Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDSCHSULT najdete zde


                strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2025-0213-001-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2025-0213-001-TVO

I.

Důvodová zpráva
Návrh vyhlášky, kterou se stanoví technické a organizační požadavky na zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat proti úniku a útoku vlka obecného

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Předkládaným návrhem právního předpisu dochází k naplnění zmocňovacího ustanovení obsaženého v § 6 odst. 1 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 70/2025 Sb. (dále také jen „zákon“). Zákon č. 70/2025 Sb., který byl vyhlášen ve Sbírce zákonů dne 13. března 2025, nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2026.
Náhrady škod poskytované na základě zákona představují nástroj ochrany vybraných zvláště chráněných druhů živočichů, kdy se zvyšuje míra jejich akceptace ve volné přírodě, zejména v souvislosti s hospodářskými zájmy člověka, a snižuje se riziko jejich nezákonného usmrcování. Hrazeny jsou škody způsobené bobrem evropským, vydrou říční, losem evropským, medvědem hnědým, rysem ostrovidem a také vlkem obecným.
Navrhovaný právní předpis naplňuje zmocňovací ustanovení obsažené v § 6 odst. 1 zákona, podle kterého se náhrada škody způsobená vlkem obecným na vymezených domestikovaných zvířatech poskytuje jen tehdy, byla-li tato zvířata proti úniku a útoku vlka obecného zabezpečena v souladu s technickými a organizačními požadavky, které stanoví Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství vyhláškou.
Navrhovaný právní předpis tak stanoví obecné pravidlo požadující zabezpečení všech vybraných domestikovaných zvířat dostupnými a přiměřenými opatřeními proti útoku vlka obecného. Pro kategorii ovcí a koz, které jsou nejčastější kořistí vlka v rámci domestikovaných zvířat, pak požaduje specificky definovaná opatření. Jedná se o minimální požadavky na ochranu stád, které zohledňují více možných typů zabezpečení, ať již jde o funkční oplocení (o dostatečných parametrech), přítomnost pasteveckých psů anebo další možnosti ochrany ovcí a koz v případě volné pastvy bez oplocení.
Z důvodu potřeby zajistit dostatečný časový prostor pro chovatele ovcí a koz na přizpůsobení se nově stanoveným požadavkům, zejména s ohledem na nutnost organizačních a případně i investičních úprav, se navrhuje postupné časové odložení účinnosti uvedených specifických opatření. To současně umožní hospodařícím subjektům, které tak dosud neučinily, využít zmíněnou podporu realizace opatření k prevenci a omezení škod poskytovanou v rámci Operačního programu Životní prostředí (dále OPŽP), případně z dalších zdrojů. Podpora opatření k zajištění hospodářských zvířat (ovcí a koz) před útoky vlka je poskytována v rámci OPŽP již druhé programové období, tj. od roku 2014 a je nadále k dispozici v rámci aktuálních výzev OPŽP 2021-2027 (viz dále). Podporu opatření k ochraně hospodářských zvířat poskytují také některé kraje (např. Moravskoslezský, Královéhradecký či Liberecký).
Z věcného hlediska vychází minimální parametry funkčního zabezpečení stád před útoky vlka, uvedené v návrhu vyhlášky, ze stávajícího Standardu Agentury ochrany přírody a krajiny ČR 02 006 Ochrana hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (dále jen „Standard AOPK ČR“ nebo „Standard“). Standard dlouhodobě představuje podklad pro uvedené financování preventivních opatření z veřejných prostředků k zabezpečení hospodářských zvířat před útoky velkých šelem i pro účely posouzení nároku újmy za ztížené zemědělské hospodaření v důsledku výskytu vlka obecného podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Standard AOPK ČR byl poprvé publikován v roce 2021 a byl vytvořen a odborně oponován odborníky v dané oblasti ve spolupráci s chovateli. Reflektuje dlouholeté zkušenosti jak v rámci poskytování podpory z OPŽP, tak zkušenosti a praxi chovatelů.
V rámci přípravy vyhlášky byla zvažována také možnost stanovení specifických požadavků na zabezpečení chovů skotu a zvěře ve farmovém chovu před útoky vlka. U skotu však nebylo přistoupeno k vymezení závazných opatření, neboť podmínky chovu se výrazně liší v závislosti na plemeni, způsobu ustájení, intenzitě pastvy či období telení. V případě zvěře ve farmovém chovu, na kterou se uplatňuje nárok na náhradu škody nově, zatím není k dispozici dostatek zkušeností z praxe, které by umožnily vymezit obecně aplikovatelná pravidla zabezpečení. S ohledem na uvedené skutečnosti nejsou pro tato vymezená domestikovaná zvířata do vyhlášky navrhovány konkrétní specifické požadavky a další postup bude možné vyhodnotit v návaznosti na poznatky z aplikační praxe.
