Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                3

5

II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Cílem předloženého návrhu zákona je zrušit zákon č. 223/2016 Sb., o prodejní době v maloobchodě, ve znění pozdějších předpisů, a další související právní předpisy. Podle názoru předkladatelů zrušovaná právní úprava zasahuje do práva na podnikání a klade na podnikatele omezení, která nejsou nezbytná. Právo svobodně podnikat by mělo být zákonem omezováno pouze v nezbytné míře a toto omezení by mělo být co nejméně invazivní. Předkladatelé uvádějí, že případná povinnost pracovat o svátek má být zaměstnancům kompenzována v souladu se zákoníkem práce.
O vyjádření k předloženému návrhu zákona byla požádána ministerstva průmyslu a obchodu, práce a sociálních věcí, spravedlnosti, financí, zemědělství a životního prostředí a dále Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. K návrhu zákona se také vyjádřila Českomoravská konfederace odborových svazů, Hospodářská komora ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR.

Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že předložený návrh zákona sice může přinést úsporu mzdových nákladů a části režijních nákladů. Zároveň se ale snaží zrušit právní úpravu, která umožňuje zaměstnancům trávit více času s rodinou a která tedy přispívá ke slaďování pracovního a osobního života, přičemž pracovní život by neměl negativně zasahovat do rodinného a osobního života. Ministerstvo také upozornilo, že zákazníci jsou na stávající právní úpravu již zvyklí a tato právní úprava neomezuje výdejny       e-shopů.

Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo ve svém vyjádření upozornilo, že navrhovaná právní úprava nebude mít přímý dopad na úpravu pracovněprávních vztahů v zákoníku práce, protože totiž úprava zákona o prodejní době v maloobchodě sama neomezuje ani nezakazuje výkon práce v předmětných prodejnách v den svátku. Omezení výkonu práce zaměstnanců v den svátku je upraveno jen v § 91 odst. 4 zákoníku práce.

Ministerstvo spravedlnosti doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo ve svém vyjádření uvedlo, že rozhodnutí o případném zrušení tohoto zákona lze pokládat za věc politického rozhodnutí zákonodárce. K tvrzené protiústavnosti ministerstvo také upozornilo, že předmětná problematika byla již řešena Ústavním soudem, který ve svém nálezu sp. zn. Pl. ÚS 37/16 ze dne 26. února 2019 uzavřel, že rozhodnutí o tom, které státní svátky a dny pracovního klidu a kolik těchto dnů je namístě podpořit zákazem určitých pracovních činností, je věcí legislativního uvážení.
	
Ministerstvo financí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo ve svém vyjádření doporučilo, aby při přípravě stanoviska vlády k danému poslaneckému návrhu zákona byla věnována pozornost vyjádření gesčně příslušných resortů, kterými jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo práce a sociálních věcí.
	
Ministerstvo zemědělství doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ministerstvo souhlasí s tím, že omezení prodejní doby v maloobchodě by mohlo projít určitou revizí s ohledem na současný vývoj svobody podnikání, nicméně k takové úpravě by podle jeho názoru mělo dojít pouze na základě odpovědného posouzení této svobody v kontextu původního záměru zákonodárce, kterým byl zvláštní důraz na sladění pracovního a rodinného života.

Ministerstvo životního prostředí doporučilo vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Ve svém vyjádření ministerstvo dále uvedlo, že předložený návrh zákona představuje krok směřující k posílení svobody podnikání a k odstranění administrativních omezení, jež dopadají pouze na část podnikatelů. Zároveň však ministerstvo upozornilo na některá možná úskalí zrušení regulace bez náhrady. Odstraněním současných pravidel může dojít k tlaku na část zaměstnanců, kteří nemusí mít reálnou možnost odmítnout práci ve svátek, byť je tato práce finančně kompenzována. Změna může mít rovněž sociální dopady na skupiny obyvatel, které vnímají sváteční dny jako prostor pro společný čas s rodinou a jejichž pracovní podmínky by se mohly změnit způsobem, jenž není zcela předvídatelný.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže doporučil vládě zaujmout k návrhu zákona neutrální stanovisko. Úřad ve svém vyjádření uvedl, že navržená právní úprava odstraňuje stav, kdy stát administrativně znevýhodňoval určitou skupinu maloobchodních soutěžitelů podle velikosti provozovny a současně ponechával jiným soutěžitelům možnost provozu i v dotčených dnech. Úřad navrženou právní úpravu hodnotí jako krok, který obnovuje rovnější podmínky soutěže a umožňuje, aby o úspěchu jednotlivých soutěžitelů rozhodovaly především jejich nabídka, efektivita, cenová politika a kvalita služeb, nikoli selektivní právní regulace, návrh zákona by tak podle něj mohl vytvořit prostor pro férovější konkurenční prostředí.
Úřad podle svého vyjádření také pozitivně hodnotí v odůvodnění popsané dopady do podnikatelského prostředí a celkově označuje dopad navržené právní úpravy jako pozitivní.

