášky: čl. I bodu 8 § 6b

k § 6bNavržený model financování založený na normativu na žáka a započítání pouze jedné služby v nejvyšším stupni náročnosti neodpovídá reálnému průběhu poskytování poradenských služeb v SPC.V SPC je běžné, že:· jeden klient je současně v péči více odborníků,· služby probíhají paralelně (diagnostika, intervence, metodické vedení),· péče má procesní charakter (opakované kontakty, dlouhodobá spolupráce).Princip „1 žák = 1 výkon“ tak zásadně podhodnocuje reálný objem práce a vede ke snížení dostupnosti podpory pro nejnáročnější klienty.Tato připomínka je zásadní.Navržené rozdělení poradenských služeb do stupňů náročnosti neodpovídá reálné náročnosti práce s klienty. Úprava vychází primárně ze souběžného postižení, nikoliv reálné náročnosti podpory. Ta se odvíjí také od chování klienta, podpory rodiny, potřeby terénní práce atp. Navržené členění tak nepostihuje skutečnou komplexitu případů.Požadujeme doplnit kritéria náročnosti o míru podpůrných opatření, časovou náročnost, potřebu terénní a krizové práce.Tato připomínka je zásadní.​
	Akceptováno částečně

Viz připomínka č. 1.


Vypořádání připomínek mimo eKlep:
	P50
	Asociace PPP
	Obecně k výkaznictví
	Návrh novely vyhlášky č. 72/2005 Sb., včetně důvodové zprávy, nevychází z celostního a rigorózně analyticky podloženého vhledu do reálného fungování školských poradenských zařízení ani z aktuálních potřeb jejich klientů. Dokument je vnitřně rozporný, nekonzistentní a metodicky neukotvený, přičemž tvrzení obsažená v důvodové zprávě, předkládací zprávě a samotném normativním textu si v řadě případů odporují. Návrh v této podobě nepřispívá ke zkvalitnění poradenských služeb, ani k transparentní parametrizaci výkonů a stabilizaci financování. Naopak zvyšuje administrativní zátěž, ohrožuje dostupnost a kvalitu poradenské péče a dále destabilizuje již nyní výrazně přetížený systém školského poradenství. Zásadní problém návrhu souvisejícího s výkaznictvím spočívá v nastavení sledování výkonnosti školských poradenských zařízení, které je dlouhodobě metodicky chybné, ve svém důsledku nevypovídající a destrukční. Výkonnost je posuzována na základě porovnání počtu skutečných klientů (nově redukovaného na počet skutečných klientů evidovaných prostřednictvím služby v nejvyšším stupni náročnosti) za uplynulý školní rok se stavem zaměstnanců k 30. 9. následujícího školního roku. Tento přístup je z odborného hlediska neobhajitelný, neboť porovnává časově i obsahově nesouměřitelné veličiny. Zcela zde chybí vazba mezi počtem skutečných klientů a skutečně odpracovanými hodinami, tedy reálnou kapacitou zařízení vyjádřenou například v pracovních úvazcích v konkrétním období nebo hodinách přímé pedagogické činnosti. Stejně tak chybí, pro výpočet a srovnávání výkonů (resp. produktivity) jednotlivých krajů a PPP nezbytný, přehled o počtech neodpracovaných hodin z důvodu neobsazených pracovních míst, nemocnosti, OČR a jiných překážkách v práci apod. Jedním z důsledků tohoto chybně nastaveného sběru dat ve výkaznictví je následné využívání nepřesných údajů při tvorbě přehledů a dokumentů (např. dokument nedávno distribuovaný na krajské úřady: „Školská poradenská zařízení: název kraje Přehled personálního zajištění, klientů a poskytovaných služeb v letech 2020-2024“.) Ty pak obsahují chybná data i jejich chybné interpretace a vedou k nepřesným závěrům ze strany MŠMT (ale i jednotlivých krajských úřadů a poraden). Výsledkem tedy je, že jsou porovnávány neporovnatelné údaje, což vede k produkci zkreslených a fakticky nepoužitelných výstupů. Tyto výstupy pak nemohou sloužit jako validní podklad pro řízení systému ani pro spravedlivé nastavení financování. Naopak dochází k prohlubování nerovností mezi jednotlivými zařízeními, která jsou dána nikoli rozdílnou efektivitou práce, ale chybnou konstrukcí sledovaných ukazatelů. Tyto nerovnosti přitom nelze odstranit dílčími úpravami parametrů, dokud nebude zásadně změněn samotný princip výkaznictví. Bez zavedení ukazatelů reflektujících reálnou časovou a odbornou náročnost poskytovaných služeb nelze dosáhnout objektivního hodnocení výkonnosti ani spravedlivého a efektivního financování školského poradenského systému.
	Akceptováno jinak. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	P51
	Asociace PPP
	Obecně k limitům počtů klientů na pracovníka ŠPZ a dodržování lhůt
	Dalším zásadním nedostatkem návrhu je absence jakéhokoli kapacitního rámce systému, byť toto v posledních cca dvou letech ve svých dokumentech explicitně doporučuje i Česká školní inspekce. (Viz např. výroční zpráva ČŠI – Kvalita vzdělávání v ČR v 2024/2025.) Návrh nepracuje s jakýmikoliv maximálními kapacitami poradenských zařízení, ani s limity počtu klientů na pracovníka, přičemž současně zachovává povinnost poskytnout službu ve stanovené tříměsíční lhůtě bez ohledu na dostupné a v čase přirozeně proměnlivé personální, prostorové či finanční zdroje. Tento přístup je eticky nepřijatelný a zároveň logicky i manažersky chybný. Systémově je již neudržitelný, destruktivní a z hlediska principu právní jistoty, kdy nikdo nemůže být zavázán k nemožnému, nepřijatelný, neboť ukládá povinnost plnění bez odpovídajících podmínek. Na tuto problematiku naše asociace opakovaně upozorňuje již řadu let. V praxi pak dochází k přetěžování pracovníků, k prodlužování skutečných čekacích dob, ke hledání různých procesních a evidenčních účelových „optimalizací“. Ve svém důsledku vede k demotivaci kmenových pracovníků, kteří ze systému odcházejí, a ke snížení reálné dostupnosti poradenských služeb – v termínu, obsahu i formě, kterou klient skutečně potřebuje dle provedené diagnostiky.
	Neakceptováno, vysvětleno. Financování školských poradenských zařízení je koncipováno tak, aby se odvíjelo od skutečného rozsahu a náročnosti poskytovaných poradenských služeb, a to prostřednictvím počtu klientů vykázaných ve struktuře stupňů náročnosti. ŠPZ tak budou mít k dispozici finanční prostředky odpovídající reálnému počtu klientů a náročnosti poskytované péče, nikoli podle paušálně stanoveného limitu klientů na pracovníka. Tento přístup umožňuje flexibilně reagovat na rozdílnou skladbu klientely i reálnou pracovní zátěž školského poradenského zařízení, aniž by bylo nutné stanovovat jednotné nebo fixní kapacitní normy na úrovni prováděcího právního předpisu. Tříměsíční lhůta nebude rušena z důvodu zachování právní jistoty pro žadatele o poskytnutí poradenské služby. Lze však předpokládat, že změna financování a další ve svém důsledku povedou také k zabezpečení dodržování lhůt.