Nová právní úprava přijatá zákonem č. 70/2025 Sb. a předkládaný návrh prováděcího právního předpisu reagují na přirozené šíření vlka obecného a potřebu efektivní ochrany stád hospodářských zvířat. Způsob funkční ochrany stád je chovatelské veřejnosti již dostatečně znám (mj. s ohledem na parametry podporovaných opatření v rámci OPŽP). Nechráněná stáda ovcí a koz, resp. nedostatečně zabezpečená stáda ovcí a koz, představují pro vlka snadno dostupnou kořist. Tento druh kořisti je pro společnost nežádoucí nejen s ohledem na význam chovů ovcí a koz pro člověka a péči o současnou krajinu, ale také s ohledem na ochranu vlka a jeho důležité role v ekosystému pro regulaci volně žijící spárkaté zvěře. Škody na ovcích a kozách způsobené vlkem patří mezi nejčastěji vyplácené (například v roce 2024 se jednalo o cca 900 ks ovcí a koz zabitých či zraněných vlkem). Z hlediska zachování přirozených vzorců chování vlčí populace je klíčové, aby chovy ovcí a koz byly funkčně zabezpečeny a nedocházelo tak k opakovaným škodám na ovcích a kozách a potenciálnímu návyku vlka na snadnou kořist.
Navrhovaná vyhláška je součástí širšího rámce opatření státu na ochranu hospodářských zvířat před škodami způsobenými vlkem obecným. V rámci tohoto přístupu byl Ministerstvem životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství v roce 2023 přijat Pohotovostní plán pro řešení situací při výskytu problematických jedinců vlka. Tento plán umožňuje operativní zásah v případech, kdy vlk opakovaně působí škody i na zabezpečených chovech. Příslušné orgány ochrany přírody již vydaly a v nových oblastech vydávají opatření obecné povahy, která stanovují podmínky a postupy pro výjimky z ochrany dle zákona o ochraně přírody a krajiny, včetně možnosti regulace nebo odstřelu problematických jedinců.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Do 31. prosince 2026, tedy do nabytí účinnosti změn v oblasti poskytování náhrad škod přijatých zákonem č. 70/2025 Sb., bude možné poskytnout náhradu škody způsobenou vlkem obecným na vymezených domestikovaných zvířatech dle stávající (účinné) právní úpravy. Podmínky pro poskytnutí náhrady škody jsou definovány v § 6 odst. 1 zákona, podle kterého se náhrada škody na vymezených domestikovaných zvířatech poskytuje, pokud byla umístěná v době vzniku škody v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku anebo při jejich umístění mimo uzavřený objekt nebo elektrický ohradník byla pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa (v případě škody na skotu, koni, oslu a jejich křížencích, ovci, koze, praseti), nebo pokud byla v době vzniku škody v uzavřeném objektu (v případě hrabavé a vodní drůbeže, králíků a kožešinových zvířat). Stávající právní stav (před nabytím účinnosti zákona č. 70/2025 Sb.) neodkazuje na prováděcí předpis, který by definoval organizační a technické parametry zabezpečení a nestanoví ani obecně podmínku adekvátního zabezpečení domestikovaných zvířat před vznikem škody (uplatní se pouze obecná úprava dle § 12a odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb., která však nepodmiňuje vznik nároku na náhradu škody). V praxi tak dochází k případům škod na nedostatečně zabezpečených hospodářských zvířatech přesto, že vznik těchto škod lze cíleně omezovat (tj. jsou známé a dostupné způsoby funkčního zabezpečení stád) – to může vést k rozvoji nežádoucího chování vlků (učení se lovu hospodářských zvířat), ale současně je to problematické i z hlediska efektivity vynakládání prostředků státního rozpočtu při poskytování náhrad škod.
Cílem zákona (dle důvodové zprávy z doby jeho přijetí v roce 2000) je prostřednictvím náhrady vznikajících škod podpořit ochranu u těch zvláště chráněných druhů, jejichž ohrožení může být spojeno s nižší akceptací jejich přítomnosti částí společnosti. To je stále aktuální, nicméně absence bližších podmínek ochrany domestikovaných zvířat před vznikem škod dosud nemotivovala k přijetí potřebných opatření s výše popsanými důsledky jak z hlediska rozvoje nežádoucího chování zejména u vlků, tak z hlediska efektivity vynakládaných prostředků.
