Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam KORNDSJH9NLM najdete zde


                strana 
	Důvodová zpráva
	

	Uzavřená verze: 2026-0063-006-TVO
	

	

	
	Důvodová zpráva
	strana 

	
	Uzavřená verze: 2026-0063-006-TVO

IV.

Důvodová zpráva
Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování, ve znění pozdějších předpisů

I. Obecná část
1.   Popis obsahu návrhu právního předpisu s uvedením důvodů, které k jeho předložení vedou, a shrnutí základních zásad a nejdůležitějších změn, které oproti stávající právní úpravě zavádí.
Hlavním cílem navrhovaného nařízení je uvést nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování (dále jen „NVIT") do souladu s právem EU a transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2994 ze dne 27. listopadu 2024, kterou se mění směrnice 2009/65/ES, 2013/36/EU a (EU) 2019/2034, pokud jde o přístup k riziku koncentrace vyplývajícímu z expozic vůči ústředním protistranám a k riziku selhání protistrany u derivátových transakcí, jejichž clearing provádí ústřední protistrana (dále jen „směrnice EMIR“) a vyřešit některé nepřesnosti plynoucí z aplikační praxe.
Transpoziční ustanovení
Navrhované změny zapracovávají článek 1 směrnice EMIR, který novelizuje čl. 52 směrnice UCITS. Tato směrnice je součástí širšího legislativního balíčku EMIR 3.0, jehož cílem je zvýšit atraktivitu clearingu v rámci Evropské unie a snížit nadměrnou závislost finančních institucí na ústředních protistranách ze třetích zemí. Směrnice byla zveřejněna v Úředním věstníku EU dne 4. prosince 2024, vstoupila v platnost dne 24. prosince 2024, transpozice má proběhnout v členských státech do 25. června 2026.
Změna upravuje pravidla pro výpočet rizika selhání protistrany u fondů UCITS. Dosavadní úprava stanovovala limity expozice vůči protistranám u OTC derivátových transakcí bez ohledu na způsob jejich clearingu. Nově však platí, že pokud clearing derivátových transakcí zajišťuje ústřední protistrana povolená podle čl. 14 nebo uznaná podle čl. 25 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (dále jen „nařízení EMIR“), limity se neuplatní. Změna staví na tom, že ústřední protistrany povolené či uznané podle EMIR podléhají přísné regulaci a dohledu, což riziko selhání protistrany podstatně snižuje.
Úpravy plynoucí z aplikační praxe
V § 3 NVIT se navrhuje vyjasnění definice investičního cenného papíru pro toto nařízení ve vztahu k účastnickým cenným papírům investičních fondů a opouští se omezení pouze ve vztahu k fondům kolektivního investování, čímž dochází ke sladění NVIT s právem EU, jež omezení na fondy kolektivního investování neobsahuje. Nadále bude platit limitace při investování českých standardních fondů do jiných fondů obchodovaných na burze (ve vazbě na plnění podmínek podle § 10). Vedle této změny se navrhuje zrušení odstavce 4 pro nadbytečnost. Aktuální úprava nevyplývá z práva EU a jde nad rámec nutného, čímž dochází k omezení konkurenceschopnosti českých standardních fondů, na které jsou kladeny přísnější požadavky než na obdobné zahraniční fondy.
V souvislosti se změnami provedenými v návrhu zákona se upravuje § 10 NVIT tak, aby nevyžadoval potřebu posuzovat srovnatelnost s fondem kolektivního investování, ale obecně s investičním fondem. Směrnice UCITS hovoří obecně o investičním fondu („collective investment undertaking“) a neřeší, zda se jedná o fond UCITS či o alternativní investiční fond (dále jen „AIF“).