	P52
	Asociace PPP
	Obecně ke změně financování
	Problematické je z našeho pohledu nastavení financování prostřednictvím normativů, které redukuje činnost školských poradenských zařízení na zjednodušené stupně náročnosti neodpovídající skutečné odborné a časové náročnosti poskytovaných služeb. Takto koncipovaný model povede k účelovému vykazování nejnáročnějších činností a k posilování administrativní logiky systému na úkor odborné práce s klientem. Navržené řešení navíc nezohledňuje komplexní charakter péče, která v praxi zahrnuje kombinaci diagnostiky, intervence, práce s kolektivem i metodické podpory pedagogů, která v návrhu navíc není popsána a zohledněna. I při souběhu více diagnostických činností bude započítána pouze jedna diagnostická služba u jednoho klienta v nejvyšším stupni náročnosti. Tento přístup nereflektuje reálnou komplexnost práce s klientem, demotivuje dlouhodobou systematickou péči a fakticky fixuje nevyhovující model jednorázového kontaktu bez ohledu na skutečné potřeby žáka. Návrh modelu financování stále zachovává existující tlak na poradenské pracovníky, aby se věnovali každému klientovi v rámci jednoho školního roku optimálně jen jednou a maximálně dvakrát, a to bez ohledu na jeho skutečně indikované potřeby, což je stav vysoce alarmující a v přímém rozporu s naléhavou potřebou poskytovat adekvátní podporu v péči o duševní zdraví dětí, žáků a studentů, ale sekundárně i jejich zákonných zástupců a pedagogických i nepedagogických pracovníků v naší zemi. Za nezbytné proto považujeme zavedení dvousložkového modelu financování, který bude kombinovat základní stabilizační normativ vycházející z velikosti a potřeb cílové populace v daném území a doplňkovou výkonovou složku reflektující reálnou náročnost konkrétních odborných činností.
	Viz vypořádání připomínky P50.