Nově přijatá změna zákona (zákonem č. 70/2025 Sb.) a na základě zákonného zmocnění tímto prováděcím předpisem stanovené technické a organizační požadavky na zabezpečení domestikovaných zvířat proti vzniku škody vlkem, tak napomohou popsaný deficit stávající právní úpravy řešit.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis je v souladu s ústavním pořádkem i ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Navrhovaný právní předpis respektuje princip dělby moci, když jako právní předpis připravovaný ústředním správním orgánem coby reprezentantem moci výkonné je v souladu s čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky vydáván na základě a v mezích zákona. Ministerstvo životního prostředí je navrhovaný právní předpis zmocněno vydat společně s Ministerstvem zemědělství na základě ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 70/2025 Sb.
Navrhovaný právní předpis, kromě zákona č. 115/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který obsahuje zmocnění k jeho vydání, souvisí s následujícími právními předpisy:
- zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě je vlk obecný zařazen mezi druhy kriticky ohrožené;
- zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kdy podle jeho § 2903 odst. 2 platí, že nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit;
- zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, kdy je podle jeho § 11 odst. 2 chovatel povinen učinit opatření nezbytná pro zabránění úniku hospodářských zvířat a dále podle jeho § 12a odst. 4 se při chovu mimo budovy poskytuje přiměřená ochrana před nepříznivými povětrnostními podmínkami, predátory a riziky ohrožujícími jejich zdraví.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se zákonem, k jehož provedení je navržen, včetně souladu se zákonným zmocněním k jeho vydání
Zmocnění pro vydání navrhované právní úpravy je obsaženo v § 6 odst. 1 zákona a zavazuje Ministerstvo životního prostředí, aby společně s Ministerstvem zemědělství vyhláškou stanovilo technické a organizační požadavky na zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat proti úniku a útoku vlka obecného coby jedné z podmínek pro dosažení nároku na náhradu škody způsobené vlkem obecným.
Předkládaný návrh vyhlášky je v souladu s uvedeným zmocněním a nepřekračuje jeho rozsah.
Definuje technické a organizační požadavky na minimální zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat. Stanovuje obecné pravidlo požadující zabezpečení všech vybraných domestikovaných zvířat dostupnými a přiměřenými opatřeními a speciální požadavky pro zabezpečení ovcí a koz chovaných v oblastech opakovaného výskytu vlka. Tato kategorie vymezených domestikovaných zvířat, pro které jsou definovány speciální požadavky, představuje v případě nedostatečné ochrany snadno dostupnou kořist, na kterou se vlk primárně zaměřuje. Východiskem pro jejich stanovení byla souhrnná data o škodách, resp. nejčastějších zraněných a usmrcených zvířatech v minulých letech a praktické zkušenosti z realizace a provozu různých způsobů zabezpečení stád (které reflektuje výše zmíněný Standard AOPK ČR).
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Předkládaný návrh právního předpisu není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie ani s obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Návrh právního předpisu souvisí s problematikou řešenou směrnicí Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (směrnice o stanovištích). V této směrnici je vlk obecný uveden v příloze č. II a V. Návrh právního předpisu tak přispívá k naplnění cílů směrnice o stanovištích, neboť snižuje dopady konfliktních situací na druh, včetně omezení jeho nelegálního lovu.
6.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh právního předpisu je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Návrh vychází z principů ochrany vlka obecného, který je v rámci Úmluvy o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť (Bernská úmluva) zařazen do přílohy III. jako chráněný druh živočicha.
7.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Navrhovaný právní předpis negeneruje navýšení finančních prostředků ze státního rozpočtu a ostatních veřejných rozpočtů nad rámec současně schváleného rozpočtu. Stanovení technických a organizačních požadavků na zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat proti úniku a útoku vlka obecného tímto prováděcím předpisem povede ke zvýšení efektivity vynakládání prostředků státního rozpočtu (omezí případy, kdy byly žádosti o náhradu škody uplatňovány i v těch případech, kdy domestikovaná zvířata nebyla před vznikem škody dostatečně zajištěna).
