Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam KORNDS9FFBNF najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
Ministerstvo dopravy předkládá k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále též „návrh zákona“ nebo „navrhovaná právní úprava“).
Jde o monotematický návrh zákona, jehož jediným cílem je naplnit závazek obsažený v Programovém prohlášení vlády, jenž zní „Srovnáme podmínky pro elektromobily a klasická vozidla, včetně dálničních známek, a zmrazíme jejich cenu i související poplatky pro osobní dopravu“.
S ohledem na skutečnost, že část navržené právní úpravy má nabýt účinnosti již k 30. listopadu 2026, předkladatel návrhu zákona bude prosazovat v rámci jeho dalšího projednávání ponechání této legislativní předlohy v navrženém rozsahu, aniž by byla doplňována o další témata, nesouvisející se shora uvedeným cílem. To ostatně odpovídá i čl. 39 odst. 4 legislativních pravidel vlády. K tomu lze dodat, že začátkem příštího roku předkladatel počítá s předložením dalšího, rozsáhlejšího a multitematického návrhu novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).
A. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
A.1. Zhodnocení platného právního stavu
Zákon o pozemních komunikacích upravuje zpoplatnění užívání pozemních komunikací.
Zpoplatnění užívání vybraných pozemních komunikací představuje jeden z klíčových nástrojů financování výstavby, modernizace, opravy, údržby a správy dopravní infrastruktury. Zákon o pozemních komunikacích rozlišuje dva základní režimy zpoplatnění, a to časové zpoplatnění (časový poplatek), jemuž podléhají vozidla nejméně se čtyřmi koly, jejichž největší povolená hmotnost činí nejvýše 3,5 tuny, a mýtné, které se vztahuje na vozidla těžší. Časový poplatek umožňuje užívání zpoplatněné komunikace po zvolené časové období bez ohledu na skutečný počet ujetých kilometrů, zatímco mýtné je vybíráno v závislosti na typu vozidla a ujeté vzdálenosti po zpoplatněné pozemní komunikaci. Oba způsoby zpoplatnění mají společný účel – spravedlivě a transparentně rozdělit náklady na správu a údržbu pozemních komunikací mezi jejich uživatele a současně vytvářet stabilní příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury, který financuje výstavbu, modernizaci, opravy, údržbu a správu dálnic a silnic.
Pokud jde o časový poplatek, zákon o pozemních komunikacích stanoví od roku 2024 pravidla pro určování sazeb časového poplatku, a to časového poplatku na 1 rok, 30 dnů, 10 dnů a 1 den. Zároveň je zakotveno pravidlo pro stanovení nižších sazeb časového poplatku v případě hybridních vozidel (25 % sazeb relevantních pro nezvýhodněná vozidla) a vozidel poháněných zemním plynem nebo biometanem (50 % sazeb relevantních pro nezvýhodněná vozidla), přičemž vozidla používající jako pohon výlučně elektrickou energii nebo vodík jsou od úhrady časového poplatku zcela osvobozena. Stanovená pravidla pro určování sazeb časového poplatku respektují požadavky unijního práva, které stanoví, že měsíční sazba časového poplatku nesmí překročit 19 % roční sazby, desetidenní sazba nesmí překročit 12 % roční sazby a denní sazba nesmí překročit 9 % roční sazby, přičemž podle zákona o pozemních komunikacích jsou předmětné sazby stanoveny na uvedených limitech.
Zákon o pozemních komunikacích výslovně upravil výši časového poplatku na 1 rok pro rok 2024, a to na úrovni 2 300 Kč. Od této hodnoty se pak odvíjely i všechny ostatní sazby časového poplatku v daném roce, ať již pro období kratší než 1 rok nebo pro zvýhodněná vozidla.
Od 1. ledna 2025 a následně každoročně se pak uplatňuje automatický valorizační mechanismus zakotvený rovněž v zákoně o pozemních komunikacích, který zohledňuje ve výši časového poplatku úhrnný průměrný index růstu či poklesu spotřebitelských cen za období 1 roku a procentuální změnu délky dálnic v provozu za stejné období. Výsledky uplatnění tohoto valorizačního mechanismu, v podobě konkrétní výše sazeb časového poplatku, zveřejňuje Ministerstvo dopravy vždy do konce listopadu kalendářního roku, který předchází kalendářnímu roku, k jehož počátku budou sazby časového poplatku platit. Zveřejňovány přitom jsou rovněž informace vztahující se k aktuální délce dálnic v provozu a meziroční změně této délky, jelikož jde o klíčové údaje ovlivňující výslednou výši sazeb časového poplatku. Zveřejňován je též změnový koeficient, jenž jako desetinné číslo, kterým je násobena posledně platná výše časového poplatku na 1 rok, souhrnně vyjadřuje změnu spotřebitelských cen i změnu délky dálnic v provozu. Pokud jde o údaje týkající se procentuální změny úhrnného průměrného ročního indexu spotřebitelských cen, tato data zveřejňuje Český statistický úřad.