V souvislosti s nedávným právním ukotvením kryptoaktiv nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 ze dne 31. května 2023 o trzích kryptoaktiv a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 1095/2010 a směrnic 2013/36/EU a (EU) 2019/1937 (dále jen „nařízení MiCA“) se pro speciální fondy zavádí do § 45 NVIT možnost nabývat kryptoaktiva s limitem upraveným v § 67a, který je stejný jako pro investice do komodit. Touto úpravou se rozšíří investiční možnosti i do moderních nástrojů spolu se zachováním požadavků na diverzifikaci, což je pro retailové investory výhodnější, než napřímo investovat do kryptoaktiv.
Návrh dále provádí další dílčí úpravy jednotlivých ustanovení ve vztahu k nemovitostním fondům, tak aby byla jejich investice efektivnější. Úprava v současné podobě brání některým obchodním modelům nemovitostních fondů, nebo brání spoluúčasti nemovitostních fondů na větších projektech, což se novela nařízení snaží napravit.
2.   Zhodnocení platného právního stavu
Návrh nařízení vlády novelizuje NVIT. Novela sleduje dva cíle – transpozici evropské směrnice a odstranění nedostatků, které odhalila dosavadní aplikace právní úpravy.
Novela zapracovává část směrnice EMIR, která se týká standardních investičních fondů a která novelizuje směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP)(dále jen „směrnice UCITS“) ve vztahu k limitům, které mohou standardní fondy investovat do derivátů, které jsou investičními nástroji, zvláště pak ve vztahu k OTC derivátům, které jsou clearované skrze povolené či uznané ústřední protistrany.
Novela dále reaguje na poznatky z aplikační praxe, kde některé části NVIT šly nad rámec nezbytné transpozice směrnice UCITS či se ukázalo, že některé požadavky nefungují v současné praxi.
3.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s ústavním pořádkem a ostatními součástmi právního řádu České republiky.
Návrh právní úpravy je v souladu s Ústavou založeným ústavním pořádkem ČR. Ústavní pořádek ČR neobsahuje specifické právní normy dopadající na oblast kapitálového trhu. Návrh úpravy respektuje obecné zásady ústavního pořádku ČR, např. zásady vyplývající z pojmu demokratického právního státu (čl. 1 Ústavy) a zásadu enumerativnosti veřejnoprávních pretenzí (čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Skutečnost, že vlastnictví zavazuje a že co není zakázáno, je dovoleno, je rovněž zohledněno.
Návrh právní úpravy neobsahuje informativní přehled veřejnoprávních povinností, neboť bylo po důkladném zvážení vyhodnoceno, že návrh nařízení veřejnoprávní povinnosti stricto sensu vúči orgánům veřejné moci neobsahuje a neobsahuje je ani samotné nařízení vlády č. 243/2013 Sb. Nařízení upravuje primárně vztah mezi obhospodařovatelem a investorem, který vzniká na základě smlouvy, a jedná se tedy o vztah soukromoprávní, nikoliv veřejnoprávní. Návrh nařízení a nařízení samotné dále upravuje parametry jednotlivých povinností, jež lze najít zejména v zákoně č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění pozdějších předpisů, a k tomuto předpisu jsou i veřejnoprávní povinnosti vyhodnocovány, resp. uváděny.
4.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii.
Návrh právní úpravy je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v Evropské unii, návrh zákona uvádí český právní řád do souladu s právem EU, konkrétně směrnicí EMIR, která je v části čl. 1 do NVIT transponována. Návrh zákona poté uvádí některá další ustanovení NVIT do souladu se směrnicí UCITS a odstraňuje tak goldplating, tedy přísnější úpravu nad rámec transpozice. Návrh právní úpravy respektuje evropskou právní úpravu, a to i tehdy, pokud se nejedná o transpozici a jde tedy o tzv. národní úpravu. Návrh právní úpravy je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.
5.   Zhodnocení souladu návrhu právního předpisu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Na oblast navrhované úpravy se žádná mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nevztahuje. Případné zásahy v oblasti lidských práv návrh právní úpravy nepředpokládá.
6.   Předpokládaný hospodářský a finanční dopad návrhu právního předpisu na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
Neočekávají se dopady na státní rozpočet ani na ostatní veřejné rozpočty.