Náhrady škod jsou hrazeny na základě zákona přímo ze státního rozpočtu (v rámci kapitoly Všeobecná pokladní správa). Celkový objem finančních prostředků na náhrady škod způsobených vlkem se meziročně liší v závislosti na vývoji početnosti druhu, ale také na postupném zavádění opatření k ochraně hospodářských zvířat – v uplynulých dvou letech (tj. v roce 2024-2025) byly hrazeny škody způsobené vlkem obecným ve výši 11,6 mil. Kč, res. 11,4 mil. Kč (celková výše náhrad škod hrazených v roce 2025 podle zákona činila 140 mil. Kč a škody vlkem tak představovaly 8 %). V současnosti dochází k pokračování růstu populace vlka obecného, nicméně navrhovaný právní předpis přispěje k efektivnějšímu zabezpečení stád, prevenci vzniku škod a dlouhodobě ke stabilizaci počtu škodných událostí.
Stanovená zákonná podmínka přijetí opatření dostupných a přiměřených opatření k zabránění vzniku škody může generovat na straně hospodařících subjektů potřebu provedení takových opatření a představovat tedy nezbytnost případných investic do jejich provedení a následné údržby apod. V případě domestikovaných (hospodářských) zvířat nicméně povinnost zajištění ochrany mj. před predátory, jde-li o chov mimo budovy, je již dlouhodobě stanovena rovněž již zmíněným § 12a odst. 4 zákona č. 246/1992 Sb. a nejedná se tedy o vznik nové povinnosti. Tato vyhláška specifikuje, jaká mají být přijata opatření, přičemž specificky určuje parametry opatření u chovů ovcí a koz, které z hlediska škod působených vlkem představují nejzranitelnější kategorii domestikovaných zvířat. Náklady s tím spojené lze v současné době hradit z veřejných prostředků.
Konkrétní opatření (plynoucí ze zákona s upřesněním parametrů dle vyhlášky) mohou být finančně nákladná, například dle Nákladů obvyklých opatření MŽP je cena oplocení 1 ha pastviny pomocí vodivé sítě, včetně zdroje k ohradníku, stanovena až na 53 tis. Kč (bez DPH), a pořízení pasteveckého psa pak na 71,5 tis. Kč (bez DPH). Doporučené náklady obvyklých opatření slouží k posuzování žádostí a projektů v dotačních programech MŽP, přičemž položky v jednotlivých tematických oblastech uvádějí cenu obvykle podporovaných opatření a představují obvyklou finanční částku, za kterou je možno realizovat určitý typ činnosti. O finanční podporu realizace preventivních opatření na ochranu stád je možné žádat v rámci opakovaně vyhlašovaných dotačních výzev, a to aktuálně až do výše 100 % nákladů.
Již druhé programové období OPŽP podporuje projekty na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, včetně vlka obecného. V rámci minulého programového období OPŽP 2014-2020 byla preventivní opatření součástí osy 4, aktivity 4.2.4: Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených zvláště chráněnými druhy živočichů na majetku. Celkově bylo podpořeno téměř 100 projektů na zabezpečení hospodářských zvířat před útoky velkých šelem (nejčastěji vlka) s celkovým příspěvkem EU téměř 80 mil. Kč.
V aktuálním programovém období OPŽP 2021-2027 je podpora na zabezpečení stád před útoky vlka financována v rámci specifického cíle (SP) 1.6, podaktivity 1.6.1.1.2: Předcházení, minimalizace a náprava škod způsobených vybranými zvláště chráněnými druhy živočichů. Jedná se o preventivní opatření na ochranu hospodářských zvířat před útoky velkých šelem, na ochranu drůbeže před jestřábem a preventivní opatření a náprava škod způsobených bobrem evropským. Dosud byly v rámci Státního fondu životního prostředí (SFŽP) spuštěny 3 výzvy s celkovou alokací 92,3 mil. Kč a dále 4 výzvy v rámci Projektového schématu AOPK ČR s celkovou alokací 900 mil. Kč, přičemž částka 900 mil. Kč zahrnuje podporu také jiných aktivit, např. péči o chráněné druhy a stanoviště, na preventivní opatření nebyla alokace nijak omezena.
Dále v rámci Projektového schématu AOPK ČR jsou podporovány projekty mimo veřejnou podporu, do výše 200 tis. EUR. Dosud bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace 31 projektům v celkové výši 12,2 mil. Kč (k únoru 2026). V rámci výzev SFŽP byly podporovány projekty mimo veřejnou podporu pouze nad 200 tis. EUR, dále pro projekty v režimu de minimis podle nařízení Komise (EU) č. 1408/2013 a projekty realizované v souladu s Pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech (2022/C 485/01), na základě notifikovaného schématu podpory SA.104476 (2022/N). Dosud bylo schváleno téměř 175 žádostí v celkové výši téměř 116,5 mil. Kč (k lednu 2026).