S ohledem na každoroční změny sazeb časového poplatku stanoví zákon o pozemních komunikacích rovněž obecné pravidlo, z něhož lze dovodit, v jaké výši se má časový poplatek hradit. Hradit se má vždy ve výši, jaká platila k 1. lednu kalendářního roku, v němž byla úhrada provedena.
Současná právní úprava tedy obsahuje automatický valorizační mechanismus, který vede ke každoroční úpravě sazeb časového poplatku v návaznosti na ekonomické ukazatele (míru inflace) a rozšíření dálniční sítě. Tento mechanismus byl zaveden za účelem zajištění dlouhodobé reálné hodnoty poplatku a stability financování dopravní infrastruktury.
V praxi však valorizační pravidla vedou k pravidelnému nárůstu finanční zátěže pro uživatele dálnic, a to i v situacích, kdy zvýšení sazby nemusí být vyváženo odpovídající změnou kvality poskytované infrastruktury. Zároveň dochází k automatickému přenosu makroekonomických výkyvů do výše sazeb, aniž by byla možnost tyto dopady pružněji korigovat. V dobách vysoké inflace (jaká byla například v letech 2022 a 2023) tak může dojít k značnému nárůstu sazeb časového poplatku. O výši časového poplatku pro jednotlivé roky tak není vedena odborná ani politická debata, a nerozhodují o ní volení zástupci, ani exekutiva, což vede k opomíjení dalších legitimních aspektů veřejného zájmu, jimiž jsou například sociální situace, stav podnikatelského prostředí nebo kvalita infrastruktury.
Pokud jde o zvýhodněné sazby časového poplatku, týkají se
· hybridních vozidel, jež jsou zákonem definována jako vozidla používající jako palivo elektrickou energii nebo vodík v kombinaci s jiným palivem, je-li hodnota emisí CO2 v kombinovaném provozu nejvýše 50 g/km, a
· vozidel poháněných zemním plynem (CNG) nebo biometanem.
Vozidla využívající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík jsou pak od úhrady časového poplatku zcela osvobozena. Stejně tak vozidla, která využívají toto palivo a jejichž největší povolená hmotnost přesahuje 3,5 tuny a nepřesahuje 4,25 tuny, jsou osvobozena od úhrady mýtného.
Shora popsaná zvýhodnění a osvobození byla motivována snahou podpořit ekologičtější způsoby pohonu, avšak v současnosti se jeví jako systémově problematická, protože vedou k nerovnostem ve zpoplatnění mezi různými technologiemi, které mají již dnes porovnatelný nebo pouze marginálně rozdílný dopad na životní prostředí. Přitom opotřebení pozemních komunikací uvedenými vozidly je stejné jako v případě vozidel na konvenční paliva. Platná právní úprava tak zakládá nerovnost mezi uživateli z důvodů, které nejsou rozhodující pro výběr poplatku nebo jeho výši. Vývoj na automobilovém trhu, technologické změny a rozšiřující se nabídka hybridních či elektrických vozidel postupně vedou k výraznému zvyšování počtu dotčených vozidel. To má za následek, že roste počet vozidel, která se nepodílejí na financování dálniční infrastruktury, přestože tuto infrastrukturu užívají, a do budoucna by mohlo docházet k oslabování fiskální stability systému, protože výnosy z časového poplatku a mýtného by mohly být snižovány rostoucím podílem osvobozených vozidel. S rostoucím podílem dotčených vozidel by se tak v případě časového poplatku zvyšoval tlak na zvyšování sazeb u ostatních vozidel, což by však nebylo sociálně spravedlivé. Pořizovací cena vozidel využívajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík je totiž výrazně vyšší než cena obdobných vozidel využívajících konvenční paliva a zvyšování časového poplatku by tak „dotovali“ ekonomicky slabší uživatelé pozemních komunikací. Nízkoemisní či bezemisní mobilitu lze podporovat i jinými nástroji, typicky investicemi do infrastruktury alternativních paliv. V neposlední řadě nelze opomenout, že dotčená zvýhodnění či osvobození zvyšují administrativní náročnost systému a riziko obcházení při úhradě poplatku.
Je žádoucí rovné a neutrální zatížení všech vozidel, tj. bez ohledu na typ jejich pohonu.