7.   Odůvodnění případného návrhu, aby navrhovaná právní úprava nabyla účinnosti k jinému dni než k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku.
Návrh zákona je transpozicí směrnice EMIR, která vyžaduje, aby členské státy uvedly své právo do souladu se uvedenou směrnicí do 25. června 2026. Navrhuje se tedy v souladu s požadavky směrnice, aby nařízení vlády začalo platit 25. června 2026.
8.   Odůvodnění jednotlivých ustanovení návrhu právního předpisu; odůvodnění obsahuje vysvětlení jejich účelu a nezbytnosti, popis právních norem v nich obsažených a z nich vyplývajících práv a povinností.
Podle schválené výjimky se k tomuto materiálu nezpracovává hodnocení dopadu regulace (RIA). Detailní odůvodnění jednotlivých ustanovení, jejich nezbytnosti a účelu obsahuje zvláštní část důvodové zprávy.
9.   Zhodnocení, zda návrh právního předpisu neobsahuje ustanovení, které by bylo svou povahou technickým předpisem podle právního předpisu upravujícího technické požadavky na výrobky, a informace o splnění oznamovací povinnosti podle tohoto právního předpisu.
Návrh nařízení je transpozicí směrnice EMIR nebo úpravou stávajícího nařízení, tak aby bylo investování investičních fondů v ČR efektivnější. Návrh zákona tak neobsahuje žádné technické požadavky na výrobky, neboť nijak nereguluje výrobky.
10.   Informaci o konzultaci návrhu právního předpisu s Evropskou centrální bankou a výsledku konzultace, podléhá-li návrh právního předpisu takové konzultaci.
Právní předpis nebyl konzultován s Evropskou centrální bankou, neboť žádné z ustanovení není takového charakteru, které by vyžadovalo konzultaci s Evropskou centrální bankou.
11.   Předpokládaný dopad návrhu právního předpisu, zejména.
11.1   Dopad na práva a povinnosti fyzických a právnických osob.
Nedochází k zásahům do práv ani ke vzniku povinností fyzických a právnických osob, které by přesahovaly rámec regulace finančního trhu. Navrhovaná právní úprava zachovává základní rámec práv a povinností fyzických i právnických osob. Dílčí změny a tedy i dopady se týkají např. rozšíření možností investování a jsou svojí povahou rozšířením práv podnikajících právnických osob (resp. fondů kolektivního investování) popřípadě zúžením restrikcí na trhu.
11.2   Dopad na podnikatelské prostředí České republiky.
Očekávají se pozitivní dopady na podnikatelské prostředí, konkrétně na investiční společnosti a investiční fondy, jelikož smyslem netranspozičních úprav je zjednodušit právní prostředí a usnadnit působení těmto subjektům na trhu. Zároveň transpoziční úprava lépe zohlední využití clearingu u uznaných či povolených protistran, kdy na tyto OTC deriváty nově neklade tak přísné podmínky, což dále umožní standardním fondům využít nabídky OTC derivátů clearovaných u spolehlivých ústředních protistran. Současně rozšířením aktiv, do kterých je umožněno fondům investovat, mohou investiční fondy zlepšit svoje investiční možnosti a výnosy.
11.3   Zhodnocení, zda návrhem právního předpisu není zakládána veřejná podpora.
Návrhem nařízení není zakládána veřejná podpora.
11.4   Sociální dopad, včetně dopadu na specifické skupiny obyvatel, především na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny.
Sociální dopady nebyly identifikovány. ​
11.5   Dopad na rovnost mužů a žen, upravuje-li návrh právního předpisu postavení fyzických osob nebo se tohoto postavení dotýká.
​Dopady na rovnost mužů a žen nebyly identifikovány.
11.6   Dopad na životní prostředí.
Dopady na životní prostředí nebyly identifikovány.
11.7   Dopad na ochranu práv dětí.
Dopady na ochranu práv dětí nebyly identifikovány.