	P53
	Asociace PPP
	Obecně ke změně financování
	Návrh dále zásadně chybně vymezuje strukturu klientely, zejména u speciálně pedagogických center, kde je část financování odvozována primárně od počtu žáků ve speciálních školách, přestože většina klientů těchto zařízení je vzdělávána v běžném školním proudu. Stejně tak návrh nepostihuje skutečný rozsah činností školských poradenských zařízení, když opomíjí roli sociálních pracovníků. Tento redukovaný pohled je v rozporu se školským zákonem i reálnou praxí.
Návrh dále nesprávně vymezuje formy poskytování služeb, když například skupinové činnosti vztahuje primárně k prostředí školských poradenských zařízení, ačkoli tyto aktivity probíhají často také ve školách. Současně není dostatečně rozlišena odborná a časová náročnost jednotlivých typů skupinových intervencí, což může vést k nerovnému postavení jednotlivých zařízení. Nejasné a nekonzistentní je rovněž samotné vymezení stupňů náročnosti individuálně poskytovaných služeb, které je v návrhu překryvné, nelogické, interpretačně nejednoznačné. Nadto jsou některé typy služeb z naší kvalifikované perspektivy zařazeny do nesprávného stupně náročnosti a jiné podstatné individuální služby jsou opomenuty. Za nezbytné považujeme vymezit náročnost služeb na základě frekvence, intenzity, odborné náročnosti a komplexity poskytované péče, a to v úzké spolupráci s profesními asociacemi. Ze všech výše uvedených důvodů považujeme za nutné návrh předmětné novely vyhlášky č. 72/2005 Sb. a souvisejícího výkaznictví ŠPZ jako celek odmítnout a vrátit jej do fáze přípravy. Nové zpracování musí vycházet z relevantních a validních dat, respektovat komplexní charakter poradenské práce, musí stabilizovat kapacitní a personální podmínky systému a musí vznikat v úzké spolupráci s profesními asociacemi pracovníků školských poradenských zařízení (ApPPP, APSPC), se kterými předložený návrh nebyl konzultován. Současně je nutné provést odborně fundovanou a systematickou analýzu činností, kapacit a reálných potřeb poradenského systému. Na jejím základě je možné nastavit transparentní, metodologicky, statisticky i manažersky správně ukotvený model financování a výkaznictví, který vyváženě zohlední kvalitativní i kvantitativní aspekty poskytovaných služeb. Pak lze zodpovědně zajistit funkční, dostupný, udržitelný a odborně kvalitní systém školského poradenství.
	Viz vypořádání připomínky P50. Změna nadpisu není vhodná. I jinde se používá spojení "ve školském poradenském zařízení" (srov. § 1). "Ve školském poradenské zařízení" je třeba chápat abstraktně, tedy že nemá totožný význam jako "na pracovišti" (srov. § 5 odst. 1, § 6 odst. 2). Původní návrh předpokládal, že normativ podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona se vztahuje výhradně k zajištění financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách ze strany školských poradenských zařízení, a to v souladu s § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Metodická podpora poskytovaná v souvislosti s realizací podpůrných opatření pro konkrétní žáky byla již zahrnuta v činnostech souvisejících s poskytováním zejména individuálních poradenských služeb. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byly do normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 zařazeny i jiné činnosti a mohla tak být rozšířena data, která budou východiskem pro výpočet normativu. Pokud jde o zapojení sociálních pracovníků, jejich postavení a financování je dáno platnou právní úpravou, která jejich činnost nezahrnuje mezi pedagogickou práci financovanou prostřednictvím normativů na poradenské služby. Návrh vyhlášky v tomto ohledu nemění stávající systémové nastavení.