Zákon č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích“) stanoví v § 5 odst. 5 výčet údajů, které Ministerstvo dopravy poskytuje pro rozličné účely různým subjektům z registru silničních vozidel formou dálkového a nepřetržitého přístupu. Část těchto údajů o vozidlech v systému časového zpoplatnění se poskytuje i Státnímu fondu dopravní infrastruktury, a to za účelem ověřování údajů rozhodných pro určení výše časového poplatku, pro účely identifikace vozidla v případě změny jeho registrační značky anebo pro účely ověřování údajů uvedených v oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění podle zvláštního zákona. Dojde-li ke sjednocení výše časového poplatku pro všechna vozidla bez ohledu na způsob jejich pohonu a hodnotu emisí CO2, je nutno zúžit rozsah poskytovaných údajů i účel jejich využití.
A.2. Zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Současná právní úprava v oblasti řešené návrhem zákona nevyvolává zvláštní dopady z hlediska zákazu diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
B. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
B.1. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Z výše uvedených důvodů je navrženo:
· zrušení valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku v návaznosti na změny inflace a rozsahu dálniční sítě,
· zrušení osvobození od zpoplatnění pro vozidla využívající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík a
· zrušení zvýhodněných sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem.
Navržené zrušení valorizačního mechanismu
· umožní větší stabilitu sazeb a vyšší předvídatelnost pro veřejnost,
· ponechá rozhodování o změně sazeb výlučně v rukou zákonodárce a
· odstraní každoroční administrativní proces přepočtu sazeb a jejich zveřejňování ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Zrušení osvobození od úhrady časového poplatku a mýtného a snížených sazeb časového poplatku naplňuje princip rovného zacházení (technické neutrality) a přispívá k finanční udržitelnosti systému.
Návrhem zákona se přitom ruší osvobození všech vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, činí-li jejich největší povolená hmotnost nejvýše 4,25 tuny, což znamená, že užití zpoplatněných pozemních komunikací
· vozidly v systému časového zpoplatnění (tedy vozidly s největší povolenou hmotností nepřesahující 3,5 tuny) bude nově podléhat úhradě časového poplatku a
· vozidly v systému elektronického mýtného (tedy vozidly s největší povolenou hmotností přesahující 3,5 tuny a nepřesahující 4,25 tuny) bude nově podléhat úhradě mýtného.
Ve světle výše popsaných změn zákona o pozemních komunikacích se navrhuje provést i drobnou změnu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tak, aby Státnímu fondu dopravní infrastruktury nadále nebyly poskytovány údaje o vozidlech v systému časového zpoplatnění týkající se paliva a hodnoty emisí CO2. Současně též platí, že účelem poskytování jiných údajů z registru silničních vozidel Státnímu fondu dopravní infrastruktury nebude nadále ověřování skutečností rozhodných pro určení výše časového poplatku.
B.2. Zhodnocení navrhované právní úpravy ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dopady na zákaz diskriminace ani na rovnost žen a mužů.
C. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Navrhované změny vycházejí z Programového prohlášení vlády, v němž je obsažen závazek „Srovnáme podmínky pro elektromobily a klasická vozidla, včetně dálničních známek, a zmrazíme jejich cenu i související poplatky pro osobní dopravu“.
Tohoto cíle nelze dosáhnout jinak než změnou stávající zákonné úpravy.
D. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Zrušení valorizačního algoritmu automatické úpravy sazeb časového poplatku je plně v souladu s ústavním požadavkem, aby ukládání poplatků a vymezení jejich výše bylo založeno výhradně na základě zákona (čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod). Navrhovaná právní úprava posiluje roli zákonodárce při rozhodování o výši veřejnoprávních plateb a eliminuje automatické mechanismy, které vedou ke změně faktické poplatkové zátěže bez přímého zákonného zásahu.
Zrušení osvobození od zpoplatnění vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík a zrušení zvýhodněných sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla nebo vozidla poháněná zemním plynem či biometanem nepředstavuje protiústavní zásah do základních práv dotčených subjektů. Ústavní pořádek České republiky nezakládá subjektivní veřejné právo na zachování daňových či poplatkových zvýhodnění. Zákonodárce je oprávněn taková osvobození či zvýhodnění zrušit, sleduje-li tím legitimní cíl a postupuje-li nediskriminačně a racionálně.
Navrhovaná právní úprava zachovává rovné zacházení s adresáty právní normy a odstraňuje rozdíly v poplatkové povinnosti založené výlučně na druhu pohonu vozidla. Nezasahuje nepřiměřeným způsobem do práva vlastnit majetek ani do jiných základních práv a svobod garantovaných ústavním pořádkem České republiky.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky i s ustálenou judikaturou Ústavního soudu.
E. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s právem Evropské unie
Právo Evropské unie nestanoví povinnost automatické valorizace sazeb časového poplatku ani neukládá členským státům povinnost poskytovat osvobození či zvýhodněné sazby časového poplatku pro vozidla podle druhu jejich pohonu.
Podle čl. 7 odst. 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly, ve znění pozdějších předpisů, mohou členské státy stanovit snížené mýtné nebo poplatky za užívání nebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání u vozidel s nulovými emisemi a maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla do 4,25 tuny. Předmětné ustanovení směrnice je tedy fakultativní a je tak na uvážení členských států, zda jej využijí. Návrh zákona směruje k tomu, že od 1. ledna 2027 využito nebude.
Na lehká vozidla (tedy vozidla s maximální technicky přípustnou hmotností naloženého vozidla nepřesahující 3,5 tuny) dopadá i regulace obsažená v čl. 7gb shora uvedené směrnice. Odstavec 1 tohoto článku však představuje rovněž fakultativní ustanovení, které Česká republika doposud nevyužívala a využívat ani nehodlá. Odstavec 2 pododstavec první téhož článku sice stanoví rozlišení roční sazby poplatků za užívání u skříňových automobilů a minibusů podle environmentální výkonnosti vozidla v souladu s pravidly stanovenými v příloze VII směrnice, nicméně toto rozlišení je podmíněno tím, že je technicky proveditelné. V prostředí České republiky (stejně jako v případě jiných zemí, například Slovenska, Rakouska, Maďarska či Slovinska) dotčené rozlišení není proveditelné. Úhrada časového poplatku je totiž povinností provozovatelů vozidel, kteří v řade případů nedisponují údaji nutnými pro posouzení kritérií výkonnosti vozidel z hlediska emisí u znečišťujících látek podle přílohy VII směrnice (jelikož tyto údaje nejsou uváděny v osvědčení o registraci vozidla) a potažmo by nebyli způsobilí rozhodnout o správné výši časového poplatku, jež by se odvíjela právě od výkonnosti vozidel z hlediska emisí. Kontrolní a přestupkové orgány by rovněž nebyly v provozu na pozemních komunikacích či v rámci správního řízení způsobilé ověřit environmentální výkonnost vozidel, pokud by byla tato vozidla registrována v cizině, a dokonce ani v případě vozidel zapsaných v registru silničních vozidel by nedisponovaly všemi potřebnými údaji (typicky údaji nutnými k posouzení, zda jsou maximální hodnoty vykázaných emisí v reálném provozu u vybraných znečišťujících emisích nižší než 80 % platných mezních hodnot emisí). Pakliže jde o odstavec 2 pododstavec druhý a třetí čl. 7gb směrnice, Česká republika těchto fakultativních ustanovení rovněž nemusí a nehodlá využívat.
Návrh zákona je plně v souladu s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie i obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Lze proto konstatovat, že navrhovaná právní úprava je plně slučitelná s právem Evropské unie.
F. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Problematika změn sazeb časového poplatku za užívání pozemních komunikací, osvobození od úhrady časového poplatku a případných zvýhodnění v této oblasti není předmětem zvláštní právní úpravy mezinárodních smluv podle čl. 10 Ústavy České republiky, jimiž je Česká republika vázána.
Pokud jde o Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, čl. 1 dodatkového protokolu k této úmluvě výslovně uvádí, že právo na pokojné užívání majetku není dotčeno předpisy upravujícími placení daní a jiných poplatků.
G. Zhodnocení předpokládaného hospodářského a finančního dopadu navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky
G.1. Dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Navrhovaná právní úprava má významné dopady na příjmy Státního fondu dopravní infrastruktury.
Zrušení zvýhodněných sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla nebo vozidla poháněná zemním plynem či biometanem povede k navýšení příjmů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2027 přibližně o 121 mil. Kč, v roce 2028 přibližně o 130 mil. Kč, a i v dalších letech lze očekávat mírně narůstající trend.
Zrušení osvobození vozidel využívajících jako pohon výlučně elektrickou energii nebo vodík od úhrady časového poplatku povede k navýšení příjmů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2027 přibližně o 55 mil. Kč, v roce 2028 přibližně o 60 mil. Kč, a i v dalších letech lze očekávat mírně narůstající trend.
Zrušení osvobození vozidel využívajících jako pohon výlučně elektrickou energii nebo vodík od úhrady mýtného povede k navýšení příjmů rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury v roce 2027 přibližně o 1 až 2 mil. Kč, přičemž navýšení v obdobném rozsahu lze očekávat i v dalších letech.