11.8   Dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
​Dopady na bezpečnost nebo obranu státu nebyly identifikovány.
11.9   Dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů.
Navrhovaná právní úprava se nedotýká zpracování osobních údajů ani ochrany soukromí.
12.   Zhodnocení korupčních rizik návrhu právního předpisu.
Navrhovaná právní úprava byla posuzovaná v souladu se schválenou vládní metodikou na hodnocení korupčních rizik (CIA – Corrupt Impact Assessment). V rámci postupu CIA (vč. jejich skrytých forem) zpracovatelé návrhu dospěli k závěru, že právní úprava žádným způsobem neusnadňuje korupční jednání a ani neznesnadňuje jeho odhalování. Navrhovaná právní úprava nepředpokládá vznik nových ani změnu existujících korupčních rizik.
13.   Informace dle zákona o regulaci lobbování
V rámci přípravy právní úpravy nedocházelo doposud k lobbingu ve smyslu zákona č. 168/2025 Sb. o regulaci lobbování, a z tohoto důvodu důvodová zpráva neobsahuje seznam osob, které lobbovaly v rámci její přípravy. S registrovaným lobbistou Asociace pro kapitálový trh (ve zkratce "AKAT"), evidenční číslo: RL8862675797, probíhaly konzultace předcházející předložení návrhu právního předpisu do meziresortního připomínkového řízení, která inicioval předkladatel navrhované právní úpravy. Ovšem nikdo z MF nebyl lobbovaným ve vztahu k tomuto návrhu nařízení.

II. Zvláštní část
K čl. I (NOVELA NVIT)
K § 3
Navrhovaná změna § 3 upravuje vymezení investičního cenného papíru. Ustupuje od vymezení, které v praxi působilo interpretační potíže, jako je § 3 odst. 1 písm. c) a převádí jí na právní fikci v odstavci 4. Návrh nařízení tak reaguje na potřebu zpřesnit a modernizovat úpravu okruhu investičních cenných papírů, které může standardní fond nabývat do svého jmění, a to v návaznosti na vývoj výkladu evropské legislativy v oblasti kolektivního investování.
Původní odstavec 4 se nahrazuje textem, který upřesňuje okruh cenných papírů, jež se považují pro účely tohoto nařízení za investiční cenný papír, při zachování jejich charakteristik. Umožňuje zahrnout účastnické nebo zaknihované cenné papíry fondů, které své cenné papíry neodkupují. Stanoví však tři kumulativní podmínky:
1. splnění podmínek uvedených v § 3 odst. 1 písm. a) nebo b),
2. dodržování některého z kodexů řízení a správy společnosti,
3. podléhání dohledu ČNB, orgánu dohledu členského státu nebo dohledu srovnatelné třetí země.
Cílem této změny je umožnit v souladu s požadavky trhu investice do kolektivních investičních struktur shodně se zahraničními fondy při současném zachování robustních záruk ochrany investorů prostřednictvím dohledu a pravidel governance.
K § 10
V § 10 dochází k odstranění goldplatingu, kdy doposud byly požadavky uplatňovány přísněji, než vyžaduje směrnice UCITS. Dosavadní znění § 10 NVIT neodpovídá systematice práva EU. Směrnice UCITS používá obecný pojem „collective investment undertaking“, aniž rozlišuje, zda jde o fond UCITS nebo AIF. Tato kategorizace je vlastní až národní úpravě nabízení investic, nikoli unijním požadavkům na způsobilé majetkové hodnoty.
Z tohoto důvodu se navrhuje v § 10 NVIT nahrazení odkazu na „fond kolektivního investování“ (a srovnatelný zahraniční investiční fond) odkazem na obecný pojem „investiční fond“. Tím se odstraní potřeba posuzovat srovnatelnost nad rámec kritérií uvedených v § 10 odst. 2 písm. a) až h) NVIT.