Nejčastěji jsou realizovaná opatření na pořízení elektrického oplocení, vodivých sítí, zdroje k ohradníku včetně příslušenství, pořízení fotopastí, vchodových bran, alarmů, a také pasteveckých psů, včetně příspěvku na roční veterinární péči. Dosud bylo zajištěno přes 326 tis. m oplocení/košárů před škodami a bylo pořízeno více než 35 pasteveckých psů.
Z výše uvedeného vyplývá, že finanční prostředky na podporu preventivních opatření vyplývající z návrhu právního předpisu jsou od roku 2014 do současné doby průběžně vynakládány.
V rámci Projektového schématu AOPK ČR jsou plánovány další výzvy plynule navazující v půlročních cyklech. Aktuálně do 30. 6. 2026 probíhá 16. výzva v rámci Projektového schématu AOPK ČR. Kromě opatření na předcházení škod vybranými zvláště chráněnými živočichy jsou podporována také další opatření (např. péče o ekosystémy a druhy). V rámci SFŽP jsou dále vyhlášeny dvě výzvy s příjmem žádostí do 31. 03. 2026. Výzva č. 92 s celkovou alokací 10 mil. Kč je určena pro projekty v režimu podpory de minimis. Výzva č. 93 s celkovou alokací 20 mil. Kč dále pro projekty v režimu notifikované podpory.
Podporu opatření k ochraně hospodářských zvířat poskytují, jak bylo zmíněno, také některé kraje (např. Moravskoslezský, Královéhradecký či Liberecký).
8.   Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
(viz zvláštní část důvodové zprávy)
9.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Navrhovaná vyhláška neobsahuje technické požadavky na výrobky.
10.   Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Navrhovaný právní předpis nepodléhá konzultaci s ECB.
11.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
11.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Vyhláška, jakožto prováděcí právní předpis, nestanoví ani nijak nezasahuje do práv a povinností fyzických a právnických osob nad rámec povinností vyplývajících ze zákona.
Povinnost zabezpečení opatření proti vzniku škody, jako podmínku poskytnutí náhrady škody, stanoví zákon (a obecně vyplývá z povinnosti přiměřeně bránit při péči o majetek vzniku škody rovněž z občanského zákoníku a v případě hospodářských zvířat ze zmíněného zákona č. 246/1992 Sb.). Tato vyhláška nezakládá (ani nemůže) nové povinnosti, ale upravuje konkrétní technické a organizační požadavky na ochranu stád před útoky vlka. S provedením opatření mohou být spojeny náklady potřebné k jejich pořízení a spojené s dalším provozem – ty jsou popsány výše.
11.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Jak bylo uvedeno výše, navrhovaný právní předpis sám o sobě nestanovuje nová práva a povinnosti, ale specifikuje technické a organizační požadavky týkající se opatření proti vzniku škod způsobených vlkem. Provedení takových opatření (na základě požadavku zákona a specifikace stanovené touto vyhláškou) bude u subjektů, které odpovídající opatření dosud nepřijaly, spojeno s potřebou investic do jejich zajištění. Pro podnikající subjekty jsou vyhlašovány výzvy v rámci OPŽP k financování preventivních opatření na ochranu stád před útokem vlka, a to v souladu s předpisy týkajícími se veřejné podpory. Současně byla účinnost specifických požadavků k ochraně ovcí a koz odložena tak, aby se dotčené subjekty mohly adaptovat (a využít podpory v rámci OPŽP) a tyto požadavky jsou omezeny na oblasti opakovaného výskytu vlka obecného, aby nedocházelo k zátěži subjektů, v místech, kde se dosud vlk trvale nevyskytuje.
Navrhovaná úprava tedy bude uvedeným způsobem zmírněna a nebude mít významný vliv na podnikatelské prostředí České republiky.
11.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Předkládaným návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora. Návrhem vyhlášky nedochází k zavedení nového titulu (omezení), pro něhož by byla stanovena výše finanční náhrady škody. Dochází pouze k podmíněnosti zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat před útokem vlka obecného formou technických a organizačních požadavků pro nárok na náhradu škody.