Z hlediska dopadů na informační systémy navrhovaná právní úprava povede k odstranění nutnosti kontroly druhu pohonu vozidla v registru silničních vozidel u tuzemských vozidel, neboť všem uživatelům bude nabízen jednotný režim časového poplatku bez rozlišení druhu pohonu vozidla. V této souvislosti se též ruší zaznamenávání údaje o tom, zda jde o vozidlo se zvýhodněnou sazbou, v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění. Současně dojde ke zjednodušení struktury sazeb časového poplatku, kdy budou zachovány pouze čtyři sazby časového poplatku (roční, třicetidenní, desetidenní a jednodenní). Tyto změny si vyžádají jednorázovou úpravu informačního systému na straně Státního fondu dopravní infrastruktury s odhadovaným nákladem přibližně 3 až 4 mil. Kč bez DPH.
Zrušení valorizačního mechanismu automatické úpravy sazeb časového poplatku bude mít naopak negativní dopad na příjmy rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, neboť nebude docházet ke každoročnímu navyšování těchto příjmů, které by vyplývalo z navýšení sazeb časového poplatku. V letošním roce jsou příjmy rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury plynoucí z časového zpoplatnění očekávány ve výši cca 8,7 mld. Kč, přičemž ale i bez valorizace sazeb časového poplatku dochází v důsledku nárůstu objemu úhrady časového poplatku každoročně k nárůstu příjmů z časového zpoplatnění v průměru o 5 %.
Celkově lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava má rozpočtově smíšené dopady.
G.2. Dopad navrhované právní úpravy na podnikatelské prostředí
Navrhovaná právní úprava má omezený dopad na podnikatelské prostředí.
Dopady se projeví především ve změně výše nákladů na úhradu časového poplatku či mýtného za užívání zpoplatněných pozemních komunikací u části podnikatelských subjektů, zejména těch, které při výkonu své činnosti využívají vozidla s pohonem na elektrickou energii, zemní plyn nebo biometan. Tyto dopady spočívají výlučně ve zrušení dosavadních osvobození či zvýhodnění, což lze vnímat jako ukončení přechodného stimulačního opatření.
Pozitivní dopad na podnikatelské prostředí lze spatřovat ve zrušení valorizačního mechanismu úpravy sazeb časového poplatku, jenž dopadal plošně a automaticky, bez možnosti jakékoli modifikace, na všechny podnikatele, tzn. v tom, že v budoucnu nebude docházet k navyšování sazby časového poplatku bez změny zákona.
Celkově lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava má marginální dopady na podnikatelské prostředí.
H. Zhodnocení, zda navrhovaná právní úprava nezakládá veřejnou podporu
Navrhovanou právní úpravou není zakládána veřejná podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie. Nedochází jí totiž k založení selektivního ekonomického zvýhodnění určitých podniků či odvětví dopravy ze strany státu.
I. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na práva a povinnosti fyzických a právnických osob
Navrhovaná právní úprava má omezené dopady na práva a povinnosti fyzických a právnických osob. Tyto dopady spočívají především ve změně rozsahu poplatkové povinnosti u části adresátů právní normy, a to v důsledku zrušení osvobození od úhrady poplatku pro vozidla používající jako pohon výlučně elektrickou energii nebo vodík a zrušení zvýhodněných sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem. Navrhuje se tedy úprava stávající zákonné poplatkové povinnosti.
J. Zhodnocení sociálních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopadů na ochranu práv dětí a dopadů na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava vyvolá pozitivní sociální dopady, jelikož zrušení valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku chrání ekonomicky zranitelnější skupiny obyvatel před nekontrolovaným růstem nákladů na mobilitu a zvyšuje předvídatelnost jejich výdajů. Zrušení osvobození či zvýhodnění vozidel odstraňuje dosavadní sociálně nespravedlivý stav, kdy systém fakticky přerozděloval ve prospěch ekonomicky silnějších domácností. Dílčí dopad na provozovatele vozidel s alternativním pohonem je přiměřený.
Navrhovaná právní úprava nevyvolá dopady na ochranu práv dětí.
Zrušení osvobození vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, jakož i zrušení snížených sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem, může mít nepřímý negativní dopad na životní prostředí. Tato opatření dosud představovala ekonomický motivační nástroj podporující pořizování nízkoemisních a bezemisních vozidel. Dojde tedy ke zrušení jedné z incentiv podporujících nákup bezemisních a nízkoemisních vozidel, což může vést ke zpomalení obnovy vozového parku směrem k vozidlům s nižšími nebo nulovými emisemi CO₂ a dalších znečišťujících látek. V důsledku toho lze očekávat zpomalení tempa snižování emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek ze silniční dopravy. Dopad však bude nepřímý a postupný, neboť výše časového poplatku představuje pouze jeden z faktorů ovlivňujících rozhodování uživatelů vozidel.
K. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá dopady na ochranu soukromí ani osobních údajů.
Návrh zákona neupravuje zpracování osobních údajů, nezavádí nové evidence ani registry a nemění rozsah ani účel zpracování osobních údajů podle platné právní úpravy. Nedochází k rozšíření okruhu zpracovávaných údajů ani k jejich novému využití ze strany orgánů veřejné moci nebo jiných subjektů.
L. Zhodnocení korupčních rizik navrhované právní úpravy
Navrhovaná právní úprava nevyvolává žádná korupční rizika, neboť nezavádí nové rozhodovací pravomoci orgánů veřejné moci, nezakládá nové správní řízení ani nerozšiřuje diskreční oprávnění při ukládání povinností nebo při rozhodování o právech fyzických a právnických osob. Úprava spočívá výlučně ve změně zákonného nastavení sazeb časového poplatku, které se uplatní automaticky a plošně vůči všem adresátům právní úpravy.
Zrušení zvýhodněných režimů podle druhu pohonu vozidla a zrušení valorizačního mechanismu včetně stanovení sazeb časového poplatku přímo zákonem přispívá ke zjednodušení a zprůhlednění systému výběru časového poplatku. Navrhovaná právní úprava nepředstavuje zvýšené korupční riziko, a naopak přispívá k transparentnějšímu a předvídatelnějšímu nastavení právních vztahů v této oblasti.
M. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nevyvolá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
N. Zhodnocení dopadů navrhované právní úpravy na rodiny
Navrhovaná právní úprava může vyvolat drobně negativní, nicméně přiměřený finanční dopad na rodiny, ve kterých jsou využívána vozidla doposud osvobozená od úhrady časového poplatku, popřípadě vozidla podléhající snížené sazbě tohoto poplatku. Pozitivní dopad však lze spojovat se zrušením valorizačního mechanismu každoroční úpravy sazeb časového poplatku, jež chrání ekonomicky zranitelnější rodiny před nekontrolovaným růstem nákladů na mobilitu a zvyšuje předvídatelnost jejich výdajů. Zrušení osvobození či zvýhodnění vozidel odstraňuje dosavadní sociálně nespravedlivý stav, kdy systém fakticky přerozděloval ve prospěch ekonomicky silnějších rodin.
O. Zhodnocení územních dopadů navrhované právní úpravy, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaná právní úprava nevyvolává změny v kompetencích územních samosprávných celků.
Změny obsažené v návrhu zákona se týkají výhradně úpravy systému časového poplatku (a částečně mýtného) za užívání zpoplatněných pozemních komunikací a nedopadají na výkon samostatné ani přenesené působnosti obcí a krajů. Navrhovaná právní úprava nezakládá nové úkoly pro územní samosprávné celky, nevyžaduje změny jejich vnitřní organizace ani navýšení personálních kapacit.
Z hlediska finančních dopadů může navrhovaná právní úprava dílčím způsobem ovlivnit rozpočty územních samosprávných celků pouze v rozsahu, v jakém tyto subjekty samy provozují vozidla podléhající úhradě časového poplatku, popřípadě mýtného. Může se jednat o nepatrné navýšení nákladů, pokud provozují vozidla využívající k pohonu elektrickou energii, zemní plyn nebo biometan. Na druhou stranu však návrh přináší stabilizaci nákladů, a to ve vztahu ke všem vozidlům podléhajícím úhradě časového poplatku, neboť do budoucna nebudou sazby časového poplatku beze změny zákona navyšovány.
P. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Návrh zákona nezavádí nové procesy ani povinnosti, které by vyžadovaly vznik nebo úpravu digitálních služeb veřejné správy, a neklade překážky využívání stávajících digitálních nástrojů v oblasti úhrady časového poplatku. Úprava se týká výlučně zákonného nastavení sazeb poplatků.
Navrhovaná právní úprava je technologicky neutrální, nevyžaduje opakované poskytování údajů, kterými veřejná správa již disponuje, a je slučitelná s principy „digital by default“ a „only once“, neboť zachovává možnost využívat stávající „digitální“ způsoby úhrady časového poplatku bez nutnosti dalších úkonů ze strany uživatelů.
Z hlediska dopadů na informační systémy navrhovaná právní úprava povede k odstranění nutnosti kontroly druhu pohonu vozidla v registru silničních vozidel u tuzemských vozidel, neboť všem uživatelům bude nabízen jednotný režim časového poplatku bez rozlišení druhu pohonu vozidla. V této souvislosti se též ruší zaznamenávání údaje o tom, zda jde o vozidlo se zvýhodněnou sazbou, v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění.