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) doporučila vládě zaujmout k návrhu zákona nesouhlasné stanovisko. Ve svém vyjádření ČMKOS uvedla, že Česká republika v porovnání s vyspělými západními zeměmi stále přistupuje k regulaci otevírací doby v obchodech velmi liberálně. V západní Evropě je běžné, že obchody zůstávají zavřené nejen o svátcích, nýbrž i v neděli. ČMKOS také nesouhlasí s polemikou uvedenou v odůvodnění, která uvádí, že stávající zákon by mohl být v rozporu s ústavním pořádkem. Problematikou se již v minulosti zabýval Ústavní soud. 
ČMKOS dále uvedla, že si veřejnost na omezenou otevírací dobu již zvykla a právní úprava se neprojevila poklesem tržeb obchodníků. ČMKOS nesouhlasí s tvrzením o přivýdělku zaměstnanců, které je uvedeno v odůvodnění návrhu. Podle zákoníku práce za práci ve svátek přísluší nejprve náhradní volno a až po dohodě se zaměstnavatelem příplatek ve výši průměrného výdělku. Zaměstnavatel i zaměstnanec se tedy musí na zaplacení příplatku dohodnout. ČMKOS zároveň připouští, že v některých případech může návrh zákona přinášet nerovné podmínky, zejména pokud jde o omezení týkající se plochy prodejny. Původním cílem této úpravy však bylo podpořit malé a střední podnikání v situaci, kdy na trhu existovaly řetězce (především hypermarkety), které měly otevírací dobu 24 hodin denně a 7 dnů v týdnu. Menší formáty prodejen měly otevírací dobu kratší. Bez zákonné regulace by velké řetězce otevírací dobu neupravily. Případné diskuse nad předmětnou zákonnou úpravou by podle ČMKOS měly být vedeny v rámci sociálního dialogu a výsledkem by mělo být předložení vládního návrhu zákona, který by prošel standardním připomínkovým řízením.

Hospodářská komora ČR doporučila vládě přijmout souhlasné stanovisko. Její souhlasné stanovisko vychází zejména z dlouhodobě kritizované nepřehlednosti stávající právní úpravy, která z pohledu spotřebitele vede ke značné právní nejistotě. Spotřebitel se v praxi obtížně orientuje v tom, ve kterých státních svátcích jsou prodejny uzavřeny a ve kterých nikoli, přičemž právní úprava nereguluje všechny svátky jednotně a obsahuje řadu výjimek. Selektivní regulace prováděná podle stávající právní úpravy nepřináší podle Hospodářské komory ČR odpovídající veřejný přínos a nastavení výjimek včetně limitu prodejní plochy 200 m2 omezuje flexibilitu obchodníků a může narušovat rovné podmínky na trhu.

Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR doporučila vládě přijmout souhlasné stanovisko. Stávající právní úprava je podle ní nepřehledná a dlouhodobě kritizovaná. Právní úprava vede ke značné míře nejistoty spotřebitele, protože nereguluje všechny svátky jednotně a obsahuje řadu výjimek. Běžný spotřebitel proto není schopen bez předchozího ověřování spolehlivě předvídat dostupnost maloobchodního prodeje, což snižuje komfort při zajišťování běžných životních potřeb a může vést k praktickým komplikacím. Bylo by tedy žádoucí, aby právní úprava byla předvídatelná.

S přihlédnutím k výše uvedeným vyjádřením se navrhuje, aby vláda k předloženému návrhu zákona zaujala neutrální stanovisko.