11.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
11.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace ani ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
11.6   Dopad na životní prostředí.
Navrhovaný právní předpis bude mít pozitivní dopad na životní prostředí, neboť napomůže naplnění cíle zákona, tedy ochraně zvláště chráněného druhu prostřednictvím snížení míry konfliktů, které souvisí s jím působenými škodami. Návrh právního předpisu svým obsahem motivuje hospodařící subjekty k adekvátní ochraně stád ovcí a koz před útoky vlka obecného, čímž mu v praxi znemožňuje zaměřovat se na snadno dostupnou kořist a omezuje jeho nevhodné návyky a jejich předávání. Návrh podporuje orientaci vlka na přirozenou kořist, zejména spárkatou zvěř, čímž vzniká přímý benefit také pro přirozenou i umělou obnovu lesa, na které působí spárkatá zvěř vysoké škody. Vlk obecný napomáhá udržovat zdravé populace spárkaté zvěře, neboť při lovu preferuje slabší a nemocná zvířata.
11.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Navrhovaná právní úprava se nijak netýká ochrany práv dětí.
11.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné dopady na bezpečnost a obranu státu.
11.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Návrh vyhlášky se netýká soukromí.
12.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
S navrhovaným právním předpisem není spojen nárůst korupčních rizik. Navrhovaný právní předpis specifikuje požadavky pro technické a organizační zajištění vymezených domestikovaných zvířat proti útoku vlka obecného.
13.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
V souvislosti s přípravou, projednáváním a předložením návrhu vyhlášky nedošlo k lobbování podle zákona č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování.
14.   Zhodnocení územních dopadů, včetně dopadů na územní samosprávné celky
Navrhovaný právní předpis nebude působit žádné územní dopady, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
15.   ​Zhodnocení souladu navrhovaného řešení se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaný právní předpis není v rozporu se zásadami tvorby digitálně přívětivé legislativy. Navrhovaným právním předpisem není zakládána žádná digitální služba veřejné správy a netýká se ani žádného informačního systému veřejné správy.

II. Zvláštní část
K § 1
V souladu se zákonným zmocněním uvedeným v § 6 odst. 1 zákona č. 115/2000 Sb., o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, ve znění zákona č. 70/2025 Sb., návrh vyhlášky upravuje technické a organizační požadavky na zabezpečení vymezených domestikovaných zvířat proti úniku a útoku vlka obecného.
Zákonné zmocnění se týká výslovně jen útoků vlka obecného, vyhláška se tedy neuplatní pro případy útoků jiných vybraných zvláště chráněných živočichů, kterými jsou například medvěd hnědý nebo rys ostrovid. V případě škod způsobených jinými zvláště chráněnými živočichy se uplatní věta první a druhá § 6 odst. 1 zákona č. 115/2000 Sb., podle kterých „Náhradu škody lze poskytnout jen tehdy, pokud poškozený přijal dostupná a přiměřená opatření k zabránění vzniku škody. To se netýká případů, kdy vznik škody nebylo oprávněně možné předvídat.“.
K § 2
Ustanovení § 2 stanoví obecné pravidlo, podle kterého platí, že není-li ve vyhlášce stanoveno jinak, lze náhradu škody na vymezeném domestikovaném zvířeti poskytnout, byla-li zvířata v době vzniku škody zabezpečena proti úniku a útoku vlka obecného dostupnými a přiměřenými opatřeními.
Těmito opatřeními se pro všechny druhy vymezených domestikovaných zvířat – tedy především tur, prasata, drůbež, koňovité, králíky, běžce, velbloudovité a zvěř ve farmovém chovu – myslí obvyklé a pro daný druh zvířete odpovídající způsoby zabezpečení chovaných zvířat formou různých typů oplocení, anebo umístění zvířat ve stavbách či objektech sloužících k jejich chovu nebo ustájení (chlévy, stáje, košáry).
Tento přístup, tedy přiznání náhrady škody způsobenou vlkem obecným na ovcích a kozách, pokud byla zvířata chráněna dostupným a přiměřeným způsobem (např. umístěním v objektu nebo různými typy oplocení), se uplatní i v případě prvních dvou škod u shodného chovatele. Od třetí a další škody musí být pro účely poskytnutí náhrady škody na ovcích a kozách splněny parametry zabezpečení uvedené v § 3 návrhu vyhlášky. Pro počítání první a následující škody je v § 4 stanoveno datum 1. ledna 2027.