Lze konstatovat, že navrhovaná právní úprava respektuje zásady digitálně přívětivé legislativy a nevytváří překážky pro další rozvoj nebo využívání digitálních služeb veřejné správy v dotčené oblasti.
Q. Údaje o lobbování
Při přípravě návrhu zákona žádný lobbista ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, nelobboval.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I (změně zákona o pozemních komunikacích)
K bodu 1 (§ 20a odst. 1 písm. o))
Navrhuje se zrušení osvobození od zpoplatnění pro silniční motorová vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík, jejichž největší povolená hmotnost činí nejvýše 4,25 tuny.
Toto osvobození bylo původně zavedeno jako podpůrný nástroj pro rozvoj elektromobility, avšak vývoj na automobilovém trhu, technologické změny a rozšiřující se nabídka elektrických vozidel postupně vedou k výraznému zvyšování počtu těchto vozidel. To má za následek, že roste počet vozidel, která se nepodílejí na financování dálniční infrastruktury, přestože tuto infrastrukturu užívají, a do budoucna by mohlo docházet k oslabování fiskální stability systému, protože výnosy z časového poplatku by mohly být snižovány rostoucím podílem osvobozených vozidel. Je žádoucí rovné a neutrální zatížení všech vozidel, tj. bez ohledu na typ jejich pohonu. Bližší vymezení nedostatků stávající právní úpravy je přitom obsaženo v kapitole A.1. obecné části této důvodové zprávy.
Vozidla používající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík tak budou nově podléhat časovému poplatku ve stejné výši jako jakákoli jiná vozidla v systému časového poplatku.
Shora uvedený závěr se vztahuje i k dílčí výseči vozidel v systému elektronického mýtného, používají-li jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík a pohybuje-li se jejich největší povolená hmotnost mezi 3,5 tuny a 4,25 tuny – tato vozidla budou rovněž hradit mýtné jako jakákoli jiná vozidla v systému elektronického mýtného. Je však vhodné zdůraznit, že u těchto vozidel bude výsledná částka mýtného nižší než u vozidel na konvenční paliva s ohledem na jejich příznivou emisní třídu EURO a emisní třídu CO2.
K bodu 2 (§ 21 odst. 1 písm. b))
Navrhovaná změna představuje legislativně technickou úpravu, která reaguje na zrušení osvobození podle § 20a odst. 1 písm. o).
K bodu 3 (§ 21 odst. 3)
Navrhuje se nové pevné stanovení sazeb časového poplatku pro jednotlivá časová období, a to přímo na zákonné úrovni. Časový poplatek bude možné hradit, tak jako dosud, na 1 rok, 30 dnů, 10 dnů nebo 1 den.
Tato úprava nahrazuje dosavadní mechanismus automatické každoroční valorizace sazeb časového poplatku. Cílem je zvýšení předvídatelnosti pro uživatele zpoplatněných pozemních komunikací, neboť výše časového poplatku nebude v budoucnu automaticky měněna na základě externích ekonomických ukazatelů a rozsahu dálniční sítě. Občanům, podnikatelům a dalším osobám se tak nebudou každoročně zvyšovat výdaje spjaté s provozem vozidel na zpoplatněných pozemních komunikacích. Současně se tím posiluje role zákonodárce při rozhodování o výši poplatkové zátěže. Na druhé straně tato zákonná změna povede k nižším příjmům Státního fondu dopravní infrastruktury. Bližší vymezení nedostatků stávající právní úpravy je přitom obsaženo v kapitole A.1. obecné části této důvodové zprávy.
K bodu 4 (§ 21 odst. 4 až 8)
Navrhuje se zrušení ustanovení upravujících valorizační algoritmus, procentní odvození sazeb časového poplatku na 30 dnů, 10 dnů a 1 den od roční sazby, zvýhodněné sazby pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem a povinnost Ministerstva dopravy každoročně vyhlašovat sdělení o sazbách časového poplatku a změnovém koeficientu.
Tato změna navazuje na nový koncept časového poplatku založený na pevně stanovených sazbách přímo v zákoně a na zrušení zvýhodněných sazeb vázaných k druhu pohonu vozidla. Výsledkem je výrazné zjednodušení právní úpravy i aplikační praxe. Bližší vymezení nedostatků stávající právní úpravy je přitom obsaženo v kapitole A.1. obecné části této důvodové zprávy.
K bodu 5 (§ 21a odst. 4 písm. d))
Navrhovaná změna vypouští zaznamenávání údaje o tom, zda jde o vozidlo se zvýhodněnou sazbou podle dosavadního § 21 odst. 5 a 6, v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění.