	P54
	Asociace PPP
	Obecně
	Další problematické oblasti školského poradenství můžeme na vyžádání podrobněji rozpracovat a doplnit. Pro účel tohoto textu se omezíme a představíme prostou výčetku ostatních připomínek týkajících se konkrétních parametrů návrhu vyhlášky:
- Navrhujeme, aby byla definice náročnosti činnosti vyjádřena prostřednictvím popisu charakteru její složitosti, nikoli pouze označením konkrétního typu služby (např. odklad školní docházky může svou náročností spadat do kategorií 1, 2 i 3). - Nadále se nezohledňuje rozdíl mezi vyšetřením komplexním (psychologická, speciálně pedagogická a příp. etopedická diagnostika) a diagnostikou samostatnou (pouze psychologickou, nebo pouze speciálně pedagogickou). Přičemž z hlediska časového i personálního jde u vyšetření komplexního minimálně o dvojnásobnou náročnost.
- Z návrhu není zřejmé, jak bude pohlíženo na poradenské služby u jednoho klienta poskytnuté skupinovou formou i individuální formou. - V rozdělení stupňů náročnosti chybí zohlednění náročné diagnostiky suspektního lehkého mentálního postižení v kombinaci se sociokulturním znevýhodněním. MŠMT přislibovalo navýšení času na tyto typy diagnostiky a tento prvek je obsažen i v aktualizovaném metodickém materiálu MŠMT vydaném k diagnostice intelektu u těchto klientů. Podle současného rozdělení by však tato diagnostika spadala pouze do 2. stupně náročnosti. - Není nijak řešena problematika týkající se časové náročnosti adaptace a zácviku nových odborných poradenských pracovníků a jejich nutného nižšího výkonu po dobu cca prvních dvou let, které způsobují nárazové propady ve výkonové produktivitě daného pracoviště. - Stejně tak není řešena role uvádějících poradenských mentorů a čas k této činnosti potřebný. Pakliže se u některého pracoviště PPP sejde takového zácviku během roku více, vyvolá to ve svém přirozeném důsledku snížení výkonu v daném roce a poté snížení objemu finančních prostředků získaných pomocí stávajícího, jakožto i nově navrhovaného, normativního výpočtu na personální zajištění v dalším roce, čímž se vyvolává spirála neudržitelného výkonového tlaku na poradenský personál. - Metodická podpora škol, pedagogů, výchovných poradců, školních metodiků prevence, asistentů pedagoga a dalších pedagogických i nepedagogických pracovníků je legislativně požadována po PPP všech typů zřizovatelů, avšak PPP zřizovatelů neveřejných nemají přístup k účelově vázaným dotačním prostředkům určeným právě pro metodické vedení škol. - Návrh nezohledňuje činnosti sociálního pracovníka školského poradenského zařízení (viz § 3 novelizovaného předpisu). - Pro účely financování je za činnost ŠPZ dále považována skupinová práce se žáky pouze v ŠPZ. Ve výčtu činností i v důvodové zprávě je však uvedena práce s třídními kolektivy za účelem diagnostiky třídního klimatu, která se však realizuje přímo ve škole. - Není nastavena kapacita poradenských zařízení, resp. kapacita klientů na jeden plný úvazek poradenského pracovníka. - Doporučujeme provést revizi uvedených činností poradenských pracovníků školy, neboť u jedné pozice se vyskytuje řada duplicit – v několika bodech je uváděna téměř identická činnost, lišící se pouze akcentem na formu či obsah. - Celkově doporučujeme zpřehlednit standardní činnosti a jejich jednotný popis definující obsah služby a cílové skupiny, kterým je daná služba určena. - Absence přílohy č. 1 Standardní činnosti poraden a přílohy č. 2 Standardní činnosti center. Pokud nejsou přílohy uvedeny, je zřejmé, že neobsahují žádné změny, na jejichž nezbytnost jsme při předchozí novelizaci předmětné vyhlášky upozorňovali.
	Akceptováno jinak. Podněty se budeme zabývat při další spolupráci. K sociálnímu pracovníkovi - nejedná se o pedagogického pracovníka, financován je zřizovatelem.