K § 3 s účinností dnem 1. ledna 2027
Ustanovení § 3 uvádí technické a organizační požadavky na zabezpečení před útoky vlka obecného specificky u ovcí nebo koz, které představují nezranitelnější kategorii domestikovaných zvířat. Rozlišují se různé v praxi užívané možnosti chovu a s tím souvisejícím zabezpečením chovaných zvířat, a tedy zda k útoku došlo v oploceném prostoru sloužícím k pastvě, chovu nebo ustájení (odstavce 1 až 4) nebo na volné pastvě bez oplocení (odstavec 5).
Za účelem umožnění přizpůsobit se navrženým požadavkům předpis předvídá dostatečné časové období. V předkládané podobě tak návrh vyhlášky reflektuje praktické aspekty zajištění hospodářských zvířat, zahrnuje různé varianty zabezpečení ve vztahu k způsobu chovu zvířat (pastva na oplocených pastvinách i volná pastva) a současně obsahuje mechanismy, které umožňují hospodařícím subjektům zabezpečení zajistit – podmínky týkající se zabezpečení mají odloženou účinnost stanovenu k 1. lednu 2027 a uplatní se až od třetí opakované škody s 12ti měsíčním odstupem. Definované podmínky se tak nevztahují povinně na případy náhodných škod způsobených migrujícími jedinci vlka v oblastech, kde se trvale nevyskytuje a v místech, kde k osídlení vlky nově dojde, dává dostatečný časový prostor zabezpečení zajistit.
K § 3 odst. 1 
Pastva ovcí a koz v oploceném prostoru
Podle § 3 odst. 1 lze náhradu škody způsobenou vlkem obecným poskytnout tehdy, pokud oplocení splňuje parametry funkčního oplocení uvedené v odstavci 2 anebo pokud pastva probíhá za přítomnosti nejméně jednoho volně se pohybujícího pasteveckého psa. V obou případech platí, že v době útoku se musí ovce nebo kozy nacházet uvnitř oploceného prostoru.
K § 3 odst. 2
Podle § 3 odst. 2 se za funkční oplocení považuje oplocení, které je po celé délce včetně bran vysoké nejméně 120 cm, je přizpůsobené nerovnostem terénu, včetně možného přístupu vlka obecného vodotečí, a které je provedeno některým z konstrukčně-technických řešení uvedených v odstavci 3. Stanovená výška oplocení 120 cm vychází ze Standardu AOPK ČR. Při posuzování škod bude reflektována běžná technická tolerance, zejména přirozený průvěs oplocení, pokud bude zřejmé, že původně instalované opatření odpovídalo požadovanému parametru a bylo udržováno v odpovídajícím stavu. Při volbě konstrukčně-technického řešení funkčního oplocení se vychází z odstavce 3. Možnosti zde uvedené jsou ve formě variant, lze zvolit jakoukoliv z nich.
Alternativou k funkčnímu oplocení splňující parametry § 3 odst. 2 je trvalá přítomnost volně se pohybujícího pasteveckého psa (bez ohledu na pohlaví). V takovém případě tedy není stanoven striktní požadavek na výšku oplocení ani povinnost splňovat konstrukčně-technické řešení uvedené v odstavci 2, potažmo 3. Volba vhodného oplocení je ponechána na volném uvážení. Podmínka volně se pohybujícího pasteveckého psa znamená, že pes nebude uvázán ani nijak omezen v možnosti volného pohybu a bude se v době útoku nacházet v oploceném prostoru s pasenými zvířaty. Na rozdíl od Standardu AOPK ČR či právních předpisů jiných členských států (například Slovensko) není stanoven konkrétní minimální počet pasteveckých psů v návaznosti na velikost stáda. I tato okolnost (vhodný počet psů zohledňující počet ovcí nebo koz) je tak ponechána na volném uvážení a zásadách správné praxe. Pasteveckým psem se rozumí socializovaný jedinec, který pracuje samostatně na základě rané socializace se stádem (od dvou měsíců věku) a na základě vrozených vloh. Příkladem vhodných plemen pasteveckých psů jsou pyrenejský horský pes, šarplaninský pastevecký pes, španělský mastin, podhalaňský ovčák, tornjak nebo kangal. Příklady vhodných plemen pasteveckých psů a proces socializace (výchovy) jsou uvedeny v metodice AOPK ČR Jak pastevečtí psi chrání stáda (ke stažení na www.navratvlku.cz). Pasteveckým psem se pro účely vyhlášky rozumí pes pasteveckého plemene a také kříženec těchto plemen, nikoliv však ovčácký pes sloužící primárně k manipulaci se stádem.