Důvodem je skutečnost, že zvýhodněné sazby pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem se ruší, a proto již není nadále nutné tento údaj v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění zaznamenávat. Změna přispívá ke zjednodušení evidence a omezení zpracovávaných údajů.
K bodům 6 a 7 (§ 21b odst. 1)
Navrhované změny představují legislativně technické úpravy, které reflektují zrušení osvobození vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík a navazujících evidenčních povinností.
K bodu 8 (§ 21b odst. 3)
V souvislosti se zrušením osvobození vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík se vypouští povinnost přikládat k oznámení o osvobození vozidla od zpoplatnění dokumenty dokládající důvod pro toto osvobození.
K bodu 9 (§ 21b odst. 7)
Jedná se o upřesnění odkazu vyvolané změnou členění § 21b odst. 3.
K čl. II (přechodným ustanovením)
K bodu 1
Přechodné ustanovení reaguje na skutečnost, že od 1. ledna 2027 budou sazby časového poplatku stanoveny přímo zákonem o pozemních komunikacích a není proto nezbytné, aby výše těchto sazeb pro rok 2027 byla v předstihu (do konce listopadu 2026) vyhlášena ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, a to navíc v situaci, kdy bude zachována stávající výše těchto sazeb.
K bodu 2
Přechodné ustanovení řeší dopady navrhovaných změn na již uhrazené časové poplatky, a to ve vztahu k vozidlům, na něž se dle dosavadní právní úpravy vztahují zvýhodněné sazby časového poplatku (tedy ve vztahu k hybridním vozidlům a vozidlům poháněným zemním plynem nebo biometanem).
Toto přechodné ustanovení dopadne jak na časové poplatky, u nichž bude jen část doby, na kterou byly uhrazeny, probíhat za účinnosti nové právní úpravy, tak rovněž, vzhledem k tomu, že časový poplatek lze uhradit až s třicetidenním předstihem, na časové poplatky uhrazené na dobu, která započne až za účinnosti nové právní úpravy. Pokud bude časový poplatek uhrazen ještě před koncem letošního roku, bude hrazen ve výši podle stávající právní úpravy, tj. pro hybridní vozidla nebo vozidla poháněná zemním plynem či biometanem ještě ve zvýhodněné sazbě.
K bodu 3
Provozovatel vozidla je podle § 21b odst. 5 zákona o pozemních komunikacích povinen oznámit Státnímu fondu dopravní infrastruktury pominutí důvodu pro osvobození vozidla od zpoplatnění. S ohledem na navrhované zrušení osvobození vozidel používajících jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík by tak dle tohoto zákonného ustanovení měli všichni provozovatelé těchto vozidel učinit. Změny v evidenci vozidel v systému časového zpoplatnění lze však dosáhnout i bez oznámení provozovatelů těchto vozidel, proto se navrhuje přechodným ustanovením oznamovací povinnost v těchto případech vyloučit.
K čl. III (změně zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích)
Ve světle výše popsaných změn zákona o pozemních komunikacích se navrhuje provést i drobnou změnu zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích zohledňující zrušení osvobození od zpoplatnění pro vozidla využívající jako palivo výlučně elektrickou energii nebo vodík a zrušení zvýhodněných sazeb časového poplatku pro hybridní vozidla a vozidla poháněná zemním plynem nebo biometanem. V návaznosti na tyto změny již Státní fond dopravní infrastruktury nebude potřebovat k výkonu své působnosti údaje o vozidlech týkající jejich paliva a hodnoty emisí CO2. Navržená změna zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích tudíž ruší právní úpravu předávání těchto údajů z registru silničních vozidel Státnímu fondu dopravní infrastruktury za účelem ověřování skutečností rozhodných pro určení výše časového poplatku. Nadále se však budou Státnímu fondu dopravní infrastruktury poskytovat jiné údaje, a to i za účelem ověření, zda jde vůbec o vozidlo v systému časového zpoplatnění (a nikoli v systému elektronického mýtného).
K čl. IV (účinnosti)
V souladu s principem jednotných dat účinnosti dle zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2027, s výjimkou přechodného ustanovení, které ruší povinnost vyhlásit sazby časového poplatku na rok 2027 ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Vzhledem k tomu, že Ministerstvo dopravy má povinnost tak učinit vždy nejpozději do 30. listopadu přechozího roku, je potřeba, aby ke zrušení této povinnosti došlo s účinností nejpozději k tomuto dni. Navrhuje se proto, aby toto přechodné ustanovení nabylo účinnosti dnem 30. listopadu 2026.
2