	P57
	Asociace SPC
	Nedostatečně a nesrozumitelně vysvětlený systém financování
	Předložený návrh v aktuální podobě však z pohledu APSPC přináší vysoké riziko destabilizace systému, zhoršení podmínek a ve výsledku i snížení rozsahu a kvality poskytovaných poradenských služeb. Navrhovanou úpravu vyhlášky považujeme za vnitřně nekonzistentní a neodpovídající reálnému fungování školských poradenských zařízení (ŠPZ) i potřebám klientů. Návrh novely poradenské vyhlášky směřující k novému modelu financování je žádoucí přepracovat tak, aby: vycházel z validních a porovnatelných dat jako nutného předpokladu pro odborné řízení systému, odpovídal reálným možnostem a podmínkám fungování obou typů ŠPZ, neumožňoval jiný výklad (a nevedl tak např. k účelovému vykazování aktivit), současně akcentoval postupný a realistický náběh opatření vedoucích ke sjednocení normativu pro pracovníky ŠPZ napříč republikou. Nekompletnost a nesourodost materiálu: Předkládaný návrh není úplný, působí nesourodě a snižuje celkové porozumění. Není zřejmé, zda MŠMT v předkládaném dokumentu reflektovalo předchozí návrhy APSPC týkající se aktualizace standardních činností SPC. Rovněž text novely a důvodová zpráva si v některých bodech protiřečí. Doporučujeme doplnit návrh vyhlášky do kompletní podoby, aby byl lépe srozumitelný a neumožňoval dohady či jiné výklady (např. standardní činnosti pedagogicko-psychologických poraden a SPC). V návrhu členění individuálních činností s žáky není zcela logické a srozumitelné. Navržené rozdělení činností do tří stupňů náročnosti neodpovídá reálné praxi. Hrozí rozdílný výklad jednotlivými ŠPZ a pracovníky a následná nejednotnost ve vykazování výkonů. Za zásadní považujeme, že navržený systém nezohledňuje reálně náročnost činností v jednotlivých stupních. Doporučení: Jednotlivé služby definovat na základě jejich frekvence a intenzity, nikoliv pouze podle typu činnosti: 1. stupeň – jednorázové služby, které vycházejí z dokumentace klienta a platných závěrů komplexní diagnostiky (např. posuzující doporučení pro zařazení – zápisu/přestupu dítěte do § MŠ, ZŠ, k přijímacímu řízení na SŠ, zprávu pro orgány činné v řízení – OSPOD, Policie ČR). 2. stupeň – dílčí služby spočívající ve vyhodnocení podpůrných opatření, metodická podpora pedagogům na školách, intervenční činnosti vyplývající z komplexní diagnostiky, dílčí diagnostika (spec. pedagogická, psychologická, logopedická a sociální). 3. stupeň – komplexní služby – komplexní diagnostika pro posouzení SVP se zaměřením na nastavení podpůrných opatření pro vzdělávání, opakované služby vyplývající z náročnosti poskytované podpory. Doporučujeme přitom jasné vymezení činností pro účely vykazování jak v textu vyhlášky, tak také dále i v metodickém materiálu pro ŠPZ, bez kterého by zůstávalo riziko vykazování zkreslených a tudíž reálně nesrovnatelných dat, jako je tomu i při současném systému výkaznictví ŠPZ.
	Akceptováno jinak. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byl změněn přístup k posuzování náročnosti u klientů, jimž jsou individuálně poskytovány poradenské služby. Nově budou rozlišovány pouze dva stupně náročnosti. V prvním stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi nevydalo doporučení; ve druhém stupni náročnosti jsou individuálně poskytnuté poradenské služby, u nichž školské poradenské zařízení dítěti, žákovi nebo studentovi vydalo doporučení. Přičemž každý stupeň náročnosti bude mít samostatný normativ. Do budoucna se předpokládá další úprava stupňů náročnosti ve spolupráci s odbornými asociacemi.

	P58
	Asociace SPC
	Vymezení činností pracovníků ŠPZ (tzv. standardní činnosti)
	V rámci činností zpřehlednit rozdílné kompetence pracovníků ŠPZ a tzv. školních specialistů. Aktuálně se činnosti poradenských pracovníků, školních speciálních pedagogů a školních psychologů překrývají, v některých případech i duplikují. MŠMT by mělo jednoznačně kompetence stanovit a vytvořit návaznou funkční hierarchii tak, aby každý pracovník znal své kompetence. Vymezení činností je důležité také z hlediska tvorby normativu, kdy by u jednotlivých činností dle intenzity a frekvence jejich užití u konkrétních žáků měl být uveden stupeň náročnosti. Doporučení: Připravit jednotný přehled standardních činností celého poradenského systému dle kompetenčního rámce jednotlivých stupňů poradenských služeb.
	Nad rámec. Vytvoření standardu činností se však předpokládá.