Navrhovaná úprava upřesňuje § 10 NVIT tak, aby odpovídal rozsahu pojmu „collective investment undertaking“ používanému ve směrnici UCITS, a odstraňuje národní nadstavbu, která nemá oporu v evropské regulaci způsobilých aktiv UCITS fondů.
Do § 10 se doplňuje nový odstavec 4, který stanoví, že za cenný papír nebo zaknihovaný cenný papír vydaný investičním fondem nebo zahraničním investičním fondem se pro účely tohoto nařízení rozumí i jiný podíl na investičním fondu nebo zahraničním investičním fondu. Cílem tohoto ustanovení je zajistit jasné a technologicky neutrální vymezení investičních nástrojů, s nimiž se pro účely NVIT zachází jako s cennými papíry kolektivního investování, bez ohledu na jejich konkrétní právní formu.
K § 17 odst. 4 a 5
Navrhované změny zapracovávají čl. 1 směrnice EMIR tak, že limity rizika protistrany a výluky z limitů koncentrace se nově nevztahují na derivátové transakce realizované s finančními institucemi, které podléhají obezřetnostnímu dohledu, tedy sjednané s přípustnou protistranou. Dosavadní úprava aplikovala předmětné limity na tzv. OTC derivátové transakce, tedy ty podle § 13 NVIT.
K § 21
Navrhovaná úprava souvisí se změnami v § 10 a jedná se o upřesnění textu ve vztahu k investičním fondům.
K § 22 odst. 1
Na základě směrnice EMIR dochází k úpravě limitů pro OTC deriváty, které se nově nevztahují na OTC deriváty, které jsou clearované skrze povolené či uznané ústřední protistrany podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (dále též „nařízení EMIR“). Skutečnost, že tyto typy derivátu jsou clearované prostřednictvím dohlížené ústřední protistrany značně snižuje riziko selhání protistrany a tím pádem není potřeba na tyto deriváty uplatňovat investiční limity podle § 22 NVIT.
K § 25 odst. 1
Obdobně jako v případě § 22 dochází na základě směrnice EMIR k úpravě limitů pro OTC deriváty, které se nově nevztahují na OTC deriváty, které jsou clearované skrze povolené či uznané ústřední protistrany.
K § 37 odst. 5
Navrhovaná úprava souvisí se změnami v § 10 a jedná se o upřesnění textu ve vztahu k investičním fondům.
K § 45 a § 67a
Stávající § 45 odst. 1 vymezuje okruh aktiv, která lze nabýt do jmění speciálního fondu. Navrhovanou změnou se tento okruh rozšiřuje o kryptoaktiva podle čl. 3 odst. 1 bodu 5 nařízení MiCA.
Rozšíření okruhu povolených investičních nástrojů speciálních fondů reaguje na přijetí nařízení MiCA, které zavedlo jednotný regulatorní rámec pro vydávání kryptoaktiv a poskytování služeb s nimi spojených. Návrh přitom umožňuje investovat výlučně do kryptoaktiv, na která se nařízení MiCA vztahuje, a u nichž tedy existuje i odpovídající dohled nad infrastrukturou poskytovatelů služeb.
Speciální fondy jsou obecně určeny pro zkušené investory, kteří jsou způsobilí rizika spojená s investicemi do kryptoaktiv samostatně posoudit a nést. S ohledem na specifický rizikový profil kryptoaktiv, zejména jejich vysokou cenovou volatilitu, se však současně zavádí limit 10 % čisté hodnoty aktiv fondu, který zajišťuje, aby kryptoaktiva zůstala doplňkovou složkou portfolia a případné výkyvy trhu neohrozily fond jako celek. Obdobný limit platí v rámci NVIT již pro jiná aktiva s vyšším rizikovým profilem.
K § 46 odst. 1 písm. a) a b)
Jedná se o legislativně-technické úpravy v souvislosti se zrušením dosavadního písmene c) v § 3 odst. 1.