K § 3 odst. 3
Jsou stanoveny v praxi běžně používané varianty funkčního oplocení při chovu hospodářských zvířat (elektrická vodivá síť, víceřadý elektrický ohradník, pevné oplocení i jejich kombinace) doplněné o ochranu proti podhrabání nebo podlezení, která musí být přítomna v celé délce oplocení včetně bran a dalších vstupů. Samostatná ochrana proti podhrabání není definována u variant uvedených v písmenech a) a b), neboť oplocení svým provedením tento požadavek naplňuje. Varianty uvedené v písmenech c), d) a e) definují typy pevných oplocení z pletiva (tradičně v zemi zakopané akátové kůly a na nich připevněné ovčí pletivo) a zahrnují ochranu proti podhrabání ve formě předsazeného elektrického vodiče umístěného vně oplocení nejdále 20 cm od samotného oplocení, připevněného pletiva ve tvaru písmene „L“ a pletiva zakopaného v zemi do hloubky nejméně 40 cm. Varianta uvedená v písmeni f) představuje takovou kombinaci pletiva a systému elektrických vodičů, která bude mít ochranu proti podhrabání vždy zajištěnou nejníže položeným vodičem ve výšce max. 20 cm nad zemí (vodič se může nacházet v samotné konstrukci oplocení, dále může být vodič umístěn u země a nad ním je umístěno pletivo, případně se jedná o předsazený elektrický vodič, který se nachází vně oplocení, dále se může el. vodič nacházet v horní části oplocení a dole se nachází pletivo).
Funkční oplocení musí být reálně vysoké minimálně 120 cm, přičemž se jedná o minimálně zvažovanou (naměřenou) výšku oplocení, která dokáže při dodržení technických parametrů (napětí na vodičích, správně zemnění) odradit vlka od útoku na stádo. Pro účely splnění této výšky a uznání nároku na náhradu škody se běžně toleruje přirozený průvěs do 10 % minimální výšky.
K § 3 odst. 4
V případě, že se pastva nachází v aktivní zóně záplavového území, není možné naplnit požadavky pro oplocení uvedené v § 3 odst. 2 a 3 vyhlášky. V takovýchto místech zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, provádění staveb a zřizování oplocení výslovně zakazuje (viz § 67). V takovém případě je třeba hledat jiná náhradní řešení, která nebudou v rozporu s vodním zákonem, ale naplní obecné požadavky zabezpečení podle § 2 návrhu vyhlášky. Volbu konkrétního řešení je doporučeno konzultovat s orgánem ochrany přírody i vodoprávním úřadem. V praxi by tyto případy měly být jen výjimečné.
K § 3 odst. 5
Volná pastva ovcí a koz bez oplocení
V případě pastvy bez oplocení platí, že náhrada škody způsobená vlkem obecným na vymezených domestikovaných zvířatech (ovce a kozy) bude poskytnuta pouze v případě, že pastva probíhala za trvalé přítomnosti pastýře. Vyhláška rozlišuje volnou pastvu během dne a v noci. Během dne musí být na volné pastvě trvale přítomen pastýř, v případě volné pastvy v noci dále platí, že kromě pastýře musí být přítomný nejméně 1 volně se pohybující pastevecký pes.
K § 4
Pro účely jednoznačného výkladu kalkulace počtu škod, stanoveného v § 3 odst. 1 návrhu vyhlášky, od kterého se odvíjí nutnost mít stádo (ovcí nebo koz) zabezpečené v souladu s technickými a organizačními požadavky uvedenými v § 3, jinak nedojde k poskytnutí náhrady vzniklých škod, je stanoveno pevné datum.
K § 5
Navrhuje se účinnost vyhlášky patnáctým dnem po jejím vyhlášení s ohledem na skutečnost, že se jedná o prováděcí právní předpis k zákonu č. 115/2000 Sb., ve znění zákona č. 70/2025 Sb., který nabyl účinnosti k 1. lednu 2026. Je tedy žádoucí, aby vyhláška provádějící pravidla citovaného zákona nabyla účinnosti co nejdříve.
Současně se navrhuje odložená účinnost ustanovení § 3, od 1. ledna 2027, a to s ohledem na dopad v něm uvedených požadavků na hospodářskou činnost chovatelů ovcí a koz, a žádoucí legisvakanční lhůtu, která umožní adresátům právního předpisu se s požadavky seznámit a uvést je do praxe.
Pokud se jedná o (nesprávné) vytvoření písmene a) v rámci diferencované účinnosti, předkladatel toto nemůže ovlivnit, neboť se jedná o automatizovaný postup e-legislativy.