	P59
	Asociace SPC
	Základ normativu pro SPC
	Návrh vychází z počtu žáků vzdělávaných ve školách dle § 16 odst. 9, přičemž tito žáci tvoří přibližně pouze 20–30 % klientů SPC. Většina klientů je vzdělávána v běžných školách, kde pracovníci SPC poskytují metodickou podporu pedagogům. I přes snahu o vysvětlení ze strany zástupců MŠMT není zřejmý důvod odlišného výpočtu normativu pro PPP a SPC, když metodickou podporu provádí oba typy poradenských zařízení jak v běžných školách, tak i ve školách zřízených podle § 16 odst. 9 ŠZ (přestože PPP tuto činnost nemají explicitně ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. vyjmenovanou – na rozdíl od SPC - § 6 odst. 4). Primární zaměření podpory
přitom směřuje do běžných škol a školských zařízení. Doporučení: Nepoužívat výhradně výkonový model financování, ale kombinovat: - obecný normativ (pevná složka vycházející např. z počtu žáků v území či prevalence
znevýhodnění); dle vysvětlení by ho mohl nahradit normativ na metodickou podporu, kterou ŠPZ poskytují školám,
- výkonovou složku reflektující reálnou časovou a odbornou náročnost poskytovaných služeb.
	Akceptováno. Původní návrh předpokládal, že normativ podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona se vztahuje výhradně k zajištění financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách ze strany školských poradenských zařízení, a to v souladu s § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Metodická podpora poskytovaná v souvislosti s realizací podpůrných opatření pro konkrétní žáky byla již zahrnuta v činnostech souvisejících s poskytováním zejména individuálních poradenských služeb. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byly do normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 zařazeny i jiné činnosti a mohla tak být rozšířena data, která budou východiskem pro výpočet normativu.

	P60
	Asociace SPC
	Terminologická nepřesnost
	Skupinové činnosti jsou definovány jako služby poskytované „v“ ŠPZ, ačkoliv jsou běžně realizovány také v terénu a přímo ve školách. Navržené vymezení neodpovídá praxi. Doporučení: Upravit znění § 6c: Skupinově poskytované poradenské služby ve škole a školském poradenském zařízení.
	Neakceptováno. Změna nadpisu není vhodná. I jinde se používá spojení "ve školském poradenském zařízení" (srov. § 1). "Ve školském poradenské zařízení" je třeba chápat abstraktně, tedy že nemá totožný význam jako "na pracovišti" (srov. § 5 odst. 1, § 6 odst. 2).

	P61
	Asociace SPC
	Zakotvení standardů činností
	Konkrétní náplň služeb musí vycházet z jednoznačně definovaných standardů činností ŠPZ, resp. PPP a SPC. Považujeme za nezbytné, aby novela obsahovala jasná vymezení kompetencí, povinností a působnosti jednotlivých složek poradenského systému. Doporučení: Jasná vymezení kompetencí, povinností a působnosti jednotlivých složek
poradenského systému.
	Neakceptováno. Nerozumíme připomínce, standardní činnosti jednotlivých složek poradenského systému jsou vymezeny v přílohách vyhlášky.