K § 53 písm. a)
S ohledem na terminologii § 100 odst. 3 ZISIF se navrhuje v § 53 písm. a) nahradit slova „jejího provozování“ slovy „její správy“. Návrh zákona tak uvádí do souladu pojmosloví nařízení a zákona.
K § 56 odst. 1
V praxi byl identifikován problém, kdy typicky nakupující financuje nákup hypotečním či investičním úvěrem, ale úvěrová instituce není ochotna tento úvěr poskytnout bez předchozího zřízení zástavního práva. Jeho zřízení však není z důvodu současného znění § 56 NVIT možné, neboť zajišťovaný dluh není v majetku fondu.
K § 57 odst. 1 písm. c)
Navrhuje se upravit podmínku podle § 57 odst. 1 písm. c) NVIT tak, aby nemovitostní společnosti se sídlem v ČR (resp. nemovitostní fond) mohly investovat do zahraničních nemovitostí. Navrhovaná úprava odstraňuje geografické omezení a nahrazuje je funkčním vymezením předmětu činnosti.
Nemovitostní společnost plní často funkci tzv. special purpose vehicle, jejímž prostřednictvím fond nabývá, drží a spravuje jednotlivé nemovitosti. Tato struktura přináší výhody z hlediska oddělení rizik jednotlivých investic, transakční flexibility při převodu aktiva formou převodu obchodního podílu namísto přímého převodu nemovitosti, efektivity správy a daňového strukturování. Dosavadní geografické omezení však tuto strukturu při zahraničních investicích značně omezovalo a cílem právní úpravy je umožnit tak větší flexibilitu spravovat nemovitosti v zahraničí např. prostřednictvím společností v ČR.
K § 57 odst. 1 písm. e)
Navrhovaná změna umožňuje nemovitostní společnosti v rámci dispozice s volnými peněžními prostředky poskytnout úvěr nebo zápůjčku fondu nemovitostí nebo jiné nemovitostní společnosti, ve které má fond účast. Dosavadní úprava tuto formu vnitřního financování neumožňovala, přestože obdobná praxe je běžnou součástí řízení likvidity v investičních holdingových strukturách, kde mateřská společnost alokuje volné prostředky mezi dceřinými entitami za účelem zvýšení efektivity celé skupiny. Fond nemovitostí může mít z povahy své struktury velmi podobné rysy. Využití tohoto druhu financování může přispět ke snížení závislosti na externích zdrojích financování, k optimalizaci cash-flow v rámci skupiny a efektivnějšímu obhospodařování fondu. Navrhovaná úprava výslovně podřizuje takové financování režimu § 74, čímž najisto stanovuje aplikaci relevantních ustanovení.
K § 57 odst. 1 písm. g)
Navrhovaná změna nahrazuje požadavek na držení většiny potřebné ke změně společenské smlouvy funkčním kritériem blokačního práva. V případě nemovitostní společnosti ve formě s.r.o. dosavadní úprava fakticky vyžadovala minimálně dvoutřetinovou účast, což znemožňovalo strukturovat investice formou joint venture nebo ko-investic s dalšími partnery. Nová formulace tento požadavek zmírňuje — postačí, že se společenská smlouva nemůže změnit bez souhlasu obhospodařovatele — a umožňuje tak fondu participovat na větších investičních projektech s nižším objemem vázané likvidity a rozloženým rizikem, při zachování klíčové kontroly nad základními parametry nemovitostní společnosti.
K § 60 odst. 3
Navrhovaná změna rozšiřuje okruh emitentů a ručitelů, na jejichž cenné papíry a nástroje peněžního trhu se použijí limity podle § 17 odst. 2 písm. b) a § 20 odst. 1, 3 a 4, o Českou národní banku. Z hlediska úvěrové kvality a rizikovosti emitovaných nebo garantovaných nástrojů je její postavení srovnatelné se státem a ostatními uvedenými subjekty.
K čl. II (Účinnostní ustanovení)
Navrhuje se účinnost 25. června 2026 v návaznosti na směrnici EMIR, která vyžaduje transpozici do 25. června 2026.