	P62
	Asociace SPC
	Maximální kapacita ŠPZ
	Návrh financování neřeší maximální kapacitu školských poradenských zařízení jako je tomu u škol a jiných školských zařízení, což je nezbytné pro zajištění předvídatelnosti služeb a adekvátních personálních kapacit. Upozorňujeme na vyplývající problémy a rizika v poskytování poradenských služeb, které dokládá i tematická zpráva ČŠI z března 2026 (Školská poradenská zařízení: kapacity, činnosti a jejich dostupnost). Ve zprávě je mimo jiné uvedeno: „Počet dětí a žáků, kteří vyhledávají pomoc pedagogicko-psychologických poraden a speciálně pedagogických center, dlouhodobě roste. Školská poradenská zařízení (ŠPZ) se tak stávají klíčovým článkem podpory ve vzdělávání, zároveň ale narážejí na své kapacitní limity. Nárůst počtu klientů není v posledních letech doprovázený odpovídajícím posilováním personálních kapacit. V důsledku toho se prodlužují čekací lhůty a část zařízení má problém poskytovat služby v zákonem stanovených termínech. Zjištění České školní inspekce zároveň ukazují zásadní posun v charakteru práce ŠPZ. Místo přímé práce s klienty a školami převažuje diagnostika a administrativa.“ V důvodové zprávě na str. 7 je uvedeno, že „počet pedagogických pracovníků je nastaven tak, aby pedagogický pracovník ročně poskytl individuální poradenské služby 200 žákům nebo uskutečnil 200 skupinových setkání žáků.“ S ohledem na počet pracovních dnů v kalendářním roce by to znamenalo, že každému klientovi poskytneme péči jednou v roce bez ohledu na jeho potřeby a také organizační výkyvy (např. OČR, nemocenská, DVPP) v ŠPZ. Navíc se nepočítá s tím, že klienty v SPC je nutno počítat na počet speciálních pedagogů, neboť psychologové v SPC vyšetřují stejné klienty. Vykonávají tedy tzv. nástavbovou činnost pro všechny klienty SPC. Podle výše uvedeného by znamenalo, že v SPC, kde pracují 3 speciální pedagogové a 1 psycholog, by připadalo na každého speciálního pedagoga ne 200, ale 266 klientů. Doporučení: Stanovení maximálních kapacit ŠPZ, tj. určení limitu počtu klientů na jednoho speciálního pedagoga a psychologa pro zajištění předvídatelnosti a kvality služeb. V případě SPC navíc se zohledněním vazby všech klientů na primární péči speciálního pedagoga. Stanovení kapacitních limitů považujeme za jediný možný způsob, jak zajistit reálné personální podmínky v ŠPZ pro dodržování zákonných lhůt pro vyšetření.
	Neakceptováno, vysvětleno. Údaj o orientačním počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka uvedený v důvodové zprávě slouží výhradně jako ilustrativní podklad pro odůvodnění předpokládaného navýšení objemu finančních prostředků a nejedná se o závaznou kapacitní normu stanovovanou vyhláškou. Návrh vyhlášky žádnou pevnou normu počtu klientů na pracovníka nenastavuje. Tento orientační odhad počtu klientů na jednoho pedagogického pracovníka ukazuje, proč je nutné navýšit finanční prostředky na financování školských poradenských zařízení. V případě, kdy by finanční prostředky nebyly navýšeny, předpokládaný počet klientů na jednoho pedagogického pracovníka by byl mnohem vyšší a v tom případě by se dalo očekávat, že by došlo ke snížení kvality poskytovaných poradenských služeb. Financování školských poradenských zařízení je koncipováno tak, aby se odvíjelo od skutečného rozsahu a náročnosti poskytovaných poradenských služeb, a to prostřednictvím počtu klientů vykázaných ve struktuře stupňů náročnosti. Speciálně pedagogická centra tak budou mít k dispozici finanční prostředky odpovídající reálnému počtu klientů a náročnosti poskytované péče, nikoli podle paušálně stanoveného limitu klientů na pracovníka. Připomínka směřující k zavedení explicitních kapacitních limitů nebo diferencovaných norem počtu klientů pro jednotlivé typy školských poradenských zařízení nebyla akceptována, neboť návrh vyhlášky je postaven na principu výkonového financování podle stupňů náročnosti služeb. Tento přístup umožňuje flexibilně reagovat na rozdílnou skladbu klientely i reálnou pracovní zátěž školského poradenského zařízení, aniž by bylo nutné stanovovat jednotné nebo fixní kapacitní normy na úrovni prováděcího právního předpisu.

	P63
	Asociace SPC
	Sociální pracovník
	Návrh vyhlášky rovněž nezohledňuje financování odborných činností sociálního pracovníka ŠPZ, viz § 3 novelizovaného předpisu, popř. další nepedagogické pozice jako např. administrativní pracovník. Doporučení: Viz předchozí body.
	Neakceptováno, vysvětleno. Pozice sociálního pracovníka školského poradenského zařízení není pozicí pedagogického pracovníka. Jeho činnost proto není zahrnuta do normativního financování pedagogické práce poskytovaného ze státního rozpočtu a je v souladu s platnou právní úpravou financována zřizovatelem školského poradenského zařízení. Návrh vyhlášky v tomto ohledu nemění stávající systém rozdělení kompetencí a odpovědnosti za financování jednotlivých odborných pozic.

	P64
	Asociace SPC
	Obecně
	Předložený návrh novely vnímáme jako nedostatečně promyšlený krok, který pro zřizovatele, ŠPZ i klienty představuje více rizik než přínosů a hrozí další destabilizací již tak přetíženého poradenského systému. Pro zajištění funkčního a dostupného systému školského poradenství je dle APSPC nezbytné návrh ve spolupráci s odbornými asociacemi přepracovat
tak, aby vycházel z reálných dat a podmínek fungování ŠPZ, respektoval komplexní charakter služeb (diagnostiku, intervenci, metodiku) a zohlednil jejich kvalitativní i kvantitativní aspekty, stabilizoval kapacity a personální podmínky ŠPZ napříč ČR a stanovil jasné limity počtu klientů dle typu ŠPZ, neumožňoval nejednotný výklad a zajistil předvídatelnost systému pro zřizovatele i uživatele, akcentoval realistický náběh opatření vedoucích ke spravedlivému sjednocení normativu pro ŠPZ.
	Viz vypořádání připomínky P57.

	P65
	Asociace SPC
	K § 1 odst. 1, financování neveřejných ŠPZ
	V § 1 odst. 1 ve vyhlášce je nadále ukotveno bezplatné poskytování podpůrných opatření žákům s SVP. S ohledem na poskytování 80 % normativu je zřejmé, že toto diskriminační nastavení bude pokračovat i dle nové vyhlášky o ŠPZ.
Z návrhu v § 1 odst. 2 je zřejmé, že je z PO vyňato metodické vedení škol při poskytování poradenských služeb zajišťované školskými poradenskými zařízeními. To však většinou koresponduje s podpůrnými opatřeními, zpoplatněním těchto služeb by byl porušen školský zákon. Navíc je v bezplatných službách uveden v § 2, bod d): podpoře vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků nadaných ve školách a školských zařízeních, jakož i zmírňování důsledků znevýhodnění a prevenci jeho prohlubování, což může vnímáno jako metodické vedení. Je zřejmé, že formulace nejsou zcela jednoznačné a mohlo by docházet k poručení školského zákona. Cestou, jak dofinancovat nestátní a soukromá ŠPZ by mohlo být stanovení ročního poplatku, který by mohl být vyhláškou zastropován tak, aby nedocházelo k jeho nadhodnocování. Z něho by se hradily nepřímé náklady na služby, např. cestovné, administrativní náklady, nájem prostor, částečně i mzdy pracovníkům které v současné době zdaleka neodpovídají tabulkovým platům ve státních ŠPZ.
	Neakceptováno, vysvětleno. Školská poradenská zařízení neveřejných zřizovatelů nemají podle § 116 školského zákona povinnost metodicky vést pedagogické pracovníky škol, kteří se podílejí na poskytování poradenských služeb. Není jim ani stanovována spádovost vůči školám. Činnosti, které spadají pod metodické vedení, specifikuje zejména § 5 odst. 3 vyhlášky. Nicména, původní návrh předpokládal, že normativ podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 školského zákona se vztahuje výhradně k zajištění financování metodického vedení pedagogických pracovníků ve školách ze strany školských poradenských zařízení, a to v souladu s § 5 odst. 3 a § 6 odst. 4 vyhlášky č. 72/2005 Sb. Na základě projednávání a odsouhlasení s Asociací pracovníků Pedagogicko-psychologických poraden a Asociací pracovníků Speciálně pedagogických center byly do normativu podle § 161 odst. 1 písm. f) bodu 3 zařazeny i jiné činnosti a mohla tak být rozšířena data, která budou východiskem pro výpočet normativu. Bude zohledněno i u ŠPZ soukromých a církevních.

	P66
	Asociace SPC
	K § 6b
	V prvním stupni jsou spíš vypsány výstupy poskytnutých služeb, které jsou stanoveny na základě diagnostiky psychologické a speciálněpedagogické, což jsou poměrně náročné činností. Ve druhém a třetím stupni je třeba přesněji definovat shodné úkony v obou stupních. Normativ pro jednotlivé úkony by měla jednoznačně vyhláška definovat, aby každé ŠPZ bylo schopno zpracovat předběžný rozpočet, a tak zjistit, co pro něj změny ve financování budou znamenat. Může se stát, že dle nastaveného normativu to pro některá soukromá a nestátní ŠPZ to může mít likvidační charakter a bude třeba přijmout určitá opatření k zachování jejich provozu. Odst. 4b) – identifikátor znevýhodnění je třeba u souběžných postižení více vadami nastavit tak, aby z něho vyplynulo primární postižení (např. u poruch autistického spektra, jeli uvedena jako souběžné postižení, vypadává ze statistik žák s PAS, čímž ve výkaznictví se snižuje počet dětí a žáků s PAS, ačkoliv reálně dochází k nárůstu těchto dětí a žáků. PAS bez souběžných postižení existuje ojediněle.).
	Viz vypořádání připomínky P57.

Vypracoval: Mgr. Jan Fiala